Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

Transkript

1 Ig. Pvel Novák s.r.o. Plá odpdového hospodářství Krlovrského krje Alytická část červeec 2015 Zdvtel: Krlovrský krj, Závodí 353, Krlovy Vry Zhotovitel: Ig. Pvel Novák s.r.o. Osdí 755/26, Prh 7 - Holešovice tel , mob e-mil pvel.ovk@igpvelovk.cz Vyprcovl: Ig. Mrti Mrčková; Ig. Pvel Novák

2 Teto dokumet byl vytvoře z fičí podpory SFŽP ČR MŽP 2

3 Obsh 1. Obecá ustoveí Účel Pláu odpdového hospodářství Krlovrského krje Čsové období pláováí Struktur POH krje Alytická část Území, geogrfické demogrfické spekty Geogrfická poloh rozloh území Klimtická chrkteristik krje Hospodářství regiou Demogrfická sociálí chrkteristik Výčet územích smosprávých celků Produkce odpdů v krji Produkce komuálích odpdů Produkce SKO objemého KO Produkce BRKO BRO Produkce stvebích odpdů Produkce oblových odpdů Produkce výrobků s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech PCB zřízeí je obshující Odpdí oleje Bterie kumulátory Kly z čistíre odpdích vod Odpdy z výroby oxidu titičitého Odpdy zbestu Autovrky Elektrická elektroická zřízeí Peumtiky Zářivky jiý odpd se rtutí Produkce ebezpečých odpdů Vyhodoceí stávjících systémů sběru území krje Systémy sběru svozu komuálích odpdů Systémy sběru svozu osttích odpdů Systémy zpětého odběru doslouživších elektrických elektroických zřízeí

4 Systém zpětého odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů Způsoby kládáí s odpdy Nkládáí s komuálími jim podobými odpdy Nkládáí s SKO objemým KO Nkládáí s BRKO s BRO Nkládáí se stvebími odpdy Nkládáí s oblovými odpdy Nkládáí s výrobky s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech PCB zřízeí je obshující Odpdí oleje Bterie kumulátory Kly z čistíre odpdích vod Odpdy z výroby oxidu titičitého Odpdy zbestu Autovrky Elektrická elektroická zřízeí Peumtiky Zářivky jiý odpd se rtutí Nkládáí s ebezpečými odpdy Přehled zřízeí pro kládáí s odpdy Posouzeí kpcity pro jedotlivé způsoby kládáí s odpdy Posouzeí ezbytých změ doplěí systémů sběru kládáí s odpdy výrobky s ukočeou životostí Podkldy pro získáí iformcí ezbytých pro vyprcováí kritérií pro umístěí kpcity zřízeí pro kládáí s odpdy podporová z veřejých zdrojů Poteciál produkce vybrých odpdových toků území Krlovrského krje Sběré dvory území krje ve vzthu k počtu obyvtel měst obcí území Krlovrského krje Vyhodoceí souldu odpdového hospodářství Krlovrského krje s POH České republiky Metodický přístup Vyhodoceí souldu odpdového hospodářství krje s cíli POH ČR Zhodoceí součsého stvu v oblsti spolupráce krje se sousedími krji při řešeí problemtiky kládáí s odpdy Vyhodoceí souldu regioálích politik s cíli POH krje

5 SEZNAM TABULEK Tb. 1: Zákldí údje o okresech krje k Tb. 2: Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí 16 Tb. 3: Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí Tb. 4: Podíl oblové složky ve vytříděém komuálím odpdu podle jedotlivých komodit v KvK (v %) Tb. 5: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších elektrospotřebičů v Krlovrském krji Tb. 6: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů v Krlovrském krji - struktur sběré sítě společosti ECOBAT k Tb. 7: Dlší kládáí s odděleě shromážděými přeosými bteriemi kumulátory v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT (t) Tb. 8: Způsob kládáí se sesbírými přeosými bteriemi kumulátory v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT (t; %) Tb. 9: Mteriálové využití sesbírých přeosých bterií kumulátorů v rámci zpětého odběru společosti ECOBAT Tb. 10: Mír využití zpětě odebrých EEZ v ČR Tb. 11: Zřízeí k kládáí s odpdy v Krlovrském krji Tb. 12: Sběré dvory v obcích d 2 tis. obyvtel v Krlovrském krji Tb. 13: Sběré dvory v obcích meších ež 2 tis. obyvtel v Krlovrském krji SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Mp Krlovrského krje Obr. 2. Klimtické regioy Obr. 3. Velikostí skupiy obcí v Krlovrském krji Obr. 4. Admiistrtiví čleěí Krlovrského krje Obr. 5: Produkce odpdů v KvK v letech Obr. 6: Měrá produkce odpdů KvK mezi lety v kg/obyvtele Obr. 7: Produkce komuálích odpdů v KvK v letech Obr. 8: Produkce všech odděleě shromážděých komuálích odpdů (skupi 20 všichi původci + skupi 15 obce) v KvK v letech Obr. 9: Výtěžost tříděého sběru komuálího odpdu po jedotlivých komoditách (kg/obyvtele rok)

6 Obr. 10: Produkce SKO objemého KO v KvK v letech Obr. 11: Produkce BRO BRKO v KvK v letech Obr. 12: Produkce stvebích odpdů v KvK mezi lety Obr. 13: Produkce oblových odpdů v KvK mezi lety Obr. 14: Produkce odpdů s PCB v KvK mezi lety Obr. 15: Produkce odpdích olejů v KvK mezi lety Obr. 16: Produkce odpdů bterií kumulátorů v KvK mezi lety Obr. 17: Možství sesbírých přeosých bterií kumulátorů v letech v rámci sítě zpětého odběru společosti ECOBAT s.r.o. (t) v KvK Obr. 18: Produkce klů z čistíre odpdích vod (ČOV) v KvK mezi lety Obr. 19: Produkce odpdů zbestu v KvK mezi lety Obr. 20: Produkce utovrků v KvK mezi lety Obr. 21: Produkce odpdů elektrických elektroických zřízeí v KvK mezi lety Obr. 22: Možství zpětě odebrých doslouživších elektrických elektroických spotřebičů prostředictvím míst zpětého odběru v Krlovrském krji mezi lety (dt od Kolektivích systémů) Obr. 23: Produkce odpdů peumtik v KvK mezi lety Obr. 24: Produkce odpdů zářivek jiého odpdu se rtutí v Kvk mezi lety Obr. 25: Produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety Obr. 26: Měrá produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety Obr. 27: Podíl obyvtel obcí se 4složkovým sběrem v KvK v roce Obr. 28: Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit evidových koci jedotlivých let (ks) v KvK Obr. 29: Nkládáí s odpdy (všechy odpdy) v KvK v letech 2009 ž Obr. 30: Využití odstrňováí odpdů v KvK v roce 2013 (% podíl) Obr. 31: Způsoby využíváí odpdů v KvK v roce 2013 (% podíly) Obr. 32: Způsoby odstrňováí odpdů v KvK v roce 2013 (% podíly) Obr. 33: Nkládáí s odpdy ktegorie Osttí Obr. 34: Nkládáí s komuálími odpdy v KvK mezi lety (tuy) Obr. 35: Využití odstrňováí komuálích odpdů v KvK v r (% podíl) Obr. 36: Skládkováí SKO v KvK mezi lety Obr. 37: Vývoj mteriálového využití objemého KO v KvK mezi lety Obr. 38: Nkládáí s BRO v KvK mezi lety (defiice BRO dle vyhlášky MŽP) 47 Obr. 39: Možství BRKO (od obcí) ukládých skládky v KvK mezi lety

