OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8"

Transkript

1

2 OBSAH: 1 ÚVOD PROFIL MSTA Poloha, obyvatelstvo a bydlení... 9 Úvod... 9 Tabulky, grafy a mapky...10 Charakteristika msta...13 Vývoj mstského a venkovského prostoru...13 Bydlení...14 Populaní vývoj...14 Vková struktura obyvatelstva...15 Sociální a vzdlanostní diferenciace obyvatelstva a životní úrovn...15 Shrnutí Ekonomika, podnikání a trh práce...16 Úvod...16 Tabulky, grafy a mapky...17 Charakteristika msta...24 Ekonomická struktura...24 Dojížka a vyjížka...24 Nezamstnanost...24 Podnikání...24 Prmyslový park Kopivnice...24 Hlavní problémy v ekonomice, podnikání a na trhu práce...25 Cestovní ruch...26 Shrnutí Obanská vybavenost a služby...28 Úvod...28 Tabulky, grafy a mapky...28 Charakteristika msta...29 Zaízení a instituce sociální pée...29 Vzdlávací zaízení...30 Kulturní zaízení...30 Sportovní a volnoasová zaízení...31 Kulturní a volnoasové akce...31 Obchodní stediska...31 Hlavní problémy v oblasti obanské vybavenosti a služeb...31 Shrnutí Doprava a technická infrastruktura...33 Úvod

3 Tabulky, grafy a mapky...33 Charakteristika msta...36 Silniní doprava...36 Veejná doprava...37 Cyklistická a pší doprava...38 Technická infrastruktura...39 Shrnutí Hospodaení s pírodními zdroji a složkami ŽP...42 Úvod...42 Tabulky, grafy a mapy...43 Charakteristika msta...44 Ovzduší...44 Voda...46 Píroda a krajina, lesy...46 Nakládání s odpady...47 Staré ekologické zátže...48 Environmentální vzdlávání, výchova a osvta (EVVO), informace o ŽP...49 Hluk a další fyzikální charakteristiky...49 Shrnutí Rozpotové píjmy a výdaje...51 Úvod...51 Tabulky, grafy a mapky...51 Charakteristika msta...53 Shrnutí Názory obyvatel msta...55 Úvod...55 Tabulky, grafy a mapky...55 Charakteristika msta...56 Nejzávažnjší problémy msta...56 Preference investice do jednotlivých oblastí života...57 Shrnutí SWOT ANALÝZA MSTA Souhrnná SWOT analýza msta SWOT analýza místních ástí STRATEGICKÁ VIZE A PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE MSTA Strategická vize rozvoje msta Prioritní oblasti rozvoje msta NÁVRHOVÁ ÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU Priority strategického plánu

4 5.2 Opatení strategického plánu Charakteristika aktivit strategického plánu Priorizace IMPLEMENTANÍ ÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU Pojetí strategického plánování v Kopivnici do budoucna Komunitní plánování Odborné / Expertní plánování Akní plán rozvoje msta a vazba na rozpoet Projektové ízení a fundraising DataPlán Vazby na zdroje financování Monitoring, hodnocení a aktualizace Monitoring ukazatele strategického plánu Aktualizace strategického plánu Komunikace strategického plánu s veejností a uvnit úadu ZÁVR SEZNAM PÍLOH

5 1 ÚVOD Msto Kopivnice je významným a tradiním hospodáským subjektem severní Moravy. Transformace ekonomiky v minulých letech pinesla zmny ve struktue hospodáství s restrukturalizací díve nosných odvtví ve mst a dynamický rozvoj malých a stedních podnik a služeb. Zmny vnjších podmínek, uplatování tržních princip ekonomiky spolu s nutností ešit vlastní problémy msta vyvolávají požadavky na zmnu postup orgán msta Kopivnice. Tyto a další skutenosti, ale také vdomí nezbytnosti systémového a koordinovaného pístupu k ešení rozvoje msta, pivedly pedstavitele msta Kopivnice v prosinci r k rozhodnutí pokraovat v aktivním pístupu v oblasti rozvoje msta a zpracovat Strategický plán rozvoje msta Kopivnice pro období Tento strategický dokument, který navazuje na pedchozí strategický plán, formuluje strategické cíle msta na zvolené období a dále je konkretizuje ve form píslušných priorit, opatení a aktivit, vetn stanovení zpsobu financování a implementace. Strategický plán je v souladu s národními strategiemi, zejména se Strategií udržitelného rozvoje R pro léta , která je základním rozvojovým dokumentem na národní úrovni. Dále strategický plán zohleduje regionální strategii, kterou je Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje a Regionální operaní program NUTS II Moravskoslezsko Strategický plán msta, obdobn jako uvedené národní a regionální strategie, je postaven na pedpokladu udržitelného rozvoje ekonomiky R a regionu. Strategický plán pispívá k vytvoení lepší konkurenceschopnosti msta pi ešení konkrétních rozvojových projekt, které umožní další rozvoj msta a pispjí ke zvýšení kvality života jeho oban. Všemi kapitolami plánu prolíná skutenost, že msto Kopivnice vychází jako len asociace Národní sí Zdravých mst R (NSZM) 1 z principu udržitelného rozvoje. Jeho uplatování není, na rozdíl od historicky chybného chápání, pouze záležitostí životního prostedí, ale také (ne-li pedevším) souástí zbývajících dvou pilí sociálního a ekonomického rozvoje. Komunitní Plán Zdraví a kvality života Kopivnice se stal jedním z podklad pro tvorbu strategického plánu stejn jako další koncepce a studie zpracované pro msto Kopivnice. Atributy Zdravého msta, jako již zmínné komunitní plánování a dále ex-ante projednávání dokument s veejností, zlepšení informovanosti apod., se staly také základem pro proces zpracování strategického plánu. Zapojením soukromého sektoru, neziskových a ostatních veejných institucí a samozejm i veejnosti ve mst se podailo rozšíit a navázat nové partnerství a zlepšit spolupráci nejen pi hledání shody na tom, co je pro msto nejdležitjší pi vypracování strategie, ale zejména pi následné realizaci konkrétních aktivit a projekt tohoto strategického plánu. Msto Kopivnice využilo možnosti získat pro zpracování plánu metodickou podporu v rámci projektu Moravskoslezského kraje Partnerstvím k prosperit podpoeného ze Spoleného regionálního programu (SROP). Díky tomuto projektu msto získalo metodiky a zpracovatele výstup a návrhové ásti Agenturu pro regionální rozvoj, a. s., Ostrava. Zpracovatelem analytické ásti strategického plánu byla firma SPF Group, v. o. s. Profil vycházel také ze soubžn zpracovávaného przkumu podnikatelského prostedí provedeného Centrem 1 ádným lenem asociace Národní sí Zdravých mst R od

6 podnikání a rozvoje, s. r. o., a z przkumu veejného mínní z roku 2005 zpracovaném firmou Augur Consulting, s. r. o. Vytvoení strategického plánu není jednorázovým krokem vedení msta, ale zahájením systému jeho implementace jako kontinuálního procesu zkvalitování systému strategického ízení msta. Pedpokladem pitom je, že tento dokument bude sloužit jako opora pro rozvojové aktivity všech kopivnických subjekt, které pipravují k realizaci zámry, které jsou v souladu s danou strategií. Tím si vytváí msto Kopivnice silnou stránku a konkurenní výhodu, kterou ocení jak obané msta, tak i potenciální (místní i zahraniní) investoi a návštvníci msta. Postup, metodika a zapojení veejnosti do zpracování plánu Zpracování plánu bylo zahájeno v únoru 2007, kdy byla ustavena Komise pro strategický rozvoj, která následnídila celý proces vytváení strategického plánu a do budoucna bude dohlížet nad jeho realizací. lenové Komise pro strategický rozvoj reprezentují rzné názorové a zájmové skupiny jednotlivc i organizací veejnoprávních, soukromých firem, finanních institucí, škol a úad. Seznam len Komise pro strategický rozvoj je uveden v jedné z píloh tohoto dokumentu. Požadavkem zástupc msta bylo zapojit do celého procesu co nejvíce veejnost a obyvatele místních ástí: Lubina, Mniší a Vlovice. Proto byly zízeny i Místní strategické komise složené z len komisí pro místní ásti, kteí si k sob pizvali osoby, o nichž si mysleli, že by mohly mít zajímavé podnty a nápady pro rozvoj místních ástí. Na zaátku celého procesu soubžn se zpracováním analýzy souasného stavu msta probhla dv pracovní jednání tchto komisí, s jejichž výstupy se dále pracovalo pi zpracování ásti návrhové. První fáze ešení projektu byla zamena na získání konkrétních údaj o mst, které se staly základem pi vytváení Profilu msta Kopivnice. Na jeho vytváení se podílely píslušné odbory Mstského úadu Kopivnice, již zmínné komise, eský statistický úad a další instituce, které poskytly aktuální informace a data o obyvatelstvu, místní ekonomické základn a ekonomickém prostedí, infrastruktue, bydlení, životním prostedí apod. lenové zpracovatelského týmu v této fázi vycházeli z przkumu podnikatelského prostedí ve mst a przkumu veejného mínní. Z takto získaných podklad byla provedena socioekonomická analýza msta, která se stala základem dokumentu Profil msta Kopivnice. Vzhledem k obsáhlosti problematiky však standardn do profilu msta není možné zaadit ty detailní informace, které jsou specifické pro nkterou z místních ástí, a které nepatí mezi nejvýznamnjší zjištní v mítku celého msta. Proto byly v souladu s požadavky zadání na zpracování Profilu msta Kopivnice vytvoeny také subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší (viz jedna z píloh dokumentu), které obsahují vybrané informace o rozvojových specifikách jednotlivých místních ástí a umožnily místním strategickým komisím spolu s obany místních ástí využít zpracovaný text a SWOT analýzy k návrhu z hlediska místních ástí specifických cíl a opatení, a zvýšit tak význam všech doporuovaných krok i v konkurenci celomstských opatení. Na základ výstupu profilu msta a SWOT analýz msta a jeho místních ástí schválila Komise pro strategický rozvoj vizi msta Kopivnice a dohodla se na tyech prioritních oblastech rozvoje, kterými je nutno se pedevším zabývat, aby bylo možno naplnit vizi a zajistit poteby a pedpoklady pro další rozvoj msta. -6-

7 Prioritní oblasti byly stanoveny takto: Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj; Doprava, infrastruktura, životní prostedí; Sociální zázemí; Image msta. Dále Komise pro strategický rozvoj na svých pravidelných zasedáních pijímala a schvalovala dílí výstupy strategického plánu, které vzešly ze ty pracovních skupin, které komise zídila. Komise pro strategický rozvoj vytipovala leny z ad odborné a zájmov organizované veejnosti. Bylo navrženo, aby jednání pracovních skupin byla otevena veejnosti aby veejnost byla o setkání skupin informována a mohla se jich úastnit. Díky tomuto procesu se pracovní skupiny mnohdy rozšíily z nominovaných len na len, kteí se pod metodickým vedením len zpracovatelského týmu pravideln scházeli mezi zasedáními Komise pro strategický rozvoj a pipravovali jí dílí výstupy strategického plánu ke schválení. Krom dopracování SWOT analýzy se pracovní skupiny podílely pedevším na podrobném rozpracování priorit, opatení a aktivit v návrhové ásti plánu. Seznam len pracovních skupin je uveden v jedné z píloh tohoto dokumentu. Nejdležitjším výstupem strategického plánu je jeho návrhová ást nadefinované priority, opatení k jejich ešení a konkrétní aktivity s urením pínosu a výstup, zúastnných subjekt, mitelných ukazatel, odhadu finanní náronosti a vztahu k územnímu plánu. V následující ásti strategického plánu byla vyjádena návaznost na komunitní plánování, projektové ízení a na zdroje financování z EU. lenové zpracovatelského týmu spolu s vedením msta a Komisí pro strategický rozvoj rovnž navrhli systém implementace a kontroly realizace strategického plánu. Krom toho, že všech pt jednání pracovních skupin bylo veejných, byla dále zorganizována dv veejná projednání ve všech tech místních ástech a jedno velké veejné fórum v centru msta. V rámci celého procesu bylo postupn sesbíráno množství pipomínek, námt a nápad, které veskrze potvrzují potebu mnoha vcí, které byly do plánu naformulovány pracovními skupinami. Prostednictvím pracovních skupin, místních strategických komisí v Lubin, Vlovicích a Mniším a zapojení veejnosti se díky tomuto postupu na tvorb plánu podílelo tém 200 Kopivnian (bez úastník fóra). Fóra se dle prezenní listiny zúastnilo 190 oban. Rozdáno kolemjdoucím bylo cca 370 brožur s pracovní verzí plánu, které si lidé odnesli dom. -7-

