Projektivní geometrie. Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni
|
|
- Hynek Kopecký
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění Projektivní geometrie Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění
2 Obsah přednášky Projektivní geometrie projektivní prostor projektivita projektivní transformace Perspektivní kamera model kamery kalibrace kamery rozklad matice projekce Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 1 / 55
3 Obsah přednášky Projektivní geometrie projektivní prostor projektivita projektivní transformace Perspektivní kamera model kamery kalibrace kamery rozklad matice projekce Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 2 / 55
4 Projektivní geometrie Úvod do projektivní geometrie, reprezentace a zápis bod ve 2D prostoru budeme značit x R 2 bod ve 3D prostoru budeme značit X přímka ve 2D prostoru n přímka ve 3D prostoru O rovina ve 3D prostoru φ, ϕ Vektorové reprezentace pak budou následující: bod v rovině x = [u, v] T, nebo x = [x, y] T, bod v prostoru X = [x 1, x 2, x 3 ] T nebo X = [x, y, z] T, přímka n = [a, b, c] T Geometrické entity budeme uvažovat jako sloupcový vektor, násobení matice tímto sloupcovým vektorem zprava má výsledek opět sloupcový vektor. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 3 / 55
5 Projektivní prostor P 2 přímka v rovině je reprezentována obecnou rovnicí přímky: ax + by + c = 0 změna parametrů a, b a c nám určuje odlišnou přímku... přirozeně pak přímka může být vyjádřena vektorem n = [a, b, c] T vztah obecná rovnice vektor... rovnice přímky ax + by + c = 0 a (ka)x + (kb)y + (kc) = 0 jsou stejné ale odlišný vektor k je měřítko všechny vektory lišící se pouze v měřítku představují jednu třídu prvků (přímku) tento vztah ekvivalence je známí jako homogenní vektor množina všech těchto tříd prvků v R 3 [0, 0, 0] T tvoří projektivní prostor P 2 (vektor [0, 0, 0] T nekoresponduje žádné přímce a je z prostoru vyjmut) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 4 / 55
6 P 2 - homogenní reprezentace bodu bod v rovině x = [x, y] T leží na přímce n = [a, b, c] T ax + by + c = 0 podmínka lze zapsat jako skalární součin [x, y, 1][a, b, c] T = 0 původní bod v rovině, definovaný v R 2, je proto reprezentovaný vektorem o velikosti 3 přidáním třetí souřadnice 1 (homogenní souřadnice) pro k, kdy [kx, ky, k] je zmíněná podmínka také splněna [x, y, 1][a, b, c] T = 0 pak bod [x, y, 1] i všechny body k[x, y, 1] v P 2 reprezentují stejný bod v nehomogenních souřadnicích [x, y] T v R 2... získáme ho jako [x 1 /x 3, x 2 /x 3 ] T. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 5 / 55
7 Přímka a bod průsečík dvou přímek n a n je dán vektorovým součinem: n n bod x = [x 1, x 2, 0] T patří do P 2 jeho nehomogenní souřadnice v R 2 tedy [x 1 /0, x 2 /0] T bod, který v rovině má nekonečné souřadnice... bodu říkáme Ideal Point - bod v nekonečnu takovýto bod je vlastně průsečíkem dvou rovnoběžných přímek všechny body v nekonečnu leží na jedné přímce v nekonečnu [0, 0, 1] T Podobné odvození nalezneme pro zápis průsečíků dvou přímek, nebo pro získání přímky spojením dvou bodů. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 6 / 55
8 Shrnutí bod x leží na přímce l pokud x T l = 0 průsečík m dvou přímek n a n (i rovnoběžných) je dán vektorovým součinem: m = n n (rovnoběžné přímky mají průsečík bod v nekonečnu) přímka n spojující dva body m a m je analogicky: n = m m myšlenka zavedení projektivního prostoru je zavedení nějakého popisu pro perspektivu geometrické objekty jako je bod, přímka a rovina jsou zapisovány vektorově pak vztahy mezi těmito objekty je možné zapisovat jednodušeji něž kdyby se zapisovaly v nehomogenních souřadnicích Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 7 / 55
9 Model pro projektivní rovinu a princip duality body v P 2 jsou paprsky v R 3... množina všech vektorů x = k[x 1, x 2, x 3 ] T s měnícím se k formuje paprsek, který směřuje ze středu promítání analogicky přímka v prostoru P 2 odpovídá rovině v R 3 procházející středem projekce obdobně dva odlišné paprsky určují zmíněnou rovinu stejně jako dva odlišné body určují R 2 přímku obráceně... dvě přímky mají společný bod - průsečík a tedy dvě roviny mají společný průsečík... paprsek Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 8 / 55
10 Projektivita Definice Projektivita je invertibilní mapování h bodů v P 2 (tedy homogenních 3 1 vektorů) do samého prostoru P 2 tři body x 1, x 2 a x 3 ležící na společné přímce jsou mapovány na body h(x 1 ), h(x 2 ) a h(x 3 ), které leží také na společné přímce. Poznámka. Projektivita je také někdy nazývána kolineace, projektivní transformace, nebo homografie. Tyto označení jsou synonyma. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 9 / 55
11 Důsledek Mapování h : P 2 P 2 je projektivita pouze a jen, existuje-li nesingulární matice H, 3 3, (det(h) 0), pro kterou platí, že nějaký bod v P 2 reprezentovaný vektorem x lze transformovat jako h(x) = Hx. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 10 / 55
12 S p ρ ρ R=R B B A p π A p Poznámka: jde vlastně o projektivní zobrazení roviny do roviny Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 11 / 55