7 Obr. 40: Možství skládkového BRKO jedoho obyvtele KvK mezi lety Obr. 41: Nkládáí se stvebími odpdy (všechy stvebí odpdy) v KvK mezi lety Obr. 42: Podíl recyklce mteriálovém využití stvebích odpdů (bez ) v KvK mezi lety Obr. 43: Recyklce oblových odpdů v KvK mezi lety Obr. 44: Nkládáí s kly z ČOV v KvK mezi lety Obr. 45: Podíl využití odstrěí klů z ČOV v KvK v roce Obr. 46: Nkládáí s kly z ČOV v KvK v roce 2013 (% podíly) Obr. 47: Nkládáí s ebezpečými odpdy v KvK Obr. 48: Nkládáí s ebezpečými odpdy v roce 2013 (% podíly) Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, Obr. 49: Skládky osttích odpdů, zřízeí k úprvě odpdů skldy ebezpečých odpdů území Krlovrského krje Obr. 50: Sběry výkupy odpdů území Krlovrského krje Obr. 51: Zřízeí k recyklci odpdů, k úprvě elektroodpdů k eergetickému využití odpdů území Krlovrského krje Obr. 52: Zřízeí k využití odpdů k teréím úprvám rekultivcím území Krlovrského krje Obr. 53: Zřízeí ke zprcováí utovrků území Krlovrského krje Obr. 54: Třídicí liky ppíru, plstů skl území Krlovrského krje Obr. 55: Zřízeí ke kompostováí BRO území Krlovrského krje Obr. 56: Sběré dvory území Krlovrského krje SEZNAM PŘÍLOH Příloh 1: Přehled zřízeí odpdového hospodářství Příloh 2: Alýz souldu OH Krlovrského krje s POH ČR SEZNAM ZKRATEK BRKO BRO ČOV Biologicky rozložitelý komuálí odpd Biologicky rozložitelý odpd čistír odpdích vod KKOH KvK Krjská kocepce odpdového hospodářství Krlovrského krje KO OH ORP Komuálí odpd Odpdové hospodářství Obec s rozšířeou působostí 7

8 PCB polychlorové bifeyly POH plá odpdového hospodářství POH ČR Plá odpdového hospodářství České republiky POH KvK Plá odpdového hospodářství Krlovrského krje POPs Persistet Orgic Pollutts (gl.); perzistetí orgické látky SD Sběrý dvůr SKO Směsý komuálí odpd VISOH Veřejý iformčí systém odpdového hospodářství VOK Velkoobjemové kotejery BRKO Biologicky rozložitelý komuálí odpd BRO Biologicky rozložitelý odpd ČOV čistír odpdích vod KKOH KvK Krjská kocepce odpdového hospodářství Krlovrského krje KO Komuálí odpd 8

9 ODDÍL I Úvod 9

10 1. Obecá ustoveí 1.1. Účel Pláu odpdového hospodářství Krlovrského krje Krj podle 43 odst. 1 v souldu s 78 odst. 1 ) záko č. 185/2001 Sb., o odpdech, o změě ěkterých dlších zákoů, ve zěí pozdějších předpisů (dále je záko o odpdech ), zprcovává Plá odpdového hospodářství krje jeho změy (dále POH krje) pro jím sprvové území. Podle 43 odst. 2 záko o odpdech musí být POH krje v souldu se závzou částí Pláu odpdového hospodářství České republiky jejími změmi (dále POH ČR). Závzá část POH krje je závzým podkldem pro zprcováí pláů odpdového hospodářství obcí pro rozhodovcí kocepčí čiosti příslušých správích úřdů, krjů obcí v oblsti odpdového hospodářství podkldem pro zprcováváí územě pláovcí dokumetce krje ( 43 odst. 11 záko o odpdech). Obsh POH krje, poždvky jeho zprcováí dlší poviosti, které souvisejí se změou POH krje, jsou stovey v 43 záko o odpdech. Cílem POH krje je lyzovt stv odpdového hospodářství s ohledem geogrfické, demogrfické, sociálí, ekoomické ekologické podmíky rozvoje regiou v itecích předpokládého vývoje odpdového hospodářství v ČR EU. N zákldě lýzy v souldu s pricipy udržitelého rozvoje ásledě stovuje hlví směry, cíle priority odpdového hospodářství v regiou. Tyto odráží zákoem stoveou hierrchii pricipů odpdového hospodářství, kde je vrcholu prevece vziku odpdů, ásleduje omezováí jejich možství ebezpečých vlstostí, využíváí odpdů s prioritou jejich mteriálového využití odstrňováí zbytkových odpdů je ž posledím místě. Zprcováím ávrhu POH Krlovrského krje (dále je POH KvK) byl zákldě výběrového řízeí pověře společost Ig. Pvel Novák s.r.o. Hrmoogrm prcí zprcováí POH KvK byl přijt v březu roku 2015, jko součást smlouvy o dílo. Práce příprvě POH KvK byly zhájey v dubu Kotrolu postupu stvu zprcováí POH KvK zjišťuje k tomuto účelu vytvořeý Řídicí tým POH Krlovrského krje. Účelem POH KvK je: ) vytvořit fukčí systém hospodřeí s odpdy v krji zjistit dymický, vitřě provázý rozvoj celého systému odpdového hospodářství, určit směry cíle pro budoucí kládáí s odpdy pro rozvoj ifrstruktury odpdového hospodářství, stovit optřeí ástroje k jejich dosžeí při zchováí evirometálí, sociálí ekoomické rovováhy zchováí stdrdů ochry lidského zdrví; b) zprcovt podkld pro vyprcováí vzujících pláů odpdového hospodářství obcí ( 43 odst. 11 záko o odpdech) Čsové období pláováí POH Krlovrského krje se zprcovává dobu ejméě 10 let, tj. období , musí být změě při kždé zásdí změě podmíek, jejichž zákldě byl zprcová, to ejpozději do 1 roku od změy podmíek ( 43 odst. 9 záko o odpdech). 10

