Základní pravidla pro psaní

Transkript

1 Zákldní prvidl pro psní 1. Zákldní principy Je nutné volit typ písm který je vhodný pro příslušný druh dokumentu. Celý dokument by měl být pokud možno sáen jednoho typu popř. jedné rodiny písm nebo lespoň s kombincí co nejmenšího počtu typů písm. Kdyby bylo nutné kombinovt některé typy písm je třeb dodržet i ásdy tohoto kombinování tk by použitá písm spolu tvořil hrmonický celek. Počet růných typů písm v jednom dokumentu by všk v žádném přípdě neměl přesáhnout dv ž tři. tyly všech ndpisů stejné úrovně volené nčení symboly td. dodržujeme v celém dokumentu. Při pořdové úprvě se doporučuje používt mimálně tři ž čtyři úrovně. Odstvec je část tetu ukončená tk že se vloží nk konce odstvce (klávesou Enter. Důsledně dodržujeme prvidl prvopisná rolišujeme tvrdou (nedělitelnou meeru hift+ctrl+meerník úženou meeru. Přitom používáme nky které do tetu ptří neměňujeme npř. spojovník pomlčku či minus. Používáme buď klávesové krtky nebo vložíme příslušný ymbol nebo použijeme funkci Njdi Změň. Jestliže chceme v odstvci nový řádek použijeme hift+enter jestliže chceme povinnou (pevnou stránku pk dáme Ctrl+Enter.. Dělení slov Dělení slov se řídí prvidly prvopisnými prvidly typogrfickými. Jednohláskové předložky neslbičné (k K s v V Z i slbičné (o O u U spojky (i I nesmíme ponecht n konci řádku. Jedinou výjimku tvoří spojk. Můžeme dělit poue třikrát pod sebou. Do počtu tří dělení se počítávjí i interpunkční nménk n konci řádků dokonce i řádky východové. Toto prvidlo nemusíme dodržet při úké sbě do 3 písmen (novinové sloupce. Dělení dvouslbičných slov: Dvouslbičné slovo je možné rodělit poue v přípdě že první část slov má více než jedno písmeno druhá část slov která se převádí n následující řádek lespoň tři písmen. Z písmeno se počítá i interpunkční nménko slovem. Z toho vyplývá že čsto nemůžeme rodělit slovo uvnitř věty le pokud stojí n konci věty nebo před interpunkcí tk můžeme. Víceslbičná slov: Zde dělíme podle slbik se řetelem n stvbu podle schémtu: předponákld-slbičná přípon. Pokud je uprostřed slov skupin souhlásek dělíme tk že jednu souhlásku necháváme n prvním řádku osttní převádíme n následující řádek (ses-tr. ložená slov: Přednost dáváme dělení v místě spojení (Česko-morvská vrchovin pokud jsou složené výry se spojovníkem dělíme je tk že spojovník opkujeme i n novém řádku (lovník česko-německý. pojení slov nebo krtek číslic: Pokud je nebytné rodělit spojení číslic nčky nebo krtky měrné jednotky číná n následujícím řádku jednotk vypsná celým slovem (1-kilometrů. Pokud je náev před číslem je možné ho ponecht n předcháejícím řádku poue v přípdě že číselný údj je lespoň dvoumístný (obr.-11. Dtum je možné rodělit poue tk že den měsíc oddělíme od letopočtu (3. srpn lov se nesmí dělit: pokud by ůstlo n konci řádku jedno písmeno (-nbáe pokud by n následující řádek byl přenesen poue dvě písmen (nbá-e pokud by rodělením slov vniklo slovo nevhodného výnmu nebo vulgrismus (spisov-tele ná-držk dále se nesmí dělit do dvou řádků titul jméno krácené jméno příjmení (MUDr.-Novák J.- Novák čísl číslovky se krtkmi jednotek dtumy vysáené číslicemi (1-1-m 5-Kč srpn 1956 tké není možné dělit krtky (t.-č. -p.

