Rovnice 1.řádu. (taková řešení nazýváme singulární řešení). řeší rovnici (*) na intervalu ( a, b)

Podobné dokumenty
Obyčejné diferenciální rovnice. Cauchyova úloha Dirichletova úloha

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Dvojný integrál. Dvojný integrál na obdélníkové oblasti

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Lineární regrese ( ) 2

Analytická geometrie

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Martin Sloup, A Ohyb světla optickou mřížkou

S k l á d á n í s i l

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

2. Vícekriteriální a cílové programování

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Interpolace a aproximace. Interpolace algebraickým polynomem a aproximace metodou nejmenších čtverců

1. Přirozená topologie v R n

VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI

Hartre-Fock method (HF)

Interpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2

2 Diferenciální rovnice

, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

SP2 Korelační analýza. Korelační analýza. Libor Žák

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

Nové symboly pro čísla

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených.

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

10.2 VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR

Matematika I, část II

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)

7 Obyčejné diferenciální rovnice

1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení

IV. MKP vynucené kmitání

Č š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š

Experimentální identifikace regulovaných soustav

Pružnost a plasticita II

Lineární programování

Godunovovy metody pro 1D-Eulerovy rovnice

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

SP NV Normalita-vlastnosti

Úvod do korelační a regresní analýzy

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

ě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é čů ř ů č é ě ž ř ú ř ř č ř ě ě ř é Š ř é ř ě ř ř ú č ě ř é Š ř ě ř ř é č ě é é ž é Č é č é é ř ě žň ě

S1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

E L E K T R I C K É S T R O J E II Měření synchronního stroje Fázování, V křivky, Potierova reaktance, stanovení buzení

Mechanika soustavy hmotných bodů a tuhého tělesa

Výstup a n. Vstup. obrázek 1: Blokové schéma a graf paralelní soustavy

VÍCEKRITERIÁLNÍ ANALÝZA VARIANT ZA JISTOTY

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

1 Popis statistických dat. 1.1 Popis nominálních a ordinálních znaků

Přednáška 7: Soustavy lineárních rovnic

1. Základy měření neelektrických veličin

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

Fraktálová komprese obrazu

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli

A J E J I C H S O U S T A V Y

č Ř Ě ů č ě ě ě ě č š ě Ž č úč úč ě č ú Š č ě š č Ž č Š ě š č ů úč Í Š ě ě Í Ú č č ě ú č č ě Á Ř Ř Ž Ý Ř Ř Í Ú Ž Ý č Ř Í Ř É ÍÚ Ř Ř Ř š ě č č Ř š ě š

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

HYPOTEČNÍ ÚVĚR. , kde v = je diskontní faktor, Dl počáteční výše úvěru, a anuita, i roční úroková sazba v procentech vyjádřená desetinným číslem.

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT

ž ř ž é ň ž šš ř ň ř ř č é é ř é ž é ř šř š š ř ř č é š é é ř é č č é ř é č é ř

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

é ů č ý Š é ů č ý é ů č ý é č ú č ú ý ý ů Ó ý ů ů ý ú č ú č ž Ý č ý č ý ů ú ý ů é Ž Ž č č č č é ý é ů č é Ů č č é ů Ý é ů é ů Ó ý Ý é ů č Š é ů č é ů

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

í á á ě č é úč í á á ě č é úč ý á č á íí Ž á Ž á í í í ú á č é ř í ě ě í č ý ří ů ů ů ý ří ů ý ů ě í í ě íč í č í ř ů á í í í úč ů á í ří ů ý ů ří ů ý

ť ě Ť ř ť ý ů ý ř ř ě ě ř ě ž ů ě ě ě ý ú ň š Č ř ě ř ž ě Ř š ů ž ů ř ž ČÍ š Š ě ž ř ž ř ý ř ě ř ř Ů ě š ž ř Č ů ě ř ř ž ý ř š ý ě ů ě ě š ř ě ř ž ě ý

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II

ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru

ž ř ž ř ý é é č ů ý ý ň ý ý ň ň é č ř ř ř é č é ř é

11. Časové řady Pojem a klasifikace časových řad

ěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ

2. TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI

Kruhový diagram. 1. Z odečtených hodnot pro jmenovité primární napětí nakreslete kruhový diagram. Asynchronní motor. P n =2kW n =905ot/min

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Transkript:

Rovce řáu Rovce se separovaým proměým Derecálí rovc tvaru g h * azýváme rovcí se separovaým proměým latí: Nechť g je spojtá uce a tervalu a b h je spojtá a eulová uce a tervalu c Ozačme postupě G a H prmtví uce ucím g a otom je-l uce řešeím rovce * a h tervalu I a b estuje ostata C R ta že pro všecha I platí H G C Je-l h potom zřejmě uce řeší rovc * a tervalu a b taová řešeí azýváme sgulárí řešeí Homogeí rovce stupě Nechť Fuce : D R R se azývá homogeí uce stupě jestlže pro ažé N D a t platí t t D a t t t Rovce g se azývá homogeí rovce stupě jsou-l obě uce g homogeí uce stejého stupě Řešeí taové rovce hleáme ve tvaru v Fuce v je potom řešeím rovce se separovaým proměým říslušá trasormace v R terou př řešeí prováíme eí regulárí v boech - a závěr je proto třeba zvlášť všetřt chováí řešeí v oolí boů ozáma: Na homogeí rovce přípaě a rovce se separovaým proměým lze převést rovce tpu a b c g a b c ř jejch řešeí hleáme taovou trasormac souřac ab v ové soustavě souřac bl zísaé rovce homogeí rotíají-l se přím a b c a a b c volíme jejch průsečí za počáte ové soustav souřac Jsou-l tto přím rovoběžé estuje taové K R že př vhoém očíslováí rovc platí a b K a b Volíme-l pa a b z ostáváme a b K z a te půvoí rovce má separovaé proměé β γ δ ozáma: V ěterých přípaech se ají rovce tpu a b c převést a t s homogeí rovce pomocí substtuce u v Eatí rovce Uvažujme erecálí rovc tvaru g ** F F Jestlže estuje uce F tří C taová že a g pa řešeí rovce ** splňují F c pro ějaou ostatu c R Taové rovce azýváme eatí latí: Nechť a g jsou vě uce tří C a otevřeém obélíu a b c otom a obélíu F F g a b c estuje uce F pro terou a g právě ž a a b c Neí-l rovce ** eatí lze j a eatí rovc převést vásobeím ějaou ucí tzvtegračím atorem V ěterých specálích přípaech můžeme tuto uc jeouše alézt:

g - ou ezávsí a pa pro rovc ** estuje tegračí ator terý je ucí g - ou ezávsí a pa pro rovc ** estuje tergačí ator terý g je ucí Beroullov rovce Rovce tvaru p R azýváme Beroullov ostup př řešeí je ásleující: { } q e p q jsou uce spojté a zaaém tervalu a Hleáme řešeí ve tvaru z e z je ová ezámá uce Tím ostaeme leárí rovc řáu Rovc vělíme a pa vásobíme tegračím atorem e e je prmtví uce p ozáma: Často se setáváme s rovcem erozřešeým vzhleem Taové rovce lze zapsat v obecém tvaru F a jejch řešeí lze použít ěterou z ásleujících meto: Vřešt příslušou rovc vzhleem a ále řešt zámým metoam všech zísaé rovce tpu Neumíme-l rovc vřešt vzhleem ale umíme-l j vřešt vzhleem můžeme hleat řešeí v parametrcém tvaru: Ozačíme jao parametr p rotože rovc umíme vřešt vzhleem estuje uce ta že rovce p je evvaletí půvoí rovc Záme te jao uc proměých p řepolááme že Φ p a hleáme uc Φ latí Φ Φ Φ p Φ p p ou p o vřešeí p p p p p p p této rovce vzhleem Φ ostaeme parametrcé řešeí Φ p Ψ p Φ p p

Rovce vššího řáu Derecálí rovc tvaru azýváme erecálí rovcí -tého řáu vřešeou vzhleem ejvšší ervac ozáma: Něteré rovce vššího řáu je možé vhoou substtucí převést a rovc řáu: Má-l rovce tvar tj "ezávsí a žších ervacích" položíme z čímž ostaeme pro uc z rovc řáu a uc alezeme postupou tegrací uce z Má-l rovce tvar F tj "ezávsí a ezávsle proměé hleáme p a rovc upravíme a rovc řáu pro ezámou uc p Leárí rovce -tého řáu Rovc a b *** e a b jsou spojté uce eovaé a tervalu I azýváme leárí rovce -tého řáu s pravou straou b Je-l b a I azýváme tuto rovc rovcí bez pravé stra ě též homogeí rovcí ozáma: Obecá metoa pro alezeí uametálího sstému pro rovce vššího ež prvího řáu s proměým oecet eestuje Záme-l vša jeo řešeí leárí rovce -tého řáu bez pravé stra můžeme sížt řá rovce: ro leárí rovc řáu tvaru a a platí Louvlle-Ostrograsého ormule a C e e jsou leárě ezávslá řešeí této rovce Hleáme-l řešeí ve tvaru z ostáváme pro uc z rovc terá závsí pouze a z z z a položíme-l te u z řešíme ále je rovc --řáu pro ucí u Tato metoa se á použít pro rovce s eulovou pravou straou ozáma: ro leárí erecálí rovce vššího řáu s ostatím oecet jž estuje algortmus pro alezeí uametálího sstému K alezeí řešeí rovce s eulovou pravou straou se ejčastěj používají tto vě meto: Varace ostat: Řešeí hleáme ve tvaru c e uce uametálí sstém řešeí rovce a c c jsou uce proměé řtom požaujem ab uce c c bl spojtě erecovatelé a jejch ervace splňoval sstém algebracých rovc: b tvoří

