Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (2. èást)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (2. èást)"

Transkript

1 Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (2. èást) Nádorové kmenové buòky u rùzných malignit Leukémie Leukémie jsou typem nádorového onemocnìní, které vzniká z krvetvorných elementù kostní døenì. Maligní nádorová transformace má za následek produkci velkého poètu nezralých krevních bunìk jako jsou leukemické blasty, které se hromadí jak v kostní døeni, tak v krevní cirkulaci, ale které postrádají fyziologickou funkènost. Øada experimentù in vitro s bunìènými liniemi prokazuje, že vìtšina typù leukémií vzniká maligní transformací multipotentních hematopoetických kmenových bunìk (HSCs) nebo z jejich nejranìjších progenitorù, z nichž se tvoøí leukemické kmenové buòky (LSCs), oznaèované také jako leukémii-iniciující buòky. Nejèastìjším jevem, který provází tuto transformaci, je genové re-arrangement (chromozomální translokace) HSCs nebo jejich progenitorù, což vede k tvorbì chimérických fúzních onkoproteinù (jako je TEL-AML- 1, MLL-ENL, MNT-TEL a AML-1-ETO), k mutaci genù pro transkripèní faktory jako Spi-1/PU-1 nebo k aberantní aktivaci rùzných hematopoetických rùstových faktorù a cytokinù navozujících signalizaèní kaskádu podílející se na regulaci samoobnovy anebo diferenciaci HSCs, jako jsou dráhy Hedgehog, Wnt/β-katenin, Notch, KIT nebo LT3. Patologická alterace tìchto pùvodnì fyziologických mechanismù mùže zabránit normální diferenciaci hematopoetických progenitorových bunìk na zralé lymfoidní a myeloidní buòky, což vede ke vzniku a rozvoji rùzných forem (subtypù) AML a ALL. Jedním z podtypù AML je akutní promyelocytová leukémie (APL), která je sdružena s chromozomální translokací PML genu, tj. t(15;17), kódující fúzní onkoprotein PML-RAR-α (receptor retinové kyseliny). To navodí zástavu granulopoeze ve stádiu promyelocytu. U jiných subtypù leukémií byly prokázány alterace v intermediárních hematopoetických progenitorových buòkách, oznaèovaných jako prekancerózní LSCs (pre-lscs) nebo-li prekancerózní kmenové buòky (p-cscs) (viz Mimeault M., 2007). Myeloidní leukémie Chronická myeloidní leukémie (CML) a akutní B-lymfoblastická leukémie (B-ALL) jsou obvykle sdruženy s pøítomností Philadelphia chromozomu (Ph), který vzniká translokací mezi chromozomem 9 a 22. To má za následek chimérickou a konstitutivní aktivaci BCR-ABL tyrosinkinázy. Kromì této tyrosinkinázy bývá u B-ALL aktivována SRC rodina (LYN, HCK, a GR) serin/threonin-kináz, které v blastické krizi nereagují na inhibici imatinibem (Yiguo Hu, 2006). V tomto pøípadì mùže pomoci desatinib, který inhibuje SRC-kinázu. U rùzných typù myeloidní leukémie leukemické kmenové buòky (LSCs) byly identifikovány tím, že dokázaly vyvolat leukémii u imunodeficientních myší. U vìtšiny podtypù akutní myeloidní leukémie bylo zjištìno, že leukémii vyvolávající kmenové buòky jsou ty, které jsou CD34-pozitivní/ CD38 negativní. Tedy podobnì jako tomu je u normálních hematopoetických kmenových bunìk (HSCs). Stejnì tak oba typy exprimují CD44 antigen. Rozdíl je v expresi α-øetìzce receptoru interleukinu 3 (IL-3αR, CD123), který se nevyskytuje u HSCs. Dalším makerem AML je antigen Siglec-3 (CD33), který je také cílovým terapeutickým faktorem pro gemtuzumab, ozogamicin (viz Schulenberg A., 2006). Chromozomální translokace zpùsobující lidskou monocytovou leukémii je sdružena se zinc-finger proteinem MOZ (nebo-li MYST 3) a akutní myeloidní leukémie s proteinem MYST 4. Oba proteiny vykazují aktivitu histon-acetyltransferázy, která moduluje strukturální charakteristiku chromatinu (Yang X-J, 2007). Akutní T-lymfoblastická leukémie (T-ALL) se vyznaèuje chromozomálními 4 Labor Aktuell 02/08

