Klíová slova: trh práce, absolvent, Úad práce, zamstnání, Stední prmyslová škola Zlín.

Transkript

1

2

3

4 ABSTRAKT Tato bakaláská práce se zabývá situací absolvent Stední prmyslové školy Zlín na trhu práce ve Zlínském kraji. Možností pro nalezení zamstnání je dostatek, a už pes internet, denní tisk, pracovní agentury až po Úad práce. Ve Zlínském kraji se nachází dostatek zamstnavatel, kteí nabízení nepeberné množství pracovních pozic pro absolventy. Díky dotazníku je zjišována budoucnost, kterou absolventi plánují po studiu, zpsob hledání práce, ochotu pracovat jinde než v rodném mst a také pedstavu o výši nástupního platu absolventa stední odborné školy. Klíová slova: trh práce, absolvent, Úad práce, zamstnání, Stední prmyslová škola Zlín. ABSTRACT This Bachelor thesis is an analysis of the situation of the Stední prmyslová škola Zlín graduates on the employment market in the region of Zlín. There are neough possibilities how to find job, via internet, advertising in newspaper, employment agency or employment bureau. There exists big amount of emloyers in Zlínský kraj, who offer sufficient number of different working places for graduates. The aim of this thesis was to estimate the future and plans of prmyslová škola Zlín graduates by mens of an question-form, particularly the way of looking for a job, preparedness to work out of native town and also the idea of typical commencing salary for graduates of high school. Keywords: employment market, graduate employment office, job, Stední prmyslová škola Zlín..

5 Zpracování bakaláské práce by se neobešlo bez spolupráce se Stední prmyslovou školou a jejími uiteli, kteí byli tak ochotni a umožnili mi uskutenit ve svých tídách dotazníkové šetení. Dále bych chtla podkovat své rodin za pomoc a podporu pi zpracování bakaláské práce. V neposlední ad bych ráda podkovala mému vedoucímu práce panu Mgr. Štefanovi Chudému, Ph.D. za as, který mi vnoval pi konzultacích bakaláské práce a za cenné rady a doporuení.

6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST NEZAMSTNANOST A AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI NEZAMSTNANOST NEZAMSTNANOST V ZÁVISLOSTI NA VZDLÁNÍ ABSOLVENT AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI (APZ) Rekvalifikace Investiní pobídky Veejn prospšné práce (VPP) Spoleensky úelná pracovní místa (SÚPM) Peklenovací píspvek Píspvek na dopravu zamstnanc Píspvek na zapracování Píspvek pi pechodu na nový podnikatelský program ABSOLVENT KDO JE ABSOLVENT? PRÁCE ABSOLVENT MZDY ABSOLVENT ODBORNÁ PRAXE ABSOLVENT PROBLEMATIKA ZAMSTNÁVÁNÍ ABSOLVENT VZDLÁVACÍ SYSTÉM V R PEDŠKOLNÍ VZDLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ VZDLÁVÁNÍ STEDNÍ VZDLÁVÁNÍ TERCIÁLNÍ VZDLÁVÁNÍ CELOŽIVOTNÍ VZDLÁVÁNÍ MEZINÁRODNÍ STANDARDNÍ KLASIFIKACE VZDLÁVÁNÍ - ISCED STEDNÍ PRMYSLOVÁ ŠKOLA ZLÍN HISTORIE HLAVNÍ PRIORITY VZDLÁVACÍ KONCEPCE ŠKOLY A JEJÍ VYBAVENÍ ZAHRANI NÍ KONTAKTY ŠKOLY OBORY VZDLÁVÁNÍ Strojírenství Slaboproudá elektrotechnika Stavebnictví Ekonomické lyceum Technické lyceum...34

7 4.5 CELKOVÝ PO ET STUDENT STUDUJÍCÍCH NA SPŠ A PO ET ABSOLVENT JEDNOTLIVÝCH OBOR V ROCE 2006/ II PRAKTICKÁ ÁST ZLÍNSKÝ KRAJ CELKOVÁ NEZAMSTNANOST VE ZLÍNSKÉM KRAJI NEZAMSTNANOST ABSOLVENT VE ZLÍNSKÉM KRAJI ABSOLVENTI STEDNÍ PRMYSLOVÉ ŠKOLY V EVIDENCI ÚADU PRÁCE ZAMSTNAVATELÉ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Kompetence, které zamstnavatelé vyžadují u absolvent v prmyslovém sektoru Kompetence, které zamstnavatelé vyžadují u absolvent v sektoru služeb VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ VÝZKUMNÉ METODY A TECHNIKY VÝBR VZORKU ANONYMNÍ DOTAZNÍK Dotazník pedkládaný studentm k vyplnní VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ Otázka íslo 1: Plány pro budoucnost po složení maturitní zkoušky Otázka íslo 2: Pedstava o budoucím zamstnání Otázka íslo 3: Dležitost uritých schopností pro získání práce Otázka íslo 4: Zpsob hledání práce Otázka íslo 5: Ochota pracovat v jiném mst Otázka íslo 6: Pedstava o výši platu absolventa stední odborné školy Otázka íslo 7: Možnost rekvalifikace...56 ZÁVR...58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...60 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...63 SEZNAM OBRÁZK...64 SEZNAM TABULEK...65 SEZNAM GRAF...66 SEZNAM PÍLOH...67

8 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 8 ÚVOD ást absolvent stedních škol se po absolvování studia a složení závrených zkoušek (maturita, státní zkoušky) dostává na trh práce a asto máme možnost pozorovat, že pes jejich odhodlání pracovat a budovat kariéru, nejsou na hledání práce a na možnosti, jak práci hledat, dostaten pipraveni. Absolvent stední školy je vtšinou velmi ambiciózní a má velký elán dokázat, že se firmám vyplatí jej zamstnat a platit mu za jeho práci odpovídající mzdu. Uchazei o práci absolventi škol jsou vtšinou velmi dobe teoreticky pipraveni a vzdláni v odpovídajícím oboru studia, znají souasné trendy, velmi dobe zacházejí s internetem a obecn s výpoetní technikou a moderními technologiemi. Jazyková píprava je také vtšinou na lepší úrovni než u starší generace uchaze o práci. Avšak i jazykové znalosti jsou znan rozdílné nejen do potu jazyk, které absolvent uchaze o práci zná, ale i v kvalit znalosti jazyka. Praxe a praktické znalosti jsou nejvtším handicapem absolventa zejména stední školy. Praxe je vtšinou velmi sporadická a asto jde o praxi, která nesouvisí s budoucím smrem pracovního uplatnní a pracovní kariéry. Absolventi vysokých škol jsou v tomto ohledu pro trh práce pipraveni ponkud lépe, protože jejich pracovní zkušenosti jsou mnohem bohatší a asto také v oblastech a oborech, ve kterých chtjí absolventi rozvíjet svou pracovní dráhu. Absolvent stední školy má mnohem mén konkrétní pedstavy o smru svého budoucího pracovního uplatnní a pracovní kariéry. Je jasné, že po složení maturitní zkoušky v osmnácti nebo devatenácti letech má absolvent omezenjší rozhled než absolvent vysoké školy. Dalším rozdílem je i zpsob studia na stední a vysoké škole. Studium na vysoké škole umožuje mnohem vtší asovou i regionální flexibilitu a získávání pracovních zkušeností je mnohem jednodušší nejen u eských zamstnavatel, ale i v zahranií, kde je možné studovat i jazyk. Další výhodou vysokoškolského a univerzitního studia a tím i absolvent tchto škol je práce na projektech, diplomové práce nebo práce bakaláské, které již spojují teoretickou stránku a stránku praktickou zamenou na konkrétní pípady a jednotlivé firmy a zamstnavatele. Zde je možné vysledovat jednu z nejvtších výhod absolvent vysokých i stedních škol. Po absolvování studia jsou mzdové nebo platové požadavky absolventa (vynecháme li

9 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 9 extrémní pípady) celkem rozumné, nejsou pemrštné a pro zamstnavatele urit akceptovatelné. Absolvent pijme nabídku za menší mzdu, když vidí možnost profesního rstu i kariérového postupu. Další výhodou absolvent na trhu práce je paradoxn jeho nezkušenost a neznalost uritých pracovních postup. Jde o fakt, který je uritým opozitem oproti nedostatku zkušeností. Jsou spolenosti, které preferují nezkušené absolventy, kteí nemají žádné špatné pracovní návyky a z tohoto dvodu se velmi dobe pizpsobí organizaní kultue i pracovním požadavkm zamstnavatele. Cílem této bakaláské práce je zjištní uplatnitelnosti absolvent Stední prmyslové školy Zlín na trhu práce ve Zlínském kraji. V první ásti práce, teoretické, se budu zabývat rozborem nezamstnanosti a aktivní politikou zamstnanosti. Dále bych ráda nastínila fakta ohledn absolvent. Práci absolventa, mzdu absolventa a také nco o praxi absolventa. Ráda bych také popsala vzdlávací systém eské republiky a v neposlední ad bych piblížila Stední prmyslovou školu, ze které absolventi pocházejí. Co se týká praktické ásti, tedy druhé ásti bakaláské práce, zde bych se ráda zabývala Zlínským krajem jako regionem a trochu blíže jej prezentovala. Analyzovala bych celkovou nezamstnanost v kraji v letech a blíže bych se podívala na nezamstnanost absolvent ( ), potažmo na nezamstnanost pímo absolvent SPŠ Zlín. V další sekci praktické ásti budu analyzovat výsledky z anonymního dotazníku, který byl vyplnn studenty již výše uvedené stední odborné školy. Absolventi, respektive jednotlivé tídy, budou vybrány na základ losování, mezi tídami tetích a tvrtých roník.

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 I. TEORETICKÁ ÁST

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 1 NEZAMSTNANOST A AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI 1.1 Nezamstnanost Nezamstnanost patí k jevm, kterým je v moderní ekonomii vnována zvýšená pozornost. Je jedním z prioritních témat, na které se orientuje hospodáská politika (Buchtová, 2002). Za nezamstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemže najít placené zamstnání. Míra nezamstnanosti je pak podíl nezamstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zamstnaným i nezamstnaným) (Jobset: Definice nezamstnanosti). Nezamstnanost mžeme sledovat z pohledu jednotlivce nebo z pohledu celospoleenského. Rozlišujeme: nezamstnanost dobrovolnou lidé mají pracovní sílu, ale nechtjí ji vynakládat (nap. zddili peníze) a sami nemají potebu pracovat, preferují volný as, nezamstnanost nedobrovolnou lidé chtjí a potebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat. Dobrovolnou nezamstnanost stát neeší. Naopak je tomu u nedobrovolné nezamstnanosti. Stát ji sleduje a pomáhá ešit. A to bu aktivními opateními, což jsou nap. podpora vzniku nových pracovních míst, zamstnání absolvent škol anebo daové úlevy pi zamstnávání postižených oban. Pasivní opatení se zabývá samotnou podporou v nezamstnanosti ze státního rozpotu, tedy nezamstnaní pobírají dávky z nezamstnanosti (Švarcová, 2000). 1.2 Nezamstnanost v závislosti na vzdlání absolvent Podstatnou ást ekonomie vzdlávání pedstavuje okruh problém, v nmž se zkoumají vazby mezi svtem edukace (vzdláním, resp. získanou úrovní vzdlání) a svtem ekonomiky, tedy trhem práce. Mžeme zde identifikovat klíová témata: pechod mladých lidí ze škol do zamstnání, nezamstnanost a její závislost na úrovni dosaženého vzdlání,

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 neúspšnost lidí ve školním vzdlávání a úinky na hospodáskou sféru, ekonomická návratnost vzdlání pro jednotlivce a spolenost. Obecn platí, ze mezi úrovní dosaženého vzdlání a uplatnním lidí na trhu práce je tsná závislost: ím vyšší je úrove dosaženého vzdlání, tím snáze se absolventi škol uplatní na trhu práce, tedy najdou zamstnání, a také jsou mén asto postihování dlouhodobou nezamstnaností. Lidé s dokoneným terciálním vzdláním (univerzitním i neuniverzitním) mají ve vtšin vysplých zemí mnohem lepší píležitosti na trhu práce než osoby se základním vzdláním nebo s nedokoneným stedním vzdláním. Podle ekonomických odborník je nejvýznamnjším faktorem dokonení vyššího sekundárního (u nás stedoškolského) vzdlání, které se jeví jako hraniní pro to, aby jedinec snížil pravdpodobnost problém se zamstnáním. Samozejm o uplatnní na trhu práce spolurozhoduje nejen úrove dosaženého vzdlání, ale také obor studia nebo vyuení (Prcha, 2006). Tento trend má dlouhodobý charakter, jak lez doložit oficiálními údaji Ministerstva práce a sociálních vcí o vztazích mezi úrovní vzdlání a nezamstnaností. Tab. 1. Celkový poet nezamstnaných lidí podle sféry vzdlání (Integrovaný systém Rok Celkový poet nezamstnaných MPSV: Situace na trhu práce) základní vzdlání stedoškolské vzdlání vysokoškolské vzdlání ,20% 17,60% 2,10% ,30% 21,50% 3,10% ,90% 21,20% 3,90% ,02% 22,08% 3,90% V této oblasti je dnes výzkumný zájem sousteován k problematice absolvent rzných druh škol. Zjišuje se, jaké šance na získání zamstnání mají ti, do dokonují studia v rzných oborech nap. jaká je uplatnitelnost na trhu práce tch, kdo jsou vyuení, oproti absolventm stedních škol s maturitou. Tmito problémy se systematicky zabývají pracovníci Národního ústavu odborného vzdlávání v Praze. Analyzují se také poteby zamstnavatel a jejich oekávání ve vztahu k vzdlanostnímu profilu absolvent škol.

