podle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb.

Transkript

1 Oznámení kncepce pdle přílhy č. 7 zákna č. 100/2001 Sb. ve znění pzdějších předpisů STRATEGIE ROZVOJE CYKLOTURISTIKY A CYKLODOPRAVY V KRAJI VYSOČINA NA OBDOBÍ Duben 2014 EIA SERVIS s.r.. České Budějvice

2 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 2 OBSAH strana Obsah... 2 A. Údaje předkladateli... 3 B. Údaje kncepci... 4 B.1. Název... 4 B.2. Obsahvé zaměření (snva)... 4 B.3. Charakter... 5 B.4. Zdůvdnění ptřeby přízení... 6 B.5. Základní principy a pstupy (etapy) řešení... 7 B.6. Hlavní cíle... 8 B.7. Přehled uvažvaných variant řešení... 8 B.8. Vztah k jiným kncepcím a mžnst kumulace vlivů na živtní prstředí a veřejné zdraví s jinými záměry... 8 B.9. Předpkládaný termín dknčení... 9 B.10. Návrhvé bdbí B.11. Způsb schvalvání C. Údaje dtčeném území C.1.Vymezení dtčenéh území C.2. Výčet dtčených územně samsprávných celků, které mhu být kncepcí vlivněny C.3. Základní charakteristiky stavu živtníh prstředí v dtčeném území C.4. Stávající prblémy živtníh prstředí v dtčeném území D. Předpkládané vlivy kncepce na živtní prstředí a veřejné zdraví ve vymezeném dtčeném území E. Dplňující údaje E.1. Výčet mžných vlivů kncepce přesahující hranice České republiky E.2. Mapvádkumentace a jinádkumentace týkající se údajů v známení kncepce E.3. Další pdstatné infrmace předkladatele mžných vlivech na živtní prstředí E.4. Stanvisk rgánu chrany přírdy, pkud je pžadván pdle 45i dst. 1 zákna č. 114/1992 Sb., ve znění zákna č. 218/2004 Sb Údaje zpracvateli známení kncepce Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

3 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 3 A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název rganizace: Kraj Vysčina A.2. IČ: A.3. Sídl: Žižkva Jihlava A.4. Oprávněný zástupce předkladatele: PhDr. Katina Lisá veducí dbru kultury, památkvé péče a cestvníh ruchu tel.: lisa.k@kr-vyscina.cz Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

4 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 4 B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí B.2. Obsahvé zaměření (snva) Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí je střednědbým kncepčním dkumentem, jehž hlavním cílem je analyzvat stav a ptřeby cykldpravy a cyklturistiky na území Kraje Vysčina a navrhnut patření, kterápvedu ke zlepšení a dalšímu psilvání pzice cyklistiky. Strategie se dělí na analyticku a návrhvu část. Analytickáčást krmě charakterizace cyklistické dpravy (legislativní rámec, vztah ke kncepčním materiálům kraje, EU ČR) bsahuje analýzu cykldpravy v kraji Vysčina. Výstupem tét části je definice prblémvých blastí a SWOT analýza prblematiky cykldpravy v kraji. Analytickáčást snva Obecnácharakteristika cyklistické dpravy Právní a legislativní úprava cyklistiky Charakteristika a definvání sučasných trendů a ptřeb cyklistiky Stručná charakteristika z phledu cykldpravy jak nedílné sučásti dpravníh systému Stručnácharakteristika z phledu cyklturistiky jak nedílné sučásti rekreace a cestvníh ruchu Vymezení cyklistiky ve strategických a kncepčních materiálech (na evrpské, nárdní, krajské úrvni) Systém fungvání a řízení cyklistiky na jedntlivých úrvních Stávající nárdní a nadnárdní prjekty v cyklistice Analýza cyklistiky v Kraji Vysčina d rku 2013 Charakteristika území Kraje Vysčina z phledu využití pr cyklistiku Pstavení Kraje Vysčina z phledu cyklturistiky Pstavení Kraje Vysčina z phledu cykldpravy Přehled cykltras na území kraje Bezpečnst cyklistické dpravy Dprvdnáinfrastruktura a služby Vývj a aktuální stav řízení cyklistiky a zapjení se rgánů, rganizací a dalších subjektů půsbících v blasti cyklistiky v Kraji Vysčina a jejich vzájemná splupráce Cyklstezky v Kraji Vysčina Záměry na budvání a mdernizaci cyklstezek a na značení/přeznačení cyklistických tras Intermdalita Financvání rzvje cyklistické dpravy v reginu Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