8 2 PROFIL MSTA Pedložený profil msta Kopivnice obsahuje analýzu sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek rozvoje msta a jeho úelem bylo vytvoit podklad pro rozhodování klíových aktér o rozvojových prioritách v rámci strategického plánu msta. Cílem analýzy není podat vyerpávající obraz o mst, ale shromáždit vybrané informace, které mají relevanci k návrhové ásti strategického plánu a umožují identifikovat hlavní silné a slabé stránky rozvojového potenciálu msta. Profil msta se skládá ze 7 kapitol, které pokrývají všechny rozvojové složky msta populaní základna, ekonomika msta, infrastruktura, životní prostedí a hospodaení msta. Samostatná kapitola je vnována názorm obyvatel msta, které byly zmapovány v rámci przkumu veejného mínní v roce Každá kapitola je zpracována ve stejném formátu a obsahuje následující ásti: Úvod; Tabulky, grafy a mapky; Charakteristika msta; Shrnutí. Jednotná struktura kapitol umožuje jednoduchou orientaci v textu a jejich rychlé tení. V úvodu jsou popsány pístup ke zpracování kapitoly a datová základna a informaní zdroje použité v rámci analýzy. V tabulkové/grafické ásti jsou uvedeny hodnoty klíových charakteristik msta, které jsou následn interpretovány v ásti charakteristika msta. V závreném shrnutí jsou pak v bodech uvedeny klíové hodnotící výroky ve vazb na píslušnou oblast rozvoje msta. Pi zpracování profilu msta byl kladen draz na: konstrukci jednoduchých ukazatel; hodnocení rozvojových trend, tj. sledování klíových charakteristik v ase; relativizaci dat, vetn porovnání msta Kopivnice s vybraným souborem referenních mst z hlediska základních ukazatel sociáln-ekonomického rozvoje; kombinaci rzných informaních zdroj; problémové zamení analýzy. -8-

9 Úvod 2.1 Poloha, obyvatelstvo a bydlení Msto Kopivnice se nachází v okrese Nový Jiín v Moravskoslezském kraji. Z hlediska polohy tží z blízkosti dynamicky se rozvíjejícího regionálního centra Ostravy a souasn z blízkosti Slovenska a Polska, která se pízniv projevuje jako faktor pi lokalizaci investic. Potem obyvatel ( v roce 2006) i rozlohou (24,5 km 2 ) je druhým nejvtším mstem okresu (po 14 km vzdáleném Novém Jiínu), bydlí zde 15 % obyvatel okresu. Msto je obcí s rozšíenou psobností a tvoí tak z hlediska státní správy funkní stedisko pro širší oblast. V rámci rozšíené psobnosti spravuje celkem 9 okolních obcí s celkovým potem pibližn 41,5 tis. obyvatel. Msto Kopivnice je tvoeno tymi ástmi: samotným mstským sídlem Kopivnice a temi pilehlými sídly Lubina, Vlovice, Mniší s venkovským charakterem. Celkem se skládá z 5 katastr a 18 základních sídelních jednotek (ZSJ). Kopivnice byla zejm založena koncem 13. století, akoliv první zmínku mžeme nalézt až v zástavní listin císae Zikmunda Lucemburského z roku Msto je známé zejména díky automobilce Tatra, která je hlavním prvkem jeho image. Kopivnice se v roce 1910 stala mstysem a v roce 1948 mstem. V druhé polovin 20. století pak prožívala výraznou dynamiku rstu, a zaadila se tak k významným regionálním centrm. Hlavní píinou byl rozvoj továrny Tatra a s ním spojená rozsáhlá výstavba byt (pedevším panelová). V této kapitole je nastínna základní charakteristika msta a jeho obyvatelstva. Pro hodnocení byly použity bžn dostupné statistické zdroje a také dokumenty zpracované pímo pro msto Kopivnice nebo okres Nový Jiín. Draz byl kladen na hodnocení lokální úrovn a srovnání stavu s referenními msty. Na popis vývoje mstského a venkovského prostoru navazuje logicky hodnocení bytového fondu z hlediska jeho struktury, stáí a vlastnické struktury. Populaní vývoj msta a s ním související zmny ve vkové struktue jsou hodnoceny podle bžných ukazatel (poet obyvatel, složky populaního vývoje, podílu vkových skupin, index rstu potu obyvatel a index stáí). Hlavní promnnou, která ukazuje na sociální diferenciaci obyvatelstva (a také na rozvojový potenciál msta), je vzdlanostní struktura obyvatel. Hodnocení životní úrovn je u každého jedince velmi subjektivní. V této analýze je základem hodnocení dostupnosti každodenních poteb obyvatel: bydlení, práce a služeb. Nejvtší význam pro vnímání životní úrovn lze pravdpodobn pikládat hodnot prmrné mzdy (údaje jsou však bohužel dostupné pouze za okresy R). Kvalita bydlení je charakterizována dvma ukazateli (prmrný poet m 2 obytné plochy na osobu a zaazení byt do kategorií podle kvality bytu). Dostupnost služeb (zdravotnictví, sociální pée, vzdlání a kultura) je pak popsána v kapitole vnované obanské obslužnosti a sociální infrastruktue. -9-

10 Tabulky, grafy a mapky Mapka 1: Poloha Kopivnice v regionu Zdroj: Msta a obce online ( Tabulka 1: Poet byt podle období výstavby v Kopivnici do roku 2001 Období výstavby Poet byt celkem Poet byt Z toho v % v % RD BD do ,5 82,0 18, ,7 68,3 31, ,5 18,4 81, ,5 12,9 87, ,8 12,9 87, ,8 56,9 42,8 Celkem ,4 80,5 Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 Tabulka 2: Struktura bytového fondu a jeho vlastnická struktura v Kopivnici v roce 2001 ást msta Poet byt celkem v RD v BD Z toho (%) Poty obytných byt podle právního užívání (%) ve vlastním dom v osobním vlastnictví nájemní Kopivnice ,5 89,4 9,2 8,0 43,4 39,4 Mniší ,3 2,3 97,0 0,6 0,0 2,4 Vlovice ,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 Lubina ,6 0,0 95,2 0,0 2,6 2,2 Msto Kopivnice ,4 80,5 16,9 7,3 39,8 36,1 Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 lena bytového družstva -10-

11 Tabulka 3: Vývoj potu obyvatel v Kopivnici a dalších mstech mezi lety 1991 a 2006 Msto Rozloha (km 2 ) Poet obyvatel Index rstu 2006/1991 Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Bohumín 31, ,2 741 Frenštát pod Radhoštm 11, ,9 979 Frýdlant nad Ostravicí 21, ,5 443 Nový Jiín 44, ,6 646 Píbor 22, ,0 396 Studénka 30, ,8 332 Tinec 85, ,4 506 Kopivnice 27, ,3 848 Pozn.: Pro srovnatelnost údaj byly u Tince a Nového Jiína do potu obyvatel msta v letech 2001 a 2006 zahrnuty i poty obyvatel obcí, které se po roce 1991 od mst odpojily. Jedná se o tyto obce: Nový Jiín Šenov u Nového Jiína (2 068 obyvatel v roce 2006) a Životice u Nového Jiína (577 obyvatel v roce 2006); Tinec Vendryn (3 985 obyvatel v roce 2006) a Ropice (1 388 obyvatel v roce 2006). Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatel ve vybraných mstech R 1919 až 2005, Poet obyvatel v obcích eské republiky k , Historický lexikon obcí eské republiky Tabulka 4: Vývoj potu obyvatel v jednotlivých ástech Kopivnice mezi lety 1950 a 2006 ást msta Rozloha (km 2 ) Poet obyvatel 1950 % 1970 % 1991 % 2001 % 2006 % Kopivnice , , , , ,9 95,6 Index rstu 2005/ 1991 Lubina , , , , ,6 109,9 Mniší , , , , ,0 108,4 Vlovice , , , , ,5 113,0 Celkem ,1 Zdroj: Historický lexikon obcí eské republiky , Roenka msta Kopivnice 2006 Graf 1: Jednotlivé složky populaního vývoje Kopivnice mezi lety 1971 a 2005 Pozn.: Zdroj: Hrubá míra pirozeného pírstku = podíl pirozeného pírstku a stedního stavu obyvatelstva; hrubá míra migraního salda = podíl migraního salda a stedního stavu obyvatelstva; oba ukazatele se udávají v promilích. Vývoj základních demografických ukazatel ve vybraných mstech R 1919 až 2005, Roenka msta Kopivnice

12 Tabulka 5: Vková struktura obyvatel a její vývoj v Kopivnici a dalších mstech v letech 1991 a 2001 Msto celkem Ist celkem Ist Bohumín ,1 59,4 19,6 92, ,7 66,3 17,0 101,9 Tinec ,7 59,6 18,7 86, ,9 64,5 18,6 109,6 Frýdlant n. O ,1 58,3 21,6 107, ,8 64,6 19,6 124,1 Frenštát p. R ,5 59,2 18,3 81, ,2 64,6 17,2 94,7 Nový Jiín ,5 60,0 17,6 78, ,5 67,0 15,5 88,2 Píbor ,3 59,2 18,6 83, ,4 65,2 18,4 111,9 Studénka ,2 60,6 17,1 77, ,5 64,9 17,6 100,2 Kopivnice ,2 62,0 11,9 45, ,0 67,6 12,5 62,4 Pozn.: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých vkových kategorií na celkovém potu obyvatel. Ist = index stáí (podíl potu obyvatel ve vku 60+ let a potu obyvatel ve vku 0-14 let, vyjádený v procentech). Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 1991 a 2001 Graf 2: Vývoj vkové struktury v Kopivnici mezi lety 1991 a Zdroj: Roenka msta Kopivnice 2001, 2006, Sítání lidu, dom a byt 1991 Graf 3: Vývoj vzdlanostní struktury v Kopivnici mezi lety 1991 a 2001 Pozn.: íselné hodnoty udávají podíl obyvatel s danou úrovní vzdlanosti. Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 1991 a

13 Tabulka 6: Vzdlanostní struktura obyvatel v Kopivnici a dalších mstech v roce 2001 Msto bez vzdlání Podíl na celkovém potu obyvatel ve vku 15+ let (v %) vyšší zákl. v. úplné SŠ a bakalá VŠ neukon. s mat.. Bohumín 0,9 29,5 36,6 22,7 2,7 6,3 1,2 38,1 Frýdlant n. O. 0,2 19,9 40,0 24,5 3,8 8,8 2,9 45,9 Frenštát p. R. 0,2 22,3 37,8 26,9 3,7 8,8 0,3 48,2 Nový Jiín 0,3 22,6 37,1 25,6 3,8 8,9 1,6 47,3 Píbor 0,3 20,8 39,3 26,7 4,3 7,7 1,0 46,3 Studénka 1,5 24,0 40,4 23,8 3,1 6,5 0,7 39,8 Tinec 0,4 25,4 38,4 24,7 3,1 7,5 0,6 42,7 Kopivnice 0,2 20,0 40,3 26,3 4,1 7,4 0,9 45,2 Pozn.: nezj. IVzd = index vzdlanosti (souet dvojnásobku podílu obyvatel s vysokoškolským vzdláním a podílu obyvatel s bakaláským vzdláním nebo s maturitou). Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 IVzd Graf 4: Vztah vzdlanosti a nezamstnanosti v Kopivnici a dalších mstech Zdroj: Správa služeb zamstnanosti ( Charakteristika msta Vývoj mstského a venkovského prostoru Vývoj mstského a venkovského prostoru je determinován pedevším socioekonomickými faktory. Kopivnice zaznamenala nejvtší rst pedevším v období mezi lety 1946 a 1991, kdy docházelo k rychlému ekonomickému rozvoji msta doprovázenému velkým pírstkem potu obyvatel. Nejvtšího rozvoje zaznamenala Kopivnice v letech 1970 až 1985 v souvislosti s investicemi do bytového fondu, v návaznosti na rozvojový plán státního podniku Tatra. Stavny byly zejména panelové domy a území msta se rozšiovalo na sever od stávající zástavby. Z architektonického hlediska byla tvá msta touto výstavbou výrazn negativn ovlivnna. Na východ msta se soubžn rozvíjel rozsáhlý prmyslový areál, jehož vznik se datuje do 19. století. Naopak po roce 1989 se tempo výstavby nových byt výrazn zpomalilo. Naprostou vtšinu nov postavených dom tvoí rodinné domy, z nichž se polovina nachází ve tech venkovských sídlech msta. V souasné dob je nedostatek -13-

