Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Podobné dokumenty
Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

14. přednáška. Přímka

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Analytická geometrie lineárních útvarů

Rovnice přímky v prostoru

1 Analytická geometrie

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Analytická geometrie. přímka vzájemná poloha přímek rovina vzájemná poloha rovin. Název: XI 3 21:42 (1 z 37)

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Kolmost rovin a přímek

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Lineární algebra : Metrická geometrie

19 Eukleidovský bodový prostor

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Euklidovský prostor. Parametrické rovnice roviny. Obecná rovnice roviny. . p.1/25

s p nazýváme směrový vektor přímky p, t je parametr bodu

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Analytická geometrie (AG)

Analytická geometrie. c ÚM FSI VUT v Brně

2. kapitola: Euklidovské prostory

Digitální učební materiál

S T E R E O M E T R I E ( P R O S T O R O V Á G E O M E T R I E ) Z Á K L A D N Í G E O M E T R I C K É Ú T VA R Y A J E J I C H O Z N A

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Parametrická rovnice přímky v rovině

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Analytická geometrie

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Extrémy funkce dvou proměnných

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

11 Vzdálenost podprostorů

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

M - Příprava na 12. zápočtový test

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

7.5.3 Hledání kružnic II

Analytická geometrie v prostoru

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

1. Přímka a její části

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Dvěma různými body prochází právě jedna přímka.

VEKTORY A ANALYTICKÁ GEOMETRIE PAVLÍNA RAČKOVÁ JAROMÍR KUBEN

Rovnice přímky vypsané příklady. Parametrické vyjádření přímky

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Deskriptivní geometrie 2

Lineární algebra. Contents First Last Prev Next Back Close Quit

KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

8. Parametrické vyjádření a. Repetitorium z matematiky

= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

Euklidovský prostor. Euklides. Euklidovy postuláty (axiomy)

AB = 3 CB B A = 3 (B C) C = 1 (4B A) C = 4; k ]

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

0.1 Úvod do lineární algebry

STEREOMETRIE. Odchylky přímek. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0114

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

PLANIMETRIE úvodní pojmy

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

Metrické vlastnosti v prostoru

Euklidovské prostory. Euklidovský prostor dimense 3

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

0.1 Úvod do lineární algebry

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

CVIČNÝ TEST 6. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

Konstrukční úlohy. Růžena Blažková, Irena Budínová. Milé studentky, milí studenti,

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

1.1 Základní pojmy prostorové geometrie. Předmětem studia prostorové geometrie je prostor, jehož prvky jsou body. Další

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

Vzorce počítačové grafiky

CVIČNÝ TEST 19. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

7 Analytická geometrie v rovině

1.13 Klasifikace kvadrik

M - Příprava na 4. čtvrtletku - třídy 1P, 1VK.

CVIČNÝ TEST 11. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

CVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23

b) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm

Transkript:

Geometrie v R n Začněme nejjednodušší úlohou: Vypočtěme vzdálenost dvou bodů v rovině. Použijeme příkaz distance z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. > restart; > with(student): > distance([a, b], [c, d]); (b d)2 + (c a) 2 > distance([-1, 1], [3, -2]); 5 Obdobně pro body ve vícerozměrném Euklidovském prostoru: > distance([a, b,c,d], [a1,b1,c1,d1]); (d1 d)2 + (c1 c) 2 + (b1 b) 2 + (a1 a) 2 Vypočtěme ještě souřadnice středu úsečky AB, nejprve obecně, pak pro A = [ 1, 1], B = [2, 1] : > midpoint([a, b], [c, d]); > midpoint([-1, 1], [3, -2]); [ a 2 + c 2, b 2 + d 2 ] [1, 1 2 ] Vrat me se ještě k příkazu distance. Příkaz student[distance] počítá vzdálenost dvou bodů v R n :

> with(student): > distance(-1,1); > distance(-1,x+1); 2 x + 2 > distance([1,2,3,4,5],[0,0,0,0,0]); 55 Příkaz geometry[distance] počítá vzdálenost dvou bodů nebo vzdálenost bodu od přímky: > restart; > with(geometry): > point(a,a,b); > line(l,x+2*y=1,[x,y]): > distance(a, l); > a:=1; b:=2; > distance(a, l); A 1 5 1 + a + 2 b 5 a := 1 b := 2 4 5 5

