ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra ekonomiky

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra ekonomky Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou.. Autor: Školtel: Ing. Zuzana Křístková doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc. Praha 2009

2 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Poděkování Chtěla bych poděkovat své školtelce, doc. Ing. Evě Rosochatecké, CSc., za eí vedení př zpracovávání mé dsertační práce. Zároveň bych touto cestou ráda vyádřla poděkování svému bývalému školtel, ž zesnulému prof. Ing. Jřímu Tvrdoňov, CSc., enž mě přvedl na vědeckou dráhu a byl mým velkým zdroem nsprace a motvace v průběhu doktorského studa. Mé velké poděkování patří také panu MSc. Bramu Smeetsov za odborné přpomínky, cenné rady a podporu, kterou m v průběhu zpracovávání dsertační práce poskytl.

3 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Poznatky prezentované v této dsertační prác sou součástí řešení výzkumného záměru Ekonomka zdroů českého zemědělství a ech efektvní využívání v rámc multfunkčních zemědělskopotravnářských systému.

4

5 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Obsah dsertační práce 1. ÚVOD MODELY VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY A JEJICH APLIKACE V HOSPODÁŘSKÉ POLITICE TEORIE VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY Vývo teore všeobecné rovnováhy Walrasův model obecné rovnováhy Exstence všeobecné rovnováhy VÝPOČETNÍ MODELY OBECNÉ ROVNOVÁHY (CGE MODELY) Struktura CGE modelů a ech konstrukce Hodnocení výsledků CGE modelu Aplkace modelů obecné rovnováhy v oblast hospodářských poltk Modely CGE aplkované v smulacích zemědělské poltky CGE modely aplkované na ekonomku ČR VÝSLEDKY REALIZOVANÝCH STUDIÍ DOPADU LIBERALIZACE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY Dopady lberalzace agrárního zahrančního obchodu Role přímých plateb v lberalzac zemědělské poltky METODOLOGICKÝ POSTUP KONSTRUKCE MODELU OBECNÉ ROVNOVÁHY KONSTRUKCE STATICKÉHO MODELU OBECNÉ ROVNOVÁHY Charakterstka produkční technologe a odvození poptávkových funkcí výrobních faktorů Zahrnutí sektoru domácností a odvození poptávkových funkcí spotřeby Zahrnutí sektoru vlády v CGE modelu Insttuconální sektor frem v CGE modelu Zahrnutí zahrančního sektoru do CGE modelu Modelování nvestc a úspor Trh práce Celková rovnováha Defnce makroekonomckých ndkátorů Volba parametrů elastcty u CES, CET a LES funkčních forem DYNAMIZACE STATICKÉHO MODELU OBECNÉ ROVNOVÁHY Charakterstka dynamckých modelů Specfkace nvestční funkce Přzpůsobovací náklady Zahrnutí dynamckých rovnc Kalbrace parametrů a predkce vývoe exogenních proměnných Výpočetní charakterstky a ověření správnost modelu INKORPORACE NÁSTROJŮ SZP DO CGE MODELU Modelování přímých plateb Ostatní nástroe SZP SESTAVENÍ ZÁKLADNÍHO DATOVÉHO RÁMCE - MATICE SAM SESTAVENÍ AGREGOVANÉ MATICE SAM PRO ČR Účet komodt Účet výroby Účet výrobních faktorů Insttuconální sektory v matc SAM Sestavení kaptálového účtu v matc SAM Zahranční sektor v matc SAM Agregovaná matce SAM DESAGREGACE SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MATICI SAM Desagregace účtu výroby Desagregace komodtního účtu Fnální úpravy desagregované matce SAM DESAGREGACE ZAHRANIČNÍHO ÚČTU NA EU A ROW

6 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Desagregace zahrančněobchodních transakcí na účtech EU a RoW Desagregace mzdových transférů na účtech EU a ROW Běžné a kaptálové transféry na účtech EU a ROW SESTAVENÍ SAMOSTATNÉHO ÚČTU ZEMĚDĚLSKÝCH DOMÁCNOSTÍ Spotřeba zemědělských domácností Transféry a úspory zemědělských domácností Specfkace přímu zemědělských domácností FINÁLNÍ ÚPRAVY SESTAVENÉ MATICE SAM DESKRIPTIVNÍ ANALÝZA ODVĚTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ A STANOVENÍ SCÉNÁŘŮ ZHODNOCENÍ SITUACE V ODVĚTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ A PŮSOBENÍ NÁSTROJŮ AGRÁRNÍ POLITIKY PŘED A PO VSTUPU DO EU VÝVOJ CELKOVÉ ZAHRANIČNÍ POPTÁVKY PO ČESKÝCH EXPORTECH ZHODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU PO VSTUPU DO EU DEFINICE SCÉNÁŘŮ VÝSLEDKY KONKURENCESCHOPNOST ZEMĚDĚLSKÉHO SEKTORU V KONTEXTU LIBERALIZACE A PROTEKCIONISMU Vývo hrubé zemědělské produkce Změny ve struktuře zemědělské produkce Role trhu výrobních faktorů ve vysvětlení strukturálních změn v zemědělství Konkurenceschopnost zemědělských komodt na světových trzích STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY V EKONOMICE V DŮSLEDKU LIBERALIZACE A PROTEKCIONISMU DYNAMIKA INVESTIC A TVORBA KAPITÁLU DOPAD NA BLAHOBYT DOMÁCNOSTÍ MAKROEKONOMICKÉ VÝSLEDKY ANALÝZA CITLIVOSTI MODELU DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM LITERÁRNÍCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

7 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou 1. Úvod Vstoupl sme do nového mléna. Je to tsícletí plné výzev a otázek k zodpovězení. Tou hlavní výzvou zůstává výzva trvale udržtelného rozvoe. Je možné očekávat růst blahobytu pro všechny země světa a udržení světového míru? Bude zachována bodversta planety a rovnováha ekosystémů? Budou naše generace žít kvaltněší žvot? Brtský týdeník Economst přšel s velm zásadní zprávou, dochází k dramatckému poklesu porodnost v rozvoových zemích. Růst počtu obyvatel možná brzy dosáhne svou hranc a stárnutí populací bude fenoménem budoucích zítřků. Tlaky na žvotní prostředí a klma planety se blíží svému maxmu. Nastal čas velkých kroků v zodpovědnost za přírodní zdroe, které ldstvo neudržtelně vyčerpává. Starost o planetu a budoucnost našch generací vyžadue pochopení rovnováhy mez současnou spotřebou a spotřebou budoucího období. S tím souvsí otázka efektvního využtí zdroů v čase v prostoru. Globalzace, spoená s otevíráním trhů a lberalzací zahrančního obchodu, e v neoklasckém kontextu považována za cestu zvýšení efektvty alokace zdroů. V roce 1989 se na základě návrhu Johna Wllamsona dohodl představtelé Světové Banky, Meznárodního Měnového Fondu, vlády Spoených Států ve formulování neolberální agendy, označované ako tzv. Washngtonský konsensus, která obsahovala doporučení pro dosažení ekonomckého růstu rozvoových zemí. Podle Washngtonského konsenzu, lberalzace zahrančního obchodu e cesta pro bo prot chudobě a dosažení blahobytu. Úslí Světové obchodní organzace o všestranné odstranění překážek obchodu však nevíce ztroskotává v oblast lberalzace zahrančního obchodu v zemědělství. Nevětší světoví hráč v obchodu s agrárním produkty sou totž krtzován za zvýhodňování vlastních producentů poskytováním neúměrných dotací, které s rozvoové země nemohou př nízkých zdroích dovolt. Má tedy lberalzace obchodu vůbec smysl, když na světovém trhu nesou dodržovány rovnocenné podmínky pro všechny účastníky? Přes ostrou krtku stávaícího meznárodního obchodního systému e však nutné neopomenout an ostrou krtku samotného Washngtonského konsenzu. Ukázalo se totž, že doporučení formulovaná v neolberální agendě uvrhla některé rozvoové země eště do větší krze, než v aké byly před tím. Není-l cesta lberalzace dobrá pro rozvoové země, e vhodná pro rozvnuté země? A měla by vůbec lberalzace a s tím spoená efektvní alokace zdroů být hlavním cílem hospodářské poltky? Vrátíme-l se zpět k základní tez, a to, že zachování rovnováhy mez zdro a potřebam planety bude hlavním problémem budoucích generací, e třeba více prosazovat prncpy udržtelného rozvoe do formulování hospodářských poltk. Zemědělství, ačkolv nevýznamné svým podílem na HDP ve vyspělých zemí, e ednečným příkladem odvětví s vysokým vlvem všech tří složek udržtelnost: ekonomcké efektvty, socální dmenze dopadu na žvotní prostředí. Steně tak ako udržování krany a zásad zemědělské praxe prospívá žvotnímu prostředí, žvotní prostředí a to především klma, ovlvňue významně výnosy v zemědělství. FAO (2006) uvádí v souvslost s klmatem až 18% podíl žvočšné výroby na tvorbě skleníkových plynů, 3

