Otázka č.6 Parametry prostředí
|
|
- Tomáš Kolář
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Otázka č.6 Paamty potřdí Otázka č.6 Paamty potřdí Matiálové paamty jou v podtatě paamty úměnoti dvou polníh vličin. V tomto kuzu nbudm příliš zabývat mikokopikým polm. Malé změny a jvy jou většinou po thnikou paxi zandbatlné. Tyto jvy a jjih kvantitativní účinky nahadím jitými tatitiky třdními hodnotami a budm počítat tdy vyhlaznými (vytřděnými) makokopikými vličinami. V matmatikém vyjádřní : D E (.) B µ H (.3) J E (.4) Vztah (.4) j nazýván Ohmův zákon v difniálním tvau. Přičmž j pmabilita potřdí, µ µ µ pmabilita potřdí, konduktivita potřdí. Indxy označují lativní paamty, vztahuj k vakuu. Vzhldm k tomu, ž yhlot šířní vlny j v 3. 8 m - m platí -7 m 4p H/m 8 ( 3. ) v a v vakuu j m -9-8,85 m -7 36p.4p. Rlativní pmitivita a lativní pmabilita jou vličiny bzozměné v vzduhu a v topoféř jou přibližně ovny jdné. Vzduh a topoféa hovají z lktikého hldika tdy tjně jako vakuum. Potřdí značně ovlivňuj amplitudu a fázi přnášného ignálu. Ryhlot šířní vlny tdy ouvií matiálovými paamty, tjně jako délka vlny v l f f m a potažmo i kontanta šířní kˆ b - ja - jwm ( jw + ) F/m v vzduhu p k ˆ k b, l přičmž æ ö m ç æ ö a w ç + ç - è è wm æ ö m ç æ ö b w ç + ç + è è wm a vlnová impdan potřdí
2 Otázka č.6 Paamty potřdí jwm Z ˆ + jw, v vzduhu m Z p 377 W hloubka vniku vlny, v níž kln amplituda vlny kát j d a V potřdí nnulovou vodivotí j ovšm lativní pmitivita obně komplxní: ˆ k - j - j6l w Potom můžm dfinovat i komplxní indx lomu potřdí nk n - jp k - j w n v çæ + + è n j indx lomu ( 6 ) ö ç æ - + è + l p j indx abop ( 6 ) ö p V idálním dilktiku, kté má nulovou konduktivitu, p. v případě, ž hutota vdného poudu j mnohm mnší nž hutota pouvného poudu << w nboli >> 6λ, nní vlna tlumna, ož pktuj měný útlum a a tdy v w b m l n p l b f f n k w w b w m n Z m měný útlum j možné apoximovat vztahm n m a» 6p m V dobém vodiči lz zandbat oučin w vůči konduktivitě a můžm pát: kˆ b - ( j) ja - jwm - wm b a wm
3 Otázka č.6 Paamty potřdí ˆ jwm Z wm p j 4 w w v b m p l p b Dál dfinujm obně komplxní kontantu šířní wm ˆ g j kˆ a + jb Z vztahu po impdani vyplývá, ž v dokonal vodivém potřdí přdbíhá fázo intnzity lktikého pol fázo intnzity magntikého pol o p/4. V vodivém potřdí závií vlnová impdan na fkvni a jdná tdy o potřdí dipzní. V ouviloti vličinami a paamty, vykytujíími v ovniíh po popi polí j třba i ujanit jště pojmy homognní, linání, izotopní a dipzní. Homognní potřdí j takové, kté má matiálové paamty v všh bodh ldované oblati tjné, tdy např. ¹ f(), nbo µ ¹ f(), popř. ¹ f(). POZOR! Nzaměňujt pojm homognní potřdí pojmm homognní pol. Homognní pol j takové, kté má iločáy, popř. indukční čáy ovnoběžné. J tdy intnzita, p. induk takového pol v všh bodh tjná a platí Ob. 5. B ¹ f(), H ¹ f(). I v homognním potřdí např. vzduhu můž být, a v většině případů i kutčně j pol nhomognní. Mzi dotatčně ozlhlými dkami kondnzátou j v čáti pol homognní (na obázku mzi čhovanými čáami), u okajů dk iločáy zakřivují a pol tává nhomognní. Linání potřdí j takové potřdí kté j haaktizováno matiálovým paamtm, ktý j v ldovaném ozahu polníh vličin kutčně kontantou, nzávilou na této polní vličině, např. ¹ f(e) nbo µ ¹ f(h), ¹ f(e) jou nzávilé na přítomném lktomagntikém poli. V