5 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 5 Definvání prblémvých blastí Síť cykltras a cyklstezek a její další rzvj Cykldprava ve městech Dplňkváinfrastruktura a služby pr cyklisticku dpravu Marketing cyklistické dpravy a její využití pr rzvj cestvníh ruchu a cyklturistiky Psilvání splupráce a rzvj partnerství pr cyklisticku dpravu Finanční ptřeby dalšíh rzvje cyklistické dpravy v reginu Legislativní vývj a suvisející blasti SWOT analýza Návrhváčást vychází z analytické části a stanvuje následující pririty a patření: Pririta A: Rzvj cyklturistiky jak nedílné sučásti rekreace, sprtu a cestvníh ruchu Opatření A.1 Rzvj sítě cykltras a cyklstezek s primárně rekreačním využitím Opatření A.2:Zvyšvání atraktivity, prpagace a eknmickéh významu cyklturistiky Opatření A.3 Rzvj dprvdných služeb a infrastruktury pr cyklturistiku Pririta B: Rzvj cykldpravy jak integrální sučásti dpravní bsluhy v území Opatření B.1 Rzvj infrastruktury pr cykldpravu Opatření B.2 Intermdalita Opatření B.3 Osvěta a infrmvanst Pririta C: Řízení a krdinace rzvje cykldrpavy a cyklturistiky Opatření C.1 Krdinace cykldpravy a cyklturistiky na reginální úrvni Opatření C.2 Financvání rzvje cykldpravy a cyklturistiky Opatření C.3 Zajištění jedntné prezentace Kraje Vysčina v blasti cyklistiky Vlastní kncepce je zpracvávána externě ddavatelsky (KP prjekt s.r.., Riegrva 1756/51, Č. Budějvice). B.3. Charakter Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina je střednědbým kncepčním dkumentem, jehž hlavním cílem je analyzvat stav a ptřeby cykldpravy a cyklturistiky na území Kraje Vysčina a navrhnut patření, která pvedu ke zlepšení a dalšímu psilvání pzice cyklistiky. První část materiálu se věnuje základním tezím vztahujícím se k cykldpravě a cyklturistice v becné rvině (definvání základních pjmů, jejich becné přínsy a prblémy, právní úprava, uktvení v institucinálním systému apd.). Tat část tak vytváří základní představu řešené prblematice a vymezuje blasti, kterými se materiál zabývá. Druháčást se věnuje analýze sučasnéh stavu bu integrálních sučástí cyklistiky na úrvni Kraje Vysčina. Analyzvány jsu jak cykltrasy, tak stav a záměry v blasti Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

6 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 6 rzvje cyklstezek. Pzrnst je zde rvněž věnvána blasti řízení a financvání rzvje cyklistické dpravy. V závěru kapitly jsu definvány hlavní zjištěné prblémvé blasti včetně jejich prmítnutí d SWOT analýzy. Pslední, návrhváčást materiálu pak shrnuje navrhvanápatření a aktivity, které by ve střednědbém časvém hrizntu měly přispět ke zlepšení pzice cykldpravy a cyklturistiky v Kraji Vysčina. Jednáse jak návrh plánvaných cyklstezek tak je sučástí strategie vznik dtačních titulů, které budu pdprvat výstavbu cyklistické infrastruktury a měkké aktivity pr rzvj cyklistiky. Tyt záměry mhu být umístěny na celém území kraje Vysčina. Materiál je kncipván z reginálníh phledu, sučasně však v přiměřené míře zhledňuje dílčí ptřeby jedntlivých měst a bcí či mikrreginů na území Kraje Vysčina. Dkument tedy nemůže pstihnut všechny existující či zamýšlené skutečnsti existující v tét blasti. Jeh ambicí je napak upzrnit zejména na důležitátémata, kterými je ptřeba se v nadcházejícím prgramvém bdbí priritně zabývat. B.4. Zdůvdnění ptřeby přízení Cyklistika se v psledních desetiletích u nás i v dalších zemích Evrpy pstupně stává stále více blíbenu a vyhledávanu frmu trávení vlnéh času (cyklturistika). Pstupně se stala také důležitu frmu dpravní bsluhy území - dpravy d zaměstnání, d škl apd. (cykldprava). Tyt skutečnsti vyplývají nejen z prbíhajícíh rzvje infrastruktury a služeb pr cyklisty (budvání cyklstezek, značení nvých cykltras a kruhů, instalace infrmačních systémů pr cyklisty, zřizvání nvých webvých prtálů, rzvj pdnikatelských aktivit navázaných nejrůznější frmu právě na cyklistiku atd.), ale také z měnících se sciálních a eknmických pdmínek v našich reginech (snaha zdravý živtní styl neb úsprná patření, úsilí veducí ke snížení prdukce škdlivých látek pcházejících především z individuální autmbilvé dpravy ad.). Rzvj cyklturistiky a cykldpravy je pr splečnst žáducí rvněž vzhledem k jejich prkazatelným scieknmickým přínsům. Cestvání na kle nejenže výrazně méně negativním způsbem vlivňuje živtní prstředí a jeh slžky, ale rvněž přispíváke zlepšvání zdravtníh stavu byvatelstva a becně pdpruje kvalitu jejich živta. Sučasně cyklistika generuje reginům, kde je rzvíjena, významné scieknmické přínsy. Ty představují zejména příliv cyklturistů a cyklvýletníků, kteří zde utrácejí finanční prstředky jak za specializvané na cyklistiku více či méně vázané služby (cyklservisy, cyklpůjčvny, přepravní služby, tištěné mapy a průvdci). Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina jak interdisciplinární kncepce dpravy a cestvníh ruchu pdléháprcesu psuzení vlivu kncepce na živtní prstředí (SEA) dle zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivu na živtní prstředí, ve znění pzdějších předpisů. Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