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 13 Mezi ekonomickými charakteristikami vzdlávání má vysokou dležitost také fenomén tzv. školní neúspšnosti. Jde o pípady, kdy nkteí mladí lidé z rzných dvod nedokoní uritou úrove vzdlávání nebo opakují roník školy anebo nepodávají výkony dostaující k získání urité kvalifikace. V ad zemí, a to i ekonomicky vysplých, je to tíživý problém, který vyvolává negativní sociální dsledky. Mládež, která nedokoní nap. ani povinné vzdlání, má uzavenou cestu k získání odborné kvalifikace, a má tudíž malé šance na zapojení do trhu práce, stává se asto dlouhodob nezamstnanou. 1.3 Aktivní politika zamstnanosti (APZ) Aktivní politika zamstnanosti napomáhá uchazem o zamstnání na trhu práce získat zamstnání nebo zvýšit jejich zamstnatelnost. Aktivní politiku zamstnanosti realizují v eské republice Úady práce ízené Správou služeb zamstnanosti Ministerstva práce a sociálních vcí R (Andrýsek: Aktivní politika zamstnanosti). Aktivní politika zamstnanosti: podporuje strukturální zmny zamstnanosti a sociáln ekonomický rozvoj v regionu, smuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, podporuje rozvoj samostatn výdlené innosti, hmotn stimuluje podnikatele a zamstnavatele pi zizování nových pracovních míst, podporuje rekvalifikaní projekty, podncuje k hledání a vytváení nových pracovních míst a tvorbou pracovních píležitostí nabízí možnost pracovního uplatnní uchazem o zamstnání. V praxi Úad práce ve Zlín jsou realizovány pedevším následující nástroje aktivní politiky zamstnanosti (Czech republic oficiální web eské republiky: Aktivní politika zamstnanosti) Rekvalifikace Rekvalifikace je významnou souástí aktivní politiky zamstnanosti. Význam rekvalifikace spoívá pedevším v tom, že jednak mže pedcházet ztrát zamstnání, jednak vytváí

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 uchazem o zamstnání (zájemcm o zamstnání) lepší podmínky pi jejich dalším uplatnní na trhu práce. Z hlediska zákona o zamstnanosti se rekvalifikací rozumí udržení, obnova nebo získání nových kvalifikaních pedpoklad uchazee o zamstnání (zájemce o zamstnání) pro výkon vhodného zamstnání. Pi urování obsahu a rozsahu kvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována, formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdlávání (Vank: Rekvalifikace),( 108, Zákon. 435/2004 Sb.) Investiní pobídky Investiní pobídky jsou nástrojem APZ, kterým se u zamstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o píslibu investiní pobídky podle zvláštního právního pedpisu, hmotn podporuje vytváení nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zamstnanc. Hmotná podpora mže být poskytnuta zamstnavateli, který vytvoí nová pracovní místa v okrese, ve kterém prmrná míra nezamstnanosti za 2 ukonená pololetí pedcházející datu pedložení zámru zamstnavatele získat investiní pobídky dosahuje nejmén prmrné míry nezamstnanosti v eské republice. Území okresu Zlín tuto podmínku nespluje (Vank: Program aktivní politiky zamstnanosti), ( 111, Zákon. 435/2004 Sb.) Ve ejn prospšné práce (VPP) VPP jsou pracovní píležitosti, které vytváí zamstnavatel nejdéle na 12 po sob jdoucích kalendáních msíc (a to i opakovan). Jedná se zejména o nekvalifikované práce spoívající v údržb veejných prostranství, úklidu a údržb veejných budov a komunikací nebo jiných obdobných innostech ve prospch obcí nebo ve prospch státních nebo jiných obecn prospšných institucí (tj. právnických nebo fyzických osob, které se zabývají obecn prospšnými innostmi). Mezi jiné obdobné innosti patí nap. pomocné práce charitativní, innosti sociálního charakteru, kulturního charakteru, pomocné innosti ve školách, údržbáské práce na sportovištích atd. Mezi základní kritéria pro poskytnutí p íspvku p i umístní uchazee na VPP pat í: délka evidence nad 6 msíc,

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 základní vzdlání a zárove délka evidence nad 3 msíce, vk nad 50 let a zárove délka evidence nad 3 msíce, pée o dít do 8 let a zárove délka evidence nad 3 msíce, zdravotní postižení, poteba zvláštní pomoci ve smyslu 33 odst.1, písm. h) zákona. 435/2004 Sb. (Vank: Program aktivní politiky zamstnanosti), ( 112, Zákon. 435/2004 Sb.) Spoleensky úelná pracovní místa (SÚPM) SÚPM jsou pracovní místa, která zamstnavatel zizuje (SÚPM - nové pracovní místo) nebo vyhrazuje (SÚPM - vyhrazené pracovní místo) na základ dohody s Úadem práce a obsazuje je uchazei o zamstnání. Spoleensky úelným pracovním místem je i pracovní místo, které zizuje uchaze o zamstnání na základ dohody s Úadem práce za úelem výkonu samostatné výdlené innosti (SÚPM - OSV). SÚPM - nová pracovní místa, vyhrazená pracovní místa a OSV se z izují pouze pro: ženy vracející se z mateské nebo rodiovské dovolené + délka evidence nad 1 msíc, mladé do 25 let bez kvalifikace + délka evidence nad 1 msíc, osoby se zdravotním postižením, starší 50 let + délka evidence nad 1 msíc, dlouhodob nezamstnané (nad 6 msíc). Základní kritéria pro poskytnutí p íspvku: absolvování rekvalifikaního kurzu pro zaínající podnikatele doložené osvdením o úspšném ukonení, uchaze o zamstnání zahajující samostatnou výdlenou innost dosud nepodnikal (výjimku z této podmínky mže udlit Komise APZ), ( 113, Zákon. 435/2004 Sb.).

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií P eklenovací p íspvek Peklenovací píspvek mže Úad práce na základ dohody poskytnout osob samostatn výdlen inné, která o poskytnutí píspvku požádá do 30 kalendáních dn ode dne uzavení dohody o zízení SÚPM. Základní kritéria pro poskytnutí p íspvku: osoba samostatn výdlené inná, která pestala být uchazeem o zamstnání a které byl poskytnut píspvek podle 113 odst.1 - SÚPM, které zídil uchaze o zamstnání za úelem výkonu samostatné výdlené innosti (Vank: Program aktivní politiky zamstnanosti), ( 114, Zákon. 435/2004 Sb.) P íspvek na dopravu zamstnanc Píspvek na dopravu zamstnanc mže Úad práce poskytnout zamstnavateli na základ uzavené dohody s ÚP, pokud zamstnavatel zabezpeuje každodenní dopravu svých zamstnanc do zamstnání a ze zamstnání v pípadech, kdy hromadnými dopravními prostedky prokazateln není provozována doprava vbec nebo v rozsahu odpovídajícím potebám zamstnavatele. Píspvek mže být poskytnut i v pípad, kdy zamstnavatel zajišuje dopravu svých zamstnanc s tžším zdravotním postižením, kteí vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostedky. Píspvek se poskytuje jak v pípad, kdy zamstnavatel zajišuje dopravu sám, tak pokud za úelem svozu svých zamstnanc smluvn sjedná soukromého dopravce ( 115, Zákon. 435/2004 Sb.) P íspvek na zapracování Mže Úad práce poskytnout zamstnavateli na základ uzavené dohody s ÚP, pokud zamstnavatel pijímá do pracovního pomru uchazee o zamstnání, kterému ÚP vnuje zvýšenou péi a kterého bude zapracovávat na pracovní místo další zamstnanec, pípadn další zamstnanci zamstnavatele. Základní kritéria pro poskytnutí p íspvku: pracovní místo bude obsazeno uchazeem o zamstnání, kterému ÚP vnuje zvýšenou péi ve smyslu 33 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti a který zárove:

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 bude u zamstnavatele vykonávat kvalifikovanou innost, ve které dosud nepracoval nebo na ní nemá kvalifikaci a, je dlouhodob vyazen z trhu práce (nap. osoby po rodiovské dovolené, péi o osobu blízkou apod.). Píspvek se neposkytuje v pípad poskytnutí píspvku na SÚPM a uchazem umístným na VPP ( 116, Zákon. 435/2004 Sb.) P íspvek p i p echodu na nový podnikatelský program Mže Úad práce poskytnout zamstnavateli na základ uzavené dohody s ÚP.Základním kritériem je, že zamstnavatel pechází na nový podnikatelský program a z tohoto dvodu nemže zabezpeit pro své zamstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Pechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková zmna výroby nebo poskytování služeb, pi které dochází k zásadním technologickým zmnám, nebo zmna pedmtu podnikání zapsaná v obchodním rejstíku nebo v živnostenském oprávnní. Dvodem technologické zmny mže být i zásadní poškození nebo zniení technického vybavení v dsledku živelní události ( 117, Zákon. 435/2004 Sb.).

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 2 ABSOLVENT 2.1 Kdo je absolvent? Absolventem se rozumí zamstnanec vstupující do pracovního pomru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspšném ukonení studia (pípravy) dvou let, piemž se do této doby nezapoítává doba vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateské nebo rodiovské dovolené. V praxi se tito lidé nkdy oznaují také jako erství absolventi. (Upesujícím adjektivem se pedchází nedorozumní v tom, jak chápeme pojem absolvent obecn a jak jej úžeji chápe zákoník práce.) Pokud napíklad erstvý absolvent školy zprvu nesehnal práci a rozšíil ady nezamstnaných stal se uchazeem o zamstnání, a nastoupí proto do pracovního pomru teba až po pl roce od ukonení studia, stále bude považován za absolventa, a to po dobu dvou let (Tiscali: Absolventi). 2.2 Práce absolvent Zákoník práce obsahuje povinnost zamstnavatel zabezpeovat absolventm stedních a vysokých škol v pracovním pomru pimenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a znalostí potebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný rst. Zamstnávání absolvent však mže být zajímavé. Pijme-li totiž zamstnavatel do zamstnání absolventa školy, který je uchazeem o zamstnání, mže s ním Úad práce sjednat dohodu, podle níž uhradí mzdové náklady po dobu praxe absolventa (maximáln za 24 msíc), (Tiscali: Absolventi). Pi sjednávání pracovního pomru s absolventem není zamstnavatel omezen. Do platil zákaz sjednání pracovního pomru na dobu uritou pro absolventy stedních a vysokých škol, odborných uiliš a uiliš vstupující do pracovního pomru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; (absolventem se podle díve platné definice rozuml zamstnanec, jehož celková doba zamstnání v pracovním nebo obdobném pomru nedosáhla po úspšném ukonení studia (pípravy) 2 let, piemž se do této doby nezapoítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateské a rodiovské dovolené). (Tiscali: Absolventi).