gafikém vyjádřní jou potom gafy záviloti D na E (ob), p. B na H nbo J na E přímky. Izotopním potřdím nazývám takové potřdí, kté má matiálové kontanty v všh měh tjné. Matiálové paamty nzávií na měu. Složka D x v něm závií pouz na E x apod. V potřdí anizotopním závií každá ložka D obně na všh třh ložkáh E a matiálový paamt má tva tnzou. Vlmi známým případm anizotopi v magntikém poli jou ůzné magntiké vlatnoti v měu, v ktém byly válovány a v měu kolmém na mě válování. Matiálové paamty vyjadřují v anizotopním potřdí v podobě tnzou. Dipzní potřdí j takové potřdí, v němž matiálové paamty závií na fkvni. Elktiké paamty zmkého povhu 3
4 Otázka č.6 Paamty potřdí Elktiké paamty zmkého povhu muím znát po výpočty a modlování šířní vln v blízkoti tohoto povhu, po učování odazu od zmkého povhu, zadlní antén v zmi apod. Paamty popiujíí zmký povh budou opět pmitivita, pmabilita a Ob. 5. a) b) Fkvnční závilot a) lativní pmitivity, b) vodivoti ůznýh povhů A mořká voda, B vlhká zm, C voda, D třdně uhá půda, E vlmi uhá půda, G ld konduktivita, přičmž v dtivé většině případů můžm lativní pmabilitu změ uvažovat ovnou jdné. Další paamty budou závit na ložní jdnotlivýh vtv, jjih upořádání v vtikálním a hoizontálním měu, al také na jjih okamžitém tavu. Zvláště vlhkot můž být v ůznýh dobáh ůzná, ož ovšm vlmi ovlivňuj pmitivitu změ (voda má pmitivitu vyokou) a amozřjmě vodivot hopnot ozpouštění a ioniza minálů. Závilot pmitivity a vodivoti na obázíh j znázoněna po jdnotlivé vtvy, tdy píš v hoizontálním měu. Komě toho ná zajímá i hloubka vniku vlny v měu vtikálním, ož j hodnota vzdálnoti (hloubka půdy) v níž ngi utlumí na / pont (tj. 37%) hodnoty na povhu. Stuktuování zmkého povhu můž al být vlmi komplikované a jho znalot nní vždy možná. Paamty zmkýh vtv v vtikálním měu mohou ovšm ovlivnit i šířní vln v měu hoizontálním, tj. podél povhu změ. Půběhy na obázíh byly přvzaty z dopouční ITU-R P.57. Skutčnot můž být al od těhto hodnot odlišná. Přnější údaj byhom po modlování šířní vln v konkétním potou muli zíkat měřním v tomto potou. Po odhad ointačníh hodnot paamtů j možné i využití Světového atlau vodivoti změ dopouční IUT-R P.83, kd j možno odčítat paamty udané v gafiké podobě. Ob. 5.3 Fkvnční závilot hloubky vniku ůznýh povhů A mořká voda, B vlhká zm, C voda, D třdně uhá půda, E vlmi uhá půda, G ld Jště komplikovanější j zíkání lktikýh paamtů tavbníh matiálů po páma od tovk MHz nahou. Pozmní tavbní objkty jou vlmi člnité, z ůznoodýh matiálů Phač,P.,Zvánov,S.: Základy šířní vln 4
5 Otázka č.6 Paamty potřdí a vytavny ůzným povětnotním podmínkám, kté mohou na změny paamtů půobit. Litatua (Pháč: Základy šířní vln) udává např. hodnoty komplxníh pmitivit: V pvní Maxwllově ovnii j /w ot E J + jwd E + jwe ot E ( + jw)e pokud platí, ž > w, považujm matiál za vodič, v případě, ž w >, považujm matiál za dilktikum. Situa j po někté matiály zřjmá z obázku 5.4. matiál komplxní pmitivita bton 7,,85j odlhčný bton,,5j klo 7,,j plxiklo,,j Ob. 5.4 Závilot /w na fkvni u vybanýh matiálů Dědk,L., Dědková,J.: Elktomagntimu 5
ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE
ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE ELEKTRICKÝ NÁBOJ A JEHO VLASTNOSTI Pokud budm třít sklněnou tyč o vlněnou látku a poté ji přiblížím k malým tělískům bud j přitahovat. Co j příčinou tohoto jvu Obdobně
VíceIontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny)
DALŠÍ TYPY VLN Iontozvukové vlny (lktostatiké nízkofkvnční vlny) jsou podélné vlny podobné klasikému zvuku v plynu s γ kt k M B plazma zvuk pomalý po lktony, yhlý po ionty Hustota lktonů j v každém okamžiku
VíceBeton C25/30: charakteristická pevnost betonu v tlaku f ck. návrhová pevnost betonu v tlaku. střední pevnost betonu v tahu modul pružnosti
Příklad P9 Výpočt šířky thln - dka D Zadání příkladu U topní dky D z přílohy C pouďt mzní tav omzní šířky thln přímým výpočtm, dl N 99-- čl 7 Zatížní, kytí, výztuž na ohyb apod uvažujt dl přdhozíh příkladů
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
1 ato Příloha 307 j oučátí článku 13. Enrgtcké blanc lopatkových trojů, http://www.tranformacntchnolog.cz/nrgtck-blanc-lopatkovychtroju.html. Měrná vntřní prác tplné turbíny př adabatcké xpanz v - dagramu
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceVYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE FAKULTA CHEMICKO-INŽENÝRSKÁ FYZIKA II
A-PDF MRGR DMO VYSOKÁ ŠKOLA CHMICKO-TCHNOLOGICKÁ V PRAZ FAKULTA CHMICKO-INŽNÝRSKÁ FYZIKA II Doc. RND. Mai Ubanová, CSc. Doc. Ing. Jaoslav Hofmann, CSc. RND. D. Pt Ala p k ngi 3 3 7 ω n 3 5 ω n 3 ω n ω
VícePříloha 1 Zařízení pro sledování rekombinačních procesů v epitaxních vrstvách křemíku.
Příloha 1 Zařízení pro ledování rekombinačních proceů v epitaxních vrtvách křemíku. Popiovaný způob měření e vztahuje ke labě dopovaným epitaxním vrtvám tejného typu vodivoti jako ilně dopovaný ubtrát.
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
Více3. V případě dvou na sebe kolmých posunutí o velikostech 3 cm a 4 cm obdržíme výsledné posunutí o velikosti a) 8 cm b) 7 cm c) 6 cm d) 5 cm *
Fyzika 1 2009 Otázky za 2 body 1. Mezi tavové veličiny patří a) teplo b) teplota * c) práce d) univerzální plynová kontanta 2. Krychle má hranu o délce 2 mm. Jaký je její objem v krychlových metrech? a)
Více5. Elektromagnetické kmitání a vlnění
5. Elektomagnetické kmitání a vlnění 5.1 Oscilační obvod Altenáto vyábí střídavý poud o fekvenci 50 Hz. V paxi potřebujeme napětí ůzných fekvencí. Místo fekvence používáme pojem kmitočet. Různé fekvence
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceVlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.
7 Vlnovody Běžná vedení (koaxiální kabel, dvojlinka) jsou jen omezeně použitelná v mikovlnné části kmitočtového spekta. S ůstem kmitočtu přenášeného signálu totiž významně ostou ztáty v dielektiku těchto
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
Více1. Průchod optického záření absorbujícím prostředím
Mtody optiké spktroskopi v bioyzi Thnika absorpční spktroskopi / 1 TECHNIKA ABSORPČNÍ SEKTROSKOPIE 1. Průhod optikého zářní absorbujíím prostřdím Budm přdpokládat, ž absorbujíí prostřdí tvoří jdn druh
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceAutomatizační technika. Obsah. Stabilita. Stabilita systémů. Seřizování regulátorů. Stabilita systémů, seřizování regulátorů
Akadmický rok 6/7 Připravil: Radim Farana Atomatizační tchnika Stabilita ytémů, řizování rglátorů Obah Stabilita ytémů Hrvitzowo kritérim tability Michajlovovo kritérim tability Nyqitovo kritérim tability
Vícehledané funkce y jedné proměnné.
DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální
Více2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
VíceFyzikální korespondenční seminář MFF UK
Fyzikální koepondenční eminář MFF UK Úloha I.4... něo je tu nakřivo 6 bodů; půmě 3,1; řešilo 6 tudentů Pozoovatel e nahází na lodi na otevřeném moři ve výše h nad hladinou. Je vzdálen d od vodoovného zábadlí
Více1. Difuze vodní páry a její kondenzace uvnit konstrukcí
ř 1. Difuz vodní páry a jjí kondnzac uvnit konstrukcí Hodnocní ší ř ní vodní páry konstrukcí j jdnou z vlmi dů lžitých úloh stavbní tplné tchniky. Slouží k ově ní charaktru dlouhodobého tplně vlhkostního
VíceAutomatizační technika. Obsah. Syntéza regulačního obvodu. Seřizování regulátorů
30.0.07 Akadmcký rok 07/08 řpravl: Radm Farana Automatzační tchnka Syntéza rgulačního obvodu Obah Syntéza rgulačního obvodu Exprmntální mtody Analytcké mtody Analytcko-xprmntální mtody 3 Sřzování rgulátorů
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
Více5. Měření vstupní impedance antén
5. Měření vstupní impedance antén 5.1 Úvod Anténa se z hlediska vnějších obvodů chová jako jednoban se vstupní impedancí Z vst, kteou můžeme zjistit měřením. U bezeztátové antény ve volném postou by se
Více0.1 reseny priklad 4. z
Uvadim dva rsn priklad, abch pokud mozno napravil zmak na cvicni. Js o okomnuju pris.. rsn priklad 4. z 9.. Najd sandardni fundamnalni maici pro Cauchho ulohu = 7 + + 5 = Prislusna maic j 7 5 a jji vlasni
VíceDemonstrace skládání barev
Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.
VíceDifúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity
Dfúz Fckův zákon dfúz v plynu Přdpokládjm dální plyn s konstantní tplotou T a konstantním tlakm p v kldu, v ktrém j nízká nhomognní hmotnostní koncntrac příměs Pak v staconárním stavu musí být clková síla
VíceRovinná harmonická elektromagnetická vlna
Rovinná harmonická elektromagnetická vlna ---- 1. příklad -------------------------------- 2 GHz prochází prostředím s parametry: r 5, r 1, 0.005 S / m. Amplituda intenzity magnetického pole je H m 0.25
Více41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. λ = Elektromagnetické vlnění-příklady
FYZIKA. ROČNÍK Elektoagnetiké vlnění-příklady A. Anténní dipól po příje televizního vysílání á délku,75. Po jakou ekveni televizního vysílače je učen? l =,75 - = 3 s =?. l = = l = = = = l,75 3 Hz Hz MHz
Víces požadovaným výstupem w(t), a podle této informace generuje akční zásah u(t) do
Vážení zákazníci, dovolujeme i Vá upozornit, že na tuto ukázku knihy e vztahují autorká práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má loužit výhradnì pro oobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø
VíceJednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)
Jdnokapalinové přiblížní (MHD-magntohydrodynamika) Zákon zachování hmoty zákony zachování počtu lktronů a iontů násobny hmotnostmi a sčtny n t div nu ni divnu i i t div u M M (1) t i m n M n u u M i i
Více3.7. Magnetické pole elektrického proudu
3.7. Magnetické pole elektického poudu 1. Znát Biotův-Savatův zákon a umět jej použít k výpočtu magnetické indukce v jednoduchých případech (okolí přímého vodiče, ve středu oblouku apod.).. Pochopit význam
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
Vícepravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I
Zmnšní intnzita světla při prostupu hmotou: pravou absorpcí - pohlcné zářní zvýší vnitřní nrgii molkul systému a přmění s v tplo Lambrtův-Brův zákon: I = I c x o ( - xtinční koficint) rozptylm na částicích
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
VíceEl2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek
Spš lko PŘÍKOPY El. viční z základů lkochniky. očník Podl knihy Blahovc Základy lkochniky v příkladch a úlohách zpacoval ing. Eduad ladislav Kulhánk yšší odboná a sřdní půmyslová škola lkochnická Faniška
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt
VíceStavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU
Stavba atou. UTEFODŮV MODEL ATOMU Skutčnost, ž xistují subatoání částic - lktony - s záponý lktický náboj, ž hotnost lktonu j jn vli alý zlok clkové hotnosti atou, a ž pakticky všká hotnost atou j soustřděna
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
VíceOvěření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.