2 translokacemi, které ovlivòují gen kódující transmembránový receptor Notch 1, který reguluje vývoj T-bunìk. Onkogenní mutace (extracelulární heterodimerizace domény Notch nebo C-terminálního konce PEST) jsou slibným cílem protinádorové léèby T-ALL (Weng A. P., 2007). Solidní tumory Solidní nádory jsou složeny nejen z nádorových bunìk, ale obsahují cévní øeèištì, zánìtlivé buòky a fibroblasty. V podstatì napodobují neregulovanì a neuspoøádanì vzniklou tkáò pøíslušného orgánu. Tuto heterogenitu nádoru provází rozmezí diferenciaèních fenotypù, charakterizovaných specifickou morfologií, znaky i markery bunìèných linií. Vìtšina bunìk má non-tumorigenní terminální charakter bunìk vzniklých diferenciací kmenových nebo progenitorových bunìk; pøesto u øady tumorù byla prokázána podskupina nádorových kmenových nebo tumor-iniciujících bunìk, od kterých se odvíjí progrese nádoru (Rich J. N., 2007). Je proto namístì identifikovat tyto buòky hledáním specifických markerù, které mohou být použity jako terapeutický cíl. Mezi takové pravdìpodobnì patøí Prominin-1 (CD133), který je zvýšený u kolorektálního karcinomu (O Brien C. A., 2007) nebo CD44 a Ep- CAM (Dalerba P., 2007). I když výzkum molekulových protinádorových cílù pokroèil, hlavními pilíøi terapie zùstává cytotoxická chemoterapie a radiace (Rich J. N., 2007). Více než 90 % maligních tumorù u lidí derivuje z epitélií. Epitelové kmenové buòky postrádají diferenciaèní markery a v pokusech in vitro i in vivo se vyznaèují znaèným proliferaèním potenciálem, vytváøejí sdružené útvary se specializovaným mezenchymálním prostøedím (stemcell niches), lokalizovaným na chránìném a dobøe zásobeném místì (kyslíkem i výživou); jsou zde ve stavu jen velmi pomalého cyklus bunìèného dìlení. Dostanou-li se kmenové buòky z tohoto chránìného útulku, ztrácejí svoji kmenovost (i když tato ztráta mùže být reverzibilní) a stávají se z nich buòky tranzientnì amplifikující ; mohou též pøecházet na buòky terminálnì diferencující. To je predisponuje k možnosti maligní transformace (Miller SJ, 2005). Karcinom prsu U nádorových kmenových bunìk myšího NOD/SCID karcinomu prsu byla identifikována exprese antigenù CD24, CD44, B38.1 (Breast/ovaria cancer specific antigen) a epitelový specifický antigen (ESA) (Al-Hajj M., 2004). Nádory mozku Recentní nálezy svìdèí, že v tkáni nádorù mozku se nalézá malé množství bunìk s vlastnostmi mozkových kmenových bunìk (BTSC); vyznaèují se pøítomností membránového markeru CD133 (Dirks PB, 2005). Kmenové buòky byly nalezeny u glioblastomu, meduloblastomu a ependymomu (Nicolis S. K., 2007). Tato pozorování nasvìdèují tomu, že z normálních kmenových bunìk mohou vzniknout nádorové kmenové buòky nebo ponìkud více diferencované progenitorové buòky, které mohou konvertovat do stem-like stavu. V mozku dospìlých jedincù jsou reziduální kmenové buòky lokalizovány v hipokampu, v subventrikulární zónì a pravdìpodobnì i v mozeèku. Experimenty in vitro prokazují možnost pøemìny diferencovaných progenitorových bunìk astroglie nebo oligodendroglie na buòky s vlastnostmi kmenových bunìk. Experimenty na bunìèných liniích prokazují, že nìkteré mozkové tumory jako meduloblastomy, astrocytomy, glioblastomy, oligodendrogliomy nebo ependymomy vznikají maligní transformací nervových kmenových bunìk (NSCs) nebo z mozkových nádorových kmenových bunìk (BTSCs) (Baehring J. M., 2005; Nicolis S. K., 2007, Sanai N., 2005). Aberantní mutace SHH-dráhy (SHH/PTCH/GLI) alterací patched (PTCH) nebo smoothed (SMO) receptorù a Sfu navozují nekontrolovanou proliferaci GCPs a indukují tvorbu meduloblastomu (Rubin LL, 2006). Lidský neuroblastom je embryonální karcinom derivovaný z neurální lišty; také v jeho tkáni byly prokázány a charakterizovány specifické neuroblastomové kmenové buòky, které jsou potenciálním cílem terapeutického zásahu (Ross RA, 2006). Karcinom tlustého støeva a koneèníku Exprese antigenu CD44, která byla nalezena u nádorových kmenových bunìk karcinomu prsu, byla prokázána též u adenokarcinomu tlustého støeva (viz Schulenberg A., 2006). V experimentech na myších (NOD/SCID) bylo prokázáno, že schopnost pøijetí tumorového transplantátu mìla pouze subpopulace bunìk exprimujících molekuly EPCAM high /CD44 a dodateènì diferenciaènì exprimovaný marker CD166 (Dalerba P., 2007). Experimentálnì (na buòkách karcinomu tlustého støeva iniciujících sferoidy) a též u pacientù s tímto karcinomem (Todaro M., 2007) bylo demonstrováno, že nádory s pozitivním povrchovým antigenem CD133 + jsou ménì citliví vùèi cytotoxickému úèinku 5-fluorouracilu a oxaliplatiny a že tato rezistence souvisí s vyšší expresí IL-4 a jeho receptoru. Aplikace anti-il-4 protilátky se stává terapeutickou možností, která by v tomto pøípadì mohla navodit senzitivitu vùèi cytotoxické terapii (Obr. 12). Chromozomální a mikrosatelitní nestabilita predisponují ke vzniku kolorektálního karcinomu. Jde o mutaci genù APC, K-ras, TP53, Labor Aktuell 02/08 5