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Mzdy absolvent Mzdové pedpisy jsou na absolventy písnjší než na ostatní zamstnance, nebo osobám ve vku 18 až 21 let v prvním pracovním pomru nebo obdobném vztahu zaruují pouze sníženou sazbu minimální mzdy (90 % platné ástky) nebo minimálního mzdového tarifu, a to po dobu 6 msíc ode dne vzniku pracovního pomru nebo obdobného pracovního vztahu. Mladistvým zamstnancm (ve vku let) je až do dovršení zletilosti zaruena minimální mzda (resp. minimální mzdový tarif) jen v sazb 80 % její bžné výše (Tiscali: Absolventi), ( , Zákon. 262/2006 Sb.). 2.4 Odborná praxe absolvent Zákoník práce ( 103) zamstnavatelm ukládá zabezpeovat absolventm stedních a vysokých škol v pracovním pomru pimenou odbornou praxi, jejímž cílem má být získání praktických zkušeností a znalostí potebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný rst. Úad práce mže v takovém pípad se zamstnavatelem, ochotným zajistit odborné praxe pro absolventy, sjednat písemnou dohodu o plné nebo ástené úhrad náklad, které v souvislosti se zajišováním praxí zamstnavateli vznikly. Pitom Úad práce preferuje pípady, kdy zamstnavatel pijímá absolventy na základ pracovních smluv na dobu neuritou. Zamstnavatelé ovšem o absolventy bez odborné praxe obvykle nestojí a odmítají je pijímat do zamstnání, takže ada absolvent je evidována u Úadu práce jako uchazei o zamstnání a pobírají podpory, pestože by mli zájem pracovat. Nedaí se jim tak získat zamstnavateli vyžadovanou praxi (Hanzlíková, Pauknerová, Soušková 2001). 2.5 Problematika zamstnávání absolvent Pro jsou absolventi rizikovou skupinou a jak se elí tmto rizikm. Absolventi pedstavují na trhu práce rizikovou skupinu. Vzhledem k chybjící praxi a nedostateným pracovním návykm jsou mnohem více ohroženi nezamstnaností než ostatní kategorie oban. Neúspšnost pi hledání pracovního místa na poátku pracovní kariéry mže vést u mladého lovka ke ztrát motivace a mže se i odrazit zvýšenou tendencí k sociáln patologickým jevm.

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 20 Míra nezamstnanosti absolvent je závislá pedevším na ekonomické situaci ve stát a celkové nezamstnanosti. Nepíznivým vývojem na trhu práce jsou absolventi škol ohroženi více než ostatní pracovníci, míra nezamstnanosti absolvent je tedy vždy vyšší než prmrná míra nezamstnanosti. Odráží stav mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách jak z hlediska regionálních rozdíl na trhu práce (okresy s vyššími poty nezamstnaných vykazují i vyšší poty nezamstnaných absolvent škol - nejvyšší poty se sousteují do nezamstnaností nejvíce postižených region Moravskoslezského, Jihomoravského a Ústeckého kraje), tak z pohledu struktury profesní. Míra nezamstnanosti absolvent v záí 2004 tvoila 11 % z celkové nezamstnanosti. Šance absolventa na získání zamstnání závisí mimo jiné na stupni vzdlání nezamstnaností jsou mén ohroženi absolventi vyšších odborných škol a vysokých škol, naopak nejvíce jsou nezamstnaností postiženi ti, kteí na trh práce vstupují se základním vzdláním, píp. nedokoneným základním vzdláním. Dalším dležitým faktorem je vystudovaný obor i specializace. Spolupráce s resorty zodpovdnými za oblast vzdlávání a odborné pípravy je jedním z dležitých aspekt v dlouhodobé strategii snižování nezamstnanosti. Z výše uvedeného vyplývá priorita nastavení státní politiky zamstnanosti. V souvislosti s novým zákonem o zamstnanosti. 435/2004 Sb., který je úinný od 1. íjna 2004, je nutné zmínit nové pojetí této kategorie nezamstnaných. V uvedeném zákon je pojem absolvent nov definován. Pvodn se jednalo o mladé lidi do dvou let po úspšném absolvování studia. Nové pojetí rozšiuje tuto kategorii osob vyžadujících zvýšenou péi pi zprostedkování zamstnání na mladé lidi do 25 let vku a absolventy vysokých škol do dvou let po úspšném ukonení studia, nejdéle však do 30 let vku. Kategorie mladých lidí do 25 let se podílela v záí 2004 na celkové míe nezamstnanosti 24,2 %. Jedním z dalších nových ustanovení zákona o zamstnanosti je zmna v piznávání podpory v nezamstnanosti absolventm škol. Podpora mže být piznána pouze uchazem o zamstnání, kteí v posledních tech letech vykonávali zamstnání nebo jinou výdlenou innost alespo 12 msíc, tzn. že absolventi ztratili automatický nárok na podporu v nezamstnanosti, avšak do doby zamstnání se jim zapoítávají veškeré brigády bhem studia, které zakládaly úast na sociálním pojištní.

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 Mimo služby Úadu práce urené všem uchazem tj. pomoc pi zprostedkování zamstnání, nabídka poradenských aktivit, pípadn rekvalifikace - pispívá k ešení nezamstnanosti této skupiny osob i zvýšení motivace zamstnavatele k pijímání mladých nezamstnaných do pracovního pomru poskytováním finanních podpor. Úad práce po posouzení úelnosti vynaložení finanních prostedk zváží možnost poskytnutí píspvku na zízení spoleensky úelného pracovního místa. Píspvek mže být zamstnavateli poskytnut formou ástené nebo plné úhrady mzdových náklad na takto pijatého zamstnance nebo návratného píspvku, píp. jinak úelov ureného píspvku na vytvoení takového místa (nap. nákup stroje, vybavení atd.). Zákon dále umožuje kompenzovat zvýšené nároky na zamstnavatele pi zapracování nového zamstnance poskytnutím píspvku na zapracování. Píspvek na zapracování mže získat zamstnavatel, který pijme uchazee o zamstnání, kterému Úad práce vnuje zvýšenou péi pi zprostedkování zamstnání tj. i mladého lovka do 25 let a absolventa vysoké školy do dvou let po úspšném ukonení studia, nejdéle však do 30 let vku. Píspvek na zapracování mže být zamstnavateli poskytován po dobu maximáln tí msíc a jeho výše mže dosáhnout až poloviny minimální mzdy. Zprostedkovávat zamstnání nejen absolventm, ale i ostatním uchazem o zamstnání, zejména tm, kterým Úad práce vnuje zvýšenou péi, je možno rovnž prostednictvím agentur práce. Agentury práce bu pímo zprostedkovávají pracovní místa, poskytují poradenské a informaní služby, nebo svoje zamstnance pidlují k výkonu práce k jinému zamstnavateli. Získání zamstnání se u mladého lovka však neobejde bez jeho vlastní iniciativy a reálného posouzení vlastních možností s ohledem na konkrétní situaci na trhu práce (Mínská: Problematika zamstnávání absolvent).

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 3 VZDLÁVACÍ SYSTÉM V R Vzdlávací systém v eské republice vychází z dlouhé tradice poínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Dnes fungují v R všechny typy vzdlávání - od pedškolního, pes základní, stední, vysoké, postgraduální až po celoživotní. 3.1 P edškolní vzdlávání První vzdlávání, jako doplnk výchovy v rodin, mohou dti absolvovat ješt ped zapoetím povinné školní docházky. K tomu slouží jednak jesle, jednak mateské školy. Tyto instituce slouží k vypstování základních návyk v uení a také zajištní sociálního kontaktu mezi dtmi. Obojí je dležité pro hladký nástup dtí do základních škol. Dti se ve spolupráci s rodii a vychovateli uí logicky uvažovat a diskutovat, procviují svou pam i fantazii. Tyto dovednosti slouží zárove pro posouzení intelektuální a výchovné úrovn dítte ped nástupem na základní školu. 3.2 Základní vzdlávání Základní vzdlání získávají dti zpravidla na základní školách. Povinná školní docházka je devítiletá a trvá tedy obvykle od 6 do 15 let vku dítte. Dti ji však mohou absolvovat na rzných typech škol, které navíc mohou využívat rzné typy vzdlávacích program. Mezi typy škol umožujících získat dtem základní vzdlání patí: Základní škola (státní nebo soukromá): dti zde absolvují celou devítiletou povinnou školní docházku rozdlenou do dvou cykl. Gymnázium: v rámci osmiletých nebo šestiletých gymnázií mohou žáci dokonit základní vzdlání a plynule pokraovat ve výuce stední úrovn. Konzervato : osmileté tanení konzervatoe umožují studentm dokonit základní vzdlání a plynule pokraovat ve výuce stední úrovn. Speciální škola: dti se zdravotním postižením mohou být integrovány do speciálních tíd základní školy, anebo mohou navštvovat školu speciální. Zvláštní a pomocné školy jsou ureny pro dti s mentálním postižením. V posledních nkolika letech se rovnž experimentáln ovuje systém domácího vzdlávání.

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 Pro hodnocení výsledk studia slouží v eské republice hodnotící systém známek od 1 (nejlepší) po 5 (nejhorší). Žákm jsou v polovin a na konci každého školního roku vydávána souhrnná hodnocení (tzv. vysvdení), na nichž jsou uvedeny známky za jednotlivé pedmty. Pokud je žák hodnocen známkou 5, musí na konci letních prázdnin (nejastji v srpnu) absolvovat pezkoušení z tohoto pedmtu. Uspje-li u pezkoušení, mže v záí nastoupit do vyššího postupného roníku. Neuspje-li, musí celý uplynulý roník absolvovat znovu. 3.3 St ední vzdlávání O studium na stední škole se mohou ucházet žáci, kteí splnili devítiletou povinnou školní docházku. Absolvováním st edního stupn vzdlání je pitom možno získat: St ední vzdlání, kdy student po 1-2 rocích studia získá vysvdení o závrené zkoušce. St ední vzdlání s výuním listem zakonené po 2-3 letech studia vysvdením o závrené zkoušce a výuním listem o odborné zpsobilosti napíklad v oblasti emesel. Absolventi tchto obor obvykle již ve vzdlání v klasickém vzdlávacím systému nepokraují a zaínají pracovat ve vybraném oboru. St ední vzdlání s maturitou, kdy zpravidla po 4 letech studia získá absolvent vysvdení o maturitní zkoušce. Maturitní zkouška se skládá z nkolika dílích zkoušek - zkoušky z eského jazyka a dalších zkoušek závislých na oboru studia a ásten také na výbru žáka. Od roku 2008 by se mla maturita skládat ze 2 ástí, spolené (státní) a profilující (specifické pro jednotlivé typy škol). Cílem je zajistit lepší srovnatelnost této zkoušky mezi rznými školami. Odborné vzdlání na vyšší sekundární úrovni vysoce pevažuje nad všeobecným, které absolvuje jen tvrtina žák. Stední školy se lení na tyto t i základní typy: Gymnázia Stední odborné školy Stední odborná uilišt

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 Stední vzdlání mohou studenti získat také na osmiletých, respektive šestiletých gymnáziích, na nichž absolvovali již nkolik roník vzdlání základního. Stední školy mohou organizovat také programy nástavbového studia, do nhož mohou být pijati žáci, kteí úspšn absolvovali alespo tíletý píbuzný studijní obor zakonený výuním listem. Nástavbové studium trvá 2 roky denní formou studia. 3.4 Terciální vzdlávání Terciální vzdlávání je zaazeno jako studium navazující na úplné stední vzdlání s maturitou. Do terciálního vzdlání je zaazeno vyšší odborné a vysokoškolské vzdlání. K vyššímu odbornému vzdlání mají pístup žáci s úplným stedoškolským vzdláním zakoneným maturitou. Systém výuky je tém totožný se systémem na vysoké škole, na vyšší odborné školy se však vztahují nkterá pravidla stedoškolského vzdlávání (prázdniny, fixní rozvrh hodin aj.). Vyšší odborné vzdlání prohlubuje všeobecné i odborné znalosti, v denní form trvá 3 roky vetn praxe, u zdravotnických a nkterých dalších obor až 3,5 roku. Studium je ukoneno absolutoriem, specifickou zkouškou z vybraných obor, praktické zkoušky a obhajoby absolventské písemné práce - vše samozejm v návaznosti na studovaný obor. Spolen s absolutoriem získávají žáci titul diplomovaný specialista (zkratka DiS. je uvádna za jménem). Na vyšších odborných školách žáci platí školné. To se zpravidla pohybuje od nkolika tisíc korun ron až po nkolik desítek tisíc. Vysokoškolské vzdlání je umožnno všem uchazem s ukoneným úplným stedním vzdláním (tj. s maturitou), kteí úspšn vykonají pijímací zkoušku. Systém pijímacích zkoušek si stanovuje každá vysoká škola sama a ovuje v nich znalosti i schopnosti uchaze. Vtšina univerzit má akreditovány programy: Bakalá ské: jedná se zpravidla o tíleté obory, v nichž studenti získají základní pehled o vysoce odborných oblastech. Studenti mohou bu studium po tchto 3 letech ukonit státní závrenou zkouškou s obhajobou bakaláské práce, anebo pokraovat v navazujícím magisterském oboru, v nmž získají užší specializaci.

