Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Podobné dokumenty
Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

14. přednáška. Přímka

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Analytická geometrie lineárních útvarů

Rovnice přímky v prostoru

1 Analytická geometrie

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Analytická geometrie. přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin. Název: XI 3 21:42 (1 z 37)

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Kolmost rovin a přímek

Lineární algebra : Metrická geometrie

19 Eukleidovský bodový prostor

Euklidovský prostor. Parametrické rovnice roviny. Obecná rovnice roviny. . p.1/25

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Analytická geometrie (AG)

2. kapitola: Euklidovské prostory

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

Digitální učební materiál

S T E R E O M E T R I E ( P R O S T O R O V Á G E O M E T R I E ) Z Á K L A D N Í G E O M E T R I C K É Ú T VA R Y A J E J I C H O Z N A

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Parametrická rovnice přímky v rovině

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Analytická geometrie

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Extrémy funkce dvou proměnných

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

11 Vzdálenost podprostorů

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

M - Příprava na 12. zápočtový test

7.5.3 Hledání kružnic II

Analytická geometrie v prostoru

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

1. Přímka a její části

Dvěma různými body prochází právě jedna přímka.

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

VEKTORY A ANALYTICKÁ GEOMETRIE PAVLÍNA RAČKOVÁ JAROMÍR KUBEN

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Deskriptivní geometrie 2

KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

8. Parametrické vyjádření a. Repetitorium z matematiky

AB = 3 CB B A = 3 (B C) C = 1 (4B A) C = 4; k ]

Euklidovský prostor. Euklides. Euklidovy postuláty (axiomy)

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Lineární algebra. Contents First Last Prev Next Back Close Quit

0.1 Úvod do lineární algebry

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

PLANIMETRIE úvodní pojmy

Metrické vlastnosti v prostoru

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

Euklidovské prostory. Euklidovský prostor dimense 3

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

STEREOMETRIE. Odchylky přímek. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0114

CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

0.1 Úvod do lineární algebry

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

CVIČNÝ TEST 6. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

Konstrukční úlohy. Růžena Blažková, Irena Budínová. Milé studentky, milí studenti,

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

1.1 Základní pojmy prostorové geometrie. Předmětem studia prostorové geometrie je prostor, jehož prvky jsou body. Další

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

Vzorce počítačové grafiky

CVIČNÝ TEST 19. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

1.13 Klasifikace kvadrik

7 Analytická geometrie v rovině

CVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23

M - Příprava na 4. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK.

CVIČNÝ TEST 11. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

b) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm

Transkript:

Geometrie v R n Začněme nejjednodušší úlohou: Vypočtěme vzdálenost dvou bodů v rovině. Použijeme příkaz distance z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. > with(student): > distance([a, b], [c, d]); (b d) + (c a) > distance([-, ], [3, -]); Obdobně pro body ve vícerozměrném Euklidovském prostoru: > distance([a, b,c,d], [a,b,c,d]); (d d) + (c c) + (b b) + (a a) Vypočtěme ještě souřadnice středu úsečky AB, nejprve obecně, pak pro A = [, ], B = [, ] : > midpoint([a, b], [c, d]); > midpoint([-, ], [3, -]); [ a + c, b + d ] [, ] Vrat me se ještě k příkazu distance. Příkaz student[distance] počítá vzdálenost dvou bodů v R n : > with(student): > distance(-,); > distance(-,x+); x + > distance([,,3,,],[,,,,]); Příkaz geometry[distance] počítá vzdálenost dvou bodů nebo vzdálenost bodu od přímky: > with(geometry): > point(a,a,b); > line(l,x+*y=,[x,y]): > distance(a, l); > a:=; b:=; > distance(a, l); A + a + b a := b := Tedy vzdálenost bodu A od dané přímky l je. Příkaz geom3d[distance] počítá vzdálenost dvou geometrických objektů: bodů, přímek i rovin: > with(geom3d): Vzdálenost bodu A od roviny ρ :