3 dále o mutaci mismatch-repair genu (MMR) u 2-3 % nepolypózních kolorektálních karcinomù; hypermethylace MHL1 promoteru je charakteristická pro % sporadickýh tumorù, zvláštì proximálního kolon (Halvarsson Britta, 2008). Hepatocelulární karcinom a hepatoblastom Diskuse o tumor-iniciujících buòkách u tohoto nádoru se objevila už v 60. a 70. letech minulého století (viz Masopust J., 2007) a pokraèuje dodnes (viz Sell S., 2003, 2006). Pøedpokládá se, že hepatokancerogeneze se mùže odvíjet od ètyø typù bunìk, malignì transformovaných: (a) multipotentních kmenových bunìk kostní døenì (b) pankreato-hepatálních kmenových bunìk (c) bipotentních oválných bunìk (d) dediferencovaných zralých hepatocytù. Geny podílející se na patogenezi hepatocelulárního karcinomu možno klasifikovat do ètyø velkých skupin (Kellner U., 2003): (1) Geny regulující odpovìï na poškození DNA (prostøednictvím P53-dráhy: p53) (2) Geny úèastnící se kontroly cyklu bunìèného dìlení (retinoblastomová dráha: RBI, p161nk4a, cyklin D) (3) Geny podílející se na inhibici rùstu nebo apoptóze (dráha transformaèního faktoru β = TG β; mannose-6-phosphate/insulin-like growth factor 2 receptor, proteins SMAD2, SMAD4) (4) Geny odpovìdné za bunìènou interakci a za signální transdukci (dráha APC/ β-katenin: β-katenin, E-kadherin). Karcinom prostaty Pro rozlišení falešnì negativních od skuteènì pozitivních nálezù na pøítomnost karcinomu prostaty pøi bioptickém vyšetøení pomáhá prùkaz delece 3,4-kb fragmentu mitochondriálního genomu (3,4mtD); senzitivita testu - 80%, specifita 71% (Maki J, 2008). Jsou multipotentní a mùže se z nich vytvoøit epidermis, folikl i žlázka. Destabilizace tohoto ložiska a genetická nebo epigenetická alterace kmenových bunìk (kupø. ztráta transkripèního represoru Blimp1 s následnou zvýšenou expresí c-myc nebo stabilizace β-kateninu trunkací jeho N-terminálního konce nebo ztrátou kostního morfogenního proteinu - BMP) vede ke vzniku karcinomu z dlaždicových bunìk (viz Vinagolu K, 2007). Melanom Neoplastická populace s vlastnostmi kmenových bunìk byla nalezena též u kožní formy melanomu. Byl charakterizován jejich fenotypový profil. Mezi nejvýznaènìjší patøí proteiny MAGE-A, které mohou být cílem protinádorové imunoterapie (Sigalotti L, 2008). Sarkomy Adultní kostní døeò je domovem též nìkolika typù non-hematopoetických multipotentních kmenových bunìk, endotelových progenitorù (EPOs) a mezenchymových kmenových nebo progenitorových bunìk (MSCs nebo MPCs). Z MSCs vznikají diferenciací zralé osteocyty, chondrocyty nebo adipocyty. Existuje øada experimentálních dat, která prokazují, že kostní sarkomy mají svùj pùvod v malignì transformovaných primitivních kmenových buòkách podobných MSCs (stem cell-like MSCs) (Gibbs C. P., 2005). Germinální mutace tumor-supresorových genù RB a p53 podporují incidenci dalšího nádoru skeletu - osteoblastického sarkomu. Pøedpokládá se, že vzniká maligní transformací osteogenních progenitorových bunìk, které v bunìèné kultuøe exprimují nìkteré markery MSCs jako Sro-1, CD105 a CD4 stejnì jako markery pluripotentních embryonálních kmenových bunìk (Oct-3/4 a Nanog) (Tolar J., 2007). Rodina Ewingových tumorù (E Ts) je sdružena s chromozomální translokací zahrnující fúzi 5 segmentu EWS-genu s 3 segmentem LI-1 genu, který kóduje fúzní onkoprotein EWS- LI-1 (Riggi N., 2005). Metastázy Nádorové metastázy vyžadují pronikání a kolonizaci specializovaných nádorových kmenových bunìk do vzdálených orgánù (tkání). Byl identifikován pøekrývající se soubor molekul a signálních drah regulujících jak migraci kmenových bunìk tak tvorbu metastáz (Li., 2007). Mezi tyto molekuly patøí nervová adhezní molekula L1(CD171) (viz Kaifi J. T., 2007), která byla nalezena ve zvýšené expresi na buòkách invazivního kolorektálního karcinomu. 4. Hypotézy o kancerogeneze Hypotéza o podobnosti mezi tkání embryonální a nádorovou se datuje už od poloviny 19. století. Stejnì tak to platí o myšlence, že nádory se odvíjejí od bunìk podobným embryonálním, které se vyskytují v Nádory kùže Kožní epitélium tvoøí vlasové váèky, tukové žlázky a interfolikulární epidermis; všechny tyto útvary podléhají pravidelné obnovì i regeneraci pøi poškození. Byla v nich prokázána ložiska kmenových bunìk - klidové folikulární kmenové buòky, lokalizované ve vydutí bazální membrány. Obr. 6: Útulek nádorových kmenových bunìk a jejich význam pro tumorigenezi 6 Labor Aktuell 02/08

