CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRŮTOKŮ

Transkript

1 Čská vědckotchnická vodohospodářská spolčnost, z. s. CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRŮTOKŮ METODY JEJICH ODVOZOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ V PRAXI Prh 29. září 2015 Obsh doprovodných mtriálů: Rozvodnic v měřítku 1:10 000, nový podkld pro hydrology vodohospodář Rdovn Tyl, Ptr Šrcl..2 Zákldní hydrologické údj z nové rfrnční období Ptr Šrcl, Ldislv Budík, Pvl Kukl...6 Porovnání zákldních hydrologických údjů z rfrnční období Ptr Šrcl, Pvl Kukl.12 Problmtik minimálních zůsttkových průtoků jko podkld pro nřízní vlády ČR Pvl Blvín, Adm Vizin, Mgdln Nsládková, Ldislv Kšpárk Čský hydromtorologický ústv Výzkumný ústv vodohospodářský T. G. Msryk, v. v. i.

2 Rozvodnic v měřítku 1:10 000, nový podkld pro hydrology vodohospodář Rdovn Tyl, Ptr Šrcl 1. Úvod Ploch povodí ptří dl normy ČSN Hydrologické údj povrchových vod mzi zákldní hydrologické údj. Zárovň j nprosto zásdním podkldm pro odvozní dlších zákldních hydrologických údjů, což jsou: dlouhodobá roční výšk srážk n povodí, dlouhodobý průměrný průtok, M-dnní N-lté průtoky. Ploch povodí j odvozován k konkrétnímu profilu vodního toku. Pro jjí urční jsou vždy využívány mpové podkldy vlkých měřítk. Zákldm pro vdní rozvodnic j podrobné zobrzní trénu dné průběhm vrstvnic. V minulosti s plochy povodí určovly z ppírových mp pomocí plnimtru, dns s k tomuto účlu využívá digitálních podkldů prostřdků gogrfického informčního systému (GIS). 2. Zákldní vodohospodářská mp 1: První podrobné zmpování rozvodnic pro vodní toky s plochou povodí 5 km 2 větší bylo provdno v rámci publikc Hydrologické poměry ČSSR (I. díl, rok vydání 1965). Jko podkld sloužily Topogrfické mpy 1: thdjšího Vojnského topogrfického úřdu Dobrušk (dns Vojnský gogrfický hydromtorologický úřd Dobrušk VGHMÚř), ktré byly ž do roku 1990 tjné pro jjich použití v civilním sktoru bylo nutné spciální povolní dodržování přísných prvidl. Pro získání ploch povodí mimo úzmí thdjšího ČSSR byly použity dostupné mpy i mnších měřítk (ž 1: ). Publikc Hydrologické poměry byl v své době nprosto unikátním dílm. Kromě urční ploch povodí totiž přinsl i vlmi proprcovný systém číslování dílčích povodí, ktrý rspktovl hydrologické řzní toků n zákldě jjich soutoků od prmn směrm po proudu. Zákldní řzní toku do hydrologického pořdí bylo provdno podl příslušnosti toku k povodí Svrního, Bltského Črného moř. Číslo hydrologického pořdí bylo osmimístné sstávlo z 4 skupin: První skupin jdnomístná určovl příslušnost do povodí hlvního toku I. řádu, sic: 1 Lb 2 Odr 3 Visl 4 Dunj Druhá skupin dvoumístná určovl příslušnost do dílčího povodí hlvního toku. Třtí skupin dvoumístná určovl hydrologické pořdí dlšího dělní dílčích ploch povodí hlvního toku n jdnotlivé přítoky (dodns používné jko tzv. povodí III. řádu ). Čtvrtá skupin trojmístná určovl hydrologické pořdí dtilních plošk povodí v rámci dílčích ploch povodí. Výš uvdný systém číslování byl přvzt do Zákldní vodohospodářské mpy měřítk 1: (ZVM50), ktrá jdnotlivá povodí zobrzovl v grfické (mpové) formě. Z tmtický obsh byl zodpovědný Výzkumný ústv vodohospodářský (VÚV, dns VÚV T. G. M., v.v.i). Krtogrfickým podkldm byl Zákldní mp 1: První vydání ZVM50 bylo k dispozici v roc 1972 dál byl jjich tmtický obsh ktulizován zhrub v 5ltém cyklu ž do druhé poloviny 90. lt minulého stoltí. Komplxní digitlizcí tmtického obshu ZVM50 vznikl tzv. Digitální zákldní vodohospodářská mp (digitální ZVM50). Tmtický obsh byl přvdn z podkldů uložných v Změměřickém úřdu do vktorové podoby dál procházl víc či měně intnzivní ktulizcí ž do konc roku 2001 ( 2

3 Obr. 1 Výřz z vodohospodářské mpy 1: Rozvodnic 1: V souvislosti s rozvojm digitální formy mpových podkldů došlo v ČHMÚ k odvozní nových rozvodnic v měřítku 1: Od druhé poloviny 90. lt do roku 2004 probíhl digitlizc rozvodnic njprv nd ppírovými Topogrfickými mpmi VGHMÚř 1: poté nd digitálním vktorovým podkldm těchto mp (DMÚ25). Do vrstvy rozvodnic byl zhrnut i dt mimo úzmí ČR, ktrá byl získán n zákldě spoluprác s zhrničními prtnry, ktrá umožnil podsttným způsobm zpřsnit vlikosti ploch povodí ncházjících s v zhrničí. Dt rozvodnic 1: byl k dispozici k stžní n wbových stránkách ČHMÚ přdán rovněž do VÚV T. G. M., v.v.i., kd byl využit jko podkld pro zhájní tvorby vrstvy rozvodnic nd státním mpovým dílm ZABAGED sítí vodních toků DIBAVOD. Zhrub od poloviny roku 2005 do konc roku 2012 byly v ČHMÚ n zákldě dt rozvodnic 1: DMÚ25 v rámci hydrologických posudků odvozovány plochy povodí. K konci roku 2012 byly dokončny prác n podrobnějších rozvodnicích v měřítku 1: od ldn 2013 s rozvodnic v měřítku 1: pro určování ploch povodí již npoužívjí. 4. Rozvodnic 1: V roc 2008 byl nvázán úzká spoluprác mzi ČHMÚ VÚV T. G. M., v. v. i. n tvorbě rozvodnic měřítk 1: Prác n rozvodnicích probíhly v dvou tpách. Njprv byly v těsné spolupráci pobočk ČHMÚ VÚV T. G. M., v. v. i. provdny rozsáhlé úprvy zpřsnění v vdní rozvodnic součsně vodních toků n vymzné úzmní působnosti jdnotlivých pobočk. Jko výchozí podkld pro zprcování rozvodnic bylo použito státní mpové dílo ZABAGED, rozvodnic 1: síť vodních toků DIBAVOD. V druhé tpě probíhly prác zjmén v oddělní povrchových vod ČHMÚ, opět z úzké spoluprác s pobočkmi VÚV T. G. M., v. v. i.. Byl vytvořn jdnotná vrstv rozvodnic 1: pro clé úzmí (včtně zhrničí) v návznosti poté dtový modl rozvodnic zchovávjící hydrologickou posloupnost vodních toků jjich povodí. 3