11 POH KvK musí být zprcová schvále do 18 měsíců od bytí účiosti řízeí vlády, kterým se vyhlšuje POH ČR. POH ČR byl vyhláše řízeím vlády č 352/2014 Sb., o Pláu odpdového hospodářství České republiky pro období byl účiosti dem 1. led Struktur POH krje POH krje tvoří ásledující zákldí kpitoly: 1. Úvod 2. Alytická část 3. Závzá část 4. Směrá část 5. Přílohy V souldu se schváleým Pláem odpdového hospodářství České republiky (řízeí vlády č. 352/2014 Sb., o POH ČR pro období ) Alytická část POH KvK obshuje zejmé vyhodoceí stvu odpdového hospodářství Krlovrského krje. Pro hodoceí stávjícího stvu byl využit dt z Veřejého iformčího systému odpdového hospodářství Miisterstv životího prostředí (VISOH), dostupá veřejě z webové stráky Alytická část zejmé obshuje: ) výčet druhů, možství zdroje vzikjících odpdů posouzeí vývoje jejich produkce kládáí, b) vyhodoceí stávjících systémů sběru kládáí s odpdy území krje miimálě pro komuálí odpdy, směsý komuálí odpd, biologicky rozložitelé odpdy, oblové odpdy, ebezpečé odpdy, stvebí odpdy, výrobky s ukočeou životostí, odpdy podle části čtvrté záko o odpdech, včetě tříděého sběru mteriálově využitelých složek odpdů, c) vyhodoceí sítě zřízeí pro kládáí s odpdy území krje včetě posouzeí kpcit pro jedotlivé způsoby kládáí, posouzeí ezbytých změ doplěí systémů sběru kládáí s odpdy výrobky s ukočeou životostí s ohledem jejich zlepšeí v souldu s pricipy soběstčosti blízkosti, d) podkldy pro získáí iformcí ezbytých pro vyprcováí kritérií pro umístěí kpcity zřízeí pro kládáí s odpdy podporová z veřejých zdrojů, pokud je to s ohledem plěí stoveých cílů ezbyté. Závzá část POH krje obshuje cíle optřeí pro předcházeí vziku odpdů stovuje cíle, zásdy optřeí k jejich dosžeí včetě preferových způsobů kládáí soustvu idikátorů k hodoceí plěí cílů pláu odpdového hospodářství krje pro: ) kládáí s komuálími odpdy, zejmé směsým komuálím odpdem biologicky rozložitelými odpdy, b) kládáí se stvebími odpdy, c) kládáí s oblovými odpdy, 11

12 d) kládáí s výrobky s ukočeou životostí vybrými odpdy podle části čtvrté záko o odpdech, e) kládáí s dlšími odpdy, zejmé ebezpečými, f) příprvu opětové použití, recyklci, využíváí odstrňováí odpdů miimlizující epřízivý dopd životí prostředí, g) sižováí možství odpdů ukládých skládky, zejmé biologicky rozložitelých odpdů, h) sižováí podílu biologicky rozložitelé složky ve směsém komuálím odpdu. Směrá část POH krje obshuje: ) výčet ástrojů pro splěí cílů POH krje, b) kritéri hodoceí změ podmíek, jejichž zákldě byl POH krje zprcová, c) kritéri pro typy, umístěí kpcity zřízeí pro kládáí s odpdy podporová z veřejých zdrojů, d) záměry potřebá zřízeí pro kládáí s odpdy, pokud je to s ohledem plěí stoveých cílů ezbyté. Všechy výše uvedeé části POH krje jsou zprcováy v souldu se zákoem o odpdech řízeím vlády č. 352/2014 Sb., o Pláu odpdového hospodářství České republiky pro období

13 ODDÍL II Alytická část 13

14 2. Alytická část 2.1. Území, geogrfické demogrfické spekty Územě správí celek Krlovrský krj (NUTS III) tvoří území okresů Krlovy Vry, Sokolov Cheb (viz obr. 1). Krlovrský krj áleží spolu s krjem Ústeckým do území orgizčí jedotky NUTS II Severozápd Geogrfická poloh rozloh území Krlovrský krj se rozkládá zápdě území České republiky. Je převážě hortý s vysokým podílem zlesěí opk ízkým podílem oré půdy. Osou Krlovrského krje je tok Ohře, který protéká od jihozápdu k severovýchodu širokou sížeiou Podkrušohorských páví (Chebská Sokolovská páev). N sever od Ohře se táhou Smrčiy Krušé hory, které tvoří přírodí hrici s Německem. Jižě od Ohře, bvorské hrici, leží Český les směrem do vitrozemí Slvkovský les vulkické Doupovské hory. Jih území zujímá Tepelská vrchovi. Větši území krje je odvodňová Ohří (úmoří Severího moře), hldi Ohře hrici krje je jeho ejižším bodem (340 m. m.). Největší chráěou krjiou oblstí krje je Slvkovský les. Více ež poloviu celkové délky hric tvoří hrice se Spolkovou republikou Německo, to zápdě s Bvorskem severu se Sskem. Jižím sousedem je krj Plzeňský východě krj Ústecký. Obr. 1. Mp Krlovrského krje (Zdroj: Hospodářský tls severozápdích Čech) 14

15 Krlovrský krj je po krji Libereckém druhým ejmeším svou rozlohou 3314 km² zujímá 4,2 % rozlohy ČR. Lesí pozemky km² předstvují podíl 43 %, tj. téměř 1,3 ásobek průměru ČR, což je po Libereckém krji druhá ejvyšší hodot mezi krji ČR. Nejvíce lesů, téměř 51 % rozlohy, je Sokolovsku. Poměr rozlohy zemědělské půdy 1240 km² k lesím pozemkům je ze všech krjů ČR ejmeší. Zemědělská půd tvoří 37 % rozlohy krje, ejvyšší podíl zemědělské půdy je Chebsku (48 %). Tb. 1: Zákldí údje o okresech krje k Krlovy Vry Sokolov Cheb CELEK Rozloh v km Podíl zemědělské půdy v % Podíl lesích pozemků v % Vodí plochy v % 1,8 1,6 3,1 2,1 Počet obyvtel Zdroj: ČSÚ, Klimtická chrkteristik krje Z klimtického hledisk větši území Krlovrského krje spdá do mírě teplé oblsti (ročí teplot d 6 C 700 mm průměrého ročího úhru srážek). Místy, zejmé severu krje v Krušých horách tké jihovýchodě (severě od Mriáských Lází), má klim již prmetry oblsti chldé. Chrkter klimtu i půd zde evytváří vhodé podmíky pro rozvoj zemědělství. Obr. 2. Klimtické regioy (Zdroj: Územě lytické podkldy Krlovrského krje, 2013). 15

16 Hospodářství regiou Hospodářství krje je zložeo službách, jelikož podmíky pro zemědělství ejsou přízivé. Průmysl je zstoupe zejmé těžbou zprcováím surovi (hědé uhlí kermické jíly). Nejvýzmějším odvětvím v krji je cestoví ruch změřeý zejmé lázeňství (Krlovy Vry, Mriáské Lázě, Frtiškovy Lázě, Lázě Kyžvrt Jáchymov). Území Krlovrského krje se vyzčuje zčou vitří diferecicí jk z hledisk přírodích podmíek, tk i z hledisk hospodářské struktury stvu životího prostředí. Struktur hospodářství regiou je velmi pestrá. N Krlovrsku Chebsku je hlví prioritou lázeňství cestoví ruch. Oblst kolem Sokolov se vyzčuje zejmé kocetrcí těžby hědého uhlí, eergetickou, chemickou strojíreskou výrobou. V krji mjí své ezedbtelé postveí trdičí odvětví, jko je výrob porceláu, lihovi (Becherovky), mierálích vod hudebích ástrojů Demogrfická sociálí chrkteristik Osídleí Krlovrského krje prošlo v poválečém období složitým vývojem, jehož klíčové momety trvle pozmeávjí životí podmíky, resp. sociálí i ekoomické klim, příkld prostředictvím demogrfické, sociálí či sídelí reprodukce, le i prostředictvím kulturích vzorců, zvyklostí pod. Po 2. světové válce bylo z území Krlovrského krje vysídleo cc 80 % původích obyvtel ěmecké árodosti. Poválečá výmě obyvtelstv Krlovrského krje přerušeí sídelí kotiuity se do zčé míry promítlo do vývoje struktury osídleí Krlovrského krje. Krlovrský krj, stejě jko osttí pohričí oblsti se vyzčovl dprůměrou fluktucí obyvtelstv. V hustotě zliděí je Krlovrský krj s 89,2 obyvteli/km² 11. místě (dt ČSÚ, SLDB 2011). Nižší hustotu mjí pouze krje Vysoči, Plzeňský Jihočeský. V Krlovrském krji je celkem 132 obcí, z toho 37 měst (dt ČSÚ, SLDB 2011). Součsá sídelí struktur Krlovrského krje se vyzčuje vysokým stupěm urbizce. Ve městech žije 82,9 % obyvtel (dt ČSÚ, SLDB 2011). Krlovrský krj vykzuje po Prze ejvyšší podíl městského obyvtelstv s velkým kotrstem mezi ěkolik málo většími sídly střediskového typu strě jedé zčým možstvím mlých sídel strě druhé. Tb. 2. Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí Zdroj: ČSÚ, SLDB