4 tkáni dospìlých jedincù ve spícím stavu, ale které mohou být aktivovány kancerogenními stimuly; tzv. Embryonal Rest Theory of Cancer formulovaná kupø. Conheimem (1867) a Durantem (1874) (citace viz Sell S., 2004). Tradièní pøedstava o rozvoji nádorového onemocnìní pøedpokládá, že populace nádorových bunìk je homogenní a že tumorové buòky mají stejný tumorigenní potenciál. Naproti tomu hypotéza kmenových nádorových bunìk soudí, že rozvoj tumoru je realizován jen velmi malou populací bunìk s mitotickým potenciálem. Tato hypotéza má dvì separátní ale vzájemnì pùsobící složky: První vysvìtluje bunìèný pùvod tumorù (otázka tkáòových kmenových bunìk), druhá je založena na myšlence, že rozvoj nádoru je podmínìn specifickými vlastnostmi tìchto bunìk (Wicha M. S., 2006). Na základì darwinovského selekèního procesu vzrùstá tumorigenní fenotyp (Bernstein A., 2007). Genetický podklad onkogenního procesu má dostaèující vysvìtlení v evoluèním procesu; bylo prokázáno, že nádorové onemocnìní je vícestupòový proces, zahrnující nahromadìní genetických a epigenetických alterací genù, podílejících se na regulaci bunìèného rùstu, dále na opravì poškozené DNA a na rozvoji metastáz. Obr. 7: Hypotéza nádorových kmenových bunìk jako bunìèná podstata vzniku a rozvoje nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako dysregulace reparaèního procesu (self-renewal) Základní mechanismy, které se uplatòují pøi vývoji embrya (embryogeneze), jsou velmi podobné tìm, které øídí proces samoobnovy tkání (regenerace a reparace), stejnì jako se v pozmìnìné formì podílejí na vzniku a rozvoji nádorù (tumorigeneze). Mùžeme obraznì øíci, že jde o koncert pro tøi nástroje, na které hrají samostatnì rùzné typy kmenových bunìk. Podle hypotézy nádorových kmenových bunìk tumorigeneze vzniká pùsobením kancerogenních stimulù navozujících dysregulaci normálního pøísnì regulovaného procesu regenerace/samoobnovy tkání z rezidentních kmenových bunìk, které mají: l mitotický potenciál a schopnost asymetrického dìlení l schopnost diferenciace (aberantní) l možnost exprese aktivní telomerázy Obr. 8: Schéma vývoje nádorových kmenových bunìk v prùbìhu ontogeneze a jejich vztah k tumorigenezi (upraveno dle Mimeault M., 2007) ( nekoneèné dìlení) l schopnost aktivovat anti-apoptózové dráhy ( nesmrtelnost ) l vypuzovací transportérovou aktivitu vùèi toxickým látkám (rezistence vùèi konvenèní chemoterapii) l schopnost migrace a tvorby metastáz. Pøedpokládá se, že tyto rezidentní kmenové buòky jsou schovány a udržovány v klidovém stavu v jakémsi útulku (stem-cell niche) pùsobením stabilizaèního vlivu jeho mikroprostøedí. Zvláštì fibroblasty ale i jiné buòky stromatu, též extracelulární matrix spolu s øadou proteinových faktorù zde hrají dùležitou úlohu. Narùstající kancerogenní podnìty poruší homeostázu a navodí maligní transformaci tìchto bunìk na tumor-iniciující progenitory (Obr. 6). Onkogeny, které jsou aktivovány mutacemi v èasných fázích maligní transformace, zvyšují genetickou nestabilitu nejen navozením pokraèující proliferace, ale též interferencí mezi procesy DNA-opravy a segregace chromozomù. Maligní tumor není jen genetické onemocnìní, ale dùsledek pùsobení genetických i epigenetických alterací (kupø. modifikace DNA me- Labor Aktuell 02/08 7

5 hypotézy rozvoje nervových nádorových kmenových bunìk. Proliferace abnormálních (tj. kmenových a èasných progenitorových) bunìk z jejich normálních typù je popisována jako pravdìpodobná separátní mutace. Mutace kmenových bunìk se ukázala být podle této teorie mnohem dùležitìjší pro rozvoj nádoru než mutace èasných progenitorù (Ganguly R., 2006). (Obr. 9). Obr.9: Matematický model hypotézy nádorových kmenových bunìk thylací) (viz einberg AP, 2008; Rapp UL, 2008). Cirkulující nádorové buòky a mikroprostøedí Diseminace maligního nádoru je hlavní pøíèinou úmrtí na nádorové onemocnìní. Tento proces je zahájen invazí tumor-iniciujících bunìk z ložiska (tumor in situ ) do okolí (primární tumor) a pozdìji kolonizací na rùzná místa v organismu (sekundární tumor, metastázy) lymfatickými cestami nebo krevní cirkulací. Dìje se tak prostøednictvím cirkulujících nádorových bunìk. Nádor in situ, který mùže být dlouho v klidové fázi, udržován takto pùsobením faktorù mikroprostøedí, mívá velikost maximálnì 1 cm 3 ; to je asi 10 9 nádorových bunìk. V tomto stádiu se nádor ještì klinicky neprojevuje. Pøi šíøení do okolí se poèet bunìk rychle rozrùstá na i na , a to už je klinická forma se všemi nepøíznivými projevy. Rozpoznání cirkulujících nádorových bunìk je proto velmi dùležité nejen pro vèasnou diagnostiku rozvíjejícího se nádorového onemocnìní, ale též jako možný terapeutický cíl (Jacob K, 2007). Teorie nádorových kmenových bunìk byla odvozena od postupnì se hromadících dùkazù (viz Sell S., 2004). V posledních letech to jsou práce, zabývající se lidskou leukémií, nádory mozku, prsu, prostaty, tlustého støeva nebo mnohoèetného myelomu. O této teorii svìdèí též výsledky xenotransplantaèních experimentù, pøi nichž lidské leukemické buòky byly inokulovány myším zbaveným imunitní obrany (imunokompromitovaným) (Kelly P. N., 2007). Byl vypracován i matematický model hypotézy nádorových kmenových bunìk, založený na metodì buòkového kompartmentu prezentovaného jako non-intuitivní scenáø postavený a validovaný pomocí Existuje ještì další možnost vzniku nádorových kmenových bunìk, pøi níž se uplatòuje fenomén bunìèné fúze, jakási obdoba tvorby hybridomù produkujících monoklonální protilátky (Duelli D., 2003; He X., 2005; Lee J. T., 2007). Jako pøíklad se uvádí fúze tumor-infiltrujících leukocytù i makrofágù s onkogennì mutovanými tkáòovì-specifickými kmenovými buòkami. Pøi této fúzi vznikají buòky s vlastnostmi, které potøebuje nádor pro svùj rozvoj a šíøení tj. schopnost samo-obnovy, asymetrické dìlení, osvobození od tlumící vlivu mikroprostøedí (útulku) a schopnost vytváøet metastázy (Lee JT, 2007). Další možností je de-diferenciace nebo retro-diferenciace zralých diferencovaných bunìk na buòky s potenciálem somatických kmenových bunìk, která byla pøedpokládána už v 70. letech minulého století (viz Abelev GI, 1971; Pierce Obr. 10: PI3K-aktivace a gene expression signature Aktivace signalizace dráhy PI3K - AKT rùstovými faktory a jejich receptory navozující nádorovou proliferaci nebo antiapoptózu, nemusí být potlaèena blokováním urèité klíèové molekuly, která tento stav pøi tumorigeneze navodila a dále podporuje, protože interakce v síti signalizaèních drah mùže tyto procesy obnovit jiným zpùsobem. PI3K mùže být také aktivována molekulou RAS, která reaguje na obdobný podnìt jinou signální cestou. 8 Labor Aktuell 02/08