7 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 7 B.5. Základní principy a pstupy (etapy) řešení Základním výchdiskem pr návrhvé bdbí by v kntextu rzvje cykldpravy i cyklturistiky měla být snaha zvyšvání bezpečnsti a atraktivity tét frmy dpravy a trávení vlnéh času, a t plšně na celém území Kraje Vysčina. Prvním krkem k lepšímu uchpení celé blasti však musí být vytvření funkčníh systému řízení tét blasti na krajské úrvni. Důležitáv tmt hledu bude segregace cyklistické dpravy d mtrvé (cyklstezky, cyklpruhy), ale také bezpečnáintegrace tét frmy dpravy d stávajícíh dpravníh prstru tam, kde je t z hlediska bezpečnsti zranitelných účastníků prvzu vhdné. Není vždy nutné vést cyklisty puze p samstatných asfaltvých kmunikacích, mnhdy jsu účelnější (a také mnhem levnější) patření, kterátt nevyžadují. Z hlediska cyklturistiky (a becně cyklistiky v extravilánech) jsu za vhdnářešení pvažvána i vedení cyklistů přirzenými kridry s využitím lesních, plních cest, hrází a břehů vdních tků apd. přirzeně je zde nutné respektvat hlediska chrany přírdy a jejích slžek. Důležité v tmt hledu bude rvněž zajištění průběžné údržby a prav či reinvestic ptřebných pr uchvání a další zvyšvání kvality a atraktivity reginální sítě cykltras a cyklstezek. Ve vztahu k rzvji cyklturistiky bude zásadní zajistit funkční reginální a místní síť cykltras, které budu lgicky navazvat a dplňvat mezinárdní a nárdní síť dálkvých cykltras definvanu prjektem Česk jede. Cílem bude, aby síť byla atraktivní, bezpečná(s minimálním kntaktem s mtrvu dpravu) a pdprvala dkln d individuální autmbilvé dpravy. Důležitu sučástí strategie bude také pdpra dalšíh rzvje suvisejících blastí jak je terénní neb sprtvní cyklistika a in-line bruslení. K již dnes pměrně dbře fungující prpagaci tét blasti bude vhdné dále rzvíjet i tematicky značené trasy a kruhy a zlepšvat jejich prpagaci. Pr celu blast může být ptenciálem rzvj tzv. cyklbalíčků. S rzvjem sítě cykltras a cyklstezek musí ruku v ruce jít i rzvj dprvdných služeb. Významný bude rzvj mžnstí úschvy kla, aplikvání certifikace dprvdných služeb v zájmu zajištění jejich kvality neb psílení celkvé prpagace na reginální úrvni (vznik krajskéh pasprtu, krajskéh cyklprtálu atd.). Dalším bdem, ke kterému by měl vývj směřvat, je pdpra intermdality. Návaznst cykltras a cyklstezek na hrmadnu dpravu (vlak, bus, místní dprava) dprvázenádpvídajícím zázemím v pdbě parkvišť B+R, cyklpintů apd. by měla být vždy dpvídajícím způsbem zajištěna, a t včetně příslušnéh zázemí a dprvdných služeb pr cyklisty. Jen tak může být pdpřen cíl zvýšení bjemu přepravených sb šetrnými frmami dpravy na úkr individuální autmbilvé dpravy. Pstup zpracvání Strategie dpvídábsahvé struktuře uvedené v předchzím textu. Při přípravě Strategie bude využit dstupných infrmačních zdrjů a t jak na Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

8 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 8 reginální úrvni, tak i na úrvni nárdní. Nezbytnu sučástí přípravy bude rvněž zhdncení výchzích dkumentů. B.6. Hlavní cíle Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina shrnuje phled na prblematiku rzvje cykldpravy a cyklturistiky v reginu a také sumarizuje rzvjvé záměry v jedntlivých částech kraje, které je ptřeba v zájmu řízenéh a efektivníh rzvje cykldpravy a cyklturistiky krdinvat. Stejně tak je nutné zajistit krdinaci tht rzvje ve splupráci s klními kraji a s Rakuskem. Hlavní cíle jsu zbrazeny ve stanvených priritách a patřeních: Pririta A: Rzvj cyklturistiky jak nedílné sučásti rekreace, sprtu a cestvníh ruchu Opatření A.1 Rzvj sítě cykltras a cyklstezek s primárně rekreačním využitím Opatření A.2:Zvyšvání atraktivity, prpagace a eknmickéh významu cyklturistiky Opatření A.3 Rzvj dprvdných služeb a infrastruktury pr cyklturistiku Pririta B: Rzvj cykldpravy jak integrální sučásti dpravní bsluhy v území Opatření B.1 Rzvj infrastruktury pr cykldpravu Opatření B.2 Intermdalita Opatření B.3 Osvěta a infrmvanst Pririta C: Řízení a krdinace rzvje cykldpravy a cyklturistiky Opatření C.1 Krdinace cykldpravy a cyklturistiky na reginální úrvni Opatření C.2 Financvání rzvje cykldpravy a cyklturistiky Opatření C.3 Zajištění jedntné prezentace Kraje Vysčina v blasti cyklistiky B.7. Přehled uvažvaných variant řešení Dkument Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina bude zpracván v jedné variantě. Nepředpkládáse variantní řešení navržených pririt, patření a aktivit. B.8. Vztah k jiným kncepcím a mžnst kumulace vlivů na živtní prstředí a veřejné zdraví s jinými záměry Dkument Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina mávztah ke kncepcím dpravním, kncepcím cestvníh ruchu a samzřejmě kncepcích z blasti živtníh prstředí. Kncepce, kterých by se mhla navrženástrategie dtýkat, jsu uvedeny v následujícím přehledu. Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

9 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 9 Nárdní úrveň Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu v ČR Státní plitika živtníh prstředí ČR Strategický rámec udržitelnéh rzvje ČR Strategie chrany bilgické rzmanitsti ČR Aktualizace státníh prgramu chrany přírdy a krajiny ČR Dluhdbý prgram zlepšvání zdravtníh stavu byvatelstva České Republiky - Zdraví pr všechny v 21. stletí (Zdraví 21) Reginální úrveň Zásady územníh rzvje Kraje Vysčina (2008) Zásady územníh rzvje Kraje Vysčina Aktualizace č. 1 (2012) Prgram rzvje Kraje Vysčina (prsinec 2011) Strategie Kraje Vysčina 2020 (2012) Aktualizace prgramu ke zlepšení kvality vzduší kraje Vysčina (2008) Strategie chrany krajinnéh ráze kraje Vysčina (2008) Kncepce envirnmentálníh vzdělávání, výchvy a světy pr kraj Vysčina (2008) Zdravý kraj Vysčina, Prgram Zdraví 21 pr kraj Vysčina ( ) Strategie rzvje cestvníh ruchu v kraji Vysčina ( ) Kncepce památkvé péče v kraji Vysčina ( ) Plán péče CHKO Železné hry Plán péče CHKO Žďárské vrchy Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v kraji Vysčina vychází z ptřeb definvaných v základních rzvjvých dkumentec kraje a t ZÚR a Prgramu rzvje. Jednznačně pzitivní je vztah ke kncepčním materiálům týkající se rzvje turistiky (Strategie rzvje turistickéh ruchu v kraji Vysčina) a zlepšení zdravtníh stavu byvatel (Zdravý kraj Vysčina, Prgram Zdraví 21 pr kraj Vysčina). Významný negativní vztah ke kncepčním materiálům nepředpkládáme. Kumulativní vlivy k jiným záměrům nelze vylučit, jejich identifikace bude prvedena v rámci zpracvání dkumentace SEA. B.9. Předpkládaný termín dknčení Předpkládaný termín dknčení kncepce Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí je říjen Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