17 Obr. 3. Velikostí skupiy obcí v Krlovrském krji (Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011). Tb. 3. Zákldí ukztele sídelí struktury podle správích obvodů obcí s rozšířeou působostí Roky Počet obyvtel celkem (k ) muži žey Zdroj: ČSÚ, ( ) 17

18 Výčet územích smosprávých celků Území krje je rozděleo do sedmi správích obvodů obcí s rozšířeou působostí: ORP Aš ORP Cheb ORP Krlovy Vry ORP Krslice ORP Mriáské Lázě ORP Ostrov ORP Sokolov Obr. 4. Admiistrtiví čleěí Krlovrského krje (Zdroj: ČSÚ, 2015) 2.2. Produkce odpdů v krji Údj o možství typu vyprodukových odpdů v krji ptří mezi ejdůležitější výchozí iformce pro zprcováí kocepce stoveí strtegie krje v odpdovém hospodářství. 18

19 Z hlví iformčí zdroj byl zvole ISOH (Iformčí systém odpdového hospodářství) České iformčí getury životího prostředí (CENIA) při Miisterstvu životího prostředí (MŽP), zejmé pk jeho veřejě dostupá verze VISOH ( Tto vstupí dt jsou preferová především kvůli skutečosti, že ISOH vziká zákldě zákoé poviosti původců (v závislosti produkci odpdů), tz., že dt jsou shromžďová v souldu se zákoem o odpdech jsou ásledě verifiková geturou CENIA. V přípdech, kde byl zpotřebí dt o větší podrobosti (ž úroveň jedotlivých obcí), poskytl tto dt přímo Krlovrský krj ze své dtbáze. Produkce odpdů KvK [t] Všechy odpdy Osttí odpdy Nebezpečé odpdy [rok] Obr. 5: Produkce odpdů v KvK v letech (Zdroj: VISOH, 2015) Z rok 2013 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo dle evidece VISOH celkem 580 tis. tu všech odpdů, z toho 21,5 tis. tu ebezpečého odpdu 558 tis. tu osttích odpdů. Z obr. č. 5 je ptrý výrzý tred poklesu produkce osttích odpdů mezi lety , v roce 2013 ásleduje opět její mírý árůst. Stejý tred je ptrý rověž z obr. č. 6, kde je zázorě vývoj měré produkce všech odpdů v Krlovrském krji v přepočtu jedoho jeho obyvtele. Tred je shodý jk pro osttí odpdy, tk pro všechy odpdy je prvděpodobě způsobe ástupem účiějších techologií ve výrobě omezeím spotřeby z důvodu ekoomické krize. 19

20 Měrá produkce odpdů KvK [kg/obyv.] Všechy odpdy Osttí odpdy Nebezpečé odpdy [rok] Obr. 6: Měrá produkce odpdů KvK mezi lety v kg/obyvtele (Zdroj: VISOH, 2015) Produkce komuálích odpdů Mezi lety dochází v Krlovrském krji k mírému poklesu produkce komuálích odpdů (KO). V roce 2009 bylo v krji produkováo 139 tis. tu KO, ásledovl mírý árůst produkce v letech ž téměř 147 tis. tu, potom možství produkových KO opět kleslo (viz obr. 7). V roce 2013 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo celkem 129 tis. tu KO. Teto pokles je možé vysvětlit upltňováím prevečích optřeí (př. kompostováí domovího odpdu) probíhjící ekoomickou krizí. Z výše uvedeých 129 tis. KO pk 86 tis. tu odpdů pochází pouze z obcí, zbytek komuálích odpdů tvoří komuálí odpdy skupiy 20 od všech původců mimo obce (tz. Komuálí = skupi 20 celá + skupi pouze od obcí, Komuálí z obcí = skupi 20 pouze od obcí + skupi pouze od obcí). 20

21 Produkce komuálích odpdů KvK [t] Komuálí Komuálí z obcí [rok] Obr. 7: Produkce komuálích odpdů v KvK v letech (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 2015) Údje o možství odděleě shromážděých komuálích odpdech k recyklci (v součtu z oblové odpdy skupiy 15 i komuálí odpdy skupiy 20) v Krlovrském krji jsou uvedey obr. č. 8. Nejvíce bylo vytříděo ppíru kovů. V roce 2013 se v Krlovrském krji jedlo celkem o 8,7 tis. tu odděleě shromážděého ppírového odpdu 8,4 tis. tu kovového odpdu. Tyto jsou shromžďováy od občů krje zpojeých živostíků do systému obce zejmé prostředictvím rozsáhlé sítě sběre ppíru kovů tké prostředictvím sběrých dvorů. Ppír je odděleě shromžďová rověž prostředictvím brevých kotejerů školích sběrů. Možství odděleě shromážděého ppíru se od roku 2009 do součsosti dlouhodobě zvyšuje, u kovů opk od roku 2011 dochází k poklesu. Možství odděleě shromážděých plstů se od roku 2009 rověž mírě zvyšuje. V roce 2013 bylo vyseprováo 3,4 tis. tu plstového odpdu. Teto růst je způsobe jedk zvyšováím kpcity systémů odděleého sběru plstů v obcích, jedk ho umožil tké větší poptávk po suroviě možost zprcováí suroviy přímo území Krlovrského krje, kde tyto kpcity v miulosti chyběly (př. BÖHM - PLAST, spol. s r.o., KV Ekoplst s.r.o., RECYPLAST CZ s.r.o., td.). Možství odděleě shromážděého skl v Krlovrském krji od roku 2009 osciluje mezi 2,9 3 tis. tumi. Zprcovtelské kpcity pro recyklci skl jsou v krji rověž přítomy (př. AMT s.r.o. Příbrm). N obr. 9 je pro předstvu uvede vývoj výtěžosti tříděého sběru komuálího odpdu (produkce seprového KO) v obcích po jedotlivých komoditách v kg obyvtele rok. Jedá se o údje pouze od obcí poskytuté utorizovou oblovou společostí EKOKOM.s. Co se týče kovů, obr. č. 8 jsou uvedey kovy odevzdé občy celkem, to do sběrých dvorů, sběrých ádob tké včetě systému sběre odpdů, obr. 9 jsou uvedeé kovy odevzdé občy pouze do sběrých ádob sběrých dvorů (pouze systém obce). 21