6 GB, 1970 nebo Uriel MJ, 1972). V souèasné dobì se k této teorii vrací kupø. U. R. Rapp a spoleèníci (Rapp UR, 2008). Hovoøí o reprogramování diferencovaných bunìk realizovaném specifickou kombinací onkogenù vzniklých kancerogenní genetickou a epigenetickou alterací. Pøedpokládá ji zejména v tkáních s nízkým mitotickým potenciálem. Reprogramovací aktivita onkogenù se dìje prostøednictvím signálních drah spojených s faktory podílející se na bunìèné pamìti jako jsou proteiny skupiny polycomb nebo trithorax, které pùsobí jako represory nebo aktivátory transkripce. Jako onkogeny s reprogramovací aktivitou byly identifikovány geny Oct3/4 a Sox2, které v embryu za normálních okolností øídí postupný vývoj embryonálních stádií, a dále tumor-supresorové geny kódující faktory c-myc a KL Význam pro stanovení rizika vzniku tumoru, èasnou detekci, molekulovou profilizaci a prevenci nádorového onemocnìní (viz Bild AH, 2006) Model nádorových kmenových bunìk mìní ponìkud i pohled na urèení rizika a prevence nádorového onemocnìní. Jsou-li tyto buòky nebo jejich bezprostøední progenitory elementem, v nìmž dochází k maligní nádorové transformaci, pak riziko vzniku nádoru se zvyšuje s jejich poètem. Signální dráhy, které ovlivòují proliferaci, ovlivòují i riziko. Pøíkladem mùže být gen pro hereditární výskyt karcinomu mléèné žlázy - BRCA1, který reguluje funkci normálních kmenových bunìk prsu. Velmi dùležitým regulátorem samoobnovy kmenových bunìk normálních i malignì transformovaných je polycomb gen Bmi-1, který navozením snížené tvorby faktoru P-16 ovlivòuje samoobnovu hematopoetických a nervových kmenových bunìk. Bylo prokázáno, že velmi èasným projevem tumorigeneze mléèné žlázy je inhibice (silencing) exprese genu P-16 methylací (cit. Wicha M. S., 2006), což vede k pokraèující expanzi populace kmenových bunìk. Podobnì dochází k dysregulaci Wnt-signalizace jako èasný projev kancerogeneze tlustého støeva. Mapování a prùkaz takto alterovaných genù a signálních drah navozujících a podporujících rozvoj nádoru mùže pøispìt ke stanovení rizika vzniku urèitého nádorového onemocnìní, zlepšit tak vyhlídky pro vèasnou diagnostiku a zejména odhadnout odpovìï na cílenou terapii u urèitého pacienta ( gene expression signatures navozující deregulaci signalizace u nádorù) (viz Watters JW, 2006). Je zde však urèitý problém. Signální dráha mùže být deregulována øadou rùzných mechanismù, a tak pro nìkteré dráhy je nesnadné odhalit stav tumorové aktivace pouze vyšetøením urèitého onkogenu nebo tumor-supresorového genu; je tøeba rozpoznat klíèové molekuly dùležité pro mechanismus této aktivace. Pøíkladem mùže být aktivace PI3K (fosfatidylinositol-3- kinázy), zvýšenì exprimované u øady malignit, která mùže být aktivována odchylkami na rùzných místech signalizace s rùznì silnou a rùznì zamìøenou odpovìdí (Obr. 10). Na obzoru jsou nové technologické postupy jako vyšetøení aberantních fosfoproteinù podezøelých signálních drah nebo vyšetøení profilizace transkriptomu, proteomu nebo polymorfismu jednotlivých nukleotidù (Watters JW, 2006). (Podrobná literatura u autora: Labor Aktuell 02/08 9

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást)

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových

Více

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (1. èást)

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (1. èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových

Více

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

Leukémie. - onemocnění postihující hemopoetický systém. vznik hromaděním změn v genomu kmenových buněk progenitorů jednotlivých řad

Leukémie. - onemocnění postihující hemopoetický systém. vznik hromaděním změn v genomu kmenových buněk progenitorů jednotlivých řad Nádory dětskd tského věkuv 30-35% 35% leukémie 11% lymfomy 28% nádory n CNS Neuroblastom 6-8% nefroblastom 6% rabdomyosarkom 3% osteosarkom Retinoblastom 2% EWS Hepatoblastom Germináln lní nádory Leukémie

Více

Nádorové markery vèera, dnes a zítra (3. èást)

Nádorové markery vèera, dnes a zítra (3. èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Ústav klinické biochemie a patobiochemie, 2. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Nádorové markery vèera, dnes a zítra (3. èást) Znalosti o funkci individuálních

