Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí

Podobné dokumenty
Průhyb ocelového nosníku. Nezatížený a rovnoměrně zatížený nosník

Harmonický pohyb tělesa na pružině

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

OBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

2

Tlumené kmity. Obr

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

Tlumené a vynucené kmity

Parciální funkce a parciální derivace

9 Viskoelastické modely

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Pasivní tvarovací obvody RC

Derivace funkce více proměnných

Diferenciální rovnice 1. řádu

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

Radek Hendrych. Stochastické modelování v ekonomii a financích. 18. října 2010

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP)

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

Biologické modely. Robert Mařík. 9. listopadu Diferenciální rovnice 3. 2 Autonomní diferenciální rovnice 8

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

LS Příklad 1.1 (Vrh tělesem svisle dolů). Těleso o hmotnosti m vrhneme svisle

1.8. Mechanické vlnění

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

Přechodné děje 2. řádu v časové oblasti

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Matematickým modelem soustavy je známá rovnice (1)

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

I. Soustavy s jedním stupněm volnosti

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

Diferenciální rovnice

Extrémy funkce dvou proměnných

9.7. Vybrané aplikace

Literatura: Kapitola 2 d) ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině

Projekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky

Goniometrie a trigonometrie

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Řešení úloh krajského kola 52. ročníku fyzikální olympiády Kategorie B Autořiúloh:M.Jarešová(1,3),J.Thomas(2),P.Šedivý(4)

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

ednáška Fakulta informačních technologií

15600 Hz = khz 483 khz = 0, MHz = 1,5

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

3B Přechodné děje v obvodech RC a RLC

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

Obyčejné diferenciální rovnice

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

T t. S t krátkodobé náhodná složka. sezónní. Trend + periodická složka = deterministická složka

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

Nauka o Kmitání Přednáška č. 4

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Matematika 3. m působíme silou F, uvedeme ho do pohybu a udělíme mu zrychlení a. Úkolem

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

3 Posunovací operátory, harmonický oscilátor

Inverzní Laplaceova transformace

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Zadání semestrální práce z předmětu Mechanika 2

GONIOMETRIE. 1) Doplň tabulky hodnot: 2) Doplň, zda je daná funkce v daném kvadrantu kladná, či záporná: PRACOVNÍ LISTY Matematický seminář.

prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Základní vztahy z reologie a reologického modelování

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Datum Škola

10a. Měření rozptylového magnetického pole transformátoru s toroidním jádrem a jádrem EI

Mechanické kmitání a vlnění

Autor: Vladimír Švehla

Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání

Skládání kmitů

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

0.1 reseny priklad 4. z

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

1 Modelování systémů 2. řádu

Transkript:

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Kmiání ělesa s danou budicí frekvencí PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI České vysoké učení echnické v Praze, Fakula savební, Kaedra maemaiky Posílení vazby eoreických předměů a profesní orienace v prvních dvou ročnících bakalářského sudijního programu Savební inženýrsví

Pokud na ěleso působí na čase závislá vnější síla f() a pokud neuvažujeme lumení, rovnice pro volné nelumené kmiání (viz [1] nebo [, sr. 15]) přejde v nehomogenní rovnici my ()+ky() = f(). Zajímavé a pro praxi důležié je kmiání ělesa, na keré působí periodická síla f() = F cosω [3, sr. 35], kde F je konsana k a ω je budicí frekvence. Zavedeme-li označení ω = m (viz [1]), řešíme edy rovnici y ()+ω y() = F cosω. (1) m

Úloha A. Zkoumeje chování osciláoru, pokud se budicí frekvence ω liší od jeho vlasní kruhové frekvence ω. Předpokládejme, že lumení je zanedbaelné a že na počáku je ěleso v klidu v rovnovážné poloze. Řešíme edy počáeční úlohu pro rovnici (1) s počáečními podmínkami y() = y () =. ()

Obecné řešení je součem homogenního a parikulárního řešení. Homogenní řešení rovnice (1) je uvedeno např. v prezenaci [1]. Parikulární řešení y p hledáme pomocí zv. meody speciální pravé srany (viz [3, sr. 31]). y p = A cosω + B sinω y p = ωa sinω +ωb cosω y p = ω A cosω ω B sinω (3) Výraz pro parikulární řešení a jeho derivace (3) dosadíme do (1) a dosáváme Tedy A = ω A+ω A = F m, ω B +ω B =. F m(ω ω ), B =.

