Neuronové sítě. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Neuronové sítě. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze"

Transkript

1 Neuonové sítě Doc. RND. Iveta Mázová CSc. Kateda teoetcké nfoatk Mateatcko-fzkální fakulta Unvezt Kalov v Paze

2 Neuonové sítě Asocatvní aět Doc. RND. Iveta Mázová CSc. Kateda teoetcké nfoatk Mateatcko-fzkální fakulta Unvezt Kalov v Paze

3 Asocatvní sítě a asocatvní aět () Cíl učení: asocace znáého vstuního vzou s daný výstuní vzoe zobazt na výstu odovídající Okolí znáého vstuního vzou b se ělo také sávný výstu ak lze řřadt zašuěný vzoů BP-síť Asocatvní síť I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 3

4 Asocatvní sítě a asocatvní aět () Asocatvní aět lze leentovat oocí sítí se zětnou vazbou (ale bez ní) nejjednodušší zětná vazba: výstu sítě se oužívá oakovaně jako její nový vstu dokud síť nezkonveguje do stablního stavu ne všechn sítě zkonvegují o ředložení nového vzou do stablního stavu nutná dodatečná oezení na achtektuu sítě I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 4

5 Funkce asocatvní aět Rozoznat řede naučené vstuní vzo v říadě že jsou íně zašuěné Odezva každého neuonu je dána výhadně nfoace ocházející jeho vaha (Hebbovské učení) Tř t asocatvních sítí: heteoasocatvní autoasocatvní a sítě o ozoznávání vzoů I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 5

6 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 6 Zobazují vstuních vzoů z n-ozěného ostou na výstuních vektoů v k ozěné ostou tak že Heteoasocatvní sítě K a K 0). ( ~ oto ~ Jestlže > < ε ε a

7 Autoasocatvní sítě Podnožna heteoasocatvních sítí (každý vekto je zobazen sá na sebe: o ) funkcí autoasocatvních sítí je oava zašuěných vzoů I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 7

8 Sítě o ozoznávání vzoů Secální t heteoasocatvních sítí (každéu vektou je řřazena skalání hodnota ) Cíle je dentfkace tříd vstuního vzou I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 8

9 Stuktua asocatvní aět Asocatvní aěť lze leentovat oocí jedné vstv neuonů Heteoasocatvní síť bez zětné vazb Nechť: w j váha ez vstue a neuone j W. n k atce vah vekto ( K n ) dává ectační vekto e W Poto se o každý neuon sočítá hodnota řenosové funkce - Po denttu dostáváe lneání asocáto a výstue bude ávě W I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 9

10 Stuktua asocatvní aět () Obecně: je třeba řřadt ůzný n ozěný K vektoů k ozěných vektoů K X. atce n (řádk odovídají jednotlvý vstuní vektoů) Y. atce k (řádk odovídají říslušný výstuní vektoů) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 0

11 Stuktua asocatvní aět (3) hledáe takovou atc vah W ab X W Y (a v říadě autoasocatvní aět X W X ) Poznáka: o n je X čtvecová atce okud estuje k ní nvezní atce bude řešení W X - Y I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00)

12 Rekuentní asocatvní síť Výstu sítě ředstavuje její nový vstu Autoasocatvní síť se zětnou vazbou Předoklad: všechn neuon očítají svůj výstu současně síť dostává v každé koku na vstu vekto ( ) a dává nový výstu + ( ) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00)

13 Rekuentní asocatvní síť () Otázka: estuje evný bod ξ takový že ξ W ξ vekto ξ je vlastní vektoe atce W s vlastní čísle síť se chová jako dnacký ssté vního řádu otože každý nový stav ( + ) je lně učen nejblžší ředchůdce I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 3

14 Vlastní autoat (egenvecto autoata) Nechť: W váhová atce autoasocatvní sítě jednotlvé neuon jsou lneání asocáto hledáe evné bod dnackého sstéu Poznáka: ne všechn atce vah vedou ke stablníu stavu Příklad: otace o 90 v ovně: W ckl délk I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 4

15 Vlastní autoat () Po aět jsou vhodnější čtvecové atce s úlnou nožnou vlastních vektoů n n atce W ůže ít až n lneáně nezávslých vlastních vektoů a n vlastních čísel K W λ vlastní vekto ak slňují n o K n a λ K λ n vlastní čísla W I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 5

16 Vlastní autoat (3) Každá váhová atce s lnou nožnou vlastních vektoů defnuje jstý t vlastního autoatu Po ředložení vstuního vektou bude nalezen vlastní vekto s největší vlastní čísle (okud takový estuje) Předokládeje búno že λ je vlastní číslo W takové že λ > λ n I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 6

17 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 7 Vlastní autoat (4) Nechť λ >0 a je náhodně zvolený nenulový n-ozěný vekto lze vjádřt jako lneání kobnac n vlastních vektoů atce W : Předoklad: všechn konstant α jsou nenulové Po vní teac s W dostáváe: a 0 a 0 ( ) n n n n n W W a a K K λ α λ α λ α α α n n a K α α α

18 Vlastní autoat (5) Po t teacích dostanee: a t Po dostatečně velké očtu teací bude donovat největší vlastní číslo - λ vekto a t se ak ůže řblížt lbovolně blízko vlastníu vektou (týká se sěu ne nutně délk) v každé teac tak vekto řtahuje lbovolný jný vekto s nenulový člene o α t t α λ + α λ + K + a 0 je atakto α I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 8 n λ t n n

