5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Podobné dokumenty
5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

Vzdálenost rovin

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

Vzdálenosti přímek

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

Vzdálenosti přímek

Vzdálenost roviny a přímky

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Smíšený součin

Obsahy - opakování

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Stereometrie metrické vlastnosti

POVRCH A OBJEM HRANOLU A JEHLANU

9.6. Odchylky přímek a rovin

Stereometrie metrické vlastnosti 01

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

29. OBJEMY A POVRCHY TĚLES

Skalární součin IV

Metrické vlastnosti v prostoru

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

6. Jehlan, kužel, koule

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Smíšený součin

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Auto během zrychlování z počáteční rychlost 50 km/h se zrychlením dráhu 100 m. Jak dlouho auto zrychlovalo? Jaké rychlosti dosáhlo?

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

S T E R E O M E T R I E ( P R O S T O R O V Á G E O M E T R I E ) Z Á K L A D N Í G E O M E T R I C K É Ú T VA R Y A J E J I C H O Z N A

C. METRICKÉ VLASTNOSTI ÚTVARŮ V PROSTORU

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Hledání hyperbol

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Digitální učební materiál

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

2.7.9 Obsah lichoběžníku

[obr. 1] Rozbor S 3 S 2 S 1. o 1. o 2 [obr. 2]

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Geometrie. 1 Metrické vlastnosti. Odchylku boční hrany a podstavy. Odchylku boční stěny a podstavy

9. Planimetrie 1 bod

Pracovní listy MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Řezy těles rovinou II

STEREOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Řezy těles rovinou III

OBJEMY A POVRCHY TĚLES

Fotbalový míč má tvar mnohostěnu složeného z pravidelných pětiúhelníků a z pravidelných šestiúhelníků.

II. kolo kategorie Z5

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

4. 5. Pythagorova věta

14. přednáška. Přímka

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

Komentáře k domácímu kolu kategorie Z9

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

je pravoúhlý BNa ose y najděte bod, který je vzdálený od bodu A = [ 4;

STEREOMETRIE. Tělesa. Značení: body A, B, C,... přímky p, q, r,... roviny ρ, σ, τ,...

8 Mongeovo promítání

5.1.3 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání I

SBÍRKA ÚLOH STEREOMETRIE. Polohové vlastnosti útvarů v prostoru

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

vzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace

3. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Konstrukce na základě výpočtu I

5.1.9 Řezy těles rovinou I

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

ROTAČNÍ KVADRIKY V PŘÍKLADECH

STEREOMETRIE. Odchylky přímky a roviny. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0117

Obvody a obsahy obrazců I

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Pravidelný čtyřboký jehlan (se čtvercovou podstavou)

Další polohové úlohy

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

PRAVIDELNÉ MNOHOSTĚNY

5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Deskriptivní geometrie 2

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Sada 7 odchylky přímek a rovin I

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

9.5. Kolmost přímek a rovin

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

5.2.1 Odchylka přímek I

11 Vzdálenost podprostorů

Transkript:

zdálenost bodu od přímky zdálenost bodu od roiny zdálenost roin zdálenost bodu od přímky zdálenost bodu od roiny zdálenost roin

5..8 zdálenost bodu od přímky ředpokldy: 507 edgogická poznámk: Tříd počítá smosttně. tnáct minut před koncem se sejdeme n příkld 4 ), který pk řešíme společně. zdálenost bodů, je ron délce úsečky, znčíme. zdálenost bodu od přímky p: od přímk p určují roinu, ní postupujeme stejně jko plnimetrii určíme zdálenost bodu pty kolmice n přímku p jdoucí bodem. íšeme p nebo KL. Je dán přímk p bod. zdáleností bodu od přímky p rozumíme zdálenost bodu od bodu, který je ptou kolmice edené roině p k přímce p z bodu. ř. 1: oronej definici zdálenosti bodu od přímky p s definicí odchylky přímky p od roiny ρ njdi shodné rysy. obou definicích se použíáme kolmosti. estrojíme kolmici s její pomocí ptu. estrojíme kolmý průmět přímky do roiny. obou definicích získáme nejmenší hodnotu. t kolmice je pro bod nejbližším bodem přímky p. Úhel mezi přímkou p jejím kolmým průmětem do roiny ρ je nejmenší z úhlů mezi přímkou p liboolnou přímkou roiny ρ. ř. : Je dán stndrdní krychle H, 4cm. Urči: ) zdálenost bodu od přímky, b) zdálenost bodu od přímky, c) zdálenost bodu od přímky. ) zdálenost bodu od přímky H 1

Z obrázku idíme, že pltí 4cm. b) zdálenost bodu od přímky H u u Hledná zdálenost je poloinou úhlopříčky podsty. u + u u cm,83cm c) zdálenost bodu od přímky H u Hledná zdálenost je strnou obdélníku tké stěnoou úhlopříčkou krychle. ltí tedy: u 4 cm 5,66cm. edgogická poznámk: oměrně překpié procento studentů má problémy s bodem b), kde si nenkreslí smosttný obrázek podsty z průmětu krychle nepoznjí, že hledná zdálenost je poloinou úhlopříčky.