4 Obr. 2 Rozvodnic 1: Zobrzn j stjná oblst jko n Obr.1 Obr. 3 Rozvodnic 1: Zobrzn j stjná oblst jko n Obr.1 Nové hodnoty ploch povodí jsou odvozny dl plochojvné projkc ETRS89/LAEA Europ (kód projkc 3035). Smotná vrstv rozvodnic j udržován v souřdném systému WGS84/UTM Zon 33N (32633), pro státní správu dlší uživtl j nbízn možnost jjího poskytnutí i v souřdném systému S- JTSK/Krovk Est North (5514), viz mpová plikc n stránc 4

5 Zásdní změnou v vrstvě rozvodnic oproti minulosti j zpřsněný podrobnější systém číslování hydrologického pořdí jdnotlivých dílčích povodí. Původní osmimístné číslo j rozšířno o dlších šst pozic, jk j vysvětlno níž. Z čísl hydrologického pořdí byl odstrněn symbol lomítk používný v vodohospodářské mpě 1: (VH50). Npř. povodí s čísly / /2 jsou n stjných pozicích očíslován jko , rsp V přípdě, ž číslo povodí nobshovlo lomítko, j n čtvrté pozici 0, tj. povodí j nově očíslováno Nový tvr čísl hydrologického pořdí j nyní Význm jdnotlivých skupin číslic j násldující: dílčí dělní k místům soutoků nbo odboční toků vycházjící z VH50 (minimální vlikost plochy povodí přítoku j cc 5 km 2 ) 5 dělní povodí v profilu hráz vodního díl 66 dělní povodí v místě mimoúrovňového křížní toků 77 dělní povodí v profilu vodoměrné stnic (pro vnitřní použití v ČHMÚ Nové rozvodnic jsou podkldm pro určování ploch povodí od zčátku roku 2013 slouží rovněž k odvozní zákldních hydrologických údjů z nové rfrnční období , ktré jsou vřjnosti poskytovány rovněž od ldn Aktulizc dt rozvodnic Přdpokládá s, ž vrstv rozvodnic měřítk 1: bud ktulizován obvykl jdnkrát ročně, to n zčátku roku. K vlmi význmné cloplošné ktulizci dojd po zvřjnění digitálního modlu rliéfu 5. gnrc (DMR5G) n jho podkldě zpřsněné clostátně závzné vrstvy vodních toků. 6. Závěr Při zprcování dtové vrstvy rozvodnic v měřítku 1:10 000: Došlo k význmnému zpřsnění hydrologických informcí, zjmén v oblstch, kd v minulosti došlo k význmným změnám v krjině říčním systému. Jd npř. o loklity povrchových dolů, říčních úsků s náhony, kvdukty, změny způsobné průchodm význmných povodní pod. Byl vytvořn nová dílčí povodí k profilům hrází většiny vodních děl, ktré význmným způsobm ovlivňují hydrologický ržim vodních toků. Došlo k rozdělní něktrých větších zákldních povodí pro potřby vydávání přsnějších hydrologických údjů. Pro všchn dílčí povodí byl vytvořn unikátní idntifikátor (v GIS trminologii pro všchny polygony povodí), jhož vznik si vyžádlo zjmén nové řšní u povodí s mimoúrovňovým křížním vodních toků. Do vrstvy povodí byly zčlněny i rozvodnic k profilům vodoměrných stnic (zjmén pro potřby ČHMÚ). 5

6 Zákldní hydrologické údj z nové rfrnční období Ptr Šrcl, Ldislv Budík, Pvl Kukl 1. Úvod historický vývoj Dl normy ČSN Hydrologické údj povrchových vod zákldní hydrologické údj tvoří: - ploch povodí, - dlouhodobá roční výšk srážk n povodí, - dlouhodobý průměrný průtok, - M-dnní průtoky, - N-lté průtoky. Hlvním spolčným tributm zákldních hydrologických údjů j to, ž jsou určovány pro libovolný profil říční sítě jsou zprcovávány pověřnou orgnizcí, ktrou j v Čské rpublic Čský hydromtorologický ústv (ČHMÚ). Kromě plochy povodí s při zprcování osttních zákldních hydrologických údjů vždy vychází z pozorování v vodoměrných stnicích, jjichž dt jsou sttisticky zprcován pomocí stnovných mtodických postupů jsou jjich sttistické chrktristiky (průměr, koficint vric, koficint symtri td.) xtrpolovány do npozorovných profilů. Odvozná dt rovnoměrně pokrývjí v přdm vymzné podrobnosti clou říční síť, proto s tké souboru těchto dt říká ktstr vodnosti. Z tzv. rfrnční období jsou zprcovávány tyto zákldní hydrologické údj: dlouhodobá průměrná roční výšk srážk n povodí, dlouhodobý průměrný průtok M-dnní průtoky. První ktstr vodnosti byl dl publikc vydné k 90ltému výročí zložní VÚV T. G. M. (rok vydání 2009, ISBN ) zprcován pro rfrnční období , rsp Dt z období byl zprcován zvřjněn v publikci Hydrologické poměry ČSSR (III. díl, rok vydání 1970). Pomocí výpočtní tchniky s využitím nových mtodických postupů byl v průběhu 80. lt minulého stoltí zprcován dt z období I když již v době zprcování těchto dt bylo známo, ž hydrologický ržim vodních toků j význmně ovlivněn ntropognní činností (odběry, vypouštění, mnipulc n vodních dílch), nbylo možné z důvodů ndostupnosti dt ovlivnění zčlnit do zprcování. Ktstr vodnosti (dlouhodobý průměrný průtok, M-dnní průtoky) z období byl proto n zákldě nlýzy homognity čsových řd odvozn z dt, u ktrých s přdpokládlo, ž njsou význmně ovlivněn. Čsové řdy s zntlným ovlivněním byly z zprcování vyloučny. Do konc roku 2012 byly odborné i lické vřjnosti poskytovány hodnoty odvozné z rfrnční období Běhm lt byl n zákldě nových či zásdně přprcovných lgoritmů zprcován dt z období pozorování od počátku roku 2013 ČHMÚ poskytuj M-dnní průtoky z rfrnční období Důvodů k změně rfrnčního období bylo několik: - Bylo možné využít podsttně širší dtovou zákldnu s vyhodnocnými průměrnými dnními průtoky z sítě vodoměrných stnic. - Do zprcování bylo možné zčlnit dostupné údj o ovlivnění přirozného průtokového ržimu odběry vod, vypouštěním odpdních vod či mnipulcmi n vodních dílch. - V ČHMÚ byly vyvinuty nové mtmticko-sttistické nástroj pro odvozní M-dnních průtoků v npozorovných profilch, ktré bylo možné plikovt v výpočtch. - Při výpočtch bylo možné využít novou vrstvu rozvodnic zákldních hydrologických povodí měřítk 1: (viz přdchozí článk) dlší ktuální GIS dt (Corin Lnd Covr, hydrogologi, výškopis td.). - Dt z nové rfrnční období by měl být rprznttivnější z hldisk stávjícího hydrologického ržimu vodních toků. 6

