České vysoké učení technické v Praze Stavební fakulta Katedra mechaniky Fuzzy množiny, fuzzy čísla a jejich aplikace v inženýrství Jaroslav Kruis, Petr Štemberk
Obsah Nejistoty Teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Teorie fuzzy množin Aplikace ve vybraných úlohách (kmitání soustavy s jedním stupněm volnosti, vlastní kmitání rámové konstrukce, vynucené kmitání rámové konstrukce, fuzzyfikace Chenova modelu plasticity, vedení tepla stěnou) Paralelizace
Nejistoty nejistota x náhodná veličina teorie fuzzy množin není konkurent teorie pravděpodobnosti obě teorie se mohou vhodně doplňovat
Nejistoty v mechanice geometrie (rozměry nosníků, tloušt ky desek, rozměry těles) materiálové parametry (moduly pružnosti, hustoty, meze plasticity, lomová energie) zatížení (velikosti sil, působiště sil, orientace sil, změny v čase)
Reálná data Objemové hmotnosti betonu z kontrolních měření na betonárce za jeden rok (kg/m 3 ). počet dat 470 465 nejmenší hodnota 2142,22 2165,59 průměrná hodnota 2285,78 2284,63 největší hodnota 2547,73 2400,00 směrodatná odchylka 48,19 45,03 median 2284,44 2281,48 modus 2332,81 2388,79
Test dobré shody - normální rozdělení i n Φ(x i ) n Φ(x i ) 1 5,983789 5,730882 2 36,141110 17,215111 3 107,544974 39,470382 4 157,667482 69,072631 5 113,882642 92,260082 6 40,526241 94,057806 7 7,105236 73,189540 8 0,613739 < 5 43,468671 9 0,026119 < 5 19,705020 10 0,000520 < 5 6,645456
vypuštěný počet počet testová prvek vypuštěných neodpovídajících hodnota prvků intervalů χ 2 0 žádný 0 3 1927,877841 2547,73 1 2 3,488365 2449,04 2 2 6,789602 2415,87 3 1 13,933338 2142,22 4 1 13,265698 2409,52 5 0 7,507428
počet stupňů volnosti ν = 10 2 1 = 7 (10 intervalů, 2 parametry v rozdělení), p 2 0,1 0,05 0,01 0,005 0,001 χ 2 p 2 12,2 14,07 18,48 20,28 24,32 počet testová kritická hladina vypuštěných hodnota hodnota významnosti prvků χ 2 0 < χ 2 p 2 5 7,507428 12,2 0,1
Pevnosti betonu z kontrolních měření na betonárce za jeden rok (MPa). počet dat 470 nejmenší hodnota 32,13 průměrná hodnota 42,074 největší hodnota 55,16 směrodatná odchylka 3,6466 median 41,38 modus 42,49
Klasická teorie množin Množina je určena svými prvky. Prvek x náleží do množiny A se zapisuje x A. Množina je někdy definována pomocí vlastnosti prvků. Množina prvků x, které mají vlastnost V (x), se označuje {x; V (x)}. Pro každou množinu A lze definovat funkci µ A zvanou funkce příslušnosti takto: µ A (x) = 1 x A µ A (x) = 0 x A
Obor hodnot funkce příslušnosti µ A je množina {0, 1}. Klasická teorie množin je pro některé úlohy příliš těsná a neohrabaná. L.A. Zadeh: Outline of a New Approach to the Analysis of Complex Systems and Decision Processes. IEEE Trans. Syst. Man. Cybern., 1, 1973. Princip inkompatibility: Roste-li složitost systému, klesá naše schopnost formulovat přesné a významné soudy o jeho chování, až je dosaženo hranice, za níž jsou přesnost a relevantnost prakticky vzájemně se vylučující charakteristiky.
Teorie fuzzy množin Uvedení teorie fuzzy množin: L.A. Zadeh: Fuzzy Sets. Information and Control, 8, p. 338-353, 1965. Definice fuzzy množiny: Necht U je univerzum a L je podmnožina reálných čísel (prakticky vždy je to interval 0; 1 ). Fuzzy množina A v univerzu U je zobrazení A : U L. V. Novák: Fuzzy množiny a jejich aplikace. Matematický seminář SNTL 23, SNTL, Praha, 1990.