ř. 3: Je dán pridelný čtyřboký hrnol, 4cm, 6cm. Urči zdálenost bodu od přímky. Z obrázku je idět, že zdálenost určíme pomocí ronormenného trojúhelníku. bychom spočítli délku strny, musíme určit zbýjící strny. trnu ze čterce. trnu z trojúhelník. c + c oplníme ýsledky do obrázku. c + c + 3

+ + Z proúhlého trojúhelníku. ( ) ' ' + 1 1 + + 1 + oszení: 4 + + 6 cm 6,63cm ř. 4: Je dán pridelný čtyřboký hrnol, 4cm, 6cm. Urči: ) zdálenost bodu od přímky, b) zdálenost bodu od přímky. ) zdálenost bodu od přímky říkld řešíme obdélníku. 4

+ + Známe délky strn:, ' + (stěnoá úhlopříčk). yjdeme z podobnosti trojúhelníků :. Úhlopříčk obdélníku : ( ) + + + + + osdíme délky strn: + +. + 4 4 + 6 cm 3,50cm + 4 + 6 b) zdálenost bodu od přímky říkld řešíme obdélníku : Známe délky strn: ' + (stěnoá úhlopříčk). yjdeme z podobnosti trojúhelníků : Ještě musíme dopočítt strnu 5

+ + trojúhelníku (přepon): ( ) + + + 5 + 4 + + 4 4 5 + 4 5 + 4 4 osdíme o zthu: oszení: + + 5 + 4 5 + 4 + 4 4 + 6 cm 3,85cm 5 + 4 5 4 + 4 6 oznámk: ody b) c) je smozřejmě možné řešit místo obdélnících pouze trojúhelnících (přípdně ). ř. 5: Je dán pridelný čtyřboký jehln, 4cm, 5cm. Urči zdálenost rcholu od přímky. zdálenost určíme z ronormenného trojúhelníku. Nejdříe ypočteme délky strn trojúhelníku. trnu ze čterce : trnu z proúhlého trojúhelník : 6

c + c + + + + 4 + + Trojúhelníky jsou si podobné. osdíme ypočtené délky strn: + + + oszení: 4 5 + 4 + 5 cm 4,9 cm 7

odtek: ředchozí příkld můžeme spočítt tké pomocí zorce pro obsh trojúhelníku: b b ltí: b b nšem trojúhelníku konkrétně: - stejný zth, jký jsme získli použitím podobnosti. ř. 6: etákoá: strn 9/cičení 17 f) h) strn 9/cičení 19 b) d) hrnutí: zdálenost bodu od přímky určujeme roině určené přímkou bodem stejným způsobem jko plnimetrii. 8

5..9 zdálenost bodu od roiny ředpokldy: 508 Opkoání z minulé hodiny (definice zdálenosti bodu od přímky): Je dán přímk p bod. zdáleností bodu od přímky p rozumíme zdálenost bodu od bodu, který je ptou kolmice edené roině p k přímce p z bodu. Máme bod roinu ρ, zdálenost bodu od roiny ρ opět potřebujeme přeést n zdálenost dou bodů. Jký bod máme roině ρ njít? odobně jko u zdálenosti bodu od přímky půjde o kolmý průmět bodu do roiny ρ. ř. 1: Zformuluj definici zdálenosti bodu od roiny nlogickou definici zdálenosti bodu od přímky. Je dán roin ρ bod. zdáleností bodu od roiny ρ rozumíme zdálenost bodu od bodu, který je ptou kolmice edené z bodu k roině ρ. Tkto definoná zdálenost bodu od roiny je nejkrtší zdáleností mezi bodem liboolným bodem roiny ρ. ř. : Je dán pridelný čtyřboký jehln, 4cm, 5cm. Urči: ) zdálenost bodu od roiny, b) zdálenost bodu od roiny, c) zdálenost bodu od roiny. ) zdálenost bodu od roiny Z obrázku je idět, že kolmým průmětem bodu do roiny je střed podsty zdálenost bodu od roiny je tedy ron 5cm. b) zdálenost bodu od roiny 1

římk je kolmá k roině, kolmým průmětem bodu do roiny je tedy bod zdálenost bodu od roiny je ron cm. c) zdálenost bodu od roiny Kolmý průmět bodu (oznčíme si ho ) do roiny bude určitě ležet roině (je kolmá n roinu prochází bodem ). Nkreslíme si trojúhelník. ypočteme délku strny z proúhlého trojúhelníku. + 4 + + 4 + 4 4 + 4 oplníme do obrázku trojúhelníku.