14 rozvojových pozemk jak pro bytovou výstavbu vícepodlažní, tak pro bytovou výstavbu individuální. Protože katastrální území samotné Kopivnice je píliš malé, budou postupn smovat rozvojové zámry bytové výstavby, služeb a podnikání stále více do místních ástí Lubiny, Vlovice a Mniší. Zásahem do krajinného rázu bylo vytvoení nového prmyslového parku, který pedesílá zaínající trend posunu rozvojových aktivit smrem do místních ástí venkovského charakteru. Bydlení Jak již bylo naznaeno výše, naprostá vtšina dom pochází z období mezi lety 1946 a 1990 (viz tabulka 1). Dnes v tchto bytech žije více než 90 % obyvatel msta. Zhruba 80 % byt v mstské ásti Kopivnice je vystavno panelovou technologií, která si vyžaduje revitalizaci. Zejména pak panelové domy vlastnné mstem. Ve venkovských ástech jsou domy z cihel. Vzhledem k pevládajícímu období výstavby se vtšina byt nachází v bytových domech. Výjimku opt tvoí venkovské ásti Kopivnice (zde jsou tém výhradn jen rodinné domy; viz tabulka 2). tvrtina byt v Kopivnici je vlastnna pímo jeho obyvateli a více než tetina leny bytového družstva (viz tabulka 2), 40 % byt je pak pronajímáno, piemž nejvtším pronajímatelem byt bylo v roce 2001 msto Kopivnice. Msto však své byty postupn prodává družstvm z ad nájemc. Podle nov schválených Pravidel pro prodej byt z roku 2007 je naplánováno, že msto prodá mezi lety 2007 a 2010 ješt 727 byt (Pravidla prodeje bytových dom 2007). Od ledna 2002 do záí 2007 bylo v Kopivnici zkolaudováno 121 nových byt, za stejnou dobu bylo v Kopivnici vetn místních ástí zrušeno 5 byt. Za necelých 6 let tedy v Kopivnici pibylo jen 116 byt, z toho v samotné Kopivnici 63, v Lubin 41, v Mniší 6 a ve Vlovicích rovnž 6 byt. Píznivjší podmínky pro bydlení jsou pitom dležitým faktorem, který mže pozitivn ovlivnit populaní vývoj msta. Populaní vývoj Po dlouhém období populaního rstu ped rokem 1989, který byl zpsoben ekonomickým rozvojem msta a celého Moravskoslezského kraje, dochází v transformaním období v Kopivnici, podobn jako v ostatních referenních mstech, k mírnému poklesu i stagnaci potu obyvatel (viz tabulka 3). Poet obyvatel od roku 1991 klesá prmrn o 0,2 % ron. Na konci roku 2006 bydlelo v Kopivnici obyvatel. Uvnit msta je obraz populaního vývoje diferencovaný. V tabulce 4 je vidt, že zatímco ped rokem 1989 se poet obyvatel zvyšoval pedevším v mstské ásti Kopivnice a ve venkovských ástech obyvatel ubývalo, po tomto roce se vývoj obrátil: nejvtší ást msta populan ztrácí, zatímco v ostatních tech venkovských ástech poet obyvatel v posledních letech prbžn roste. Na rozdíl od referenních mst profituje Kopivnice z mladší vkové struktury, a proto je úbytek potu obyvatel brzdn kladným pirozeným pírstkem daným zejména nízkou mírou úmrtnosti. Lepší demografický vývoj v posledním roce je dán nižší úmrtností, nikoli vyšší porodností. V Kopivnici se tímto nepotvrzuje zvrat v podob rstu potu narozených. Naopak negativní podíl na nm má migraní úbytek (viz graf 1). Pro budoucí vývoj populace je však dležité, že klesá i hodnota pirozeného pírstku, a to ze dvou dvod. Jednak klesá poet narozených dtí, který souvisí se zmnami v demografickém chování mladé generace: odkládání rození dtí do pozdjšího vku a snižování jejich potu v rodin. Ke zmírnní tohoto jevu, tedy zpomalení poklesu potu narozených dtí, dochází díky zakládání rodin silnými sedmdesátými roníky. Na druhé stran dochází ke stárnutí obyvatelstva a logickému nárstu potu zemelých. Migrace se díky ekonomické situaci msta udržuje dlouhodob v záporných hodnotách (více obyvatel se vysthuje, než pisthuje). V souvislosti s rozvojem nového prmyslového parku a rozvojem bydlení pak lze oekávat možné zpomalení migraního úbytku (tedy zpomalení trendu pevahy vysthování ped pisthováním). -14-

15 Vková struktura obyvatelstva Stárnutí obyvatelstva je obecným trendem, ke kterému zaalo docházet v posledních 15 letech i v eské republice. Roste podíl nejstarší skupiny obyvatelstva (nad 60 let) a zárove klesá podíl dtské populace (0-14 let). Podobnou situaci vidíme i v pípad Kopivnice a ostatních sledovaných mst (viz tabulka 5). Pes významné zmny ve vkové struktue zstává Kopivnice, zejména díky výchozímu stavu, stále velmi mladým mstem s nejnižší hodnotou indexu stáí. Z grafu 2 je patrné, že v souvislosti s nižším potem narozených dtí dochází mezi lety 1991 a 2006 k poklesu podílu dtské složky obyvatelstva a také k nárstu složky poproduktivní. Mžeme oekávat, že se tato tendence v nejbližší budoucnosti nezmní. Venkovské ásti Kopivnice pak mají starší obyvatelstvo než její jádrová ást. Promna vkové struktury pináší zmnu tlaku na jednotlivé instituce sociální infrastruktury, který bude prostorov diferencován. Tyto zmny mohou zpsobit nap. problémy s naplnností vzdlávacích zaízení pro dti a mládež (oproti 80. letm se rodí o více než tetinu mén dtí) na jedné stran a problémy s nedostatenou kapacitou sociálních služeb pro seniory na stran druhé. Pípadné rušení míst v mateských a základních školách je však teba provádt uvážliv, protože výhledov lze ekat mírný rst potu narozených dtí, který by mohl zapíinit naopak nedostatek míst ve vzdlávacích institucích podobn jako v nkterých jiných mstech R. Sociální a vzdlanostní diferenciace obyvatelstva a životní úrovn Ve shod s obecnými trendy v eské republice vzdlanostní úrove obyvatel msta Kopivnice mezi roky 1991 a 2001, kdy probhlo sítání lidu, dom a byt, vzrostla. Jak vidíme v grafu 3, podíl obyvatel se základním vzdláním klesá. Velmi pozitivním jevem je nárst podílu obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzdláním na dvojnásobnou úrove. Vzhledem k mladé vkové struktue lze do budoucna pedpokládat, že se tato vývojová tendence výrazn nezmní. Ve srovnání s ostatními msty v regionu je vzdlanostní struktura obyvatel spíše prmrná (viz tabulka 6). Je to zpsobeno zejména obecn prmrnou úrovní podílu vysokoškolsky vzdlaného obyvatelstva a naopak vyšším podílem obyvatel bez maturity. Z grafu 4 je pak zejmá spojitost vzdlanosti a nezamstnanosti: platí zde nepímá úmra, tj. vyšší míru nezamstnanost vykazují ta msta, která mají nižší úrove vzdlanosti. Prmrná mzda se v roce 2005 pohybovala v okrese Nový Jiín na úrovni K a dosahovala tém hodnoty prmrné mzdy v Moravskoslezském kraji. Po okrese Ostravamsto byla 2. nejvyšší v kraji, celkov se však úrove mezd v kraji adí k prmrným v eské republice. Przkum podnikatelského prostedí ve mst Kopivnice z roku 2006 uvádí prmrnou mzdu v soukromých firmách ve mst pibližn 19,5 tis. K. Je teba uvést, že se jedná o výbrové šetení, které navíc nepostihuje veejný sektor. Shrnutí Okrajová poloha v rámci R, ale výhodná poloha uvnit ostravské aglomerace a z hlediska EU (blízkost Polska, Slovenska a dležitého mezinárodního dopravního tahu). Msto tvoí jádrová mstská ást Kopivnice a venkovská sídla Mniší, Vlovice a Lubina. Negativní vliv panelové výstavby na architekturu msta. Špatný technický stav panelových dom. Pedpoklad umisování rozvojových zámr do místních ástí. -15-

16 Obec s rozšíenou psobností pro 9 okolních obcí. Doba nejvtšího rozvoje msta v souvislostí s rozmachem podniku Tatra je mezi lety 1946 a 1990 nárst potu byt i obyvatel. V období transformace dochází k mírnému úbytku nebo stagnaci potu obyvatel danému pedevším v dsledku úbytku potu obyvatel migrací, piemž pirozený pírstek potu obyvatel (rozdíl mezi porodností a úmrtností) je mírn kladný. Mladá vková struktura obyvatel, ale podíl dtské složky (0-14 let) klesá a roste podíl nejstarších obyvatel (60+ let).. Úvod 2.2 Ekonomika, podnikání a trh práce V rámci této kapitoly je analyzována jednak ekonomika msta jako celek a jednak její vybraná odvtví a souásti (cestovní ruch, podnikatelské prostedí apod.). Kapitola vychází z nkolika hlavních zdroj informací: statistické údaje (z SÚ, CzechTourism apod.); vybrané studie a další již zpracované podklady týkající se ekonomiky a podnikání; przkum podnikatelského prostedí zpracovaný pro úely strategického plánu spoleností Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o. Ekonomická struktura msta je porovnávána s referenními msty podle zastoupení hlavních sektor a významných odvtví ekonomiky, a to jednak na potu ekonomicky aktivních obyvatel a jednak na potu pracovních míst. Dále je analyzována podnikatelská aktivita (její míra podle relativního potu podnikajících fyzických a právnických osob), stav a vývoj firem a na základ výzkumu podnikatelského prostedí také hlavní problémy v ekonomice, podnikání a na trhu práce. Jako specifické odvtví, mající pesah z ekonomiky do kultury a volnoasových aktivit, je zhodnocen cestovní ruch a potenciál pro jeho rozvoj. Samostatnou dílí kapitolou je trh práce, kde je analyzován zejména vývoj a prostorové srovnání míry nezamstnanosti jako jednoho z nejdležitjších sociáln-ekonomických ukazatel. -16-