19 Vlastní autoat (6) Příklad: Matce W 0 á vlastní vekto ( 0 ) 0 a ( 0 ) s vlastní čísl a Po t teacích očátečního vzou ( ) ; 0 dostanee ( t ) Po dostatečně velké t se řblíží lbovolně blízko ( 0 ) > vekto ( 0 ) je atakto I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 9

20 Asocatvní učení Cíl: oužtí asocatvních sítí jako dnackých sstéů jejchž atakto b odovídal tě vektoů kteé chcee do aět uložt Př návhu sítě chcee ozístt ve vstuní ostou co ožná nejvíce ataktoů Každý z nch b ěl ít řesně danou a oezenou oblast vlvu v říadě vlastních autoatů zahnovala oblast vlvu jedného vektou téěř celý vstuní osto I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 0

21 Asocatvní učení () nelneání dnacké ssté Nelneání aktvace neuonů Skoková řenosová funkce: sgn ( ) < 0 Bolání kódování je vhodnější než bnání (u boláních vektoů je větší avděodobnost vzájené otogonalt) 0 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00)

22 Hebbovské učení Předoklad: -vstvá síť s k neuon a skokovou řenosovou funkcí sgn Cíl: nalézt odovídající váh o zobazení n ozěného vstuního vektou na k ozěný výstuní vekto Idea: (Donald Hebb 949) Dva neuon kteé jsou současně aktvní b ěl ít všší stueň vzájené nteakce než neuon jejchž aktvta je nekoelovaná v takové říadě b ěla být vzájená nteakce hodně alá nebo nulová I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00)

23 Hebbovské učení () w j j Δw j γ j γ aaet učení W váhová atce (na začátku učení nulová) Adatační avdlo se oužje o všechn váh na vstuu je n ozěný vekto na výstuu k ozěný vekto adatovaná váhová atce W je koelační atcí o tto dva vekto W [ w j ] n k [ j ] n k I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 3

24 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 4 Hebbovské učení (3) Matce W zobazí nenulový vekto ávě na vekto Po 0 latí že a výstu sítě je: o je výstu sítě: 0 > ( ) W n n k n K ( ) ( ) sgn W k K ( ) ( ) sgn sgn W W

25 Hebbovské učení (4) Obecně: Chcee-l řřadt n ozěný nenulový vektoů K k ozěných vektoů K oužjee Hebbovské učení o každou dvojc VSTUP/VÝSTUP Výsledná atce vah W bude ít tva: W W + W + + W kde každá atce W l vektoů l je n k koelační atce a l : W l [ l jl ] n k I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 5

26 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 6 Hebbovské učení (5) Jestlže ak bude na vstuu sítě vekto bude ectační vekto sítě oven: Ectační vekto ted odovídá (vnásobenéu kladnou konstantou) s etubační člene kteý se označuje jako CROSSTALK ( ) ( ) ( ) l l l l l W W W W W W K ( ) l l l

27 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 7 Hebbovské učení (6) Síť dává na výstuu ožadovaný vekto v říadě že je cosstalk nulový Pokud jsou vstuní vzo navzáje otogonální Síť ůže dávat oěně dobé výsledk o nenulový cosstalk cosstalk b ěl být enší než Výstu sítě bude oven: ( ) ( ) ( ) + l l l W sgn sgn ( ) K

28 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 8 Hebbovské učení (7) Potože je kladná konstanta: Ab bl výstu sítě oven usí latt Tato odínka bude slněna okud bude absolutní hodnota všech složek etubačního členu enší než ( ) ( ) + l l l sgn ( ) ( ) ( ) + l l l W sgn sgn ( ) ( ) l l l

29 Hebbovské učení (8) Po bolání vekto to znaená že skalání součn usí být enší než duhá ocnna délk l Pokud jsou náhodně zvolený bolání vektoů řřazen (jné) náhodně zvolené bolání vekto je avděodobnost že budou navzáje otogonální oěně vsoká (okud jch ovše neblo zvoleno řílš noho) V takové říadě bude cosstalk alý a Hebbovské učení ovede k volbě vhodných vah o asocatvní síť I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 9

30 Geoetcká nteetace Hebbovského učení Po atce W ze vztahu W W + W + + W v říadě autoasocatvních sítí latí: ( ) T W ted o ( ) T W bude vstuní vekto z zobazen do lneáního odostou L učeného vektoe otože ( ) ( ( ) ) T T z W z z c Obecně neotogonální ojekce vektou z do L (c je konstanta) odobně o další atce vah W W I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 30

31 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 3 Geoetcká nteetace Hebbovského učení () Matce zobazí vekto do lneáního odostou učeného vekto otože (obecně neotogonální ojekce) c c c W z W z W z W z K K K W W 0 z

32 Analýza chování asocatvních sítí Identfkace ataktoů (evných bodů sstéu) Mía vlvu jednotlvých ataktoů Hangovská vzdálenost ~ očet ůzných složek dvou boláních vektoů Příklad: - - S ostoucí očte ukládaných vzoů se sfé vlvu jednotlvých ataktoů zenšují neavé stablní stav Velký cosstalk Invezní vzo k uložený: sgn W sgn W ( ) ( ) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 3

33 Analýza chování asocatvních sítí () Rekuentní síť (se zětnou vazbou) Leší konvegence oot asocatvní aět bez zětné vazb Větší sfé vlvu jednotlvých ataktoů nesí být uloženo řílš noho vzoů PROBLÉM: Kaacta atce vah Poovnání velkost sfé vlvu oocí ndeu I n h 0 h h h ocento vektoů s Hangovskou vzdáleností h od uloženého vzou kteé k něu zkonvegoval I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 33