8 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou což převyšue dokonce podíl sektoru dopravy. Př volbě vhodné zemědělské poltky e tak třeba podporovat ekonomckou efektvtu, ale ne na úkor žvotního prostředí a blahobytu zemědělských domácností. Toto dlema adresue Společná zemědělská poltka Evropské une, ve které sou přesuny podpor ke druhému plíř snahou o prosazování envronmentální dmenze evropského zemědělství. S tím souvsí převod přímých plateb, poskytovaných podle obemu produkce na podpory od produkce zcela oddělené, echž dstrbuce e podmíněna dodržením ustanovených envronmentálních pravdel zemědělské praxe. Implementac Společné zemědělské poltky Evropské Une přala Česká republka svým začleněním do struktur Evropské une v roce 2004, čemuž ovšem předcházela dlouhá etapa přechodu od centrálně plánované ekonomky k ekonomce tržní. Na začátku transformace ako hlavní vzor hospodářské poltky sloužly postuláty Washngtonského konsenzu. Byla provedena lberalzace cen, Česká národní banka převzala kontrolu nad peněžním trhem a v prax se začaly uplatňovat prncpy tržní ekonomky. Velm výrazný dopad transformace ekonomky nastal v odvětví zemědělství. Došlo k velm prudkému poklesu zemědělské produkce a zaměstnanost. Vstupem do Evropské une začaly platt pravdla Společné zemědělské ekonomky na území ČR, což znamenalo především přístup k evropským dotacím. Zároveň vstup do EU přnesl zvýšenou konkurenc pro české producenty na domácím trhu. Př nerovnoměrně nastavených dotacích, kdy v prvním roce vstupu ČR do EU dostával čeští producent pouze 25% úrovně podpor EU-15, e pozce českých zemědělců na evropském trhu oprot starým členským státům znevýhodněná. Hlavní otázka nastává, udrží-l se do budoucna konkurenceschopnost českého zemědělství. Poztvní rol bude hrát postupné zvyšování dotací na úroveň EU-15 a odstranění této dskrmnace. Je však možné očekávat, že v důsledku vněších tlaků bude Společná zemědělská poltka Evropské une přehodnocena a dode k poklesu obemu dotací a odstranění dovozních cel aplkovaných na zemědělské komodty po roce Jaké dopady tyto změny přnesou na české zemědělství a ekonomku celkově e nutné analyzovat ž nyní. Jako malá, transformovaná země, která e součástí Evropské une, představue Česká republka zaímavý příklad pro studum dopadu poltky lberalzace v zemědělství na českou ekonomku. Svým nepatrným podílem ve světové ekonomce není Česká republka schopná ovlvnt světové dění an směr poltky. Dopady změn světové poltky však zcela zásadně mohou ovlvnt ekonomku a konkurenceschopnost českého zemědělství. Motvace V souvslost s globálním problémy udržtelnost, omezeným ekonomckým a přírodním zdro, vyvstává do popředí otázka, zda e společensky akceptovatelné podporovat vybrané sektory národního hospodářství na úkor ných sektorů, spotřebtelů a daňových poplatníků. V důsledku hstorckého vývoe, strategckého významu a socální dmenze zauímaí podpory do evropského zemědělství téměř 50% celkového rozpočtu Evropské Une. Odstranění dotací do zemědělství e tak ctlvým poltckým ekonomckým tématem s výrazným socálním podtextem. Lberalzace zemědělství se úzce dotýká České republky, která ako plně ntegrovaný člen Evropské une musí mplementovat veškeré navrhované reformy Společné zemědělské poltky. 4

9 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Toto téma navíc nabývá vysokou relevantnost v souvslost s debatam o struktuře rozpočtu př hledání východska současné fnanční krze. Spolehlvé řešení umožní nalézt pouze takový metodologcký přístup, který vyčíslí dopad lberalzace na všechny subekty národního hospodářství. Cíl dsertační práce Cílem dsertační práce e s využtím sestaveného modelu obecné rovnováhy kvantfkovat dopad lberalzace zemědělské poltky na odvětví zemědělství ČR, na ostatní odvětví národního hospodářství a na celkový blahobyt, za účelem formulovat doporučení pro koncepc hospodářské poltky a přspět do celosvětové debaty o přínosech lberalzace v oblast zemědělské poltky. Pro dosažení vytyčeného cíle byly stanoveny následuící kroky: Sestavt matc SAM, která reprezentue vhodný datový rámec pro aplkac výpočetního modelu obecné rovnováhy (CGE modelu) v oblast zemědělské poltky. Navrhnout dynamcký model obecné rovnováhy, který umožní aplkovat vybrané smulace v oblast zemědělské poltky. Formulovat scénáře vyadřuící možný vývo zemědělské poltky po roce Kvantfkovat a analyzovat dopad formulovaných scénářů zemědělské poltky na odvětví zemědělství České republky. Analyzovat dopad realzovaných scénářů na ostatní sektory ekonomky a celkový blahobyt. Vyvodt doporučení pro formulac hospodářské poltky v oblast zemědělství. Volba metodckého přístupu použtého v dsertační prác Pro dosažení vytyčených cílů byla zvolena metodka obecné rovnováhy. Ačkolv by místo přístupu obecné rovnováhy bylo možné využít přístup dílčí rovnováhy, argumenty ostatních autorů přesvědčuí o relevantnost CGE modelů ve studích dopadu lberalzace v zemědělství. Permartn (2006) charakterzue CGE modely následovně: CGE modely poskytuí konzstentní, rgorózní a kvanttatvní způsob hodnocení hospodářských poltk. CGE modely slouží k potvrzení úsudku nebo upozorňuí na neočekávané důsledky navrženého scénáře hospodářské poltky. CGE modely slouží ako doprovodný č podpůrný nástro př tvorbě hospodářských poltk Podle Phlppdse (2006), klíčovou výhodou charakterstk CGE modelů e to, že umožňuí smulovat podrobné blaterální obchodní toky a kvantfkovat šoky odstranění barér na ekonomku. Decreaux a Valn (2007) vyzdvhuí fakt, že CGE modely sou založeny na robustních a obecně akceptovaných způsobech chování ekonomckých agentů. Elbehr, 5

