Řešte daný nosník: a = 2m, b = 2m, c = 1m, F 1 = 10kN, F 2 = 20kN

Podobné dokumenty
Nejprve určíme posouvající sílu. Pokud postupujeme zprava, zjistíme, že zde nepůsobí žádné silové účinky, píšeme proto:

Podepření - 3 vazby, odebrány 3 volnosti, staticky určitá úloha

Stanovení přetvoření ohýbaných nosníků. Clebschova a Mohrova metoda

- Ohybový moment zleva:

Konstrukce na základě výpočtu II

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

Výfučtení: Goniometrické funkce

PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ

Šikmý nosník rovnoměrné spojité zatížení. L průmětu. zatížení kolmé ke střednici prutu (vítr)

Stanovení přetvoření ohýbaných nosníků. Mohrova metoda (Mohrova analogie)

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Tangens a kotangens

Lineární nerovnice a jejich soustavy

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Rovinné nosníkové soustavy

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

Výpočet vnitřních sil I

Předpoklad: pružné chování materiálu. počet neznámých > počet podmínek rovnováhy. Řešení:

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Cvičení 2 (Složená namáhání)

Obecná a zjednodušená deformační metoda

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

SMR 2. Pavel Padevět

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Smíšený součin

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

Konstrukce na základě výpočtu I

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Osově namáhaný prut základní veličiny

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Větu o spojitosti a jejich užití

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Hledání hyperbol

Výpočet vnitřních sil lomeného nosníku

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Pravoúhlý trojúhelník goniometrické funkce. Výpočet stran pravoúhlého trojúhelníka pomocí goniometrických funkcí

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

18ST - Statika. 15. dubna Dan et al. (18ST) Vnitřní síly na lomených nosnících 15. dubna / 16

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

( a) Okolí bodu

Odraz na kulové ploše

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

x + F F x F (x, f(x)).

MECHANIKA STATIKA. + y. + x. - x. F 4y F4. - y. FRBy. FRAy. Ing. Radek Šebek 2012 A B C D. I a III D II. B C a b c F1Z F2Z. a 2. a 3. a 4.

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

SMR 2. Pavel Padevět

5 kn/m. E = 10GPa. 50 kn/m. a b c 0,1 0,1. 30 kn. b c. Statika stavebních konstrukcí I. Příklad č. 1 Posun na nosníku

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Obsah rovinného obrazce

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

Hyperbola a přímka

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Rovinné nosníkové soustavy

2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

Přijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled

Středová rovnice hyperboly

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

Výfučtení: Geometrické útvary a zobrazení

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

FUNKCE SINUS A KOSINUS

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Lomené výrazy (sčítání, odčítání, násobení, dělení, rozšiřování, krácení,.)

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Konstrukce na základě výpočtu I

Posouvající síla V. R a. R b. osa nosníku. Kladné směry kolmé složky vnitřních sil. Výpočet nosníku v příčné úloze (ve svislé hlavní rovině xz)

Transkript:

Řešte dný nosník: m, m, m, F kn, F kn yhom nl kompletně slové účnky půsoíí n nosník, nejprve vyšetříme reke v uloženíh. ek určíme npříkld momentové podmínky rovnováhy k odu. F F F ( ) ( ) F( ) 8 ( ) 5 kn ek pk jednoduše určíme npříkld e slové podmínky rovnováhy F y F F kn Když náme reke ude dlším krokem vyšetření průěhu posuvné síly ohyového momentu. yto vyšetříme v jednotlvýh segmenteh, jk jsou vynčeny n oráku. Neáleží n tom, jké strny s udeme př určování velkostí postupovt. Poue musí ýt hován nménková konvene. Oráek ukuje kldné orente oou směrů. Nejprve udeme postupovt lev. Jestlže postupujeme lev, uvžujeme vždy jen slové účnky nlevo od uvžovného lovolného odu. (Pokud y yl volen postup prv, sledovl yhom poue slové účnky půsoíí nprvo od uvžovného odu.) Průěhy posouvjíí síly ohyového momentu musí ýt psány tk, y vyhovovly oeně ve všeh odeh dného segmentu. ( ) I. ; Nejprve určíme posouvjíí sílu. Pokud postupujeme lev, jedná síl, která se de vyskytuje v elém průěhu je reke. Půsoí ve stejném směru jko kldný směr konvene, píšeme proto: ( ) Pro ohyový moment sledujeme jké momenty půsoí v průěhu segmentu. V prvním segmentu půsouje moment poue síl reke. Velkost momentu se většuje se vdáleností od odu, protože se většuje rmeno, n kterém půsoí síl. to síl vytváří k odu n segmentu I moment ve stejném směru jko je kldný směr konvene. Píšeme proto: () ( ) II. ; Stejným půsoem udeme postupovt u druhého segmentu. Pokud se pohyujeme ndále lev, jsou nlevo od všeh odů náležííh segmentu II dvě síly. F. Oě síly půsoí ve stejném směru, který je ároveň dle konvene kldným směrem. ( ) F