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 25 Magisterské: fungují bu jako ptileté (resp. tyleté nebo šestileté), anebo jako dvouleté navazující na bakaláské studium. Studenti za období studia získají jak základní pehled o vysoce odborných oblastech, ale také uritý stupe specializace. Na závr žáci skládají požadované státní zkoušky a obhajují diplomovou práci. Inženýrské: týká se technických a ekonomických obor. Po absolvování tchto typ vysokoškolského studia pokraují nkteí studenti v dalším prohloubení své specializace v doktorských programech. Absolvování tohoto programu je asto podmínno uritou publikaní prací a nkdy také výukou. Na vysokých školách je možné studovat formou prezenní (díve denní studium), distanní (díve studium pi zamstnání) nebo kombinovat ob formy studia (studium kombinované). Krom standardních druh studia nabízejí vysoké školy i další formy vzdlávání: rekvalifikaní studium, univerzity tetího vku, studium smující k získání pedagogické kvalifikace a další. S ohledem na rostoucí zájem je v eské republice možné na nkterých školách absolvovat také studijní programy vedoucí k získání titulu Master of Business Administration. Studium je problémov orientované, pracuje se v týmech, eší se reálné pípadové studie z praxe. Studenti si navzájem vymují zkušenosti z vlastní praxe a jejich manažerské znalosti a dovednosti rychle rostou. Jelikož kvalita studia nebyla díve garantována Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy R (jak je tomu u vysokých škol), vznikla v roce 1998 eská asociace MBA škol, která po úspchu v nároném akreditaním procesu, udlí programu uritý "status kvality". 3.5 Celoživotní vzdlávání Poteba celoživotního vzdlávání vystupuje do popedí zejména ve spojitosti se zmnami na trhu práce a zavádním nových technologií. Sféra celoživotního vzdlávání, resp. poteba zvýšení úasti na dalším vzdlávání, je rovnž jednou z pti hlavních priorit vzdlávací politiky EU formulované v roce 2000 na Lisabonské konferenci.

26 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 26 V rámci program celoživotního vzdlávání je univerzitami uskuteováno množství nejrznjších kurz urených napíklad zájemcm o studium, absolventm univerzity, seniorm, ale i studentm i dalším zájemcm z praxe. Realizované kurzy jsou zameny bu na výkon povolání nebo zájmov. Nkteré univerzity organizují také tak zvanou Univerzitu 3. vku. Ta je urena seniorm, kteí mají zájem získávat nové poznatky ve vybraných oborech a je zpravidla bezplatné. Nejenže umožuje seniorm získat nejnovjší znalosti z rzných obor, jeho snahou je také stimulovat jejich zájem o souasné dní a aktivní pístup k životu (Czech republic oficiální web eské republiky: Vzdlávací systém v R), (NVF: Vzdlávací systém). 3.6 Mezinárodní standardní klasifikace vzdlávání - ISCED Mezinárodní standardní klasifikace vzdlávání - ISCED (International Standard Classification of Education) byla vypracována a vydána UNESCO v roce 1976, aby sloužila "jako nástroj vhodný pro shromažování, zpracování a zpístupování vzdlávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním mítku". Tato klasifikace byla ptimístná. První místo oznaovalo úrove vzdlávání a další dv místa skupinu vzdlávacích program, resp. obory vzdlávání. Podrobnjší tídní vzdlávacích program bylo provedeno posledními kódy klasifikace. Klasifikace ISCED se již adu let aktualizuje. V listopadu 1997 byly na Generální konferenci UNESCO v Paíži schváleny zmny týkající se úrovn vzdlávání i obor vzdlávání. Klasifikace kmenových obor vzdlávání byla vypracována tak, aby byla snáze pevoditelná na mezinárodní standard ISCED 1997, zejména pokud se jedná o úrovn vzdlávání. Klasifikace ISCED 1997 má 7 úrovní vzdlávání (0 až 6), které mohou mít vnitní lenní A až C. Informativní p ehled kódového znaení úrovní vzdlávání podle ISCED 1997 kód úrove vzdlání 0 preprimární vzdlávání (bez vzdlání) 1 primární vzdlávání

27 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 27 2 nižší sekundární vzdlávání 2A - stupe, ze kterého je možné pejít na vyšší vzdlávání 2B - pípravný stupe pro pracovní trh 2C - stupe smující na pracovní trh 3 vyšší sekundární vzdlávání 3A - stupe, ze kterého je možné pejít na vyšší vzdlávání 3B - pípravný stupe pro pracovní trh 3C - stupe smující na pracovní trh 4 postsekundární vzdlávání nižší než terciární 4A - stupe, ze kterého je možné pejít na vyšší vzdlávání 4B - prakticky zamené studium 5 první stupe terciárního vzdlávání 5A - stupe, ze kterého je možné pejít na vyšší vzdlávání 5B - prakticky zamené studium 6 druhý stupe terciárního vzdlávání Peklad ISCED 1997 vydal Ústav pro informace ve vzdlávání Praha v roce V publikaci je u každé úrovn vzdlávání uvedeno odpovídající vzdlávání poskytované v R ( SÚ: Mezinárodní standardní klasifikace vzdlávání ISCED), (NÚOV: Mezinárodní standardní klasifikace vzdlávání ISCED).

28 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 28 4 STEDNÍ PRMYSLOVÁ ŠKOLA ZLÍN 4.1 Historie Sídlem školy je krajské msto Zlín, prmyslová metropole jihovýchodní Moravy s více než obyvateli, která je proslulá jako msto obuvi. Nejen prmyslové školství, ale i celý život msta byl již ve 20. a 30. letech ovlivován potebami firmy Baa, která se rychle zaadila mezi nejvýznamnjší v Evrop. S rozvojem Baových závod se rychle zvyšoval i poet obyvatel msta Zlín. Tomu odpovídala nejen výstavba nových byt, ale i škol pro dti. Na rozvinutou soustavu základního školství navazovaly školy uovské a pozdji také rzné formy stedního vzdlání. V roce 1925 schválilo tehdejší ministerstvo školství otevení závodní odborné školy obuvnické firmy Baa. Vznik strojnických a ady dalších oddlení v Baových závodech si vynutil i výchovu pracovník v odpovídajících profesích se znalostmi obchodními, organizaními, jazykovými i odbornými. Dne bylo schváleno vytvoení tyleté odborné školy strojnické s právem veejnosti. Ministerstvo školství vyhovlo pozdji další žádosti firmy Baa a po volilo dne zízení prmyslové školy ve Zlín s oddlením strojnickým,obuvnickým a chemickým. První maturitní zkoušky na této škole se konaly v roce V dalších letech poet žák rychle vzrstal a škola se postupn rozšíila na sedm obor:strojírenský, stavební, obuvnický, koželužský, elektrotechnický, chemický a pletaský. Za okupace pibyly ješt obory textilní a stolaský. Po válce prodlala škola mnoho zmn. Poet obor se snížil - nkteré byly pemístny do jiných mst a jiné zrušeny. V roce 1950 vznikla Vyšší prmyslová škola strojnická pi n.p. ZPS. Od roku 1953 pestala prmyslová škola psobit jako škola podniková a stala se státní prmyslovou školou strojnickou, do níž picházeli pímo žáci ze základních škol. Vzhledem k tomu, že picházející žáci nemli za sebou žádnou praxi, vznikla poteba vybudovat dílny a laboratoe. Prostory stávající budovy byly malé, a proto po dlouhém jednání byla schválena stavba budovy nové. Dne 30. srpna1974 slavnostn otevena nová budova školy na tíd Tomáše Bati.

29 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 29 V nové škole dochází k nkolika zmnám. Rozšíil se poet obor elektro se zamením na slaboproud a silnoproud. Ponvadž název školy s pívlastkem strojnická již zcela neodpovídal dané skutenosti, byl 1. záí 1980 zmnn na Stední prmyslová škola. Od školního roku prošla škola dalším boulivým vývojem. Výrazn se zlepšilo její technické vybavení, nastupuje poítaová technika, objevují se nové CNC stroje, modernizují se laboratoe. Rozšiuje se vzdlávací nabídka zavádním nových studijních obor, modernizuje se nápl studia obor strojírenských a elektrotechnických. Významnou novinkou bylo otevení obor technické a ekonomické lyceum od školního roku Oba tyto obory vyplují mezeru ve vzdlávací nabídce gymnázií a stedních prmyslových škol. V letech 1993 až 1996 zpracována objemová studie a následn projektová dokumentace nástavby a rekonstrukce objekt SPŠ Zlín. Koncem roku 1998 zaaly stavební práce. Rozhodující etapa rekonstrukce školy byla dokonena v srpnu 2000 a od 1.záí došlo ke slouení se SPŠ stavební do jednoho právního subjektu s názvem "Stední prmyslová škola, Zlín, t. Tomáše Bati 4187". Úplná rekonstrukce byla dokonena výmnou oken v celém areálu školy v roce Obr. 1. Budova Stední prmyslové školy (SPŠ Zlín) V dnešní dob má škola optimální kapacitu 40 tíd denního studia a s 1200 studenty je jednou z nejvtších stedních prmyslových škol u nás. Jejím cílem je vychovávat budoucí absolventy školy v duchu baovské tradice k cílevdomosti, samostatnosti, podnikavosti, zdravému sebevdomí a odborné zdatnosti vetn aktivní znalosti cizích jazyk a poítaové gramotnosti (SPŠ Zlín).

30 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Hlavní priority vzdlávací koncepce školy a její vybavení Stední prmyslová škola, Zlín, t. Tomáše Bati 4187 je školou s promyšlenou vzdlávací koncepcí, v níž dominují obory technického zamení ( strojírenství, elektrotechnika a stavebnictví ), dva typy lyceí ( technické a ekonomické ), doplnné oborem ekonomickým. Jako jediná u nás má již od roku 1994 v nabídce oba typy lyceí - technické a ekonomické - která pedstavují novou vzdlávací cestu ke studiu na vysokých školách odpovídajícího zamení a jsou vhodná i pro dvata. Úspšnost absolvent lyceí pi pijímání na vysoké školy je mimoádn dobrá. I proto je zájem o tyto obory vzrstající a studium na lyceu se stává vcí prestižní. Po stránce technického vybavení patí nov rekonstruovaná škola mezi absolutní špiku mezi stedními školami. Vedle velmi dobe zaízených odborných ueben a laboratoí pro CNC techniku a automatizaci, elektrotechnická a strojnická mení, ekonomiku, cizí jazyky a další pedmty jsou nejmodernjší projekní a didaktickou technikou vybaveny : multimediální uebny, odborné uebny výpoetní techniky a jejích aplikací pro CAD a CAD/CAM systémy, dv uebny pro výuku cizím jazykm, posluchárna a laborato fyziky a chemie, pednášková místnost pro 100 poslucha, informaní centrum, jehož souástí je knihovna, studovna ítárna a internetové stedisko. Všechny odborné uebny, kabinety vyuujících a kanceláe vedení školy jsou propojeny poítaovými sítmi. Celá škola je pipojena optickým kabelem na internet, jehož využívání se stalo nedílnou souástí moderní výuky podobn jako konstruování na poítaích v oborech strojírenství, stavebnictví, slaboproudá elektrotechnika a technické lyceum. Velký draz se klade také na jazykovou výuku v uebnách vybavených potebnou didaktickou technikou. Ve všech oborech ekonomického zamení je zavedena výuka dvou

31 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 31 cizích jazyk (anglitina a nmina), v technických oborech jeden cizí jazyk, ale se zvýšenou hodinovou dotací až na 4 hodiny týdn. Teoretická výuka odborným pedmtm je doplnna praktickými aplikacemi ve strojních i elektrotechnických laboratoích a ve školních dílnách s moderními micími a diagnostickými pístroji, CNC technikou atd. Sportovní hala, posilovna, malý atletický stadion a sál pro gymnastiku dotváejí prostedí školy. Vše, co škola nabízí, je také možno podle zájmu využívat mimo vyuování a ve volném ase v hodnotné mimoškolní innosti sportovní, kulturní i odborné (SPŠ Zlín). 4.3 Zahraniní kontakty školy SPŠ v posledních letech navázala úspšn kontakt se stední školou VTI podobného zamení v belgickém mst Izegem. Podepsaná dohoda o vzájemné spolupráci preferuje odborn a jazykov zamené výmnné pobyty student v partnerských školách s ubytováním v rodinách. Jsou organizovány v rámci projektu Sokrates. Tím výrazn vzrstá motivace ke studiu cizích jazyk, jejichž znalost je ve vysplých evropských zemích naprostou samozejmostí i mezi mládeží (SPŠ Zlín). 4.4 Obory vzdlávání Všechny nabízené obory poskytují ve tyletém denním studiu st ední odborné vzdlání s maturitou. Uební plány všech obor jsou koncipovány tak, aby absolventi našli nejen univerzální uplatnní v oboru, ale mohli pokraovat úspšn i ve studiu na vysoké škole Strojírenství Komplexní technické vzdlání v oblasti konstrukní a technologické pípravy výroby. Využití výkonných poíta pro konstruování s podporou CAD systém. Využití poíta pro ízení a programování CNC obrábcích stroj. Praktická innost ve školních dílnách a laboratoích kontroly mení. Zvládnutí operaních systému, textových editor, tabulkových procesor a databází ve výpoetní technice. Práce v síti internet. Automobily, mechanizmy, jaderná energetika, helioenergetika, spalovací, letecké a raketové motory. Materiály ve strojírenství a jejich tepelné zpracování, výroba polotovar, odlévání, kování, lisování, sváení a pájení. Moderní metody obrábní. Navrhování nástroj, pípravk a