10 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Umstaetter a Kelch (2008) charakterzuí rozdíly mez modely dílčí a obecné rovnováhy. V CGE modelech se na rozdíl od modelů dílčí rovnováhy vyskytue explctní zahrnutí omezených zdroů na trzích výrobních faktorů, ze kterých pak vyplývaí náklady příležtost spoené s dotacem do zemědělství. Modely dílčí rovnováhy navíc neumožňuí zahrnout vazbu mez zdro a užtím přímu, rozpočtové omezení domácnost tedy není v modelech dílčí rovnováhy propoeno s trhem výrobních faktorů. Navíc, v CGE modelech e možné podrobně sledovat cestu transférů poskytnutých domácnostem v rámc určté dotační poltky. Z těchto důvodů může přístup CGE modelů poskytnout šrší perspektvy hodnocení poltk blahobytu. Podle Gelana, Ayeleho a Schwarze (2006) sou CGE modely vhodné pro zštění tzv. spll-over efektů, které sleduí šrokospektré dopady na ekonomku. Proto pro vyádření těchto efektů e nezbytné použít takový metodcký přístup, který posthne veškeré nterakce mez různým trhy. S rostoucí tendencí se CGE modely potvrzuí ako účnné a populární nástroe v hodnocení hospodářských poltk. Struktura dsertační práce e uspořádána do devít kaptol. Neprve e zařazena kaptola úvodní, po které následue představení konceptu a využtí modelů obecné rovnováhy v analýze hospodářských poltk v kaptole druhé. Neprve sou vysvětleny hlavní teoretcká východska konstrukce modelu obecné rovnováhy a exstence ednečné rovnováhy. V další část sou uvedeny výsledky aplkace CGE modelů v oblast zemědělské poltky. Třetí kaptola popsue metodku dsertační práce, ve které e podrobně charakterzován proces sestavení navrženého modelu obecné rovnováhy. Pozornost e neprve věnována modelování chování ednotlvých ekonomckých subektů, následně e vysvětlen způsob dynamzace statckého modelu obecné rovnováhy. V poslední část e představen návrh modelování přímých plateb a ostatních nástroů SZP. Následuící kaptola popsue proces sestavení matce SAM a eí desagregace na podrobnou zemědělskou úroveň. V páté kaptole sou neprve uvedeny výsledky deskrptvní analýzy, která porovnává stuac zemědělství a agrárního zahrančního obchodu před a po vstupu ČR do Evropské une. V další část sou představeny scénáře, které sou předmětem smulací. Šestá kaptola poskytue výsledky scénářů, které sou uspořádány podle oblast dopadu. Je zvolen přístup bottom-up, tedy neprve e nterpretován přímý dopad scénářů v oblast zemědělství, poté sou zahrnuty výsledky dopadu na ostatní odvětví. Na závěr sou srovnány makroekonomcké výsledky a dopad na blahobyt. Sedmá kaptola obsahue dskuz nad zštěným výsledky ve vztahu k předpokladům modelu a k výsledkům vyplývaících ze studí ostatních autorů. V závěrečné kaptole sou shrnuty uvedené poznatky a formulována doporučení. 6

11 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou 2. Modely všeobecné rovnováhy a ech aplkace v hospodářské poltce 2.1 Teore všeobecné rovnováhy Vývo teore všeobecné rovnováhy Teore všeobecné rovnováhy byla utvářena desítky let a nsprovala řadu významných ekonomů. Od ntutvního chápání v období eího počátku se postupně přeměnla na rgorózní vědeckou dscplínu s využtím nepokročleších matematckých a výpočetních technk. Teore obecné rovnováhy se neformovala pouze v čase, ale také v prostoru, neboť byla ovlvněna působením řady ekonomckých škol různých zemí. Hlavní myšlenku rovnováhy trhu, kterou ntutvně představl Adam Smth, pak do podoby samostatné teore obecné rovnováhy zpracoval Leon Walras. Walras ako zakladatel teore obecné rovnováhy byl následován dalším autory, kteří tuto teor zdokonaloval až do podoby eí možné aplkace v analýze hospodářských poltk. Celý hstorcký vývo, od počátku Smthovy ekonome až po současnost, e možné znázornt na časové ose, která stručně zachycue hlavní pokroky ve formování teore obecné rovnováhy (schéma 1). Schéma 1: Hstorcký vývo modelů obecné rovnováhy Adam Smth D. Rcardo (1817) J.S.Mll (1848) Lausannská škola: L. Walras (1874): teore obecné rovnováhy Rakouská škola: K. Menger, A. Wald, K. Schlesnger ( ) : důkazy exstence rovnováhy Yale, Standford (USA): H. Scarf, J. Shoven, J. Whalley: : algortmus výpočtu rovnováhy Aplkace CGE modelů v prax (od r. 1980) Augustn Cournot (1838) K. Marx (1867): teore hodnoty A.Marshall (1890): nabídka a poptávka v modelu dílčí rovnováhy Sandford a Berkley (USA): K. Arrow, G. Debreu, L. McKenze ( ): Teorém fxního bodu v důkazu exstence rovnováhy Klascká ekonomcká teore, eímž zakladatelem e Adam Smth, měla velm slný, ačkolv ne zcela přesný, smysl pro rovnováhu (Starr, 1997). Ekonomka byla spatřována v dynamckém pohybu, který í umožňue se po určté rotac vracet zpět do své rovnováhy. Poem nevdtelné ruky vypracovaný Smthem ve své podstatě představue poetcké vyádření fundamentálních rovnc rovnováhy, vyrovnávání faktorů od nízkých výnosů k výnosům vysokým (Arrow, 1971). Smth také pochopl nedůležtěší mplkac obecné rovnováhy a to v tom, že schopností konkurenceschopného systému e dosáhnout efektvní alokac zdroů. Jeho pokračovatelé, D. Rcardo a J.S.Mll vyplnl některé logcké mezery Smthe. Ve svém chápání uznával stablní rovnovážné tendence v ekonomce, avšak eště e nebyl schopn nak matematcky 7