34 Poblé kaact sítě Sfé vlvu uložených vzoů se zenšují s každý nový ukládaný vzoe Pokud bude cosstalk řílš velký ůže být dříve uložený vzo zaoenut avděodobnost výsktu takových obléů b ěla být co ožná nejenší I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 34

35 Poblé kaact sítě () Odhad očtu vzoů kteé lze bezečně uložt do autoasocatvní aět s váhovou atcí W ( n n ) Maální kaacta sítě: ~ 0.8 n Počet uložených vzoů b ěl být enší než 0.8 n kde n je denze vstuního vektou Pokud jsou ale vzo koelované ůže dojít k obléů o < 0.8 n I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 35

36 Odvození kaact sítě dea () Po ( ) T W n Cosstalk o n ozěné bolání vekto a vzoů autoasocatvní sítě: l ( l ) n l Pokud je tento člen větší než a á oačné znaénko u říslušné složk ůže řeklot odovídající bt jž uloženého vzou I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 36

37 Odvození kaact sítě dea () Předokládeje že uložené vzo bl zvolen náhodně: Cosstalk o bt vstuního vektou je učen jako l n l ( l ) (*) Potože bl složk všech vzoů zvolen náhodně dostáváe řádově n náhodných hodnot očekávaná hodnota tohoto součtu je 0 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 37

38 Odvození kaact sítě dea (3) Součet (*) á bnocké ozdělení a o velké hodnot n ho lze aoovat noální ozdělení se sěodatnou odchlkou σ Pavděodobnost chb P že součet (*) bude větší než (anebo enší než -) je dána dle P σ π σ e ( ) d n I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 38

39 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 39 Odvození kaact sítě dea (4) Ted: kde o honí ez chb na btu 0.0 dostanee: ~ 0.8 n () { } Φ > n P * ( ) t d e t Φ π Φ n 0.0

40 Asocatvní aět seudonvezní atce () Hebbovské učení dává dobé výsledk okud jsou uložené vzo téěř otogonální ~ okud blo boláních vektoů zvoleno náhodně z n ozěného ostou n je dostatečně velké a je dostatečně enší než n v eálných alkacích jsou vzo téěř vžd koelované a etubační člen ve výazu l l W + ( ) ( ) l ůže ovlvnt kvaltu ozoznávání otože skalání l součn nejsou o l dostatečně alé I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 40

41 Asocatvní aět seudonvezní atce () vzájená koelace ukládaných vzoů vede ke snížení kaact asocatvní aět ~očet vzoů kteé lze uložt a ozoznat ukládané vzo ak neokývají ovnoěně celý říznakový osto ale soustředí se do enší oblast je třeba hledat altenatvní etod učení schoné nalzovat etubac ez ukládaný vzo oužtí seudonvezní atce naísto koelační I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 4

42 Asocatvní aět seudonvezní atce (3) Defnce: Pseudonvezní atcí k atc n eálných čísel je atce eálných čísel X ~ s následující vlastnost: ~. X X X X ~ ~ ~. X X X X ~ ~ 3. X X a X X jsou setcké Pseudonvezní atce vžd estuje a je jednoznačně učena. I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 4

43 Pseudonvezní atce - vlastnost Nechť jsou n ozěné vekto kteý á být řřazeno k ozěných vektoů K K atcový zás: X. Matce n řádk atce tvořívekto Y. Matce k řádk atce tvořívekto K Hledáe atc vah W ; XW Y K I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 43

44 Pseudonvezní atce vlastnost () Potože obecně n a vekto K neusí být navzáje lneáně nezávslé neusí estovat k atc X atce nvezní hledáe atc kteá b nalzovala XW Y (~ součet duhých ocnn jednotlvých vků) ~ nalzace oocí W XY X ~. Pseudonvezní atce k X (~ nejleší aoace nvezní atce k X ~ okud X - estuje bude navíc XX I ) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 44

45 Pseudonvezní atce vlastnost (3) Věta: Nechť X je atce eálných čísel n a Y je atce eálných čísel k. ~ Matce n k W X Y nalzuje XW Y. (Záoveň X ~ ~ nalzuje XX I. ) Důkaz: stoa atce Nechť E XW Y E lze vjádřt jako E t ( S ) kde S ( XW Y ) T (XW Y ) ( E ~součet vků na dagonále S ) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 45

46 Pseudonvezní atce vlastnost (4) Důkaz (okačování): S lze vjádřt jako ~ S X Y W T ~ ~ ( ) ( ) ( T T X X X Y W + Y I X X )Y (Potože: ~ T ~ T S X Y W X X X Y X XW + Y Matce X X ~ je setcká (def.) a ted: S ( ) ( ) ( T I X X )Y ~ T ~ T T ~ ~ ( ) ( T T XY W X X X Y X XW + Y I XX )Y 443 X (def.) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 46

47 Pseudonvezní atce vlastnost (5) Důkaz (okačování): (Poto: ( ~ ) T ( ) ( ) T T T ~ S XY W X Y X XW + Y I XX Y ( ~ ) T ( ) ( ) T T ~ XY W X Y XW + Y I XX Y ( ~ ) T XXY XW ( Y XW) Y ( I XX ) T ~ + Y T T ~ T XW Y XW + Y XX Y XW + Y T T T ( XW) ( Y XW) + Y ( XW) + Y Y T ( Y XW) ( Y XW) E lze ted vjádřt jako E t ( ) ( ) ( ) ( I XX ) ( ~ ) ( ) T ~ ( ( ~ ) ) T T XY W X X XY W + t Y I XX Y ~ konst. n E o W X Y QED ) ~ Y I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 47

