6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Podobné dokumenty
10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

26. listopadu a 10.prosince 2016

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

5.5 Elementární funkce

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

2. Pokud nedojde k nejasnostem, budeme horní a dolní součty značit pouze

Riemannův určitý integrál.

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

17 Křivky v rovině a prostoru

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

17. Posloupnosti a řady funkcí

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

II. 5. Aplikace integrálního počtu

I Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné 3

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Obsah na dnes Derivácia funkcie

Funkce jedné proměnné

11. Číselné a mocninné řady

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Masarykova univerzita

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. IV. Základy integrálního počtu

1 Posloupnosti a řady.

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Matematika II: Testy

I Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné 5

f dx S(f, E) M(b a), kde D a E jsou

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

Kapitola 1. Taylorův polynom

Kapitola 8: Dvojný integrál

1. Těleso komplexních čísel Definice. Množinou komplexních čísel rozumíme množinu R 2.

Newtonův a Riemannův integrál

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak

Ur itý integrál. Úvod. Denice ur itého integrálu

(5) Primitivní funkce

Limity, derivace a integrály Tomáš Bárta, Radek Erban

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

10 Funkce více proměnných

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Křivkový integrál funkce

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Pokud tato primitivní funkce platí na více intervalech, zapisujeme to najednou ve tvaru

9. Vícerozměrná integrace

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

je daná funkce. Množinu všech primitivních funkcí k f na I nazveme neurčitým f(x)dx nebo f.

Teorie. Hinty. kunck6am

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

6.1. Limita funkce. Množina Z má dva hromadné body: ±. Tedy Z ={+, }.

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Lebesgue Manuál. Josef Hekrdla 1. prosince (Vzniklo pro potřeby předmětu Matematická teorie signálů ) 1 Objem intervalu. 3

Poznámka. Využití: věty o limitách, popisy intervalů: (, 0) = {x R : < x < 0} = {x R : x < 0}, (, + ) = R (otevřené i s ± ).

9. Vícerozměrná integrace

Matematika II: Listy k přednáškám

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Matematická analýza I (pro učitelské obory) Stanislav Trávníček Pavel Calábek Jaroslav Švrček

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

14. Věty Gauss-Ostrogradského, Greenova a Stokesova věta

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

Matematika 2 Úvod ZS09. KMA, PřF UP Olomouc. Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MA2AA ZS09 1 / 25

Digitální učební materiál

Matematika II: Listy k přednáškám

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Integrální počet a jeho využití v ekonomii UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

Kapitola 7: Integrál.

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Poznámka. Využití: věty o limitách, popisy intervalů: (, 0) = {x R : < x < 0} = {x R : x < 0}, (, + ) = R (otevřené i s ± ).

Transkript:

Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál výpočet, plikce T. Slč, MÚ MFF UK ZS 2017/18 ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 1 / 13

6.1 Newtonův integrál Definice 6.1 Řekneme, že Newtonův integrál funkce f n intervlu (, b), < b,, b R, existuje, jestliže f má n (, b) primitivní funkci (oznčme ji F ), limity lim x + F (x), lim x b F (x) existují jejich rozdíl je definován. Hodnotou Newtonov integrálu funkce f přes intervl (, b) pk rozumíme číslo (N) f (t) dt = lim F (x) lim F (x). x b x + Pokud (N) f (t) dt existuje vlstní, pk říkáme, že integrál je konvergentní. Není-li integrál konvergentní, říkáme, že je divergentní. ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 2 / 13

6.1 Newtonův integrál Oznčení Množinu všech funkcí f : (, b) R, které mjí konvergentní Newtonův integrál od do b, znčíme N (, b). Je-li f N (, b) F je primitivní k f n (, b), oznčujeme [F ] b := lim F (x) lim F (x), x b x + je-li výrz vprvo definován. ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 3 / 13

6.1 Newtonův integrál Vět 6.1 (vlstnosti Newtonov integrálu) () Nechť f, g N (, b) α R. Potom f + g N (, b), αf N (, b) pltí (f + g) dt = f dt + g dt, αf dt = α f dt. (b) Nechť f, g N (, b) f g. Pk f dt g dt. (c) Nechť < b < c + f N (, c). Potom f N (, b), f N (b, c) pltí c f dt = f dt + c b f dt. (d) Nechť < b < c +, f N (, b), f N (b, c) f je spojitá v b. Potom f N (, c). ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 4 / 13

6.1 Newtonův integrál Vět 6.2 Nechť funkce F je primitivní k f n (, b), G je primitivní ke g n (, b). Potom gf dt = [GF ] b Gf dt, pokud je prvá strn definován. Vět 6.3 (substituce pro určitý integrál) Nechť ω : (α, β) (, b) splňuje ω((α, β)) = (, b) ω má vlstní nenulovou derivci n (α, β). Potom f (x) dx = ω 1 (b) ω 1 () pokud lespoň jeden z integrálů existuje. (f ω)(t) ω (t) dt, ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 5 / 13