12 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou formalzovat. V tomto smyslu byl zřemě neblíže Walrasov K. Marx ve své teor hodnoty a relatvních cen. Z pohledu fungování trhu však klascká ekonome neposkytla hlubší analýzu strany poptávky, ačkolv e možné uvést A. Cournota, který výrazně nsproval A. Marshalla v eho modelu dílčí rovnováhy poptávky a nabídky. Ve své době však Cournot nebyl přílš pochopen vzhledem k náročnost eho matematckých zápsů a francouzským textům. Klasčtí autoř odvodl rovnováhu pouze na základě fxních koefcentů výroby a ednoho dostupného výrobnímu faktoru. V tomto smyslu tedy klascká ekonome neměla dostatečně vyvnutou teor alokace zdroů, vzhledem k tomu, že recproký vlv cen na množství nebyl studován. Od roku 1870 se začínaí obevovat neoklascké teore. Walrasovo dílo v roce 1874 se uznává ako základ konceptu obecné rovnováhy. Jeden z přínosů Walrase byl pokrok v zahrnutí sektoru domácností. Strana nabídky však nebyla tolk rozpracovaná, neboť Walras stále uvažoval výrobu v rámc fxních koefcentů. Základní koncepty obecné rovnováhy rozpracované Walrasem e možné shrnout: Chování domácností a frem ovlvňuí pouze relatvní ceny, proto má systém rovnc pouze n-1 proměnných (poslední slouží ako numerare). Rozpočtová rovnováha domácností a frem vede k tzv. Walrasově zákonu: z rovnost tržní hodnoty nabídky a poptávky na všech trzích e zaštěno, že exstue-l rovnováha na n-1 trzích, bude díky propoenost nabídkově poptávkových vztahů zaštěna rovnováha na n-tém trhu. Walrasova teore byla dále rozpracována a zdokonalována. Další pokrok byl učněn díky teorím W. Pareta a Edgewortha, kteří demonstroval, že exstence konkurenční rovnováhy exstue za podmínky optmální alokace zdroů. Významný přínos Edgewortha (1881) spočívá v grafckém zobrazení tzv. kontraktační křvky, ve které se nachází bod maxma užtku. Edgeworth také předpověděl, že alokační proces př stále vyšším počtu zahrnutých ednotlvců se blíží konkurenční rovnováze. Vývo teore obecné rovnováhy pokračoval až po roce 1930, kdy se začíná prosazovat rakouská ekonomcká škola a v německy psané lteratuře se obevuí práce týkaící se exstence ednečné rovnováhy. Toto ž moderní období teore obecné rovnováhy se odehrávalo v prostředí poltcké nestablty Vídně, kdy se společně scházel matematc Karl Menger, Abraham Wald a Karl Schlesnger. Wald se zabýval aplkací matematcké ekonome a byl s vědom, že až dosud obecně přímaná podmínka pro dosažení ednoznačného řešení př rovnost počtu proměnných a rovnc nebyla dostačuící (Wald, 1951). Wald představl matematcké důkazy exstence obecné rovnováhy, př dodržení správně defnovaných předpokladů. Na Waldovo dílo pozdě navázal amerčtí autoř Kenneth Arrow, Gepard Debreu a Lonel McKenze, kteří na semnář Ekometrcké společnost v roce 1952 představl teorém fxního bodu, který může vést k důkazu exstence obecné rovnováhy. Arrow (1972) a Debreu (1983) obdržel Nobelovu cenu za svů přínos v ekonom v oblast obecné rovnováhy. Výpočetní stránkou modelů obecné rovnováhy se zabýval H. Scarf, který díky rgoróznímu zpracování výpočetního algortmu pro řešení rovnováhy umožnl převést teoretcky formulovanou dscplínu na praktcky využívaný nástro v hospodářské prax. Od roku 1980 se 8

13 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou modely začínaí rozšřovat o nové aplkace v oblast zahrančního obchodu, veřených fnancí, ekonomckého rozvoe apod. Začíná tak období aplkovaných, tedy CGE modelů Walrasův model obecné rovnováhy Leon Walras e považován za zakladatele teore obecné rovnováhy. Ačkolv e eho formalzovaný model cenný z hstorckého hledska, téměř v nezměněné podobě se využívá ve všech současných aplkacích obecné rovnováhy. Pro charakterstku Walrasovy teore obecné rovnováhy lze vyít z Van Daalova překladu Studes n Appled Economcs Theory of Producton of Socal Wealth (1896). Walras se neprve velm důkladně zabýval podmínkam volné konkurence do té míry, že vytvořl určté matematcké modely směny statků za režmu volné konkurence a soukromého vlastnctví výrobních faktorů. K tomu, aby se zlepšla ekonomcká úroveň společnost, e zapotřebí, aby každý ednotlvec byl považován za samostatnou ednotku, která dosahue blahobyt pomocí spotřeby statků a služeb. Walras se domníval, že volná konkurence e možná za předpokladu exstence soukromých statků a velkého počtu nabízeících. Monopol e ednou ze stuací neexstence volné konkurence. Podle Walrase, volná konkurence znamená, že poptávaící a nabízeící statky a služby maí neomezenou možnost se zapot do procesu směny a podnkatelé mohou neomezeně vkládat a vybírat svoe zsky č ztráty. Volná konkurence e v podstatě samoreguluící mechansmus, který přnáší rovnováhu na trzích a ednoznačné ceny produktů a faktorů ve všech odvětvích ekonomky. Množství kaptálu každého ndvduálního vlastníka e na počátku dáno, steně ako parametry modelu, tzn. technologcké charakterstky produkčních funkcí, preference spotřebtelů (funkce užtku) a struktura obyvatelstva. Prncpem modelu e zachycení chování aktérů, které na konc vyústí v rovnováhu s novou rovnovážnou (a endogenzovanou) hodnotou kaptálu. Společně s možnou změnou parametrů pak nová zásoba kaptálu vytváří počáteční podmínky pro nové období. Je pak tedy patrné, že zásoba kaptálu přenáší bohatství do dalších etap. Walras rozdělue kaptál na tř skupny: půdu, ldský kaptál a vlastní kaptál (fxní poetí stroe, zařízení a oběžný kaptál: zásoba zboží a peníze). Podnkatelé s naímaí kaptál ve všech formách, lépe řečeno poptávaí služby poskytované těmto výrobním faktory. Je nezbytné, aby se správně přeměnly tyto výrobní faktory na výrobky a kaptálové statky bez ohledu na to, kdo realzue výrobu. Ve Walrasově poetí exstuí čtyř skupny agentů: vlastníc půdy, pracovníc, kaptalsté a podnkatelé. Kaptalsté sou v tomto poetí vlastníc výrobního faktoru kaptál (třetí skupna). V nešrším poetí Walrasova modelu lze konkurenční trhy charakterzovat následovně: Poptávaící budou ochotní přstoupt na vyšší cenu v případě přebytku poptávky a nabízeící budou ochotn prodávat za nžší cenu v přebytku nabídky, což postupně vyústí v rovnováhu na trhu s nulovým převsem nabídky č poptávky. V odvětví, kde by ednotkové náklady byly větší než cena, podnkatelé sníží výrobu nebo opustí odvětví; př nžších ednotkových nákladech podnkatelé zvýší výrobu, což vyústí v rovnost ednotkových nákladů a ceny a přnese nulové zsky v rovnováze. 9

14 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Využtí výrobních faktorů se bude přesouvat z odvětví s vyšším výnosem do nžších a naopak až do dosažení rovnováhy podílu čstých přímů na ednotku kaptálu ve všech odvětvích zároveň, toto vyústí v rovnost celkových hrubých úspor a nově produkovaného kaptálu a stenou rentabltu všech výrobních faktorů v rovnováze. Na trhu peněz bude nástroem rovnováhy úrokové míra. Tyto uvedené charakterstky popsuí Walrasův matematcký model, skládaící se ze statcké a dynamcké část. Řešením statcké část modelu se docílí rovnovážná úroveň cen, mezd, úrokové míry a vyčštění trhu zboží a služeb. Walrasův model věnue velkou pozornost chování spotřebtele. Předpokládá se, že vlastníc výrobních faktorů sou pouze ndvduální domácnost, pro dosažení produkce musí podnkatelé platt domácnostem náem za poskytování služeb výrobních faktorů pronáem půdy, zaměstnáním pracovníků nebo pronámem kaptálu. Na oplátku odměny z poskytnutí výrobních faktorů slouží domácnostem k realzování vlastní spotřeby, v případě kaptalstů k odpsům na obnovu stavu kaptálu a zbytek e pak uchován ve formě čstých úspor. Walras předpokládal, že nově nabyté úspory umožňuí kaptalstům nvestovat do pořízení nových kaptálových statků. Walras ve svém modelu vyádřl současnou hodnotu užtku budoucích přímů, ze které pak odvodl ndvduální poptávkové a nabídkové rovnce za předpokladu, že spotřebtelé maxmalzuí užtek za ech rozpočtového a cenového omezení. Tyto funkce poptávky a nabídky představuí určtý defnovaný vzorec, aké kombnace statků přnesou spotřebtelům za daných cenových podmínek maxmální užtek. Produkční strana ekonomky e u Walrase méně rozvnutá, vzhledem k tomu, že Walras předpokládal konstantní koefcenty výroby, ze kterých vyplývá, že na produkc každé ednotky akéhokolv produktu e nezbytné fxní množství výrobních faktorů. Uvedené produkční a spotřebtelské funkce v kombnac s rovncem volné konkurence vytváří makroekonomcký model s ohledem na to, že ak nabídkové, tak poptávkové funkce sou odvozeny z mkroekonomcké teore. Jedním z klíčových problémů Walrasových modelů byl problém exstence řešení eho rovnc. Walras předpokládal, že dosažením rovnost počtu rovnc a endogenních proměnných bude řešení vždy exstovat. Další vývo teore obecné rovnováhy však ukázal, že e nezbytné splnt rgorózní podmínky moderní pokročlé matematky (van Daal, 1998). Dynamcký přístup Walrasova modelu spočívá v evu tzv. tatonnement, který vysvětlue exstenc rovnováhy na základě přblžování cen v ednotlvých etapách. Zatímco Walrasovo poetí tatonemmentu bylo spíše uvntř období, kde se ednalo o dentcké vytvoření teoretckého a tržního řešení, moderní tatonnement se týká dynamky mez obdobím, kde událost předešlých období ovlvňuí událost následuících období. Hodnocení Walrasova poetí rovnováhy poskytue Mervart (1971), který porovnává Walrasův a Keynesův přístup v defnc rovnováhy. Ekonomcká rovnováha e v keynesánské makroekonom chápána ako stav, kdy elementy systému (domácnost, výrobc, stát a zahranční sektor) sou ochotny vynaložt v daném časovém okamžku právě tolk peněžních důchodů, kolk odpovídá vytvořenému produktu dané ekonomky, sníženému o vývoz a navýšenému o dovoz. Naopak, Walrasovo poetí obecné rovnováhy spočívá v nalezení rovnovážných cen, které umožní vyrovnat celkovou nabídku s poptávkou. Ceny funguí ako 10

15 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou ukazatelé psychckého stavu spotřebtelů a výrobců, ve své podstatě se tedy edná o mkroekonomcký přístup k rovnováze. Mervart dále porovnává zmíněné ekonomy s teorem Marschallovy školy, Chamberlna č Robnsonové, kteří se zaměřuí pouze na stav dílčí rovnováhy, ze které odvozuí závěry o rovnováze celkové. Mervart dále posuzue poetí ekonomcké rovnováhy v marxstcké lteratuře, kde e tento poem ztotožňován s blancováním obemu a struktury zdroů, vyadřovaných společenským produktem a strukturou společenských potřeb. V tomto případě se však needná o zšťování ekonomcké rovnováhy, ale denttu různě vyadřovaných položek vrcholných blancí Exstence všeobecné rovnováhy Důkaz exstence obecné rovnováhy e edním z nevětších úspěchů v poválečné hstor teore obecné rovnováhy (Shoven a Whalley, 1992). Exstence rovnováhy umožnla posun v aplkovatelnost modelů v hospodářské poltce. O tento úspěch se zasloužl především Kenneth Arrow a Gepard Debreu. Pro odvození exstence všeobecné rovnováhy e neprve nutné specfkovat vlastnost poptávkových a nabídkových funkcí, které vyadřuí chování spotřebtelů a výrobců. Vlastnost nabídkových funkcí V mkroekonomckém poetí e výroba výsledkem čnnost frmy, která hospodaří s danou produkční technologí. Tato produkční technologe určue množství nezbytných vstupů, v podobě výrobních faktorů č vyrobených statků, na produkc ednotky výstupu. Grafcky e možné technologckou množnu zobrazt ako plochu zobrazuící veškeré možnost výroby, které e možné dosáhnout př dané dostupnost zdroů (graf 1). Výrobní technologe dané frmy se tak dá charakterzovat pomocí vektoru y У, který obsahue záporné hodnoty na straně vstupů a kladné hodnoty na straně výstupu. S technologckou množnou souvsí poem produkční funkce, která však v sobě zahrnue také koncept efektvnost a představue tak rovnc horní hrance plochy produkční technologe (v grafckém vyádření zobrazena ako křvka A). Graf 1: Technologcká množna frmy. A У Výstupy Vstupy 0 Matematcky lze vztah mez produkční funkcí a technologckou množnou vyádřt pomocí následuícího vztahu, kde f (x) e produkční funkce, w e množství výstupu, x e množství vstupu a У e množna technologí: 11

16 f ( x) max { w ( x, w) Υ } Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Př znalost produkční funkce, popsuící technologckou úroveň výroby, e nabídková funkce výsledkem optmalzačního chování frmy, která se snaží maxmalzovat zsk př omezených možnostech své výrobní technologe. Aby však bylo možné dosáhnout bodu optma, tedy výrobního plánu s maxmálním zskem, e nutné dodržet několk podmínek, formulovaných v bodech a c (Jehle 2001).: a) У e strktně konvexní 1 množna, b) 0 У, c) У e uzavřená a ohrančená množna pro každé F. Z výše uvedených vlastností vyplývá, že základním předpokladem pro odvození nabídkové funkce e konvexta produkční technologe, ze které vyplývá výroba s klesaícím výnosy z rozsahu. Strktně konvexní množna technologí pak umožňue nalézt právě edno maxmum produkční funkce. Od produkční funkce e dále požadována schopnost realzace nulové produkce př nulových vstupech 2. Charakterstky technologcké množny v bodu c se poí se správnou specfkací účelové funkce výrobce. Je-l vektor cen v ekonomce defnován pouze v kladném kvadrantu R N, frma zvolí takový produkčních plán y У, který přnáší maxmální zsk z realzace, tedy p.y, za podmínky dodržení svých technologckých možností У. Př dodržení výše uvedených podmínek e ~ S p možné defnovat následovně: nabídkovou funkc frmy ( ) ~ * S * * ( p) { y y Υ, p. y p. y = pro všechna y Υ } Vlastnost poptávkových funkcí Pro odvození poptávkové funkce e třeba vyít z teore užtku, který přnáší kombnace statků ve spotřebním koš, nebol ve spotřební množně. Pro spotřební množnu složenou z X nezáporných statků platí: o X e uzavřená množna o o N X R+ X e konvexní.. X e omezené zdola, ale neomezené shora. Kromě matematckých vlastností spotřební množny e také nutné defnovat preference spotřebtelů, které umožňuí konstruovat užtkovou funkc: o Monotónnost preferencí o Spotost preferencí o Konvexta preferencí o Úplnost srovnání preferencí o Tranztvta preferencí Předpokládá se, že každá domácnost má předem defnované pořadí preferencí s tím, že vždy bude exstovat alespoň eden statek, který bude domácnost preferovat před ným statkem. Tento 1 Strktně konvexní množna bodů v R N exstue, když přímka spouící akékolv body z této množny e v množně zcela obsažena (Starr). 2 Může se také uvést podmínka no free lunch, tedy bez vynaložení vstupů nelze dosáhnout kladné produkce (Gnsburg, Kezyer, 1997). 12