> plane(rho,x+*y-z+=,[x,y,z]): > point(a,[a,b,c]): > distance(a,rho); 6 a + b c + 6 Vzdálenost dvou rovnoběžných rovin: > plane(sigma,x+*y-z=,[x,y,z]): distance(rho,sigma); 6 3 Znázorněme si nyní dva vektory a vypočtěme úhel, který svírají: > with(plots): > b := arrow(<,,3>, <3,-,>, shape=double_arrow, color=red): > b := arrow(<,,3>, <-,,>, shape=double_arrow, color=blue): > display(b, b,axes=framed); 8 6 3 Příkaz angle balíku linalg počítá (v radiánech) úhel alfa dvou n dimenzionálních vektorů u a v podle vzorce cos α = u.v u v > with(linalg): > alfa:=angle( vector([,-6,]), vector([-,-,-]) ); 9 alfa := arccos( ) 66 > evalf(%);.6898 > convert(alfa, units, rad, deg); 9 8 arccos( ) 66 π > evalf(%); 7.9939 Tedy vektory svírají úhel,6898 radiánů, tj. 7,9936 stupňů. Tři body určují trojúhelník, který si můžeme pomocí draw v balíku geometry nakreslit: > with(geometry): > triangle(t,[point(a,-,),point(b,3,-),point(c,,)]); > draw([t(color=blue)], printtext=true, axes=normal); T

C 3 A 3 > IsRightTriangle(T); true Trojúhelník T je pravoúhlý. Jaká je plocha T? V balíku geometry ji vypočteme příkazem area: > area(t); 8 Práce s vektory je podrobně popsána v části Lineární algebra. Na tomto místě připomeňme pouze příkazy dotprod (počítá skalární součin dvou vektorů) a crossprod (vypočte vektorový součin dvou vektorů z R 3 ): > with(linalg):with(plots): > u:=vector([,,]); > v:= vector([-,-,]); > dotprod(u,v); > crossprod(u,v); > crossprod(v,u); > poc:=vector([,,]); u := [,, ] v := [,, ] [, 3, ] [, 3, ] poc := [,, ] > b := arrow(poc, u, shape=arrow, color=blue): > b := arrow(poc, v, shape=arrow, color=blue): b3 := arrow(poc, > crossprod(u,v), shape=arrow, color=red): > b := arrow(poc, crossprod(v,u), shape=arrow, color=green): > display(b, b,b3,b,axes=framed); B 3 3 Jak z výpočtu, tak z obrázku je patrné, že pro vektory u v a v u platí: v u = u v. Příklad: Najděte alespoň jeden vektor a, který vyhovuje rovnici a b = pro daný vektor b. > a := <x y z>; > b:=<-,,>; a := [x, y, z] 3

b := > evalm(a&*b); x + y + z Všechny vektory, které splňují rovnost a b = tvoří rovinu x+y +z =, vektor b je její normálový vektor. Rovnici a b = splňuje libovolný vektor, který leží v této rovině, např. a = (,, ) nebo a = (,, ). Jaký je obecný tvar libovolného takového vektoru zjistíme, jestliže řešíme homogenní soustavu lineárních algebraických rovnic x + y + z = ( rovnice pro 3 neznámé, matice soustavy je typu x3, vektor neznámých je 3x, pravá strana je vektor x): > solve({-x+*y+*z=},{x,y,z}); {x = y + z, y = y, z = z} Prostor všech řešení naší homogenní soustavy má tedy dimenzi. My obvykle píšeme parametrický tvar roviny ve tvaru z = t, y = s, x = s + t, s, t R. Připomeňme si, jak lze zjistit vlastnosti naší soustavy pomocí Maplu. Podrobnosti lze najít v části MI, Lineární algebra. > eqns := {-x+*y+*z=}; eqns := { x + y + z = } > C := genmatrix(eqns, [x,y,z], c); C := [ ] > evalm(c); > rank(c); > nullspace(c,d); [] {[,, ], [,, ]} > d; Na následujícím obrázku jsme znázornili zadaný vektor b a množinu (rovinu) všech vektorů, které jsou k němu kolmé. > p := arrow([,,], b, shape=arrow, color=red): > p:=implicitplot3d({-x+*y+*z= >},x=-..,y=-..,z=-..3):display(p, p,axes=framed); 3 y 3 x Příklad: Najděte alespoň jeden vektor a, který vyhovuje rovnici a b = 6 pro daný vektor b = (,, ). Řešení: Tentokrát řešíme nehomogenní soustavu rovnic > solve({*x+y-*z=6},{x,y,z}); {z = z, x = x, y = x + z + 6}