26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému
Více= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1
Mgntiké pol 8 Vypočtět mgntikou inuki B kuhové smyčky o poloměu 5 m n jjí os symti v válnosti 1 m o oviny smyčky, jstliž smyčkou potéká lktiký pou 1 A Řšní: Po příspěvk k mgntiké inuki v boě A pltí pol
VícePříklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)
Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)
VíceRentgenová strukturní analýza
Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční
VíceANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT pof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Intitut DO biotatitiky OZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz II. PŘÍZNAKOVÁ KLASIFIKACE - ÚVOD PŘÍZNAKOVÝ POPIS Příznakový obaz zpacovávaných dat je
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ
VíceGeometrická optika. Aberace (vady) optických soustav
Geometická optika Abeace (vady) optických soustav abeace (vady) optických soustav jsou odchylky zobazení eálné optické soustavy od zobazení ideální optické soustavy v důsledku abeací není obazem bodu bod,
VíceLYOFILIZACE APLIKACE
LYOFILIZACE LYOFILIZACE difúzní operace využívaná na ušení vlhkých materiálů fungující na principu vakuového ublimačního ušení probíhá při teplotě a tlaku pod trojným bodem vody (rozpouštědel) přeno hmoty
VíceExponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.
Josf PUNČOCHÁŘ: Epociálí fukc a ich "využití" ld Epociálí fukc a ich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka můž v žádém případě ahradit systmatickou matmatickou přípravu. Epociálí fukc dfiováa obcě vztahm
VíceMAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem
MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických
VíceKonstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).
. íl působící na tělso/dsku.. Zadání úloh, přdpoklad Úloha: obcněji matmatick popsat mchanické účink atížní na konstukci a účink částí konstukc navájm. Konstukci (jjíčásti) budm idaliovat jako tuhá (ndfomovatlná)
VíceKomentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu
Fakulta stavbní ČVUT v Praz Komntovaný vzorový příklad výpočtu sutrénní zděné stěny zatížné kombinací normálové síly a ohybového momntu Výuková pomůcka Ing. Ptr Bílý, 2012 Tnto dokumnt vznikl za finanční
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
VícePŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA pro clkové zatplní panlového domu Běhounkova 2457-2462, Praha 5 Objkt má dvět nadzmní podlaží a jdno podlaží podzmní, částčně pod trénm. Objkt
VíceKonstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).
. íl působící na tělso/dsku.. Zadání úloh, přdpoklad Úloha této kapitol: obcněji matmatick popsat mchanické účink atížní na konstukci a účink částí konstukc navájm. Konstukci (jjí části) budm idaliovat
VíceSPOLEHLIVOST PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ PRO OBVODY VYSOKÉ INTEGRACE A OBVODY VELMI VYSOKÉ INTEGRACE
VOLUME: 8 NUMBER: 1 ČERVEN SOLEHLIVOST ROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ RO OBVODY VYSOKÉ INTEGRACE A OBVODY VELMI VYSOKÉ INTEGRACE Artm GANIYEV 1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra tlkomunikační tchniky, Fakulta lktrotchniky
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého v čas i prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a = a + a ( r, t) b= b + b ( r, t) a, b mohou obcně být funkcmi r, t
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nbo v čas a/nbo v prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a a+ a(,) rt b b+ b(,) rt a, b
VíceNotice:Jagran Infotech Ltd. Printed by Fontographer 4.1 on 6/3/2003 at 7:12 PM
$ % $0 Undefined $1 Undefined $2 Undefined $3 Undefined $4 Undefined $5 Undefined $6 Undefined $7 Undefined $8 Undefined $9 Undefined $A Undefined $B Undefined $C Undefined $D Undefined $E Undefined $F
Více, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a otomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá otomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceVysokofrekvenční obvody s aktivními prvky
Vokofrekvenční obvod aktivními prvk Základními aktivními prvk ve vokofrekvenční technice jou bipolární a unipolární tranzitor. Dalšími aktivními prvk jou hbridní nebo monolitické integrované obvod. Tranzitor
VíceELEKTŘINA A MAGNETISMUS ZAJÍMAVÉ PROBLÉMY
LKTŘINA A MAGNTISMUS ZAJÍMAVÉ PROLÉMY Pt Kulhánk KONDNZÁTOR - NRGI, SÍLA NA DSKY ngi kondnátou C U kpcit kondnátou Při dodání náboj s ngi výší o: dw U d d C W CU C Síl působící n dsk Posuňm dsku o obcněnou
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
VíceANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
ANAÝZA A KASIFIKACE DAT pof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Intitut DO biotatitiky OZVOJE VZDĚÁVÁNÍ a analýz III. BAYESŮV KASIFIKÁTO Intitut biotatitiky a analýz Intitut biotatitiky a analýz ZÁKADN KADNÍ
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
Více5. Světlo jako elektromagnetické vlnění
Tivium z optiky 9 5 Světlo jako elektomagnetické vlnění Ve třetí kapitole jsme se dozvěděli že na světlo můžeme nahlížet jako na elektomagnetické vlnění Dříve než tak učiníme si ale musíme alespoň v základech
VíceMAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ
Úloha č. 6 a MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte magnetickou indukci podél osy ovinných cívek po případy, kdy vdálenost mei nimi je ovna poloměu cívky R a dále R a R/..