32 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 32 midel. Základy elektrotechniky a automatizace. Výuka jednoho svtového jazyka (anglitina nebo nmina) se zvýšenou hodinovou datací. Tlesná výchova a sport. Odborné exkurze a veletrhy. Odborná praxe. Strojírenství patí k tradiním oborm školy. Absolventi oboru strojírenství jsou mimoádn pizpsobiví a racionáln uvažují technici s vysokým stupnm získaných manuálních dovedností. Poptávka po absolventech oboru strojírenství je viditeln vzrstající a v mnoha firmách je absolvent s výše uvedenými dovednostmi již nyní nedostatek. O kvalit a úrovni studia tohoto oboru svdí mimo jiné i vysoká úspšnost absolvent pi pijímání na vysoké školy. Absolventi se velmi dobe uplatní jak pímo ve strojírenství, tak i v jiných odvtvích prmyslu i u soukromých firem, zejména na místech konstruktér a technolog, v provozovn technických útvarech, technické kontrole, v zásobování, v obchodních službách, pozdji i v oblasti nižšího a stedního managementu firmy. Obor je vhodný pro chlapce i dvata Slaboproudá elektrotechnika Poskytuje ucelený pehled o slaboproudé elektrotechnice s velmi dobrou prpravou pro konstrukní a projekní innost v oblasti poítaových systém a sítí a ídicích systém. Spoleným znakem je poítaová podpora výuky v odborných pedmtech a výuka výpoetní techniky ve všech ronících. Zvládnutí operaních systém, textových editor, tabulkových procesor, databází a strukturovaného programování. Práce s internetem. Práce s grafickými systémy pro kreslení schémat, návrh plošných spoj, simulaci elektronických obvod. Práce s informaními a ídicími systémy. Samostatná práce v laboratoi íslicové, mikroprocesorové a automatizaní techniky a v laboratoi elektrotechnických mení. Programování jednoipových mikropoíta a programovatelných automat. Stavebnice Dominoputer. Odborné exkurze, veletrhy. Odborná praxe v podnicích. Studenti zevrubn poznají funkci mikroprocesoru a nauí se ho i programovat. Seznámí se s technickým vybavením poíta všech úrovní. Ovládnou principy a vlastnosti zdroj audio a videosignál, zpsoby jejich zpracování a penosu. Zjistí, jak lze moderní

33 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 33 elektroniku využít pro ovládání a ízení výrobní linky nebo elektrárny, ale teba i automatické praky nebo CD pehrávae. Absolvent s elektrotechnickým vzdláním má proto obrovskou šanci uspt na trhu práce nebo pokraovat ve studiu na vysoké škole Stavebnictví Komplexní technické vzdlání v oblasti konstrukní a technologické pípravy a realizace staveb. Využití výkonných poíta pro konstruování s podporou CAD systém. Zvládnutí operaních systém, textových editor, tabulkových procesor a databází ve výpoetní technice. Práce v síti internet ( , WWW). Materiály ve stavebnictví, zpsob jejich použití, zásady navrhování objekt po technické a architektonické stránce. Geodézie - vytyování a zamování staveb pomocí základních i nejmodernjších pístroj. Statika a mechanika stavebních konstrukcí. Inženýrské stavby. Profilující odborná píprava v pedmtu pozemní stavitelství. Výuka jednoho svtového jazyka (anglitina nebo nmina) se zvýšenou hodinovou dotací. Tlesná výchova a sport. Odborné exkurze a veletrhy. Odborná praxe. Uební plán studijního oboru stavebnictví je koncipován tak, aby absolvent našel nejen univerzální uplatnní v oboru, ale mohl pokraovat úspšn i ve studiu na VŠ. Obor je vhodný pro chlapce i dvata Ekonomické lyceum Ekonomické lyceum je obor, který pipravuje budoucí absolventy hlavn k dalšímu vysokoškolskému studiu, ale pitom poskytuje úplné stední všeobecné odborné vzdlání. Uební plán organicky spojuje zejména pedmty všeobecn vzdlávací, nap. cizí jazyky, djepis, zempis, obanskou nauku, matematiku, fyziku, chemii, biologii atd. s pedmty odbornými, které dávají úplné stedoškolské vzdlání. Jde zejména o pedmty ekonomika, úetnictví, korespondence, právo, výpoetní technika, marketing a managament, aplikovaná ekonomie, psychologie, nauka o spolenosti, atd. Nadstandardn vybavená škola nabízí též dobré podmínky pro práci s internetem, volitelné pedmty, zájmovou innost, tlesnou výchovu a sportovní vyžití.

34 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 34 Absolventi jsou pipravováni tak, aby se v dalším studiu rychle orientovali a pružn pizpsobili podmínkám vyšších odborných i vysokých škol, pípadn podnikatelské praxi. Absolventi ekonomického lycea, kteí nepjdou na VŠ a hodlají pímo nastoupit do praxe, budou schopni rychle se orientovat a zapracovat. K tomuto úelu slouží námi nabízený nepovinný pedmt ve 3.roníku - Aplikovaná ekonomie v rámci projektu Junior Achievement. O kvalit a úrovni studia tohoto oboru svdí mimo jiné i vysoká úspšnost absolvent pi pijímání na vysoké školy Technické lyceum Technické lyceum je obor, který pipravuje budoucí absolventy hlavn k dalšímu vysokoškolskému studiu, ale pitom poskytuje úplné stední všeobecné odborné vzdlání. Uební plán preferuje jak pedmty všeobecn vzdlávací, tak i odborné povinné a výbrové pedmty, které dávají základy odborného vzdlání. Všestrann podporujeme také zájmovou innost. Absolventi jsou pipravováni tak, aby se v dalším studiu rychle orientovali a pružn pizpsobili podmínkám vyšších odborných i vysokých škol, pípadn technickopodnikatelské praxi. Studenti se dokonale nauí ovládat osobní poíta, aby jim skuten sloužil a pomáhal v nároné práci, a nauí se základm strukturovaného, objektového i modulárního programování. Skupina volitelných pedmt dotváí profil odborného zamení studia v oblasti strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví nebo informaních technologií. Absolventi technického lycea, kteí nepjdou na VŠ a hodlají pímo nastoupit do praxe, budou schopni rychle se orientovat a zapracovat díky získaným vdomostem, dovednostem a návykm z oblasti všeobecného i základ odborného technického vzdlání. Technické lyceum je vhodné pro chlapce i pro technicky nadané dívky. O kvalit a úrovni studia tohoto oboru svdí mimo jiné i vysoká úspšnost našich absolvent pi pijímání na vysoké školy (Tištný materiál SPŠ Zlín).

35 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Celkový poet student studujících na SPŠ a poet absolvent jednotlivých obor v roce 2006/2007 Jak lze z tabulky vidt, na Stední prmyslové škole Zlín studovalo ve školním roce 2006/2007 celkem 1157 student v šesti oborech. Z celkového potu student opustilo lavice školy celkem 263 absolvent (SPŠ Zlín). Tab. 2. Poet žák v jednotlivých oborech a poet absolvent ve školním roce 2006/2007 (SPŠ Zlín) Denní studium Obor Kód oboru zkouškou Souást Ukonilo školy Poet žák maturitní Strojírenství (STR) M/001 SOŠ Slaboproudá elektrotechnika (SLE) M/004 SOŠ Technické lyceum (LYT) M/001 SOŠ Ekonomické lyceum (LYE) M/002 SOŠ Management obchodu a služeb (MAN) M/037 SOŠ Stavebnictví (STA) M/001 SOŠ CELKEM x x

36 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 36 II. PRAKTICKÁ ÁST

37 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 37 5 ZLÍNSKÝ KRAJ Správním centrem Zlínského kraje je Zlín. Kraj je tvoen 4 okresy - Kromíž, Uherské Hradišt, Vsetín a Zlín. Sídelní struktura je soustedna hlavn do nížinných oblastí, v nichž jsou výrazn zastoupena sídla s maximem do 2000 obyvatel. Zlínský kraj vypluje stední ást východní Moravy a má znan rozdílné pírodní podmínky. V jeho západní ásti jsou dva moravské úvaly dolní ást Hornomoravského a severní ást Dolnomoravského. Východním smrem se krajina zvedá do horských celk Karpatské soustavy Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty. To ovlivuje i rozdílné podmínky klimatické a pdní. Území úval je odlesnno, horské oblasti jsou kryty rozsáhlými porosty jehlinan. Nejvýznamnjší podniky jsou v prmyslu gumárenském, všeobecném strojírenství, textilním, odvním a kožedlném prmyslu a elektrotechnice. Zemdlství je soustedno do nížinných ástí. Velmi dobré podmínky (ernozem, teplé klima) v úvalech umožují pstování pšenice, cukrovky i sladovnického jemene. V podhorských a horských oblastech pevládá pstování brambor a pícnin. K nejatraktivnjším patí z hlediska pírodních krás a rázovitosti Valašsko. Známé je muzeum v pírod v Rožnov pod Radhoštm. Vyhledávanými láznmi pro léení cest dýchacích a zažívacího ústrojí jsou Luhaovice. Hlavními stedisky osídlení jsou dále Uherské Hradišt, Kromíž, Vsetín a Valašské Meziíí. Z hlediska cestovního ruchu se území Zlínského kraje rozdluje do tí turistických marketingových oblastí: Jižní Morava, Severní Morava a Slezsko a Stední Morava. Oblast Bílých Karpat najdeme na seznamu biosférických rezervací UNESCO a tvoí zárove CHKO. Na severním území Zlínského kraje se také rozkládá CHKO Beskydy. Vzhledem k poloze kraje pi hranici se Slovenskem je ást Zlínského kraje zapojena do peshraniní spolupráce v rámci Euroregionu Bílé Karpaty (RIS: Zlínský kraj). Celkem je ve Zlínském kraji evidováno 304 samostatných sídel (ili obcí a mst). Ve statutárních mstech žije asi 60,8% ( ob.) z celkového potu obyvatel Zlínského kraje, piemž nejvtší poet obyvatel je pirozen ve Zlín, dále v Kromíže a ve Vsetín a Uherském Hradišti. Ostatních 39,2% obyvatel kraje žije ve vesnicích (které nemají statut msta), (Zlínský kraj RIS: Obce a msta).

38 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 38 Obr. 2. Mapa okres Zlínského kraje (Zlínský kraj RIS: lenní kraje) 5.1 Celková nezamstnanost ve Zlínském kraji Ke konci roku 2004 byla nezamstnanost ve Zlínském kraji 9,5%. V roce 2005 se nezamstnanost snížila o dv desetiny procentního bodu na 9,3%. Nezamstnanost v roce 2006 inila 7,0% a na konci roku 2007 nezamstnanost byla 6,0%. Z grafu. 1 plyne, že nezamstnanost ve Zlínském kraji má sestupnou tendenci. Poet uchaze se v posledních tyech letech samozejm také snížil. V roce 2004 ekalo na jedno pracovní místo 17,93 uchaze. V roce 2006 to bylo už jen 5,01 uchazee na jedno volné místo a v roce 2007 na jedno volné místo pipadalo 3,02 uchazee. Situace na trhu práce je pro nezamstnané stále píznivá. To ovšem neplatí pro zamstnavatele, kteí stále nemohou najít vhodné uchazee na pracovní místo, které nabízejí. Pokles nezamstnanosti pímo souvisí také se snížením potu evidovaných uchaze o zamstnání, kteí mohli okamžit nastoupit do práce, a to z (prosinec 2006) na (prosinec 2007). Klesající trend zaznamenala nezamstnanost už od roku Celkový poet uchaze o zamstnání klesl ve všech tyech okresech Zlínského kraje.