Vektory, splňující požadovanou rovnost, tvoří opět rovinu, jejíž parametrické rovnice nám Maple napsal: x = t, y = 6 t + s, z = s, t, s R. V této rovině leží bod (, 6, ), směrové vektory jsou vektory (,, ) a (,, ). > p := arrow(<,-,>, shape=arrow, width =.3, thickness=3, > color=red): > p := arrow(<,,>, shape=arrow,width =.3,thickness=3, color=blue): > p3:=implicitplot3d({*x+y-*z=6},x=-..,y=-..,z=-..): > p:=arrow(<,,->, shape=arrow, width=.3,thickness=3, > color=black):display(p, p,p3,p,axes=framed); 8 y x Příklad: Zjistěte, který z bodů A = (,, 6), B = (,, ), C = (,, ) leží v rovině 3x+y z+ =. Leží zbývající body v jednom poloprostoru určeném danou rovinou? Řešení: Dosadíme souřadnice bodů A, B, C do rovnice roviny: > ro:=(x,y,z)->3*x+*y-*z+; > ro(,,6); Bod A tedy leží v dané rovině. > ro(,-,); ro := (x, y, z) 3 x + y z + 8 > ro(,-,); 33 Body B a C neleží v dané rovině. Leží v různých poloprostorech tvořených touto rovinou. Znázorněme si situaci ještě graficky: > with(plottools): > a := point([,,6], color=red, symbol=diamond): > b:=point([,-,], color=red, symbol=diamond): c:=point([,-,], > color=red, symbol=diamond): > p3:=implicitplot3d({3*x+*y-*z+=},x=-..,y=-..,z=-3..): > display(a,b,c,p3,orientation=[6,6],axes=normal); 8 y x Příklad: Určete vzájemnou polohu přímek AB a CD, je-li A = (,, ), B = (, 3, ), C = (,, ), D = (,, ). Řešení: Připomeňme, že dvě přímky jsou rovnoběžné, jsou-li jejich směrové vektory lineárně závislé (tj. v případě dvou vektorů je jeden násobkem druhého). Jsou-li směrové vektory lineárně nezávislé a mají-li přímky jeden společný bod, jsou různoběžné. Nemají-li společný bod, jsou mimoběžné. Postupujeme tedy takto: najdeme směrové vektory přímek AB a CD, zjistíme, zda jsou tyto vektory lineárně závislé nebo nezávislé. Jsou-li nezávislé, hledáme společný bod přímek.

> with(geometry): > u:=vector(3,[-,,]); > v:=vector(3,[-,-3,-]); u := [,, ] v := [, 3, ] Tedy vektory u a v jsou lineárně nezávislé, přímky nejsou rovnoběžné, mohou být různoběžné nebo mimoběžné. Sestavíme parametrické rovnice obou přímek a porovnáme příslušné souřadnice eventuálního průsečíku. Parametrické rovnice: AB x = t, y = + t, z = + t, t R CD x = s, y = 3s, z = s, s R. Řešíme soustavu tří rovnic pro dvě neznámé t a s: t = s, + t = 3s, + t = s : > eqns := {-*t=-*s, -+*t=-3*s, -+*t=-s}; eqns := { t = s, + t = 3 s, + t = s} > C := genmatrix(eqns, [t,s], b ); C := 3 > print(b); > eqns:=geneqns(c,[t,s],b); > solve(eqns); [, 6, ] eqns := { t + s =, t + 3 s = 6, t + s = } {s =, t = 3 } Soustava má právě jedno řešení, přímky jsou tedy různoběžky a protínají se v bodě P = (P, P, P 3), jehož souřadnice dostaneme bud dosazením hodnoty t = 3/ do parametrické rovnice přímky AB nebo dosazením hodnoty s = do rovnice přímky CD : > t:=3/; > P:=-*t; P=-+*t; P3=-+*t; > s:=; > P:=(-*s, -3*s, -s); t := 3 P := P = P3 = s := P :=,, Příklad: Napište rovnici roviny, znáte-li patu kolmice P = (,, 3) spuštěné z počátku na tuto rovinu. Řešení: Sestavíme obecný tvar rovnice roviny: ax+bz +cz +d =, kde a, b, c jsou složky normálového vektoru dané roviny. Normálový vektor je v tomto případě zadán jako vektor OP, kde O = (,, ) je počátek. Protože bod P leží v hledané rovině, musí rovnici splňovat. To využijeme k určení d. > OP:=vector(3,[,-,3]); > a:=; b:=-; c:=3; > rho:=(x,y,z)->a*x+b*y+c*z+d; OP := [,, 3] a := b := c := 3 6