2 3. Interpunkční nménk Interpunkční nménk jsou ve většině přípdů povžován nky rovnocenné s písmeny číslicemi. Zrovnávjí se tedy v tetu stejně jko jiné nky. Někdy se sáejí jko věšená pk přeshují okrje odstvce. V titulkové sbě le sáet menšená interpunkční nménk o jeden přípdně dv stupně než je sáený titulek. 4. Znménk Tečk čárk sáí se těsně slovo po ní následuje meer. Pokud tečkou nebo čárkou následuje dlší interpunkční nménko přisují se k sobě. Dvojtečk středník otník vykřičník tyto čtyři nky se od slov oddělují úženou meerou (ončit sousední písmen Formát Písmo Proložení nků meer úžená. V šířkové definici nků n to bývá pmtováno proto není povžován sb be oddělování meermi chybu. V tetovém editoru Word 8. je úžená meer součástí nku. Tři tečky N čátku nebo n konci věty nhrují nevyslovený tet. V definici fontů je již budovná úžená meer před tímto nkem proto se sáí be meer. V přípdě že tři tečky ončují neúplný výčet sáí se s meerou. Mám Tě rád le ; nákup by velký: ovoce elenin mso Pokud je sáíme tečkmi je nutné poslední písmeno vkládt úženou meeru. Můžeme použít i nk písmového fontu levé lt+133. postrof (odsuvník lt+146 Nhruje písmeno sáí se vždy nkem postrofu nikoli obrácenou čárkou. postrof se přisuje těsně ke slovu pokud je uprostřed slov sáí se be meer použitý n konci slov se od následujícího odděluje úženou meerou. V letopočtu nebo uvnitř slov je be meer. pojovník (divis Používá se buď k dělení slov nebo ke spojování slov při složených výrech. áí se be meer. Pokud výr se spojovníkem bude rodělen do dvou řádků je nutné spojovník n novém řádku opkovt. Pomlčk lt+15 Pomlčk je delší než spojovník jestliže slouží pro nnčení přestávky v tetu je vždy oddělen meermi. mí ůstt n konci řádku le nový řádek jí čínt nesmí. Při ončení celých měnových hodnot se klde těsně desetinnou čárku (5 Kč. Při použití pomlčky místo spojovníku ve výnmu ž od do versus se neodděluje od slov meermi proto jí nesmí řádk končit ni čínt. Pokud není možné tuto ásdu dodržet je nutné nhrdit pomlčku slovním výrem. Jestliže použijeme pomlčku ve výnmu opkovcího nménk ve slovnících rejstřících pk je sáen n čátku řádku od slov se neodděluje meerou. Pomlčk jko uvedení přímé řeči výčtu se odděluje od následujícího nku pevnou meerou. V tomto výnmu je smořejmě n čátku řádku. Uvoovky kulté ávorky hrnté ávorky svorky uvoovky i ávorky se přisují vždy ke slovu jejich používání se řídí prvopisnými prvidly. Hvědičk křížek Tyto dv nky se používjí jko symboly nroení úmrtí nebo pro odvolávky v tetu. Ve spojení s číslicí nebo jménem se oddělují od následujícího prvního nku úženou meerou. Hvědičk je n klávese křížek vyvoláte lt+134. Prgrf Znčk pro prgrf se užívá jen v souvislosti s čísly jež následují sáí se be tečky od čísl je oddělen úženou meerou. Jink se vypisuje slovem. mpersnd & používá se mei dvěm slovy čsto jmény ve výnmu v ončení firem. Od obou slov je oddělen úženou meerou. Puntík používá se ke výrnění důležité části tetu nebo nového odstvce. 5. Čísl krtky Číselné hodnoty pokud se vyskytují v tetu sáíme je slovně. Výjimku tvoří sb dtumů letopočtů dt spojení čísel s měrnými jednotkmi. Zde se oddělení číslice dlšího tetu provede úženou meerou. Vyjde-li číslo n čátku řádku není to možné měnit vypíše se hodnot slovy. V technické sbě pro vyjádření číselné hodnoty používáme číslic. Tisíce miliony se oddělují meerou desetinná míst se oddělují čárkou be meery. Číslice od desetinné čárky nprvo se oddělují meerou po trojmístných skupinách podobně jko tisíce miliony. Při ření číslic do sloupců pod sebou se jednotky desítky stovky tisíce miliony desetinné čárky desetiny