Tedy vzdálenost bodu A od dané přímky l je 4 5 5. Příkaz geom3d[distance] počítá vzdálenost dvou geometrických objektů: bodů, přímek i rovin: > restart; > with(geom3d): Vzdálenost bodu A od roviny ρ : > plane(rho,x+2*y-z+4=0,[x,y,z]): > point(a,[a,b,c]): > distance(a,rho); 1 6 a + 2 b c + 4 6 Vzdálenost dvou rovnoběžných rovin: > plane(sigma,x+2*y-z=0,[x,y,z]): distance(rho,sigma); 2 6 3 Znázorněme si nyní dva vektory a vypočtěme úhel, který svírají: > restart; > with(plots): > b1 := arrow(<1,2,3>, <3,-4,5>, shape=double_arrow, color=red): > b2 := arrow(<1,2,3>, <-1,0,2>, shape=double_arrow, color=blue): > display(b1, b2,axes=framed);

8 6 4 2 1 0 1 2 4 3 2 1 0 Příkaz angle balíku linalg počítá (v radiánech) úhel alfa dvou n dimenzionálních vektorů u a v podle vzorce cos α = u.v u v > with(linalg): > alfa:=angle( vector([2,-6,2]), vector([-2,-2,-1]) ); 44 9 alfa := arccos( ) 66 > evalf(%); 1.264518958 > convert(alfa, units, rad, deg); 44 9 180 arccos( ) 66 π > evalf(%); 72.45159939

Tedy vektory svírají úhel 1,264518958 radiánů, tj. 72,45159936 stupňů. Tři body určují trojúhelník, který si můžeme pomocí draw v balíku geometry nakreslit: > with(geometry): > triangle(t,[point(a,-1,0),point(b,3,-4),point(c,1,2)]); > draw([t(color=blue)], printtext=true, axes=normal); 2 T C 1 1 1 2 3 A 0 1 2 3 4 > IsRightTriangle(T); true Trojúhelník T je pravoúhlý. Jaká je plocha T? V balíku geometry ji vypočteme příkazem area: > area(t); 8 Práce s vektory je podrobně popsána v části Lineární algebra. Na tomto místě připomeňme pouze příkazy B

dotprod (počítá skalární součin dvou vektorů) a crossprod (vypočte vektorový součin dvou vektorů z R 3 ): > with(linalg):with(plots): > u:=vector([1,1,2]); > v:= vector([-1,-2,1]); > dotprod(u,v); > crossprod(u,v); > crossprod(v,u); > poc:=vector([0,0,0]); u := [1, 1, 2] v := [ 1, 2, 1] 1 [5, 3, 1] [ 5, 3, 1] poc := [0, 0, 0] > b1 := arrow(poc, u, shape=arrow, color=blue): > b2 := arrow(poc, v, shape=arrow, color=blue): b3 := arrow(poc, > crossprod(u,v), shape=arrow, color=red): > b4 := arrow(poc, crossprod(v,u), shape=arrow, color=green): > display(b1, b2,b3,b4,axes=framed);

2 1 0 1 3 2 1 0 1 2 3 4 2 0 4 2 Jak z výpočtu, tak z obrázku je patrné, že pro vektory u v a v u platí: v u = u v. Příklad: Najděte alespoň jeden vektor a, který vyhovuje rovnici a b = 0 pro daný vektor b. > a := <x y z>; > b:=<-1,4,2>; a := [x, y, z] b := > evalm(a&*b); x + 4 y + 2 z Všechny vektory, které splňují rovnost a b = 0 tvoří rovinu x + 4y + 2z = 0, vektor b je její normálový vektor. Rovnici a b = 0 splňuje libovolný vektor, který leží v této rovině, např. a = (0, 0, 0) nebo a = (2, 1, 1). Jaký je obecný tvar libovolného takového vektoru zjistíme, jestliže řešíme homogenní soustavu lineárních algebraických rovnic x + 4y + 2z = 0 (1 rovnice pro 3 neznámé, matice soustavy je typu 1x3, vektor neznámých je 3x1, pravá strana je vektor 1x1): > solve({-x+4*y+2*z=0},{x,y,z}); 1 4 2

