GRAF FUNKCE NEPŘÍMÁ ÚMĚRNOST

Podobné dokumenty
Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 EU peníze středním školám

Funkce - pro třídu 1EB

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

MODAM Popis okna. 2 Jana Bělohlávková, Katedra matematiky a deskriptivní geometrie, VŠB - TU Ostrava

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

KFC/SEM, KFC/SEMA Elementární funkce

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Zlín, 23. října 2011

Metodické pokyny k pracovnímu listu č Rostoucí a klesající funkce

Funkce pro studijní obory

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

MODAM Popis okna. 2 Jana Bělohlávková, Katedra matematiky a deskriptivní geometrie, VŠB - TU Ostrava

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

JEDNODUCHÉ LINEÁRNÍ A KVADRATICKÉ FUNKCE V GEOGEBŘE

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

Variace. Kvadratická funkce

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

5.2. Funkce, definiční obor funkce a množina hodnot funkce

Přehled funkcí. Funkce na množině D R je předpis, který každému číslu z množiny D přiřazuje právě jedno reálné číslo. přehled fcí.

VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.20 Lineární funkce graf, definiční obor a obor hodnot funkce

Matematická funkce. Kartézský součin. Zobrazení. Uspořádanou dvojici prvků x, y označujeme [x, y] Uspořádané dvojice jsou si rovny, pokud platí:

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Kvadratickou funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí. Definičním oborem kvadratické funkce je množina reálných čísel.

Sbírka úloh z matematiky

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

7.1 Extrémy a monotonie

Mocninná funkce: Příklad 1

Pravoúhlá axonometrie

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

M - Kvadratická funkce

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

GeoGebra rychlý start

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

10. cvičení - LS 2017

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,

Kinematika rektifikace oblouku (Sobotkova a Kochaňského), prostá cykloida, prostá epicykloida, úpatnice paraboly.

Funkce pro učební obory

Aplikace derivace ( )

Exponenciální a logaritmická funkce

Úterý 8. ledna. Cabri program na rýsování. Základní rozmístění sad nástrojů na panelu nástrojů

Digitální učební materiál

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Lineární funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí y = ax + b, kde a, b jsou reálná čísla.

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Poznámky pro žáky s poruchami učení z matematiky 2. ročník 2005/2006 str. 1. Funkce pro UO 1

Výsledky Př.1. Určete intervaly monotónnosti a lokální extrémy funkce a) ( ) ( ) ( ) Stacionární body:

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Je-li dána hranolová nebo jehlanová plocha s podstavou v rovině σ a rovina řezu ρ:

Logaritmus. Logaritmus kladného čísla o základu kladném a různém od 1 je exponent, kterým. umocníme základ a, abychom dostali číslo.

CVIČNÝ TEST 38. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Roviny. 3.) MP O[5;7] Rovina je dána body A[-2;3;3], B[-4;1;5] a C[-7;4;1]. Zobrazte stopy roviny.

7.5.3 Hledání kružnic II

MATEMATIKA. Problémy a úlohy, v nichž podrobujeme geometrický objekt nějaké transformaci

2. Zapište daná racionální čísla ve tvaru zlomku a zlomek uveďte v základním tvaru. 4. Upravte a stanovte podmínky, za kterých má daný výraz smysl:

Funkce. Vlastnosti funkcí

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

Exponenciální funkce. Exponenciální funkcí o základu a se nazývá funkce, která je daná rovnicí. Číslo a je kladné číslo, různé od jedničky a xεr.

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

37. PARABOLA V ANALYTICKÉ GEOMETRII

Funkce. Úkol: Uveďte příklady závislosti dvou veličin.

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

FUNKCE NEPŘÍMÁ ÚMĚRNOST A LINEÁRNÍ LOMENÁ FUNKCE

Deskriptivní geometrie 2

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

3. LINEÁRNÍ FUNKCE, LINEÁRNÍ ROVNICE A LINEÁRNÍ NEROVNICE

Důkazy vybraných geometrických konstrukcí

Funkce 1) Zakreslete body K, L a M do souřadného systému Oxy, jsou-li dány jejich souřadnice: K[-3;0]; L[0;-2]; M[4;3].

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

Funkce. y = x + 4 [x; x + 4] Vynásob číslo 2 x 2 * x

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Analytická geometrie lineárních útvarů

Nepřímá úměrnost I

P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

CVIČNÝ TEST 41. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Řešení geometrické úlohy spočívá v nalezení geometrického útvaru (útvarů) daných vlastností.