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
- 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.
VíceANALÝZA A KLASIFIKACE DAT. Institut biostatistiky a analýz
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT prof. Ing. Jiří Holčík,, CSc. III. PŘÍZNAKOVÁ KLASIFIKACE - ÚVOD PŘÍZNAKOVÝ POPIS Příznakový obraz x zpracovávaných dat je vyjádřen n-rozměrným loupcovým vektorem hodnot x i,
VíceČasopis pro pěstování matematiky
Časopis pro pěstování matmatiky Miroslav Brdička Užití tnsorové symboliky v lasticitě Časopis pro pěstování matmatiky, Vol. 77 (1952), No. 3, 311--314 Prsistnt URL: http://dml.cz/dmlcz/117036 Trms of us:
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu 1 Dfinic plazmatu (S. Ichimaru, Statistical Plasma Physics, Vol I) Plazma j jakýkoliv statistický systém, ktrý obsahuj pohyblivé nabité částic. Pozn. Statistický znamná makroskopický,
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
VíceSP2 01 Charakteristické funkce
SP 0 Chararisicé func Chararisicé func pro NP Chararisicé func pro NV Náhld Náhodnou proměnnou, nbo vor, L, n lz popsa funčními chararisiami: F, p, f číslnými chararisiami: E, D, A, A 4 Co s dá z čho spočía:
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ týden doc Ing Renata WAGNEROVÁ, PhD Otrava 013 doc Ing Renata WAGNEROVÁ, PhD Vyoká škola báňká Technická univerzita
Vícedo strukturní rentgenografie e I
Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ RADEK STEUER, HANA KMÍNOVÁ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Izolační matály Modul
Více6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu
6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceI. Statické elektrické pole ve vakuu
I. Statické elektické pole ve vakuu Osnova:. Náboj a jeho vlastnosti 2. Coulombův zákon 3. Intenzita elektostatického pole 4. Gaussova věta elektostatiky 5. Potenciál elektického pole 6. Pole vodiče ve
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VíceF - Sériové a paralelní zapojení spotřebičů
F - Sériové a paralelní zapojení spotřebičů Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven
Vícei=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2
i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři
Více(1) 2 kde m je klidová hmotnost a q je náboj elektronu. + -
Učbní txt k přdnášc UFY Vnější fotofkt a Entnovo pojtí fotonu Fotolktrcký jv (fotofkt) byl objvn na základě zjštění, ž znk po ovětlní ultrafalovým zářním nabíjí kladně. Čam ukázalo, ž podobným způobm covají
VíceFabryův-Perotův rezonátor
Úvod do laseové tehniky KFE FJFI ČVUT Paha Pet Koanda, 00 Fabyův-Peotův ezonáto Fabyův-Peotův ezonáto je optiké zařízení tvořené dvěma plan-paalelními (ovnoběžnými) ovinnými částečně odaznými plohami (ideálně
VíceMolekula vodíku. ez E. tak její tvar můžeme zjednodušit zavedením tzv. Bohrova poloměru vztahem: a celou rovlici (0.1) vynásobíme výrazem
Molkul vodíku Přípvná část tomové jdnotky Vzmm-li si npř. Schodingovu ovnici: Z, (0.) m tk jjí tv můžm zjdnodušit zvdním tzv. ohov poloměu vzthm: (0.) m Pokud v těchto jdnotkách udm měřit vzdálnosti, noli
VícePolarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z
7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované
Více