10 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 10 B.10 Návrhvé bdbí Návrhvé bdbí realizace kncepce Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina je vymezen rky B.11. Způsb schvalvání Kncepce Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí bude v knečné pdbě schvalvána Zastupitelstvem Kraje Vysčina. Před jeh předlžením zastupitelstvu prběhne jeh veřejné prjednání a schválení Pracvní skupinu pr přípravu strategie. Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

11 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 11 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Vymezení dtčenéh území Dtčené území, pr které je zpracvávána psuzvanákncepce Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí , je vymezen správním bvdem Kraje Vysčina. Kraj Vysčina zaujímájižní část České republiky. Na západě susedí s Jihčeským krajem, na severu se Středčeským a Pardubickým krajem a na výchdě s Jihmravským krajem. Kraj Vysčina nesusedí přím s žádným klním státem. C.2. Výčet dtčených samsprávních celků, které mhu být kncepcí vlivněny Dtčeným vyšším územně samsprávným celkem je Kraj Vysčina. Dtčenými samsprávními celky jsu bce v Kraji Vysčina: Pčet samsprávných bcí 704 Pčet byvatel (dle ČSÚ, k ) Rzlha km 2 C.3. Základní charakteristiky stavu živtníh prstředí v dtčeném území C.3.1. Ovzduší, klima D území Kraje Vysčina zasahuje 8 klimatických blastí dle Quitta. Většina kraje spadád mírně teplých blastí MT2, MT3, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11. Chladná blast CH7 zahrnuje centrální část Žďárských vrchů, Javřické vrchviny a Křemešníka a malu izlvanu blast Kutnhrské plšiny. Údaje kvalitě vzduší jsme čerpali z Aktualizace prgramu ke zlepšení kvality vzduší kraje Vysčina, které zpracvala firma Ascend s.r.. v červnu Kvalita vzduší na území kraje Vysčina je v prvnání s statními kraji dbrá. K překračvání imisních limitů dšl v letech puze jednu, a t u 24hdinvéh imisníh limitu pr PM 10 v dpravně zatíženém městě Třebíč. Dále dchází k překračvání imisníh limitu především u trpsférickéh znu a pak u benz(a)pyrenu. Úrveň znečištění vzduší všemi statními znečišťujícími látkami se phybuje hlubk pd stanvenými přípustnými úrvněmi. Dminantní pstavení u emisí sledvaných znečišťujících látek mají silniční dprava a vytápění dmácnstí, puze u VOC a NH 3 hrají větší rli také menší lakvny a zemědělské chvy. Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

12 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 12 V rce 2012 prběhl mnitring kvality vzduší v krajském městě v Jihlavě. Z výsledků vyplývá, že v rce 2012 nedšl k překrčení záknných imisních limitů, stav vzduší v Jihlavě je dluhdbě stabilní a hlavní pdíl na znečištění vzduší mádprava, zejména dálnice D1. Vzhledem k tmu, že nejvyšší hdnty naměřené na všech lkalitách se vyskytují puze v zimním bdbí, lze velký význam přičítat i vlivu malých zdrjů, resp. vytápění dmácnstí. Velmi důležitým faktrem jsu i rzptylvé pdmínky. V rámci kraje Vysčina je realizván prjekt Infrmační systém kvality vzduší v Kraji Vysčina, který zpracvávázdravtní ústav se sídlem v Ostravě a ENVItech Bhemia s.r.., v rámci kteréh je realizván měření kvality vzduší na území kraje Vysčina v letech Rční závěrečnázpráva za rk 2013 ptvrzuje, že kraj Vysčina patří k nejčistším reginům v České republice. I v případě látek, se kterými se vzduší v ČR ptýkánejvíce (PM 10, PM 2,5, benz(a)pyren) byly na Vysčině naměřeny pměrně nízké kncentrace. Kncentrace SO 2 i NO 2 se k limitu neblížily (zvýšené NO 2 lze pzrvat puze na dpravu nejzatíženějších lkalitách. Lze knstatvat, že kvalita vzduší na Vysčině je dbrá, k překračvání imisních limitů může dcházet puze v případě dluhých epizd s nepříznivými rzptylvými pdmínkami, a t puze na nejzatíženějších lkalitách. C.3.2. Vda Území Kraje Vysčina je pramennu blastí, prchází jím hlavní evrpské rzvdí mezi Severním a Černým mřem. D Severníh mře dvádějí pvrchvé vdy tky Žirvnice, Kamenice, Želivka, Sázava a Dubrava. D Černéh mře dvádějí pvrchvé vdy tky MravskáDyje, Želetavka, Jevišvka, Rkytná, Jihlava, Oslava, Bítyška, Libchvka, Bbrůvka, Nedvědička a Svratka. Území pdél hlavníh evrpskéh rzvdí býváznačván jak střecha Evrpy. Všechny vdní tky na území Kraje Vysčina dvádějí vdu z kraje pryč, žádný vdní tk vdu d kraje nepřivádí. Vdní tky v Kraji Vysčina představují významné zdrje pitné vdy pr byvatele kraje Vysčina i susedních krajů. Vdárenskánádrž Švihv na řece Želivce zásbuje pitnu vdu hlavní měst Prahu, část Středčeskéh kraje a západní část Kraje Vysčina, vdárenskánádrž Vír na řece Svratce zásbuje pitnu vdu brněnsku aglmeraci a severvýchdní část Kraje Vysčina. Vdárenské nádrže Mstiště, Hubenv a NváŘíše jsu významnými reginálními zdrji pitné vdy. Vdní díl Dalešice na řece Jihlavě služí jak zdrj chladící vdy pr jadernu elektrárnu Dukvany. Významným hydrlgickým prvkem v Kraji Vysčina jsu rybníky, které se vyskytují prakticky na celém území kraje. Nejvýznamnější rybniční sustavy jsu Telč, Javřice a Dářsk. Největším rybníkem na území kraje je Velké Dářk s rzlhu cca 205 ha, které služí především k rekreačním účelům. Žďárské vrchy byly vyhlášeny jak Chráněnáblast přirzené akumulace vd (CHOPAV). Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