17 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou předpoklad lze defnovat ako předpoklad monotónnost a ve své podstatě určue, že každá alternatva, která povede k vyšší spotřebě bude preferovaná před alternatvou nžší spotřeby v důsledku vzácnost zdroů. Konvexta preferencí souvsí s vlastností klesaící mezní míry záměny, ve které sou ndferentní křvky konvexně zakřvené. Gnsburg a Keyzer (1997) dále uvádí předpoklad žádoucnost statků, který stanovue pro statky s nulovou cenou kladný přebytek poptávky, t. u volných statků exstue větší poptávka než nabídka. Ve svém spotřebním chování se domácnost řídí maxmalzací užtku, tedy maxmalzací ~ spotřeby v rámc svých vlastních preferencí, př daném rozpočtovém omezení B ( p). Poptávku ~ -té domácnost D ( p), která optmalzue spotřební chování e možné defnovat následovně: ~ ~ D ( p) { x x B ( p) X, x maxmalzue u ( y) pro všechny y B ~ ( p) X } Důležtá vlastnost poptávkových nabídkových funkcí e homogenta cen řádu nula 3. Právě homogennost řádu nula v cenách u poptávkové nabídkové funkce umožňue výrazně zednodušt cenový prostor. Z pohledu matematckého ž není nutné defnovat ceny v prostoru kladného kvadrantu R N, ale stačí ceny defnovat v prostoru ednotkového smplexu. Z pohledu ekonomckého pak homogenta řádu nula v cenách odstraňue rol nomnálních cen. Pouze relatvní ceny pak hraí rol v tvorbě poptávky a nabídky. Je-l tedy cenová hladna vyádřena v desítkách nebo v tsících, neovlvní to výsledné rovnovážné hodnoty trhu. Odvození exstence všeobecné rovnováhy Vzhledem k homogennost poptávkových a nabídkových funkcí D ( p) a S ( p) provést normalzac cenového vektoru do podoby tzv. ednotkového smplexu: N P = { p R, p 0, = 1,..., N, p = 1 } p. N = 1 ~ ~ e možné Starr (1997) vysvětlue ednotkový smplex ako N-rozměrný vektor, ehož prvky sou nezáporné a př součtu dávaí ednotku. Starr dále upřesňue, že akýkolv vektor cen komodt e možné převést na ednotkový smplex, tedy dosáhnout ednotkového součtu všech prvků cenového vektoru a to díky relatvnímu vyádření cen. Jednotkový smplex lze získat ednoduše podílem každé ceny svým celkovým součtem. Jako další předpoklad pro zaštění obecné rovnováhy e dodržení Walrasova zákona, pro které e nezbytné defnovat funkc přebytku poptávky Z(p) : Z ( p) = h H D h ( p) S ( p) F r Z(p) e N-rozměrný vektor, ehož souřadnce představuí přebytek poptávky pro každou zahrnutou n-tou komodtu. Vektor Z(p) tedy vyadřue rozdíl celkové poptávky domácností D h (p), celkové nabídky frem S (p) a nabídky výrobních zdroů (r). Hodnota Z(p) může být kladná v případě přebytku poptávky nebo záporná v případě přebytku nabídky. Walrasův zákon lze defnovat následovně:. Z výrazu pak vyplývá, že e-l f(x) homogenní řádu k, sou eho parcální dervace homogenní řádu k-1 (Jehle a Reny, 2002). 3 k Homogenní funkc řádu k lze charakterzovat ako f ( tx) t f ( x) 13

18 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Pro všechna p P, p. Z( p) = p. Z ( p) = 0 N = 1 Z matematckého hledska se edná o záps, ve kterém skalární součn vektorů p [1xN] a Z(p) [Nx1] musí být roven nule. Z ekonomckého hledska pak Walrasův zákon stanovue rovnost poptávky a nabídky všech komodt (včetně výrobních zdroů na všech trzích). Pro úplnou defnc funkce přebytku poptávky musí platt spotost Z(p). Jestlže funkce přebytku Z(p) e spotá, pak na akoukolv změnu ceny e trh přpraven reagovat posunem. V případě zvýšení ceny se prohloubí přebytek poptávky, př poklesu ceny trh směřue k přebytku nabídky. Jsou-l nabídkové a poptávkové funkce správně defnovány (t. s ohledem na vlastnost uvedené v bodech a-) a e-l dodržen Walrasův zákon, pak exstue takový vektor p* P, který vytvoří tržní rovnováhu. Jako důkaz pro toto tvrzení využl Debreu a Arrow Brouwerův teorém fxního bodu, který za pomocí ednotkového smplexu dokazue, že akákolv spotá funkce, která zobrazue body ležící na smplexu zpět do smplexu, obsahue alespoň eden bod, který př tomto mapování zůstává nezměněn. Matematcky e Brouwerův teorém fxního bodu zapsán následovně (Starr, 1997): Je-l funkce f spotá, a zároveň f: P P, pak exstue x* P, pro které platí f(x*) = x*. Znalost tohoto teorému pak matematcky umožňue dokázat, že právě ten nezměněný bod představue cenu, která umožňue vyrovnat trh nabídky a poptávky. Šrší vysvětlení poskytue Starr (1997), který přrovnává proces vytvoření rovnováhy mechansmu cenové tvorby př aukc, kdy převs poptávky nad nabídkou vyrovnává vyvolávaná cena. Mechansmus tvorby aukční ceny tak představue akous přzpůsobovací funkc, která upravue původní vyvolávací cenu až do té doby, než bude nalezena cena konečná. Tato konečná cena pak bude znamenat stuac, kdy se nabídka vyrovná poptávce. Je to cena rovnovážná proto, že není nutné ž hledat cenu nou, neboť ta správná a edná cena, která vyrovná poptávku s nabídkou, ž byla nalezena. Matematcky e možné defnovat cenově přzpůsobovací funkc T: P P: ~ ~ pk + max[ 0, Z k ( p) ] pk + max[ 0, Z k ( p) ] T k ( p) = N N ~ ~ 1+ max 0, Z p p + max 0, Z p n= 1 [ n ( ) ] { n= 1 n [ ( )] } Aby se výsledná cena nacházela stále na ednotkovém smplexu, e třeba provést normalzac podílem součtu cen všech statků. Ze zápsu e patrné, že menovatel bude vždy nabývat kladných hodnot, neboť v důsledku omezenost zdroů nelze zaznamenat přebytek nabídky na všech trzích. Vzhledem k tomu, že Z ~ ( p) n e spotá funkce, e také T(p) funkce spotá. Na základě Brouwerova teorému fxního bodu pak musí exstovat p* P tak, aby T(p*) = p*. Využtí Brouwerova fxního teorému k odvození exstence rovnováhy lze vyádřt grafcky na příkladu dvou komodt (graf 2). Vzhledem k tomu, že sou funkce homogenní řádu nula v cenách a tudíž znázorněny ve vektoru ednotkového smplexu, e možné cenu prvého statku p 2 vyádřt ako p 2 = 1 - p 1. Funkc přebytku poptávky, která závsí na cenovém vektoru p = (p 1, p 2 ) ~ z p = z p, p, která e zobrazena v grafu 2. Je-l cena pak lze defnovat ako funkc ( ) ( )

