2.7.9 Obsah lichoběžníku

Podobné dokumenty
3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

Smíšený součin

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Obsahy - opakování

Konstrukce na základě výpočtu II

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Tangens a kotangens

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Auto během zrychlování z počáteční rychlost 50 km/h se zrychlením dráhu 100 m. Jak dlouho auto zrychlovalo? Jaké rychlosti dosáhlo?

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Hyperbola a přímka

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Konstrukce na základě výpočtu I

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Hledání hyperbol

Obvody a obsahy obrazců I

Skalární součin IV

Digitální učební materiál

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Konstrukce na základě výpočtu I

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

Logaritmické rovnice I

OBJEMY A POVRCHY TĚLES

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

Neurčité výrazy

Středová rovnice hyperboly

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

Vzdálenost roviny a přímky

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

II. kolo kategorie Z5

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

( a) Okolí bodu

Rovinné obrazce. 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 )

7 Analytická geometrie

T R O J Ú H E L N Í K U. 1 hodina

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Větu o spojitosti a jejich užití

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

Výukový matriál byl zpracován v rámci projektu OPVK 1.5 EU peníze školám. registrační číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Vzdálenost rovin

MATA Př 2. Složené výroky: Jsou dány výroky: a: Číslo 5 je prvočíslo. b: Číslo 5 je sudé. c: Číslo 5 je liché. d: Číslo 5 je záporné.

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

Digitální učební materiál

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

x + F F x F (x, f(x)).

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Určitý integrál

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

Obsah rovinného obrazce

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

Vzdálenosti přímek

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Vzdálenosti přímek

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

c 2 b 2 a Důkazy Pythagorovy věty Předpoklady:

Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

Smíšený součin

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Výfučtení: Goniometrické funkce

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPO

Výpočet obsahu rovinného obrazce

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

Definice limit I

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

m n. Matice typu m n má

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Povrchy a objemy těles

Transkript:

79 Osh lihoěžníku Předpokldy: 00708 Př : Trojúhelník A má osh jednotek Urči oshy trojúhelníků A n ) A ) A ) A Vzore pro osh trojúhelníku: S = osh trojúhelníku se změní, pokud se změní uď strn neo k ní přilehlá ýšk ) A Ani strn A ni její ýšk nemění (šehny nrýsoné rholy leží n příme ronoěžné se strnou A) šehny trojúhelníky A n mjí osh jednotek ) A

Mění se ýšk, délk strny A e stejném poměru, jkém se změní ýšk, se změní i osh trojúhelníku Trojúhelník A : = (8 dílků místo ): S = = = = S = = 8 jednotek, trojúhelník A : = (6 dílků místo ): S = S = = 6 jednotek, trojúhelník A : = ( dílky místo ): S = S = = 8 jednotek, trojúhelník A : = ( dílky místo ): S = S = = jednotek ) Zdá se, že z orázku nedokážeme určit, jk se mění ýšk s posouáním rholu trojúhelníku po příme Dokreslíme do orázku ýšky x A P P P P P Nkreslené ýšky ytoří sdu proúhlýh trojúhelníků np n Trojúhelník P je třikrát menší než trojúhelník P (strn P je třikrát menší než strn ) poměry ýšek trojúhelníků odpoídjí poměrům strn n Trojúhelník A : = ( dílek místo ): S = S = = 8 jednotek, trojúhelník A : = ( dílky místo ): S = S = = 6 jednotek, trojúhelník A : = ( dílky místo ): S = S = = jednotek, 5 5 5 trojúhelník A : = (5 dílků místo ): S = S = = 0 jednotek Pedgogiká poznámk: Většin žáků kouká n příkld dost zmteně (jk to máme spočítt, když neznáme žádné rozměry), někteří šk idí řešení hned S osttními si připomínáme, podle jkého zore se osh počítá Když zýjíí upozorním, y se podíli, o se orázku děje s délkou strny délkou ýšky, hytí se podsttě šihni Pedgogiká poznámk: Při kontrole se ptám, která z prorné látky (přímá úměrnost - čím delší ýšk, tím ětší osh) yl podsttou příkldu

Př : V trojúhelníku A pltí: = 0m, = m, =,6m, = m elikosti strny ýšky Můžeme spočítt osh trojúhelníku: S 0,6 m 6m Z oshu pk můžeme ypočítt strnu i ýšku S = / S = / : S 6 = = 9, m S = / S = / : S 6 = = = m Strn má elikost m, ýšk přiližně 9, m = = = Dopočti Př : Nkresli n čterečkoný ppír lihoěžník AD: A[ 6; ], [ ; ], [ ;] D[ ;] Urči osh lihoěžníku Njdi zore pro jeho ýpočet z rozměrů lihoěžník z jeho rozměrů (nlogie zore z předhozí hodiny) Lihoěžník si můžeme rozdělit n tři části D, A Osh lihoěžníku: S = 5 + 5 + 5 = 0 + 0 + 5 = 5 čterečků

Př : Vzore pro osh lihoěžníku je možné s yužitím zore pro osh trojúhelníku ododit pomoí jednoho z následujííh orázků Vzore odoď oěř pomoí předhozího příkldu Rozdělili jsme lihoěžník n d trojúhelníky Zelený o strně ýše s oshem Sz = Modrý o strně ýše s oshem Sm = ( + ) Osh elého lihoěžníku: S = Sm + Sz = + = Oěření: lihoěžník z příkldu : = 0, =, = 5 ( + ) ( 0 + ) 5 S = = = 5 stejný ýsledek jko spočtením čterečků Přenesením části lihoěžníku získáme trojúhelník o ýše zákldně + s ( + ) oshem S = Oěření je stejné jko u předhozího orázku Pedgogiká poznámk: V hodině příkld nepromítáme, le jen si nkreslíme o orázky ez komentáře n tuli neháme šem hilku n rozmyšlení Pk npíši n tuli zth opět nehám čs, y si ho i přípdě, že zore smi neododí, orázíh nšli Dodtek: Vzore pro osh lihoěžníku můžeme ododit i z půodního trojreného orázku řešení příkldu Lihoěžník je rozdělen n tři části: odélník o oshu S = d trojúhelníky, které můžeme složit do jednoho trojúhelníku se

S = Sečteme o oshy S = + = + = + = + strnou ( ) ýškou tedy oshem ( ) dohromdy ( ) ( ) Př 5: Vypočti osh lihoěžníku o zákldnáh = m, = 7m ýše = 0 m Doszení do zore: ( + ) ( + ) 7 0 S = = m = 55 m Lihoěžník má osh 55 m Př 6: Vypočti oshy lihoěžníků n orázku 6,5,8,5,9 ) ),8 6,5,5,9 = m, = m, = m ( + ) ( + ) S = = m = m = m, = 6,5m, =,5 m ( + ) ( + ) 6,5,5 S = = m = 7,5 m Př 7: Sest zore pro ýpočet oshu lihoěžníku s oznčením strn n orázku H g G h f E e F Ve zori jen nhrdíme strnu strnou e strnu strnou g: ( e + ) g S = 5

Př 8: Odoď zore pro osh lihoěžníku ze zore pro osh ronoěžníku Zkopíroáním lihoěžníku získáme ronoěžník o strně ( ) S = ( + ) ( + ) Osh lihoěžníku je poloiční, tedy S = + ýše s oshem Shrnutí: Osh lihoěžníku je dán zorem ( + ) S = 6