{x = 4 y + 2 z, y = y, z = z} Prostor všech řešení naší homogenní soustavy má tedy dimenzi 2. My obvykle píšeme parametrický tvar roviny ve tvaru z = t, y = s, x = 4s + 2t, s, t R. Připomeňme si, jak lze zjistit vlastnosti naší soustavy pomocí Maplu. Podrobnosti lze najít v části MI, Lineární algebra. > eqns := {-x+4*y+2*z=0}; eqns := { x + 4 y + 2 z = 0} > C := genmatrix(eqns, [x,y,z], c); C := [ 1 4 2 ] > evalm(c); > rank(c); > nullspace(c,d); [0] 1 {[4, 1, 0], [2, 0, 1]} > d; 2 Na následujícím obrázku jsme znázornili zadaný vektor b a množinu (rovinu) všech vektorů, které jsou k němu kolmé. > p1 := arrow([0,0,0], b, shape=arrow, color=red): > p2:=implicitplot3d({-x+4*y+2*z=0 >},x=-2..2,y=-2..2,z=-2..3):display(p1, p2,axes=framed);

3 2 1 0 1 2 2 1 0 1 y 2 3 4 2 1 0 2 1 x Příklad: Najděte alespoň jeden vektor a, který vyhovuje rovnici a b = 6 pro daný vektor b = (4, 1, 5). Řešení: Tentokrát řešíme nehomogenní soustavu rovnic > solve({4*x+y-5*z=6},{x,y,z}); {z = z, x = x, y = 4 x + 5 z + 6} Vektory, splňující požadovanou rovnost, tvoří opět rovinu, jejíž parametrické rovnice nám Maple napsal: x = t, y = 6 4t + 5s, z = s, t, s R. V této rovině leží bod (0, 6, 0), směrové vektory jsou vektory (1, 4, 0) a (0, 5, 1). > p1 := arrow(<1,-4,0>, shape=arrow, width = 0.3, thickness=3, > color=red): > p2 := arrow(<0,5,1>, shape=arrow,width = 0.3,thickness=3, color=blue): > p3:=implicitplot3d({4*x+y-5*z=6},x=-5..5,y=-10..10,z=-10..20): > p4:=arrow(<4,1,-5>, shape=arrow, width=0.3,thickness=3, > color=black):display(p1, p2,p3,p4,axes=framed);

20 15 8 10 5 y 20 15 10 5 x 4 Příklad: Zjistěte, který z bodů A = (2, 1, 6), B = (5, 10, 12), C = (14, 2, 0) leží v rovině 3x + 5y 2z + 1 = 0. Leží zbývající body v jednom poloprostoru určeném danou rovinou? Řešení: Dosadíme souřadnice bodů A, B, C do rovnice roviny: > ro:=(x,y,z)->3*x+5*y-2*z+1; > ro(2,1,6); Bod A tedy leží v dané rovině. > ro(5,-10,12); ro := (x, y, z) 3 x + 5 y 2 z + 1 0 58 > ro(14,-2,0); 33 Body B a C neleží v dané rovině. Leží v různých poloprostorech tvořených touto rovinou. Znázorněme si situaci ještě graficky:

> with(plottools): > a := point([2,1,6], color=red, symbol=diamond): > b:=point([5,-10,12], color=red, symbol=diamond): c:=point([14,-2,0], > color=red, symbol=diamond): > p3:=implicitplot3d({3*x+5*y-2*z+1=0},x=-2..20,y=-5..5,z=-3..20): > display(a,b,c,p3,orientation=[60,60],axes=normal); 20 15 8 10 5 y 20 15 10 5 x 4 Příklad: Určete vzájemnou polohu přímek AB a CD, je-li A = (2, 5, 2), B = (0, 3, 0), C = (4, 1, 2), D = ( 1, 2, 1). Řešení: Připomeňme, že dvě přímky jsou rovnoběžné, jsou-li jejich směrové vektory lineárně závislé (tj. v případě dvou vektorů je jeden násobkem druhého). Jsou-li směrové vektory lineárně nezávislé a mají-li přímky jeden společný bod, jsou různoběžné. Nemají-li společný bod, jsou mimoběžné. Postupujeme tedy takto: najdeme směrové vektory přímek AB a CD, zjistíme, zda jsou tyto vektory lineárně závislé nebo nezávislé. Jsou-li nezávislé, hledáme společný bod přímek. > with(geometry): > u:=vector(3,[-2,2,2]); > v:=vector(3,[-5,-3,-1]); u := [ 2, 2, 2]

v := [ 5, 3, 1] Tedy vektory u a v jsou lineárně nezávislé, přímky nejsou rovnoběžné, mohou být různoběžné nebo mimoběžné. Sestavíme parametrické rovnice obou přímek a porovnáme příslušné souřadnice eventuálního průsečíku. Parametrické rovnice: AB x = 2 2t, y = 5 + 2t, z = 2 + 2t, t R CD x = 4 5s, y = 1 3s, z = 2 s, s R. Řešíme soustavu tří rovnic pro dvě neznámé t a s: 2 2t = 4 5s, 5 + 2t = 1 3s, 2 + 2t = 2 s : > eqns := {2-2*t=4-5*s, -5+2*t=1-3*s, -2+2*t=2-s}; eqns := {2 2 t = 4 5 s, 5 + 2 t = 1 3 s, 2 + 2 t = 2 s} > C := genmatrix(eqns, [t,s], b ); 2 5 C := 2 3 2 1 > print(b); > eqns1:=geneqns(c,[t,s],b); [2, 6, 4] > solve(eqns1); eqns1 := { 2 t + 5 s = 2, 2 t + 3 s = 6, 2 t + s = 4} {s = 1, t = 3 2 } Soustava má právě jedno řešení, přímky jsou tedy různoběžky a protínají se v bodě P = (P 1, P 2, P 3), jehož souřadnice dostaneme bud dosazením hodnoty t = 3/2 do parametrické rovnice přímky AB nebo

dosazením hodnoty s = 1 do rovnice přímky CD : > t:=3/2; > P1:=2-2*t; P2=-5+2*t; P3=-2+2*t; > s:=1; > P:=(4-5*s, 1-3*s, 2-s); t := 3 2 P1 := 1 P2 = 2 P3 = 1 s := 1 P := 1, 2, 1 Příklad: Napište rovnici roviny, znáte-li patu kolmice P = (4, 1, 3) spuštěné z počátku na tuto rovinu. Řešení: Sestavíme obecný tvar rovnice roviny: ax + bz + cz + d = 0, kde a, b, c jsou složky normálového vektoru dané roviny. Normálový vektor je v tomto případě zadán jako vektor OP, kde O = (0, 0, 0) je počátek. Protože bod P leží v hledané rovině, musí rovnici splňovat. To využijeme k určení d. > OP:=vector(3,[4,-1,3]); > a:=4; b:=-1; c:=3; OP := [4, 1, 3] a := 4 b := 1 c := 3

> rho:=(x,y,z)->a*x+b*y+c*z+d; ρ := (x, y, z) a x + b y + c z + d > rho(x,y,z); 4 x y + 3 z + d > solve(rho(4,-1,3)=0,{d}); > d:=-26; > rho(x,y,z); Toto je hledaná rovnice roviny. {d = 26} d := 26 4 x y + 3 z 26 Příklad: Určete vzájemnou polohu přímky p a roviny ρ. V případě, že jsou různoběžné, najděte jejich průsečík a úhel, který svírají: p x = 2 + t, y = 1 3t, z = 5t, t R; ρ 2x y z = 3. Řešení: Nejprve určíme směrový vektor u přímky p a normálový vektor n roviny ρ : > u:=vector(3,[1,-3,5]); > n:=vector(3,[2,-1,-1]); > dotprod(u,n); u := [1, 3, 5] n := [2, 1, 1]

0 Vektory u a n jsou navzájem kolmé, tedy přímka je rovnoběžná s rovinou. Ověříme ještě, zda přímka p neleží v rovině ρ. Stačí zjistit, zda jeden bod přímky, např. (2, 1, 0), leží v rovině ρ. > x:=2; y:=1; z:=0; x := 2 y := 1 z := 0 > eval(2*x-y-z-3); 0 Bod splňuje rovnici roviny a přímka p tedy leží v rovině ρ. Příklad: Napište obecnou i parametrickou rovnici roviny ρ, která prochází bodem M = ( 2, 7, 3) a je rovnoběžná s rovinou σ určenou body A = (1, 0, 0), B = (0, 1, 1), C = ( 6, 2, 3). Řešení: Obě roviny mají stejné směrové vektory AB a AC a bod M leží v rovině ρ. > restart; > with(plots): with(linalg): > A:=(1,0,0); B:=(0,1,1); C:=(-6,2,3); A := 1, 0, 0 B := 0, 1, 1 C := 6, 2, 3 > AB:=vector(3,[B-A]); AB := [ 1, 1, 1]