13 Projektivní transformace projektivní transformace je lineární transformace homogenního vektoru nesingulární 3 3 maticí dána jako: x 1 h 11 h 12 h 13 x 2 = h 21 h 22 h 23 x 3 h 31 h 32 h 33 x 1 x 2 x 3 (1) matice H má 8 stupňů volnosti poměrům dvojic 9 prvků matice přenásobení matice konstantou k nemění definovanou transformaci a konstanta představuje pouze měřítko H je jednoznačně je určena čtveřicí sobě korespondujících bodů nebo přímek v obecné pozici Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 12 / 55
14 Shrnutí kolineární body (body ležící na společné přímce) jsou opět transformovány na kolineární body několik různoběžných přímek se společným průsečíkem jsou transformovány opět na různoběžné přímky s jedním společným průsečíkem pořadí kolineárních bodů je zachováno (viz později) bod x je transformován na bod x tak, že: x = Hx přímka l je transformován na přímku l tak, že: l = H T l Příkladem takového transformace pořízení stejné scény různým fotoaparátem, nebo přibĺıžení (ZOOM), nebo pootočení kamery (ve středu projekce, viz dále), nebo vše najednou. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 13 / 55
15 Určení 2D projektivní transformace 2D homografie je dána množinou bodů x i v prostoru P 2 a množinou korespondujících bodů ve stejném P 2 nalezení takovéto transformace z x i x i znamená určit matici H tak, že platí Hx i = x i pro každé i. minimální počet potřebných bodů počtu stupňů volnosti hledané transformace... obecná projektivní transformace matice (9 prvků) ale 8 stupňů volnosti 1 bod má dva stupně volnosti, tedy souřadnice (x, y) čtyři body a korespondenty Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 14 / 55
16 vztah Hx i = x i určuje soustavu lineárních rovnic (s pravou stranou) x i a Hx i nejsou stejné vektory, ale mají stejný směr a liší se pouze velikostí, viz obrázek můžeme přepsat jako vektorový součin x i Hx i = 0 a pak: y x i Hx i h3t x i w i h2t x i i = w i h1t x i x i h3t x i (2) x i h2t x i y i h1t x i h 1T je sloupcový vektor odpovídající prvnímu řádku matice H transformovaný bod (tedy x i ) je v homogenních souřadnicích značen x i = (x i, y i, w i ) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 15 / 55
17 Maticový zápis soustavy lineárních rovnic pak přepisem získáme jako: 0 T w h 1 i xt i y i xt i w i i 0 T x i xt i y i i x i xt i 0 T h 2 = 0 (3) h 3 pro i označíme soustavu jako A i h = 0, kde vektor h je sloupcový vektor 9 1 složený ze třech řádků matice H ze 3 rovnic jsou jen dvě lineárně nezávislé; 3. rovnice je pře-násobený součet první a druhé rovnice 3. řádek lze vypustit: [ 0 T w i xt i y i xt i w i xt i 0 T x i xt i ] h 1 h 2 = 0 (4) h 3 Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 16 / 55
18 třetí homogenní souřadnice promítnutého bodu (w i ) může být zvolena w i = 1 jsou měřeny v obraze, jiná volba je také možná řešíme soustavu rovnic Ah = 0 přesně pro 4 body je rank(a) = 8 a existuje jedno řešení odpovídající pravému nulovému prostoru a volitelné měřítko může být zvoleno tak aby h = 1 často voĺıme více bodů (n > 4) a matice A má pak příslušný rozměr 2n 9 0 T w 1 xt 1 y 1 xt 1 w 1 xt 1 0 T x 1 xt 1 h T w nx T n y nx T n w nx T n 0 T x nx T n h 2 h 3 = 0 (5) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 17 / 55
19 v praxi měření obsahují chybu (šum) a tak získaná soustava je přeurčená, tedy neexistuje řešení rank(a) > 8 pak hledáme takové řešení, které minimalizuje chybu Ah pro tento účel použijeme SVD rozklad (singular value decomposition) pak A = UDV T a hledané řešení h je poslední sloupec matice V odpovídající nejmenšímu vlastnímu číslu (pravý nulový prostor matice A) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 18 / 55
20 Obsah přednášky Projektivní geometrie projektivní prostor projektivita projektivní transformace Perspektivní kamera model kamery kalibrace kamery rozklad matice projekce Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 19 / 55
21 Perspektivní kamera obecný model perspektivní kamery slouží k popisu projekce 3D prostoru do 2D prostoru (obrazová rovina) vždy se jedná o středovou projekci speciální případ... střed projekce leží v nekonečnu afinní kamera a jde o zobecnění tzv. paralelní projekce například paprsky slunce je možné považovat za paralelní projekci model perspektivní kamery je reprezentován maticí matice transformuje homogenní souřadnice prostorového bodu (ve 3D - velikost vektoru 4 1) do homogenních souřadnic obrazového bodu (ve 2D - velikost vektoru 3 1). Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 20 / 55
22 projekce bodu X = (x, y, z) do obrazové roviny π souřadné osy (u, v) počátek souřadného systému světových souřadnic je v bode C vzdálenost obrazové roviny od tohoto bodu je tzv. ohnisková vzdálenost f Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 21 / 55
23 kamera je reprezentovaná maticí 3 4 tzv. maticí projekce libovolný bod v prostoru se transformuje do obrazové roviny pouhým násobením maticí projekce: m = PX (6) a maticově x m 1 f m 2 = 0 f 0 0 y z (7) m Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 22 / 55
