FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Podobné dokumenty
DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Matematika I, část II

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

P. Girg. 23. listopadu 2012

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Užití binomické věty

Petr Šedivý Šedivá matematika

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Derivace součinu a podílu

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

12. N á h o d n ý v ý b ě r

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

8.2.1 Aritmetická posloupnost

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

2.4. INVERZNÍ MATICE

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

množina všech reálných čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

8.2.7 Geometrická posloupnost

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Iterační výpočty projekt č. 2

1 L Hospitalovo pravidlo

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

Mocninné řady - sbírka příkladů

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Definice obecné mocniny

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

1 Základní pojmy a vlastnosti

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Intervalové odhady parametrů

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

7.2.4 Násobení vektoru číslem

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor.

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

5. Posloupnosti a řady

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

Transkript:

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost ( ) + + kde je reálé číslo a je malé reálé číslo. Řešeí Podle věty o prvím difereciálu platí f ( ) f ( a) f ( a)( a) a a. Můžeme proto psát f ( a) f () ( + ) f ( ) ( ) + f ( a) f () ( ) + kde yí je f ( ) ( + ) +. Po dosazeí do obecého vzorce získáme f ( ) f ( a) + f ( a)( a) f () + f ()( ) + ( ) + a můžeme tedy uzavřít tvrzeím že platí ( ) + +. PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu určete přibližě hodotu. Řešeí Číslu jsou blízké dvě třetí mociy celého čísla: 4 64 a 5 5. Nabízí se tedy možost provést rozklad 64 + 6 (resp. 5-5) a použít přibližého vzorce z příkladu : ( ) ( ) ( ) ( ) 64 + 6 4 + 4 + 4 + 4 + 4 + 4 75 6 9 9 64 6 6 6 4 5 5 5 5 5 5 5 4 67. 5 5 5 5 5 Získaé výsledky porovejte s hodotou přesou a pět desetiých míst 46459. CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM A. Pomocí věty o prvím difereciálu ověřte platost všech přibližých vzorců uvedeých v Breviáři v pozámce a str... Pomocí věty o prvím difereciálu určete přibližě hodoty ásledujících výrazů a srovejte je s hodotami získaými výpočtem a kalkulačce. a) 4 b) 5 c) 8 d) o si () e) arctg5 arctg Nezapomeňte argumet fukce si převést a obloukovou míru.

Prví difereciál Taylorův rozvoj - 6. - TAYLORŮV ROZVOJ PŘÍKLAD Nalezěte Taylorův polyom obecého stupě pro fukci f() e a bod a T ( ; e ). Řešeí Podle obecého vzorce platí ( k ) k ( ; ) ( )( ) k T f a f a a. Ke kostrukci Taylorova polyomu stupě pro fukci f a okolí bodu a musíme tedy zát derivace rozvíjeé fukce až do řádu. V ašem případě to zameá že musíme určit () f ( a) f ( a) e f ( ) ( e ) e a ( ) f a e f ( ) ( e ) ( e ) e a f ( a) e ( ) ( ) f ( ) ( e ) e a ( ) f ( a) e. Po dosazeí do obecého vzorce takto získáme k k ( ; ) ( ) + +! + +! k k. T e PŘÍKLAD 4 Pomocí Taylorových polyomů růzých stupňů pro fukci f() e a okolí bodu a určete přibližě hodotu Eulerova čísla. Řešeí Fukci e můžeme a okolí bodu aproimovat podle předcházejícího příkladu polyomem Pro Eulerovo číslo můžeme tedy psát k ( ; ) k. e T e (; ) k. e e T e Numerické výsledky které takto získáme pro růzé hodoty jsou shruty v ásledující tabulce. Porovejte je s hodotou přesou a 9 desetiých míst ( e 78888 ). T (; e ) T (; e ) 6 78555556 5 7 785968 666666667 8 787877 4 78 9 78856 5 76666667 7888 Pozámka Již pomocí Taylorových polyomů ízkých řádů jsme tedy schopi určit hodotu Eulerova čísla velmi přesě.