7 Dlším pádným důvodm pro zprcování dt z nové období j význm těchto dt jko nutného dokldu npř. pro vydávání povolní k nkládání s povrchovými nbo podzmními vodmi dl zákon 254/2001 Sb. souvisjící Vyhlášky MZ 432/2001 Sb. Vlstnímu zprcování přdcházl podrobná vrifikc čsových řd průměrných dnních průtoků v jdnotlivých vodoměrných stnicích. 2. Dlouhodobá průměrná roční výšk srážk n povodí Cílm zprcování bylo odvodit co njpřsnější rstr dlouhodobých ročních úhrnů, proto byl při zprcování použit vškrá dostupná dt z srážkoměrné sítě z období , to njn z úzmí Čské rpubliky, l i z přilhlých úzmí sousdních států. Zákldním vstupm byly řdy ročních úhrnů v srážkoměrných stnicích. Núplné řdy ročních úhrnů byly doplněny pomocí rgrsních vzthů mzi dty doplňovné stnic dty okolních stnic. V něktrých oblstch (hlvně n úzmí Čch) byl k dispozici i historická pozorování v srážkoměrných stnicích. Po přpočítání dt z těchto stnic (z konkrétní historické období) pomocí rgrsních vzthů jjich důkldné vrifikci vůči dtům z stnic s dlouhodobým pozorováním byl tto rovněž zčlněn do zprcování. Bodová dt dlouhodobých ročních úhrnů byl intrpolován do rstru mtodou orogrfické intrpolc vyvinutou v ČHMÚ (P. Šrcl). Výsldkm výpočtu j mp n Obr. 1. Dlouhodobá roční výšk srážk n povodí j určn v GIS přkryvm polygonové vrstvy rozvodnic povodí rstrové vrstvy dlouhodobých srážk plikcí zonální sttistiky. 3. Dlouhodobý průměrný průtok Dlouhodobý průměrný průtok j zákldní chrktristikou vodnosti dného toku. V vodoměrné stnici j určn jko průměr z všch hodnot dnních průtoků z rfrnční období ( ). Pro odhd v npozorovných profilch j využito úzké vzby této chrktristiky (vyjádřné jko odtoková výšk R v mm) n dlouhodobé srážky P [mm], potnciální vpotrnspirci PET [mm] hydrogologické podmínky. Pro odvozní byl použit modifikovný vzorc Schribr (1904), publikovný v článku Ludovic Oudin, Vzkn Andr ssin, Julin Lrt, Clud Michl (2008) Hs lnd covr significnt impct on mn nnul strmflow? Journl of Hydrology (2008) : Prmtry rgrsního vzthu b 1 b 2 byly získány pro jdnotlivé vymzné hydrogologické rgiony (Obr. 2). Do rgrsního vzthu vstupovly hodnoty dlouhodobé roční odtokové výšky v vybrných vodoměrných stnicích (s povodím úzmně příslušjícím dnému rgionu), dlouhodobá roční výšk srážk n povodí dných vodoměrných stnic (získná z rstru n Obr. 1) dlouhodobá roční potnciální vpotrnspirc odvozná vzorcm dl Ppdkis. Hodnoty dlouhodobé roční odtokové výšky získné z výš popsného rgrsního vzthu jsou znázorněny v mpě n Obr. 3. Výsldná hodnot dlouhodobé roční odtokové výšky j získán optimlizčními výpočty vzhldm k pozorovným hodnotám v vodoměrných stnicích vlikosti ntropognního ovlivnění (viz dlší kpitol). 7

8 4. Zákldní principy odvozní M-dnních průtoků z období Ldislv Budík z pobočky ČHMÚ v Brně rozvinul mtmticko-sttistické přístupy použité při odvozní M-dnních průtoků v npozorovných profilch z období Zásdní rozdíl oproti přdšlému odvozní dt z období spočívá: - V použití logritmicko-normálního rozdělní s pěti prmtry, ktré dokáž (logicky) dlko lép popst hydrologický ržim toků, nž původně používné tříprmtrické rozdělní. - V využití prmtrů sttistického rozložní jko indikátorů hydrologického ržimu vodních toků, ktrý j dán tvrm čáry přkroční lišícím s primárně hydrogologickými podmínkmi. Úzmí ČR bylo z tímto účlm rozdělno do osmnácti hydrogologických oblstí (viz Obr. 2), pro ktré byly odvozny rgrsní vzthy pro jdnotlivé prmtry v závislosti n dlších fyzickogogrfických chrktristikách úzmí. - V optimlizci prmtrů sttistického rozložní n jdnotlivých říčních úscích hlvních toků přítoků vymzných profily s vodoměrným pozorováním násldné korkci vypočtných hodnot vzhldm k mpirickým hodnotám M-dnních průtoků v vodoměrných stnicích. - V zhrnutí sttistických chrktristik čsových řd ovlivnění (odběrů, vypouštění td.) přímo do výpočtního schémtu jdnotlivých řšných říčních úsků. Optimlizční výpočty probíhjí v prostřdí MS Excl v výpočtních úscích v síti vodních toků, viz příkld n Obr. 4. Kždý úsk j v hydrologickém smyslu shor zdol (příp. pouz zdol) vymzn profily vodoměrných stnic, kd jsou známy hodnoty M-dnních průtoků prmtry jjich sttistického rozdělní. Zákldními stvbními kmny výpočtních úsků jsou jdnotlivá zákldní hydrologická povodí s odhdnutými prmtry sttistického rozdělní z rgrsních vzthů pltných pro příslušnou hydrogologickou oblst. Do výpočtních úsků s zdávjí rovněž prmtry jdnotlivých ntropognních ovlivnění, příp. dlších prvků, ktré ovlivňují ržim M-dnních průtoků v dném úsku (ztráty vody v říční nivě, soustřděné přítoky z podzmních vod td.). Pro optimlizční výpočty s využívá ndstvb MS Excl Řšitl (Solvr), ktrá j zkomponovná do výpočtních lgoritmů. Pro získání korktních výsldků j nutná co njvětší věrohodnost vstupních dt pozorovných průtoků v vodoměrných stnicích i dt o ntropognním ovlivnění. Výsldkm výpočtů jsou pro kždý výpočtový profil v dném úsku optimlizovné hodnoty dlouhodobého průměrného průtoku jdnotlivé kvntily M-dnních průtoků, to v formě: - údjů rprzntujících hydrologický ržim rfrnčního období (víc či méně ovlivněné údj), - tzv. odovlivněných hodnot, což jsou průtoky odvozné s využitím dostupných údjů o ntropognním ovlivnění rprzntující přirozný hydrologický ržim. 5. Poskytování dt z rfrnční období ČHMÚ stndrdně poskytuj M-dnní průtoky odpovídjící hydrologickému ržimu, ktrý můž být přirozný nbo víc či méně ovlivněný ntropognní činností. Pokud nní žádost o vydání M-dnních průtoků blíž spcifikován, ČHMÚ prioritně poskytuj M-dnní průtoky ovlivněné. N požádání můž poskytnout i M-dnní průtoky odovlivněné. Použití M-dnních průtoků ovlivněných nbo odovlivněných s řídí účlm, pro ktrý budou údj určny. 8