24 získáme projekci m = PX normalizujeme (na jedničku) třetí homogenní souřadnici [ m 1 m 3, m 2 m 3, 1] T... pak vlastně modeluje výpočet projekce takto: m 1 m 3 = fx z = u, m 2 m 3 = fy z = v, m 3 m 3 = 1 pro m 3 0 (8) říkáme, že vyjádříme bod v obraze Proč to tak je? ukázka přepočtu projekce za pomoci podobnosti trojúhelníků, náhled os (Y,Z) a obdobně platí pro (X,Z) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 23 / 55
25 Model obecné kamery (matice P) má další prvky (5 vnitřních a 6 vnějších parametrů), které poskytují další stupně volnosti projekce: změna souřadného systému obrazu: posun počátku souřadnic obrazové roviny do levého horního rohu kompenzace nepravoúhlosti os senzoru. fk u fk u coth(θ) u 0 0 P = 0 fk v / sin(θ) v 0 0 resp fk u fk u coth(θ) u 0 K = 0 fk v / sin(θ) v 0 je kalibrační matice kamery Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 24 / 55
26 posun a otočení počátku souřadnic světových souřadnic X = R(X C), kde R T R = I je matice rotace kamery oproti světovým souřadnicím + 6 vnějších parametrů (3 krát rotace kolem třech základních os a posun kamery, resp. souřadnice středu promítání) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 25 / 55
27 vše dohromady definuje obecný předpis pro perspektivní kameru, m = KR[I, C]X, kde používáme jednotné označení nebo někdy P = KR[I, C] (9) P = K[R, t] kde t = RC (10) obecná perspektivní kamera má 11 stupňů volnosti 1x ohnisková vzdálenost v pixelech + 1x poměr stran pixelu + 1x zkosení os + 2x počátek obrázku + 3x posun + 3x rotace kamery= 11 DOF (degree of freedom) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 26 / 55
28 Kalibrace kamery z mnoz iny zna my ch bodu - Camera resection Metody Poc ı tac ove ho Vide nı (MPV) - 3D poc ı tac ove vide nı 27 / 55
29 kalibrace kamery je numerická metoda pro určení matice projekce P vyžaduje pozici prostorového bodu a jeho projekci do obrazové roviny z několika těchto dvojic můžeme určit matici projekce pro každý pár X i x i musí být splněna projekce x i = PX i pro i = 1 : N Poznámka 1: Předpokladem je linearita projekce tak jak je zmíněna a neuvažuje se distorze obrazu daná například čočkou objektivu Poznámka 2: Postup hledání projekční matice je velmi podobný hledání matice pro projektivní transformaci (rozdíl je pouze v rozměru matic) P a H Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 28 / 55
30 pro každou dvojici X i x i můžeme napsat vztah: 0 T w i X T i y i X T i p 1 w i Xi T 0 T x i X T i p 2 = 0 (11) y i X T x i X T i 0 T p 3 x i = (x i, y i, w i ) a p T 1 je první řádek matice P, podobně druhý a třetí řádek jsou složeny do sloupcového vektoru neznámých veličin o rozměru 1 12 podobně můžeme uvažovat pouze první dva řádky soustavy rovnic... třetí řádek je lineárně závislý na prvních dvou. Tedy: [ 0 T w i X T i y i X T i w i Xi T 0 T x i X T i ] 1 p p 2 = 0 (12) p 3 Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 29 / 55
31 pro množinu n známých prostorových bodů a jejich projekcí získáváme matici A velikosti (2n) 12 0 T X T 1 y 1 X T 1 X1 T 0 T x 1 X T 1 A =... (13) 0 T X T n y n X T n Xn T 0 T x n X T n řešením této soustavy (Ap = 0) získáme vektor p a tedy potřebné řádky matice projekce P. matice P má 12 prvků a 11 stupňů volnosti (není modelováno měřítko, k-násobek matice je stejná projekce) z každého prostorového bodu získáváme dvě rovnice teoreticky nám stačí pro DOF 11 přesně 5,5 prostorových bodů pak existuje jedno řešení pravý nulový prostor matice A Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 30 / 55
32 však nepřesnosti měření těchto bodů získáváme však pře-určenou soustavu rovnic... rank(a) = 9 hledáme řešení s nejmenší chybou (algebraickou nebo geometrickou) v základu proto použijeme SVD rozklad, nalezneme řešení s nejmenší algebraickou chybou... Ap = ɛ SVD minimalizuje Ap s podmínkou p = 1 tedy ɛ min a pokud A = UDV T a σ 12 σ 11 pak řešení p odpovídá poslednímu řádku matice V a ɛ = σ 12 Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 31 / 55
33 Existují jisté degenerativní konfigurace prostorových bodů, pro které nelze určit řešení a tedy matici projekce. Nejzávažnější jsou tyto: střed projekce kamery a prostorové body leží na twisted cubic kalibrační prostorové body leží v jedné rovině a na přímce, která prochází středem projekce aj. Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 32 / 55
34 Radiální zkreslení - Radial distorsion Všechny předchozí vztahy platí pro případ, že projekce je ideální středové promítání skutečný přístroj (fotoaparát nebo kamera) obsahuje čočku, která způsobuje více či méně jev, že prostorové přímky nejsou promítány na přímky v obraze - tzv. radiální zkreslení tento jev narůstá důležitosti s klesající ohniskovou vzdáleností a cenou objektivu Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 33 / 55