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

Leukemie a myeloproliferativní onemocnění

Leukemie a myeloproliferativní onemocnění Leukemie a myeloproliferativní onemocnění Myeloproliferativní tumory Klonální onemocnění hematopoetických stem cells charakterizované proliferací jedné nebo více myeloidních řad. Dospělí peak 5. 7. dekáda,

Více

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU ipokorna@med. @med.muni.cz Hierarchie buněk v tkáních Kmenové buňky self-renewal - klon Progenitorové buňky s každým dělením více diferencované Progenitor

Více

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie Elementy signálních drah cíle protinádorové terapie Martin Pešta, Ondřej Topolčan Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Czech Republic Cílená

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Nádorové markery vèera, dnes a zítra (1.èást)

Nádorové markery vèera, dnes a zítra (1.èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Ústav klinické biochemie a patobiochemie, 2. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Nádorové markery vèera, dnes a zítra (1.èást) Rakovina, správnìji nádorové

Více

Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová

Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová Cytogenetické vyšetřovací metody v onkohematologii Zuzana Zemanová Centrum nádorové cytogenetiky Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze Klinický význam cytogenetických

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc

Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom. Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie a myelodysplastický syndrom Hemato-onkologická klinika FN a LF UP Olomouc Akutní leukémie (AL) Představují heterogenní skupinu chorob charakterizovaných kumulací klonu nevyzrálých, nádorově

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016 Indukovaná pluripotence Petr Vodička Liběchov 16/11/2016 Totipotentní Pluripotentní Lidské ES Myší ES LIF + FBS Feeder = vrstva podpůrných buněk Myší embryonální fibroblasty, SNL, STO bfgf + SR Feeder

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

Klasifikace nádorů varlat

Klasifikace nádorů varlat Klasifikace nádorů varlat MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory varlat v různorodá skupina nádorových afekcí, která odpovídá komplikované histogenezi orgánu

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY

UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY Abychom vyhověli žádostem zřad studentů, předkládáme textovou část prezentací vybraných přednášek z patologie pro usnadnění orientace v přednášené látce. Nejedná se v žádném ohledu

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

Imunita a nádoryn. UK 2. lékal Praha

Imunita a nádoryn. UK 2. lékal Praha Imunita a nádoryn UK 2. lékal kařská fakulta Praha Obsah Imunitní systém m reaguje na nádor n a na to reaguje nádorn Selhání imunitního dozoru Imunoterapie nádorů Složky imunity mohou i podporovat malignitu

Více

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK VÝVOJOVÁ BIOLOGIE I. Úvod do vývojové biologie II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie III. Kmenové buňky IV. Růstové faktory a signální transdukce Kmenové buňky: definice

Více

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy Dušan Žiak Bioptický seminář FN a CGB Ostrava 5.2.2014 2013 Definice Intraduktální proliferujíce léze jsou skupinou cytologicky a architektonicky rozmanitých

Více

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny

Více

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Laboratoř morfologická SME 8/001/01/VERZE 01 SEZNAM LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ Cytologické vyšetření nátěru kostní dřeně Patologické změny krevního obrazu, klinická symptomatologie s možností hematologického

Více

Alfa-fetoprotein - historie a význam jeho objevu (3. èást)

Alfa-fetoprotein - historie a význam jeho objevu (3. èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Alfa-fetoprotein - historie a význam jeho objevu (3. èást) 3. Patologie AFP

Více

Význam správné detekce HER2 pro klinickou praxi

Význam správné detekce HER2 pro klinickou praxi MUDr. Olga Bálková Roche s.r.o., Diagnostics Division, Praha Význam správné detekce HER2 pro klinickou praxi Karcinom prsu je vedoucí gynekologickou malignitou u žen. Každý rok je diagnostikováno šest

Více

1.12.2009. Buněčné kultury. Kontinuální kultury

1.12.2009. Buněčné kultury. Kontinuální kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace ztrácejí diferenciační

Více

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita Všechny nádory mají genetický podtext, ale některé mají tento podtext

Více

Onkogeny a nádorové supresory

Onkogeny a nádorové supresory Onkogeny a nádorové supresory Historie Francis) Peyton Rous (October 5, 1879 February 16, 1970) He made his seminal observation, that a malignant tumor growing on a domestic chicken could be transferred

Více

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Buněčné kultury. Kontinuální kultury Buněčné kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace

Více

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. listopadu 2013 Personalizovaná vs standardní péče Cílená léčba Spojení diagnostiky

Více

Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. 2. lékaøská fakulta UK Praha, Ústav klinické biochemie a patobiochemie. 4. Klinické projevy stárnutí

Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. 2. lékaøská fakulta UK Praha, Ústav klinické biochemie a patobiochemie. 4. Klinické projevy stárnutí Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. 2. lékaøská fakulta UK Praha, Ústav klinické biochemie a patobiochemie ŽIVOT jako DÌDIÈNÉ SMRTELNÉ ONEMOCNÌNÍ pøenášené POHLAVNÍMI BUÒKAMI (Klinické projevy stárnutí,

Více

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost pokračování z čísla 1 a 2 /2014 Epigenetika v onkologii MUDr. Jozef Čupka Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Sekce preventivní onkologie

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ

Více

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

Více

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU Onkogeny,, nádorové supresory, onkogenní viry MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU Rakovina je výsledkem porušení překážek buněčné proliferace. Jsou 2 základní skupiny genů, jejichž poruchy