22 Poždvek Evropského společeství (přeeseý do POH ČR záko o odpdech) seprci příprvu k využití odpdů ppíru, skl, plstů kovů je 50 % v roce Celkový poteciál produkce odpdů ppíru, skl, plstů kovů v KO obcí (včetě fyzických osob oprávěých k podikáí právických osob zpojeých v systémech obcí) je tu (ppír tu, sklo tu, plsty tu kovy tu). Možství skutečě seprové v systémech obcí v roce 2013 všk čiilo pouze t (ppír tu, sklo tu, plsty tu kovy 37 tu). Účiost seprce v roce 2013 byl celkem 33 % (ppír 34 %, sklo 48 %, plsty 27 % kovy 3 %). Možství vytříděých složek KO k recyklci v KvK [t] Ppír skup. 20 i Sklo skup. 20 i Plsty skup. 20 i Kovy skup. 20 i [rok] Obr. 8: Produkce všech odděleě shromážděých komuálích odpdů (skupi 20 všichi původci + skupi 15 obce) v KvK v letech (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 2015) 22

23 Výtěžost tříděého sběru KO po jedotlivých komoditách 20,0 [kg/obyv.] 15,0 10,0 5,0 0, Ppír 16,5 15,9 16,7 16,9 17,3 Sklo 8,8 8,8 10,4 9,7 10,3 Plst 6,7 7,6 8,8 9,2 10,3 Nápojový krto 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 Kov 4,5 4,7 5,8 3,5 3,3 [rok] Obr. 9: Výtěžost tříděého sběru komuálího odpdu po jedotlivých komoditách (kg/obyvtele rok) (Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s., 2015) Produkce SKO objemého KO Produkce směsých komuálích odpdů (SKO) v Krlovrském krji dlouhodobě klesá, to z téměř 91 tis. tu v roce 2009 ž 78 tis. tu v roce Příčiou je jedozčě rozvoj seprového sběru komuálích odpdů, kdy obyvtelé SKO třídí jedotlivé komodity (ppír, plsty, sklo, ápojový krto kovy). Úbytek SKO rověž souvisí s možostí seprce bioodpdů občy, kdy tyto jsou odděleě shromžďováy využíváy jko surovi v obecích/průmyslových kompostárách či bioplyových sticích, ebo přímo v domácích kompostech zhrdách u rodiých domů cht evetuálě v kompostérech (tyto čsto poskytují občům obce zdrm či z mlý popltek k podpořeí prevece vziku odpdů). Pokles možství SKO též souvisí s uvážlivějším chováím spotřebitelů (ekologická výchov osvět eje ve školkách školách) v eposledí řdě tké s hospodářskou krizí, která propukl v roce 2008 měl vliv spotřebu obyvtel v celém Krlovrském krji. 23

24 Produkce směsého objemého KO v KvK [t] Směsý KO (kt. č ) Objemý KO (kt. č ) [rok] Obr. 10: Produkce SKO objemého KO v KvK v letech (Zdroj: VISOH, 2015) Produkce objemého odpdu v Krlovrském krji mezi lety více méě osciluje kolem hodoty 16, 5 tis. tu esleduje shodý tred jko SKO. Objemého odpdu občé Krlovrského krje produkují stále přibližě shodé možství v průběhu let Produkce BRKO BRO Produkce biologicky rozložitelých komuálích odpdů (BRKO) se v Krlovrském krji pohybuje dlouhodobě okolo 43 tis. tu (viz obr. č. 11). Mezi lety mírě poklesl, od roku 2012 je všk zzmeá mírý árůst produkce BRKO teto tred se očekává vhledem k ově plté legisltivě (odděleý sběr BRKO v obcích od viz výše) i do budouc. Co se týče produkce biologicky rozložitelých odpdů (BRO) byl mezi lety v dtech zzmeá mírý pokles, v roce 2013 došlo opk ke skokovému výšeí z 60 tis. tu BRO v roce tis. tu v roce Toto výšeí možství BRO všk ebylo způsobeo možstvím biologicky rozložitelých odpdů z obcí (BRKO), což vyplývá tké z obr. č. 11, le zejmé árůstem produkce odpdu s kódem (kompost evyhovující jkosti) o cc 15 tis. tu. 24

25 Produkce BRO BRKO v KvK [t] BRO (dle vyhlášky) BRKO (pouze od obcí) [rok] Obr. 11: Produkce BRO BRKO v KvK v letech (Zdroj: Dtbáze Krlovrského krje, 2015) Produkce stvebích odpdů Výše produkce stvebích odpdů v Krlovrském krji souvisí s probíhjícími stvebími prcemi, demolicí reálů dlouho evyužívých chátrjících fbrik s relizcí výzmých liiových stveb v regiou (zejmé stvb silice R6 s í související obchvty obcí Chebsku Sokolovsku). S útlumem stvebích demoličích prcí v průběhu ekoomické krize souvisí prvděpodobě tké pokles produkce stvebích odpdů mezi lety (viz obr. č. 12), od roku 2013 již byly práce opět částečě obovey. V roce 2013 bylo v Krlovrském krji vyprodukováo celkem 219 tis. tu stvebích odpdů (bez kovů ze stveb). Pokud ebereme v úvhu odpdí zemiu kmeí (kód odpdu ), tk čiil produkce stvebích odpdů v Krlovrském krji pouze 80 tis. tu. 25

26 Produkce stvebích odpdů v KvK [t] Skup. 17 bez Skup. 17 bez [rok] Obr. 12: Produkce stvebích odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Produkce oblových odpdů Produkce oblových odpdů se v roce 2013 v Krlovrském krji čiil 28 tis. tu. Mezi lety došlo k výrzému meziročímu poklesu produkce odpdů z oblů (z 66 tis tu 28 tis. tu). Teto pokles byl způsobe zejmé mohutým poklesem produkce oblů ze skl. V letech již produkce oblových odpdů spíše stgovl. Produkce oblových odpdů v KvK [t] Skupi [rok] Obr. 13: Produkce oblových odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) 26

27 Produkce výrobků s ukočeou životostí vybrých odpdů podle části 4. záko o odpdech Vybrými výrobky, vybrými odpdy vybrými zřízeími se rozumí: ) Odpdy perzistetích orgických zečišťujících látek (PCB) zřízeí je obshující b) Odpdí oleje c) Bterie kumulátory d) Kly z čistíre odpdích vod e) Odpdy z výroby oxidu titičitého f) Odpdy zbestu g) Autovrky h) Elektrická elektroická zřízeí i) Peumtiky j) Zářivky jiý odpd se rtutí PCB zřízeí je obshující V Krlovrském krji se od roku 2010 výrzě sížil produkce odpdů s perzistetími orgickými látkmi (PCB) zřízeími, které je obshují. V roce 2010 produkce čiil 9 tu, v letech áhle produkce úplě ustl v roce 2013 opět byly tyto odpdy produkováy. Produkce se všk evrátil původí hodoty. V roce 2013 čiil produkce odpdů s PCB území Krlovrského krje ecelou tuu. Produkce odpdů s PCB v KvK 10,0 [t] 5,0 0,0 Perzistetí orgické zečišťující látky PCB ,8 8,8 0,0 0,2 0,5 [rok] Obr. 14: Produkce odpdů s PCB v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) 27