35 korekci zkreslení souřadnic obrázku můžeme přespat jako: ˆx = x c + L(r)(x x c ) ŷ = y c + L(r)(y y c ) (x, y) je bod v obraze který je podřízen radiálnímu zkreslení (x c, y c ) střed radiálního zkreslení r je radiální vzdálenost od středu radiálního zkreslení x 2 + y 2 L(r) je funkce popisující zkreslení, parametrem je vzdálenost od středu aproximaci funkce L(r) můžeme zvolit jako Taylorův rozvoj L(r) = 1 + κ 1 r + κ 2 r 2 + κ 3 r parametry popisující radiální zkreslení jsou pak (κ 1, κ 2, κ 3,... ), x c, y c střed radiálního zkreslení může být zvolen principal point... projekce středu projekce do obrazu Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 34 / 55
36 určení funkce L(r) je často provedenou současně s výpočtem projekční matice (je zahrnuta do minimalizačního procesu) chybová veličina pak určuje odchylku skutečných bodů kalibračního obrazce v obraze od bodů popsaných lineární transformací obdobně parametry zkreslení mohou být určeny během výpočtu homografie Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 35 / 55
37 Rozklad matice projekce P metodou kalibrace kamery získáváme přímo projekční matici P jako celek (tedy matici 3 4) matici můžeme použít pro případnou 3D rekonstrukci a není bezprostředně nutné znát jednotlivé vnitřní a vnější parametry kamery pokud však tyto parametry potřebujeme určit, musíme získanou projekční matici rozložit do zmíněného maticového součinu tedy P = KR[I, C] Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 36 / 55
38 dále matici budeme značit jako: P = [Q, q] KR[I, C], kde Q = KR R 3,3 je čtvercová matice, pro perspektivní kameru má plnou hodnost q R 3,1 střed systému světových souřadnic K R 3,3 je čtvercová matice horní trojúhelníková R R 3,3 je čtvercová matice rotace, je ortogonální (R 1 = R T a tedy R T R = I) pozn. vektory sloupců takové matice mají jednotkovou normu a jsou na sebe kolmé Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 37 / 55
39 Pro určení vnitřních parametrů můžeme například použít QR rozklad, resp. variantu RQ z teorie je RQ rozklad je dekompozice nějaké matice A tak, že platí A = RQ za podmínky, že R je horní trojúhelníková matice a Q je ortogonální matice (Nezaměnit s naším označením pro matice Q a R!) jednou z možností takového rozkladu je použití Givensových rotací postupně uvažujeme násobení matice Q (ta naše co vznikla z matice P) zprava maticemi R 1, R 2 a R 3 tak, aby platilo: c s 0 K = QR 1 R 2 R 3, R 1 = s c kde c 2 + s 2 = 1 apod. R 2 a R 3 Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 38 / 55
40 Rotace kamery oproti světovým souřadnicím: c s 0 K = QR 1 R 2 R 3, R 1 = s c chceme tedy na levé straně dostat horní trojúhelníkovou matici postupně tedy, hledám nejprve úhel reprezentovaný maticí R 1 na pozici Q 32 byl nulový. Pak hledám druhý úhel matice R 2 tak, aby prvek na pozici Q 31 byl nulový nakonec najdu třetí úhel v matici R 3, aby i třetí prvek pod diagonálou byl nulový, tedy prvek Q 21 máme tedy 3 vnější parametry... rotaci kamery ve světových souřadnicích Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 39 / 55
41 Ohnisková vzdálenost, posun počátku obrázku a kolmost os obrázku: přenásobením původní matice Q zprava všemi třemi získanými maticemi získávám kalibrační matici K a tedy potažmo i vnitřní parametry kamery: ohnisko, velikost pixelu, posun počátku obrázku a úhel os obrázku tedy K = QR 1 R 2 R 3 Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 40 / 55
42 Optický střed: poslední 3 vnější parametry jsou pro posun kamery od počátku světových souřadnic optický střed má tu vlastnost, že projekce tohoto bodu (C) je nulová pak PC = 0 a C jsou prostorové souřadnice středu projekce můžeme odvodit [ vztah ] pro určení optického středu jako: C 0 = PC = [Q, q] = QC + q C = Q 1 1 q Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 41 / 55
43 Uved me ještě další vlastnosti z odvozené matice projekce, které nejsou vnitřní ani vnější parametry kamery: optický paprsek optická rovina vztah optická rovina a optický paprsek... Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 42 / 55
44 Optický paprsek: optický paprsek je vektor, který směřuje z optického středu (C) směrem k prostorovému bodu (X ) v obrazové rovině pak určuje bod m bod v prostoru je dán jako: X = C + λd = C + λq 1 m d = Q 1 m (14) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 43 / 55
45 Optická rovina: optická rovina je prostorová rovina, procházející optickým středem a určující přímku v obrazové rovině. potom optický paprsek daný bodem m je d = Q 1 m druhý paprsek jako d = Q 1 m Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 44 / 55
46 po dosazení získáme vztah pro normálový vektor optické roviny jako: p = d d = Q T (m m ) = Q T n Poznámka: optický paprsek z tohoto pohledu je si možné představit také jako průsečík dvou optický rovin Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 45 / 55
47 Shrnutí q T 1 q 14 P = [Q, q] = q T 2 q 24 = KR[I, C] q T 3 q 34 fk u fk u coth(θ) u 0 α x s x 0 K = 0 fk v / sin(θ) v 0 = 0 α y y R... orientace kamery, ortogonální matice 3 3 C = rnull(p)... optický střed d = Q 1 m... optický paprsek det(q)q 3... optická osa Qq 3... principal point p = Q T n... optická rovina (n je přímka v obrazové rovině) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 46 / 55