Obecné řešení rovnice (1) je y() = C 1 cosω + C sinω + F m(ω cosω. (4) ω ) Počáeční podmínky () dosadíme do (4) a odvodíme Řešení počáeční úlohy A je F C 1 = m(ω ω ), C =. y() = F m(ω ω ) (cosω cosω ). (5)

Grafy výchylek y() pro úlohu A [F = 1, m = 1] ω =. ω = 1.6.6 ω = ω = 1.4.4.. y(). y()..4.4.6.6.8 4 6 8 1.8 4 6 8 1

Grafy výchylek y() pro úlohu A [F = 1, m = 1] ω = 1.8 ω = 1 1.8.6.4. 1.5 1.5 ω = 1.6 ω = 1 y() y()..4.5.6.8 1 1 4 6 8 1 1.5 4 6 8 1

Grafy výchylek y() pro úlohu A [F = 1, m = 1] ω = 1.4 ω = 1.5 1.5 1.5 5 4 3 1 ω = 1. ω = 1 y() y().5 1 1 1.5 3 4.5 4 6 8 1 5 4 6 8 1

Na předchozím grafu vpravo (pro ω = 1. a ω = 1) je vidě jev, kerý bude ješě zřeelnější na následujících grafech pro ω = 1.1 a ω =.9. Pokud vyvoříme křivku spojením lokálních maxim a druhou křivku spojením lokálních minim, pozorujeme, že yo křivky popisují periodický děj, zv. zázněj.

Grafy výchylek y() pro úlohu A [F = 1, m = 1] ω = 1.1 ω = 1 1 8 6 4 15 1 5 ω =.9 ω = 1 y() y() 4 5 6 8 1 1 4 6 8 1 15 4 6 8 1

Úloha B. Rezonance. Zkoumeje chování osciláoru, pokud je budicí frekvence ω rovna vlasní kruhové frekvenci ω osciláoru. Opě předpokládejme, že lumení je zanedbaelné a že na počáku je ěleso v klidu v rovnovážné poloze. Řešíme počáeční úlohu y ()+ω y() = F m cosω (6) se sejnými počáečními podmínkami () y() = y () =.

Parikulární řešení hledáme sejně jako v úloze A pomocí meody speciální pravé srany. y p = (A cosω + B sinω ) y p = A cosω + B sinω + ω ( A sinω + B cosω ) y p = ω ( A sinω + B cosω ) ω (A cosω + B sinω ) (7) Výraz pro parikulární řešení a jeho derivace (7) dosadíme do (6) a dosáváme A =, B = F mω.

Obecné řešení rovnice (6) je y() = C 1 cosω + C sinω + F mω sinω [y () = ω C 1 sinω +ω C cosω + + F mω (sinω +ω cosω )] (8) Počáeční podmínky () dosadíme do (8) a obdržíme Řešení počáeční úlohy B je C 1 =, C =. y() = F mω sinω. (9)

Grafy výchylek y() pro úlohu A (vlevo) a úlohu B (vpravo) [F = 1, m = 1] ω = 1.5 ω = 1 Rezonance: ω = 1 ω = 1 8 15 6 1 4 5 y() y() 5 1 4 15 6 5 1 15 8 5 1 15

Graf vlevo ješě není rezonance. Ale má naznači, že rezonance je liminím přechodem předchozí úlohy A. Pokud se ω blíží k ω, pak řešení úlohy A v limiě přechází v řešení úlohy B. Na grafu vpravo je parné, že (při pevném ω ) v rezonanci ampliuda kmiů rose lineárně s rosoucím časem.

Řešení (5) počáeční úlohy A y() = lze vyjádři pomocí F m(ω ω ) (cosω cosω ) ve varu cosα cosβ = sin α+β sin α β F y() = m(ω ω ) sin(ω +ω ) sin( ω ω ). (1) Proože F m 1 ω +ω 1 ω ω = F m 1 ω+ω 1 ω ω = F m 1 ω+ω 1 ω ω,

řešení (1) je y() = F m A proože se ω blíží k ω, sin( ω+ω ) sin( ω ω ). ω+ω ω ω sin( ω ω ) lim ω ω ω ω = 1 a lim ω ω ω +ω = ω, dosáváme y() = F mω sinω, což je řešení (9) počáeční úlohy B.

[1] Harmonický pohyb ělesa na pružině. České vysoké učení echnické v Praze, Fakula savební, Kaedra maemaiky. Posílení vazby eoreických předměů a profesní orienace v prvních dvou ročnících bakalářského sudijního programu Savební inženýrsví [] Bubeník F.: Maemaika, České vysoké učení echnické v Praze. Nakladaelsví ČVUT. Praha, 6 [3] Zindulka O.: Maemaika 3, České vysoké učení echnické v Praze. Nakladaelsví ČVUT. Praha, 7