17 Tabulky, grafy a mapky Tabulka 7: Ekonomická struktura podle zamstnanosti v roce 2001 msto celkem EAO zemd., prmysl stavebn. obchod lesnictví (%) (%) (%) (%) doprava a spoje (%) školství (%) zdravot. a soc. služ. (%) ostatní terciér (%) Bohumín ,65 34,97 4,66 8,13 11,66 5,45 9,44 25,03 Frenštát p. Radh ,49 41,93 4,96 9,93 4,06 3,76 10,66 23,21 Frýdlant n. Ostr ,33 35,01 5,35 12,65 6,48 5,52 12,42 19,22 Nový Jiín ,36 33,85 6,72 9,85 4,37 7,96 12,05 22,84 Píbor ,63 39,55 5,39 10,50 5,58 7,48 9,81 19,06 Studénka ,04 46,19 6,02 7,63 7,43 4,01 9,12 16,57 Tinec ,60 41,13 6,56 10,78 4,81 3,57 11,64 19,91 Kopivnice ,33 48,16 3,89 10,11 4,18 4,08 9,26 18,99 Pozn.: ostatní terciér = nevýrobní sektor bez kategorií uvedených v tabulce Zdroj: EAO = ekonomicky aktivní obyvatelstvo SÚ, Sítání lidu, dom a byt Tabulka 8: Ekonomická struktura podle potu pracovních míst v roce 2001 msto celkem zemd., prmysl stavebn. obchod pracovní lesnictví (%) (%) (%) místa (%) doprava a spoje (%) školství (%) zdravot. a soc. služ. (%) ostatní terciér (%) Bohumín ,49 41,90 4,06 7,62 13,66 5,05 8,54 18,68 Frenštát p. Radh ,60 50,13 3,84 9,49 3,32 3,74 7,83 20,05 Frýdlant n. Ostr ,67 37,30 5,02 12,62 5,32 4,61 11,56 19,90 Nový Jiín ,54 34,13 7,08 9,89 4,23 6,79 12,11 24,24 Píbor ,55 43,17 4,84 10,60 2,27 8,27 9,63 19,67 Studénka ,73 47,21 4,90 6,71 7,86 3,18 8,74 17,66 Tinec ,11 48,72 6,73 8,89 4,89 2,66 10,42 16,59 Kopivnice ,12 54,69 2,55 8,02 3,00 3,82 7,86 18,94 Pozn.: ostatní terciér = nevýrobní sektor bez kategorií uvedených v tabulce Zdroj: SÚ, Sítání lidu, dom a byt

18 Graf 5: Saldo dojížky a vyjížky do zamstnání a škol v roce saldo (dojížka-vyjížka) dojížka do zamstnání celkem dojížka do zamstnání denní dojížka do škol celkem dojížka do škol denní Kopivnice Nový Jiín Píbor Frýdlant n. Ostr. Studénka Frenštát p. Radh. Bohumín Tinec Pozn.: Saldo je dáno rozdílem potu dojíždjících a potu vyjíždjících osob. Zdroj: SÚ, Sítání lidu, dom a byt 2001 Tabulka 9: Podnikatelská aktivita v roce 2005 msto podnikající fyzické osoby podnikající právnické osoby poet na 100 obyv. poet na 100 obyv. obch. spol. (%) Bohumín , ,01 43,3 Frenštát p. Radh , ,60 53,1 Frýdlant n. Ostr , ,91 54,3 Nový Jiín , ,64 42,6 Píbor , ,33 42,2 Studénka , ,07 39,2 Tinec , ,88 54,9 Kopivnice , ,49 47,5 Pozn.: FO = fyzické osoby, PO = právnické osoby Dopoet do 100 % k obchodním spolenostem u právnických osob tvoí družstva a státní podniky. Zdroj: SÚ, Statistická roenka Moravskoslezského kraje 2006 Zdroj: SÚ, Sítání lidu, dom a byt

19 Graf 6: etnost firem podle potu zamstnanc v roce 2007 (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben 2007, zahrnuto 59 firem Graf 7: Firmy podle celkové výše obratu v roce 2006 (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben

20 Graf 8: Významnost faktor s negativním vlivem na podnikání (na základ výbrového šetení firem) -20-

21 Graf 9: Hodnocení msta Kopivnice jako poskytovatele služeb ze strany podnikatel (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben 2007 Graf 10: Názor podnikatel na poskytování služeb mstem (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben

22 Graf 11: Hodnocení prostedí ve mst Kopivnice (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r.o., Kopivnice, duben 2007 Graf 12: Nedostatky pracovní síly (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben

23 Graf 13: Prioritní oblasti rozvoje msta podle podnikatel (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben 2007 Graf 14: Vývoj nezamstnanosti v období únor 2005 únor ,0% míra nezamstnanosti 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% Kopivnice Nový Jiín Píbor Frýdlant n. Ostr. Studénka Frenštát p. Radh. Bohumín Tinec 6,0% únor 2005 srpen 2005 únor 2006 srpen 2006 únor 2007 Zdroj: Správa služeb zamstnanosti ( -23-

24 Charakteristika msta Ekonomická struktura V ekonomické struktue Kopivnice hraje na první pohled významnou roli prmysl, vytváející více než polovinu pracovních míst ve mst a zamstnávající tém polovinu obyvatel msta (viz tabulky). Prmysl je pro msto tradiním a klíovým odvtvím. V ostatních srovnávaných mstech je podíl prmyslu výrazn nižší, nejvíce to platí pro msta v okolí Kopivnice (Nový Jiín, Píbor), která mají v rámci regionu jinou specializaci. Kopivnice má naopak relativn nízký podíl stavebnictví a nevýrobních odvtví na ekonomice platí to mj. o školství, zdravotnictví a sociálních službách. Malý význam pro Kopivnici, stejn jako pro referenní msta, má pirozen zemdlství. Vzhledem k prmyslovému charakteru Kopivnice to však pro ni platí ješt více než pro referenní msta. V souvislosti s postupným naplováním prmyslové zóny v Kopivnici nov píchozími investory dochází k dílí diversifikaci a hlavn rozmístní zamstnanc, kteí již nejsou koncentrováni jako díve do podniku Tatra a jejích dceiných spoleností. Dojížka a vyjížka Kopivnice má mírn záporné dojížkové saldo (rozdíl mezi potem dojíždjících a vyjíždjících), a to jak v pípad dojížky do zamstnání, tak v pípad dojížky do škol (viz graf 5). Ukazuje se, že nabídka pracovních míst i míst ve školách je výrazn vyšší v Novém Jiín, který v tomto smru plní roli mikroregionálního centra v prostoru Nový Jiín Kopivnice Píbor jednoznan nejvíce (Píbor naopak nejmén). Lepší saldo dojížky a vyjížky do zamstnání a škol než Kopivnice má v okolním regionu také Frenštát pod Radhoštm, který tží z odlehlejší polohy, kde se nenacházejí konkurenní centra. Nezamstnanost Kopivnice v posledních letech prochází velmi výrazným poklesem míry nezamstnanosti. Jen za období únor 2006 únor 2007 inil tento pokles více než 3 procentní body (viz graf 14). Mezi srovnávanými msty má dnes Kopivnice jednu z nejnižších hodnot míry nezamstnanosti. Také další msta v okolí (Nový Jiín, Píbor, Frenštát p. R.) vykazují mezi srovnávanými msty relativn nízkou, a navíc klesající míru nezamstnanosti. Podnikání Kopivnice se vyznauje v rámci referenních mst prmrnou mírou podnikatelské aktivity menou potem podnikajících právnických i fyzických osob na jednoho obyvatele (viz tabulka 9). Rozvoj podnikání v Kopivnici zajišuje msto ve spolupráci s místním Centrem podnikání a rozvoje, s. r. o. Centrum zabezpeuje nap. propagaci, prezentaci, inzerci msta pro potenciální investory, posuzování podnikatelských zámr, konzultaní a vzdlávací innost pro podnikatele a tvorbu databáze možných investor. Centrum je také servisní organizací pro správu a vedení Prmyslového parku Kopivnice. Ten v posledních letech znamená významný impulz, jednak pro rozvoj podnikání a jednak pro zlepšení situace na trhu práce (snížení potu nezamstnaných o nkolik desítek až stovek osob). Prmyslový park Kopivnice Msto Kopivnice pipravovalo v místní ásti Vlovice Prmyslový park Kopivnice (Industrial Park Kopivnice) již od roku 1999, kdy za asistence MPO a CzechInvestu soupeilo s Hranicemi o investici Philipsu v eské republice. Pozemky o celkovém rozsahu 80 ha, pvodn pipravované pro tohoto významného investora, jsou výhradním vlastnictvím msta -24-

25 Kopivnice a jsou z vtší ásti zainvestované a pipravené pro okamžitý vstup investor do tohoto regionu. Nacházejí se v jihozápadní ásti msta, v sousedství zkušebního polygonu Tatry, a. s., cca 1,5 km od centra Kopivnice. V souasné dob pracuje ve firmách lokalizovaných v prmyslové zón cca lidí. Psobí tam firmy Dura Automotive Systems, Cirex, Erich Jaeger, Brose a Rchling, které vyrábjí automobilové díly, zámkové systémy a kabelové svazky a výrobce špikové elektroniky Bang & Olufsen. Na jednáních s investory s mstem Kopivnicí participuje servisní organizace: Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o. Tato servisní organizace zárove napomáhá mstu Kopivnici s poradenskou inností pro zaínající drobné živnostníky a již fungující stední firmy na území msta a jejího správního regionu. Hlavní problémy v ekonomice, podnikání a na trhu práce Závry formulované v rámci této kapitoly vycházejí z przkumu podnikatelského prostedí, realizovaného Centrem podnikání a rozvoje, s. r. o., v roce 2007 na vzorku 59 místních podnikatel. 75 % z nich jsou právnické osoby, zbytek jsou podnikající fyzické osoby. Intervalová etnost firem podle potu zamstnanc je zachycena v grafu z celkového potu podnikatel podniká 5-15 let, 19 jich podniká déle, 8 kratší dobu. Více než polovinu firem vlastní eské fyzické osoby, tém tetina je vlastnna eskými právnickými osobami (zbývajícími vlastníky jsou msto, stát a zahraniní subjekty). Pibližn polovina subjekt se v roce 2006 vyznaovala roním obratem mezi 10 a 100 mil. K (viz graf 7), vtšina (2/3) firem pedpokládá pro rok 2007 rst obratu. Více než 3/4 podnikatel neplánuje odchod z regionu a zbývající subjekty tuto možnost pouze zvažují. Pro vtšinu firem je podle przkumu podnikatelského prostedí Kopivnice a okolní region pedevším dležitým trhem a sídlem dodavatel, píp. kvalifikované pracovní síly. Pro 5 subjekt pedstavuje Kopivnice výzkumnou a vývojovou základnu, pro 4 subjekty je významná regionální koncentrace obdobn zamených subjekt (cluster). Prmrná msíní mzda ve firmách se podle przkumu pohybovala v roce 2006 kolem hodnoty K/msíc, což je o 11,8 % nižší hodnota než byl celostátní prmr mezd v podnikatelské sfée za rok 2006 ( K). Více než tetina podnikatelských subjekt pracuje ve smnném provozu (2 nebo 3 smny). Výrazným nedostatkem pracovních sil v Kopivnici jsou podle przkumu pedevším nedostatená, resp. nevyužitelná kvalifikace, naopak na cenu práce si stžuje jen minimum podnikatel. Z 53 zamstnavatel již pocítilo 41 % firem absenci dovedností, profesí nebo kvalifikací u svých pracovník a 25 % firem pedvídá tuto situaci v budoucnosti. Ptina firem pedvídá svých pracovník pedevším znalost cizích jazyk. Z 56 zkoumaných firem mlo v minulém roce 75 % firem problémy s hledáním vhodných zamstnanc. Nejvíce problém mli zamstnavatelé se získáním pracovník na tyto profese: obráb kov, elektriká, sváe, nástrojá, mechanik, obsluha CNC stroj a automechanik. U pozic s VŠ vzdláním schází firmám konstruktéi a technologové. I když více než 3/4 podnikatel má problémy se získáváním pracovních sil, pouze 36 % jich spolupracuje se školami pi píprav a výbru pracovník. O málo více než polovina podnikatel vlastní ve mst nemovitosti pro pípadné rozšíení podnikatelské aktivity a jen málo z nich uvažuje o prodeji tchto nemovitostí. O rozšíení podnikatelské aktivity uvažuje polovina podnikatel. Investiní výhled firem zahrnuje investice v celkové hodnot asi 1,1 mld. K, piemž tém tetinu této ástky chtjí firmy získat ze strukturálních fond. Hlavními plánovanými investicemi je nákup technologií, výstavba vlastní budovy a zavádní technologií šetrnjších k životnímu prostedí, dále pak vzdlávací programy. Relevance hlavních negativních faktor pi rozvoji podnikání ukazuje graf 8. Nejastji jsou uvádny nedostatená zkušenost pracovník, pokles poptávky a rst konkurence v oboru. Pokud jde o hodnocení msta Kopivnice podle toho, jaké zázemí podnikatelm poskytuje, -25-