48 Dals ı vlastnosti projektivnı geometrie I I I I I Nevlastnı bod (vanishing point - u be z nı k) nevlastnı body lze nale zt v be z ne m z ivote, napr. dlouhe rovne koleje se v oku (obra zku) sbı hajı koleje jsou rovnobe z ne, v 3D prostoru se protnout nemohou projektivnı transformace vs ak v obraze tyto dve pr ı mky zda nlive pr ibliz uje tento zda nlivy pru sec ı k je obrazem nevlastnı ch bodu te chto pr ı mek Metody Poc ı tac ove ho Vide nı (MPV) - 3D poc ı tac ove vide nı 47 / 55
49 Definice Nevlastnı bod je limit projekce ne jake ho body, ktery se pohybuje po libovolne prostorove pr ı mce do nekonec na. I I I uka zka projekce dvou rovnobe z ny ch prostorovy ch pr ı mek a jejich pru sec ı k je moz ne jen z informacı z obra zku urc it poc et praz cu odspodu obra zku az ke vlaku? jak urc it vzda lenost vlaku pokud vı me, z e vzda lenost praz cu je 0,806 m? Metody Poc ı tac ove ho Vide nı (MPV) - 3D poc ı tac ove vide nı 48 / 55
50 Nevlastní přímka, (vanishing line - úběžnice) nevlastní přímka je přímka v obraze tzv. průsečnice dvou (všech) rovnoběžných prostorových rovin nebo jako pozice všech nevlastních bodů všech přímek ležící v jedné prostorové rovině např. horizont... pohled na otevřené moře... rovnoběžné prostorové přímky běžící po hladině se na horizontu protínají pak tyto průsečíky jsou obrazy nevlastních bodů a horizont obraz nevlastní přímky Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 49 / 55
51 Dvojpoměr (cross ratio) dvojpoměr je číslo, které charakterizuje poměr délek úseků mezi čtyřmi kolineárními body (body na jedné prostorové přímce) tyto čtyři kolineární prostorové body R,S,T a U definují dvojpoměr jako: [RSTU] = RT SU RU ST (15) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 50 / 55
52 dvojpoměr je invariantní kolineaci dvojpoměr je invariantní perspektivní projekci Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 51 / 55
53 1D projektivní souřadnice mějme nějaké čtyři (tři) body náležící prostorové přímce jsou promítnuty do obrazové roviny nějaké kamery (kolineace) pak v této kameře platí stejný dvojpoměr, jako v původní přímce předpokládejme, že poslední (čtvrtý) bod je úběžník, který v obraze má konečnou souřadnici tento fakt nám umožňuje měřit o obraze bez dalších znalostí projektivní transformace Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 52 / 55
54 [P] = [P P 0 P I P] = P P I P 0 P P 0 PI P P (16) P 0 - je počátek zvoleného souřadného systému [P 0 ] = 0 P - pracovní bod, jeho souřadnici v prostoru chceme určit P I - je bod určující měřítko, můžeme zvolit [P I ] = 1 nebo z velikosti známého objektu (umístěný v daném směru osy). P - pomocný bod (nevlastní bod dané prostorové přímky - osy) [P ] = ± Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 53 / 55
55 2D projektivní souřadnice rozšířením můžeme zavést měření ve dvou na sebe kolmých osách (2D Euklidovský prostor) umožňuje nám měřit podél prostorové roviny (např. podlaha) za pomoci její projekce do obrazu bez další znalostí (kalibrace kamery aj.) Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 54 / 55
56 souřadnice (x,y) libovolného bodu této prostorové roviny se analogicky určí jako: [P x ] = [P x P 0 P xi P x ] [P y ] = [P y P 0 P yi P y ] Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění 55 / 55
Projektivní geometrie. Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni
Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění Projektivní geometrie Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Metody Počítačového Vidění
Projektivní geometrie dvou pohledů. Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni
Metody Počítačového Vidění (MPV) - 3D počítačové vidění Projektivní geometrie dvou pohledů Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Metody Počítačového
Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.
3.4. Výklad Předpokládejme, že v prostoru E 3 jsou dány body A, B, C neležící na jedné přímce. Těmito body prochází jediná rovina, kterou označíme ABC. Určíme vektory u = B - A, v = C - A, které jsou zřejmě
Michal Zamboj. December 23, 2016
Meziřádky mezi kuželosečkami - doplňkový materiál k přednášce Geometrie Michal Zamboj December 3, 06 Pozn. Najdete-li chybu, neváhejte mi napsat, může to ušetřit tápání Vašich kolegů. Pozn. v dokumentu
6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Vektorová algebra 6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE Pravoúhlé souřadnice bodu v prostoru Poloha bodu v prostoru je vzhledem ke třem osám k sobě kolmým určena třemi souřadnicemi, které tvoří uspořádanou trojici reálných
Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32
Matematika 1 12. přednáška MA1 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy 2 Skalární, vektorový a smíšený součin, projekce vektoru 3 Přímky a roviny 4 Vzdálenosti 5 Příčky mimoběžek 6 Zkouška;
Michal Zamboj. January 4, 2018
Meziřádky mezi kuželosečkami - doplňkový materiál k přednášce Geometrie Michal Zamboj January 4, 018 Pozn. Najdete-li chybu, neváhejte mi napsat, může to ušetřit tápání Vašich kolegů. Pozn. v dokumentu
Úlohy nejmenších čtverců
Úlohy nejmenších čtverců Petr Tichý 7. listopadu 2012 1 Problémy nejmenších čtverců Ax b Řešení Ax = b nemusí existovat, a pokud existuje, nemusí být jednoznačné. Často má smysl hledat x tak, že Ax b.
Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3
3.6. Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3 Výklad A. Vzájemná poloha dvou přímek Uvažujme v E 3 přímky p, q: p: X = A + ru q: X = B + sv a hledejme jejich společné body, tj. hledejme takové hodnoty parametrů
Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s
Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných
14. přednáška. Přímka
14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1
2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2
Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací
Analytická geometrie (AG)
Analytická geometrie (AG) - zkoumá geometrické útvary pomocí algebraických a analytických metod Je založena na vektorech a soustavě souřadnic, rozděluje se na AG v rovině a v prostoru. Analytická geometrie
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FTM hlavní souřadnicové soustavy systém snímkových souřadnic systém modelových
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,
Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)
Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika) Kartézská soustava souřadnic je dána počátkem O a uspořádanou trojicí bodů E x,
Aplikace. Středové promítání. A s. Výpočet pohybu kamery rekonstrukcí videosekvence 3D rekonstrukce objektů 3D modelování
Aplikace Výpočet pohybu kamery rekonstrukcí videosekvence 3D rekonstrukce objektů 3D modelování Středové promítání σ A S B S...střed promítání ν...průmětna σ...centrální rovina σ π, S σ π A s B σ, neexistuje
Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)
4 Lineární zobrazení Definice: Nechť V a W jsou vektorové prostory Zobrazení A : V W (zobrazení z V do W nazýváme lineárním zobrazením, pokud pro všechna x V, y V a α R platí 1 A(x y = A(x A(y (vlastnost
Podrobnější výklad tématu naleznete ve studijním textu, na který je odkaz v Moodle. Tam je téma
Kuželosečky a kvadriky - výpisky + příklady Postupně vznikající text k části předmětu Geometrie. Ve výpiscích naleznete výpisky z přednášky, poznámky, řešené příklady a příklady na procvičení. Podrobnější
Analytická geometrie. přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin. Název: XI 3 21:42 (1 z 37)
Analytická geometrie přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin Název: XI 3 21:42 (1 z 37) Název: XI 3 21:42 (2 z 37) Rovnice přímky a) parametrická A B A B C A X Název: XI 3 21:42 (3 z
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Vektory Definice 011 Vektorem aritmetického prostorur n budeme rozumět uspořádanou n-tici reálných čísel x 1, x 2,, x n Definice 012 Definice sčítání
Geometrické transformace pomocí matic
Geometrické transformace pomocí matic Pavel Strachota FJFI ČVUT v Praze 2. dubna 2010 Obsah 1 Úvod 2 Geometrické transformace ve 2D 3 Geometrické transformace ve 3D Obsah 1 Úvod 2 Geometrické transformace
Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
b) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm
b) Početní řešení Na rozdíl od grafického řešení určíme při početním řešení bod, kterým nositelka výslednice bude procházet. Mějme soustavu sil, která obsahuje n - sil a i - silových dvojic obr.36. Obr.36.
19 Eukleidovský bodový prostor
19 Eukleidovský bodový prostor Eukleidovským bodovým prostorem rozumíme afinní bodový prostor, na jehož zaměření je definován skalární součin. Víme, že pomocí skalárního součinu jsou definovány pojmy norma
Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,
Úlohy k přednášce NMAG a : Lineární algebra a geometrie a Verze ze dne. května Toto je seznam přímočarých příkladů k přednášce. Úlohy z tohoto seznamu je nezbytně nutné umět řešit. Podobné typy úloh se
transformace je posunutí plus lineární transformace má svou matici vzhledem k homogenním souřadnicím [1]
[1] Afinní transformace je posunutí plus lineární transformace má svou matici vzhledem k homogenním souřadnicím využití například v počítačové grafice Evropský sociální fond Praha & EU. Investujeme do
Vlastní číslo, vektor
[1] Vlastní číslo, vektor motivace: směr přímky, kterou lin. transformace nezmění invariantní podprostory charakteristický polynom báze, vzhledem ke které je matice transformace nejjednodušší podobnost
Matematika I 12a Euklidovská geometrie
Matematika I 12a Euklidovská geometrie Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 12. 2012 Obsah přednášky 1 Euklidovské prostory 2 Odchylky podprostorů 3 Standardní úlohy 4 Objemy Plán přednášky
3 Projektivní rozšíření Ēn prostoru E n
3 Projektivní rozšíření Ēn prostoru E n Projektivním rozšířením eukleidovského prostoru E n rozumíme jeho doplnění o nevlastní body. Výsledný prostor značíme Ēn. Takovéto rozšíření eukleidovského prostoru
1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz
1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině
3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY
3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY V této kapitole se dozvíte: jak popsat bod v rovině a v prostoru; vzorec na výpočet vzdálenosti dvou bodů; základní tvary rovnice přímky
2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21
2 ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 21 21 Vektory 21 Úlohy k samostatnému řešení 21 22 Přímka a rovina v prostoru 22 Úlohy k samostatnému řešení 22 23 Vzájemná poloha přímek a rovin 25 Úlohy k samostatnému
Deskriptivní geometrie 2
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Deskriptivní geometrie 2 Pomocný učební text - díl II Světlana Tomiczková Plzeň 4. května 2011 verze 1.0 Obsah 1 Středové promítání
ZÁKLADNÍ ZOBRAZOVACÍ METODY
ZÁKLADNÍ ZOBRAZOVACÍ METODY Prostorové útvary zobrazujeme do roviny pomocí promítání, což je jisté zobrazení trojrozměrného prostoru (uvažujme rozšířený Eukleidovský prostor) do roviny, které je zadáno
6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet
6. Vektorový počet Budeme se pohybovat v prostoru R n, což je kartézská mocnina množiny reálných čísel R; R n = R R. Obvykle nám bude stačit omezení na případy n = 1, 2, 3; nicméně teorie je platná obecně.
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY Necht L je lineární vektorový prostor nad tělesem reálných čísel R. Zobrazení (.,.) : L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx,
PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII
PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII V úvodu analytické geometrie jsme vysvětlili, že její hlavní snahou je popsat geometrické útvary (body, vektory, přímky, kružnice,...) pomocí čísel nebo proměnných.
1 Projekce a projektory
Cvičení 3 - zadání a řešení úloh Základy numerické matematiky - NMNM20 Verze z 5. října 208 Projekce a projektory Opakování ortogonální projekce Definice (Ortogonální projekce). Uvažujme V vektorový prostor
Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci
Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Geometrie Různé metody řešení Téma: Analytická geometrie v prostoru, vektory, přímky Autor:
a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:
Řešené příklady z lineární algebry - část 1 Typové příklady s řešením Příklady jsou určeny především k zopakování látky před zkouškou, jsou proto řešeny se znalostmi učiva celého semestru. Tento fakt se
Stereofotogrammetrie
Stereootogrammetrie Princip stereoskopického vidění a tzv. yziologické paralaxy Paralaxa je relativní změna v poloze stacionárních objektů způsobená změnou v geometrii pohledu. horizontální yziologická
2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil Rovnováha sil je stav, kdy na těleso působí více sil, ale jejich výslednice
Skalární součin je nástroj, jak měřit velikost vektorů a úhly mezi vektory v reálných a komplexních vektorových prostorech.