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Funkce s absolutní hodnotou, funkce exponenciální a funkce logaritmická

GeoGebra známá i neznámá

Parametrická rovnice přímky v rovině

Aplikace derivace a průběh funkce

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

Exponenciální funkce teorie

Transkript:

GRAF FUNKCE NEPŘÍMÁ ÚMĚRNOST Úloha: Sestrojte graf funkce nepřímé úměrnosti a zjistěte její vlastnosti. Popis funkcí modelu: Sestrojit graf funkce nepřímá úměrnost Najít průsečíky grafu se souřadnými osami Najít asymptoty hyperboly Určit vlastnosti funkce Použité nástroje a příkazy: Postup: nástroj: POSUVNÍK příkazy: PRŮSEČÍK, ASYMPTOTA 1. Pomocí posuvníku zavedeme konstantu k v panelu nástrojů vybereme posuvník na nákresně klikneme nejlépe v pravém horním rohu(tam se posuvník umístí) a v nabídce, která se ukáže ho přejmenujeme na k v algebraickém okně vidíme hodnotu k ve sloupci volné objekty 2. Sestrojíme graf funkce do pole vstup zapíšeme předpis funkce nepřímá úměrnost v nejjednodušším tvaru, tzn. f: y = k x v algebraickém okně se tento předpis zapsal do sloupečku závislé objekty na nákresně se sestrojil graf funkce-rovnoosá hyperbola 3. Popis funkce f : v nákresně uděláme pomocí výběru v kontextové nabídce Vlastnosti karta Základní, na které najdeme Zobrazit popis Název a hodnota můžeme graf i posuvník pro lepší orientaci obarvit na modro a sílu čáry nastavit na hodnotu 3 Na nákresně sledujeme, jak se mění předpis funkce a poloha hyperboly v souředných osách posunujeme-li posuvníkem do hodnot kladných a do záporných. Je-li k=0, splývá graf s osou x. 4. Průsečíky s osou x a y: získáme tak, že do vstupního pole zadáme postupně příkaz :Průsečík[f,OsaX], Průsečík[f,OsaY] nebo i pomocí nástroje Průsečík dvou objektů. V algebraickém okně se zapsalo hodnota A,B nedefinovaná(protože hyperbola s osami žádné průsečíky nemá). Můžeme je přejmenovat na Px a Py. Najdeme asymptoty - přímky, ke kterým se asymptota blíží, ale nemá s nimi žádné společné body do vstupního řádku napíšeme Asymptota[f], zapsala se v algebr. okně jako seznam, přejmenujeme ji na název asymptota a můžeme ji obarvit třeba na červeno

Závěr: k Sestrojili jsme pomocí geogebry graf funkce nepřímá úměrnost f: y = x. Je-li hodnota konstanty k kladná leží hyperbola v I. a III.kvadrantu- jedná se o funkci klesající, je-li hodnota konstanty k záporná leží hyperbola v II. a IV. kvadrantu a funkce je rostoucí. D(f) = R - {0}, H(f) = R - {0}, funkce nedosahuje maxima ani minima. Průsečíky s osami x,y tato funkce nemá. Asymptotami této funkce jsou souřadné osy.

Úloha 1: Sestrojíme graf funkce f: y= k x +a Postup: Graf sestrojíme stejným způsobem jako v předešlé úloze, kdy pomocí posuvníku zavedeme i hodnotu a. Budeme sledovat, jak se mění poloha hyperboly při změně hodnoty a, jak se mění rovnice asymptot. Závěr: Sestrojili jsme graf funkce f: y= k x +a, vidíme, že při změně hodnoty a se hyperbola pohybuje po ose y. Jednou asymptotou je osa y (x=0), rovnice druhé asymptoty je y=a, proto se její poloha mění v závislosti na změně hodnoty a.

Úloha 2: k Sestrojíme graf funkce f: y= x+b Postup: Graf sestrojíme stejným způsobem jako v předešlé úloze, kdy pomocí posuvníku zavedeme i hodnotu b. Budeme sledovat, jak se mění poloha hyperboly při změně hodnoty b, jak se mění rovnice asymptot. Závěr: Sestrojili jsme graf funkce f: y= k x+b, vidíme, že při změně hodnoty b se hyperbola pohybuje po ose x. Jednou asymptotou je osa x (y=0), rovnice druhé asymptoty je x=-b, proto se její poloha mění v závislosti na změně hodnoty b.