> AC:=vector(3,[C-A]); AC := [ 7, 2, 3] Výsledná parametrická rovnice roviny ρ je tedy: x = 2 t 7s, y = 7 + t + 2s, z = 3 + t + 3s, s, t R. Vypočteme vektorový součin vektorů AB a AC a získáme tak normálový vektor obou rovin. > n:=crossprod(ab,ac); n := [1, 4, 5] Obecná rovnice roviny ρ x 4y + 5z + d = 0, zbývá zjistit d : > solve(-2-4*7+5*3+d=0,d); 15 Tedy ρ x 4y + 5z + 15 = 0. Příklad: Najděte společné body rovin: x + y + z = 1, y + z = 1, x + y z = 2. Řešení: Body, které leží ve všech třech rovinách, musí splňovat všechny tři rovnice. Hledáme tedy řešení soustavy tří rovnic pro tři neznámé. > solve({x+y+z=1,y+z=-1,x+y-z=2},{x,y,z}); {x = 2, y = 1 2, z = 1 2 } > implicitplot3d({x+y+z=1,y+z=-1,x+y-z=2},x=-3..3,y=-3..3,z=-3..3, > axes=normal);

Všechny tři roviny mají jeden společný bod. Příklad: Najděte společné body rovin: x + y + z = 1, x y + 2z = 1, 2x + 3z = 2. Řešení: > solve({x+y+z=1,x-y+2*z=1,2*x+3*z=2},{x,y,z}); {x = 1 3 y, z = 2 y, y = y} > implicitplot3d({x+y+z=1,x-y+2*z=1,2*x+3*z=2 >},x=-3..3,y=-3..3,z=-3..3); Soustava má nekonečně mnoho řešení, průsečnice těchto tří rovin je přímka.

Příklady k procvičení 1. Napište obecnou rovnici roviny, ve které leží bod A = (0; 1; 0) a která je rovnoběžná s přímkami Leží některá z daných přímek v této rovině? p : x = 2 + 2t, y = t, z = 0, t R, q : x = 3 3s, y = 2 s, z = 2 + 2s, s R. 2. Zjistěte, zda bod A = ( 3; 4; 1) leží v rovině dané rovnicemi x = 1 + α + 4β, y = 3α 2β, z = 3 α + β, a napište rovnici přímky, která tímto bodem prochází a je k dané rovině kolmá. 3. Vypočtěte úhel přímky a roviny a nalezněte jejich společné body. 4. Vypočtěte úhel rovin p : x = 8 2t, y = 8 + 3t, z = 3 + t, t R, ρ : x = 2 2β, y = 3 α + 3β, z = 2 + α + β, α, β R, ρ : x = 1 + α 3β, y = 1 + 2α, z = 1 + 2α + 4β, α, β R, σ : 2x 2y z + 16 = 0

a napište parametrické rovnice přímky, která je k rovině ρ kolmá a prochází bodem A = [1, 1, 1]. 5. Určete reálná čísla a, b tak, aby nadroviny v prostoru E 4 dané rovnicemi 2x 1 + 2x 2 + 2x 3 x 4 = 2, x 1 + 3x 3 + 2x 4 = 2, 2x 2 + ax 3 5x 4 = b měly společnou rovinu. Napište parametrické rovnice této roviny. 6. Najděte společné body nadrovin ρ : x 1 = 2 α, x 2 = 1 α + β, x 3 = α + 2β, x 4 = 2α β, α, β R, σ : x 1 = 2 + 2γ + δ, x 2 = 2 2γ + δ, x 3 = 5 δ, x 4 = 1 + γ 2δ, γ, δ R. Jaký geometrický útvar tyto body vyplní? Napište jeho parametrické rovnice. 7. Napište parametrické rovnice roviny, ve které leží bod A = ( 1; 2; 0; 2) a která je rovnoběžná s přímkami p : x 1 = 1 t, x 2 = 2 2t, x 3 = t, x 4 = 2, t R, q : x 1 = s, x 2 = 3 + 3s, x 3 = 3 s, x 4 = 2 s, s R. Leží některá z daných přímek v této rovině?