Kapitola 9 Skalární součin Skalární součin je nástroj, jak měřit velikost vektorů a úhly mezi vektory v reálných a komplexních vektorových prostorech. Definice 9.1 Je-li x = (x 1,..., x n ) T R n 1 reálný
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 14. Vlastní vektory Bud V vektorový prostor nad polem P. Lineární zobrazení f : V
Vzorce počítačové grafiky
Vektorové operace součet vektorů rozdíl vektorů opačný vektor násobení vektoru skalárem úhel dvou vektorů velikost vektoru a vzdálenost dvojice bodů v rovině (v prostoru analogicky) u = B A= b a b a u
Vlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
9 Kolmost vektorových podprostorů
9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.
maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést
Úlohy k zamyšlení 1. Zdůvodněte, proč třetí řádek Hornerova schématu pro vyhodnocení polynomu p v bodě c obsahuje koeficienty polynomu r, pro který platí p(x) = (x c) r(x) + p(c). 2. Dokažte, že pokud
3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY
3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY V této kapitole se dozvíte: jak popsat rovinu v třídimenzionálním prostoru; jak analyzovat vzájemnou polohu bodu a roviny včetně jejich vzdálenosti; jak analyzovat vzájemnou
Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky
Rovnice přímky vypsané příklady Zdroj: Vše kromě příkladu 3.4: http://kdm.karlin.mff.cuni.cz/diplomky/jan_koncel/rovina.php?kapitola=parametrickevyjadre ni Příklady 3.5 a 3.7-1 a 3: http://kdm.karlin.mff.cuni.cz/diplomky/jan_koncel/rovina.php?kapitola=obecnarovnice
Úvod do mobilní robotiky AIL028
md at robotika.cz http://robotika.cz/guide/umor07/cs 20. prosince 2007 1 2 3D model světa ProMIS Cvičení hledání domečku Model štěrbinové kamery Idealizovaný jednoduchý model kamery Paprsek světla vychází
M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK
M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu povoleno pouze s odkazem na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.
1/7 ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Základní pojmy: Parametrické vyjádření přímky, roviny Obecná rovnice roviny Vzájemná poloha přímek a rovin Odchylka přímek a rovin Vzdálenosti www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/diplomky/jan_koncel/
Matematika B101MA1, B101MA2
Matematika B101MA1, B101MA2 Zařazení předmětu: povinný předmět 1.ročníku bc studia 2 semestry Rozsah předmětu: prezenční studium 2 + 2 kombinované studium 16 + 0 / semestr Zakončení předmětu: ZS zápočet
Zpracování digitalizovaného obrazu (ZDO) - Analýza pohybu
Zpracování digitalizovaného obrazu (ZDO) - Analýza pohybu Úvod Ing. Zdeněk Krňoul, Ph.D. Katedra Kybernetiky Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Zpracování digitalizovaného obrazu (ZDO)
x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.
1. Afinní podprostory 1.1. Motivace. Uvažujme R 3. Jeho všechny vektorové podprostory jsou počátek, přímky a roviny procházející počátkem a celé R 3. Chceme-li v R 3 dělat geometrii potřebujeme i jiné
VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ
VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ Dvě přímky v rovině mohou být: různoběžné - mají jediný společný bod, rovnoběžné různé - nemají společný bod, totožné - mají nekonečně mnoho společných bodů. ŘEŠENÉ
9.1 Definice a rovnice kuželoseček
9. Kuželosečky a kvadriky 9.1 Definice a rovnice kuželoseček Kuželosečka - řez na kruhovém kuželi, množina bodů splňujících kvadratickou rovnici ve dvou proměnných. Elipsa parametricky: X(t) = (a cos t,
4. Napjatost v bodě tělesa
p04 1 4. Napjatost v bodě tělesa Předpokládejme, že bod C je nebezpečným bodem tělesa a pro zabránění vzniku mezních stavů je m.j. třeba zaručit, že napětí v tomto bodě nepřesáhne definované mezní hodnoty.
1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic
1/10 Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic Soustavy lineárních algebraických rovnic 2/10 Definice: Soustavou m lineárních algebraických rovnic o n neznámých rozumíme soustavu rovnic a 11
Rovnice přímky v prostoru
Rovnice přímky v prostoru Každá přímka v prostoru je jednoznačně zadána dvěma body. K vyjádření všech bodů přímky lze použít parametrické rovnice. Parametrická rovnice přímky p Pokud A, B jsou dva různé
Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R
Rovnice přímky Přímka p je určená dvěma různými body (A, B)(axiom) směrový vektor nenulový rovnoběžný (kolineární) s vektorem s = AB = B A pro libovolný bod X na přímce platí: X A = t s tj. Vektorová rovnice
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
6 Samodružné body a směry afinity
6 Samodružné body a směry afinity Samodružnými body a směry zobrazení rozumíme body a směry, které se v zobrazují samy na sebe. Například otočení R(S má jediný samodružný bod, střed S, anemá žádný samodružný
VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK
VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK p: a x b y c 0 q: a x b y c 0 ROVNOBĚŽNÉ PŘÍMKY (RŮZNÉ) nemají žádný společný bod, můžeme určit jejich vzdálenost, jejich odchylka je 0. Normálové
Geometrie pro počítačovou grafiku - PGR020
Geometrie pro počítačovou grafiku - PGR020 Zbyněk Šír Matematický ústav UK Zbyněk Šír (MÚ UK) - Geometrie pro počítačovou grafiku - PGR020 1 / 18 O čem předmět bude Chceme podat teoretický základ nezbytný
DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a
DERIVACE 1. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ) 4. Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2 x
Analytická geometrie lineárních útvarů
) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU MĚŘICKÝ SNÍMEK Základem měření je fotografický snímek, který je v ideálním případě
Parametrická rovnice přímky v rovině
Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou
1 Analytická geometrie
1 Analytická geometrie 11 Přímky Necht A E 3 a v R 3 je nenulový Pak p = A + v = {X E 3 X = A + tv, t R}, je přímka procházející bodem A se směrovým vektorem v Rovnici X = A + tv, t R, říkáme bodová rovnice
kamerou. Dle optických parametrů objektivu mohou v získaném obraze nastat geometrická
Odstranění geometrických zkreslení obrazu Vstupní obraz pro naše úlohy získáváme pomocí optické soustavy tvořené objektivem a kamerou. Dle optických parametrů objektivu mohou v získaném obraze nastat geometrická
2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.