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - Řešeí PŘÍKLAD 5 Pomocí Taylorova rozvoje pro arctg( ) se pokuste určit přibližou hodotu Ludolfova čísla. Víme apříklad že π 4 arctg(). Pokusíme se proto určit hodotu Ludolfova čísla pomocí přibližého vztahu π 4 T (; arctg ). Nejdříve ovšem musíme ajít příslušý Taylorův polyom a to dostatečě vysokého řádu. Pro jedoduchost a přehledost se omezíme a řád čtvrtý. Čteář se ovšem může pokusit o dosažeí řádů vyšších. Nalezeí T ( ;arctg ) f ( ) arctg( ) f () arctg() f ( ) f () + + f ( ) f () + + f ( ) f (4) ( ) ( ) 6 ( + ) Můžeme tedy psát 4 ( ) ( + ) Určeí Ludolfova čísla 4 ( ) 6 f () f (4) ( + ) 4 ( ) (). ( + ) ( ) ( ;arctg)!!! 4! 4 T4 + + + +. 8 π 4 T (; arctg ) 4 ( ) 67. Pozámka Všiměte si že získaý výsledek eí vůbec přesý. Na rozdíl od příkladu 4 kdy jsme byli schopi určit poměrě přesou hodotu Eulerova čísla pomocí Taylorových polyomů evysokých řádů bychom yí k dosažeí dostatečé přesosti museli použít Taylorova polyomu velmi vysokého řádu. Použitý rozvoj fukce arctg eí proto pro výpočet hodoty Ludolfova čísla příliš vhodý. 4 CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM - 5. Pomocí Taylorovy věty ověřte platost všech vzorců uvedeých v Breviáři v pozámce a str... Pomocí Taylorových polyomů stupě a upřesěte hodoty výrazů z cvičeí k příkladům a a srovejte je s hodotami získaými výpočtem a kalkulačce. a) 4 b) 5 c) 8 d) o si () e) arctg5 arctg Nezapomeňte argumet fukce si převést a obloukovou míru.

Prví difereciál Taylorův rozvoj - 6.4 - POUŽITÍ TAYLOROVA ROZVOJE PŘI VÝPOČTU LIMIT PŘÍKLAD 6 cos Určete. si Řešeí Uvedeou itu elze vypočítat přímým použitím algebraických vět získali bychom totiž eurčitý výraz cos cos. si si Jedou z možostí jak si s í poradit je rozvést fukce sius a kosius a okolí bodu v ěmž itu počítáme (a ) pomocí Taylorovy věty a přejít tak až a zaedbatelé odchylky k itě podílu dvou polyomů. S takovou itou si už totiž poradit umíme viz příklady a cvičeí věovaé itám. Otázkou ovšem je jakého stupě mají příslušé Taylorovy polyomy abývat. Na jedé straě je jasé že čím ižší stupě budou použité polyomy mít tím méě áročé výpočty budeme muset provádět. Na druhé straě ale příliš ízký stupeň použitých Taylorových polyomů emusí vést k cíli. Nejjedodušší pravidlo které můžeme čteáři poradit je začít polyomy co ejižších stupňů (apř. lieárími) a podle potřeby jejich stupeň zvyšovat tak dlouho dokud ezískáme smysluplý výsledek. I my začěme áš výpočet Taylorovými polyomy 4 fukcí sius a kosius stupě : cos + o ( ) a si + o ( ). 5 Po dosazeí máme Protože ale podle defiice platí je též [ o ] [ ] + ( ) o ( ). + + o ( ) o ( ) o ( ) o ( ) + o ( ) o ( ) o ( ) o ( ) +. Výpočet pomocí Taylorových polyomů prvího řádu evede zjevě v ašem případě k cíli budeme muset tedy použít polyomů stupňů vyšších. Další a řadě jsou polyomy stupě : cos + o ( ) a si + o4 ( ). Po dosazeí v tomto případě již získáme hledaý výsledek o ( ) o ( ) ( ) o + 4 ( ) 4( ) o4 ( ) o o + + + ( ) o ( ) o o4 ( ) o4 ( ) + + Další možost si ukážeme v kapitole věovaé L Hospitalovu pravidlu. 4 Taylorovy polyomy fukcí sius a kosius uvádíme v Breviáři a str.. Tamtéž a str. 9 je uvede i výzam symbolů o( ). 5 Symboly o() ozačují pro kosius a sius obecě růzé fukce odlišujeme je tedy ideem.

Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6.5 - eboť podle defiice platí o ( ) o4 ( ). CVIČENÍ K PŘÍKLADU 6. Určete ásledující ity (pomocí Taylorových rozvojů v bodě ) ( ) e e + a) b) si cos + arctg c) d) + tg e) ( + ) ( + ) ( ) 99 + ( + 99 ) Výsledky: CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM - a) 78 8 4 + 69 8 b) 5 48 c) 98 d) 5 e) 44 CVIČENÍ K PŘÍKLADŮM -5 a) 78 8 87 + 69 8689 b) 5 48 c) 98 d) 5 e) CVIČENÍ K PŘÍKLADU 6 a) b) c) 5 d) e) 49