Úloha 3: Sestrojíme graf funkce f: y= ax+b cx+d Postup: Při konstrukci budeme využívat stejné nástroje Geogebry a postupovat obdobně jako v předešlých úlohách. Pomocí posuvníku zavedeme a,b,c,d Do pole Vstup zapíšeme předpis funkce tzn. f(x)= ax+b - sestrojili jsme graf funkce f Asymptoty sestrojíme jako přímky: x = d c, y = cx+d a c a najdeme jejich průsečík= střed hyperbooly S= [ d c, a c ] Sestrojíme osu hyperboly (osa úhlu) Najdeme průsečíky hyperboly s osou x a y Z grafu určíme D(f) = R - { d c }, H(f) = R - { a c }, funkce nemá ani Maximum, ani minimum, podle hodnot koeficientů a,b,c,d se mění poloha ramen hyperboly a funkce je buď klesající nebo rostoucí

Závěr: Sestrojili jsme graf funkce f: y= ax+b,našli jeho průsečíky s osami x,y, obecně jsme cx+d určili definiční obor funkce a obor hodnot. Můžeme sledovat, jak se při změně hodnot koeficientů zavedených pomocí posuvníku ( a,b,c,d ) mění poloha hyperboly, rovnice asymptot, hodnoty průsečíků se souřadnými osami a její monotonie.

Úloha 4: Sestrojíme graf funkce f: y= x+3 x 1. 1) Najděte průsečíky funkce s osami x,y. 2) Zjistěte rovnice asymptot. 3) Určete interval v němž je f (x) 4. 4) Zjistěte, zda bod [4,3] leží na grafu funkce f. 5) Určete hodnotu f(2) a tento bod na grafu vyznačte. 6) Tabulkou zjistěte souřadnice dalších bodů, které náleží funkci f. Postup: 1. Graf sestrojíme jako v předešlých úlohách do pole Vstup zapíšeme f: y= x+3 x 1 graf barevně upravíme a popíšeme 2. Najdeme průsečíky s osami x,y-nástroj Průsečík (nebo zápisem do Vstupního pole) v algebraickém okně se zapsaly jejich souřadnice přejmenujeme je na Px,Py a zobrazíme jejich hodnoty do grafu 3. Najdeme asymptoty jako v předešlých úlohách a jejich střed 4. Určíme interval, v němž je f (x) 4 do Vstupního pole zapíšeme y=4 sestrojila se přímka a najdeme její průsečík s hyperbolou-nástroj Průsečík průsečíkem je bod A, kterým vedeme kolmici k ose x a najdeme jejich průsečíkbod B označíme průsečík osy x a asymptoty nástroj Nový bod C bod C přejmenujeme na I 1,bod B na I 2 vyznačíme úsečku I 1 I 2, což je interval, v němž je f (x) 4, tedy (1;2,33) upravíme její vzhled: Vlastnosti Barva Styl 5. Zjistíme, zda bod [4,3] leží na grafu funkce f do Vstupního pole zapíšeme (4,3) a hledaný bod se zapsal do Algebraického okna jako B a znázornil se i v nákresně- vidíme, že na grafu funkce f neleží 6. Určíme hodnotu funkce f(x) pro x=2 do Vstupního pole zapíšeme f(2) hledaná hodnota se zapsala do Algebraického okna jako d = 5 abychom bod vyznačili na grafu, napíšeme do Vstupního pole (2,e) nebo (2,5) na grafu se hledaný bod znázornil jako C 7. Tabulkou zjistíme souřadnice dalších bodů vybereme : Zobrazit Tabulku do sloupce A zapisujeme hodnoty x,např.-5,-4, a rozvineme až do 5 do prvního pole sloupce B zapíšeme f(a1), Enter a opět rozvineme, další hodnoty se dopočítají z tabulky lze vyčíst, že pro x=1, není funkce f definována

Závěr: Sestrojili jsme graf funkce f: y= x+3, našly jeho průsečíky s osami x, y, rovnice x 1 asymptot. f (x) 4 v intervalu (1;2,33) Bod [4,3] na grafu funkce f neleží. F(2) = 5 Tabulkou jsme zjistili souřadnice několika dalších bodů.