13 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 13 Kvalita pvrchvých vd je relativně dbrá, především hrní tky spadají převážně d I. a II. třídy. Některé úseky středních a dlních tků jsu však znečištěné, spadají d III. a IV. třídy, v některých ukazatelích d V. třídy. Hlavními zdrji znečištění vd jsu kmunální dpadní vdy ze sídel a plšné znečištění ze zemědělství, v menší míře pak průmysl, především masný, kžedělný a papírenský. C.3.3. Půda Půda je jednu ze základních slžek živtníh prstředí, významných pr existenci rstlinných a živčišných rganizmů. Ochrana půdníh fndu patří k základním přístupům strategie udržitelnéh rzvje. V sučasné dbě je v kraji Vysčina celkem cca 410 tisíc ha zemědělské půdy, tj. 60% z celkvé rzlhy kraje. Ornápůda tvří 317 tisíc ha, tj. 77% zemědělské půdy. Trvalé travní prsty tvří 82 tisíc ha, tj. 20% zemědělské půdy. Zbývajících 11 tisíc ha (3%) zaujímají zahrady, rybníky atd. Nejvíce zastupeným půdním typem v území je kambizem. V plchých částech se nacházejí strvy pseudglejů na těžších hlínách. Nižší plšiny a hrní části krajvých svahů centrální části Vysčiny pkrývají území typické kambizemě, čast glejené. Na krajvých svazích jsu zpravidla vyvinuty kambizemě typické. Ty mají největší zastupení na Třebíčsku. Zde se na sprašvých a hlinitých stanvištích nachází strůvky luvizemě typické s dalšími subtypy a dále jsu zde hnědzemě s různými subtypy. Na hlinitých materiálech plšin se střídavým zamkřváním vznikly pseudgleje. Na skalnatých stanvištích se vyskytují různé subtypy litzemí a rankerů. V nejvýše plžených místech Žďárských vrchů a Javřické vrchviny jsu zastupeny pdzly na kyselých stanvištích. Půdy s vysku hladinu pdzemní vdy se nacházejí zejména pdél vdtečí a na prameništích. Jsu t gleje místy zrašelinělé a fluvizemě. Převažují půdy většinu hlinitpísčité až písčithlinité, s menším bsahem skeletu, slabě až středně bhaté. Ty se nacházejí zejména na rulách a žulách. Charakteristický je vyšší pdíl skeletu, místy jsu půdy až balvanité. C.3.4. Hrninvé prstředí, gelgie, gemrflgie Z hlediska gemrflgickéh členění České republiky většina území Kraje Vysčina spadád pdsustavy (blasti) Českmravskávrchvina, kteráje sučástí Českmravské gemrflgické sustavy (subprvincie). Na severu zasahuje d kraje výběžek pdsustavy (blasti) Středčeskátabule, kteráje sučástí sustavy (subprvincie) Českátabule. Českmravskávrchvina je tvřena především přeměněnými (metamrfvanými) hrninami rulami, amfiblity, migmatity. Přeměněné hrniny jsu na něklika místech prstupeny hlubinnými vyvřelinami především žulami, syenity, dirity (např. masiv jihlavský, třebíčský železnhrský). Pr Kraj Vysčina je typický místní izlvaný výskyt hadců (především v údlí Jihlavy u Mhelna) a krystalických vápenců (např. u Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