28 Odpdí oleje Produkce odpdích olejů území Krlovrského krje má z dlouhodobého hledisk mírě klesjící tedeci. Produkce odpdích olejů ž do roku 2012 dlouhodobě mírě klesl, v roce 2013 pk došlo k jejímu mírému zvýšeí (árůst byl způsobe zejmé zvýšeou produkcí odpdů motorových, převodových mzcích olejů echlorových mierálích motorových, převodových mzcích olejů kódy odpdu ). Vývoj produkce odpdích olejů může souviset s kodicí průmyslu v krji. Největšími producety odpdích olejů v krji jsou společosti (rok 2013): Sokolovská uhelá, práví ástupce,.s., OMA CZ,.s. ČEPRO,.s. Produkce odpdích olejů v KvK [t] Odpdí oleje [rok] Obr. 15: Produkce odpdích olejů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Bterie kumulátory Ročí produkce odpdů bterií kumulátorů v Krlovrském krji v roce 2013 dle evidece VISOH čiil 351 t. Po prudkém poklesu produkce mezi lety ze tu odpdů bterií kumulátorů ásledovl od roku 2011 její výrzý árůst. Nárůst možství odděleě shromážděých bterií kumulátorů může být způsobe zhuštěím sítě sběrých míst sloužících k tomuto účelu ve městech obcích, což vede k jejich většímu zpětému odběru (sdější dostupost pro občy) mešímu možství strých bterií kumulátorů objevujících se ve směsém komuálím odpdu. Dle společosti ECOBAT s.r.o. (zjišťuje zpětý odběr recyklci přeosých bterií kumulátorů v ČR) bylo v roce 2014 v Krlovrském krji zpětě odebráo celkem 24,6 tu přeosých bterií kumulátorů. Od roku 2011 se možství zpětě odebrých bterií kumulátorů zvyšuje. 28

29 Produkce odpdových bterií kumulátorů v KvK [t] Bterie kumulátory [rok] Obr. 16: Produkce odpdů bterií kumulátorů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Možství sesbírých přeosých bterií kumulátorů v KvK (ECOBAT s.r.o.) 30 [t] Přeosé bterie kumulátory [rok] Obr. 17: Možství sesbírých přeosých bterií kumulátorů v letech v rámci sítě zpětého odběru společosti ECOBAT s.r.o. (t) v KvK (Zdroj: ECOBAT s.r.o., 2015) Kly z čistíre odpdích vod Ročí produkce klů z ČOV v Krlovrském krji dlouhodobě vykzuje mírě klesjící tedeci. Největší pokles stl mezi lety (způsobe zejmé poklesem možství produkových klů z čištěí komuálích odpdích vod kód odpdu ), ásledovl mírý árůst produkce mezi lety , poté se produkce klů stbilizovl cc 3,8 tis. tuách z rok. Dt uvedeá v tbulce íže předstvují možství vyprodukových klů z ČOV v tuách v jedotlivých letech přepočteé hmotost sušiy klu (bez obsžeé vody), to zejmé z důvodu růzé kvlity jedotlivých typů klů (růzý obsh vody v jedotlivých klech). Vyjádřeí produkce klů v hmotosti sušiy v klech obsžeé umožňuje meziročí srováí celkové produkce všech typů klů (výpočet dle metodiky MŽP Mtemtické vyjádřeí Soustvy idikátorů odpdového hospodářství ). 29

30 Produkce klů z ČOV v KvK [t] Kly z čistíre odpdích vod [rok] Obr. 18: Produkce klů z čistíre odpdích vod (ČOV) v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Odpdy z výroby oxidu titičitého N území Krlovrského krje eí provozová techologie s produkcí odpdů oxidu titičitého Odpdy zbestu Hlvími zdroji odpdů s obshem zbestu jsou výrob zbestocemetu, odpdy ze stvebictví, demoličí odpdy, těsěí, tepelá elektrická izolce. Produkce odpdů s obshem zbestu má z dlouhodobého hledisk mírě klesjící tedeci. V roce 2009 bylo produkováo tu odpdu s zbestem, v roce 2013 bylo v Krlovrském krji evidováo již je 395 t vyprodukových odpdů s obshem zbestu. Krátkodobě může produkce tohoto odpdu růst, to při árzové likvidci většího možství střeší krytiy jiého stvebího mteriálu s obshem zbestu vlivem relizových ivestic. Stvebí mteriály s obshem zbestu je již v součsé době zkázáo stvbách používt, icméě zbest je eustále součástí velkého možství dříve vybudových stveb. Lidé se tedy budou těchto odpdů postupě zbvovt při demolicích oprvách už ebudou stvebí mteriály hrzovt ovými výrobky s obshem zbestu, tudíž by se měl klesjící tedece v produkci tohoto typu odpdu projevovt i dále. 30

31 Produkce odpdů zbestu v KvK [t] Odpdy zbestu [rok] Obr. 19: Produkce odpdů zbestu v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Autovrky Produkce utovrků v evideci odpdů Krlovrského krje od roku 2009 do roku 2011 klesl, ásledě zčl vykzovt vzestupou tedeci. V roce 2013 produkce utovrků v Krlovrském krji čiil tu. Produkce utovrků v KvK [t] Autovrky [rok] Obr. 20: Produkce utovrků v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Elektrická elektroická zřízeí Možství produkových odpdů elektrických elektroických zřízeí (EEZ) mezi lety kolísá. Produkci EEZ ovlivňuje velké možství fktorů, př. chováí spotřebitelů, ekoomická krize, osvět obyvtel prostředictvím ekologické výchovy osvěty (zejmé ficová systémy kolektivího plěí) ochot občů se EEZ po jejich dosloužeí zbvovt euchovávt je v domácostech pro přípdé užití v budoucu. V roce 2013 dle údjů z dtbáze VISOH čiil produkce odpdů EEZ v krji 665 t. Dle dtbáze 31

32 kolektivích systémů pro zpětý odběr se v roce 2014 území Krlovrského krje zpětě odebrlo celkem 288 t chldící techiky, 338 tu velkých spotřebičů 70 tu mlých spotřebičů. V přípdě zpětě odebrých mlých spotřebičů se jejich možství od roku 2012 meziročě mírě zvýšilo, u chldící techiky se již od roku 2009 mírě sižuje. V přípdě velkých spotřebičů elze vysledovt žádý tred (zpětě odebré možství mezi lety kolísá). Produkce odpdových elektrických elektroických zřízeí v KvK [t] Elektrická elektroická zřízeí [rok] Obr. 21: Produkce odpdů elektrických elektroických zřízeí v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Vývoj možství zpětě odebrého EEZ kolektivími systémy v KvK dle typů zřízeí [t] Chlzeí Velké spotřebiče M lé spotřebiče Celkem [rok] Obr. 22: Možství zpětě odebrých doslouživších elektrických elektroických spotřebičů prostředictvím míst zpětého odběru v Krlovrském krji mezi lety (dt od Kolektivích systémů) (Zdroj: MŽP, 2015; dt od Kolektivích systémů sdružeého plěí.) 32