9 Obr. 1 Dlouhodobá průměrná výšk srážk z období Obr. 2 Gologické člnění použité pro rgionlizci rgrsních vzthů odvozné n zákldě Gologické mpy 1: (Lgnd viz Tb. 1). 9

10 Obr. 3 Dlouhodobá průměrná roční výšk odtoku z období

11 Obr. 4 Schém řšní ktstru M-dnních průtoků v konkrétním úsku 11

12 Porovnání zákldních hydrologických údjů z rfrnční období Ptr Šrcl, Pvl Kukl 1. Úvod Cílm tohoto článku j vysvětlit vodohospodářské i širší vřjnosti hlvní příčiny rozdílů mzi dty z rfrnční období , ktrá byl poskytován do konc roku 2012, novými dty, odvoznými z rfrnční období , ktrá jsou poskytován od zčátku roku Obr. 1 dokládá, ž v období bylo možné využít dlko širší dtové zákldny, protož síť vodoměrných stnic s úplným pozorováním j v tomto období dlko hustší. K tomu nutno dodt, ž v obou obdobích bylo využito dt i z stnic s krtším pozorováním. Obr. 1 Vodoměrné stnic s úplným pozorováním v období (nhoř) (dol). 12

13 2. Porovnání odchylk hydrologických údjů v obou rfrnčních obdobích Pro porovnání hydrologických údjů z obě rfrnční období bylo vybráno 61 vodoměrných stnic, ktré jsou uvdny v Tb. 1. Vybrné stnic mjí úplné pozorování od roku 1931 do roku Poloh vybrných stnic s jjich idntifikátorm j znázorněn v mpách n Obr Plochy povodí uvdné v Tb. 2 jsou odvozny n zákldě rozvodnic z měřítk 1: Při porovnání hydrologických údjů z rozdílná rfrnční období j přd učiněním závěrů nutné mít n zřtli násldující skutčnosti: rozdíly v mtodikách odvozní jdnotlivých hydrologických údjů (chrktristik) v rfrnčních obdobích, střdní kvdrtickou chybu dné chrktristiky dl ČSN zhrnující všchny njistoty urční, zd jd o údj (chrktristiky) určné mpiricky nbo výpočtm, npř. proložním tortické funkc sttistického rozdělní či optimlizčními výpočty. Tb. 1 Sznm vodoměrných stnic pro porovnání hydrologických údjů. Idntifikátor Názv stnic Tok Ploch povodí [km 2 ] Hronov Mtuj Nkoř Divoká Orlic Dolní Libchvy Tichá Orlic Ústí nd Orlicí Třbovk Týniště nd Orlicí Orlic Dšic Loučná Přmilov Chrudimk Úhřtic Novohrdk Nmošic Chrudimk Žlby Doubrv Nymburk Lb Dolní Štěpnic Jizrk Bohuňovsko-Jsnný Kmnic Žlzný Brod Jizr Tuřic-Přdměřic Jizr Vyšší Brod Vltv Bchyně Lužnic Rjštjn Otv Ktovic Otv Němětic Volyňk Písk Otv Vrvžov Sklic Chlístov Sázv Žliv Žlivk Kácov Sázv Stříbro Mž Štěnovic Úhlv Plzň-Bílá Hor Brounk Prh-Chuchl Vltv Citic-nová stnic Ohř Tpličk Tplá Louny I. Ohř Bnšov nd Ploučnicí Ploučnic Děčín Lb Svinov Odr Opv Opv Děhylov Opv Ostrv Ostrvic Bohumín Odr

14 Idntifikátor Názv stnic Tok Ploch povodí [km 2 ] Věřňovic Olš Rškov Morv Šumprk tok+svod Dsná Lupěné Morvská Sázv Loštic Třbůvk Olomouc-Nové Sdy tok Morv Jrcová Vstínská Bčv Dluhonic Bčv Strážnic Morv Podhrdí Dyj Znojmo Dyj Trávní Dvůr Dyj Borovnic Svrtk Dolní Loučky Loučk Vvrská Bítýšk Svrtk Rozhrání Svitv Ltovic Křtínk Ltovic Svitv Bílovic nd Svitvou Svitv Židlochovic Svrtk Dvorc Jihlv Ivnčic Jihlv Dlouhodobá průměrná roční výšk srážk n povodí Dlouhodobá průměrná roční výšk srážk n povodí s pro období určuj pomocí nástrojů GIS, to přkryvm polygonové vrstvy rozvodnic přs rstrovou vrstvu srážk. Pro odvozní rstrové vrstvy dlouhodobých ročních úhrnů srážk byl použit vškrá dostupná dt z srážkoměrné sítě z období z úzmí Čské rpubliky, tké z přilhlých úzmí sousdních států, což pomohlo zpřsnit výpočt srážk v hrničních oblstch nšho úzmí. Dál byly využity tké núplné řdy ročních úhrnů doplněné pomocí rgrsních vzthů s okolními stnicmi historická pozorování přpočtná podl rgrsních vzthů vůči dtům z stnic s dlouhodobým pozorováním. Bodová dt dlouhodobých ročních úhrnů byl intrpolován do rstru mtodou orogrfické intrpolc vyvinutou v ČHMÚ (P. Šrcl). Odvozní dlouhodobé průměrné roční výšky srážk n povodí vodoměrných stnic pro rfrnční období bylo vzhldm k nxistnci nástrojů GIS v thdjší době odlišné. Pro kždé povodí k vodoměrné stnici byl využit rgrsní závislost mzi srážkovými úhrny z sítě srážkoměrných stnic ndmořskou výškou srážkoměrných stnic. Výsldná hodnot byl poté určn jko korigovný průměr z všch srážkoměrných stnic n povodí k vodoměrné stnici. Pro odvozování dlouhodobé průměrné výšky srážk n npozorovných povodích byly používány rgionální rgrsní vzthy mzi úhrnm srážk ndmořskou výškou. Pro povodí vybrných 61 stnic (viz Tb. 1) bylo provdno porovnání mzi hodnotou dlouhodobé roční výšky srážk z období P 8110 hodnotou odvoznou z období P Poměrné hodnoty chrktristiky k P byly vypočtny z vzthu: P8110 P3180 k P 100 [%] P 3180 symbolicky znázorněny v mpě n Obr. 2. Proporcionální vlikost symbolů znázorňuj vlikost plochy povodí tto symbolik j použit u všch násldných tmtických mp s podobným obshm. 14