3 sáejí přesně pod sebe. Celé peněžní hodnoty se v desetinném vyjádření sáejí s desetinnou čárkou pomlčkou tehdy se nčk měny klde před číselný údj. Jde-li o celé číslo nčk se klde číselnou hodnotu Kč 155; 15 Kč; Kč 15. Při desetinném vyjádření jiných celých hodnot (míry váhy p. se nepoužívá pomlčk le desetinná čárk s nulmi (15 m; l; 15 t. Řdové číslovky vyjádřené rbskými číslicemi se sáejí s tečkou be oddělení meerou. Římské číslice se používjí k ončení měsíců století kpitol knih p. Řdová číslovk vyjádřená římskou číslicí se sáí s tečkou sloupce římským čísel se vyrovnávjí podle prvého okrje nebo podle tečky nimi. Číslice spojená s výrem do jednoho slov nebo nčky se sáí be meery (ve slovenštině se spojovníkem (5krát 5násobek. V odborné litertuře se proměnné vysují proloženě (itlikou vektory se nejčstěji vynčují tučně (bold. Přepínání mei klávesnicí CZ U se provede součsným stiskem hift+hift nebo lt+hift. Dtum Den sáíme rbskými číslicemi s tečkou měsíc rbskými nebo římskými číslicemi s tečkou nebo slovně letopočet nekráceně rbskými číslicemi be oddělování čísel meerou po skupinách. Zkrácení letopočtu o první dvě číslice je možné poue při dvou letopočtech spojených spojovníkem nebo lomkovou čárou nebo ve vláštních spojeních npř. INVEX 94 nebo v přípdě výtvrného áměru (novoročenk p.. Jednotlivé údje oddělujeme meerou. Píšeme-li dt v sestvě potom se pisují dny měsíce i roky tk by byly ve směru pod sebou vždy tečky jež nimi následují. V dopisech které by se mohly stát pro důležitost svého obshu důkním mteriálem se vypisuje měsíc vždy slovem. Z dtem v dopisech se tečk nedělá. Píšeme-li kromě dt též místo odeslání pk mei nimi neděláme čárku (Hvířov 6. ledn dresu píšeme od téže svislice včetně PČ pokud není předtisk dresu odesíltele do levého horního rohu. Čsové údje Tečk nebo čárk oddělují hodiny od minut sáí se be meer sekundy od minut se oddělují dvojtečkou jejich desetiny desetinnou čárkou. Při sbě sportovních výsledků se hodiny minuty i sekundy oddělují dvojtečkou be meer. Čsové údje se nesmí dělit do dvou řádků. Telefonní čísl áíme je ve skupinách po dvou ž třech číslech oddělených úženou meerou. Telefonní čísl nedělte do dvou řádků. Poštovní směrovcí čísl sáejí se v úprvě 88 oddělené úženou meerou. Procento promile Znčk % má svoji klávesu nčku promile vyvoláte lt+137. Obě nčky se oddělují od předcháejícího čísl úženou meerou. Těsně se přisují pokud je složený nk sáen jko přídvné jméno (odborník n 1 % le 1% odborník. tupeň lt+176 při ončení áporné teploty se nménko minus číslice sáí be meery nčk stupeň se odděluje od číslice úženou meerou. Kldná teplot se sáí be plus. pojení stupeň Celsi je jeden výr tkže nčk stupeň se od krtky C neodděluje. Pokud budete sáet hodnoty ve stupních Kelvin sáí se be nčky stupeň krtk se odděluje meerou ( 5 5 C 5 K. Ončení stupně lkoholu: podobně jko u procent se de jedná o přídvné jméno nčk se tedy k číslici přisuje be meery (1 pivo. Údje o velikosti úhlu vyjádřené ve stupních minutách vteřinách se sáejí be meery. Přibyl dlší dvě nménk pro ončení minut lt+18 vteřin lt+189 ( Lomítko používá se při lomcích sáených v tetu při ončení čísl domu letopočtů telefonních čísel p. Zkrtky používáme jen u skutečně běžně používných všeobecně sroumitelných výrů slovních spojení. áejí se s tečkou nesmí se použít n čátku řádku. Zkrtková tečk se sáí těsně výr po ní následuje úžená meer. Zkrtky měrových jednotek peněžních hodnot dlší krtky sáíme tk jk jsou definovány. Zkrtky kdemických titulů jsou tké končeny tečkou psní mlých velkých písmen se řídí prvopisnými prvidly. Pokud krtkovou tečkou následuje dlší interpunkční nménko přisuje se be meery. Be teček velkými písmeny se sáejí krtky institucí úřdů firem států. Npříkld JUDr. MUDr. PhDr. Ing. ing. doc. prof. ing.rch. pplk. 1W žárovk (desetiwttová příkon žárovky je 1 W (deset wttů. 6. Psní odborného článku Fyik fyikální veličiny se v tetu i v rovnicích pisují kurívou vektorové tučně kurívou nebo s šipkou nd jejím symbolem. Hodnoty fyikálních veličin se pisují kolmým písmem jsou