26 pak je obecn he hodnoceno vybavení infrastrukturou a lépe naopak mkké aktivity, nap. propagace, služby a poskytování informací o rozvojových zámrech (viz grafy 9-12). Z hodnocení prioritních oblastí pro rozvoj podnikatelského prostedí v Kopivnici vyplývá, že msto by mlo ešit pedevším rozvoj a údržbu silniní infrastruktury, parkování, rozvoj dovedností pracovních sil, problematiku bydlení a podpory malého a stedního podnikání (viz graf 13). Cestovní ruch Samotné msto Kopivnice svým charakterem, pítomností nevzhledných budov a absencí významných atraktivit píliš neodpovídá pedstav hojn navštvované destinace. Kopivnici tak lze charakterizovat jako msto se specifickým a zatím spíše skrytým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, které je souasn obklopeno adou destinací s vysokým a ásten rozvinutým potenciálem (Beskydy, Nový Jiín, Píbor, Štramberk, Lašsko). Potenciál cestovního ruchu spoívá pedevším v atraktivitách a atrakcích pro tematický cestovní ruch (nap. industriální) a v poloze v zázemí výše zmínných destinací, z níž mže tžit nap. pi lokalizaci služeb a atrakcí, které v tchto destinacích chybjí. Ve vymezení turistických region a oblastí podle agentury CzechTourism je Kopivnice souástí regionu severní Morava a Slezsko a turistické oblasti Beskydy - Valašsko, v rámci nhož koordinuje aktivity rozvoje cestovního ruchu stejnojmenné sdružení právnických osob. Obce Kopivnice, Píbor, Štramberk a Hukvaldy spolupracují pi rozvoji cestovního ruchu v rámci projektu Lašská brána zahrnující pedevším spolený informaní a navádcí systém a propaganí materiál. Msto má zpracovanou Strategii rozvoje cestovního ruchu v Kopivnici na léta Návrhová ást je orientována na nabídku produkt a program, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, marketingovou komunikaci a spolupráci s obcemi a podnikateli. Hlavními atraktivitami a atrakcemi v Kopivnici jsou: Regionální muzeum v Kopivnici: Technické muzeum Tatra Kopivnice, od roku 2005 s expozicí vnovanou Dan a Emilu Zátopkovým (E. Zátopek byl kopivnický rodák) a s dalšími muzei Šustalovou vilou a muzeem Fojtství (zízení tchto expozic bylo spolufinancováno ze strukturálních fond EU). Regionální muzeum Kopivnice je 24. nejnavštvovanjším v esku s roní návštvností tisíc lidí (Strategie cestovního ruchu v Kopivnici); Lašská nauná stezka (tematická turistická trasa vedoucí Kopivnicí, Štramberkem a jejich okolím po zajímavých místech v obou sousedících mstech); rozhledna Bílá hora spirálovitého tvaru s výhledem na Jeseníky a Beskydy (stojí pi hranici Kopivnice a Štramberku). Potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu skýtají jeho nové a moderní formy jako nap. incentivní a kongresová turistika spolu s využitím zázemí kulturních a sportovních zaízení. Pro n má msto vzhledem ke svým pedpokladm odpovídající vybavení infrastrukturou a službami cestovního ruchu. Problém však pedstavuje jejich kvalita, která omezuje jejich využitelnost zejména tmi skupinami návštvník, kteí ve mst mohou utratit vtší objem penz. Krom ubytovacích a stravovacích služeb se v Kopivnici nachází pedevším rzná zaízení pro volnoasové aktivity (sportovišt, kulturní zaízení apod.), která však slouží pedevším obyvatelm msta. Ve mst se bohužel nenachází ubytovací zaízení, které by poskytovalo veškerý komfort a prostedí pro ubytování pracovních návštv a náronjší klientelu. Nejvýznamnjšími ubytovacími zaízeními ve mst jsou hotel Tatra (bude postupn zrekonstruován), hotel Stadion, nový penzion na Jarní ulici, penzion Olympia a ubytovna U Matesa. Významným problémem je velmi krátká prmrná délka pobytu turist (v hotelu Tatra se pohybuje kolem 2 dn; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kopivnici), která omezuje využitelnost jednotlivých služeb návštvníky a útratu návštvník ve mst. -26-

27 Nejvýznamnjšími atraktivitami a atrakcemi v okolí msta jsou: msta Píbor, Štramberk a Nový Jiín chránná jako mstské památkové rezervace; Beskydy jako jedna z nejvýznamnjších chránných krajinných oblastí a pohoí v esku; hrady a hradní zíceniny (Hukvaldy, Štramberk, Šostýn, Starý Jiín); jeskyn Šipka s nálezy kosterních pozstatk Neandrtálc a s nálezy z doby bronzové; muzea vnovaná významným místním rodákm (Leoš Janáek Hukvaldy, Sigmund Freud Píbor, Zdenk Burian Štramberk, by ten se narodil pímo v Kopivnici). Kopivnice je navázaná na nkteré regionální turistické produkty: Valašské království; Lašská brána se 16 aktivními a relaxaními balíky zážitk (ty jsou rovnž produktem Valašského království); Aktivní víkend pro dva na kolech (kombinace ubytování, cyklistického putování a návštvy muzeí). V místní ásti Lubina (Vtkovice) se nachází pehradní nádrž o rozloze 19,2 hektar, která byla postavena jako zásobárna vody pro podnik Tatra. Její poloha a malebné okolí ji pedurují nejen pro rekreaci obyvatel msta, ale také pro využití v rámci cestovního ruchu. Souasný stav (neudržované behy, eutrofizace vody, horší dopravní dostupnost, nedostatená infrastruktura) ovšem vyžaduje investice, které by zvýšily její atraktivitu pro koupání a vodní sporty (dosud je využívána pedevším rybái a jako cíl procházek do okolí Kopivnice). Hlavní pekážkou zmn jsou složité vlastnické vztahy pehrady a pozemk v jejím okolí a stav pístupové komunikace. Shrnutí Dominance prmyslu v ekonomice msta podle zamstnanosti i potu pracovních míst. Mírn záporné saldo dojížky a vyjížky do zamstnání a škol. Rychle klesající míra nezamstnanosti, snižující se význam nezamstnanosti jako problému rozvoje msta. Prmrná míra podnikatelské aktivity. Nevyhovující struktura kvalifikace pracovních sil (nedostatek kvalifikovaných technicky vzdlaných pracovník). Silná vazba podnikatel na místní region a msto Kopivnice. Problém nedostatené infrastruktury pro rozvoj podnikání, zejména pak dopravní. Msto je podnikateli vnímáno pozitivn z hlediska poskytování služeb pro podnikatele (propagace, prezentace, poskytování informací apod.). -27-

28 Relativn malý význam cestovního ruchu v ekonomice msta, potenciál pro rozvoj tematického cestovního ruchu. Výhodná poloha v zázemí ady významných turistických destinací, s nimiž Kopivnice mže rozvíjet spolupráci. Úvod 2.3 Obanská vybavenost a služby Do kapitoly je zaazena infrastruktura poskytující služby obyvatelm msta, píp. jeho nejbližšího okolí. Patí sem tedy: zaízení zdravotní pée; zaízení sociální pée; vzdlávací zaízení (pedškolská zaízení, školy, školská zaízení); kulturní zaízení; sportovní a volnoasová zaízení; kulturní a volnoasové akce. Jednotlivé kategorie obanské vybavenosti jsou charakterizovány jednak zhodnocením z pohledu využitelnosti obyvateli a jednak charakteristikou zaízení dané kategorie obanské vybavenosti. Zdrojem informací jsou v obou pípadech pedevším roenky msta Kopivnice a dílí studie a analýzy msta Kopivnice. Informace jsou doplnny o identifikaci hlavních problém v oblasti služeb a obanské vybavenosti získanou na základ dotazníkového przkumu obyvatel. Tabulky, grafy a mapky Tabulka 10: Vývoj potu dtí, pracovník a tíd v mateských školách v letech rok poet tíd poet dtí poet pedagog poet správních zamstnanc poet dtí na jednu tídu poet dtí na jednoho pedagoga ,3 12, ,0 13, ,8 12, ,8 13, ,75 24,8 13,2 zmna 89,7 % 91,4 % 87,5 % 84,2 % Zdroj: Roenky msta Kopivnice Pozn.: Zmna vyjaduje rozdíl mezi lety v % (rok 2002 je 100 %). -28-

29 Tabulka 11: Vývoj potu žák, pracovník a tíd na základních školách v letech rok poet tíd poet žák poet pedagog poet správních zamstnanc poet žák na jednu tídu poet žák na jednoho pedagoga ,7 14, ,5 14, ,5 14, ,5 14, ,2 13,5 zmna 82,5 % 80,6 % 86,0 % 88,3 % Zdroj: Roenky msta Kopivnice Pozn.: Zmna vyjaduje rozdíl mezi lety v % (rok 2002 je 100 %). Tabulka 12: Vývoj potu student Vyšší odborné školy, Stední odborné školy a Stedního odborného uilišt Kopivnice v letech rok SOŠ SOU VOŠ celkem Zdroj: Roenky msta Kopivnice Charakteristika msta Zaízení a instituce sociální pée Sociální služby zajišuje v Kopivnici píspvková organizace msta provozující domy s peovatelskou službou, azylový dm a ústav sociální pée pro zdravotn postižené, a dále nkteré další organizace, na jejichž innost msto pispívá. Seznam zaízení a institucí poskytujících sociální péi (zásti podle Roenky msta Kopivnice 2005): Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice (píspvková organizace msta) spravuje 2 domy s peovatelskou službou (s celkovou kapacitou 128 bytových jednotek), Azylový dm pro muže a ženy (v roce 2005 využilo jeho služeb 40 osob, v roce 2006 pak 42 osob), Ústav sociální pée pro zdravotn postižené obany s kombinovanými vadami "Kopretina" (v roce 2005 v nm pobývalo 16, v roce 2006 pak 17 osob); SALUS, o. p. s. Domov pro rodie a dti v nouzi, krizové centrum pro dti a mládež poskytuje doasné ubytování pro rodie a dti v nouzi a poradenskou innost (v roce 2005 ho využilo 50 osob v. dtí, v roce 2006 pak 53 osob v. dtí, msto v roce 2005 organizaci podporovalo ástkou 300 tis. K, v roce 2006 ástkou 600 tis. K); Mstský klub dchodc, Klub dchodc Vlovice-Mniší (msto podporuje jejich innost ádov desítkami tisíc K ron); Asociace zdravotn postižených smíšená organizace Kopivnice (msto ji podporuje pedevším píspvky na její aktivity, zejména každoroní Sportovní hry pro zdravotn postižené); -29-