> rho(x,y,z); > solve(rho(,-,3)=,{d}); > d:=-6; > rho(x,y,z); Toto je hledaná rovnice roviny. ρ := (x, y, z) a x + b y + c z + d x y + 3 z + d {d = 6} d := 6 x y + 3 z 6 Příklad: Určete vzájemnou polohu přímky p a roviny ρ. V případě, že jsou různoběžné, najděte jejich průsečík a úhel, který svírají: p x = + t, y = 3t, z = t, t R; ρ x y z = 3. Řešení: Nejprve určíme směrový vektor u přímky p a normálový vektor n roviny ρ : > u:=vector(3,[,-3,]); > n:=vector(3,[,-,-]); > dotprod(u,n); u := [, 3, ] n := [,, ] Vektory u a n jsou navzájem kolmé, tedy přímka je rovnoběžná s rovinou. Ověříme ještě, zda přímka p neleží v rovině ρ. Stačí zjistit, zda jeden bod přímky, např. (,, ), leží v rovině ρ. > x:=; y:=; z:=; > eval(*x-y-z-3); x := y := z := Bod splňuje rovnici roviny a přímka p tedy leží v rovině ρ. Příklad: Napište obecnou i parametrickou rovnici roviny ρ, která prochází bodem M = (, 7, 3) a je rovnoběžná s rovinou σ určenou body A = (,, ), B = (,, ), C = ( 6,, 3). Řešení: Obě roviny mají stejné směrové vektory AB a AC a bod M leží v rovině ρ. > with(plots): with(linalg): > A:=(,,); B:=(,,); C:=(-6,,3); A :=,, > AB:=vector(3,[B-A]); > AC:=vector(3,[C-A]); B :=,, C := 6,, 3 AB := [,, ] AC := [ 7,, 3] Výsledná parametrická rovnice roviny ρ je tedy: x = t 7s, y = 7 + t + s, z = 3 + t + 3s, s, t R. Vypočteme vektorový součin vektorů AB a AC a získáme tak normálový vektor obou rovin. > n:=crossprod(ab,ac); n := [,, ] 7

Obecná rovnice roviny ρ x y + z + d =, zbývá zjistit d : > solve(--*7+*3+d=,d); Tedy ρ x y + z + =. Příklad: Najděte společné body rovin: x + y + z =, y + z =, x + y z =. Řešení: Body, které leží ve všech třech rovinách, musí splňovat všechny tři rovnice. soustavy tří rovnic pro tři neznámé. > solve({x+y+z=,y+z=-,x+y-z=},{x,y,z}); {x =, y =, z = } > implicitplot3d({x+y+z=,y+z=-,x+y-z=},x=-3..3,y=-3..3,z=-3..3, > axes=normal); Hledáme tedy řešení Všechny tři roviny mají jeden společný bod. Příklad: Najděte společné body rovin: x + y + z =, x y + z =, x + 3z =. Řešení: > solve({x+y+z=,x-y+*z=,*x+3*z=},{x,y,z}); {x = 3 y, z = y, y = y} > implicitplot3d({x+y+z=,x-y+*z=,*x+3*z= >},x=-3..3,y=-3..3,z=-3..3); Soustava má nekonečně mnoho řešení, průsečnice těchto tří rovin je přímka. Příklady k procvičení. Napište obecnou rovnici roviny, ve které leží bod A = (; ; ) a která je rovnoběžná s přímkami Leží některá z daných přímek v této rovině? p : x = + t, y = t, z =, t R, q : x = 3 3s, y = s, z = + s, s R.. Zjistěte, zda bod A = ( 3; ; ) leží v rovině dané rovnicemi x = + α + β, y = 3α β, z = 3 α + β, a napište rovnici přímky, která tímto bodem prochází a je k dané rovině kolmá. 8

3. Vypočtěte úhel přímky a roviny a nalezněte jejich společné body.. Vypočtěte úhel rovin p : x = 8 t, y = 8 + 3t, z = 3 + t, t R, ρ : x = β, y = 3 α + 3β, z = + α + β, α, β R, ρ : x = + α 3β, y = + α, z = + α + β, α, β R, σ : x y z + 6 = a napište parametrické rovnice přímky, která je k rovině ρ kolmá a prochází bodem A = [,, ].. Určete reálná čísla a, b tak, aby nadroviny v prostoru E dané rovnicemi x + x + x 3 x =, x + 3x 3 + x =, x + ax 3 x = b měly společnou rovinu. Napište parametrické rovnice této roviny. 6. Najděte společné body nadrovin ρ : x = α, x = α + β, x 3 = α + β, x = α β, α, β R, σ : x = + γ + δ, x = γ + δ, x 3 = δ, x = + γ δ, γ, δ R. Jaký geometrický útvar tyto body vyplní? Napište jeho parametrické rovnice. 7. Napište parametrické rovnice roviny, ve které leží bod A = ( ; ; ; ) a která je rovnoběžná s přímkami p : x = t, x = t, x 3 = t, x =, t R, q : x = s, x = 3 + 3s, x 3 = 3 s, x = s, s R. Leží některá z daných přímek v této rovině? 9