4 odděleny od hodnoty meerou. Násobky jednotek (kilo-k mili-m se sáí před symbolem be meery. ložené jednotky jsou odděleny (úženou meerou. Horní dolní indey se pisují kolmo (konstnt nebo kurívou (proměnné. K přiření hodnoty fyikální veličině se používjí růné nky (npř. =<> které jsou odděleny obou strn meerou. Mtemtické vorce prvidl se pisují jko smosttný odstvec. Typ i velikost písm musí být stejné jko doprovodný tet. Vorce bývjí prvidl utomticky číslovány se rovnáním vprvo. Proměnné se ve vorcích pisují kurívou nebo tučně kurívou konstnty operátory kolmým písmem. Zákldní mtemtické nčky ( ± + = < > / se sáejí s oboustrnnými (pokud možno úženými meermi. Je-li mtemtická nčk ve větě kde nhruje slovo odděluje se běžnými meermi. Chemické vorce u všech vorců sumárních i strukturních je třeb dbát npříkld n to by všechny vby byly stejně dlouhé nčky příslušného prvku nebo skupiny přiléhly těsně k vbě tedy be meer. Dolní indey tj. čísl udávjící počet tomů příslušného prvku nebo počet skupin prvků sáíme tké be meer [H C(OH ]. trukturní vorce které nemůžeme použít v sumárním tvru píšeme pomocí speciálního progrmu pro sbu chemických vorců to pltí nejen pro všechny obory orgnické chemie le ejmén biochemie biologie medicíny td. Tbulky se používjí k přehlednému uspořádání výsledků. Měly by obshovt áhlví (vlevo nebo nhoře ve kterém je specifikován obsh jednotlivých řádků sloupců. Pokud jsou v tbulce umístěn čísl (ve sloupci rovnávjí se n poici desetinné čárky tety se rovnávjí prvidl vlevo. trukturu tbulky le výrnit vhodnou volbou dělících čr. Obráky grfy musí mít tkovou velikost by byly přiměřené obklopujícímu tetu. Velikost obráků by měl být 1/4 ž 1/ strny podle jeho složitosti. Velikost typ písm v obrácích grfech musí být stejný jko v okolním tetu. Náev obráku bývá umístěn prvidl dole je utomticky číslován. enm litertury jednotlivé položky senmu litertury obshují u knih jméno utor náev díl nkldtele pořdí vydání místo vydání rok vydání. U článků čsopisů se uvádí jméno utor náev článku náev čsopisu ročník rok vydání číslo stránk (rosh. Psní dres podle Zprvodje pošty listopdu Umístění dresních údjů n dresní strně ásilky V prvé dolní čtvrtině dresní strny se umisťuje dres dresát příp.evidenční nky. U ásilek s potiskem je pole vymeeno linkovými růžky. V levé horní čtvrtině dresní strny se umisťuje dres odesiltele ponámky týkjící se působu doprvy poždovného cháení se ásilkou (npříkld Doporučeně Do vlstních rukou j. podcí osttní nálepky pošty. pisové nčky nčky inerátů ončení soutěží jiné podobné údje je dovoleno uvádět též v levé horní čtvrtině dresní strny; jsou umístěny prvidl nd dresou odesiltele. V prvé horní čtvrtině dresní strny se umisťuje výpltné (tj. npříkld poštovní námk ponámky vthující se k výpltnému.. Velikost druh písm Pro dresy tištěné se používá jednoduché stojcí písmo npř. písmo pscího stroje ril Helvetic Courier New pod. nepoužívt kurívu písm dobená kligrfická nebo lomená. Pro tisk návu ulice čísl domu PČ návu dodávcí pošty se doporučuje velikost písm 75 ž 375 mm pro náev firmy pod. je možno použít i větší písmo do velikosti 4 mm. Duktus písm le použít písm řeu polotučného nebo písm ákldního (obyčejného řeu. Minimální meer mei nky je 3 mm. Pokud je dres npsán rukou musí být čitelná číslice se nemjí dotýkt rámečků. 3. Vory dres Celá dres dresát se píše od jedné levé svislice. Poštovní směrovcí číslo nesmí být předseno. Jestliže jsou předtištěny obdélníčky pro PČ pk ho vepisujeme do nich.