Metoa eurčtých oecetů: Tato metoa se ě azývá taé "metoa specálích tpů pravých stra" ostata této meto je ásleující: Má-l pravá straa řešeé rovce specálí tvar apř je to polom stupě apo hleáme jeo řešeí rovce s pravou straou ve tvaru "polomu" jehož stupeň závsí a a a ořeech charaterstcého polomu Dosazeím o půvoí rovce a porováím oecetů u jeotlvých moc určuje oecet u hleaého řešeí "polomu" řesý tvar ve terém se řešeí hleá uává ásleující tabula: ravá straa rovce Koře charpolomu Tvar řešeí e e R eí oře polom stupě m polom stupě m s R e R je oře ás s polom stupě m e [ cos β Q s β] Q polom stupě ejvýše m β R ± β eí oře ± β je oře ás s s e [ cos β Q s β] Q polom stupě m e cos β Q s β [ ] Q polom stupě m Eulerov rovce Rovce tvaru a a a e a a a R jsou ostat a je spojtá uce a zaaém tervalu β azýváme Eulerov Je-l uce ulová mluvíme o homogeí rovc ostup př řešeí je ásleující: Rovc řešíme zvlášť a tervalech β a β Naoec s rozmslíme lze řešeí slept v Je o leárí rovc taže je možé řešt ejprve homogeí rovc a potom hleat partulárí řešeí Moža všech řešeí homogeí rovce a tervalu ebo tvoří vetorový prostor meze 3 ř řešeí homogeí rovce tj pro hleáí jejího uametálího sstému můžeme postupovat věma způsob: t t a roveeme substtuc " e " tj zaveeme ovou ezámou uc z t e čl hleáme řešeí ve tvaru zlog Tím ostaeme leárí rovc pro ezámou uc z s ostatím oecet terou jž umíme vřešt b Hleáme řešeí ve tvaru Dosaíme-l to o aší rovce ostaeme rovc e je polom stupě Najeme jeho oře Fuametálí sstém aší rovce bue tvoře ucem log e jsou prv uametálího sstému pro leárí rovc s ostatím oecet terá opovíá charaterstcému polomu 4 ř řešeí homogeí rovce a tervalu vužjeme atu že uce je řešeím homogeí rovce a tervalu právě ž uce je řešeím homogeí rovce a tervalu 5 ř hleáí partulárího řešeí lze použít ěola meto: a Metou varace ostat stejě jao u leárích rovc s ostatím oecet b Aalog meto specálí pravé stra t c ř použtí substtuce " e " pole rou 3 a se emusíme omezovat je a homogeí rovc oužjeme-l j a celou rovc hleáme pa partulárí řešeí pro příslušou leárí rovc s ostatím oecet

Soustav leárích rovc s ostatím oecet e A je čtvercová matce stupě Uvažujme soustavu A bt b : β R je spojtá vetorová uce a je ezámá vetorová uce ř řešeí postupujeme apříla tato: Jeá se o leárí rovc taže můžeme zvlášť řešt homogeí rovc tj A a potom hleat partulárí řešeí Řešeí homogeí rovce jsou eováa a R a tvoří vetorový prostor meze Řešeí homogeí rovce: a Napíšeme s matc λ I A a pomocí řáových úprav j převeeme a horí trojúhelíovou matc Řáovým úpravam jsou: prohozeí vou řáů vásobeí řáu eulovou ostatou přčteí -ásobu jeoho řáu jému řáu e je polom v proměé λ b Vzlou matc přepíšeme zpět jao soustavu erecálích rovc ásleujícím způsobem: Má-l matce tvar L L M M O M L ová soustava bue mít tvar K K M e pro polom a λ a λ K a λ a mslíme smbolem uc a a K a a c Tuto ovou soustavu řešíme "ozau" te o -té rovce po prví řtom používáme metou řešeí leárích rovc s ostatím oecet - hleáí uametálího sstému a řešeí rovc se specálí pravou straou 3 ř hleáí partulárího řešeí postupujeme ěterou z těchto meto: a Varace ostat: Nechť Φ t je uametálí matce tj její sloupce jsou prv uametálího sstému řešeí homogeí rovce a partulárí řešeí ajeme ve tvaru p t Φ t c t pro vhoou vetorovou uc c b Je-l vetorová uce b ostatečě hlaá apř tří C lze pro ehomogeí rovc použít elmac: K matc λ I A přáme jsště sloupec pravých stra a upravujeme tato rozšířeou λ I A b t tpu Řáovým úpravam ojeme matc tvaru matc L L terou opět přepíšeme jao ovou soustavu M M O M M L erecálích rovc Její levé stra buou mít stejý tvar jao v přípaě homogeí soustav

uce λ j v posleím sloupc upraveé matce mají tvar j j g λ λ e uce j g jsou ějaé uce tří C Nová soustava pa bue mít tvar K K M e j j g