6.1 Newtonův integrál Vět 6.4 (první vět o střední hodnotě) Nechť, b R, < b, nechť f : [, b] R je spojitá, g : [, b] R je nezáporná, nechť g N (, b) fg N (, b). Potom existuje ξ (, b) tkové, že fg dt = f (ξ) g dt. Vět 6.5 (druhá vět o střední hodnotě) Nechť, b R, < b, f : [, b] R je spojitá, g : [, b] R je monotónní spojitá n [, b]. Potom existuje ξ (, b) tkové, že ξ fg dt = g() f dt + g(b) f dt. ξ ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 6 / 13

6.2 Riemnnův integrál - poznámky Dělením intervlu [, b] rozumíme posloupnost D n : = x 0 < x 1 < x 2 < < x n 1 < x n = b. (1) Je-li f omezená funkce n [, b], pk definujeme dolní, resp. horní Riemnnův součet (vzhledem k D n ) jko s(f, D n ) := S(f, D n ) := n ( inf {f (x)}).(x i x i 1 ), resp. (2) x [x i 1,x i ] i=1 n ( sup {f (x)} ).(x i x i 1 ). (3) x [x i 1,x i ] i=1 ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 7 / 13

6.2 Riemnnův integrál - poznámky Jelikož pro libovolné dělení D n, pk máme i nerovnost s(f, D n ) < S(f, D n ) (4) sup D n {s(f, D n )} inf D n {S(f, D n )} (5) kde supremum infimum bereme přes množinu všech dělení [, b]. Pokud v (5) pltí rovnost, pk toto číslo nzýváme Riemnnovým integrálem přes [, b] znčíme jej (R) f (x)dx. Toto číslo intuitivně odpovídá obshu plochy, která je pod grfem funkce f. ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 8 / 13

6.2 Riemnnův integrál - poznámky Pro jkékoliv ξ j [x j 1, x j ] máme s(f, D n ) n f (ξ j ) (x j x j 1 ) S(f, D n ). (6) j=1 Buď F primitivní k f n (, b), která je nvíc spojitá v zprv v b zlev. Potom (podle Lgrngeovy věty) existuje ξ j (x j 1, x j ) tkové, že F (x j ) F (x j 1 ) = F (ξ j ) (x j x j 1 ) = f (ξ j ) (x j x j 1 ). Odsud pk F (b) F () = n ( F (xj ) F (x j 1 ) ) = n f (ξ j ) (x j x j 1 ). j=1 Vidíme, že z těchto předpokldů tudíž j=1 s(f, D n ) F (b) F () S(f, D n ) (7) (R) f (x)dx = F (b) F (). (8) ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 9 / 13

6.3 Aplikce určitého integrálu Definice 6.2 Křivkou budeme rozumět zobrzení ϕ : [, b] R N (N N,, b R, < b) tkové, že ϕ = (ϕ 1,..., ϕ N ) je třídy C 1, tj. ϕ i je spojité n [, b], i = 1,..., N. Geometrickým obrzem křivky ϕ rozumíme množinu ϕ = ϕ([, b]) R N. Délkou křivky ϕ rozumíme hodnotu L(ϕ) = sup{l(ϕ, D n ); D n je dělení intervlu [, b]}, kde pro dělení D n dělení intervlu [, b] jko v (1) definujeme L(ϕ, D n ) = n vzdálenost (ϕ(x j 1 ), ϕ(x j )). j=1 ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 10 / 13

6.3 Aplikce určitého integrálu Vět 6.6 (délk křivky) Nechť ϕ = (ϕ 1,..., ϕ N ) : [, b] R N je křivk. Potom pltí L(ϕ) = (ϕ 1 )2 + + (ϕ N )2 dt. Je-li křivk zdán jko grf funkce y = f (x), x [, b], f C 1 ([, b]), pk L(ϕ) = 1 + (f (x)) 2 dx. Je-li křivk zdán v polárních souřdnicích funkcí r = r(ϕ), ϕ [α, β], r C 1 ([α, β]), pk β L(ϕ) = (r(ϕ)) 2 + (r (ϕ)) 2 dϕ. α ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 11 / 13

6.3 Aplikce určitého integrálu Vět 6.7 (plošný obsh rovinných množin) Nechť f je spojitá nezáporná n intervlu, b,, b R, < b. Oznčme P = {(x, y) R 2 ; x [, b], 0 y f (x)}. Pk Ploch (P) = f (x) dx. Je-li množin M vymezen v polárních souřdnicích polopřímkmi ϕ = α, ϕ = β křivkou r = r(ϕ), ϕ [α, β], r C([α, β]), pk Ploch (M) = 1 2 β α r 2 (ϕ)dϕ. ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 12 / 13

6.3 Aplikce určitého integrálu Vět 6.8 (objem povrch rotčního těles) Nechť f je spojitá nezáporná n intervlu [, b],, b R, < b. Oznčme Pk T = {(x, y, z) R 3 ; x [, b], y 2 + z 2 f (x)}. Je-li nvíc f spojitá n [, b], pk Objem (T ) = π f 2 (x) dx. Povrch pláště (T ) = 2π f (x) 1 + (f (x)) 2 dx. ZS 2017/18) Aplikovná mtemtik 1, NMAF071 6. Určitý integrál 13 / 13