19 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou prvého statku nulová, tedy p 1 = 0, e přebytek poptávky ~ ( p ) z > 0, grafcky vyádřeno na počátku křvky přebytku poptávky, v kladné část kvadrantu. Naopak, nabývá-l cena prvého statku p1 = 1, podle Walrasova zákona4 musí být přebytek ~ poptávky z 1( p 1) = 0 (grafcky znázorněno v pravé část grafu). Jestlže se cena p1 pohybue blízko hodnoty edné, e cena druhého statku blízká nule. Protože e cena druhého statku blízká ~ nule, e atraktvněší a poptávka po něm roste, tedy z 2 ( p 1 ) > 0. V tomto důsledku pak vznkne přebytek nabídky u prvého statku, který e znázorněn v oblast křvky pod osou p1. Protože e ~ funkce z 1( p 1) spotá, musí zákontě protnout osu p1 alespoň ednou, a to tak, že budou ~ exstovat hodnoty p1 a p2, pro které bude platt z1 ( p1 *) = 0 ~ a z2 ( p1 *) = 0, nebol že bude nalezena rovnovážná cena p1*, která vyrovná trh obou komodt. ~ z p u dvou komodt Graf 2: Funkce přebytku poptávky ( ) ( ) ~ z p Fxní bod 1 p 1 Zdro: Gnsburg a Keyzer (1997) 2.2 Výpočetní modely obecné rovnováhy (CGE modely) Výpočetní modely obecné rovnováhy (Computable General Equlbrum Models, ve zkratce CGE) 5 představuí relatvně novou kategor modelovacích metod, které převáděí Walrasovu obecnou rovnováhu do reprezentace vybraných ekonomk. CGE model může být charakterzován ako ntegrovaný systém nelneárních smultánních rovnc odvozených z mkroekonomcké teore optmalzace chování všech aktérů ekonomky (t. spotřebtelů, výrobců, vlády atd.), které se snaží zachytt všechny transakce, ež se mez těmto aktéry uskutečňuí a přnáší tak rovnovážné numercké řešení. Modely obecné rovnováhy sou 4. ~ z ( p ) p = 0 5 CGE modely e možné ztotožnt s AGE modely (Appled General Equlbrum Models). 15

20 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou v porovnání s ným modely založené na slném teoretckém rámc, do kterého sou vsazena reálná data 6. CGE modely sou významné z hledska multsektorového modelování a představuí užtečné nástroe pro ekonomcké plánování na národní regonální úrovn. Jech přínos spočívá ve zštění vlvu různých poltckých scénářů se zohledněním vzáemných transakcí mez všem sektory ekonomky (Rutherford a Sergey, 1999). Rozvo aplkovaných modelů obecné rovnováhy byl umožněn díky pokroku v algortmu výpočtu rovnováhy. První skutečný CGE model byl pak vyvnut Adelmanem a Robnsonem (1978)7. Od počátku 80. let našly CGE modely velm rychle uplatnění v oblast veřených fnancí a rozvoové ekonomky, v devadesátých letech 20. stol. zaznamenaly významnou expanz také v oblast ekonomcké ntegrace a konkurenceschopnost (Kratena, 2000) Struktura CGE modelů a ech konstrukce Gnsburg a Keyzer (1997) charakterzuí proces konstrukce CGE modelu ve čtyřech krocích: 1. Klasfkace komodt a ekonomckých aktérů 2. Sběr a organzace dat do podoby kompatblní se specfkací modelu 3. Volba vhodného formátu a funkčních forem 4. Odhad parametrů ad 1) Klasfkace komodt a ekonomckých aktérů Vzhledem k nepřebernému množství exstuících komodt, e nutné provést agregac ednotlvých komodt do komodtních skupn podle ech možnost substtuce nebo komplementarty. Logfren, Harrs a Robnson (2002) představuí možný způsob modelování komodtních toků v CGE modelu. V první fáz modelu se vytváří agregovaný domácí výstup všech aktvt pro produkc dané komodty. Jednotlvé komodty nesou perfektní substtuty díky rozdílům v čase, kvaltě nebo vzdálenost mez centry aktvt. V dalším kroku e domácí výstup alokován mez vývoz a domácí prodee za předpokladu maxmalzace zsku dodavatelů a nedokonalé schopnost transformace mez exporty a domácím prode. Na meznárodních trzích sou exportní poptávky nekonečně elastcké př daných světových cenách. Není-l komodta vyvezena, e v plné výš nabídnuta na domácím trhu. Ceny obdržené tuzemským výrobc za export sou v domácí měně a sou upravené o transakční náklady. Cena nabídky na domácím trhu e rovna ceně, kterou platí poptávaící, snížené o transakční náklady prodece. Domácí poptávka e tvořena součtem poptávky domácnost, vládní spotřeby, nvestc, mezvstupů a transakčních vstupů. Poptávka po zahrančních komodtách e založena na mnmalzac nákladů za předpokladu omezené substtuce dovezené a domácí produkce (tzv. Armngtonův předpoklad). Zahranční nabídka e nekonečně elastcká př daných světových cenách. Dovozní ceny, které platí domácí poptávaící zahrnuí dovozní clo (ad valorem) a transakční náklady služeb zahrnuící přepravní náklady od hranc ke konečnému spotřebtel. Flexblní ceny umožňuí vyrovnání nabídky a poptávky na trhu domácí produkce. 6 Na rozdíl např. od VAR modelů, které se snaží nalézt ekonomcké vysvětlení na základě velkého množství dat a sou spíše statstcky zaměřené (Screcu, 2003). 7 Adelman, I., Robnson, S.: Income Dstrbuton Polcy n Developng Countres: a Case Study of Korea. 16