30 Zaízení sociální hospitalizace (zajišuje místní subjekt Therápon 98, a. s., v roce 2005 ho využilo 12 obyvatel msta pi nákladech msta cca 230 tis. K, v roce 2006 pak 10 obyvatel msta pi nákladech cca 227 tis. K); Podané ruce Spolenost pro osobní asistenci, o. p. s., se sídlem ve Frýdku- Místku (v roce 2005 využili osobní asistenci 4 obyvatelé pi nákladech msta cca 40 tis. K, v roce 2006 pak 5 obyvatel pi nákladech cca 38 tis. K). Vzdlávací zaízení Pedškolní vzdlávání zajišuje v Kopivnici píspvková organizace msta Mateské školy Kopivnice. Provozuje celkem 9 mateských škol (7 v mstské ásti Kopivnice, 1 v mstské ásti Lubina a 1 v mstské ásti Mniší). V roce 2006 se ve všech mateských školách nacházelo celkem 26 tíd, v nichž psobilo 49 pedagogických a 39 dalších pracovník. Celkem v tomto roce mateské školy navštvovalo 645 dtí. V posledních letech klesá poet dtí navštvujících mateské školy (bhem let asi o 1/12; viz tabulka 10), což koresponduje se zmnami ve vkové struktue obyvatel (viz kapitola 2). Ješt rychleji klesá poet tíd a poet pedagog a dalších školských pracovník. Msto tedy na jednu stranu pružn reaguje na zmny v potu dtí, na druhé stran však mírn roste prmrný poet dtí ve tídách mateských škol (nyní kolem 25) a zejména poet dtí pipadajících na jednoho pedagoga (nyní kolem 13). V Kopivnici existuje celkem 8 základních škol. Šest základních škol jsou píspvkové organizace msta, z toho dv malotídní, sídlící v Lubin (cca 50 dtí) a Mniší (cca dtí). Další, církevní Základní škola sv. Zdislavy, je zízena Biskupstvím ostravskoopavským. Další základní škola (díve zvláštní škola) je zízena Moravskoslezským krajem. V posledních letech rychle klesá poet žák navštvujících základní školy (bhem let tém o 1/5!; viz tabulka 11), což opt odpovídá zmnám ve vkové struktue obyvatel a úbytku potu dtí. Stejn rychle klesá na základních školách i poet tíd a uitel. Na základních školách je tak prmrný poet dtí ve tídách dlouhodob kolem 22,5 a poet dtí pipadajících na jednoho uitele kolem 14. V Kopivnici dále existuje Speciální škola pro žáky s více vadami (píspvková organizace zízena krajem), pi níž psobí také Speciální mateská škola. Speciální školu navštvuje pibližn 70 dtí (v. Speciální mateské školy). Mezi stedními a vyššími odbornými školami sídlí v Kopivnici pouze Vyšší odborná škola, Stední odborná škola a Stední odborné uilišt Kopivnice (píspvková organizace zízena krajem). Stední odborná škola nabízí studium ve 4 technických a ekonomických oborech, stední odborné uilišt v 10 uebních oborech a vyšší odborná škola ve dvou oborech (strojírenství, ekonomika podniku a management). Celkem na této škole studuje pibližn student, nejvíce na stedním odborném uilišti (viz tabulka 12). Zájemci o studium na jiných stedních školách (zejména gymnáziu) dojíždí do okolních mst (Nový Jiín, Píbor, Frenštát pod Radhoštm, Bílovec). V Kopivnici existuje dále jedna mstská a jedna soukromá základní umlecká škola. (Data jsou pevzata z Roenek msta Kopivnice ) Kulturní zaízení Nejvýznamnjším kulturním zaízením ve mst je Kulturní dm Kopivnice (KDK). KDK je píspvková organizace, která provozuje Mstskou knihovnu (výstavy, vzdlávací a výchovné akce) a také Mstské informaní centrum. Provozovatelem kulturního domu Kopivnice a také kina Puls je Ludvík Moravia, s. r. o. Významnou organizací je Regionální muzeum Kopivnice, o. p. s. (podrobnji v pedchozí kapitole). Ve mst existuje také hudební klub Alternative Music Club Nora poádající koncerty rzných hudebních žánr, tanení party, ale také pednášky, výstavy i divadelní pedstavení. Divadelní pedstavení, koncerty, plesy, pednášky a akce pro dti poádá také -30-

31 Katolická beseda v Kopivnici, obanské sdružení. Kopivnice disponuje i budovou loutkového divadla, kde probíhají zejména loutková pedstavení pro dti. V místních ástech Kopivnice psobí tradiní osvtové besedy (Vlovice, Mniší), resp. Spolenost Katolického domu v KD Lubina. U všech zaízení je nejvtším problémem technický stav všech budov, v nichž je kultura provozována. Sportovní a volnoasová zaízení Mstská sportovišt (zimní stadion, krytý bazén, letní koupališt, letní stadion, lyžaské bžecké stopy a sportovní areál ve Vlovicích) spravuje píspvková organizace msta Správa sportoviš Kopivnice. Vedle ní existuje ve mst ada sportovních klub, jejichž významná ást je sdružena v Asociaci sportovních klub Tatra Kopivnice. Ve mst tak lze provozovat všechny významné sporty. Pro volnoasové aktivity dtí a mládeže existují v Kopivnici dv základní umlecké školy (jedna mstská, jedna soukromá), s bohatou nabídkou program a poetnou základnou dobrovolník pak dm dtí a mládeže (píspvková organizace msta), Junák svaz skaut a skautek a nízkoprahové zaízení Klub Kamarád a další organizace. Stejn jako v oblasti kultury i v oblasti sportu a volného asu je nejvtším problémem nevyhovující technický stav sportovních zaízení a budov. Volnoasové aktivity dtí a mládeže a charitativní projekty ve mst podporuje msto svými granty, dále pak tyto aktivity podporuje nap. Tatra, a. s., a další místní firmy s cílem aktivního zapojení zamstnanc spolenosti i ostatních obyvatel msta. Kulturní a volnoasové akce V Kopivnici se poádá každoron množství kulturních a volnoasových akcí i ve spolupráci s dalšími subjekty. Msto Kopivnice jejich organizaci dotuje i na ni pispívá. Další, pravidelné a nepravidelné akce se konají v Kulturním dom Kopivnice, Alternative Music Club Nora a Katolické besed v Kopivnici jedná se pedevším o koncerty, akce pro dti, divadelní pedstavení a filmové projekce. Obchodní stediska V posledních letech se stává z Kopivnice regionální prodejní centrum pro obyvatele okolních mst a vesnic (Píbor, Štramberk, Frenštát p. R.). Na pozemcích, které díve byly výhradn ureny k prmyslové produkci (starý závod Tatry), v lokalit mezi ulicí Štefánikovou a železniní tratí, došlo k ástené revitalizaci území ve prospch prodejních obchodních komplex a supermarket. Problematické jsou plochy prodané Tatrou jako podnikatelské zóny jejich souasné využití neodpovídá zájmm msta ani Tatry. Ve mst Kopivnici vyrostla obchodní stediska nkolika etzc, další o vstupu do Kopivnice, resp. o rozšíení nabídky sortimentu v Kopivnici uvažují. Kapacity kupní síly potravináských etzc jsou tém již vyerpány, evidentn však chybí v Kopivnici market spojený s emeslným a zahrádkáským sortimentem, a to s ohledem na historicky existující a velmi poetné zahrádkáské kolonie v okolí msta, které byly pidlovány v minulosti stabilizovaným zamstnancm Tatry jako bonus k bytové jednotce v panelákových sídlištích. Hlavní problémy v oblasti obanské vybavenosti a služeb Ze sociologického przkumu Spokojenost oban s místním spoleenstvím z roku 2005 vyplývají následující závry: Obyvatelé msta vnímají jako významný problém kriminalitu, bezpenost a výskyt sociáln vylouených osob. Pibližn 1/5 obyvatel msta se v posledních 2 letech -31-

32 stala obtí trestného inu i pestupku (viz také pedchozí kapitoly). Velká vtšina obyvatel msta však jeví spokojenost s prací Policie R i mstské policie; Obanská vybavenost není obany msta pociována jako významný problém, relativn nejmenším problémem je nedostatek kulturních zaízení a volnoasových zaízení pro mládež; Asi 1/5 obyvatel nkdy dojíždí za sportem, kulturou i zábavou mimo msto. Nejastji se to týká sportovních aktivit; Tém 1/4 obyvatel msta je pro zízení další stední školy ve mst (opaného názoru je 42 % obyvatel). Ti, kteí by chtli novou stední školu ve mst, by jednoznan nejvíce uvítali gymnázium. Shrnutí Absence gymnázia i jiné všeobecn vzdlávací stední školy, což neodpovídá velikosti msta; existence takové školy posiluje regionální význam msta. Existence Stediska sociálních služeb msta Kopivnice jako základní organizace poskytující ve mst sociální služby. Kulturní dm Kopivnice provozující mstskou knihovnu, mstské informaní centrum a loutkové divadlo. Fungující dm dtí a mládeže, nízkoprahové zaízení Klub Kamarád a Junák svaz skaut a skautek. Špatný technický stav kulturních, sportovních i volnoasových zaízení. Velmi rychlý pokles potu dtí v mateských a základních školách doprovázený pibližn stejným poklesem potu tíd a uitel. Existence významné stední školy zahrnující stední odbornou školu, stední odborné uilišt a vyšší odbornou školu, rst potu student na této stední škole, špatný technický stav budov školy. Vznikající regionální prodejní centrum s potenciálem pro rozšíení nabídky sortimentu. Obyvatelé msta vnímají jako významný problém kriminalitu, bezpenost a výskyt sociáln vylouených osob. Obanská vybavenost není pociována jako významný problém, relativn nejmenším problémem je nedostatek kulturních zaízení a volnoasových zaízení pro mládež. -32-

33 Úvod 2.4 Doprava a technická infrastruktura Následující kapitola je vnovaná doprav a technické infrastruktue, ve které je hodnocena silniní a železniní sí, cyklistické a pší stezky, automobilová, veejná, cyklistická a pší doprava, zásobování msta vodou, elektrickou energií a plynem, ištní odpadních vod a napojení na veejnou telekomunikaní sí. Nejvtší ást textu je vnována doprav na území msta. V oblasti silniní dopravy je porovnána intenzita provozu pi posledních dvou sítáních dopravy (2000, 2005) další dopravní ukazatele lze na území msta vztáhnout jen obtížn, nebo jsou potebné podkladové informace veejn nedostupné. Cílem profilu msta v oblasti dopravy je podat vyvážené informace o všech základních složkách dopravní infrastruktury a všech základních dopravních odvtvích a jejich problémech. Dílí ást textu bude vnována také další nedopravní technické infrastruktue. Menší rozsah je dán zejména tím, že se bude jednat spíše o popis souasného stavu, nebo nejsou známy významnjší problémy v této oblasti. Tabulky, grafy a mapky Mapka 2: Výsledky celostátního sítání dopravy 2005 ve mst a okolí Zdroj: editelství silnic a dálnic R -33-

34 Mapka 3: Výsledky celostátního sítání dopravy 2005 v centrální zón msta Zdroj: editelství silnic a dálnic R -34-

35 Mapka 4: Vedení cyklistických tras na území msta Zdroj: Cykloserver.cz Tabulka 13: Intenzita silniní dopravy na vybraných komunikacích Silnice Úsek Intenzita 2000 Intenzita 2005 Index rstu 58 Lubina Píbor % 58 Lubina Vlovice % 58 Vlovice Tichá % 480 (s. armády) Lubina Nádražní % 480 (s. armády) Nádražní Obránc míru % 480 (Záhumenní) Obránc míru Štramberk % 482 (Obránc míru) s. armády K Pasekám % 482 (Obránc míru) K Pasekám Závišice % 486 Vlovice Hukvaldy % Pozn.: Hodnoty intenzity silniní dopravy jsou uvedeny v jednotkových (pepotených) vozidlech za den. Zdroj: editelství silnic a dálnic eské republiky -35-