15 Obr. 2 Procntuální rozdíl mzi dlouhodobými průměrnými ročními výškmi srážk n povodí vybrných stnic v období vůči období Z mpy n Obr. 2 j ptrné, ž s nrůstjící plochou povodí klsá poměrný rozdíl mzi výškmi srážk z obě rfrnční období. Poměrný rozdíl npř. n povodí Lb k vodoměrné stnici v Děčíně (240000) j +1,9 %, n Morvě v Strážnici (421500) s rovná -1,1 %, příp. n Odř v Bohumíně (294000) činí -2,1 %, kdžto n povodí Třbovky v Ústí nd Orlicí (035000) doshuj -12,5 %. I když lz připustit určité lokální rozdíly v klimtických chrktristikách mzi porovnávnými rfrnčními obdobími, hlvní příčin odchylk zřjmě spočívá v odlišném způsobu zprcování srážk v jdnotlivých rfrnčních obdobích. Pokud porovnám dlouhodobé průměrné roční výšky srážk n povodí vodoměrných stnic s větší plochou povodí (nd km 2 ), lz konsttovt, ž k prokztlnému signifikntnímu zvýšní či snížní dlouhodobých ročních srážkových úhrnů v rámci větších úzmních clků prvděpodobně ndošlo. 2.2 Dlouhodobý průměrný roční průtok Dlouhodobý průměrný průtok j zákldní chrktristikou vodnosti dného toku. V vodoměrné stnici j určn jko průměr z všch hodnot průměrných dnních průtoků z rfrnční období. Pro povodí vybrných 61 stnic (viz Tb. 1) bylo provdno porovnání mzi mpiricky stnovnými hodnotmi dlouhodobého ročního průměrného průtoku z období Q 8110 z období Q Poměrné údj k Q byly vypočtny z vzthu: Q8110 Q3180 k Q 100 [%] Q 3180 symbolicky znázorněny v mpě n Obr. 3. Z této mpy vyplývá, ž závislost poměrného ukztl k Q n vlikosti plochy povodí v porovnání s dlouhodobou výškou srážk nní význmná odchylky jsou spíš nhodilé. 15

16 Njvětší rozdíly jsou ptrné v profilch, kd s projvuj význmné ovlivnění odběry z povrchových nbo podzmních vod. Průtoky v profilu Kácov n Sázvě (165000) s odchylkou -20,9 % jsou ovlivněny odběry z vodního díl Švihov n Žlivc, ztímco v profilch Rozhrání (452000, odchylk - 43,4 %) Ltovic (454000, odchylk -28,6 %) n Svitvě j změn způsobn odběry z podzmních vod u Břzové nd Svitvou. Větší záporné odchylky jsou i n přítocích Odry n Ostrvsku, kd došlo k výstvbě soustvy nádrží s význmnými odběry. Dlouhodobý průměrný průtok j hydrologickou chrktristikou s njmnší střdní kvdrtickou chybou (do 8 %), tudíž u profilů s nvýznmnou mírou ntropognního ovlivnění j možné z jjí změny v rfrnčních obdobích posuzovt přípdné změny v odtokovém ržimu s podsttně větší spolhlivostí. Obr. 3 Procntuální rozdíl mzi dlouhodobými průměrnými průtoky v vybrných stnicích v období vůči období Z rltivně málo ovlivněné profily z hldisk dlouhodobého průměrného průtoku lz povžovt profily Děčín n Lbi (240000), Strážnic n Morvě (421500), z profilů s mnší plochou povodí npř. Dolní Štěpnic n Jizrc (085000) nbo Rškov n Morvě (345000). Vzhldm k tomu, ž odchylky v většině profilů s nvýznmným ntropognním ovlivněním npřvyšují hodnotu ± 5 %, nlz kvlifikovně doložit, zd změny v dlouhodobém odtoku jsou či njsou signifikntní dnní průtok Průtok, jnž j v dlouhodobém průměru dosžn nbo přkročn po dobu 355 dní v roc, ptří mzi njdůlžitější chrktristiky odtokového ržimu. Njnom, ž j jdnou z chrktristik dfinující výskyt tzv. hydrologického such, l j rovněž zákldním hydrologickým údjm směrodtným npř. pro vydání povolní týkjících s nkládání s povrchovými vodmi (odběry, vypouštění td.). Pokud všk jd o njistotu v urční Q 355d, j v porovnání s hodnotou Q význmně větší (střdní kvdrtická chyb můž dl ČSN dosáhnout ž 20 i víc procnt), tudíž usuzovt z jjí změny při porovnání rfrnčních období n změnu v odtokovém ržimu j možné jn u profilů s zndbtlným ntropognním ovlivněním s vlmi kvlitním vyhodnocním průtoků. 16