14 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 14 Ledče nad Sázavu). Pr výběžek České křídvé tabule, kterázasahuje na kraji Železných hr až k Velkému Dářku je typický výskyt pískvců a puk. C.3.5. Přírda a krajina Prakticky celé území Kraje Vysčina se nachází na území Českmravské vrchviny. Tmu dpvídácharakter krajiny. Reliéf je zvlněný s převahu plšin, plchých hřbetů a mělkých údlí. Hlubce zaříznuté a členité je puze údlí Svratky s většími přítky na výchdě kraje. Převažují vyšší nadmřské výšky, průměrnánadmřskávýška se phybuje mezi m n. m. Nejvyšších nadmřských výšek přes 800 m n.m. dsahuje Českmravskávrchvina v části Jihlavských vrchů na jihzápadě kraje (Javřice, 837 m n.m.) a v části Žďárských vrchů na severu kraje (Devět skal, 836 m n.m.). Nejníže plženým místem kraje je údlní niva Oslavy a Jihlavy (240 m n m.). Pr krajinu je charakteristickámalplšnámzaika, ve které se střídají plchy lesů a bezlesí (ple a luky). Lesní půda zaujímácca 207 tisíc ha, tj. cca 30 % rzlhy kraje. Rzsáhlejší lesní celky se nacházejí především ve Žďárských a Jihlavských vrších. Většina lesních prstů mánepůvdní skladbu s převahu smrku, následuje brvice a mdřín. Lesy s vyšším zastupením listnáčů se nacházejí především pdél vdních tků. Osídlení krajiny je řídké, nicméně suvislé. D území Kraje Vysčina zasahují na severu na hranici s Pardubickým krajem dvě chráněné krajinné blasti (CHKO) - Železné hry a Žďárské vrchy. Celkvárzlha CHKO Železné hry je ha, z th se v Kraji Vysčina nachází ha, tj. 33%. Celkvárzlha CHKO Žďárské vrchy je ha, z th se v Kraji Vysčina nachází ha, tj. 73%. Celkem zaujímají bě CHKO cca 9% z celkvé rzlhy Kraje Vysčina. Na území Kraje Vysčina byl k dle Územně analytických pdkladů (ÚAP, aktualizace ke dni ) vyhlášen celkem 184 malplšných zvláště chráněných území celkvé rzlze ha. Z th je 7 nárdních přírdních rezervací (NPR) celkvé rzlze 1 013,5 ha, 73 přírdních rezervací (PR) celkvé rzlze ha, 3 nárdní přírdní památky (NPP) celkvé rzlze 90,5 ha a 101 přírdních památek (PP) celkvé rzlze 948 ha. Celkem zaujímají malplšnázvláště chráněnáúzemí cca 0,8 % z celkvé rzlhy Kraje Vysčina. Na území Kraje Vysčina je dle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. vymezen 68 evrpsky významných lkalit (EVL) sustavy Natura 2000 a žádnáptačí blast (PO). Celkvá rzlha EVL je ha, tj. cca 1% z celkvé rzlhy Kraje Vysčina. K chraně krajinnéh rázu je na území Kraje Vysčina vyhlášen 9 přírdních parků celkvé rzlze ha, tj. cca 7% z celkvé rzlhy Kraje Vysčina. C.3.6. Kulturní památky Kraj Vysčina patří k územím s bhatu histrií a velkým mnžstvím kulturních památek. Na území kraje se nacházejí 3 památky zařazené na seznam kulturníh dědictví UNESCO (bazilika sv. Prkpa a židvskáčtvrť v Třebíči, histrické jádr Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

15 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 15 města Telče a putní kstel sv. Jana Nepmuckéh na Zelené Hře u Žďáru nad Sázavu), 10 nárdních kulturních památek (Havlíčkva Brvá- Rdný dům Karla Havlíčka Brvskéh, Havlíčkův Brd Štáflva chalupa, Jarměřice nad Rkytnu Zámek, Jihlava - Kstel sv. Jakuba Většíh, Lipnice nad Sázavu - Zřícenina hradu, Náměšť nad Oslavu Zámek, Plná- Kstel Nanebevzetí Panny Marie, Telč Zámek, Třebíč - Zámek s baziliku Sv. Prkpa, Třebíč - Židvský hřbitv, Žďár nad Sázavu - Kstel Sv. Jana Nepmuckéh na Zelené hře, Želiv - Klášter premnstrátů), 3 městské památkvé rezervace (Jihlava, Pelhřimv, Telč), 3 vesnické památkvé rezervace (Dešv, Krátká, Křižánky), 20 městských památkvých zón a 5 vesnických památkvých zón. Významnáčást území Kraje Vysčina je klasifikvána jak území s archelgickými nálezy. C.4. Stávající prblémy živtníh prstředí v dtčeném území Stávající prblémy živtníh prstředí Kraje Vysčina byly identifikvány v Rzbru udržitelnéh rzvje území (RURÚ), knkrétně ve SWOT analýze. SWOT analýza definuje silné a slabé stránky a mžnárizika a příležitsti. V aktuální aktualizaci RURÚ ze dne byly definvány následující slabé stránky a mžnárizika pr živtní prstředí Kraje Vysčina. 1. Hrninvé prstředí, nerstné surviny a gelgie Slabé stránky Nedstatek zdrjů štěrkpísků; z th vyplývající závislst na dvzech ze susedních reginů (zvýšenádpravní zátěž). Nedstatek vydatných zdrjů pdzemní vdy. Střední a vyské rizik radnvéh indexu na většině území. Vyskázátěž území v suvislsti s těžbu a úpravu uranvé rudy v blasti dbývacíh prstru Ržná(dkaliště dpadních rmutů, vznik výsypek a dvalů hlušinvéh materiálu s nízku radiaktivitu, narušení režimu a radiaktivní kntaminace pdzemních a pvrchvých vd, pddlvání). Zátěž území v klí dříve těžených lžisek uranu Olší, Bukv, Drahnín, Slavkvice, Plná, Chtěbř a lžisek v mkré knzervaci Brzkv a Pucv- Jasenice. Rizika Mžnst vybudvání hlubinné úlžiště radiaktivních dpadů. 2. Vdní režim (přírdní pdmínky) Slabé stránky Část řešenéh území je pkryta velkplšnu chranu CHOPAV a vyhlášených pvdí vdárenských tků. T v těcht blastech limituje rzvj území, pdnikání a Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

