1 Základní pojmy a vlastnosti 2 1.1 Význačnéřady... 2 1.2 Základnívlastnostiřad... 3



Podobné dokumenty
1 Posloupnosti a řady.

Nekonečné číselné řady. January 21, 2015

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

11. Číselné a mocninné řady

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

LEKCE10-RAD Otázky

Kapitola 15. Číselné řady Základní pojmy. Definice Symbol a 1 + a 2 + +a n +,kde n N, a n R,se. nazývá číselná řada.

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 183

1. Posloupnosti čísel

(verze 12. května 2015)

MA2, M2. Kapitola 1. Funkční posloupnosti a řady. c 2009, analyza.kma.zcu.cz

MATEMATIKA B 2. Integrální počet 1

Přednáška 6, 7. listopadu 2014

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Posloupnosti a jejich limity

Zobecněný Riemannův integrál

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

ČÍSELNÉ RADY. a n (1) n=1

Kapitola 1. Funkční posloupnosti a řady

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

15. Nulové body a póly. Věta. Je-li funkce f : G holomorfní v oblasti G a f(z 0 ) 0 pro z 0 G, pak

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Riemannova a Hurwitzova ζ-funkce

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

Matematická analýza pro informatiky I. Limita posloupnosti (I)

Číselné posloupnosti

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Posloupnosti a řady funkcí. študenti MFF 15. augusta 2008

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Uzavřené a otevřené množiny

Posloupnosti a jejich konvergence

Použití derivací. V této části budou uvedena některá použití derivací. LEKCE08-PRU. Použití derivací. l Hospital

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit poloměr a obor bodové konvergence mocninné řady ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 13

17. Posloupnosti a řady funkcí

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

Součet řady je definován jediným možným rozumným

MATEMATIKA B 2. Metodický list č. 1. Název tématického celku: Význam první a druhé derivace pro průběh funkce

Definice. Na množině R je dána relace ( R R), operace sčítání +, operace násobení a množina R obsahuje prvky 0 a 1 tak, že platí

HL Academy - Chata Lopata Emu (Brkos 2012) Řetězové zlomky / 27

Matematická analýza I Martin Klazar (Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné)

Funkcionální řady. January 13, 2016

MATEMATICKÁ ANALÝZA 1 - ZIMNÍ SEMESTR PŘEDNÁŠKA

Posloupnosti a řady. 4. kapitola. Absolutní a neabsolutní konvergence

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

Numerické řešení nelineárních rovnic

Matematická analýza. L. Pick a J. Spurný

a n (z z 0 ) n, z C, (1) n=0

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Otázky z kapitoly Posloupnosti

2. přednáška 8. října 2007

Tabulkové limity. n! lim. n n) n + lim. n + n β = 0. n + a n = 0. lim. (d) Pro α > 0 (tj. libovolně velké) a pro β > 0 (tj.

MATEMATICKÁ ANALÝZA 1, NMMA101, ZIMNÍ SEMESTR POPIS PŘEDMĚTU A INFORMACE K ZÁPOČTU A KE ZKOUŠCE

Helena R ˇ ı hova (CˇVUT) Posloupnosti 5. rˇı jna / 17

RNDr. Blanka Šedivá, PhD. Katedra matematiky FAV Západočeská univerzita v Plzni.

Matematika 3. m působíme silou F, uvedeme ho do pohybu a udělíme mu zrychlení a. Úkolem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Číselné posloupnosti. H (å) a. a å

Limita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]

Matematická analýza III.

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Limita posloupnosti a funkce

Limita posloupnosti, limita funkce, spojitost. May 26, 2018

Požadavky k zápočtu a ke zkoušce z předmětu Matematická analýza 2 kód NMMA102, letní semestr Luboš Pick

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

Limitní věty teorie pravděpodobnosti. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta. Katedra matematiky a didaktiky matematiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Posloupnosti - rozšiřující učební text

ϵ = b a 2 n a n = a, pak b ϵ < a n < b + ϵ (2) < ϵ, což je spor, protože jsme volili ϵ = b a

Funkce dvou a více proměnných

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Sada 1 Matematika. 04. Nekonečné řady

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kristýna Suchanová. Přírodovědná studia, obor Matematika

Posloupnosti a řady. a n+1 = a n + 4, a 1 = 5 a n+1 = a n + 5, a 1 = 5. a n+1 = a n+1 = n + 1 n a n, a 1 = 1 2

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

Téma 22. Ondřej Nývlt

Použití derivací L HOSPITALOVO PRAVIDLO POČÍTÁNÍ LIMIT. Monotónie. Konvexita. V této části budou uvedena některá použití derivací.

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

MATEMATIKA I DIFERENCIÁLNÍ POČET I FAKULTA STAVEBNÍ MODUL BA01 M05, GA01 M04 LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Spojitost a limita funkce

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

Maturitní témata z matematiky

Komplexní analýza. Holomorfní funkce. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Vztah limity k aritmetickým operacím a uspořádání

KOMPLEXNÍ ČÍSLA A FUNKCE MNOŽINA KOMPLEXNÍCH ČÍSEL C. Alternativní popis komplexních čísel

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

MATEMATIKA 1B ÚSTAV MATEMATIKY

INTEGRÁLY S PARAMETREM

Zavedení a vlastnosti reálných čísel

Transkript:

VII. Číselné řady Obsah 1 Základní pojmy a vlastnosti 2 1.1 Význačnéřady...... 2 1.2 Základnívlastnostiřad..... 3 2 Řady s nezápornými členy 3 2.1 Kritériakonvergenceadivergence...... 3 3 Řady absolutně a relativně konvergentní 5 3.1 Kriteriaabsolutníkonvergence... 5 3.2 Přerovnávánířad..... 6 3.3 Alternujícířady...... 6

1 Základní pojmy a vlastnosti Definice1.1 Nechť { } jeposloupnostreálnýchčísel.symbol = a 1 + a 2 + a 3 + senazývánekonečnářadareálnýchčísel(stručnějennekonečnářadanebojenřada).čísla, n= 1,2,3,...,senazývajíčlenyřady, sepaknazývá n-týčlenřady; nsenazývásčítacíindex. Pokudnemůžedojítkmýlce,takbudememísto psátzkrácenějen. Definice1.2 Uvažujmeřadu.Posloupnost {s n },kde s 1 = a 1 s 2 = a 1 + a 2 s 3 = a 1 + a 2 + a 3 s n = a 1 + a 2 + = senazýváposloupnostčástečnýchsoučtůřady.dálejestliže lim n s n = s R,pakříkáme,žeřada konvergujeamásoučet s; lim n s n = ±,pakříkáme,žeřada diverguje(k ± )amásoučet ± ; lim n s n neexistuje,pakříkáme,žeřada diverguje(osciluje)anemásoučet. Poznámka: U každé řady nastane právě jedna z výše uvedených možností. n i=1 a i 1.1 Význačné řady Definice1.3 Řada ( a1 +(n 1)d ),kde a 1,d R,senazýváaritmetickářadasprvnímčlenem a 1 adiferencí d. n-týčástečnýsoučetaritmetickéřadyje s n = 1 2 n(a 1+ ) Jestližejealespoňjednozčísel a 1 a drůznéodnuly,aritmetickářadadiverguje;konvergujepouzev případě,že a 1 = d=0. Definice1.4 Řada a 1 q n 1,kde a 1,q R,senazývágeometrickářadasprvnímčlenem a 1 a kvocientem q. n-týčástečnýsoučetgeometrickéřadyje s n = a 1 1 qn 1 q pro q 1as n = n a 1 pro q=1. Geometrická řada konverguje, jestliže q <1amásoučet s=a 1 1 1 q a 1 =0(q Rlibovolné)amásoučet0 Geometrickářadadivergujepro q 1(a 1 0). Definice1.5 Řada 1 n senazýváharmonickářada. Harmonická řada diverguje k +. Definice1.6 Řada ( 1)n 1 senazývágrandihořada. Grandiho řada osciluje. 2

1.2 Základní vlastnosti řad Věta 1.1(Nutná podmínka konvergence řady) Jestližeřada konverguje,paklim n =0. Poznámka: Obrácená věteplatí. Definice 1.7(Algebraické operace s řadami) Součtem,resp.rozdílemřad a b n rozumímeřadu ( ) ( ) an + b n,resp.řadu an b n. Násobkemřady ačísla c Rrozumímeřadu ( c an ). Věta1.2 Nechťjsoudánydvěřady a b n.nechťexistuje n 0 Ntak,že = b n n n 0.Pak obě řady buď konvergují nebo obě divergují. Věta1.3 Nechťjsoudánydvěkonvergentnířady = a Ra b n = b Račíslo c R.Potom jsoukonvergentnítakéřady ( ± b n )a (c )aplatí (an ± b n ) = ± b n = a ± b (c an ) = c a n = c a Věta1.4 Jestližekonvergujeřada a 1 + a 2 + + +,pakkonvergujetakéřada(a 1 + a 2 + + 1 )+(1 +1+ +2 )+(2 +1+ )+ aoběmajístejnýsoučet. Poznámka: Snadno lze sčítat pouze geometrické řady. U ostatních bychom museli postupovat podle definiceazdebyvětšinounastalproblémsnalezenímtvarupro s n.většinounámprotopostačípouze informace o tom, zda daná řada má nebo nemá konečný součet, tj. zjištění, zda řada konverguje nebo diverguje. Na to nám slouží tzv. kritéria konvergence. 2 Řady s nezápornými členy Definice2.1 Řada senazývářadasnezápornými(resp.kladnými)členy,jestliže 0 n N (resp. >0 n N). Věta 2.1 Každá řada s nezápornými členy buď konverguje nebo diverguje k. Věta 2.2 Řada s nezápornými členy konverguje právě tehdy, když je posloupnost jejích částečných součtů(shora) omezená. 2.1 Kritéria konvergence a divergence Následující věty se nazývají kritéria konvergence a divergence řad. Kriteria dávají jak postačující podmínky pro konvergenci a tak i postačující podmínky pro divergenci číselné řady. Není-li ani jedna z postačujících podmínek stanovených v kriteriu splněna, nelze podle tohoto kriteria rozhodnout. Věta 2.3(První srovnávací kritérium) Nechť a b n jsouřadysnezápornýmičlenyanechť b n provšechn N.Potomplatí: jestližeřada b n konverguje,pakkonvergujetakéřada ; jestližeřada diverguje,pakdivergujetakéřada b n. 3

Poznámka:Jestliže b n n N,pakseřada b n nazývámajorantnířadakřadě ařada an senazýváminorantnířadoukřadě b n. Věta 2.4(Druhé srovnávací kritérium) Nechť a b n jsouřadyskladnýmičlenyanechť +1 b n+1 b n jestližeřada b n konverguje,pakkonvergujetakéřada ; jestližeřada diverguje,pakdivergujetakéřada b n. Věta 2.5(Podílové- D Alembertovo kritérium) Nechť jeřadaskladnýmičleny.potomplatí: provšechn N.Potomplatí: jestliže +1 jestliže +1 q <1 n N,pakřada konverguje; 1 n N,pakřada diverguje. Věta 2.6(Limitní podílové kritérium) Nechť jeřadaskladnýmičlenyanechťexistujelimita +1 lim = q R. n Potom platí: je-li q <1,pakřada konverguje; je-li q >1,pakřada diverguje. Věta 2.7(Odmocninové- Cauchyovo kritérium) Nechť jeřadasnezápornýmičleny.potomplatí: jestliže n q <1 n N,pakřada konverguje; jestliže n 1pronekonečněmnohoindexů n N,pakřada diverguje. Věta 2.8(Limitní odmocninové kritérium) Nechť jeřadasnezápornýmičlenyanechťexistujelimita Potom platí: lim n je-li q <1,pakřada konverguje; je-li q >1,pakřada diverguje. n an = q R. Věta 2.9(Raabeovo kritérium) Nechť jeřadaskladnýmičleny.potomplatí: ( ) jestliže n 1 +1 q >1pros.v. n N,pakřada konverguje; ( ) jestliže n 1 +1 1pros.v. n N,pakřada diverguje. Věta 2.10(Limitní Raabeovo kritérium) Nechť jeřadaskladnýmičlenyanechťexistujelimita ( lim n 1 a ) n+1 = q R. n Potom platí: 4

je-li q >1,pakřada konverguje; je-li q <1,pakřada diverguje. Věta 2.11(Integrální kritérium) Nechť fjereálnáfunkcejednéproměnnédefinovanánaintervalu <1, ),kterájenatomtointervalu nezápornáanerostoucí.uvažujmeřadu,kde = f(n) n N.Potomřada konverguje právětehdy,kdyžkonvergujenevlastníintegrál 1 f(x)dx. Poznámka: Všechna kritériejsou stejně silná, tj. nepodaří-li se nám o konvergenci/divergenci řady rozhodnout podle jednoho kritéria, zvolíme jiné. Většinou přitom postupujeme od jednodušších ke složitějším,vždyvšakspřihlédnutímkekonkrétnímutvaru. Poznámka: Existuje celá řada dalších kritérií konvergence pro řady s nezápornými členy. Žádné z nich však není univerzální v tom smyslu, že bychom podle něho mohli rozhodnout o konvergenci/divergenci libovolné řady s nezápornými členy. 3 Řady absolutně a relativně konvergentní Nyníbudemeuvažovatřady slibovolnými(tj.kladnýmiizápornými)členy.kekaždéřadě an mápaksmysluvažovatřadu,tj.řadu Definice 3.1 = a 1 + a 2 + + + Říkáme,žeřada konvergujeabsolutně(nebojeabsolutněkonvergentní),jestližekonverguje řada. Říkáme,žeřada konvergujerelativně(nebojerelativněkonvergentní),jestližeřada konvergujeařada diverguje. Věta3.1(Oabsolutníkonvergenci) Je-liřada absolutněkonvergentní,pakjetakékonvergentní. Věta3.2 Nechťřada konvergujeabsolutně.pakplatí an 3.1 Kriteria absolutní konvergence Vzhledemktomu,že jeřadasnezápornýmičleny,dávajíkriteriazpředchozíkapitolyihned kriteria pro absolutní konvergenci, např.: Věta3.3(Srovnávacíkriterium) Nechť b n jekonvergentnířadasnezápornýmičlenya řada s libovolnými členy. Potom platí: jestliže b n n N,pak konvergujeabsolutně; jestliže +1 b n+1 b n n N,pak konvergujeabsolutně. Věta 3.4(Odmocninové kriterium) Jestliže n q <1 n N,pak konvergujeabsolutně; jestliže n 1pronekonečněmnohoindexů n N,pak diverguje; 5

jestližeexistujelimitalim n n =q R,pakpro q <1řada konvergujeabsolutněa pro q >1řada diverguje. Věta 3.5(Podílové kriterium) Jestliže q <1 n N,pak an konvergujeabsolutně; jestliže +1 +1 1 n N,pak an diverguje; a jestližeexistujelimitalim n+1 =q n R,pakpro q <1řada konvergujeabsolutněa pro q >1řada diverguje. 3.2 Přerovnávání řad Definice3.2 Nechť ječíselnářadaaposloupnost {k n } jepermutacímnožiny N(tj.jeto posloupnost,vnížsekaždépřirozenéčíslovyskytujeprávějednou).potomříkáme,žeřada a kn vzniklapřerovnáním řady. Věta3.6 Nechťřada konvergujeabsolutně.potomabsolutněkonvergujetakéřada a kn vzniklá přerovnánímřady aplatí a kn =. Věta3.7 Nechťřada konvergujerelativněanechť s Rjelibovolnéčíslo.Potom existujepřerovnání a kn řady takové,že a kn konvergujeamásoučet s; existujepřerovnání a pn řady takové,že a pn diverguje; existujepřerovnání a qn řady takové,že a qn osciluje. 3.3 Alternující řady Definice3.3 Nekonečnáčíselnářada b n senazýváalternující(sestřídavýmiznaménky),jestliže sgn b n+1 = sgn b n provšechn N. Alternující řady jsou tedy tvaru ( 1) n 1 = a 1 a 2 + a 3 a 4 + a 5 a 6 + ( 1) n = a 1 + a 2 a 3 + a 4 a 5 + a 6 kde { }jeposloupnostkladnýchčísel. Věta3.8 Alternujícířada ( 1) n 1 konvergujeprávětehdy,když { }jenerostoucíposloupnostkladnýchčísela lim n =0. Prosoučet stétořadynavícplatí a 1 a 2 < s < a 1. 6