48 Pseudonvezní atce - oužtí Motvace a oužtí: Ne ke vše atcí estuje atce nvezní Altenatvou je oužtí seudonvezní atce Mnalzace střední kvadatcké odchlk (nař. vstevnaté neuonové sítě) Ténovací nožna: d ; K {( ) P }. Vstuní vzo ( n ozěný) d. Požadovaný výstu ( ozěný). Skutečný výstu ( ozěný) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 48

49 I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 49 Pseudonvezní atce oužtí () Odchlka: Mnalzace odchlk E vzhlede k vahá acální devace E odle vah b ěl být nulové: ( ) P j j j P d E E n j j w : 0 P n j j P j n j j j j w d w d w w E

50 Pseudonvezní atce oužtí (3) Matcový zás: W X X T D X T W. Matce n se složka w j X. Matce n P se složka D. Matce P se složka d j k atc XX T obecně neusí estovat nvezní atce neusí být ožné vřešt ovnc řío (a najít atc vah W v říadě že XX T neá lneáně nezávslých řádků) I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 50

51 Pseudonvezní atce oužtí (4) Řešení ůže být víc dodatečná odínka na oezení velkost vah: E λ n j w j ; λ > 0 λ konst. Mnalzace oocí acálních devací W ( X X T + λ I ) DX T ( λ > 0 k atc XX T + λ I estuje atce nvezní) W ( X X T + λ I ) ( X X T + λ I ) - DX T ( X X T + λ I ) - I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 5

52 Pseudonvezní atce oužtí (5) Ltně o λ 0 : W X ~ [ ] DX ( T l ) { DX XX + λi λ 0 T ~. Pseudonvezní atce k atc X Pokud estuje řešení více bude ít nejenší n hodnot j w j Pokud estuje k X nvezní atce bude X ~ ~ X X I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 5

53 Výočet seudonvezní atce Aoace oocí vstevnatých neuonových sítí tu zětného šíření Vstevnatá neuonová síť k nalezení vah asocatvní sítě w j + ( o ) + + ( o ) + E o výstu sítě ožadovaná asocace + ( o ) k k I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 53

54 Výočet seudonvezní atce () Cíl učení: Nalézt takovou atc vah W se složka w j kteá b nejlée zobazla vekto K na vekto K Po -tý vstuní vekto se oovná výstu síte s vektoe a vočítá se E Celková kvadatcká odchlka E E ak odovídá XW Y Algotus zětného šíření ak najde atc W kteá b ěla nalzovat XW Y I. Mázová: Neuonové sítě (NAIL00) 54

Neuronové sítě. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Neuronové sítě. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Neuonové sítě Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké nfomatky Matematcko-fyzkální fakulta Unvezty Kalovy v Paze Neuonové sítě Kohonenovy mapy a hybdní modely Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké

Více

Metoda hlavních komponent

Metoda hlavních komponent d d Víceozměná data Metoda hlavních komonent Václav Adamec vadamec@mendelucz Extenze unvaetních dat na více oměnných () Datová matce: n x Hodnot oměnných získán z jednoho subjektu () Předoklad závslostí

Více

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava

Více

Asociativní sítě (paměti) Asociace známého vstupního vzoru s daným výstupním vzorem. Typická funkce 1 / 44

Asociativní sítě (paměti) Asociace známého vstupního vzoru s daným výstupním vzorem. Typická funkce 1 / 44 Asociativní paměti Asociativní sítě (paměti) Cíl učení Asociace známého vstupního vzoru s daným výstupním vzorem Okoĺı známého vstupního vzoru x by se mělo také zobrazit na výstup y odpovídající x správný

Více

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobývání znalostí Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké nfomatky Matematcko-fyzkální fakulta Unvezty Kalovy v Paze Dobývání znalostí Umělé neuonové sítě Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké

Více

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Výslednice, rovnováha silové soustavy. Výslednce, ovnováha slové soustavy. Základy mechanky, 2. přednáška Obsah přednášky : výslednce a ovnováha slové soustavy, ovnce ovnováhy, postoová slová soustava Doba studa : as 1,5 hodny Cíl přednášky

Více

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů Mechanka dynaka Hlavní body Úvod do dynaky. Dynaka tanslačních pohybů Dynaka otačních pohybů Úvod do dynaky Mechanka by byla neúplná, kdyby se nezabývala, důvody poč se tělesa dávají do pohybu, zychlují,

Více

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t)

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t) MARKOVOVY PROCESY JAKO APARÁT PRO ŘEŠENÍ SPOLEHLIVOSTI VÍCESTAVOVÝCH SYSTÉMŮ Náhodné rocesy Náhodným (stochastckým) rocesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou velčnu X ( t). Proměnná t má

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Regresní lineární model symboly

Regresní lineární model symboly Lneární model, Dskrmnační analýza, Podůrné vektory Regresní lneární model symboly Použté značení b arametry modelu (vektor ) očet atrbutů (skalár) N očet říkladů (skalár) x jeden říklad (vektor ) x -tá

Více

Numerická integrace konstitučních vztahů

Numerická integrace konstitučních vztahů Numercká ntegrace konsttučních vztahů Po výočtu neznámých deformačních uzlových arametrů v každé terac NR metody je nutné stanovt naětí a deformace na rvcích. Nař. Jednoosý tah (vz obr. vravo) Pro nterval

Více

2. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnic

2. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnic Zadání. Sestavte soustavu normálních rovnc ro funkce b b a) b + + b) b b +. Najděte funkce, které vedou s těmto soustavám normálních rovnc nb a) nb. Z dat v tabulce 99 4 4 b) určete a) rovnc regresní funkce

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně

Více

Obslužné sítě. Jacksonova síť systémů hromadné obsluhy. Sériové propojení dvou front

Obslužné sítě. Jacksonova síť systémů hromadné obsluhy. Sériové propojení dvou front Obsužné sítě Jacksonova síť systéů hroadné obsuhy Teekounkační síť Počítačová síť Doravní síť Unversa Mobe Teecouncatons Syste Sérové roojení dvou front Queue Queue Stav systéu je osán usořádanou dvojící

Více

Přednáška č. 11 Analýza rozptylu při dvojném třídění

Přednáška č. 11 Analýza rozptylu při dvojném třídění Přednáška č. Analýza roztlu ř dvojném třídění Ve většně říadů v rax výsledk exermentu, rozboru závsí na více faktorech. Př této analýze se osuzují výsledk náhodných okusů (exerment nebo soubor získané

Více

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii KM/GVS Geometrické vidění světa (Design) nalytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii Použité značky a symboly R, C, Z obor reálných, komleních, celých čísel geometrický vektor R n aritmetický vektor

Více

Q N v místě r. Zobecnění Coulombova zákona Q 3 Q 4 Q 1 Q 2

Q N v místě r. Zobecnění Coulombova zákona Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Zobecnění Coulombova zákona Uvažme nyní, jaké elektostatcké pole vytvoří ne jeden centální) bodový náboj, ale více nábojů, tzv. soustava bodových) nábojů : echť je náboj v místě v místě.... v místě Pak

Více

K přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha

K přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha K řednášce NUFY080 Fyzika I ozatímní učební mateiál, veze 01 Keleova úloha eoš Dvořák, MFF UK Paha, 014 Keleova úloha Chceme sočítat, jak se ohybuje hmotný bod gavitačně řitahovaný nehybným silovým centem.

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná

Více

Diferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1

Diferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1 Úvod Difeenciální opeátoy vektoové analýzy veze. Následující text popisuje difeenciální opeátoy vektoové analýzy. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na Univezitě Hadec Kálové k přípavě

Více

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny

Více

ZÁKLADY GEOMETRIE KŘIVEK A PLOCH

ZÁKLADY GEOMETRIE KŘIVEK A PLOCH ZÁKLADY GEOMETRIE KŘIVEK A PLOCH Povzoní studní mateál - - Křvky v toozměném postou Úvod E - toozměný eukldovský posto s pevně zvolenou katézskou soustavou P e e V - eho zaměření D Nechť J R Zobazení X

Více

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Příklady z přednášek Statistické srovnávání říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

Dynamické programování

Dynamické programování ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5

Více

4. cvičení z Matematické analýzy 2

4. cvičení z Matematické analýzy 2 4. cvičení z Matematické analýzy 2 22. - 26. října 208 4. Po funkci fx, y, z xy 2 + z 3 xyz učete v bodě a 0,, 2 deivaci ve měu u, kteý je učen tím, že víá kladnými měy ouřadných o potupně úhly 60, 45

Více

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Posloupnosti a řady funkcí. študenti MFF 15. augusta 2008

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Posloupnosti a řady funkcí. študenti MFF 15. augusta 2008 Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Poslounosti a řady funkcí študenti MFF 15. augusta 2008 1 3 Poslounosti a řady funkcí Požadavky Sojitost za ředokladu stejnoměrné konvergence Mocninné

Více

Neuronové sítě. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Neuronové sítě. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Neuoové sítě Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké fomatky Matematcko-fyzkálí fakulta Uvezty Kalovy v Paze Neuoové sítě Asocatví pamět BAM a Hopfeldůvmodel Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké

Více

11. Tepelné děje v plynech

11. Tepelné děje v plynech 11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové

Více

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil 3.3 Obecé soustav sl soustava sl seskupeí sl působících a těleso vláští případ: svaek sl (papsk všech sl soustav se potíaí v edo bodě) soustava ovoběžých sl (papsk všech sl soustav sou aváe ovoběžé) ová

Více

REDUKCE DIMENSIONALITY PRAVDĚPODOBNOSTNÍCH MODELŮ PRO FDI

REDUKCE DIMENSIONALITY PRAVDĚPODOBNOSTNÍCH MODELŮ PRO FDI REDUKCE DIMENSIONALITY PRAVDĚPODOBNOSTNÍCH MODELŮ PRO FDI J. Jkovský 1, M. Hofete 2 1 Humusoft s..o., Paha 2 Ústav Přístojové a řídcí technky, Fakulta stojní, ČVUT v Paze Abstakt Příspěvek se věnuje poblematce

Více

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci

Více

Aplikace teorie neuronových sítí

Aplikace teorie neuronových sítí Aplkace teoe neuonových sítí Doc. RND. Iveta Mázová, CSc. Kateda teoetcké nfomatky Matematcko-fyzkální fakulta Unvezty Kalovy v Paze Aplkace teoe neuonových sítí -tadční přístupy - Doc. RND. Iveta Mázová,

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální

Více

ší ší šířen ší ší ení Modelování Klasifikace modelů podle formy podobnosti Sestavení fyzikálního modelu

ší ší šířen ší ší ení Modelování Klasifikace modelů podle formy podobnosti Sestavení fyzikálního modelu Modelování Modelování, klasifikace a odvozování modelů» áhrada studovaného ojektu modelem na základě odonosti» Smsl» studium originálu rostřednictvím modelu» idealizovaný» jednodušší» dostunější All models

Více

DYNAMIKA BODU. kterou nazýváme setrvačnou silou. Pohybovou rovnici (2) pomocí ní přepíšeme na

DYNAMIKA BODU. kterou nazýváme setrvačnou silou. Pohybovou rovnici (2) pomocí ní přepíšeme na DYNMIK BODU POHYBOVÉ OVNIC Ze kušenost je námo že tělesa (bod) jsou schon uvádět do ohbu nebo měnt jejch ohbový stav na ně ůsobí (statcké) slové účnk. Kvantfkací tohoto stavu je Newtonův nc síl (. nc klascké

Více

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 = 1 Výpočet inverzní matice Věta 1 Necht P U elementární matice vzniklá el úpravou U Pak je P U regulární Důkaz: Protože elementární úprava U je invertovatelná, existuje el úprava U, která vrací změny U

Více

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod

Více

Základy počítačové grafiky

Základy počítačové grafiky Základy počítačové gafky Pezentace přednášek Ústav počítačové gafky a multmédí Téma přednášky Radozta Motto Světlo se šíří podle fyzkálních zákonů! Př ealstcké zobazení vtuálních počítačových scén e poto

Více

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1

Více

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických

Více

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. Fo Setvačná síla otačních

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...

Více

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. o Setvačná síla otačních

Více

Cyklické kódy. Alena Gollová, TIK Cyklické kódy 1/23

Cyklické kódy. Alena Gollová, TIK Cyklické kódy 1/23 Cyklické kódy 5. řednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Cyklické kódy 1/23 Obsah 1 Cyklické kódy Generující olynom - kódování Kontrolní olynom - objevování chyb Alena Gollová, TIK Cyklické

Více

Nakloněná rovina III

Nakloněná rovina III 6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti

Více

Systémové struktury - základní formy spojování systémů

Systémové struktury - základní formy spojování systémů Systémové struktury - základní formy sojování systémů Základní informace Při řešení ať již analytických nebo syntetických úloh se zravidla setkáváme s komlikovanými systémovými strukturami. Tato lekce

Více

Analytická geometrie lineárních útvarů

Analytická geometrie lineárních útvarů ) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod

Více

1. Základy měření neelektrických veličin

1. Základy měření neelektrických veličin . Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

Úlohy krajského kola kategorie B

Úlohy krajského kola kategorie B 61. očník matematické olmpiád Úloh kajského kola kategoie B 1. Je dáno 01 kladných čísel menších než 1, jejichž součet je 7. Dokažte, že lze tato čísla ozdělit do čtř skupin tak, ab součet čísel v každé

Více

SIMULACE VAZEB MEZI VÁLCOVACÍMI STOLICEMI

SIMULACE VAZEB MEZI VÁLCOVACÍMI STOLICEMI SIMULACE VAZEB MEZI VÁLCOVACÍMI STOLICEMI Ing. Aleš Galuška VŠB-TU Ostrava Astract Tento řísěvek se zaývá sulací vaze ez válcovací stolce. Vycházeje ze tří vaze, kde uvažuje tyto: konace vazy ružné a lastcké,

Více

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.2.2 Rovnice postupného vlnění 3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny

Více

PLOŠNÉ INTEGRÁLY PLOCHY

PLOŠNÉ INTEGRÁLY PLOCHY LOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule). LOCHY lochy v prostoru, které byly zatí hlavně používány, byly

Více

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

Univerzita Karlova v Praze   procesy II. Zuzana. funkce Náhodné 1 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze email: praskova@karlin.mff.cuni.cz 11.-12.3. 2010 1 Outline Lemma 1: 1. Nechť µ, ν jsou konečné míry na borelovských

Více

Metoda datových obalů DEA

Metoda datových obalů DEA Metoda datoých obalů DEA Model datoých obalů složí ro hodoceí techické efektiit rodkčích jedotek ssté a základě elosti stů a ýstů. Protože stů a ýstů ůže být íce drhů, řadí se DEA ezi etod icekriteriálího

Více

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

3.2.2 Rovnice postupného vlnění 3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny

Více

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)

Více

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II 7 Paraetriké vyjádření příky II Předpoklady 07001 Pedagogiká poznáka V podstatě pro elou hodinu platí že příklady by neěly působit žáků větší probléy Pokud se probléy objeví (stává se to často) je třeba

Více

4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal

4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal 4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 Faktály ve fyzice Oldřich Zmeškal Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické, Pukyňova 118, 612 Bno, Česká epublika

Více

11. cvičení z Matematiky 2

11. cvičení z Matematiky 2 11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv

Více

Reproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový

Reproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový Měření reroduktorů Reroduktor elektroakustický měnič řevádějící elektrický signál na akustický signál, řevážně zvukový i w u Reroduktor reroduktor jako dvoubran y( t) h( t)* x( t) Y ( ω ) H ( ω ). X X

Více

Učební text k přednášce UFY102

Učební text k přednášce UFY102 Matematický popis vlnění vlna - ozuch šířící se postředím zachovávající svůj tva (pofil) Po jednoduchost začneme s jednodimenzionální vlnou potože ozuch se pohybuje ychlostí v, musí být funkcí jak polohy

Více

Příklady elektrostatických jevů - náboj

Příklady elektrostatických jevů - náboj lektostatika Hlavní body Příklady elektostatických jevů. lektický náboj, elementání a jednotkový náboj Silové působení náboje - Coulombův zákon lektické pole a elektická intenzita, Páce v elektostatickém

Více

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce 3.3. naka sousta hotnýh bodů (HB) Soustaa hotnýh bodů toří nejobenější těleso ehank. a odíl od tuhého tělesa se ůže taoě ěnt. V soustaě hotnýh bodů působí síl F nější (,,... ) ntřní jsou sáán pnpe ake

Více

METODA HLAVNÍCH KOMPONENT V LABORATORNÍ PRAXI

METODA HLAVNÍCH KOMPONENT V LABORATORNÍ PRAXI MEODA HLANÍH KOMPONEN LABORAORNÍ PRAXI JIŘÍ MILIKÝ, Kateda tetlních ateálů, echncká unvesta v Lbec, Hálkova 6 46 7 Lbeec, e- al:.lky@vslb.cz Motto: ednoduchost e síla MILAN MELOUN, Kateda analytcké chee,

Více

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu 3.1.3 Rychlost a zrychlení haronického pohybu Předpoklady: 312 Kroě dráhy (výchylky) popisujee pohyb i poocí dalších dvou veličin: rychlosti a zrychlení. Jak budou vypadat jejich rovnice? Společný graf

Více

NÁVRH DECENTRALIZOVANÉHO ŘÍZENÍ METODOU DYNAMICKÉ KOMPENZACE. Milan Cepák, Branislav Rehák, Vladimír Havlena ČVUT FEL, katedra řídicí techniky

NÁVRH DECENTRALIZOVANÉHO ŘÍZENÍ METODOU DYNAMICKÉ KOMPENZACE. Milan Cepák, Branislav Rehák, Vladimír Havlena ČVUT FEL, katedra řídicí techniky ÁVR DECETRALIZVAÉ ŘÍZEÍ METDU DYAMICÉ MPEZACE Mlan Cepák, ranslav Rehák, Vladír avlena ČVUT FEL, katedra řídcí technky Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá návrhe decentralzovaného řízení rozlehlých systéů

Více

P i= Od každého obrázku sady odečteme průměrný obraz (provedeme centrování dat): (2)

P i= Od každého obrázku sady odečteme průměrný obraz (provedeme centrování dat): (2) METODA PCA A JEJÍ IMPLEMENTACE V JAZYCE C++ Lukáš Frtsch, Ing. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechncká, Katedra radoelektronky Abstrakt Metoda PCA (Prncpal Coponent Analyss- analýza hlavních koponent) ůže

Více

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Národní informační středisko pro podporu jakosti Národní informační středisko ro odoru jakosti Konzultační středisko statistických metod ři NIS-PJ Analýza zůsobilosti Ing. Vratislav Horálek, DrSc. ředseda TNK 4: Alikace statistických metod Ing. Josef

Více

Regrese. používáme tehdy, jestliže je vysvětlující proměnná kontinuální pokud je kategoriální, jde o ANOVA

Regrese. používáme tehdy, jestliže je vysvětlující proměnná kontinuální pokud je kategoriální, jde o ANOVA Regrese používáme tehd, jestliže je vsvětlující proměnná kontinuální pokud je kategoriální, jde o ANOVA Specifikace modelu = a + bx a závisle proměnná b x vsvětlující proměnná Cíl analýz Odhadnout hodnot

Více

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.

7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny. 75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,

Více

1.3.3 Přímky a polopřímky

1.3.3 Přímky a polopřímky 1.3.3 římky a olořímky ředoklady: 010302 edagogická oznámka: oslední říklad je oakování řeočtu řes jednotku. okud hodina robíhá dobře, dostanete se k němu řed koncem hodiny. edagogická oznámka: Nakreslím

Více

Astronomie (a astrofyzika) tradičně patřila k disciplínám

Astronomie (a astrofyzika) tradičně patřila k disciplínám č 5 Čs čas fyz 6 (1) Hvězdy v úloá Mezináodní fyzikální olyiády vznik a ovnováa Jan Kříž, Ivo Volf, Bouil Vybíal Ústřední koise Fyzikální olyiády, Univezita Hade Kálové okitanskéo 6, 5 Hade Kálové ředstavujee

Více

eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta

eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta eská zemdlská unvezta v Paze, Techncká fakulta 9. lektcké pole 9. lektcký náboj Každá látka je vytvoena z tzv. elementáních ástc, kteé vytváejí složtjší stuktuy. ástce na sebe vzájemn psobí slam, kteé

Více

Univerzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ

Univerzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ Univerzita Pardubice FAKULA CHEMICKO ECHNOLOGICKÁ MEODY S LAENNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ MEODY SEMINÁRNÍ PRÁCE LICENČNÍHO SUDIA Statistické zracování dat ři kontrole jakosti Ing. Karel Dráela, CSc.

Více

MECHANIKA I. Jaromír Švígler

MECHANIKA I. Jaromír Švígler MECHNIK I Jaomí Švígle OBSH Pedmluva Rozdlení a základní pojm mechank 4 Statka Základní pojm a aom statk Síla Moment síl k bodu a k ose Slová dvojce Základní vta statk Páce a výkon síl a momentu 5 Slové

Více

Lineární algebra : Metrická geometrie

Lineární algebra : Metrická geometrie Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních

Více

ODVOZENÍ OBLASTI NECITLIVOSTI PRO PARAMETRY STŘEDNÍ HODNOTY REGULÁRNÍHO SMÍŠENÉHO LINEÁRNÍHO REGRESNÍHO MODELU BEZ PODMÍNEK

ODVOZENÍ OBLASTI NECITLIVOSTI PRO PARAMETRY STŘEDNÍ HODNOTY REGULÁRNÍHO SMÍŠENÉHO LINEÁRNÍHO REGRESNÍHO MODELU BEZ PODMÍNEK ODVOZENÍ OBLASTI NECITLIVOSTI PRO PARAMETRY STŘEDNÍ HODNOTY REGULÁRNÍHO SMÍŠENÉHO LINEÁRNÍHO REGRESNÍHO MODELU BEZ PODMÍNEK Hana Boháčová Univezita Padubice, Fakulta ekonomicko-spávní, Ústav matematiky

Více

Fuzzy regulátory. Miloš Schlegel. Několik výroků o přesnosti

Fuzzy regulátory. Miloš Schlegel. Několik výroků o přesnosti 5 Fzz egláto Mloš Schlegel schlegel@kk.zc.cz Několk výoků o přesnost Přesnost a pavdvost neznamená totéž. (Hen Matsse) Věřím, že nc není bezpodmínečně pavdvé a poto jsem v opozc každé absoltní pavdě a

Více

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?

1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn? Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou

Více

ZÁKLADY ROBOTIKY Transformace souřadnic

ZÁKLADY ROBOTIKY Transformace souřadnic ÁKLD OOIK ansfomace souřadnic Ing. Josef Čenohoský, h.d. ECHNICKÁ UNIVEI V LIECI Fakulta mechatoniky, infomatiky a mezioboových studií ento mateiál vznikl v ámci pojektu ESF C..7/2.2./7.247, kteý je spolufinancován

Více

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory 5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi

Více

í ž ý š í ď ý í ě í í ť Ž ě š ěž ě í í ě í ě í ů Ž ěž ý ů ě í ě í í í ě Ž Ú í í í Ť í í í í ť í í í í š í íť ó í ý í ý í ó í í ů ů ě í ů ů ě í ů ě ěž ů ě ěž ě ě í í í ó í í í ó í í í í í í í í ů í í š

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu EKONOMIKA V ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU číslo úlohy 1. název úlohy NEMOVITOSTÍ Analýza

Více

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která

Více

do strukturní rentgenografie e I

do strukturní rentgenografie e I Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka

Více

1. Semestrální práce. se skládá ze dvou částí: b) Rys tužkou

1. Semestrální práce. se skládá ze dvou částí: b) Rys tužkou 1 Semestální áce se skládá ze dvou částí: a) Páce v Rinoceos b) Rys tužkou a) Páce v Rinoceos: Pomocí křivek učenýc řídicími body navněte fonty o své iniciály (v říadě, že se jedná o dvě stejná ísmena,

Více

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme Skalární součin axiomatická definice odvození velikosti vektorů a úhlu mezi vektory geometrická interpretace ortogonalita vlastnosti ortonormálních bázi [1] Definice skalárního součinu Necht L je lineární

Více

Kinematika. Hmotný bod. Poloha bodu

Kinematika. Hmotný bod. Poloha bodu Kinematika Pohyb objektů (kámen, automobil, střela) je samozřejmou součástí každodenního života. Pojem pohybu byl poto známý už ve staověku. Modení studium pohybu začalo v 16. století a je spojeno se jmény

Více

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení .7. oment síly vzhledem k ose otáčení Předpoklady 70 Pedagogická poznámka Situaci tochu komplikuje skutečnost, že žáci si ze základní školy pamatují součin a mají pocit, že se pouze opakuje notoicky známá

Více

Trivium z optiky Vlnění

Trivium z optiky Vlnění Tivium z optiky 7 1 Vlnění V této kapitole shnujeme základní pojmy a poznatky o vlnění na přímce a v postou Odvolávat se na ně budeme často v kapitolách následujících věnujte poto vyložené látce náležitou

Více

Laplaceova transformace

Laplaceova transformace Lalaceova transformace EO2 Přednáška 3 Pavel Máša ÚVODEM Víme, že Fourierova transformace díky řísným odmínkám existence neexistuje ro řadu běžných signálů dokonce i funkce sin musela být zatlumena Jak

Více

Model tenisového utkání

Model tenisového utkání Model tenisového utkání Jan Šustek Semestrální rojekt do ředmětu Náhodné rocesy 2005 V této ráci se budu zabývat modelem tenisového utkání. Vstuními hodnotami budou úsěšnosti odání jednotlivých hráčů,

Více

DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN

DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN DVĚ TODY ŘŠNÍ ROBLTIKY ŠÍŘNÍ LKTROGNTICKÝCH VLN. ikš J. Novák. Novák České vsoké učení technické v ae Fakulta stavební Kateda fik bstakt V páci jsou uveden dvě etod řešení šíření elektoagnetického pole

Více

1 Funkce dvou a tří proměnných

1 Funkce dvou a tří proměnných 1 Funkce dvou a tří proměnných 1.1 Pojem funkce více proměnných Definice Funkce dvou proměnných je předpis, který každému bodu z R 2 (tj. z roviny) přiřazuje jediné reálné číslo. z = f(x, y), D(f) R 2

Více

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz 1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině

Více

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých

Více

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE 1 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Elektický náboj základní vlastnost někteých elementáních částic (pvní elektické jevy pozoovány již ve staověku janta (řecky

Více