17 Obr. 4 Procntuální rozdíl mzi průtoky Q 355d v vybrných stnicích v období vůči období Pro povodí vybrných 61 stnic (viz Tb. 1) bylo provdno porovnání mzi mpiricky stnovnými hodnotmi Q 355d z období Q 355d-8110 hodnotmi Q 355d poskytovnými z období Q 355d-3180 jko návrhové údj. Poměrné údj k Q355 byly vypočtny z vzthu: Q355 d 8110 Q355 d 3180 k Q [%] Q 355d 3180 symbolicky znázorněny v mpě n Obr. 4. N první pohld upoutjí výrzně kldné odchylky v profilch n Vltvě v Prz-Chuchli (200100) v Vyšším Brodě (109000), n Ohři v Lounch (219000) n Lbi v Děčíně (240000), ktré jsou způsobny ndlpšováním minimálních průtoků nádržmi. Výrzné záporné odchylky jsou v profilch n Svitvě vlivm odběrů vody v Břzové nd Svitvou. U profilů ntropognně méně ovlivněných s odchylky pohybují řádově v rozmzí do ± 20 %. 2.4 Tvr funkc přkroční průměrných dnních průtoků Funkc přkroční průměrných dnních průtoků z určité rfrnční období njpodrobněji vystihuj vribilitu dnních průtoků ptří proto mzi zákldní chrktristiky hydrologického ržimu dného toku. Porovnáním funkcí přkroční z různá rfrnční období lz získt poměrně dtilní přhld o přípdných změnách hydrologického ržimu. J všk nutné mít n zřtli, ž njistoty v urční jdnotlivých kvntilů funkc přkroční dnních průtoků s liší. Njvětší jsou zprvidl u kvntilů mnších nž 330-dnní průtok, kd s njvíc projvuj vliv stbility tvru příčného profilu, tím i měrné křivky průtoku. Podl údjů dl normy ČSN Hydrologické údj povrchových vod mohou být uváděné střdní směrodtné chyby v urční těchto kvntilů dokonc větší nž možná změn v ržimu mlých průtoků. V násldujícím txtu jsou n jdnotlivých konkrétních přípdch uvdny ozřjměny tři hlvní příčiny rozdílů v tvru čáry přkroční z obě rfrnční období: rozdíly dné tím, ž v dném profilu v období xistuj pozorování, ztímco chrktristiky funkc přkroční z období vzhldm k nxistnci pozorování 17

18 byly odhdnuty xtrpolcí (profil Rdíč n toku Mstník) pozorovných dt z jiných profilů, čsto s podsttně větší plochou povodí, viz Obr. 5, rozdíly dné odlišnými mtodikmi zprcování dt v vodoměrných stnicích (profil Tuřic- Přdměřic n Jizř) jjich xtrpolc do npozorovných profilů, viz Obr. 6, rozdíly dné ntropognním ovlivněním hydrologického ržimu (Vltv v Prz), viz Obr. 7. Z výš uvdného vyplývá, ž poskytovné M-dnní průtoky budou víc či méně odlišné n většině úzmí Čské rpubliky, přičmž njvětší rozdíly lz čkt v profilch s hydrologickým ržimm význmně ovlivněným ntropognní činností rovněž i v profilch, kd přd rokm 1981 nbylo možné využít vodoměrné pozorování n dném toku či vodním toku s podobným hydrologickým ržimm. Vliv větší hustoty stniční sítě Obr. 5 Funkc přkroční průměrných dnních průtoků z období v profilu vodoměrné stnic Rdíč n Mstníku. V grfu n Obr. 5 jsou zobrzny funkc přkroční M-dnních průtoků z období v profilu Rdíč n vodním roku Mstník. Rozdílný průběh tvru funkc přkroční M-dnních průtoků z období v vodoměrné stnici Rdíč j dán odlišným způsobm odvozní. Ztímco v období j funkc přkroční vypočtn z řdy mpirických hodnot průměrných dnních průtoků v vodoměrné stnici Rdíč, pro období byl tvr funkc přkroční průměrných dnních průtoků odvozn xtrpolcí prmtrů sttistického rozdělní LN3 do npozorovného profilu, jlikož v tomto období zd nxistovl vodoměrná stnic. Měřní průtoků v profilu Rdíč v novém období tk ukázlo n vlkou odchylku vůči hodnotám M-dnních průtoků z přdcházjící období, ktré byly stnovny xtrpolcí. Vliv odlišných mtodik zprcování v vodoměrných stnicích V grfu n Obr. 6 jsou znázorněny funkc přkroční M-dnních průtoků z období pro profil vodoměrné stnic Tuřic-Přdměřic n Jizř. Z porovnání průběhů funkcí přkroční zjistím, ž mpirické funkc vypočtné z pozorovných hodnot v stnici s v obou 18

19 rfrnčních obdobích téměř nliší. Hodnoty, ktré byly poskytovány jko návrhové, všk rprzntuj čár přkroční znázorněná n Obr. 6 modř. Tto čár přkroční byl získán optimlizcí prmtrů LN3 v rámci mtodických postupů používných při xtrpolci prmtrů LN3 do npozorovných profilů. J zjvné, ž výsldná čár přkroční dná optimlizovnými prmtry LN3 v tomto přípdě nvystihuj dosttčně přsně pozorovná dt. Njvětší odchylky od mpirických dt vznikjí v oblsti mnších minimálních průtoků. V rámci období jsou mpirické funkc přkroční M-dnních průtoků v vodoměrných stnicích shodné s návrhovými dty. Obr. 6 Funkc přkroční průměrných dnních průtoků z období v vodoměrné stnici Tuřic-Přdměřic n Jizř. Vliv zhrnutí dt ntropognního ovlivnění V grfu n Obr. 7 jsou zobrzny průběhy funkcí přkroční M-dnních průtoků z období pro profil vodoměrné stnic Prh-Chuchl n Vltvě. Hydrologický ržim v této vodoměrné stnici j výrzně ovlivněn Vltvskou kskádou, ktrá ovlivňuj clý průběh funkc přkroční M-dnních průtoků. Přstož byl ktstr M-dnních průtoků koncipován jko novlivněný, byly v profilu Prh-Chuchl od jisté doby vydávány hodnoty, ktré rspktovly ndlpšování mlých průtoků (modrá čár). 19

20 Obr. 7 Funkc přkroční M-dnních průtoků z období v vodoměrné stnici Prh-Chuchl n Vltvě. 3. Závěr Při porovnání zákldních hydrologických údjů z rfrnční období musí být brán v potz násldující fkt: průměrný průtok Q kvntily M-dnních průtoků jsou odvozovány s určitou njistotou, ktrá j dfinován směrodtnou chybou dl ČSN Hydrologické údj povrchových vod, mtodické přístupy v odvozní chrktristik v vodoměrných stnicích i v npozorovných profilch byly v rámci obou rfrnčních období víc či méně odlišné, v rfrnčním období bylo možné využít dt z npoměrně hustší sítě vodoměrných stnic oproti období , M-dnní průtoky z období byly odvozny z dt, u ktrých bylo liminováno ntropognní ovlivnění, ztímco v období byly údj o ovlivnění přímo zčlněny do zprcování M-dnní průtoky tk odpovídjí plně součsnému skutčnému hydrologickému ržimu dného toku. 20