Oě síly půsoují ohyový moment. Síl stále n rmen, síl F všk nepůsoí n rmen. Vdálenost je uvžován od odu. Síl F všk půsoí ve vdálenost od odu. Velkost rmene proto ude (-). () F (-) Jestlže dodržujeme konven kldného směru posouvjííh sl ohyového momentu, pk neáleží n tom, jké strny postupujeme. řetí segment proto vyšetříme prv. III. ( ; ) Postup je odoný jko u prvního segmentu. V elém segmentu je poue jedn půsoíí síl reke. Pokud všk uvžujeme postup prv, je kldná konvene posuvné síly opčného směru než lev. Posouvjíí síl ude proto: ( ) eke půsouje moment. ento moment je ve směru kldné konvene. Píšeme proto: ímto jsou popsány průěhy posouvjíí síly ohyového momentu. ůžeme proto nkreslt grf jejh průěhu. (Estují dv možné průěhy. Nejprve ude uvedeno řešení, pokud reke ude kldná) Celý postup popsný výše le shrnout do tří kroků: ) rčení rekí ) Vyjádření průěhů posouvjíí síly ohyového momentu ) Zkreslení grfů dle vyjádřenýh průěhů Nyní udeme uvžovt fktvní nosník, který ude tížen fktvním tížením. oto fktvní tížení je spojté odpovídá vypočítnému průěhu momentu. ím ískáváme novou úlohu se spojtým tížením. (Pon. Vhledem k tomu, že se jedná o fktvní tížení, jednotky neodpovídjí jednotkám reálného spojtého tížení). Vypočítejme velkost tohoto tížení. Pokud nhrdíme spojté tížení slou v těžšt, ude její velkost rovn velkost plohy tohoto tížení. vžujme nhrení jk je náorněno n oráku. Pk pltí, že síl je rovn velkost plohy trojúhelník v segmentu I. Velkost plohy vypočítáme jko polovnu oshu odélníku, o strnáh. ( je velkost spojtého tížení v odě C) Proto pltí: 8kN.m ) ude kldná

(Le npříkld pro hodnoty m, m, m, F kn, F kn) Odoně vyjádříme velkost ploh trojúhelníků pro síly. Síl je nhrením spojtého tížení odélník. Proto: Pro určení průhyu (resp. ntočení) v lovolném odě dného nosníku je potře postupovt podoným půsoem jko v první část tohoto příkldu. Nejprve tedy určíme fktvní reke. ek určíme npříkld momentové podmínky rovnováhy k odu. ek pk jednoduše určíme npříkld e slové podmínky rovnováhy

F y Pokud potřeujeme vyšetřt průhy neo ntočení, postupujeme jko v kroku ) v první část příkldu. Pro jštění průhyu ntočení v odě vyháíme e vore: Průhy: v [ f] Zjstíme fktvní moment v odě. Opět neáleží, jké strny postupujeme, le dodržujeme konven kldnýh směrů. Jestlže postupujeme lev, pk pltí:, protože v odě nepůsoí žádný moment.(půsoí de poue síl, le n f nulovém rmen, proto půsouje nulový moment) Ntočení: [ f] Zjstíme fktvní posouvjíí sílu v odě stejným půsoem jko jsme určovl průěh posouvjíí síly v první část příkldu. Postupujeme lev. f Pro náornost kusíme postupovt prv. Znménková konvene ude opčná, pk, f ož je stejná hodnot.(v slová podmínk rovnováhy) Stejně postupujeme př vyšetřování průhyu č ntočení v osttníh odeh. od C: vc Zlev: C Zlev: [ ] [ ]

) ude áporná Pro určení velkost rmen trojúhelníků v segmentu II potřeujeme nát vdálenost odu, kde je nulový ohyový moment. Vyjádříme rovne segmentu II: () F ( - ) F,5m F Potom můžeme odoně jko u vyjádřt velkost ploh trojúhelníků pro síly,. Proto: ( ) knm ( ) 9kNm 6kNm Pro určení průhyu (resp. ntočení) v lovolném odě dného nosníku je potře postupovt podoným půsoem jko v první část tohoto příkldu. Nejprve tedy určíme fktvní reke.

ek určíme npříkld momentové podmínky rovnováhy k odu.,667 knm ek pk jednoduše určíme npříkld e slové podmínky rovnováhy 8,667 knm F y Pokud potřeujeme vyšetřt průhy neo ntočení, postupujeme jko v kroku ) v první část příkldu. Pro jštění průhyu ntočení v odě vyháíme e vore: Průhy: f v Zjstíme fktvní moment v odě. Opět neáleží, jké strny postupujeme, le dodržujeme konven kldnýh směrů. Jestlže postupujeme lev, pk pltí: f, protože v odě nepůsoí žádný moment.(půsoí de poue síl, le n nulovém rmen, proto půsouje nulový moment) Ntočení: f Zjstíme fktvní posouvjíí sílu v odě stejným půsoem jko jsme určovl průěh posouvjíí síly v první část příkldu. Postupujeme lev. f Pro náornost kusíme postupovt prv. Znménková konvene ude opčná, pk f, ož je stejná hodnot.(v slová podmínk rovnováhy) Stejně postupujeme př vyšetřování průhyu č ntočení v osttníh odeh. od C: C v Zlev: C Zlev: