Příklady k přednášce 2 - Spojité modely



Podobné dokumenty
Příklady k přednášce 2 - Spojité modely

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

25 Dopravní zpoždění. Michael Šebek Automatické řízení

21 Diskrétní modely spojitých systémů

7 - Ustálený stav kmitavý a nekmitavý, sledování a zadržení poruchy

Příklady k přednášce 16 - Pozorovatel a výstupní ZV

Příklady k přednášce 20 - Číslicové řízení

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

( LEVEL 3 Laplaceova transformace jako nástroj řešení lineárních diferenciálních rovnic. )

Inverzní Laplaceova transformace

8 - Geometrické místo kořenů aneb Root Locus

Příklady k přednášce 6 - Spojování a struktury

Příklady k přednášce 19 - Polynomiální metody

s požadovaným výstupem w(t), a podle této informace generuje akční zásah u(t) do

Automatizace Úloha č.1. Identifikace regulované soustavy Strejcovou metodou

1 Polynomiální interpolace

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Příklady k přednášce 25 Dopravní zpoždění

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Kapitola 7: Integrál. 1/17

4 - Vlastnosti systému: Stabilita, převrácená odezva, řiditelnost a pozorovatelnost

Program SMP pro kombinované studium

Kapitola 7: Integrál.

15 - Stavové metody. Michael Šebek Automatické řízení

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Doplňky k přednášce 23 Diskrétní systémy Diskrétní frekvenční charakteristiky

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0308. Matematika

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Identifikace systémů

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0307. Matematika

Aplikovaná matematika I

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela syntéza elektronických obvodů

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

KYBERNETIKA. Prof. Ing. Vilém Srovnal, CSc. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Soustavy lineárních rovnic

PŘÍKLAD PŘECHODNÝ DĚJ DRUHÉHO ŘÁDU ŘEŠENÍ V ČASOVÉ OBLASTI A S VYUŽITÍM OPERÁTOROVÉ ANALÝZY

Doplňky k přednášce 24 Diskrétní řízení Diskrétní metody analogické spojitým

IDENTIFIKACE REGULOVANÉ SOUSTAVY APLIKACE PRO PARNÍ KOTEL

Diferenciální rovnice

Příklady k přednášce 19 - Polynomiální metody

Matematická analýza 1b. 9. Primitivní funkce

Analýza lineárních regulačních systémů v časové doméně. V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

1 Modelování systémů 2. řádu

3 - Póly, nuly a odezvy

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Laplaceova transformace

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT. Institut biostatistiky a analýz

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ

Matematika IV 9. týden Vytvořující funkce

Integrální počet - II. část (další integrační postupy pro některé typy funkcí)

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Parciální derivace a diferenciál

Jan Kotůlek. verze 3 ze dne 25. února 2011

Diskretizace. 29. dubna 2015

Numerické metody a programování. Lekce 7

II. 3. Speciální integrační metody

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Parciální derivace a diferenciál

Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Stabilita regulačního obvodu

kuncova/, 2x + 3 (x 2)(x + 5) = A x 2 + B Přenásobením této rovnice (x 2)(x + 5) dostaneme rovnost

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

1 0 0 u 22 u 23 l 31. l u11

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s


Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Semestrální práce z předmětu Teorie systémů

5. cvičení z Matematické analýzy 2

Teorie měření a regulace

M - Kvadratické rovnice

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Systém vztahů obecné pružnosti Zobecněný Hookeův zákon

Flexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému

cv3.tex. Vzorec pro úplnou pravděpodobnost

Modelování a simulace

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Pozorovatel, Stavová zpětná vazba

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

Lomené výrazy (sčítání, odčítání, násobení, dělení, rozšiřování, krácení,.)

Podobnostní transformace

Vysokofrekvenční obvody s aktivními prvky

24 - Diskrétní řízení

Vlastní číslo, vektor

Frekvenční charakteristiky

13. Kvadratické rovnice 2 body

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I

Příklady k přednášce 5 - Identifikace

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Transkript:

Příklady k přednášce - Spojité modely Michael Šebek Atomatické řízení 5 Evropký ociální fond Praha & EU: Invetjeme do vaší bdocnoti -5-5

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Řešení tavové rovnice v čaové oblati xt () () (), (), () () 8 6 xt + t x t t Při řešení v čaové oblati najdeme vlatní číla ( I A) p ( ) det + 6+ 8, 4 a předpokládáme tavovo matici přechod ve tvar t 4t t 4t Ke + Ke Ke 3 + Ke 4 Φ() t t 4t t 4t K5e + K6e K7e + K8e Kontanty najdeme ze známých vlatnotí matice Φ() I K+ K, K3+ K4, K5 + K6, K7 + K8 Φ () A K 4K, K 4K, K 4K 8, K 4K 6 3 4 5 6 7 8 takže t 4t t 4t e e e e Φ() t t 4t t 4t 4e + 4e e + e Michael Šebek ARI-Pr--5

Řešení tavové rovnice v čaové oblati Atomatické řízení - Kybernetika a robotika a odezva na počáteční tav je Φ( t) x() t 4t e e t 4t 4e + 4e dále Φ( t τ ) B a z toho t ( tτ) 4( tτ) e e ( tτ) 4( tτ) e + e t t 4 4 t τ t τ t 4t e e dτ e e dτ e + e 8 4 8 Φ( t τ) B( τ) dτ t t t τ 4t 4τ t 4t e e dτ + e e dτ e e Takže celková odezva je 7 t 7 4t t + e e 8 4 8 x() t Φ() t x() + Φ( t τ) B( τ) dτ 7 t 7 4t e + e Michael Šebek ARI-Pr--5 3

Řešení Laplaceovo tranformací Atomatické řízení - Kybernetika a robotika xt () xt () + t (), x(), t () () t 8 6 + 6 + 6 8 + 6+ 8 + 6+ 8 I A 8 6 I A + + 6+ 8 8 + 6+ 8 + 6+ 8 ( ) ( ) Obraz odezvy je celkem + 6 + 6+ ( ) ( ) + 6+ 8 + 6+ 8 + 6+ 8 x() ( I A) B() + ( I A) x + 8 7 ( ) 6 8 6 8 ( 6 8) + + + + + + + 6+ 7 7 + ( + )( + 4) 8 4( + ) 8( + 4) 7 7 7 + ( + )( + 4) ( + ) ( + 4) a čaový průběh odezvy je tejný jako v minlém řešení Michael Šebek ARI-Pr--5 4

Řešení Laplaceovo tranformací Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Dále: z rozklad na parciální zlomky + 6 + 6+ 8 + 6+ 8 8 + 6+ 8 + 6+ 8 + + 4 ( + ) ( + 4) 4 4 + + + + 4 + + 4 ( I A) je zřejmé, že to je obraz tavové matice přechod >> Fiinv([ ; ]-A) Fi 6 + -8 ------------ 8 + 6 + ^ >> xfi*([;]+[;/]) x + 6 + ^ -7 --------------- 8 + 6^ + ^3 >> xpartial(x()) x -7/8 7/4 /8 ----- ----- --- 4 + + >> xpartial(x()) x 7/ -7/ ----- ----- 4 + + >> Fipartial(Fi(,)) Fi - ----- ----- 4 + + Michael Šebek ARI-Pr--5 5

Příklad: Směrování atelit Atomatické řízení - Kybernetika a robotika IO model Stavový model x + x y x [ ] Charakteritický polynom d J ϕ Fd C ϕ ωω, F c J ϕ d x, Fc, y ϕ ω J p ( ) det det a řešení tavových rovnic L-tranformací x() () () + x y () () + x() [ ] Michael Šebek ARI-Pr--5 6

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Stavová matice přechod Φ () k k Řešení v čaové oblati pro k k I () l l Φ l l Příklad: Směrování atelit det( I A) t () t t τ Φ Φ( t τ ) x, t () () t t ( t τ) dτ t t τ τ τ t Φ ( t) x(), Φ( t ) B( ) d dτ t A () k + lt k + lt Φ t k + lt k + lt t + xt () t t yt () + Michael Šebek ARI-Pr--5 7

Příklad: Divný ytém Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Blokově a rovnicemi x y x x + x x x x x x y x tavový model výpočet řešení (Laplace) x +, [ ] x y x + + x() () + () x () + () ( + )( ) ( + )( ) + x Michael Šebek ARI-Pr--5 8

Příklad: Divný ytém Atomatické řízení - Kybernetika a robotika a výtp je y () () + [ + ] x() ( + )( ) ( + )( ) () + x() + x() ( + ) ( + ) ( ) přeno odezva na počáteční tav charakteritický polynom v. jmenovatel přeno: p ( ) ( + ) ( ) d ( ) ( + ) Odezva na kok ilně závií na počátečním tav nlový a nenlový počáteční tav x ( ) x ( ) x ( ) x ( ). Michael Šebek ARI-Pr--5 9

Příklad: Jiný divný ytém Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Kakáda (mód je odblokován vtpní nlo) přeno je. řád a tabilní v x x y G () + + x ale úplný tavový popi je. řád: pro x x + x x x y + x [ ] [ ] x yx, v charakteritický polynom je p( ) det( I A) ( + )( ) Michael Šebek ARI-Pr--5

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Příklad: Kanonické formy řiditelnoti Kanonická forma řiditelnoti (někdy také forma fázových proměnných) y ( ) + 7+ + 7+ 3 3 ( ) 4 + 6 + 9 + 4 + 6 + 9 + 7 x x + 9 4 6 9 6 y 7 x [ ] jiná varianta kanonická formy řiditelnoti - Controller Canonical Form Y() + 7+ 3 U( ) + 9 + 6 + 4 7 x x x x 3 y 9 6 4 [ 7 ] x 3 x 3 x x y Michael Šebek ARI-Pr--5 4 9 6 4 x x+ y x

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Příklad: Kanonické formy pozorovatelnoti Kanonická forma pozorovatelnoti - Oberver Canonical Form 7 + + Y() 3 U() 9 6 4 + + + 3 9 x 6 x+ 7 4 y x [ ] 7 x x x x 3 y 7 x 3 x 3 x x y 9 6 4 Michael Šebek ARI-Pr--5 9 6 4 4 x 6 x+ 7 9 y x [ ]

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Přeno Příklad: Kakádní realizace y ( ) 4 4 F () 3 ( ) 4 + 6 + 9 + ( + )( + 3)( + 4) Můžeme realizovat jako kakád (érii) bytémů. řád 4 ( + ) ( + 3) ( + 4) () 4 ( + ) x () x () x () 3 ( + 3) ( + 4) y () 4 x 3 x 3 x x x x y 3 4 4 x 3 x+ 4 y x [ ] Michael Šebek ARI-Pr--5 3

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Přeno Můžeme realizovat jako paralelní pojení bytémů. řád 4 x x x x 3 x 3 x 3 Příklad: Paralelní realizace y ( ) 4 4 F () 3 ( ) 4 + 6 + 9 + ( + )( + 3)( + 4) y ( + ) 4 ( + 3) ( + 4) 4 + ( + ) ( + 3) ( + 4) rozklad na parciální zlomky x 3 x+ 4 4 4 y [ ] x jo-li (faktory) póly náobnoti, je tavová matice diagonální (viz Jordanův kanonický tvar matice) Michael Šebek ARI-Pr--5 4 Xx () x () X () xx () 3

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Přeno Příklad: Paralelní realizace - vícenáobné póly y ( ) ( + 3) F () + ( ) ( + ) ( + ) ( + ) ( + ) ( + ) Můžeme realizovat jako paralelní pojení bytémů max.. řád x x x x y x 3 x 3 x x+ jo-li (faktory) póly náobnoti větší než, nemí být tavová matice diagonální, ale může být blokově diagonální y [ ] x Jordanův tvar matice může být ložený z bloků větší velikoti než ( + ) ( + ) ( + ) Michael Šebek ARI-Pr--5 5

Výpočet tranformační matice Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Někdy dány oba modely (ve tarých a nových ořadnicích) a hledáme přímo z tranformačních vztahů to vypočítat nejde? Anew T AoldTB, new T Bold, Cnew ColdT Tranformjme tedy matici C B A B A B n new new new new new new a z toho je ( T A T) ( T A T) n T Bold T B old old T B old old T T n Bold AoldBold Aold Bold T C C pokd inverze exitje Obdobně ze vztah (pokd inverze exitje) T O Neboť platí kde obě matice jo tvar new old O O old new new O T old Michael Šebek ARI--5 6 C old Ci i i O CA i n- CA i i i new, old T

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Odezva na vtp a počáteční podmínky Odezva na vtpní ignál a počáteční tav je celkem [ Cadj( I A) B + det( I A) D] Cadj( I Ax ) b () n ( ) cx () y () () + + det( IA) det( IA) a () d() a () kde a () je charakteritický polynom ytém d () je jmenovatel L-obraz vtpního ignál výtp můžeme rozložit na parciální zlomky / módy takto y () Složky přílšné kořenům a () Složky přílšné kořenům d () + + ložky přílšné kořenům a () přirozená odezva ncená odezva odezva na poč. tav Michael Šebek ARI--5 7

Požití parciálních zlomků při výpočt odezvy Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Ryzí racionální fnkci n () d (), kde d () má kořeny reálné a, m i j-náobné reálné komplexní ck σk ± jωk a n l -náobné komplexní cl σl ± jωl a tedy polynom d () má rozklad na kořenové činitele m j ( ai ) ( ) ( ( + σ ) + ωk )) ( σl + ωl )) d () b j k ( + ) nejprve rozložíme na parciální zlomky n () α βj β β mj j i j + + + + m j d ( ) ( a ) ( b ) ( ) i j bj ( b ) j γk + δk ε l + ϕ l εl + ϕl εnl + ϕ l nl l + + + + + n l ( + σk ) + ωk ( + σl) + ωl (( + σl) + ωl )) (( + σl) + ωl )) Při zpětné tranformaci každý zlomek zpětně tranformjeme zvlášť dle vzorců at, ( ai ) e 3 ωk σt ωk σt e in ω kt, e ( inω ktωktcoωkt) ( + σk) + ωk (( + σk) + ωk) m j bt + σ σt ω ( ) t t e, k + σ σ e co ω, m te inω j ( b ) ( m kt kt )! ( + σ ) + ω (( + σ ) + ω ) j j Jednotlivým ložkám e říká módy k k k k n l b j Michael Šebek ARI-Pr--5 8

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Příklad: Odezva na vtp i počáteční tav x 5 x x 3 x + x x( ) y [ 3 ] [ ], x + x( ) obecná odezva + 3 y ( ) ( ) x( ) + x( ) + 5 + 5 + 3 odezva na jednotkový kok a počáteční tav () Michael Šebek ncená + y () + 5 + 3 5 35 y () + + 5 + 3 přirozená 3 yt () + e e 5 5 5t 3t det( I A) ( + 5)( + 3) x ( ), x ( ) volný pád ARI-Pr--5 ncená na vtp přirozená volný pád celková t:.:5; nc.4*one(,length(t)); pri.6*exp(-5*t);vol-exp(-3*t); plot(t,nc,t,pri,t,vol,t,nc+pri,... t,nc+pri+vol) 9

Příklad -pokračování Atomatické řízení - Kybernetika a robotika U() G () + + 5 x ( ) Y() det( I A) ( + 5)( + 3) Im 5 3 Re + 3 x ( ) + 5 + 3 + pól vtpního ignál generje nceno odezv pól přeno generje přirozeno odezv pól charakteritického polynom 5 35 Y() + generje volno odezv + 5 + 3 reálný pól -a generje exponenciální odezv e -ta 3 5t 3t nly a póly kombinjí vliv módů yt () e + e 5 5 ncená přirozená volný pád Michael Šebek ARI-Pr--5

Příklad: Odhad odezvy z polohy pólů Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Když ná např. zajímá odezva na kok ytém () ( + 3) y () ( + )( + 4)( + 5) můžeme ji jednodše odhadnot tak, že naznačíme rozklad na parciální zlomky K K K3 K4 y () + + + ( + ) ( + 4) ( + 5) zřejmě vtpní pól generje vynceno kokovo odezv a póly přeno generjí jednotlivé exponenciální ložky přirozené odezvy zpětno L-tranformací dotaneme yt () K + Ke + Ke + Ke t 4t 5t 3 4 přetože výpočet kontant není ložitý, kontanty ná čato nezajímají mnohdy tačí vědět, které ložky odezva obahje Michael Šebek ARI-Pr--5

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Ještě k modelům: změna měřítka amplitdy Změna měřítka amplitdy (škálování) zjednodšje analýz i návrh Odhadneme maximální očekávané/povolené hodnoty změn ignálů v pracovním režim Vyjdeme z odchylkového model (přeno) y G + Gd d vzniklého třeba lineární aproximací a velikot každé veličin tlačíme pod vydělením d, d maximální odhadnto nebo povoleno odchylko max maxd y míme škálovat polečně e, r neboť mají tejné jednotky a jo vázány e r y y r e Můžeme požít r nebo čatěji e y, r, e max max : maxe maxe maxe Potp formalizjeme požitím faktorů De maxed, maxd, d maxdd, r maxr a doazením dotaneme y De G D+ De Gd Ddd, e yr Někdy k tom ještě zavedeme škálovano referenci. r r r D r r D r D D r max r e r e Pak je dt (), rt () a pomocí t () iljeme o et () Michael Šebek ARI-Pr--5

Příklad: Vytápění pokoje Atomatické řízení - Kybernetika a robotika energetická rovnováha: změna energie v pokoji přítok energie (zanedbáváme akmlaci ve těnách) d dt tepelná kapacita pokoje [J/K] změna tepla vnitř ( C T ) Q + α ( T T ) V teplota pokoje [K] přívod tepla přívod tepla [W] ztráty do okolí 5 zavedeme τ C V α a děláme LT pro nlovo pp. T T() α Q TO τ+ + τ+. T() Q+ TO + + O koeficient přetp tepla [W/K] venkovní teplota [K] ( ) α W K C kj K [ J K] Michael Šebek ARI-Pr--5 3 V, p CV [ ] T K [ ] QW T [ ] O K α [ W K] pracovní bod Qp kw, Tp TO, p K odchylkový model T T Tˆ, d C T Q α T V + α + dt O

Příklad: Vytápění pokoje Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Zavedeme relativní bezrozměrné proměnné T () Q () TO () y () ; () ; d () T Q T max max O,max kde ze zadání Tmax K; Qmax kw ; TO,max K operacemi T() Qmax TO,max Q+ T T + T Q + T T τ α τ max max max max O,max dotaneme Qmax TO,max y () () + d () τ+ α Tmax τ+ Tmax y () () + d () + + O Michael Šebek ARI-Pr--5 4

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Ča většino měříme v ekndách, ale počítání velmi rychlými nebo pomalými ytémy může být špatně podmíněné a nmerický výpočet může být chybný Je proto žitečné mět změnit jednotk ča. Například mezi čaem t [] a čaem τ[m] platí vztah τ kt kde k Dopad na derivování je dx dx dx d x d x x k, x k, dt d( τ k) dτ dt dτ a tak e tavová rovnice tranformje na Jí v měřítk ča τ Ještě k modelům: změna čaového měřítka k x () t Ax() t + B() t x ( τ ) Ax( ) B( ) k τ + k τ ( ) ( ) ( ) τ τ τ τ τ τ g ( ) I A B I A k B k ki A B Tedy τ což odpovídá, neboť proměnná v LT má rozměr /ča Dále platí pro čaové kontanty T τ Michael Šebek ARI-Pr--5 5 kt

Příklad: změna čaového měřítka Atomatické řízení - Kybernetika a robotika Rychlý ocilátor přirozeno frekvencí ω n 5.rad 6 ϕ( t) + 5. ϕ( t) t ( ) (ai khz) Změníme-li jednotk ča ze ekndy na milieknd ( τ t ) Pak a rovnice v miliekndách je 6 ( ) ( ) d ϕτ ϕ t d ϕτ ( ) dτ + 5 ϕτ ( ) ( τ) dτ Z první rovnice dotaneme přeno, ze drhé 6 y () () y ( τ ) () + 5. τ + 5 Z porovnání je zřejmé, že τ Změna ve tavovém model (pro x ϕ, x ϕ ) je x () t x() t t () 6 x() t 5 x() t + x ( τ). x( τ) ( τ ) 3 x( τ) + 5 x( τ) g () g ( ) 6 + 5. + 5 τ Michael Šebek ARI-Pr--5 6 τ

Atomatické řízení - Kybernetika a robotika CSTbx: (lti), tf, zpk tep, imple, initial, PolTbx: df, (ldf, rdf, mdf), abcd, pol nm, den SymbMathTbx: ymbolické výpočty laplace, ilaplace Spojité modely v Matlab objekty a fnkce Michael Šebek ARI-Pr--5 7