33 Peumtiky Ročí produkce odpdů peumtik velmi kolísá, jelikož závisí velkém možství fktorů. Má í vliv př. kodice ekoomiky ovlivňující chováí spotřebitelů, růzé kce výrobců utomobilů peumtik dlší. Z obr. č. 23 je všk ptré, že i přes kolísáí hodot (velký propd v letech ), má produkce odpdů peumtik mírě klesjící tedeci. V roce 2013 čiil produkce odpdů peumtik t. Produkce odpdových peumtik v KvK [t] Peumtiky [rok] Obr. 23: Produkce odpdů peumtik v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) Zářivky jiý odpd se rtutí Produkce odpdů zářivek jiých odpdů se rtutí vykzuje klesjící tedeci. V roce 2009 bylo vyprodukováo celkem 2,5 tuy odpdů zářivek jiých odpdů se rtutí, v roce 2013 to pk bylo již je 1,4 tuy. Produkce zářivek jiého odpdu se rtutí v KvK 3,0 2,0 [t] 1,0 0,0 Zářivky jiý odpd se rtutí ,5 2,1 2,2 1,3 1,4 [rok] Obr. 24: Produkce odpdů zářivek jiého odpdu se rtutí v Kvk mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) 33

34 Produkce ebezpečých odpdů Stejě jko u produkce osttích odpdů, dochází mezi lety k výrzému poklesu produkce ebezpečých odpdů. K ejvětšímu poklesu produkce ebezpečých odpdů pk došlo mezi lety Sížeí produkce bylo způsobeo zejmé poklesem možství produkových ebezpečých odpdů ze zprcováí uhlí (př. odpd Odpdy z pyrolytického zprcováí uhlí - Dehty ), odpdů kplých pliv ( Odpdy kplých pliv Jiá pliv ež bezí, ft topý olej), produkových utovrků ( Autovrky ) stvebích mteriálů obshujících zbest ( ). V roce 2009 bylo vyprodukováo celkem 33 tis. tu ebezpečých odpdů, v roce 2012 čiil produkce už je 15 tis. tu. Mezi lety se všk tred obrátil produkce ebezpečých odpdů výrzě stoupl, to ž 21,5 tis. tu. Toto zvýšeí bylo způsobeo zejmé opětovým výšeím možství odpdů z pyrolytického zprcováí uhlí kód odpdu ; zvýšeím možství odpdů skl, plstů dřev obshujících ebezpečé látky ebo ebezpečými látkmi zečištěé kód odpdu zolejové vody z odlučovčů oleje kód odpdu ). Stejý tred můžeme sledovt i u měré produkce ebezpečých odpdů obyvtele krje (viz obr. č. 26). Produkce ebezpečého odpdu v KvK [t] Nebezpečé odpdy [rok] Obr. 25: Produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) 34

35 Měrá produkce ebezpečého odpdu v KvK [kg/obyv.] [rok] Obr. 26: Měrá produkce ebezpečých odpdů v KvK mezi lety (Zdroj: VISOH, 2015) 2.3. Vyhodoceí stávjících systémů sběru území krje Systémy sběru svozu komuálích odpdů Komuálí odpdy jsou občé Krlovrského krje povii odděleě shromžďovt, tk by mohlo být zjištěo jejich využití. V obcích po celém krji fugují systémy odděleého sběru odpdů, kdy směsé komuálí odpdy (SKO), rozuměj odpdy zbytkové (které již ejdou dále třídit), jsou umisťováy do zvláštích popelic (čeré plstové ebo kovové) od mteriálově využitelého odpdu. Teto je pk odděleě shromžďová v seprčích hízdech obyvteli, kde jsou umístěy tzv. brevé kotejery (ppír, plsty, sklo, ápojový krto, kovy bioodpdy) ebo může být jeho svoz zjiště pytlovou formou (př. 1 x z měsíc ebo 1 x z 14 dí vždy svoz pytlů s určitou komoditou od prhu domu). N území celého krje je tké v provozu celkem 31 sběrých dvorů, km mohou občé měst obcí odevzdávt odpdy, to včetě ebezpečých odpdů využitelých složek. Sběré dvory čsto slouží tké jko sběrá míst zpětého odběru elektroodpdů, zářivek žárovek, bterií kumulátorů dlších komodit. V krji tké fuguje rozsáhlá síť sběre odpdů, kde jsou vykupováy zejmé kovy ppír, přípdě i plsty. V těchto sběrách mohou odpdy odevzdávt jk občé, tk živostíci i firmy. Od , kdy zčl pltit ová vyhlášk MŽP č. 27/2015 Sb. (měí se jí vyhlášk č. 383/2001 Sb., o podrobostech kládáí s odpdy), která defiitivě zkázl sběrám, by pltily fyzickým osobám z kovy v hotovosti, je možé v těchto sběrách výkupách poskytout úpltu z předý kovový odpd fyzickým právickým osobám už pouze bezhotovostím pltebím stykem. Jedá se o dlší z řdy optřeí, která mjí zbráit krádežím kovů. I přes výše uvedeé se komuálí jim podobé odpdy v Krlovrském krji, stejě jko ve většiě osttích částí České republiky, v součsé době stále převážě skládkují. V posledích letech všk puje sh co ejvíce rozvíjet systémy odděleého sběru využitelých složek odpdů, orietové především sběr skl, ppíru plstů z účelem 35

36 jejich mteriálového využití. Česká republik (potžmo Krlovrský krj) se tk sží plit své závzky, které získl vstupem do Evropského společeství které jsou dé evropskou směricí o odpdech (2008/98/ES ze de 19. listopdu 2008) o skládkách (1999/31/ES ze de 26. dub 1999). Od (s pltostí ovely záko o odpdech č. 229/2014 Sb.) víc pltí pro obce poviost kromě seprového sběru ppíru, skl, plstů, tké odděleě soustřeďovt kovy miimálě rostliou složku biologicky rozložitelých komuálích odpdů (BRKO). Seprový sběr BRKO musí být obcí zjiště ejméě od dub do říj. Jk již bylo uvedeo výše, byl ovelou záko o odpdech zvede poviý ejméě 4složkový sběr komuálího odpdu pro obyvtele v obcích. Již v roce 2013 mohli obyvtelé v 12,9 % všech obcí území Krlovrského krje, ve kterých všk žije 35,8 % obyvtel krje, třídit ejméě 4 složky komuálího odpdu (ppír, plsty, sklo kovy). Velké možství obcí mělo v roce 2013 zvede pouze 3složkový sběr (ppír, plsty, sklo) sběr kovů zváděly ž v roce 2015 s ástupem pltosti uvedeé ovely záko. Podíl obyvtel obcí KvK se čtyřsložkovým sběrem (r. 2013) [%] 64% 36% Obyvtel obcí se čtyřsložkovým sběrem Obyvtel obcí bez čtyřsložkového sběru Obr. 27: Podíl obyvtel obcí se 4složkovým sběrem v KvK v roce 2013 (Zdroj: Dopočet z dtbáze Krlovrského krje, 2015) Směsý komuálí odpd je soustřeďová odděleě od využitelých složek odpdů. V Krlovrském krji je zejmé skládková, eergeticky využíváo je méě ež 1 % těchto odpdů. V ěkterých přípdech je SKO vyváže skládky mimo území krje, kde je odstrňová ebo je opk SKO produkový mimo území krje skládky v Krlovrském krji váže. Výše popsá situce je způsobe zejmé působeím firem zjišťujících služby v odpdovém hospodářství, které mjí své sídlo skládky mimo území krje. Svážet SKO své skládky je pro ě většiou ekoomicky výhodější. Biologicky rozložitelý komuálí odpd (miimálě jeho rostliá složk) je od , jk již bylo uvedeo výše, území krje shromžďová odděleě. Některé obce zjišťují seprci bioodpdů (zejmé jeho rostlié složky) systémem odděleého sběru svozu, zvláště pk v oblstech se zástvbou rodiých domů, které tyto odpdy zejmé produkují. Npříkld Krlovy Vry ve městě rozmístily již více ež 850 speciálích hědých ádob sběr svoz bioodpdů o objemu 120 l l, které byly umístěy přímo do domácostí ebo předem vytipová míst. Meší obce zjišťují sběr svoz rostlié složky bioodpdů především velkoobjemovými kotejery (VOK), které jsou vyvážey v růzém itervlu. Pokud mjí obce pro své občy zjištěý sběrý dvůr, který od ich bioodpdy odebírá km ho mohou odevzdt ejméě jedekrát týdě, i tímto je jejich 36