36 Tabulka 14: Podíl jednotlivých odvtví na doprav do zamstnání mimo bydlišt Msto Chze Cyklistika Veejná doprava Automobil Ostatní Kopivnice 50 % 4 % 21 % 14 % 11 % Píbor 26 % 8 % 35 % 17 % 14 % Frýdlant nad Ostravicí 31 % 9 % 28 % 18 % 14 % Studénka 27 % 20 % 19 % 14 % 20 % Frenštát pod Radhoštm 53 % 6 % 20 % 14 % 7 % Bohumín 38 % 21 % 14 % 12 % 15 % Nový Jiín 47 % 6 % 20 % 17 % 10 % Tinec 23 % 7 % 46 % 16 % 8 % Pozn.: Hodnota Ostatní je souhrnem ostatních druh dopravy a nezjištných odpovdí. Zdroj: Centrum dopravního výzkumu a SLDB 2001 Charakteristika msta Kopivnice leží v dopravn mén exponované poloze mimo hlavní silniní a železniní tahy pesto jsou pátení mezinárodní dopravní koridory od jejího území málo vzdálené, a msto tak mže tžit z relativn dobré dopravní dostupnosti. Také nižší intenzita silniní dopravy by se mohla jevit jako výhodná, pestože pravdou je spíše opak intenzita provozu na páteních komunikacích v centru msta a zejména v jeho územn oddlených místních ástech (Lubina a pedevším Vlovice) již pekrauje hodnoty únosné pro obytné území, ale ješt nedosahuje hodnot, kdy bude na národní a krajské úrovni prioritou výstavba obchvatu. Silniní doprava Hlavními silniními tahy ve mst a okolí, které jsou rozhodující pro jeho dopravní dostupnost, jsou následující komunikace: I/48 (Brno) (Olomouc) Hranice Nový Jiín Píbor Frýdek-Místek eský Tšín (Polsko); I/58 Ostrava Píbor Kopivnice (Lubina Vlovice) Frenštát pod Radhoštm Rožnov pod Radhoštm (Beskydy, Slovensko); II/480 Kopivnice (Lubina centrum) Ženklava Veovice (Valašské Meziíí); II/482 Kopivnice (centrum) Závišice Rybí Nový Jiín; II/486 Kopivnice (Vlovice Mniší) Hukvaldy Brušperk Krmelín (Ostrava). V tabulce 13 je uvedena intenzita dopravy na jednotlivých komunikacích na území msta zjištná pi celostátních sítáních dopravy v letech 2000 a 2005 (grafické znázornní výsledk z roku 2005 pedstavují mapky 2 a 3). Z tabulky vyplývá, že zatížení jednotlivých komunikací rychle roste a již zaíná dosahovat zatížení komunikací ve mstech na páteních tranzitních komunikacích s vybudovaným obchvatem. Dležitým poznatkem je také skutenost, že hodnoty z posledního sítání dopravy ješt nezohledují provoz Prmyslového parku Kopivnice ve Vlovicích, který má nepochybn významný dopad na další zatížení silnice I/58. Územní plán msta i plán rozvoje silniní sít Moravskoslezského kraje poítají s výstavbou krátkých peložek a obchvatu Vlovic na silnici I/58. editelstvím silnic a dálnic je rekonstrukce této komunikace I/58 upednostnno v Dokumentaci pro stavební povolení zvané Obchvat Píbora v trasování od jejího kížení s I/48 po hranice s Prmyslovým parkem -36-

37 ve Vlovicích. Souasný stav je takový, že bylo vydáno územní rozhodnutí na rekonstrukci I/58, projednána EIA a realizovány výkupy píslušných pozemk pro komunikaci a objekt pro demolice ze strany SD. Píprava tohoto projektu je dále závislá na dokonení vyvlastovacích ízeních v trase komunikace, na která bude následovat vydání stavebního povolení. V souasné dob se odhaduje zahájení realizace stavby na první tvrtletí 2008 a dokonení ve druhé polovin Msto Kopivnice má eminentní zájem prosadit v rámci této investice realizaci kruhové kižovatky na I/58 v Lubin. Na státní investici Obchvat Píbora a rekonstrukce I/58 dále navazuje projekn pipravovaný úsek trasy silnice I/58 Píbor Skotnice Mošnov, který zajišuje odstranní nevyhovujícího prjezdu obcí Skotnice a napojení na nov vznikající Prmyslovou zónu v Mošnov vetn nového dopravního terminálu a letišt. Realizací tohoto zámru, který je výrazn podporován Magistrátem msta Ostravy a CzechInvestem, mže Kopivnice získat nejen rychlejší napojení na letišt, ale zárove i píznivjší pístup na dálniní pipojení ve Studénce a rychlejší spojení s krajským mstem Ostravou. Z regionálních a místních komunikací si zaslouží pozornost komunikace II/480, s jejímž peložením do polohy mimo zastavné území msta Kopivnice a centrální prjezdnou zónu poítají územní plány msta i VÚC Beskydy. Realizací stavby se odlehí centru msta od tranzitní dopravy a nejzatíženjší kruhové kižovatce u Technického muzea. Problémem dopravy msta Kopivnice je její morfologická poloha. Msto je vklínno mezi dva kopce ervený kámen a Bílou horu. Úpatí tchto hor umožuje vést mstem tranzitní dopravu pouze dvma páteními a soubžnými komunikacemi (Záhumenní s. armády a Štramberská). Automobilová doprava zpsobuje také problémy pi odstavování vozidel. Nejvtší nedostatek parkovacích míst je v centrální zón msta a v oblastech s vyšší hustotou obytné zástavby (napíklad na sídlištích). Veejná doprava Veejná doprava je na území msta pedstavována zejména regionální autobusovou a dále doplkovou regionální železniní dopravou. Ve mst není provozována mstská veejná doprava, pestože nkteré autobusové linky se jí svým charakterem velmi blíží a poteba lépe organizované obsluhy msta autobusovou dopravou v budoucnosti v souvislosti s rozvojem prmyslového parku a okrajových ástí dále spíše poroste. Na území Kopivnice slouží cestujícím 2 železniní a 29 autobusových zastávek, které se výrazn liší poskytovaným komfortem i bezpeností pístupu a pobytu 2. Zejména v pípad autobusových zastávek také platí, že jejich rozmístní již pln neodpovídá souasným pepravním potebám. Autobusová doprava zajišuje dobré spojení msta s obcemi v jeho okolí a s blízkými msty Štramberkem, Novým Jiínem a Frenštátem pod Radhoštm. Vzhledem k dopravním kongescím (zácpám) je sice etné, ale mén spolehlivé autobusové spojení Kopivnice s Ostravou. Železniní doprava, která ve vtšin vysplých region tvoí díky své kapacit a rychlosti páte systému veejné dopravy, je v Kopivnici relativn málo významná a funkci páteního dopravního systému plní pouze v relaci Kopivnice Píbor a pi realizaci dálkových cest s pestupem ve Studénce. Velký potenciál železniní dopravy ale spoívá v budoucnosti po pedpokládané elektrizaci trat procházející mstem v zavedení rychlé železniní linky Ostrava Studénka Píbor Kopivnice (s pokraováním do Valašského Meziíí nebo lépe po úprav zaústní trat do Frenštátu pod Radhoštm). Autobusová a železniní doprava na území msta dosud nejsou zalenny do krajského systému integrované veejné dopravy ODIS, ale jejich zalenní se již pipravuje a bude 2 Pístup k ásti autobusových zastávek ve venkovských ástech je ztížen absencí chodník a vysoké intenzity dopravy (bezpenost). -37-

38 pravdpodobn realizováno nejpozdji do konce roku Nevýhodou msta je krom chybjící tarifní a asové integrace spoj také absence kvalitního spoleného pestupního uzlu železniní a autobusové dopravy, protože autobusové nádraží bylo z historických dvod vybudováno v excentrické podob nedaleko areálu spolenosti TATRA. Pestože v blízkosti leží stanice Kopivnice zastávka, centrální poloha železniní stanice Kopivnice je pro spolený pestupní terminál z hlediska jeho atraktivity daleko vhodnjší. Cyklistická a pší doprava Kopivnice nepatí mezi tradiní cyklistická msta a cyklistická doprava na jejím území zatím není píliš rozvinutá (srovnání využití cyklistiky pro cesty do zamstnání s referenními msty poskytuje tabulka 14). Pesto má msto a jeho okolí znaný cyklistický potenciál daný relativn kompaktní zástavbou jádra a malou lenitostí terénu. Nízkému využití cyklistické dopravy pro každodenní dojíždní, které je teba ešit prioritn, odpovídá i délka a trasování cyklistických stezek nebo jiných komunikací vhodných pro jízdu na kole. Z pohledu souasného standardu lze za vyhovující považovat široké stezky s kvalitním povrchem pro spolený pohyb chodc a cyklist, pípadn i dopravn zklidnné komunikace s velmi nízkou intenzitou automobilové dopravy (této charakteristice dnes již napíklad neodpovídá vtšina obslužných komunikací v zástavb ani bžné komunikace v prmyslové zón). Bezpené stezky pro cyklisty chybí zejména v následujících úsecích: (Frenštát pod Radhoštm) Vlovice Lubina (Píbor) (ideáln podél toku Lubiny); Autobusové nádraží prmyslový park Vlovice Mniší (Hukvaldy); Autobusové nádraží Lubina pehrada Vtkovice (Hukvaldy); Centrum hbitov Štramberk (napíklad podél železniní trati); Sever/eská Píbor (ideáln podél Kopivniky nebo železniní trati); Koupališt prmyslový park Vlovice (po zadním okraji prmyslového parku); eská Paseky Závisíce. Vtšina z výše uvedených úsek, které chybjí pro každodenní cyklistické dojíždní, by mohla být po svém vybudování využívána také pro rekreaní cyklistiku. V souasné dob jsou mstem pevážn po bžných komunikacích vedeny pouze tyto dv cykloturistické trasy: 502 Starý Jiín Nový Jiín Štramberk Kopivnice (centrum Lubina) Hukvaldy 6039 Kopivnice Píbor Skotnice Nová Horka. Trasa 502 msto (teoreticky) spojuje s turisticky atraktivními cíli v okolí, ale z dvodu vedení nkterých úsek mimo území msta po frekventovaných komunikacích nebo s vtším pevýšením není ve smru na Štramberk a Nový Jiín píliš využívána. Trasa 6039 Kopivnici s nkolika oklikami napojuje u Studénky na mezinárodní cyklistickou trasu Odra Morava Dunaj. Ani tato trasa není v úsecích za Píborem pro cyklisty píliš lákavá. Msto tedy v souhrnu postrádá bezpené a atraktivní cyklistické napojení do Poodí pes Píbor, na Štramberk, Nový Jiín, Frenštát pod Radhoštm (a Beskydy) a Valašské Meziíí, které lze pln realizovat v rámci výstavby obslužných mstských a pímstských stezek. Pší doprava je rozhodujícím dopravním odvtvím v souvisle zastavných oblastech Kopivnice (viz tabulka 14). Jádrová oblast msta je pomrn dobe vybavena infrastrukturou pro chodce (chodníky, pechody, laviky), problémy existují v oblasti kvality znaení a etnosti pechod pes frekventované komunikace a pedevším v okrajových ástech msta podél páteních silnic, kde dosud chybí chodníky (zejména úsek Lubina prmyslový -38-

39 park Vlovice). Problém chybjících chodník a pechod pro chodce je obvyklý také v nových zónách bytové výstavby na okrajích zastavného území (napíklad Lubina nebo Paseky). Kopivnicí prochází také nkolik znaených tras pro pší turisty. Jedná se o následující úseky: ervená (Nový Jiín) Štramberk nádraží Štramberk Kouty Lichnov (Frenštát pod Radhoštm); modrá Štramberk Bílá hora Fojtství centrum Lubina Hukvaldy; zelená Píbor Lubina Mniší Kozlovice (Frýdlant nad Ostravicí); žlutá Píbor Paseky Štramberk; žlutá Centrum koupališt Pískovna Lichnov (Frenštát pod Radhoštm); Lašská nauná stezka. Zatímco Lašská nauná stezka je píkladnou ukázkou moderního turistického poznávacího produktu, nkteré další turistické trasy jsou vedeny po asfaltových silnicích s nízkou atraktivitou i bezpeností pro pší turisty. Chybí také pší turistické propojení Kopivnice s Píborem, které lze realizovat napíklad odklonem žluté znaky ze severního okraje do centra nebo prodloužením žluté znaky od jihu až na rozcestí u Pasek. Je teba také zlepšit návaznost turisticky znaených tras na veejnou dopravu (zejména ob mstské železniní stanice a autobusové nádraží) a na rekreaní zónu u pehrady Vtkovice (peložením trasy smr Hukvaldy). Technická infrastruktura Msto Kopivnice disponuje dostatenými zdroji a kapacitními rozvody pitné vody pro svj další rozvoj. Zásobováno je pitnou vodou pedevším z povrchových vodních zdroj (pehrady Kružberk a Šance) prostednictvím ostravského oblastního vodovodu. Pouze místní ásti Vlovice a Mniší jsou zásobovány z lokálních zdroj podzemní vody Kazniov, Spružinky a Tichá I+II. Vlastníkem vodovod ve mst jsou Severomoravské vodovody a kanalizace, a. s., Ostrava. Z hlediska kvality vody je úelné zmínit pedevším stížnosti na pitnou vodu ve venkovské ásti Mniší, zpsobené kolísáním koncentrace chloru v pitné vod 3 v dsledku nedokonalého (zastaralého) zpsobu úpravy vody v místním vodojemu. Nakládání s odpadními vodami je pro obyvatele pevážné ásti zastavného území msta vyešeno napojením na modernizovanou a rozšíenou istírnu odpadních vod s kapacitou po rozšíení m 3 /den (zvýšení pvodní kapacity o 25 %). Modernizovaná OV sice spluje souasné požadavky na ištní odpadních vod, avšak nevyhovuje požadavkm na odstraování fosforu, které musí být splnny do roku Složitjší situace z hlediska ištní odpadních vod je v místních ástech Lubina, Vlovice a Mniší. Zde jsou odpadní vody vtšinou likvidovány nevyhovujícím zpsobem v bezodtokových jímkách a septicích, prostednictvím trativod do vod podzemních nebo povrchových. V Lubin však na rozdíl od ostatních místních ástí probíhají pípravné práce a eší se otázka financování výstavby kanalizace. Vlovice i Mniší nesplují podmínky pro poskytnutí finanních prostedk z evropských fond, proto msto v souasné dob neuvažuje o jejich odkanalizování (podle Plánu rozvoje 3 Koncentrace dle provedených mení pravdpodobn nepekraují povolené hodnoty, nicmén kvalita pitné vody je pedmtem stížností oban a k souladu s normou mže pispívat i promnlivost koncentrace v rzné denní dob a obtíže mení. -39-