16 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 16 mžnsti dalších činnstí jak např. těžba nerstů, zřizvání skládek, mezení pr průmyslvu i zemědělsku výrbu, dvdňvání pzemků a další. Analgicky se t týkátéž pvdí příslušných k prfilům VD Švihv, VD Vír, VD NváŘíše). Na území se nenacházejí významné zdrje pdzemních vd ani prameny přírdních léčivých vd. Z hlediska pvdňvých průtků je blast hržena jak při reginálních, tak i při bleskvých pvdních. Stanvenázáplavváúzemí ve správě Pvdí Labe s.p., Pvdí Vltavy s.p. a Pvdí Mravy s.p., ve kterých je stanven mezení územníh rzvje a prvádění staveb s výjimku staveb dpravní a technické infrastruktury, vdních děl jimiž se upravuje vdní tk a prvádějí se patření na chranu před pvdněmi. Přetrvávající zhršenákvalita pvrchvých vd (bdvé i plšné zdrje) limituje eklgický a rekreační ptenciál vdních plch. Limitujícím faktrem je též výskyt části vdních tků s bilančně rzklísaným vdním režimem (s výskytem průtkvých stavů ztěžujících řešení ČOV blízkých sídel). Nepříznivý vliv dálnice D1, dalších významných silnic, železničních tratí a narůstajícíh pdílu plch se zpevněným pvrchem, na přirzené dtkvé pměry. Rizika Všebecný prblém týkající se též území kraje Vysčina - sníženáretence vdy v krajině. Velké mnžství VN v různém technickém stavu představuje technick bezpečnstní rizika jejich havárií zvláštní pvdně, hržení živtů lidí, živtníh prstředí i eknmické škdy na infrastruktuře. Rzličné příčiny pvdňvých událstí v minulých letech splu s Krátku histricku pamětí vedu k pdcenění prtipvdňvých patření, a tak k dalšímu hržení již chráněných lkalit. Dminantní využívání pvrchvých vd je citlivé na udržení jejich kvality (hrzbu eutrfizace a eklgických havárií nelze vylučit, je však mžné je minimalizvat), avšak méně pružně reaguje na snížení rčních úhrnů srážek v psledních letech. Vytipvané lkality vhdné pr akumulaci pvrchvých vd LAPV představují územní střety se zastavěnými a rzvjvými částmi bcí, se záměry na rzvj veřejné infrastruktury, se zásadami chrany přírdy a krajiny. Ptenciální mžnst výskytu technick bezpečnstních rizik v případě havárie některé přehrady (přehradní nádrže). 3. Hygiena živtníh prstředí Slabé stránky Prblém s kvalitu vzduší spjený především s dpravu a malými stacinárními zdrji. Občasné překračvání 24hdinvéh imisníh limitu pr prašné částice veliksti frakce PM 10. Překračvání emisníh strpu NH 3 (k rku 2011). Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

17 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 17 V rce 2010 dšl k překrčení imisníh limitu LV v bcích Třebíč a Kžichvice Nárůst autmbilvé dpravy při sučasném nevyhvujícím stavu dpravních cest, zvýšení zátěže byvatelstva při hlavních dpravních tazích (emise, hluk, vibrace). Velké mnžství bcí bez přístupu k sustavě CZT či bez plynfikace. Nízkátechnlgickávybavenst kraje zařízeními na úpravu a využívání dpadů, zejména kmunálních dpadů. Nárůst pdílu skládkvání kmpstvatelných a spalitelných dpadů. Pměrně vyský pdíl dpadů ukládaných na skládky (v psledních letech mnžství skládkvanéh dpadu stále narůstá). Kraj není sběstačný v blasti zneškdňvání dpadů. Nedřešené sanace v řadě lkalit starých eklgických zátěží. Nedstatek finančních prstředků na sanaci a rekultivaci starých zátěží. Vyský pdíl dpadů ukládaných na skládky a nedstatečný pdíl recyklvaných slžek dpadu. Přibližně na 2/3 území kraje vymezen území s předpkládaným vyský radnvým indexem, na 1/3 se středním radnvým indexem. Hlukvázátěž byvatelstva z letecké dpravy (letiště Náměšť n. O., Jihlava, Havlíčkův Brd). Rizika Další zvyšvání hlukvé a imisní zátěže byvatel v důsledku nárůstu autmbilvé dpravy. Nesplňvání stanvených emisních strpů Nelegální nakládání se stavebními dpady. Rizika havarijních situací dálkvdů (rpvdy, prduktvdy), jaderné elektrárny Dukvany 4. Ochrana přírdy a krajiny Slabé stránky Kraj je jediným krajem ČR, ve kterém nebyla vyhlášena ptačí blast sustavy Natura Menší než průměrnálesnatst území kraje Vysčina v rámci srvnání krajů ČR. Masivní šíření některých druhů invazních nefytů, zejména pdél velkých řek (křídlatka japnskáa sachalinská, netýkavka žláznatá). Místně sníženáeklgickástabilita území. Rzdělení území kraje na dvě části tělesem dálnice D1, kterátvří významnu bariéru pr migraci vlně žijících rganismů. Rizika Nerespektvání principů trvalé udržitelnsti rzvje, s důsledkem další degradace vlné krajiny a jejích bilgických slžek. Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