39 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 39 Nejvyšší míra nezamstnanosti byla na konci února na Vsetínsku a Kromížsku, kde inila shodn 7,2 procenta. Nejnižší pak na Zlínsku 5,1 procent a 5,6 procenta lidí bez práce zaznamenal úad v Uherském Hradišti. Úady práce ve Zlínském kraji v únoru nabízely celkem 6683 volných pracovních míst. Na jedno místo pipadají ti uchazei. V nabídce volných pracovních míst stále pevažují místa pro zedníky, sváee, nástrojáe a zámeníky, obsluhu obrábcích stroj a stroj na výrobu pryžových výrobk. Z tabulky. 3 a grafu. 1 lze vidt vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji za poslední tyi roky. Tab. 3. Vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji Vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji poet uchaze o zamstnání celkem volná pracovní místa poet uchaze na 1 volné místo 17,93 14,27 5,01 3,02 míra nezamstnanosti v % 9,5 9,3 7,0 6,0 Vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji , , ,5 9,3 5,01 7,0 6,0 3, rok poet uchaze na 1 volné místo míra nezamstnanosti v % Graf 1. Vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji v letech

40 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Nezamstnanost absolvent ve Zlínském kraji Podniky ve Zlínském kraji mají nejvtší zájem o absolventy s vysokoškolským vzdláním, konstruktéry a technology a stedoškoláky pro práci ve strojírenském, stavebním a gumárenském prmyslu. Klesá naopak zájem o stedoškolské absolventy administrativních obor a vysokoškoláky, kteí studovali speciální humanitní disciplíny. Situace na trhu práce je pozitivní, absolventi mají spoustu pracovních nabídek. Zejména studenti, kteí získají výuní list, se v evidenci Úadu asto vbec neobjeví. Práci najdou ve firm, u které získali praxi. Nepatí mezi rizikovou skupinu práce, ze strany zamstnavatel je o n zájem. Ve Zlín tvoí erství absolventi v prmru 6,4 procenta uchaze o práci. Žákm uovských obor strojírenského i stavebního zamení nabízí Zlínský kraj ve spolupráci s podniky nový motivaní program. Jde o takzvaná podniková stipendia, kdy firmy pjí rodim na školné, a v pípad, že student zstane i po ukonení oboru nadále pracovat v podniku, peníze vracet nemusí. Tab. 4. Absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji Absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji poet uchazeabsolvent o zamstnání celkem volná pracovní místa pro absolventy poet uchaze na 1 volné místo 10,66 5,83 1,82 0,64

41 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 41 Absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji , , , rok 0,64 poet uchaze na 1 volné místo Graf 2. Absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji v letech Z tabulky lze vyíst, že absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji si za poslední tyi roky výrazn polepšili. Zatím co v roce 2004 pipadalo jedno volné místo na bezmála 11 absolvent, o rok pozdji už to byla jen polovina. Na konci roku 2007 je situace na trhu práce absolvent taková, že volná místa pro absolventy pevyšují samotný poet absolvent. Ke konci roku ekalo na práci absolvent. Firmy ve stejném období nabízeli volných míst urených pímo pro absolventy. 5.3 Absolventi St ední prmyslové školy v evidenci Ú adu práce Pi zkoumání nezamstnanosti student Stední prmyslové školy Zlín bylo zjištno, že o absolventy této školy je u zamstnavatel pomrn velký zájem. To dokládá i samotná tabulka Úadu práce, která ukazuje, kolik absolvent je pihlášeno z této školy na Úadu práce, kolik z tohoto potu je dívek a kolik absolvent z jednotlivých obor dosud nepracuje. Nejlépe jsou na tom absolventi oboru Technické lyceum, kteí nejsou evidování na Úadu práce. Všichni absolventi tohoto oboru našli uplatnní, a již na nkteré vysoké škole nebo u zamstnavatele, u kterého nap. dlali praxi.

42 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 42 Obor Stavebnictví ve školním roce 2006/2007 úspšn absolvovalo 56 student a z tohoto potu je na Úadu práce evidován pouze jeden nezamstnaný. Z oboru Strojírenství ukonilo maturitní zkouškou rok 2006/ student a z toho dva dosud nenašli práci. Nejhe, ale poád velmi dobe v porovnání s ostatními školami, dopadly obor Slaboproudá elektrotechnika a Management obchodu a služeb. Ti absolventi z tchto obor ješt nepracují. Bližší údaje o potu absolvent z jednotlivých obor jsou uvedeny v tabulce. 2. Tab. 5. Absolventi SPŠ v evidenci Úadu práce Název školy KKOV Název oboru KKOV Celkem Dívek Stední prmyslová škola Zlín M/001 Strojírenství Slaboproudá Stední prmyslová škola Zlín M/004 elektrotechnika Stední prmyslová škola Zlín M/001 Stavebnictví Stední prmyslová škola Zlín M/037 Stední prmyslová škola Zlín M/002 Dosud nepracující Management obchodu a služeb Ekonomické lyceum Zamstnavatelé ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji se nachází kolem cca zamstnavatel. Tento trend se píliš nemní a je pibližn stále stejný za posledních 5 let. Mezi nkolik nejvýznamnjších firem Zlínského kraje patí tyto podniky: Barum Continental spol. s r.o. Otrokovice výroba autodíl, SWS, a.s. Slušovice TON, a. s. Bystice pod Hostýnem Fatra, a.s. Napajedla, trh poítaového softwaru, výroba nábytku, výroba plast, DEZA, a.s. Valašské Meziíí výroba základních organických chemických látek, HAMÉ, a.s. Babice PSG International, a.s. Zlín výrobce konzervovaných potravin, prmyslové, obanské a inženýrské stavby.

43 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 43 Dle výsledk 13. roníku žebíku 100 nejvýznamnjších firem R, který každoron sestavuje Sdružení CZECH TOP 100, se staly ve Zlínském kraji TOP tyto firmy. 1. místo: DEZA, a.s. 2. místo: SWS, a.s. 3. místo: HAMÉ, a.s. 4. místo: Fatra, a.s. 5. místo: PSG International, a.s Kompetence, které zamstnavatelé vyžadují u absolvent v prmyslovém sektoru Pro absolventa SOŠ s maturitou jsou nejdležitjší tyto ti kompetence: adaptabilita a flexibilita, ochota uit se, nést zodpovdnost. Následující graf zobrazuje jednotlivé znalosti, schopnosti a dovednosti v poadí podle celkové dležitosti. Barevn je zvýraznno, do jaké míry jsou jednotlivé kompetence hodnoceny jako zcela nezbytné, velmi dležité a dležité. Obr. 3. Dležitost vybraných kompetencí z pohledu zamstnavatel prmyslový sektor

44 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 44 Vedoucí pozice bývají obsazovány pracovníky s maturitou a jsou spojeny s požadavky na vtší samostatnost, zodpovdnost, schopnost se rozhodovat a ešit problém. Za nejdležitjší je v prmyslovém sektoru pokládáno adaptabilita a flexibilita, ochota uit se, tení a porozumní pracovním instrukcím, nést zodpovdnost a zbhlost v používání výpoetní techniky. Za nejmén dležité je možné oznait schopnost vést a zbhlost v cizích jazycích. Je ale teba upozornit na to, že akoli uvedené dv kompetence se jeví jako nejmén žádané, je zejmé, že v pípad pracovník se stedním odborným vzdláním s maturitou je jim pikládán vtší význam než u pracovník s výuním listem (Informaní systém o uplatnní absolvent škol na trhu práce: Dležitost kompetencí pro zamstnavatele v jednotlivých sektorech národního hospodáství) Kompetence, které zamstnavatelé vyžadují u absolvent v sektoru služeb Pro absolventa SOŠ jsou nejdležitjší tyto ti kompetence: schopnost ešit problém, komunikaní schopnosti (ústní a písemný projev), nést zodpovdnost. Následující graf zobrazuje jednotlivé znalosti, schopnosti a dovednosti v po adí podle celkové dležitosti. Barevn je zvýraznno, do jaké míry jsou jednotlivé kompetence hodnoceny jako zcela nezbytné, velmi dležité a dležité. Obr. 4. Dležitost vybraných kompetencí z pohledu zamstnavatel sektor služeb

45 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 45 Za nejdležitjší je ve sfée služeb pokládáno schopnost ešit problém, komunikaní schopnost, nést zodpovdnost, ochota uit se a adaptabilita a flexibilita. Za nejmén dležité je možné oznait schopnost vést a zbhlost v cizích jazycích. Je ale teba upozornit na to, že akoli uvedené dv kompetence se jeví jako nejmén žádané i v pípad vyuených, je zejmé, že v pípad pracovník se stedním odborným vzdláním s maturitou je jim pikládán vtší význam. Z uvedených graf lze vyvodit, že požadavky na absolventy, kteí budou pijímáni do zamstnání v prmyslovém sektoru nebo sektoru služeb, jsou odlišné (Informaní systém o uplatnní absolvent škol na trhu práce: Dležitost kompetencí pro zamstnavatele v jednotlivých sektorech národního hospodáství).

46 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 46 6 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETENÍ 6.1 Výzkumné metody a techniky Základní výzkumnou metodou bylo dotazníkové šetení. Realizováno bylo pomocí anonymního dotazníku. Dotazník ml nestandardizovanou podobu. Krom uzavených otázek byly okrajov použity i otázky formulované jako otevené, tak aby bylo možno postihnout široké spektrum názor. 6.2 Výbr vzorku Dotazníkového šetení se zúastnilo celkem 92 student Stední prmyslové školy Zlín. Z celkem 20 tíd tetích a tvrtých roník byly vylosovány ti tídy, ve kterých probhlo dotazníkové šetení. Vybrány byly tídy s technickým zamením, emuž odpovídá i struktura student a studentek ve tíd. Je zde více než 90% zastoupení student. 6.3 Anonymní dotazník Ve zvolených tídách byl dán na vyplnní anonymní dotazník, který se skládá ze dvou otázek zjišujících pohlaví a vk a dále dalších 7 otázek s výbrem odpovdi, které zjišují jak se studenti staví k budoucí práci, kterou budou hledat, jakými prostedky ji budou hledat a také jaký nástupní plat si studenti myslí, že by mli dostat. Studenti mli asi min na vyplnní dotazník, vtšinou v suplovaných hodinách, nebo na zaátku hodin praxe Dotazník p edkládaný studentm k vyplnní Prosím o vyplnní následujícího anonymního dotazníku. Prohlašují, že vyplnné údaje budou použity pouze pro úely mé bakaláské práce. Pohlaví: MUŽ ŽENA Vk: Po složení maturitní zkoušky plánuji: jít na vysokou školu, pracovat v R, pracovat v zahranií (nap. jako aupair),

47 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 47 odpoívat. 2. Máte jasnou pedstavu o svém budoucím zamstnání: ano, vím co chci dlat, ne, nemám pesnou pedstavu, nevím co chci dlat, nepemýšlel (la) jsem o tom. 3. Seate schopnosti/dovednosti uchazee pro získání zamstnání dle dležitosti (1 nejdležitjší, 13 nejmén dležitá): schopnost týmové práce, zbhlost v zacházení s informacemi, komunikaní schopnosti (ústní a písemný projev), schopnost rozhodovat se, práce s ísly pi pracovním uplatnní, zbhlost v cizích jazycích, schopnost vést, adaptabilita a flexibilita, ochota uit se, tení a porozumní pracovním instrukcím, nést zodpovdnost, zbhlost v používání výpoetní techniky, schopnost ešit problém. 4. Jakým zpsobem se budete snažit hledat práci: pes internet, denní tisk nebo za použití pracovních agentur, pes Úad práce, založím si svou vlastní firmu, pokám si až m nkdo osloví. 5. Jsi ochoten (na) pracovat i v jiném mst? Pokud ano, pro? lepší finanní ohodnocení,

48 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 48 možnost lepšího kulturního vyžití, vtší možnost získání práce, jiné:... Pokud ne, pro? nechci dojíždt do práce (nap. špatná dopravní infrastruktura), horší kulturní vyžití, nechci opustit partnera, rodinu atd., vysoká cena byt, jiné: Jakou máte pedstavu o výši nástupního platu absolventa stední odborné školy: K, K, K, K, K, K, a výše. 7. Pokud nebudete schopni najít si práci, jste ochotní podstoupit rekvalifikaci? ano spíše ano spíše ne ne nevím DKUJI ZA AS STRÁVENÝ VYPLNNÍM TOHOTO DOTAZNÍKU. 6.4 Výsledky dotazníkového šet ení Z celkem 92 vyplnných dotazník bylo možno výsledky zpracovat z 88 dotazník, které byly vyplnny zcela a nechybla odpov na nkterou ást otázky. Zbylé 4 dotazníky byly vyazeny. Chybly zde údaje týkající se vku, nebo nebyla zaškrtnutá jedna í více odpovdí u uvedených otázek. Ze správn vyplnných dotazník byly spoítány výsledky (procentuální vyhodnocení), které jsou prezentovány v následujících stránkách. Jelikož se dotazník dostal do tíd, které byly technicky zamené vyplnilo dotazník celkem 84 chlapc (95%) a 4 dívky (5%). Vk dotazovaných student je uveden v následující tabulce. Zúastnili se jej studenti od 17 do 22 let. Nejvíce byli zastoupení 18-ti a 19-ti letí studenti.