+4 osdíme: + 4 Možností jk určit úsečku je íce, nejjednodušší ychází ze zorce pro obsh trojúhelník: bb cc. Jednu dojici strn-ýšk toří úsečky (obě známe), druhou úsečky (druhou chceme určit) + 4 + 4 4 5 cm 3, 71cm. + 4 4 + 4 5 ř. 3: Je dán stndrdní krychle H 4cm. Urči zdálenost bodu od roiny H. H Hledáme kolmý průmět bodu do roiny H. íme z předchozích příkldů, že přímk je kolmá k roině H hledným průmětem bude její průsečík s roinou H. ředchozí informci pro yřešení příkldu nepotřebujeme, stčí si uědomit, že krychle je souměrná podle roiny kolmice n i kolmý průmět musí ležet této roině (jink by průměty byly d to není možné). Nkreslíme si obdélník. opočteme délku úsečky : + + 3 + 4 3. oplníme obrázek: 3

yužijeme podobnost trojúhelníků. 3 3 3 3 3 3 osdíme: 3 3 4 cm,31cm 3 3 ř. 4: Zformuluj kritérium pro ronoběžnost přímky s roinou pomocí zdálenosti bodu od roiny. římk p je ronoběžná s roinou ρ, jestliže lze n přímce p njít d různé body ležící témže poloprostoru ohrničeném roinou ρ, které mjí od roiny ρ stejnou zdálenost. ř. 5: Zformuluj kritérium pro ronoběžnost dou roin pomocí zdálenosti bodu od roiny. ě roiny ρ σ jsou ronoběžné, jestliže lze roině σ njít tři různé body, které neleží přímce, le leží e stejném poloprostoru s hrniční roinou ρ které mjí od roiny ρ stejnou zdálenost. ř. 6: Je dán pridelný šestiboký jehln, 4cm, 6cm. Urči zdálenost bodu od roiny. Nkreslíme si trojúhelník. otřebujeme njít kolmý průmět bodu do roiny problém pt kolmice z bodu leží mimo jehln hledáme jiný bod se stejnou zdáleností, jehož pt leží n hrnici jehlnu. římk je ronoběžná s přímkou je ronoběžná s roinou zdálenost šech bodu této přímky od roiny je stejná jko zdálenost bodu. Kolmice z bodu n roinu leží roině zdálenost bodu od roiny určíme pomocí trojúhelníku. 4

élku úsečky určíme z obrázku podsty: x zdálenost je tké ýškou ronostrnném trojúhelníku se strnou. 4 3 3 x. 4 4 zdálenost je přeponou proúhlého trojúhelníku : 3 4 + 3 4 + 3 + x +. 4 oplníme obrázek: yužijeme podobnost trojúhelníků. 4 +3 osdíme: d 3 3 6 4 3 cm 3cm. 4 + 3 4 6 + 3 4 3 3 4 + 3 4 + 3 ř. 7: etákoá: strn 93/cičení 4 c) f) strn 93/cičení 5 b) strn 93/cičení 6 c) strn 93/cičení 7 c) hrnutí: zdálenost bodu od roiny určujeme opět pomocí kolmého průmětu. 5

5..10 zdálenost roin ředpokldy: 509 Kdy má cenu užot o zdálenosti dou roin? ouze, když jsou ronoběžné, jink se protínjí. ř. 1: Nrhni definici zdálenosti dou ronoběžných roin. Z zdálenost dou ronoběžných roin požujeme zdálenost liboolného bodu jedné roiny od druhé roiny. ř. : Je dán stndrdní krychle H, 4cm. Urči zdálenost roin: ) b) c) d) H ) zdálenost roin H roiny jsou nzájem ronoběžné, obě jsou odoroné sislý směr je kolmý n obě. Zolíme npříkld bod jeho kolmým průmětem do roiny je bod, pro délku úsečky pltí: 4cm. b) zdálenost roin H roiny nejsou ronoběžné nemá smysl užot o jejich zdálenosti H c) zdálenost roin 1

H Obě roiny jsou ronoběžné kolmé n přední stěnu. zdálenost můžeme ypočítt npříkld pomocí bodu. H Jeho kolmý průmět leží tké přední stěně, nkreslíme si přední stěnu (čterec ) z něj příkld ypočteme: otřebujeme zjistit délku úsečky, npříkld z trojúhelníku. + + 5 + 4 4 5 oplníme zdálenost do obrázku. Můžeme yužít podobnosti trojúhelníků 5. 5 5 5 5 5 5 5 5 osdíme: 4 cm 1,79cm 5 5 d) zdálenost roin H