18 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 18 Neregulvanávýstavba na zelené luce (greenfields), zejména v klí větších sídel a pdél dpravních tras nežáducí prces suburbanizace, estetická devastace, zhršvání prstupnsti vlné krajiny. Nezájem státní správy a samsprávy na realizaci územníh systému eklgické stability. Uplatňvání nevhdných způsbů dbahňvání rybníků vyhrnváním břehů včetně litrálníh pásma. Další fragmentace krajiny stavbami dpravní a technické infrastruktury. Výstavba velkých vdních děl. Výstavba areálů vyských větrných elektráren, zejména v phledvě expnvaných lkalitách. Výstavba areálů ftvltaických elektráren ve vlné krajině. Výstavba vertikálních staveb technicistní pvahy (stžáry mbilních perátrů). Další šíření invazních nefytů (stávající druhy, nvé druhy), mj. i v suvislsti s pěstváním geneticky mdifikvaných zemědělských pldin. Umělé zalesňvání nelesních půd kulturami stanvištně nepůvdních jehličnatých dřevin. Tt rizik bude v buducnu zesílen dtačními nástrji k zalesňvání nepldných a zemědělsky nevyužívaných půd. 5a. Zemědělský půdní fnd (ZPF) Slabé stránky V rámci ČR pdprůměrné pdmínky pr rstlinnu zemědělsku výrbu (klimatické pdmínky, nadmřskávýška, sklnitst). Vyské zrnění zemědělské půdy (3. míst mezi kraji ČR). Snížení přirzené úrdnsti půd v důsledku kntinuální intenzivní zemědělské činnsti, nevhdných způsbů bhspdařvání, imisní zátěže, větrné či vdní erze. V zemědělsky intenzivně využívaných územích existence rzsáhlých plch hnů bez prvků rzptýlené zeleně (remízky, hájky, strmřadí větrlamy) - umžnění větrné erze, úbytek půdních rganismů. V prvnání s statními kraji ČR pdprůměrný pdíl eklgicky bhspdařvané půdy na zemědělské půdě. Stále vyský pdíl sevních plch řepky lejné. Neustálý trend pklesu chvu drůbeže. Stálý pkles výměry zemědělské půdy v psledních cca 15 letech, zejména půdy rné v důsledku výstavby dpravní infrastruktury a průmyslvých zón, bytných zón, zalesňvání. Nárůst rzsahu plch zemědělské půdy, kteránení využívána ani krajinářsky udržvána. Lkální kntaminace zemědělských půd z průmyslvé výrby a starých eklgických zátěží. Ohržení půd vdní erzí zejména přívalvými srážkami. Rizika Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

19 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 19 Pkračvání úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby (dpravní stavby, rzvjvé zóny, bytné subry) a zalesňvání. Zvýšení intenzity prcesů snižujících kvalitu zemědělských půd (erzní splachy, kntaminace půd) v důsledku intenzivníh prdukčníh využití půdy. Zhršení kvality pvrchvých a pdpvrchvých vd v důsledku hnjení a krmení na rybnících. Absence údržby drenážních systémů (melirace dvdnění) s následkem trvaléh zamkřvání některých zemědělských plch. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku glbální klimatické změny (záplavy, vdní erze) viz. Nárdní prgram na zmírnění dpadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Pěstvání geneticky mdifikvaných pldin (GMO, zejména kukuřice) s riziky pr přírdu, eklgické zemědělství i vlastní knvenční zemědělství (vznik a šíření superplevelů, např. ambrzie). 5b. Pzemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Slabé stránky Mírně pdprůměrný celkvý rzsah lesních prstů (lesnatst 30,44 %, průměr za ČR 33,6 %). Nevhdnádruhválesních prstů plynucí z předchzí právní úpravy. Stejnvěké mnkultury smrku či brvice - prsty jehličnanů představují 90,1 % výměry lesů. Z celkvé plchy prstů tvří 72,5 % smrk, 10,8 % brvice, 3,1 % mdřín, 1,0 % jedle, 3,5 % buk, 2,4 % dub, 1,3 % bříza. Rizika Extrémní klimatické jevy velkplšné plmy s mžným následným kalamitním rzšířením hmyzích škůdců. Převažující zastupení smrku při zalesňvání na základě pžadavků tržní eknmiky. Lkálně zvýšené stavy zvěře bitický škůdce lesa Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..

20 Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí Strana 20 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ U psuzvané kncepce Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí lze čekávat puze malé vlivy na některé slžky živtníh prstředí. Ovlivněny mhu být především slžky přírdy a krajiny při realizaci aktivit stavebníh charakteru, především při výstavbě nvých úseků cyklstezek, případně při výstavbě dprvdných zařízení. Ve srvnání s výstavbu silnic (linivé stavby dpravní infrastruktury, pdbně jak cyklstezky) však budu tyt vlivy výrazně menší, nebť cyklstezka je užší než silnice a více kpíruje terén, nemátedy takvé plšné nárky na zábr půdy a méně vlivňuje krajinný ráz. Rvněž zásah d gelgickéh pdlží a d režimu pdzemních vd a vlivnění dtkvých pměrů v území je u cyklstezek relativně malý. Během výstavby mhu nastat negativní vlivy na vzduší a na hlukvu situaci v území a zprstředkvaně i na veřejnázdraví. Vzhledem k lkalizaci a rzsahu výstavby nvých cyklstezek však budu tyt vlivy relativně malé a bude mžné je účinně minimalizvat patřeními stanvenými v územním a stavebním řízení. Během prvzu mhu nastat negativní vlivy na chráněnáúzemí, především pak na faunu a flóru v důsledku zvýšení návštěvnsti blastí u nvých cyklstezek a cykltras. Tyt vlivy mhu půsbit v širším území v klí cyklstezek. Přímé vlivy prvzu cykltras, cyklstezek a dalších aktivit navrhvaných psuzvanu strategií na vzduší, na hlukvu situaci a na veřejné zdraví budu minimální neb nulvé. Napak lze čekávat pzitivní sekundární vlivy na tyt slžky živtníh prstředí a veřejné zdraví. Budu způsbeny čekávanu a žáducí záměnu individuální autmbilvé dpravy za dpravu cyklisticku a nárůstem pčtu byvatel trávících vlný čas na kle. Všechny čekávané pzitivní i negativní vlivy vyvlané naplňváním psuzvané kncepce Strategie rzvje cyklturistiky a cykldpravy v Kraji Vysčina na bdbí budu vyhdnceny dle pžadavků Přílhy č. 9 k záknu č. 100/2001 Sb., ve znění pzdějších předpisů (hdncení SEA) a dle pžadavků zákna č. 114/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů (hdncení na sustavu Natura 2000). Oznámení dle zákna č. 100/2001 Sb. EIA SERVIS s.r..