21 Problmtik minimálních zůsttkových průtoků jko podkld pro nřízní vlády ČR Blvín P., Nsládková M., Vizin A., Kšpárk L. 1. Úvod do problmtiky MZP V souvislosti s novlizcí zákon č. 254/2001 Sb. (dál jn vodní zákon) zákonm č. 150/2010 Sb. bylo Ministrstvo životního prostřdí pověřno vyprcovt nřízní vlády o způsobu kritériích stnovní minimálního zůsttkového průtoku. V této souvislosti byl VÚV TGM, v.v.i., pověřn vyprcováním mtodiky stnovní minimálního zůsttkového průtoku (MZP) mtodiky měřní minimálního zůsttkového průtoku. Příspěvk přdstvuj nvržnou mtodiku stnovní MZP, n zákldě ktré Ministrstvo životního prostřdí připrvuj vlstní nřízní vlády. Minimálním zůsttkovým průtokm s podl 36 vodního zákon rozumí průtok povrchových vod, ktrý jště umožňuj obcné nkládání s vodmi kologické funkc vodního toku. Novl vodního zákon ukládá vodoprávním úřdům stnovit hodnotu minimálního zůsttkového průtoku s přihlédnutím k podmínkám vodního toku, chrktru nkládání s vodmi k optřním k dosžní cílů ochrny vod přijtých v plánu povodí. Poždvky dné zákonm bylo třb zohldnit v návrhu mtodiky. Nově nvržný koncpt vychází z doposud pltného mtodického pokynu odboru ochrny vod Ministrstv životního prostřdí k zásdám stnovní hodnot minimálních zůsttkových průtoků v vodních tocích z roku 1998 (MŽP, 1998). S cílm lpšího zohldnění poždvků vodních kosystémů kosystémů vázných n vodní prostřdí byl oproti původnímu pokynu upltněn rgionální přístup k stnovní hodnoty MZP, hodnot MZP j proměnná v roc. 36 Minimální zůsttkový průtok: (1) Minimálním zůsttkovým průtokm j průtok povrchových vod, ktrý jště umožňuj obcné nkládání s povrchovými vodmi kologické funkc vodního toku. (2) Minimální zůsttkový průtok stnoví vodoprávní úřd v povolní k nkládání s vodmi. Vodoprávní úřd přitom přihlédn k podmínkám vodního toku, chrktru nkládání s vodmi vychází z optřní k dosžní cílů ochrny vod přijtých v plánu povodí podl 26. Dál stnoví místo způsob měřní minimálního zůsttkového průtoku čtnost přdkládání výsldků těchto měřní vodoprávnímu úřdu. (3) Způsob kritéri stnovní minimálního zůsttkového průtoku podl odstvc 2 stnoví vlád nřízním. Vlikost minimálního zůsttkového průtoku má znčný vliv n kologický i n chmický stv vodního útvru dotčného nkládáním s vodmi, nboť zjišťuj přžití vodních n vodu vázných kosystémů v období such zjišťuj dosttčné řdění vypouštěných vod. V tomto kontxtu j možné s v litrtuř stkt s trmínm kologický (nvironmntální) průtok. Vlikost kologického průtoku j zprvidl stnovován n zákldě znlosti spcifik dné loklity, k ktrým ptří npř. struktur kosystému (přvžující, chráněné druhy orgnismů rostlin), hydromorfologi dotčného úsku toku, výskyt hbittů td. Pro stnovní vlikosti kologického průtoku xistuj řd xprtních mtod, ktré všk v kždém přípdě vyždují odborné posouzní konkrétní loklity jsou čsto čsově i finnčně náročné. Nní tdy možné j doporučit pro rutinní stnovní hodnoty MZP vodoprávním úřdm pro všchn povolovná nkládání. Při odvozní nové mtodiky stnovní minimálního zůsttkového průtoku byl snh přiblížit s co njvíc koncptu kologického průtoku l zárovň vyprcovt mtodu upltnitlnou v prxi. 21

22 2. Dt Pro návrh mtodiky stnovní MZP byly k dispozici sttistické chrktristiky průtoků pro cc 185 vodoměrných stnic z clé ČR z období , ktré byly pořízny od Čského hydromtorologického ústvu (ČHMÚ). Sldovné chrktristiky zhrnovly vlikost dlouhodobého ročního průměrného průtoku, p-procntní M-dnní průtoky, koficint vric symtri řdy dnních průtoků, hodnoty průměrného průtoku v jdnotlivých měsících v roc hodnoty prvděpodobnostního pol průměrných měsíčních průtoků. Střdní hodnot vlikosti plochy povodí vybrných vodoměrných stnic činí 222 km 2. ČHMÚ stnovuj M-dnní průtoky n zákldě pozorovných hodnot, ktré odpovídjí přiroznému nbo víc či méně ovlivněnému hydrologickému ržimu. Pro výpočt MZP j stnovno vycházt právě z těchto ovlivněných (pozorovných) hodnot hydrologických chrktristik. 3 Návrh rgionlizc ČR Zohldnění přírodních podmínk toku při návrhu rgionlizc ČR bylo zložno přdvším n uvážní klíčových procsů podíljících s n tvorbě clkového odtoku z povodí. Bylo třb vymzit oblsti, kd si clkový odtok po většinu roku zchovává vyrovnný chrktr, tdy ndochází k výrznému poklsu vodnosti toku v létě n zčátku podzimu. Jdná s přdvším o oblsti, kd j clkový odtok po většinu roku dotován z zásob podzmních vod, nbo o oblsti, kd j clkový odtok z vlké míry tvořn přdvším povrchovým odtokm z vydtných srážk. N druhou strnu pk bylo třb vymzit oblsti, ktré mohou být potnciálně zrnitlné vůči suchu, kd j clkový odtok běhm roku výrzně nvyrovnný. Pro návrh rgionlizc byl vybrán prmtr K 99, ktrý udává poměr mzi průměrným dnním průtokm s prvděpodobností přkroční 99 % běhm rfrnčního období hodnotou průměrného dlouhodobého průtoku Q. Čím vyšší j hodnot prmtru, tím vyrovnnější chod průtoků běhm roku můžm přdpokládt. Hodnoty prmtru K 99 v tstovných vodoměrných stnicích byly vykrslny do mpy hydrogologických rjonů. N zákldě souvislosti hodnot prmtru K 99, hydrogologických poměrů ndmořské výšky bylo nvržno rozdělit úzmí ČR do čtyř typů oblstí. Smosttnou třídu tvoří oblsti křídových sdimntů, ktré přdstvují drnážní báz kd zákldní odtok, tj. odtok z zásob podzmních vod, tvoří podsttnou část clkového odtoku. Ptří sm prvostrnné přítoky Lb, horní Mtuj, Loučná, prmnné oblst Svitvy Třbůvky, Říčk. Hodnot prmtru K 99 j v těchto oblstch zprvidl větší nž 0,18. Druhou třídu tvoří horské oblsti, ktré jsou rovněž rltivně vodné. Vyrovnný chrktr odtoku j zd dán přdvším vysokými srážkmi. Hodnot prmtru K 99 j v těchto oblstch zprvidl větší nž 0,15. Do této třídy byly zřzny přdvším oblsti Krkonoš Jizrských hor, Šumvy, Jsníků, vrcholků Krušných hor dál do této třídy byl klsifikován i část povodí Tiché Orlic, ktrá má obdobně vyrovnný chrktr. Třtí třídu přdstvují oblsti tvořné přvážně krystlinickými strukturmi, ktré s ncházjí v podhůří pohrničních pohoří v oblsti Čskomorvské vrchoviny. Jdná s o oblsti s vlmi podobným průběhm čáry přkroční jko u třídy 2. Vzhldm k nižší ndmořské výšc nž, ktrá j doshován v oblstch třídy 2, zd dochází k dřívějšímu nástupu období jrního tání. Tké srážky jsou zd nižší nž u třídy 2. Hodnot prmtru K 99 s v těchto oblstch zprvidl pohybuj od 0,1 do 0,15. Do čtvrté třídy byly klsifikovány oblsti, ktré s vyznčují výrzně nvyrovnným ržimm průtoků běhm roku, kd hodnot prmtru K 99 j mnší nž 0,1. Mp oblstí j n obrázku 1. 22