5 ČN IO 8 - Veličiny jednotky Část : Mtemtické nky nčky užívné v přírodních vědách technice Tto norm je českou verí meinárodní normy IO 8 -:9. Meinárodní norm IO 8 -:9 má sttus české technické normy. Touto normou se nhruje ČN IO únor Proměnné funkce operátory Proměnné jko y td. průběžné indey jko i v Σ i se tisknou kursivními typy. Kursivně se tisknou i prmetry jko b td. které se mohou povžovt v dné souvislosti konstnty. Totéž pltí všeobecně pro funkce npř. f g. Eplicitně definovné funkce se všk tisknou stojtým písmem npř. sin ep ln. Mtemtické konstnty které jsou stálé se tisknou stojtě npř. e π i = 1. Přesně definovné operátory se tké tisknou stojtě npř. div δ v δ obě d v df/d. Čísl vyjádřená číslicemi se tké tisknou stojtě npř rgument funkce se nčkou funkce píše v ávorkách be meery mei nčkou funkce první ávorkou npř. f(. kládá-li se nčk funkce e dvou nebo více písmen rgument neobshuje žádné operční nky jko + nebo / le ávorky u rgumentu vynecht. V těchto přípdech má být mei nčkou funkce rgumentem mlá meer. Je-li nebepečí nedoroumění mjí se ávorky vždy použít. N příkld se píše cos( + y nebo (cos + y nepíše se cos + y což by se mohlo povžovt cos( +. Je-li třeb rodělit výr nebo rovnici n dv nebo více řádků rodělení by přednostně mělo následovt po některém e nků = + ± nebo nebo je-li to nutné po některém e nků nebo /. V tomto přípdě působí nk jko rodělovcí nménko n konci prvního řádku informuje čtenáře že bytek následuje n dlším řádu přípdně i n dlší stránce. N čátku dlšího řádku se nk neopkuje npříkld dv nky minus by mohly vést ke nménkovým chybám..3 kláry vektory tenory kláry vektory tenory se užívjí k ončení určitých fyikálních veličin. Jko tkové neávisí n volbě souřdnicové soustvy tím co složky vektoru nebo tenoru n této volbě ávisí. Místo bychom s kždou složkou prcovli jko s veličinou (tj. číselná hodnot jednotk můžeme pst vektor jko vektor číselné hodnoty násobený jednotkou. Všechny jednotky jsou skláry. Příkld F = (3 N N 5N = (3 5 N. Podle normy ČN IO jsou ve všech dokumentech používány tyto symboly: Množin všech reálných čísel R Krtéský součin R R = R Množin Uvřený intervl [ 3] Otevřený intervl ( 3 Polootevřené intervly [ 3 ( 3] Uspořádná dvojice ( b Násobení b Dělení b Druhá odmocnin Bod T v prostoru o souřdnicích y T = ( ; y; Funkce eponenciální e Logritmus při ákldu log Přiroený logritmus ln

6 Dekdický logritmus Funkce tngens Funkce kotngens Cyklometrické funkce ignum Imginární jednotk Mtice Mtice Norm mtice Determinnt Determinnt mtice Vektor Velikost vektoru Jednotkové vektory ve směrech krt. souř. os Krtéské souřdnice Polární souřdnice Cylindrické (válcové souřdnice férické (kulové souřdnice klární součin dvou vektorů Vektorový součin dvou vektorů První derivce funkce f ( První derivce funkce y = f ( podle v bodě Druhá derivce funkce f ( Druhá derivce funkce y = f ( podle v bodě lg tn cot rcsin rccos rctn rccot sgn i n. m1... mn 11. m1 det n mn i j k nebo e i y ρ ϕ ρ ϕ r ϕ ϑ b b f nebo f nebo y y y = podle ( f ( nebo ( y = podle f ( nebo f f ( nebo y ( ( N-tá derivce funkce y = f ( podle f n ( n ( nebo f f Prciální derivce (prvního řádu funkce = f ( ( f f ( y podle Prciální derivce (prvního řádu funkce = f ( podle y Prciální derivce funkce f ( v bodě ( y = podle ( f ( ( f y f nebo y nebo ( n y f ( y f ( y y f y ( y y y ( f ( y ( y ( Prciální derivce funkce f ( = podle f ( T f ( T y nebo nebo

7 v bodě T = ( y ( T ( T Prciální derivce druhého řádu funkce = f ( podle míšená prciální derivce druhého řádu funkce ( = f podle pk podle y f ( ( f ( ( lim f Limit ( Integrál f ( b d f f f f ( ( f ( y y Dvojný integrál f ( d dy f y ( y y Trojný integrál f ( y d dy d y klární pole f f : u = f ( y Vektorové pole = ( ( y y ( y ( y = ( y i + ( y j ( y k Operátor nbl (Hmiltonův operátor y + = i + j + k y Operátor delt (Lplceův operátor = + + Grdient sklárního pole f grd f Divergence vektorového pole div Rotce vektorového pole rot grd f M Grdient sklárního pole f v bodě M ( Divergence vektorového pole v bodě M div ( M Rotce vektorového pole v bodě M rot ( M Křivkový integrál I. druhu C f d s resp. C f d s Křivkový integrál II. druhu Plošný integrál I. druhu Plošný integrál II. druhu C dr resp. d r f d resp. d C f d resp. d