7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Podobné dokumenty
Hledání hyperbol

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Smíšený součin

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

7 Analytická geometrie

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Kuželosečky

Skalární součin IV

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

2.7.9 Obsah lichoběžníku

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Hyperbola a přímka

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Konstrukce na základě výpočtu I

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

Konstrukce na základě výpočtu I

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Auto během zrychlování z počáteční rychlost 50 km/h se zrychlením dráhu 100 m. Jak dlouho auto zrychlovalo? Jaké rychlosti dosáhlo?

Konstrukce na základě výpočtu II

Středová rovnice hyperboly

Tangens a kotangens

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

Obvody a obsahy obrazců I

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

PODOBNÁ ZOBRÁZENÍ 1. SHODNOST TROJÚHELNÍKŮ 2. PRÁVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK

Vzdálenost roviny a přímky

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Výpočet obsahu rovinného obrazce

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Obsahy - opakování

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

4.4.3 Další trigonometrické věty

Vzdálenosti přímek

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Vzdálenosti přímek

Výfučtení: Goniometrické funkce

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

Větu o spojitosti a jejich užití

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Digitální učební materiál

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

TROJÚHELNÍK. JAN MALÝ UK v Praze a UJEP v Ústí n. L. sin α = b a.

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

x + F F x F (x, f(x)).

1.7.5 Těžnice trojúhelníku I

Trigonometrie - Sinová a kosinová věta

14 Kuželosečky v základní poloze

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Definice limit I

4. cvičení z Matematiky 2

9. Planimetrie 1 bod

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Vzdálenost rovin

FUNKCE SINUS A KOSINUS

OBJEMY A POVRCHY TĚLES

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/ Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Průběh funkce I (monotónnost)

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x = 0

Rovinné obrazce. 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 )

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

29. OBJEMY A POVRCHY TĚLES

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Koš Znění otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1. 1 Které číslo doplníte místo otazníku? ?

7.5.3 Hledání kružnic II

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

Smíšený součin

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,


Transkript:

737 Přímkoá smršť Předpokldy 7306 Pedgogiká poznámk Hodin znikl jko reke n prní průhod učenií Třeoni se třídou 42011 Ukázlo se, že studenti mjí prolémy s přiřzením spráného ektoru k různým druhům roni (prmetriké yjádření, oená ronie) přípdeh, kdy mjí sestot ronie íe než jedné přímky Jde podsttě o důsledek šptného (nekompletního) zápisu sešitě šptné oriente e lstním ýpočtu Je doel doře možné, že u tříd, které se učí podle učenie delší dou, ude tto hodin zytečná (dě zmiňoné doednosti se u nih podsttně zlepšují), le podoné prolémy se ojeoly i u 42009 e Strkoniíh Jestli je hodin u Vší třídy potřená zjistíte sndno tím, že neháte studenty spočítt příkld 4 Pokud s ním má podsttná část třídy prolémy, neměli yste hodinu ynehát Rozhodně nepomůže, když ji neháte studentům spočítt dom, protože Ti, kteří mjí prolémy, potřeují někoho, kdo je ude rzdit nutit je, y si ujsnili, jký ektor pro kterou přímku potřeují, y si kreslili orázky, psli si indexy td Při eškeré komuniki se studenty je tře pmtot, že se učí orienti řešení příkldu ( ne sestoání roni), proto je tře neřešit prolém z ně, jen jim s ním pomáht Př 1 Jsou dány ody [ 1;3], [ 3;5] Njdi prmetriké yjádření osy úsečky S u Os úsečky přímk kolmá n úsečku, proházejíí jejím středem Prmetriké yjádření 4;2 směroý ektor kolmý n úsečku ( ) u osy ( 1;2 ) střed úsečky S [ 1;4 ] prmetriké yjádření osy úsečky x 1+ t y 4 + 2 t, Př 2 Je dán trojúhelník, [ 1;3], [ 3;5], [ 3;0] n které leží ýšk Njdi oenou ronii přímky, n Přímk, n které leží ýšk přímk kolmá n strnu proházejíí odem normáloý ektor ýšky ektor, kolmý n ýšku ektor ronoěžný se strnou ( 6; 5) n ronie 6x 5y + 0 Dosdíme od [ 1;3] 6 1 5 3+ 0 9 1