23 rk v k Si tk S ni c V ná Vlár k Ky j ov Dřvnic m Lo čv Olš v Oklu ky R dějo Vli vk čk Svo dnic Stonávk Vi dn. Bělá Zltý p Krupá á D sn ná Žďá r Svitv Bystřic Oslv Dě di n k Lž á Břzná J Šp víčk r n ěk rlin M lš M DyŠtinkovk j Š tv Lužnic Jihlávk ic Bl n Brtnic Smutná Volyňk Zábrdk ký P p. šov k M Botič Jnovický p. Mstník Úh lv Olšin k Olšná k j ov Ky áb stínsk Olš Hná Rusv Lubin ínk n ič Husí p.j ký p. Vydr Libvs m k Tr k v Op Dníž nov p. Dyj Ún v Lit k Ří Bčv y ně Juh t č Ří Jihlv Rokytná n r Od Bl vk Szi c Mor. Dyj Lužnic v išo k in ý Šumic Ro mž Bro dč k v t Vl rk lá J v Čiž ko R žá N p T Jihlv lsk Osl v Op vic v nk tí Kř v čk br di vk Bo rů vě ob d šk B N ty Bí lv Os Šlpnk k lin B v č Mor v tk ovk r Svr Stří do Po Jlo Vým vý o p. l Výro vk r t ins Hsin Stř l c Orli b Tř ná uč k Lohrd vo No Žbro ub Do ic ná l n Bl Jlnk Jiz ý sk tín vo á Č rn v Sv t Tplá ok á p. Div tin Tro lá Bě nic b Zdo rk C lní íč Úp Dřv Lb v Mtuj jná. St ěn lin vý p Turovcký p. v k Sáz Mrtinický p. Trnv Dírnský p. vnic o Žir šk Cid lic Sk v Črný p. Sáz p. KřmDhtářský žský p. Strop nic v t Vl Č rn á Bystřic k vár Bnšovský p. Litvk Úsl Drno m Kř O tv c áb Ko Cidlin Bč bv Korn tick ý p. Ol Kl nic Kl lk ic Kln Vlkv ě Lod p. R db Hořin uz nk kli r M Mž Střl p. unk Bro rský Kosový p. Út Bě lá Mo h k uň c Libo Blš p. n R Bkovský k ov k nic ký p. p. b Li v Bílin Ro so vk vk Obrtk ick S á mě d Ni á s b L p. d N č ký Rol tný Br uto nic Jiz r p. ic irn Žd Bí lin C ho m ná Lu ž n i c uč Bo bř í Bílý p. Čr O st t v PlrožRo snsák ý p. Ohř K m Plo Dyj Obr. 1 Rgionální rozdělní ČR dl K99 hrnic oblstí tvoří povodí IV řádu 4 Návrh způsobu stnovní MZP Nvržný způsob stnovní MZP musí dosttčně rspktovt potřby vodních kosystémů kosystémů n vodu vázných, byl v prvé řdě provdn rozbor xistujících studií změřných n stnovní hodnoty MZP s využitím xprtní mtody Instrm Flow Incrmntl Mthodology (IFIM, Bov, t l. 1998) modlového nástroj Physicl Hbitt Simultion Softwr (PHABSIM, Milhous, t l., 1989) v podmínkách ČR. Jdná s o mtodu, ktrá využívá pro stnovní hodnoty MZP výsldky rkognoskc zájmového úsku toku z hldisk jho hydrulických prmtrů, chrktru hbittu vyskytujících s živočišných rostlinných druhů. Mtod zhrnuj simulci vážné využitlné plochy hbittu při různě vlkých průtocích. Výsldky simulčního modlování jsou dál upltněny při diskuzi nd volbou kompromisní úrovně MZP, ktrá umožní zchování stávjících kosystémů zárovň umožní rozumnou míru nkládání s vodmi. Odvozní hodnoty MZP pomocí mtody IFIM trvá zprvidl 1,5 ž 2 roky vyžduj opkovný sběr biologických dt z úsku toku, ktrý bud dotčný nvrhovným nkládáním. Ršrš zhrnovl 15 loklit v ČR vdl k závěru, ž výsldná kompromisní hodnot MZP s v většině přípdů pohybovl n úrovni průtoku s prvděpodobností přkroční 330 dní v roc. Studi provdné n zákldě mtody IFIM byly většinou zprcovány pro loklity v oblstch třídy 2 3. Pro tyto oblsti pltí, ž hodnot Q330d činí přibližně %. Pro návrh mtody stnovní MZP byl dál uvžován poždvk, by MZP činilo přibližně % Q. Tnto poždvk j v souldu s závěry dokumntu Environmntl Flows s tool to chiv th WFD Objctivs discussion ppr (EK, 2012). V dokumntu j doporučno pro dosžní dobrého kologického stvu zjistit kologický průtok v rozshu 25 50% Q, nvržná úrovň % tdy přdstvuj dolní hrnici z dného rozpětí. Výpočt hodnoty MZP byl tdy dál odvozován od hodnoty průtoku s prvděpodobností přkroční 330 dní v roc. 23

24 Oblst Hlvní szón Jrní szón 1 květn - ldn 0,65xQ 330d 0,85 únor - dubn 0,85xQ 330d 0,85 2 květn - ldn 0,8xQ 330d 0,85 únor dubn Q 330d 0,85 3 květn - ldn 0,85xQ 330d 0,85 únor dubn Q 330d 0,85 4 květn - ldn 0,9xQ 330d 0,85 únor - dubn Q 330d 0,85 Tbulk pro stnovní MZP jdnotlivých oblstch szónách Obr. 2 Rozdíly hodnot MZP v % porovnávné s původním MZP (1998). 24