49 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 49 Prmrný vk všech respondent je 18,5 roku. Tab. 6. Rozdlení respondent podle vku vk student poet student procentuální rozdlení 17 let 4 4,55% 18 let 42 47,73% 19 let 39 44,32% 20 let 1 1,14% 21 let 1 1,14% 22 let 1 1,14% celkem ,00% Otázka íslo 1: Plány pro budoucnost po složení maturitní zkoušky V první otázce byli studenti dotazováni na plány, které mají v blízké dob po složení maturitní zkoušky. Respondentm byly nabídnuty tyi možné odpovdi. Po složení maturitní zkoušky plánuji 13% 4% 2% jít na vysokou školu pracovat v R pracovat v zahranií (nap. jako aupair) odpoívat 81% Graf 3. Otázka. 1: Po složení maturitní zkoušky plánuji Tém 81% student si po složení maturitní zkoušky peje nastoupit na vysokou školu a studovat dále. Jako druhou nejetnjší odpov uvedli studenti, že chtjí pracovat v R. Z dotázaných respondent je to cca 13%. Minimální výskyt odpovdí (asi 4 % ze všech

50 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 50 dotázaných) byl zaznamenán u odpovdi pracovat v zahranií a také u odpovdi, že student bude po maturitní zkoušce odpoívat. Tuto odpov zaznailo malé procento student. Grafické znázornní otázky je uvedené v následujícím grafu Otázka íslo 2: P edstava o budoucím zamstnání Pi formulaci této otázky se pedpokládalo, že studenti Stední prmyslové školy Zlín mají vtšinou pedstavu o tom, jaké bude jejich budoucí povolání. Výsledky tyto pedpoklady nepotvrdily. Pekvapením bylo následující vyhodnocení této otázky. Více než polovina respondent (51%) nemá pesnou pedstavu o tom, co by chtli v budoucnu dlat. 41% student má pesnou pedstavu o tom jakou práci by v budoucnu chtli dlat. Malá ást student vbec neví jaké by mlo být jejích zamstnání v budoucnu. Odpov nepemýšlel(-a) jsem o tom jaké bude mé zamstnání nezvolil žádný s respondent. Grafické zobrazení této otázky najdete pod textem. Máte jasnou p edstavu o svém budoucím zamstnání 8% 0% 41% 51% ano, pesne vím co chci dlat ne, nemám pesnou pedstavu nevím co chci dlat nepemýšlel(-a) jsem o tom Graf 4. Otázka. 2: Máte jasnou pedstavu o svém budoucím zamstnání

51 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Otázka íslo 3: Dležitost uritých schopností pro získání práce Ve tetí otázce mli studenti piadit každé schopnosti uritou váhu (íslo 1 13, 1 schopnost nejdležitjší, 13 schopnost nejmén dležitá). Úelem zaazení této otázky do dotazníku bylo srovnání s grafem v kapitole 5.4.1, kde jsou tyto schopnosti seazeny podle dležitosti pro zamstnavatele. Jelikož byl dotazník vyplnn studenty technických obor, jejich odpovdi budou srovnány s kompetencemi, které zamstnavatelé vyžadují u absolvent v prmyslovém sektoru. Díve než dojde k samotnému porovnávání odpovdí, bude popsán samotný graf (uvedený níže), který byl sestaven z odpovdí. Absolventi Stední prmyslové školy Zlín si myslí, že u zamstnavatel nejvíce uspjí s tmito následujícími schopnostmi. Nejlépe se v žebíku umístila schopnost ešit problém. Pidleno jí bylo 100% a od toho se pak odvíjely výsledky ostatních schopností a dovedností. Druhou nejdležitjší dovedností pro získání práce byla vyhodnocena schopnost rozhodovat se s takka 84%. Cca 83,5% dostala schopnost nést zodpovdnost. Na dalších místech se umístily nap. schopnost týmové práce, komunikaní schopnost, ochota uit se nebo adaptabilita a flexibilita jakožto i zbhlost v cizích jazycích. Jako schopnosti, které nejsou pro získání práce dležité byly vyhodnoceny: zbhlost v používání výpoetní techniky (53%), zbhlost v zacházení s informacemi (53%), práce s ísly pi pracovním uplatnní (31%). Dležitost schopností uchazee pro získání práce schopnost ešit problém schopnost rozhodovat se nést zodpovdnost schopnost týmové práce komunikaní schopnosti ochota uit se adaptabilita a flexibilita zbhlost v cizích jazycích tení a porozumní pracovním instrukcím schopnost vést zbhlost v používání výpoetní techniky zbhlost v zacházení s informacemi práce s ísly pi pracovním uplatnní 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 5. Otázka. 3: Dležitost schopností uchazee pro získání práce

52 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 52 Pi srovnávání odpovdí absolvent Stední prmyslové školy Zlín s odpovmi zamstnavatel, bylo zjištno, že schopnosti, které si absolvent myslí, že budou dležité pro získání zamstnání, nejsou až tak dležité pro zamstnavatele. Pro srovnání je poadí jednotlivých schopností uvedeno v Tab.. 7. Zatímco absolventi mají jako ti nejdležitjší schopnosti, které jim pomžou najít práci: schopnost ešit problém, schopnost rozhodovat se a nést zodpovdnost, zamstnavatelé upednostují spíše adaptabilitu a flexibilitu, ochotu uit se a jako tetí tení a porozumní pracovním instrukcím. Schopnosti, které absolventi adí na poslední píky jsou zbhlost v používání výpoetní techniky, zbhlost v zacházení s informacemi a práce s ísly. Zatímco práci s ísly zamstnavatelé adí také spíše ke konci poadí, zbhlost v zacházení s informacemi zaazují do stedu tabulky, na osmé místo. Velký rozdíl je také u zbhlosti v používání výpoetní techniky, tu absolventi adí až na 11. místo, zatímco zamstnavatelé ji považují za pátou nejdležitjší. Zamstnavatelé a absolventi se nejvíce neshodují ve stanovení dležitosti pedevším u dvou kritérií. Schopnosti se rozhodovat a adaptability a flexibility. Tab. 7. Poadí schopností a dovedností podle absolvent a zamstnavatel pro získání práce Poadí podle dotazníkového šetení u absolvent Poadí podle zamstnavatel dle przkumu ISA Jednotlivé schopnosti a dovednosti Schopnost ešit problém 1 6 Schopnost rozhodovat se 2 10 Nést zodpovdnost 3 4 Schopnost týmové práce 4 7 Komunikaní schopnosti 5 9 Ochota uit se 6 2 Adaptabilita a flexibilita 7 1 Zbhlost v cizích jazycích 8 12 tení a porozumní pracovním instrukcím 9 3 Schopnost vést Zbhlost v používání výpoetní techniky 11 5 Zbhlost v zacházení s informacemi 12 8 Práce s ísly pi pracovním uplatnní 13 11

53 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Otázka íslo 4: Zpsob hledání práce tvrtá otázka anonymního dotazníku se zabývala zpsobem hledání práce. Jakým zpsobem se budete snažit hledat práci 11% 3% 17% 69% pes internet, denní tisk nebo za použití pracovních agentur pes úad práce založím si vlastní firmu pokám si až m nkdo osloví Graf 6. Otázka. 4: Jakým zpsobem se budete snažit hledat práci Jak lze vidt v grafu. 6 na tuto otázku odpovdlo 69% student tak, že se budou snažit práci hledat pes internet, denní tisk nebo za použití pracovních agentur. Dalších 17% využije pro zprostedkování práce Úad práce. Asi desetina dotazovaných si založí vlastní firmu a tudíž si nebude muset hledat práci. Také se mezi studenty najdou takoví, kteí si radši pokají až je osloví njaká firma a tudíž se nebudou sami angažovat Otázka íslo 5: Ochota pracovat v jiném mst V otázce íslo pt byla otázka formulována tak, aby si studenti byli schopni uvdomit, jestli jsou ochotni pracovat i v jiném mst nebo ne a jaké k tomu mají dvody. 71% student odpovdlo, že by nemli problém se pesthovat za prací do jiného msta. Na druhou stranu zbylých 29% respondent by se za práci nesthovalo. Jednotlivé dvody pro to, pro

54 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 54 by se sthovali (pípadn nesthovali do jiného msta), budou popsány v dalších ádcích a zobrazeny v píslušných grafech. Z uvedených 71% student, kteí jsou ochotni pracovat v jiném mst, by volilo tuto možnost pesthovat se kvli lepšímu finannímu ohodnocení 67% student (Pozn.: V tuto chvíli již bylo uvedených 71% považováno za 100% pro vygenerování následujícího grafu.) tyiadvacet procent respondent by bylo ochotno pracovat v jiném mst, protože si myslí, že by tam mli vtší možnost získání práce. 6% student by šlo pracovat jinam aby mli možnost lepšího kulturního vyžití a jako tvrtá odpov s típrocentní úastí byla možnost jiné. Pod touto možností si mžeme pedstavit nap. zmnu prostedí. Ano, jsem ochoten (a) pracovat v jiném mst z tchto dvod 3% 24% 6% 67% lepší finanní ohodnocení možnost lepšího kulturního vyžití vtší možnost získání práce jiné Graf 7. Otázka. 5: Ano, jsem ochoten (a) pracovat v jiném mst z tchto dvod Ze zbylých 29% respondent, kteí nejsou ochotní se kvli práci sthovat do jiného msta bylo cca 53% student, kteí nechtjí opustit svou rodinu, partnera atd. Jednaticet procent student nechce dojíždt do práce, nap. kvli špatné dopravní infrastruktue v kraji. Desetin dotázaných se zdá být cena byt v píslušném mst, kde by pracovali píliš velká a proto neplánují hledat práci jinde. Jako poslední byly vyhodnoceny dv odpovdi se stejným típrocentním zastoupením. První odpov byla, že by se absolventi nesthovali

55 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 55 do jiného msta, protože by tam bylo horší kulturní vyžití. Druhá odpov je nespecifikovaný dvod pro to, nesthovat se jinam. Ne, nejsem ochoten (a) pracovat v jiném mst z tchto dvod 10% 3% 31% 53% 3% nechci dojíždt do práce horší kulturní vyžití nechci opustit partnera, rodinu atd. vysoká cena byt jiné Graf 8. Otázka. 5: Ne, nejsem ochoten (a) pracovat v jiném mst z tchto dvod Otázka íslo 6: P edstava o výši platu absolventa st ední odborné školy Více než polovina respondent (62%) si pedstavovala výši svého platu v rozmezí K. Konkrétn 7% absolvent si myslí, že jejich nástupní plat se bude pohybovat v rozmezí K. Tém stejný kus grafického zobrazení mají dv rozmezí absolventského platu. Jsou to K, které mají zastoupení u 28% absolvent a rozmezí K, které by si jako svj absolventský plat pedstavovalo 27% respondent. Tetí nejpoetnjší skupinou v grafu jsou absolventi, kteí mají pedstavu, že ve svém prvním zamstnání získají K. Tuto možnost volilo 18% absolvent. Variantu prvního platu ve výši K zvolilo 8% student. Nejmén respondent se piklánlo k možnosti K. Pouhé 3%. Necelá desetina student by si svj první plat pedstavovala v rozmezí a výše. Celý pehled jednotlivých možností a procent je zobrazen v následujícím grafu. 9.

56 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 56 Jakou máte p edstavu o výši nástupního platu absolventa st ední odborné školy 3% 9% 7% 8% 28% 18% K K K K K K a výše 27% Graf 9. Otázka. 6: Jakou máte pedstavu o výši nástupního platu absolventa stední odborné školy Otázka íslo 7: Možnost rekvalifikace Poslední otázka anonymního dotazníku se týkala rekvalifikace. Pokud by absolvent nemohl najít práci ve svém oboru mohl by podstoupit rekvalifikaci a nastoupit na jiné místo a najít si jiné zamstnání. 40% student se piklání k možnosti ano, což znamená, že kdyby bylo poteba, rekvalifikaci by jist podstoupili. 32% respondent odpovdlo, že by se spíše piklonili k tomu, aby se rekvalifikovali na jinou profesi. V soutu je tedy 71% student pro rekvalifikace pokud by bylo poteba. Zbylé procenta patily odpovdím ne a nevím. Odpov spíše ne by volilo 14% student a absolutní ne zaškrtlo 6% respondent. To, jestli by podstoupili rekvalifikace, neví 8% odpovídajících.