21 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Aktéř sou v modelu CGE reprezentovány domácnostm, podnky, vládou a zbytkem světa. V závslost na účelu využtí modelu e možné desagregovat účet domácností (např. na domácnost rurální a městské) nebo frmy podle velkost (např. malé a velké farmy) apod. ad 2) Sběr a organzace dat do podoby kompatblní se specfkací modelu Základem modelu obecné rovnováhy e sestavení matce SAM (Socal Accountng Matrx), ve které sou zobrazena veškerá ekonomcká data na úrovn státu. Matce SAM představue konzstentní účetní rámec, který se za pomoc ekonomcké teore uvede do pohybu s využtím rovnc chování, které odhaduí směr a ntenztu působení šoků v systému, ako například odstranění cel nebo subvencí (Taylor a von Arnm, 2007). Každá buňka matce SAM představue platbu příslušného slupce příslušnému řádku. V matc SAM sou ednak uvedeny hodnoty exogenních proměnných (např. počáteční zásoby výrobních faktorů), ale také hodnoty endogenních proměnných, které sou pak dosazeny do rovnc CGE modelu pro testování eho správnost. Hodnoty v matc SAM sou také využté pro kalbrac parametrů, které následně vstupuí do smultánních rovnc (Gnsburg, Keyzer, 1997). Přehled celkových přímů a výdaů ednotlvých účtů matce SAM e zobrazen v tabulce č. 1. Tabulka 1: Celkové přímy a výdae v matc SAM Celkové přímy Celkové výdae Aktvty Komodty Faktory Domácnost Podnky Vláda Úspory/ Investce Hrubá Poptávka Příem Příem Příem produkce faktorů domácností podnků Příem Úspory vlády Aktvty Nabídkové výdae Výdae faktorů Výdae domácností Výdae podnků Výdae vlády Investce Zdro: Lofgren, Harrs a Robnson (2002) ad 3) Volba vhodného formátu a funkčních forem Výběr funkčních forem by měl být v souladu s teoretckým přístupem, e třeba brát ohled na složtost funkční formy a dostupnost parametrů, které často musí být odhadovány náročným ekonometrckým technkam, vyžaduící navíc dlouhé časové řady. Shoven a Whalley (2003) poskytuí přehled nevíce využívaných funkčních forem (tabulka č. 2). Z podmínek kladených na vlastnost funkčních forem nabídkových a poptávkových funkcí ako např. Walrasův zákon (vz. kaptola 3.2.3) e počet funkcí využívaných v modelovací prax omezený. Ve skupně výhodných funkčních forem e první z uvedených funkcí Cobb-Douglasova funkce, u které parametry α udávaí podíly výdaů ednotlvých komodt v poptávkových typech funkcí. Cobb-Douglasova funkce e ednoduchá v kalbrac parametrů, eí nevýhodou e však ednotková přímová, ednotková přímá cenová pružnost, a nulová křížová pružnost. CES funkce oprot Cobb-Douglasově poskytue přímou cenovou elastctu různou od edné, avšak eí přímová pružnost e také rovna edné. LES funkce maí podobnou funkční formu, ech využtí e časté u poptávkových funkcí, kde proměnná C e schopná vyádřt exstenční úroveň spotřeby 8. 8 LES funkce byla aplkována např. ve stud výdaů za potravny a demografckém složení USA ( Raper et al. (2002): Food Expendture and Demographc Composton n the USA: A Demand System Approach. 17

22 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou Tabulka 2: Přehled využívaných funkčních forem v CGE modelech Název funkce Funkční forma Vlastnost parametrů Cobb-Douglas (C.D.) CES LES (C.D.) ( LES (CES) X α = α 1/ σ X X α ( σ 1) / σ σ / ( σ 1) α 1 1/ α σ α C ) α = 1 / σ ( ) ( σ 1 X C ) / σ Zdro: Shoven, Whalley (2003) σ / ( σ 1 ) 1 1/ α σ Př formulac funkčních forem e nutné vyít ze struktury produkční technologe. Standardní struktura využívaná v CGE modelech e zobrazená ve schématu č. 2. V tomto produkčním systému e přdaná hodnota funkcí konstantní elastcty substtuce výrobních faktorů, kdežto celkový mezprodukt e vysvětlen pomocí Leontefovy funkce desagregovaných mezproduktů. Schéma 2: Produkční technologe v modelu CGE Komodtní výstupy = 1 = 1 Úroveň aktvty Přdaná hodnota Funkce mezproduktu Výrobní faktory Vstupní komodty Dovezené Domácí Zdro: Lofgren, Harrs a Robnson (2002) Každá aktvta využívá množství výrobních faktorů do bodu rovnost mezních přímů s cenou faktoru (mzdou nebo rentou). Mzdy faktorů se lší v závslost na segmentac trhu. Vyrovnání nabídky s poptávkou e možné docílt dvěma způsoby: nabízené množství faktoru e fxní ( exogenzováno ) na určté zštěné úrovn a mzdová proměnná e varablní, 18

23 Smulace dopadu nástroů zemědělské poltky na českou mzdová proměnná e fxní a nabízené množství faktoru e endogenzováno (tento předpoklad e vhodný v případě sledování nezaměstnanost určté skupny pracovníků), trh faktorů e segmentován a pro každou aktvtu e nezbytné využít množství faktorů nabízeného v daném roce. Tento přístup e vhodný pro krátkodobé analýzy nebo v případech, kdy exstuí významné rozdíly mez faktory využívaným v různých aktvtách - např. množství kaptálu využívaného v různých průmyslových a tercárních odvětvích. ad 4) Odhad parametrů Soustava smultánních rovnc, která e výsledkem konstrukce modelu obsahue neznámé parametry, které e nutné kvantfkovat před výpočtem rovnovážného řešení. Využtí ekonometrckých metod k odhadu parametrů e však často lmtováno dostupností podkladových údaů. V případě odhadu poptávkových funkcí e nezbytné vycházet z údaů ze statstky rodnných účtů nasbíraných za dostatečně dlouhé období. Větším problémem e získání parametrů u produkčních funkcí, u kterých by bylo nutné mít k dspozc nput-output tabulky v delším časovém úseku. Z důvodů komplkovanost ekonometrckého odhadu e možné parametry funkcí převzít z ofcálně publkovaných odhadů nebo se pro ech odhad využe kalbrace. Kalbrace parametrů spočívá ve vyádření hodnoty parametrů př dosazení skutečných hodnot v matc SAM za proměnné fguruící v dané rovnc. Tento způsob odvození parametrů umožní modelu replkovat původní rovnováhu, tzv. benchmark equlbrum 9. Gnsburg a Keyzer (2007) také uvádí možnost kalbrace funkčních elastct na hodnotu zadanou a pror. Podmínky rovnováhy v CGE modelu Aby bylo možné dosáhnout obecné rovnováhy, musí být v modelu specfkovány rovnovážné vztahy, vyádřené ve formě rovnovážných rovnc. Ekonomcké modely rovnováhy formalzované Arrowem a Debreu vedou k ednoznačnému řešení na konkurenčních trzích, splňuí-l následuící tř rovnovážné podmínky: 1. Podmínka nulového zsku: stanovue, že náklady hrubé produkce sou rovny hodnotě výstupu. 2. Rovnovážné rovnce: vyžaduící rovnováhu nabídky a poptávky po statku/ faktoru produkce. 3. Blanční rovnce přímu: podmínka rovnováhy přímu vyžadue rovnost přímu každého ekonomckého agenta s hodnotou vstupuících výrobních faktorů. Z matematckého hledska musí být model sestaven v souladu s podmínkam kladeným na vlastnost nabídkových a poptávkových funkcí. Gnsburg a Kezyer (1997) uvádí, že v prostředí dokonalé konkurence a homotetckých funkcí užtku e možné skupnu spotřebtelů reprezentovat ako ednoho spotřebtele a tím docílt podmínku konvexty. V případě CES a Cobb-Douglasovy funkce sou navíc ndferenční křvky strktně konvexní, tudíž bude dosažena ednoznačná rovnováha Replkace modelu, tedy schopnost sestaveného modelu reprodukovat data v matc SAM e důležtá pro kontrolu konzstence. 10 Dosažení ednoznačné rovnováhy za těchto podmínek neplatí u nedokonalé konkurence. 19