Definice fuzzy množiny: Necht U je univerzum a L je podmnožina reálných čísel (prakticky vždy je to interval 0, 1 ). Podmnožina A v univerzu U společně se zobrazením µ A : U L se nazývá fuzzy množina A. Zobrazení µ A se nazývá funkce příslušnosti. µ A (x) = 0 prvek x do množiny A nepatří µ A (x) = 1 prvek x do množiny A patří µ A (x) = 0, 3 prvek x do množiny A patří částečně
Nosič fuzzy množiny A je klasická množina supp A = {x; µ A (x) > 0}. 1
Jádro fuzzy množiny A je klasická množina ker A = {x; µ A (x) = 1}. 1
Fuzzy množina se nazývá normální právě tehdy, když ker A. Jinak se nazývá subnormální. 1
Výška fuzzy množiny A je hgta = max x U µ A(x) Je-li kera, je hgta = 1.
α-řez fuzzy množiny A, kde α L, je klasická množina A α = {x; µ A (x) α}. 1 α =0,4
Jestliže pro α 1, α 2 L platí α 1 α 2, pak platí A α2 A α1 1 α =0,8 α =0,4
α-hladina fuzzy množiny A, kde α L, je klasická množina A α = {x; µ A (x) = α}. 1 α =0.4
Operace s fuzzy množinami Sjednocení fuzzy množin A a B je množina C = A B s funkcí příslušnosti µ C (x) = max x U {µ A(x); µ B (x)}. Průnik fuzzy množin A a B je množina C = A B s funkcí příslušnosti µ C (x) = min x U {µ A(x); µ B (x)}. Doplněk fuzzy množiny A je množina Ā = U A s funkcí příslušnosti µ Ā (x) = 1 µ A (x).
Necht U je lineární prostor. Fuzzy množina A U se nazývá konvexní právě tehdy, když všechny její α-řezy jsou konvexní množiny, tj. pro každé prvky x, y A a číslo 0 λ 1 platí λx + (1 λ)y A. Věta. Fuzzy množina A U je konvexní, právě když pro každé dva prvky x, y U a každé 0 λ 1 platí µ A (λx + (1 λ)y) min{µ A (x); µ A (y)}
Princip rozšíření Umožňuje převést kteroukoliv operaci v klasických množinách na operaci ve fuzzy množinách. Princip rozšíření. Necht U a V jsou univerza, f : U V funkce a A U je fuzzy množina v univerzu U. Fuzzy množina A indukuje fuzzy množinu f(a) V s funkcí příslušnosti µ f(a) (y) = pro všechna y V. { max µ A (x) x f 1 (y) 0, pokud : f 1 (y) =
Fuzzy čísla Fuzzy číslo je normální konvexní fuzzy množina, jejíž funkce příslušnosti µ je spojitá a existují body a l a l a r a r takové, že platí x (, a l ) (a r, ) : µ(x) = 0 x (a l, a r) : µ(x) = 1 v intervalu (a l, a l ) je µ(x) rostoucí, v intervalu (a r, a r ) je µ(x) klesající.
Intervalová aritmetika součet rozdíl A = [a l ; a c ; a r ] B = [b l ; b c ; b r ] A + B = [a l + b l ; a c + b c ; a r + b r ] A B = [a l b r ; a c b c ; a r b l ]
součin podíl c l = min{a l b l, a l b r, a r b l, a r b r } c r = max{a l b l, a l b r, a r b l, a r b r } A.B = C = [c l ; a c b c ; c r ] c l = min{a l /b l, a l /b r, a r /b l, a r /b r } c r = max{a l /b l, a l /b r, a r /b l, a r /b r } A/B = C = [c l ; a c /b c ; c r ]
α-řezy A = [2α 1; α + 2] B = [α + 3; 3α + 7]
Součet A + B A = [2α 1; α + 2] B = [α + 3; 3α + 7] A + B = [3α + 2; 4α + 9]
Rozdíl A B A = [2α 1; α + 2] B = [α + 3; 3α + 7] A B = [5α 8; 2α 1]
Součin A.B A = [2α 1; α + 2] B = [α + 3; 3α + 7] (2α 1)(α + 3) = 2α 2 + 5α 3 (2α 1)( 3α + 7) = 6α 2 + 17α 7 ( α + 2)(α + 3) = α 2 α + 6 ( α + 2)( 3α + 7) = 3α 2 13α + 14
Podíl A/B A = [2α 1; α + 2] B = [α + 3; 3α + 7] 2α 1 α + 3 2α 1 3α + 7 α + 2 α + 3 α + 2 3α + 7