H říkld nejsnáze yřešíme roině, která je kolmá k oběm roinám tk bude ždy obshot bod z jedné roiny i jeho kolmý průmět do roiny druhé. 3 otřebujeme určit délku úsečky (npříkld z proúhlého trojúhelníku ): + + 3 + 4 3. yužijeme podobnost trojúhelníků. 3 3 3 3 3 osdíme: 3 3 4 cm,31cm 3 3 edgogická poznámk: bodě b) studenti čsto píší, že zdálenost roin je nuloá. nžím se jim ysětlit, že není rozumné u neronoběžných roin trdit, že mjí nuloou zdálenost, když zdálenosti různých bodů jedné z roin od druhé roiny jsou zcel různé. bodě c) studenti čsto zpomenou n to, že zdálenost musí zjišťot pomocí kolmice určí jko zdálenost roin délku úsečky. roto píšu n tbuli, že cm nejsou spráný ýsledek. 3

okud studentům ukážete prostoroý obrázek prní části řešení bodu d), nkreslí někteří spráně obdélník i s průsečnicemi obou roin, le bod, s jehož pomocí zjišťují zdálenost obou roin nkreslí doprostřed (přípdně n úhlopříčku) nedokáží pk obrázku njít žádné použitelné trojúhelníky. Je potřeb jim zdůrznit, že mohou ybrt liboolný bod jedné z roin musí si proto zolit tk, by řešení bylo co nejjednodušší (pk jsou body n strnách obdélníku jsnou olbou). edgogická poznámk: Následující příkld obshuje trochu neobyklý (i když čsto elice účinný) krok použití pohledu z jiné strny. okud studenti nestíhjí přerušuji práci n předchozích příkldech, bychom si lespoň zčátek příkldu s nkreslením obou obrázků stihli studenti zjistili, že není nutné kreslit pokždé šechny obrázky ze stejného pohledu. ř. 3: Je dán pridelný čtyřboký jehln, 4cm, 5cm. Urči zdálenost roin. ituce je z tohoto pohledu nečitelná Z obrázku idíme, že obě roiny jsou nkreslíme si obrázek tk, bychom místo ronoběžné (mjí ronoběžné průsečnice hrny iděli přímo hrnu. s roinmi podsty s roinou ) má smysl hoořit o jejich zdálenosti, kterou určíme pomocí průsečnic s roinou (je kolmá k oběm roinám). Nkreslíme si trojúhelník něm průsečnice obou roin: 4

Y roin se s roinou protíná přímce roin se s roinou protíná přímce Y zdálenost obou roin můžeme určit npříkld pomocí bodů z podobnosti trojúhelníků. élku strny určíme z trojúhelník pomocí ythgoroy ěty: + + 4 + + 4 4 4 + opíšeme zjištěnou délku do obrázku: +4 osdíme: + 4 Y Z podobnosti trojúhelníků. 45 + 4 4 + 4 5 cm 1,86 cm + 4 + 4 + 4 edgogická poznámk: Následující příkld je poměrně obtížný e sé početní fázi, kdy je nutné poměrně zdlouhě počítt délky úseček. 5

ř. 4: Je dán pridelný čtyřstěn, 6cm. Urči zdálenost roin. Z obrázku idíme, že obě roiny jsou ronoběžné (mjí ronoběžné průsečnice s roinmi podsty s roinou ) má smysl hoořit o jejich zdálenosti, kterou určíme pomocí průsečnic s roinou (je kolmá k oběm roinám). Nkreslíme si trojúhelník něm průsečnice obou roin: roin se s roinou protíná přímce roin se s roinou protíná přímce zdálenost obou roin můžeme určit npříkld pomocí bodů z podobnosti trojúhelníků 0. 0 opíšeme zjištěnou délku do obrázku: élku ýšky určíme z proúhlého trojúhelník : 4 3 4 4 3 6

3 3 ltí:, protože trojúhelník je 4 ronormenný. okud chceme použít podobnost trojúhelníků 0 musíme určit ýšku 0. oužijeme zorec pro obsh trojúhelník: bb b b musíme určit ýšku trojúhelníku n strnu 3 0 4 élku ýšky určíme z proúhlého trojúhelník : 3 3 ypočteme ýšku: 3 3 3 4 4 4 bb b b b b osdíme: b b 3 3 0 3 oplníme ýšku do půodního obrázku dopočteme zdálenost roin: 7

3 3 0 4 osdíme: 3 6 6 6 cm, 45cm 6 6 Z podobnosti trojúhelníků 0. 0 0 0 3 3 4 3 3 6 43 6 ř. 5: etákoá: strn 93/cičení 8 b) hrnutí: 8