Ronie přímky, n které leží ýšk 6x 5y + 9 0 Př 3 Je dán trojúhelník, [ 1;3], [ 3;5], [ 3;0] Njdi oenou ronii přímky Ndi oenou ronii přímky, která prohází odem je s přímkou ronoěžná n Přímk 2; 3 ( ) n ( 3;2) ronie + 0 Dosdíme od [ 1;3] 3 1+ 2 3 + 0 9 Ronie přímky 9 0 ronoěžk s přímkou odem stejný normáloý ektor n ( 3;2) ronie + 0 Dosdíme od [ 3;5] ( ) 3 3 + 2 5 + 0 1 Ronie přímky ronoěžné s proházejíí odem 1 0 Př 4 Je dán trojúhelník, [ 1;3], [ 3;5], [ 2;0] Njdi prmetriká yjádření přímky přímky, n které leží ýšk Urči souřdnie pty ýšky Přímk ( 4;2) u ( ) použijeme od [ 1;3] 2;1 x 1 2t y 3 + t; u je kolmá n u ( 1;2 ) Přímk, n které leží u x 2 + s použijeme od [ 2;0] y 2 s; s R Pt ýšky je průsečíkem oou přímek řešíme soustu roni 1 2t 2 + s 3 + t 2s t 2s 3 Dosdíme do prní ronie ( s ) 1 2 2 3 2 + s 1 4s + 6 2 + s 5 5s s 1 Doszením do ronie přímky, n které leží určíme souřdnie odu 0 x 2 + s 2 + 1 3 y 2s 2 1 2 Pt ýšky má souřdnie 0 [ 3;2] 2

Př 5 Je dán trojúhelník, [ 1;3], [ 3;5], [ 3;1] strn jejih průsečík (střed kružnie opsné) n o n o Njdi oené ronie os dou Os strny prohází středem strny je n strnu kolmá Os strny ( 4;2) n os ( 2;1) ronie 2x + y + 0 Dosdíme od S [ 1;4 ] ( ) Os strny 2x + y 6 0 2 1 + 4 + 0 6 Os strny ( 6; 4) n ( 3; 2) ronie + 0 Dosdíme od [ 0;3] os S 3 0 2 3 + 0 6 Os strny + 6 0 2x + y 6 0 / 2 Hledáme průsečík řešíme soustu roni + 6 0 4x 12 0 sečteme ronie + 6 0 x 6 0 x 6 y-oou souřdnii spočteme doszením do ronie jedné z os ( ) Střed kružnie opsné trojúhelníku leží odě S [ 6; 6] Př 6 Je dán trojúhelník, [ 1;3], [ 3;5], [ 0; 4] 2 6 + y 6 0 y 6 Njdi oenou ronii přímky prmetriké yjádření přímky, n které leží ýšk Njdi průsečík oou přímek (ptu ýšky ) Přímk ( 3; 9) n ( 3;1) n ronie + y + 0 u Dosdíme od [ 0; 4] 3 0 ( 4) 0 Přímk + y + 4 0 + + 4 Přímk, n které leží je kolmá n přímku její směroý ektor je ronoěžný s normáloým ektorem přímky 3;1 1;3 u n ( ), prohází odem [ ] přímk, n které leží Hledáme průsečík řešíme soustu roni x 1+ 3t y 3 + t, + y + 4 0 x 1+ 3t y 3+ t Z druhé třetí ronie dosdíme do prní ( t) ( t) 3+ 9t + 3 + t + 4 0 10t 10 t 1 3 1+ 3 + 3 + + 4 0 3

Dopočteme souřdnie průsečíku Pt ýšky se nhází odě [ ] ( ) ( ) x 1+ 3t 1+ 3 1 2 y 3+ t 3 + 1 2 0 2;2 Př 7 Je dán trojúhelník, [ 3;1], [ 6;4], [ 2; 4] n Njdi oené ronie přímek, n kterýh leží ýšky Urči jejih průsečík (ortoentrum trojúhelníku) Oěř, že tímto odem prohází i přímk, n které leží ýšk n Přímk, n které leží ýšk Přímk je kolmá n strnu ( 9;3) n ( 3;1) ronie + y + 0 Dosdíme od [ 2; 4] ( ) ( ) 3 2 + 4 + 0 2 Přímk, n které leží ýšk + y 2 0 Přímk, n které leží ýšk Přímk je kolmá n strnu ( 5; 5) n ( 1;1) ronie x + y + 0 Dosdíme od [ 6;4] ( ) 6 + 4 + 0 2 Přímk, n které leží ýšk x + y + 2 0 + y 2 0 Hledáme průsečík řešíme soustu roni ronie odečteme x + y + 2 0 4x 4 0 x 1 y-oou souřdnii spočteme doszením do ronie jedné z ýšek 1+ y + 2 0 y 1 Ortoentrum trojúhelníku leží odě O[ 1; 1] Přímk, n které leží ýšk Přímk je kolmá n strnu ( 4; 8) n ( 1; 2) ronie x + 0 Dosdíme od [ 3;1] 3 2 1+ 0 1 Přímk, n které leží ýšk 1 0 1 3 1 2 1 1 0 - přímk prohází odem O Dosdíme od [ 1; 1] O ( ) ( ) Př 8 Je dán trojúhelník, [ 1;3], [ 3;5], [ 3;1] příčky SS Oěř, že je ronoěžná se strnou Oená ronie přímky ronie x + 0 Dosdíme od [ 0;3] Njdi oenou ronii střední S S S S [ 0;3] [ 2; 2] ( 2;1) n ( 1;2 ) S 0 + 2 3 + 0 6 Ronie střední příčky SS x 6 0 4

Směroý ektor přímky ( 2;1) je násoek ektoru ( 4;2) ronoěžná se strnou střední příčk je Shrnutí Při sestoání ronie přímky musíme použít ektory, které ptří k této příme 5