57 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 57 Pokud nebudete schopni najít si práci, jste ochotni podstoupit rekvalifikaci? 6% 8% 14% 40% ano spíše ano spíše ne ne nevím 32% Graf 10. Otázka. 7: Pokud nebudete schopni najít si práci, jste ochotni podstoupit rekvalifikaci

58 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 58 ZÁVR Cílem bakaláské práce byla analýza uplatnitelnosti absolvent Stední prmyslové školy Zlín na trhu práce ve Zlínském kraji. Dle údaj o celkové nezamstnanosti ve Zlínském kraji, prezentovaných Ministerstvem práce a sociálních vcí, se nezamstnanost od roku 2004 stále snižuje. Na konci roku 2007 se nezamstnanost pohybovala na úrovni 6%. To má samozejm také vliv na nezamstnanost absolvent v kraji. Zatímco v roce 2004 pipadalo na jedno volné místo cca 11 absolvent, v roce 2007 to bylo už jen cca 1 absolvent na jedno volné místo. Úady práce evidují stále mén student, kteí nemohou najít práci. Tm se snaží pomoci pomocí aktivní politiky zamstnanosti, a už rekvalifikací, píspvkem na zapracovaní nebo dalšími možnostmi. Dvodem pro to, že Úady práce evidují stále mén absolvent, ale také mže být to, že na trh práce se každoron dostávají populan slabší roníky, nebo že ada student odjíždí za prací do zahranií pokud se jim nepodaí dostat na vysokou školu. Co se týká samotných absolvent Stední prmyslové školy Zlín a nezamstnanosti mžeme mluvit o výborných výsledcích, kterých dosahují absolventi pi pijetí na vysoké školy nebo získávání práce. Ve školním roce 2006/2007 opustilo tídy školy 263 maturant z celkem šesti obor, které jsou oteveny na SPŠ. Na konci roku 2007 bylo na Úadu práce evidováno 11 absolvent této školy, kteí dosud nepracují, tzn. z celkového potu maturujících jsou to pouze cca 4%. Díky stále klesající nezamstnanosti v kraji je velká šance, že práci najdou. Napomoci jim tomu mže i velkém množství zamstnavatel ve Zlínském kraji. Vzhledem ke skutenosti, že absolventi této školy jsou osoby mladistvé do 25 let, kteí budou možná dále studovat na vysoké škole nebo pracovat, by mli mít njakou pedstavu o svém budoucím zamstnání, zpsobu jeho hledání a platových možnostech. V provedeném dotazníkovém šetení bylo zjištno, že vtšina absolvent spoléhá na pijetí na VŠ. Minimální poet respondent by chtlo jít po stední škole rovnou pracovat. Velkým problémem, který byl pi analýze zjištn, je pedstava o budoucím zamstnání. Polovina absolvent nemá jasnou pedstavu o tom, jaké by mlo být jejich budoucí zamstnání. Problém pro absolventa mže být i samotné hledání práce. Je pozitivní, že absolvent se bude snažit hledat práci pes internet, denní tisk nebo za použití pracovních agentur a

59 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 59 nenechá vše jen na Úadu práce nebo náhod. Vzhledem k rozdílnému pohledu na požadované schopnosti a kompetence uchaze mže dojít ke zklamání a nepijetí absolventa na pracovní pozici. To dokazuje otázka. 3 v dotazníkovém šetení. Dležitost kompetencí pro získání práce u absolventa a u zamstnavatele se znateln liší. Za pozitivní zjištní lze v dotazníku považovat skutenost, že uchazei o práci jsou ochotni se sthovat za prací do jiného msta, a už z dvod lepšího finanního ohodnocení nebo z dvod vtší možnosti získání práce. Pokud by mobilita absolvent byla brána podle vyhodnoceného dotazník, tém ¾ absolvent by se pesthovalo za prací jinam. Dalším pozitivním zjištním byl fakt, že budoucí zamstnanci nemají píliš vysoké mínní o svém finanním ohodnocení. Dvodem mže být i to, že se snaží najít práci za každou cenu, i když finanní ohodnocení mže být nižší, pokud mají zaruený profesní rst. V pípad dlouhodobjšího neúspchu v hledání práce se jako pozitivní jeví fakt, že pokud absolvent stední odborné školy nebude moci najít práce, cca 75% absolvent by bylo ochotno pistoupit na rekvalifikaci na jiný obor, respektive rozšíení svých schopností. To jim zaruí lepší možnost získání práce. Myslím, že cíl této bakaláské práce byl naplnn. Uplatnní absolvent Stední prmyslové školy na trhu práce je výborné. Na Úadu práce je minimální poet evidovaných nezamstnaných z této školy a o absolventy této školy je zájem. Dle anonymního dotazník bylo zjištno, že absolventi se aktivn stavjí k hledání zamstnání, všemi dostupnými zdroji. Mají snahu se sthovat za zamstnáním pro nalezení vysnné práce i do jiného msta, nemají pehnané pedstavy o svém nástupním platu. Pokud by byla nutná rekvalifikace, vtšina absolvent by ji podstoupila. Tato práce by mohla být nápomocná absolventm, hledajícím práci, pokud nebude úspšné jejich další studium.

60 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANDRÝSEK, P. Aktivní politika zamstnanosti. Fondy evropské unie [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < aktivni-politika-zamestnanosti>. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezamstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, stran. ISBN CZECH REPUBLIC oficiální web eské republiky. Aktivní politika zamstnanosti [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < CZECH REPUBLIC oficiální web eské republiky: Vzdlávací systém v R [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < ESKÝ STATISTICKÝ ÚAD: Mezinárodní standardní klasifikace vzdlávání ISCED. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < ani_isced_>. HANZLÍKOVÁ, O., PAUKNEROVÁ, D., SOUŠKOVÁ, M. Jak uspt v prvním zamstnání. Praha: Grada, stran. ISBN INFORMA NÍ SYSTÉM O UPLATNNÍ ABSOLVNET ŠKOL NA TRHU PRÁCE: Dležitost kompetencí pro zamstnavatele v jednotlivých sektorech národního hospodáství. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 1&vs=2&s=1>. INTEGROVANÝ SYSTÉM MPSV: Situace na trhu práce. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < INTEGROVANÝ SYSTÉM MPSV: Úad práce ve Zlín. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < JOBSET: Definice nezamstnanosti [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <

61 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 61 KOLEKTIV AUTOR. Zamstnanost oban se zdravotním postižením, dchodc, mladistvých a student, absolvent škol, žen a dalších kategorií. Zlín: ANAG, stran. ISBN MÍNSKÁ, G. Problematika zamstnávání absolvent: Pro jsou absolventi rizikovou skupinou a jak se elí tmto rizikm. Noviny MPSV [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDLÁNÍ: Mezinárodní standardní klasifikace vzdlávání ISCED. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < _zahr/1999/zp9904pa.pdf>. NÁRODNÍ VZDLÁVACÍ FOND: Vzdlávací systém R [online]. [cit. 2006]. Dostupný z WWW:< _system_2006.pdf>. PRCHA, J. Pehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, stran. ISBN REGIONÁLNÍ INFORMA NÍ SYSTÉM: Zlínský kraj. [online]. [cit. 2008]. Dostupný z WWW: < >. SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zamstnání: rady a tipy pro uchazee. Praha: Grada, stran. ISBN STEDNÍ PRMYSLOVÁ ŠKOLA ZLÍN [online]. Dostupný z WWW: < ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie struný pehled teorie a praxe aktuáln v souvislostech. Zlín: CEED, stran. ISBN TISCALI: Absolventi [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < TIŠTNÉ MATERIÁLY STEDNÍ PRMYSLOVÉ ŠKOLY ZLÍN VANK, M. Program aktivní politiky zamstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <

62 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 62 VANK, M. Rekvalifikace. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < ZÁKON. 262/2006 Sb., zákoník práce. ZÁKON. 435/2004 Sb., o zamstnanosti. ZLÍNSKÝ KRAJ - REGIONÁLNÍ INFORMA NÍ SYSTÉM: lenní kraje. [online]. [cit. 2008]. Dostupný z WWW: < ZLÍNSKÝ KRAJ - REGIONÁLNÍ INFORMA NÍ SYSTÉM: Obce a msta. [online]. [cit.2008]. Dostupný z WWW: <

63 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 63 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK APZ SÚ ISA MPSV NÚOV NVF OSV RIS SPŠ SÚPM ÚP VPP Aktivní politika zamstnanosti eský statistický úad Informaní systém absolvent Ministerstvo práce a sociálních vcí Národní ústav odborného vzdlání Národní vzdlávací fond Osoba samostatn výdlen inná Regionální informaní systém Stední prmyslová škola Spoleensky úelná pracovní místa Úad práce Veejn prospšné práce

64 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 64 SEZNAM OBRÁZK Obr. 1. Budova Stední prmyslové školy (SPŠ Zlín) Obr. 2. Mapa okres Zlínského kraje (Zlínský kraj RIS: lenní kraje) Obr. 3. Dležitost vybraných kompetencí z pohledu zamstnavatel prmyslový sektor Obr. 4. Dležitost vybraných kompetencí z pohledu zamstnavatel sektor služeb... 44

65 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 65 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Celkový poet nezamstnaných lidí podle sféry vzdlání (Integrovaný systém MPSV: Situace na trhu práce) Tab. 2. Poet žák v jednotlivých oborech a poet absolvent ve školním roce 2006/2007 (SPŠ Zlín) Tab. 3. Vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji Tab. 4. Absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji Tab. 5. Absolventi SPŠ v evidenci Úadu práce Tab. 6. Rozdlení respondent podle vku Tab. 7. Poadí schopností a dovedností podle absolvent a zamstnavatel pro získání práce... 52

66 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 66 SEZNAM GRAF Graf 1. Vývoj na trhu práce ve Zlínském kraji v letech Graf 2. Absolventi na trhu práce ve Zlínském kraji v letech Graf 3. Otázka. 1: Po složení maturitní zkoušky plánuji Graf 4. Otázka. 2: Máte jasnou pedstavu o svém budoucím zamstnání Graf 5. Otázka. 3: Dležitost schopností uchazee pro získání práce Graf 6. Otázka. 4: Jakým zpsobem se budete snažit hledat práci Graf 7. Otázka. 5: Ano, jsem ochoten (a) pracovat v jiném mst z tchto dvod Graf 8. Otázka. 5: Ne, nejsem ochoten (a) pracovat v jiném mst z tchto dvod Graf 9. Otázka. 6: Jakou máte pedstavu o výši nástupního platu absolventa stední odborné školy Graf 10. Otázka. 7: Pokud nebudete schopni najít si práci, jste ochotni podstoupit rekvalifikaci... 57

67 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 67 SEZNAM PÍLOH PI: Míra nezamstnanosti v okresech eské republiky k PII: PIII: PIV: PV: Schéma vzdlávacího systému eské republiky Poet škol rozdlený podle ISCED Poet absolvent rozdlený podle ISCED Míra nezamstnanosti absolvent škol rozdlený podle ISCED

68 PÍLOHA P I: MÍRA NEZAMSTNANOSTI V OKRESECH ESKÉ REPUBLIKY K CH SO TC DO KV PS KT PM MÍRA NEZAMSTNANOSTI V OKRESECH ESKÉ REPUBLIKY k 31. prosinci 2007 CV PJ RO PT MO TP LN RA ST BE PB CK KL PI UL LT CB PZ DC ME AB TA CL PY BN JH MB NB PE LB JN SM KO KH JC HB JI HK PA TR CR TU ZR ZN NA RK BO SY UO BK BM BV VY SU PV HO JE OL KM BR PR UH ZL OP Míra nezamstnanost i (%) a více NJ VS OT KA FM MPSV - VE km Zhotoveno na oddlení 413 Datum zhotovení

69 PÍLOHA P II: SCHÉMA VZDLÁVACÍHO SYSTÉMU ESKÉ REPUBLIKY

70 P ÍLOHA P III: PO ET ŠKOL ROZD LENÝ PODLE ISCED

71 PÍLOHA P IV: POET ABSOLVENT ROZDLENÝ PODLE ISCED

72 PÍLOHA P V: MÍRA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL ROZDLENÝ PODLE ISCED