Řešené příklady z lineární algebry - část 3 Typové příklady s řešením Příklad 3.1: Zobrazení L: P 3 R 23 je zobrazení z prostoru P 3 všech polynomů do stupně 3 (včetně nulového polynomu) do prostoru R
Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.
Vektory, operace s vektory Ž3 Orientovaná úsečka Mějme dvojici bodů, (na přímce, v rovině nebo prostoru), které spojíme a vznikne tak úsečka. Pokud budeme rozlišovat, zda je spojíme od k nebo od k, říkáme,
Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2
Geometrie v R n Začněme nejjednodušší úlohou: Vypočtěme vzdálenost dvou bodů v rovině. Použijeme příkaz distance z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje.
Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2
Geometrie v R n Začněme nejjednodušší úlohou: Vypočtěme vzdálenost dvou bodů v rovině. Použijeme příkaz distance z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje.
Požadavky ke zkoušce
Požadavky ke zkoušce Zkouška z předmětu MATEMATIKA 2 má dvě části Písemná část: Písemná část se ještě dále rozděluje na praktickou část písemku a teoretickou část test. Písemka trvá 90 minut a je v ní
[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}
Vlastní číslo, vektor motivace: směr přímky, kterou lin. transformace nezmění invariantní podprostory charakteristický polynom báze, vzhledem ke které je matice transformace nejjednodušší podobnost s diagonální
6.1 Vektorový prostor
6 Vektorový prostor, vektory Lineární závislost vektorů 6.1 Vektorový prostor Nechť je dán soubor nějakých prvků, v němž je dána jistá struktura vztahů mezi jednotlivými prvky nebo v němž jsou předepsána
Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.
Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu
Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně
19. září 2007 Příklad 1. Příklad 2. Příklad 3. Příklad 1. Určete obecnou rovnici roviny, která prochází body A = [0, 1, 2], B = [ 1, 0, 3], C = [3, 1, 0]. Příklad 1. A = [0, 1, 2], B = [ 1, 0, 3], C =
11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při
. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti:. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..
1.13 Klasifikace kvadrik
5 KAPITOLA 1. KVADRIKY JAKO PLOCHY. STUPNĚ 1.13 Klasifikace kvadrik V této části provedeme klasifikaci kvadrik. Vyšetříme všechny případy, které mohou různou volbou koeficientů v rovnici kvadriky a 11
ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 5: Vektorové prostory Základní pojmy Vektorový prostor nad polem P, reálný (komplexní)
11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ
11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti: 1. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..
5 Pappova věta a její důsledky
5 Pappova věta a její důsledky Pappos z Alexandrie (?90?350), řecký matematik a astronom. Pod označením Pappova věta je uváděno více vět. Proto je třeba uvést, o jaké z těchto vět hovoříme. Zde se budeme
Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr
Geometrické transformace v rovině Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Shodné transformace 1 Shodné transformace shodné transformace (shodnosti, izometrie) převádějí objekt
CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 15 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 Je dána čtvercová mřížka, v níž každý čtverec má délku
VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A
VEKTORY Vektorem se rozumí množina všech orientovaných úseček, které mají stejnou velikost, směr a orientaci, což vidíme na obr. 1. Jedna konkrétní orientovaná úsečka se nazývá umístění vektoru na obr.
Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava
Lineární algebra 9. přednáška: Ortogonalita Dalibor Lukáš Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava email: dalibor.lukas@vsb.cz http://www.am.vsb.cz/lukas/la Text byl vytvořen
Drsná matematika I 13. přednáška Kvadriky a projektivní rozšíření
Drsná matematika I 13. přednáška Kvadriky a projektivní rozšíření Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 12. 12. 2007 Obsah přednášky 1 Literatura 2 Kvadratické formy a kvadriky 3 Projektivní
ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík
Vysoké učení technické v Brně Stavební fakulta ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE Matematika 0A1 Cvičení, zimní semestr Samostatné výstupy Jan Šafařík Brno c 2003 Obsah 1. Výstup č.1 2 2. Výstup
Analytická geometrie v prostoru
Analytická geometrie v prostoru Jméno autora: Ivana Dvořáková Období vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 4. ročník střední odborné školy Tematická oblast: Matematické vzdělávání Předmět: Matematika 4. ročník
Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA
Rovinné přetvoření Rovinné přetvoření, neboli, jak se také často nazývá, geometrická transformace je vlastně lineární zobrazení v prostoru s nějakou soustavou souřadnic. Jde v něm o přepočet souřadnic
Syntetická geometrie I
Afinita Pedagogická fakulta 2018 www.karlin.mff.cuni.cz/~zamboj/ Směr Dvě rovnoběžné přímky mají stejný (neorientovaný) směr. Definice (Samodružný směr) Když se při zobrazení f zobrazí přímka p na přímku