Kmitání s vlivem nejistot Pro jednoduchost bude uvažováno netlumené kmitání jednoho stupně volnosti (hmota připevněná k pružině). pohybová rovnice m d2 w(t) dt 2 + kw(t) = 0 m > 0 je hmotnost a k > 0 je tuhost pružiny vlastní kruhová frekvence ω 0 = k m
pohybová rovnice řešení d 2 w(t) dt 2 + ω 2 0w(t) = 0 w(t) = w A sin(ω o t + φ) w A je amplituda výchylky, φ je fázový posun počáteční podmínky w(0) = d, dw(0) dt = v d je počáteční výchylka, v je počáteční rychlost
případ 1. hmotnost, tuhost a počáteční rychlost jsou ostrá čísla, počáteční výchylka je fuzzy číslo m > 0, k > 0, v = 0, d f = [d, d + ] řešení pohybové rovnice má tvar w(t) = d f sin(ω 0 t + π 2 )
příklad m = 20 k = 40000 d = 0.02 d + = 0.04 v = 0 φ = π 2
případ 2. hmotnost, tuhost a počáteční výchylka jsou ostrá čísla, počáteční rychlost je fuzzy číslo m > 0, k > 0, d = 0, v f = [v, v + ] řešení pohybové rovnice má tvar w(t) = v f ω 0 sin ω 0 t
případ 3. hmotnost, počáteční výchylka a počáteční rychlost jsou ostrá čísla, tuhost je fuzzy číslo m > 0, d 0, v = 0, k f = [k, k + ] vlastní kruhová frekvence je také fuzzy číslo ω 0f = k f /m ω 0 = k /m, ω + 0 = k + /m řešení pohybové rovnice má tvar w(t) = d sin(ω 0f t + π 2 )
d sin(ω 0 (t f + T ) + π 2 ) = d sin(ω+ 0 t f + π 2 ) 2π = (ω + 0 ω 0 )t f t f = 2π ω + 0 ω 0
příklad m = 20 k = 40000 k + = 70000 d = 0.02 v = 0 φ = π 2 t f = 0.435141
Vlastní kmitání rovinné rámové konstrukce Zadání rovinné rámové konstrukce výška šířka sloupy trámy 16 m 10 m 0,5 x 0,5 m 0,5 x 0,5 m modul pružnosti 30 GPa ± 10% hustota materiálu 2500 kg/m 3 ± 10%
rovnice vlastního kmitání (K ω 2 0M)v = 0 K M ω 0 v matice tuhosti matice hmotnosti vlastní kruhová frekvence vlastní tvar (vektor) kmitání řešení metodou iterace podprostoru s Gramovou-Schmidtovou ortonormalizací
Funkce plochy odezvy (response surface function) X Ỹ X Y prostor vstupních dat prostor výstupních dat m-dimenzionální prostor vstupních dat n-dimenzionální prostor výstupních dat odezva systému (konstrukce) ỹ = F( x) y = F (x)
y [l] k = F k (x [l] ) f (k) = a (k) + i=m i=1 b (k) i x i + i=m i=1 j=m j=1 c (k) ij x ix j l=s F (k) (a (k), b (k) i, c (k) ij ) = (f (k) (x [l] ) y [l] k )2 l=1
Kmitání rovinné rámové konstrukce způsobené zemětřesením pohybová rovnice M d + Cḋ + Kd = f rozklad do vlastních tvarů d = V u pohybová rovnice v případě zatížení seismicitou V T MV ü + V T CV u + V T KV u = V T Ms d g
soustava nezávislých rovnic Iü + D u + Ω 2 0u = h ü i + D i u i + ω 2 0,iu i = h i y i = S(ω 0,i) ω 2 0,i
posuny d = i=n i=1 ( v T i Msy i ) vi síly a momenty f = (K ω 2 0M)d
Fuzzifikace Chenova modelu plasticity
Vedení tepla stěnou rovnice nestacionárního vedení tepla k 2 T x + z = ρc T 2 t
Paralelizace metoda α-řezů vede na velký počet výpočtů (v problému kmitání rovinné rámové konstrukce se jednalo o 3 2 4 = 6561 a 5 2 4 = 390625 výpočtů) jednotlivé výpočty jsou nezávislé snadná paralelizace
jednoprocesorový výpočet 333 s paralelní výpočet na 6 procesorech 58 s 55,5 s paralelní výpočet na 21 procesorech 18 s 15,8 s