Více

Nádorová transformace buněk. Marie Kopecká, Biologický ústav LF MU Brno 2006

Nádorová transformace buněk. Marie Kopecká, Biologický ústav LF MU Brno 2006 Nádorová transformace buněk. Marie Kopecká, Biologický ústav LF MU Brno 2006 Nádorová transformace linie myších fibroblastů 3T3 pomocí lidské nádorové DNA (=transfekce transfekce) DNA isolovaná z lidských

Více

Virus Epsteina a Barrové

Virus Epsteina a Barrové Virus Epsteina a Barrové EBV RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry EBV - hostitelské buňky RECEPTOR: CD21 CR2 Receptor pro C3d složku komplementu Přítomen na B-lymfocytech některých T-lymfocytech Latentní

Více

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém

Více

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014 Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014 Co znamená cílená terapie karcinomu plic v roce 2014? František Salajka Plicní klinika FN Hradec Králové Co může pneumoonkologické centrum

Více

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014 Cytomegalovirus a nádory mozku Seminář VIDIA SZÚ 26.5.2014 Lidské onkogenní viry Modifikovaná kritéria pro Kochovy postuláty pro lidské nádorové viry splňují: Virus Epsteina-Barrové (EBV) Virus hepatitidy

Více

Cílové molekuly pro terapii nádorù (2. èást)

Cílové molekuly pro terapii nádorù (2. èást) Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie Cílové molekuly pro terapii nádorù (2. èást) Molekula mtor (cíl pro rapamycin)

Více

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění O kmenových buňkách se v současné době mluví velmi často v nejrůznějších souvislostech. Je do nich vkládána naděje, že s jejich pomocí půjde vyléčit

Více

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty J.Berkovcová, M.Dziechciarková, M.Staňková, A.Janošťáková, D.Dvořáková, M.Hajdúch Laboratoř

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Co mě může potkat při návratu onemocnění. Nové přístupy biologická léčba karcinomu prostaty. MUDr. Hana Študentová, Ph.D.

Co mě může potkat při návratu onemocnění. Nové přístupy biologická léčba karcinomu prostaty. MUDr. Hana Študentová, Ph.D. Co mě může potkat při návratu onemocnění. Nové přístupy biologická léčba karcinomu prostaty MUDr. Hana Študentová, Ph.D. Obsah Obecný úvod Androgenní signalizace Možnosti systémové léčby Závěr Koho se

Více

VÝZNAM DETEKCE MUTACÍ C-KIT ONKOGENU U ADENOIDNĚ CYSTICKÝCH KARCINOMŮ SLINNÝCH ŽLÁZ. M.Brož, I.Stárek, T.Bakaj

VÝZNAM DETEKCE MUTACÍ C-KIT ONKOGENU U ADENOIDNĚ CYSTICKÝCH KARCINOMŮ SLINNÝCH ŽLÁZ. M.Brož, I.Stárek, T.Bakaj VÝZNAM DETEKCE MUTACÍ C-KIT ONKOGENU U ADENOIDNĚ CYSTICKÝCH KARCINOMŮ SLINNÝCH ŽLÁZ M.Brož, I.Stárek, T.Bakaj Adenoidně cystický karcinom slinných žláz je druhým nejčastějším maligním tumorem slinných

Více

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy 1. 12. 2010 www.lf1.cuni.cz Není buňka jako buňka (některá je kmenová) Význam a výzkum kmenových buněk Eliška Krejčí Anatomický ústav 1.LF UK Není buňka

Více

Úskalí diagnostiky kožních nádorů

Úskalí diagnostiky kožních nádorů Úskalí diagnostiky kožních nádorů Vojáčková Naděžda Dermatovenerologická klinika UK 2. LF a Nemocnice Na Bulovce, Praha Přednosta: prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc Things we knew, things we did Things we

Více

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013

Lékařská genetika a onkologie. Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013 Lékařská genetika a onkologie Renata Gaillyová OLG a LF MU Brno 2012/2013 *genetické souvislosti *onkogenetická vyšetření u onkologických onemocnění * genetické vyšetření u hereditárních nádorů *presymptomatické

Více

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky P. Žáčková Pneumologická klinika 1. LFUK Thomayerova nemocnice Úvod a definice Každá buňka obsahuje informace

Více

amiliární hypercholesterolemie

amiliární hypercholesterolemie Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 2. Lékaøská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie amiliární hypercholesterolemie Úvod amiliární hypercholesterolemie ( H) je

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém MUDr. Marek Grega Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole Nádory prostaty v z každé buňky, která vytváří komplexní uspořádání

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Nádorová onemocnění. rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly

Nádorová onemocnění. rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly NÁDORY BNIGNÍ Nádorová onemocnění rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly NÁDORY MALIGNÍ invazívní růst, poškozují strukturu a funkci tkáně, indukují vlastní angiogenezu,

Více

2.9 Léčba HL u dětí a mladistvých 27 Souhrn 32 Literatura 32

2.9 Léčba HL u dětí a mladistvých 27 Souhrn 32 Literatura 32 Obsah Seznam autorů Zkratky XVII XIX Úvod (Viera Bajčiová) 1 Definice adolescentního věku 1 Specifika nádorů u dospívajících a mladých dospělých 2 Problémy diagnostiky a léčby 3 Situace ve světě 3 Situace

Více

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63)

ONKOLOGIE. Laboratorní příručka Příloha č. 3 Seznam vyšetření imunochemie Verze: 05 Strana 23 (celkem 63) ONKOLOGIE NÁZEV : PSA POUŽITÍ : kvantitativní stanovení celkového PSA (volného PSA i PSA v komplexu s alfa-1-antichymotrypsinem) v lidském séru. Společně s digitálním rektálním vyšetřením (DRE) se u mužů

Více

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ NÁDORY BENIGNÍ Nádorová onemocnění rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly NÁDORY MALIGNÍ invazivní růst, poškozují strukturu a funkci tkáně, indukují vlastní angiogenezu,

Více

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie i EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU 1 Program přednášky: vlastnosti kmenových buněk embryonální kmenové buňky

Více

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ

Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ Nádorová onemocnění NÁDORY BENIGNÍ rostou v původním ložisku, zachovávají charakter tkáně, ze které vznikly NÁDORY MALIGNÍ invazivní růst, poškozují strukturu a funkci tkáně, indukují vlastní angiogenezu,

Více

Terapeutické ovlivnìní nádorové angiogeneze - lze predikovat odpovìï na antiangiogenní léèbu?