37 zákoá poviost splě. Větši větších obcí potom kombiuje více systémů sběru bioodpdů (př. hědé ádoby části svého území sběrý dvůr). BRKO živočišého původu (rozumí se biologicky rozložitelý komuálí odpd, který obshuje ebo přišel do kotktu s biologicky rozložitelým odpdem živočišého původu z kuchyí strvove) je možo odděleě shromžďovt společě s rostliou složkou bioodpdu pouze pokud je teto odpd ásledě využívá bioplyové stici ebo kompostárě, jejíž součástí je jedotk hygieizci odpdu. Pokud systém svozu vzuje kompostár bez hygieizčí jedotky, eí možo BRKO rostliého živočišého původu shromžďovt v jedom systému, le systém musí být odděle. V součsé době eexistuje poviost pro obce mít zvede odděleý systém sběru živočišé složky BRKO, o jeho zvedeí se všk uvžuje. Stálými sběrými místy objemého odpdu využitelých složek jsou sběré dvory (viz výše). Sběrými dvory jsou všk vybvey pouze ěkteré obce v krji (zejmé obce s vyšším počtem obyvtel viz kpitol 2.5). Nebezpečý komuálí odpd mohou občé Krlovrského krje v souldu s právími předpisy odevzdávt buď ve sběrých dvorech obce (zejmé větší měst obce), v meších obcích je sběr tohoto odpdu zjišťová zprvidl mobilím způsobem Systémy sběru svozu osttích odpdů Oblové odpdy jsou soustřeďováy přímo firmmi, které tyto odpdy produkují, jejich svoz využití potom zjišťují smluví firmy. Oblové odpdy (tzv. spotřebitelské obly) se všk tké dostávjí do systému odděleého sběru využitelých odpdů měst obcí (tzv. brevých kotejerů), km je seprují občé (kódy odpdů řdy dle Ktlogu odpdů). Tyto oblové odpdy jsou potom zpočítáváy do komuálích odpdů (odpdy 1501 od obcí). Podíl oblové složky v seprovém sběru odpdů obcí měst - komuálích odpdech je shrut v tb. č. 4. U ppíru čiil v roce 2013 podíl oblové složky 33 % seprovém sběru odpdů, v přípdě plstů to bylo 81 %, u skl 99% u ápojového krtou celých 100 % oblů. Kovové obly čií je 6 %. Tb. 4: Podíl oblové složky ve vytříděém komuálím odpdu podle jedotlivých komodit v KvK (v %) Komodit Ppír Plst Sklo Nápojový krto Kovy Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s., Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit v obcích městech v Krlovrském krji dle údjů společosti EKOKOM.s. je uvede obrázku č. 28. Možství ádob mezi lety u všech složek kromě kovů se postupě zvyšuje. 37

38 Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit evidových koci roku [ks] Ppír Plst Sklo směsé Sklo bílé Sklo celkem Nápojový krto Kovy [rok] Obr. 28: Počet ádob pro sběr jedotlivých komodit evidových koci jedotlivých let (ks) v KvK (Zdroj: MŽP dt od Autorizové oblové společosti EKOKOM.s., 2015) Jedotlivé komodity (ppír, plsty, sklo, ápojové krtoy, kovy) mohou tké občé živostíci zpojeí do systému obce předávt ve sběrých dvorech sběrých místech. Stvebí odpdy mohou občé čsto odevzdávt ve sběrém dvoře obce, to buď to určitého limitu zdrm, ebo z úpltu stoveou obcí ve vyhlášce, kterou vydává ve své působosti. Stvebí odpdy mohou jk občé, tk živostíci i větší firmy rověž odevzdávt přímo skládkách odpdů, to z ceu stoveou v ceíku kokrétí firmy, která skládku provozuje Systémy zpětého odběru doslouživších elektrických elektroických zřízeí V Krlovrském krji existuje fukčí síť zpětého odběru elektrických elektroických zřízeí (EEZ) koci životosti. Teto systém provozují ficují tzv. kolektiví systémy, které zjišťují sdružeé plěí výrobců těchto zřízeí (dle záko o odpdech). V tb. č. 5 jsou uvedey počty veřejých i eveřejých míst, kde mohou občé efukčí či epotřebá elektrická elektroická zřízeí zdrm odevzdávt. 38

39 Tb. 5: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších elektrospotřebičů v Krlovrském krji veřejá sběrá míst eveřejá vekoví Sběré kotejery dvory/sběrá mlé obce/mobilí míst obce spotřebiče svozy prodejci hsiči servisy jiá firmy školy Počet jedotek Zdroj: MŽP, 2015 (dt od Kolektivích systémů) Systém zpětého odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů V Krlovrském krji tké fuguje síť zpětého odběru přeosých bterií kumulátorů. Teto systém je provozová společostí ECOBAT s.r.o., která zjišťuje sdružeé plěí výrobců v tomto odvětví (dle záko o odpdech). V tb. č. 6 jsou uvedey počty veřejých i eveřejých míst, kde mohou občé doslouživší přeosé bterie kumulátory zdrm odevzdávt. Tb. 6: Počet sběrých míst ke zpětému odběru doslouživších přeosých bterií kumulátorů v Krlovrském krji - struktur sběré sítě společosti ECOBAT k počet míst zpětého odběru Zdroj: ECOBAT s.r.o., veřejá eveřejá celkem sběré dvory obce prodejci školy firmy osttí celkem Způsoby kládáí s odpdy V Krlovrském krji bylo v roce 2013 vyprodukováo celkem 580 tis. tu odpdů od všech původců, z toho bylo využito celkem 462 tis. tu (80 %). Z celkového možství bylo 456 tis. tu (79 %) využito mteriálově (1%) bylo využito eergeticky. V roce 2013 bylo celkem 113 tis. tu (20 %) všech odpdů odstrěo, z toho 97 tis. tu všech odpdů bylo odstrěo skládkováím (17 %), zbytek tvoří dlší způsoby odstrňováí (př. ukládáí do povrchových ádrží td.). Součet využití odpdů jejich odstrěí se erová součtu celkové produkce všech odpdů, to zejmé proto, že jsou odpdy obchodovtelá komodit, se kterou je možé kládt i mimo území jedoto krje zákldě tržího pricipu. To zmeá, že odpdy běžě mohou být jsou vyvážey či dovážey k využití i odstrěí zřízeí s příslušým povoleím mimo území krje, ve kterém byly vyprodukováy (zejmé v rámci ČR zřízeí, která ejsou místu produkce příliš vzdáleá ákldy přeprvu). 39