Terapeutické ovlivnìní nádorové angiogeneze - lze predikovat odpovìï na antiangiogenní léèbu? Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., ingerlandùv ústav patologie L UK a N Hradec Králové Terapeutické ovlivnìní nádorové angiogeneze - lze predikovat odpovìï na antiangiogenní léèbu? Úloha angiogeneze v rùstu

Více

MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno

MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno Přehled výzkumných, vzdělávacích a rozvojových projektů řešených v MOÚ v roce 2014 MOÚ nositel IGA MZ ČR Číslo projektu: NT/13794-4/2012 Název: Analýza chaperonového systému a indentifikace nových biomarkerů

Více

I. Fellnerová, A. Fellnerová, PřF UPOL 10. Nádorová imunobiologie

I. Fellnerová, A. Fellnerová, PřF UPOL 10. Nádorová imunobiologie OBSAH 10. Nádorová imunobiologie 10.1 Základní pojmy 10.1.1 Poškození a opravy DNA 10.1.2 Onkogenní a tumor-supresorové geny 10.1.3 Od nádorové buňky k nádoru 10.2 Protinádorová imunitní reakce 10.2.1

Více

HD - Huntingtonova chorea. monogenní choroba HDF (CAG) 6-35 (CAG) 36-100+ čistě genetická choroba?

HD - Huntingtonova chorea. monogenní choroba HDF (CAG) 6-35 (CAG) 36-100+ čistě genetická choroba? HD - Huntingtonova chorea monogenní choroba HD 4 HDF (CAG) 6-35 (CAG) 36-100+ čistě genetická choroba? 0% geny 100% podíl genů a prostředí na rozvoji chorob 0% prostředí 100% F8 - hemofilie A monogenní

Více

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Petra Kleiblová Ústav biochemie a experimentální onkologie, 1. LF UK - skupina molekulární biologie

Více

1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi)..

1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi).. 1 Buněčný cyklus a apoptóza (z. Kleibi).. 1.1 Buněčný cyklus 1.1.1 Mitogenní signalizace a zahájení buněčného cyklu 1.1.2 G1 fáze buněčného cyklu a její reštrikční bod 1.1.3 S fáze: replikace DNA 1.1.4

Více

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika 7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL)

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL) Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL) Chrobák L II. interní klinika, Oddělení klinické hematologie, LFHK a FN Hradec Králové Eozinofily Normální počet 0,1 0,5 x10 9 /l Regulace

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Proteinové znaky dětské leukémie identifikované pomocí genových expresních profilů

Proteinové znaky dětské leukémie identifikované pomocí genových expresních profilů Proteinové znaky dětské leukémie identifikované pomocí genových expresních profilů M.Vášková a spol. Klinika dětské hematologie a onkologie 2.LF UK a FN Motol Childhood Leukemia Investigation Prague Průtoková

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí (1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné

Více

Karcinom vaječníků. Představení nemoci

Karcinom vaječníků. Představení nemoci Karcinom vaječníků Představení nemoci Anatomie pánve a břicha Ženský reprodukční systém Vaječníky jsou párový orgán o velikosti 2 4 cm v průměru Vejcovod Řasinky Vaječník Ligamentum Kůra vaječníku Děloha

Více

ŽIVOT jako DÌDIÈNÉ SMRTELNÉ ONEMOCNÌNÍ pøenášené POHLAVNÍMI BUÒKAMI (Vývoj jedince a jeho patologie, oxidaèní stres, stárnutí, regenerace) - 2.

ŽIVOT jako DÌDIÈNÉ SMRTELNÉ ONEMOCNÌNÍ pøenášené POHLAVNÍMI BUÒKAMI (Vývoj jedince a jeho patologie, oxidaèní stres, stárnutí, regenerace) - 2. Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. 2. lékaøská fakulta UK Praha, Ústav klinické biochemie a patobiochemie ŽIVOT jako DÌDIÈNÉ SMRTELNÉ ONEMOCNÌNÍ pøenášené POHLAVNÍMI BUÒKAMI (Vývoj jedince a jeho patologie,

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Spotřeba alkoholu v ČR: 13 l / os. rok, tj. 26,3 g / os. den Přibl. 60 % nemocí je etiopatologicky spojeno

Více

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký Hematologie Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie -Transfuzní lékařství - imunohematologie Vladimír Divoký Fyzikální vlastnosti krve 3-4 X více viskózní než voda ph : 7.35 7.45 4-6

Více

1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace

1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace 1. Genetická a molekulárně biologická podstata nádorové transformace Zhruba 5-10% nádorových onemocnění vykazuje očividně zvýšený výskyt v rodinách a u části těchto případů bylo možné prokázat jednoduše

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:

Více

TES-terapie v onkologii

TES-terapie v onkologii 1 TES-terapie v onkologii 2 Transkraniální elektrostimulace (TES terapie) forma transkraniální elektrostimulace (TES), což je neinvazivní a bezléková terapie, která se provádí pomocí nízkého proudu skrze

Více