40 vodovod a kanalizací MSK by ob aglomerace mly být ešeny po roce 2015). Pesto jsou ob aglomerace povinny pimenistit vznikající odpadní vody 4. Celé území msta s výjimkou osamocených objekt je pokryto nízkotlakým rozvodem zemního plynu. Tyto rozvody jsou tvoeny dvma autonomními distribuními sítmi, z nichž jedna pokrývá jádrové území msta a Štramberk a druhá místní ásti Lubina, Mniší a Vlovice. Využívání plynu, zejména ve venkovských ástech msta, je v posledních letech omezováno zvyšujícími se náklady ve prospch (znovu)využívání lokálních topeniš na tuhá paliva (viz kap. ŽP). Na sí elektrické energie je Kopivnice napojena prostednictvím rozvodny v Píboe, lokální výrobní zdroj elektrické energie je instalován v areálu spolenosti KOMTERM. Distribuci tepla ve mst zajišuje spolenost Teplo, s. r. o. Problémem je stav rozvod tepla a poteba ešení zdroje vytápní. Msto Kopivnice je v souasné dob také celoplošn pokryto veejnou telekomunikaní sítí. V letech probhla kabelizace msta. Provoz kabelových sítí, poskytování pipojení k internetu, vlastní TV vysílání zabezpeuje obchodní spolenost msta: Kabelová televize Kopivnice, s. r. o. Ve mst funguje projekt KTKnet, který využívá rozvod Kabelové televize Kopivnice nejen pro penos televizního signálu jako doposud, ale i datových signál, a to jak smrem k uživateli, tak i od uživatele. V praxi to znamená, že z každého bytu i rodinného domku existuje reálná možnost pipojit se do mstské poítaové sít. Internet po kabelové televizi je uren pro soukromé osoby i firmy. (zdroj: Ve mst je v provozu mstský rozhlas, jehož rozvody si vyžadují modernizaci. V uritých lokalitách byl již pilotn zabezpeen bezdrátov. Žádoucí by byl úplný pechod na bezdrátové vysílání, který vyžaduje poízení více pijíma signálu z centrálního již osazeného vysílae. Údržbu komunikací, veejného osvtlení, hbitov, zelen a dalšího majetku msta, nakládání s odpady zajišuje mstská obchodní spolenost SLUMEKO, s. r. o. Na území msta je dostatek ploch veejné zelen. Její kvalita je zatížena rychlým rozvojem msta v pomrn krátkém historickém období. Ten se mj. podílel na tom, že vtšina zelen (nap. na sídlištích) vznikala asto živeln (výsadba v blízkosti obytných budov, v plochách inženýrských sítí, výsadba nevhodných druh devin apod.) a zhruba ve stejnou dobu. Velká ást mstské zelen tedy v omezeném asovém úseku vyžaduje i nutnou rekonstrukci. Tato situace klade nároky nejen na finanní zdroje, organizaci údržby a na odbornou péi, ale také na nezbytnou informaní podporu významnjších rekonstrukních akcí (viz také podkapitola EVVO). 5 Krom bžné obmny zelen je cílem také nezbytná zmna druhové skladby, postupné odstraování nevhodných a alergenních devin a výsadba vhodných druh a kultivar pevážn s menším vzrstem. Zásadní zmna v plánování údržby a pístup k rekonstrukci zelen probhla na pelomu tisíciletí a v souasné dob jsou nutné kroky plánovány s dostatený pedstihem na základ odborných hodnocení. Zmapování veškeré zelen ve mst bylo provedeno v roce 2001 a údaje o zeleni jsou integrovány do digitální mapy msta. Tyto údaje lze následn využít pro realizaci údržby, koncepce ochrany a rozvoje zelen. 4 Likvidace odpadních vod ve staré zástavb v mstských ástech je v souasné dob konfrontována s aktuálními legislativními požadavky, kterým nevyhovuje ištní odpadních vod nkterými z dosud používaných zpsob (nap. použití standardních septik bez doplkových filtr, apod.). 5 Viz nap. aktuální významné problémy spojené s rekonstrukcí zelen ve mst Ostrava (mstská ást Poruba, Komenského sady), pinášející veejné správ významné problémy s akceptací rekonstrukce zelen ze strany veejnosti, široce medializované i v rámci celé republiky. -40-

41 Shrnutí Kopivnice leží mimo sí páteních silnic a železnic. Negativní dopady silniní dopravy na život v okrajových ástech msta (zejména vysoká intenzita provozu v trase Lubina Vlovice Frenštát), piemž plánovaný obchvat není zaazen mezi priority. Parkování psobí velké problémy v centru a na sídlištích. Veejná doprava dosud není integrována, chybí spolený pestupní uzel. Ve mst není provozována mstská autobusová doprava. Železnice má v souasnosti nízký význam, který je teba zvyšovat. Chybí pátení stezky pro bezpenou cyklistiku (Lubina, Kopivnika, železnice). Netradin je vysoký podíl pší dopravy pi cestách do zamstnání. Msto postrádá lepší napojení na sí turistických tras pro pší a cyklisty. Dostatená kapacita zdroj i rozvodu pitné vody ve vtší ásti msta. Zásobování místních ástí Mniší a Vlovic z lokálních zdroj. Modernizovaná OV splující souasné požadavky na ištní odpadních vod, avšak nevyhovující požadavkm na odstraování fosforu, které musí být splnny do roku Nevyhovující likvidace odpadních vod a absence splaškové kanalizace v místních ástech Mniší, Vlovice, Lubina a nkterých ástech Kopivnice. Špatný stav rozvod tepla a poteba ešení zdroje vytápní. Existence mstské datové sít. Existence mstského rozhlasu s ásteným zajištním bezdrátového vysílání. Dostatený rozsah mstské zelen, avšak v nevyhovující kvalit, která vyžaduje v ásti msta obnovu. -41-

42 Úvod 2.5 Hospodaení s pírodními zdroji a složkami ŽP Problematika životního prostedí je standardní souástí sociáln-ekonomické analýzy. Ve mst Kopivnice, která je zapojena do ady aktivit zamených na podporu udržitelného rozvoje, je však tato oblast strategického plánu ješt významnjší. Na rozdíl od centra ostravsko-karvinské aglomerace, kde se negativní vlivy na životní prostedí pijímaly a zejm ješt stále ásten pijímají jako uritá nezbytná souást prmyslového rozvoje, by v Kopivnici mly být v kontextu umístní msta (krajinný ráz Podbeskydí a s ním související atraktivita pro cestovní ruch) negativní vlivy na kvalitu životního prostedí vnímány markantnji. Z provedeného przkumu veejného mínní vyplývá, že samotná problematika ŽP je obany Kopivnice uvádna sice jako 5. problém v poadí, avšak pouze 5 procenty respondent. Je sice zejmé, že i když se ást problematiky skrývá také pod hesly dopravní situace (4. místo, cca 10 % respondent), relativní nezájem pravdpodobn vychází z ne zcela dostatených informací oban o rizicích vlivu životního prostedí na lidské zdraví. Pestože pouze 3 % respondent schází informace o ŽP, tém 3/4 respondent by mlo zájem o životním prostedí diskutovat (3. nejžádanjší téma v poadí). V rámci této kapitoly je uveden stav a vývoj jednotlivých složek životního prostedí: Ovzduší; Voda; Píroda a krajina, vetn les. a vyhodnoceny procesy, které se životním prostedím a hospodaením s pírodními zdroji úzce souvisejí: Nakládání s odpady; Environmentální vzdlávání, výchova a osvta; pístup k informacím o ŽP; Hluk. Posouzení je založeno na dostupných zdrojích informací o stavu jednotlivých složek životního prostedí a procesech, které mají na kvalitu životního prostedí vliv. Využity byly pedevším dokumenty píslušného odboru mstského úadu a pro porovnání, resp. zasazení problematiky do kontextu, také dokumenty popisující stav ŽP na úrovni Moravskoslezského kraje. Krom porovnání existujících dat je analýza doplnna i expertním posouzením oblastí, k nimž nejsou dostupná data k dispozici, pípadn nejsou dostupná v potebné struktue. -42-

43 Tabulky, grafy a mapy Tabulka 15: Pekroení hodnot limitu koncentrací PM 10 a benzo(a)pyrenu pro ochranu lidského zdraví (2005) Územní celek PM 10 (rok) PM 10 (24h) BaP Kopivnice 58, Bohumín 99, Frenštát p. R. 0 96,7 42,4 Frýdlant p. R ,5 Nový Jiín 7, ,5 Píbor 74, Studénka 87, ,3 Tinec 17,0 93,5 100 Pozn.: Hodnoty vyjadují procenta plochy územních celk, v nichž byl pekroen uvedený limit pro ochranu lidského zdraví Zdroj: Vstník MŽP 03/2007 Mapka 5: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozn.: LV=limit pro ochranu lidského zdraví; LV+MT=limit pro ochranu lidského zdraví vetn meze tolerance Zdroj: HMÚ -43-

44 Charakteristika msta Msto Kopivnice se nachází na okraji ostravské sídelní aglomerace, tedy jedné z oblastí s nejvíce narušeným životním prostedím v eské republice. Kombinace dálkových a místních vliv zpsobuje, že životní prostedí msta a jeho okolí je pes jeho polohu v podhorské krajin Podbeskydské pahorkatiny považováno za stedn zatížené a v nkterých pípadech srovnatelné s podstatn vtšími msty. Ovzduší Ovzduší msta Kopivnice je ovlivováno tymi základními typy zdroj zneištní. Jedná se o (bez hierarchicky ureného poadí) 6 : Dálkový penos (pedevším z velkých zdroj ostravsko-karvinské aglomerace); Místní a blízké stacionární velké a stední zdroje zneišování ovzduší; Lokální malé zdroje zneišování (domácí topeništ); Doprava. Kopivnice se nachází na jižním až jihozápadním okraji území, jehož ovzduší je významn ovlivováno dálkovým penosem, pedevším z velkých stacionárních zdroj ostravskokarvinské aglomerace (viz mapka 5). V závislosti na promnné meteorologické situaci je tento vliv v jednotlivých sezónách i letech rzn významný. Zásadní je ovšem negativní trend produkce škodlivin v aglomeraci, který v posledních letech anuluje významná snížení objemu emisí, dosažená v devadesátých letech v dsledku útlumu nkterých výrob a opatení na zdrojích. V trendech je dále patrný zásadní ústup od díve majoritní složky škodlivin (oxid siiitý) k nárstu objemu i významu pevných ástic, oxid dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodík, ve všech tchto pípadech doplovaných stoupajícími emisemi z dopravy. Ke zcela zásadnímu zhoršení situace došlo pedevším mezi léty 2004 a 2005 (hodnoty za rok 2006 ješt nejsou publikovány). Místní a regionální stacionární zdroje reprezentují pedevším 3 velké zdroje zneištní ovzduší dle Registru zneištní ovzduší (REZZO 1) Energetika Kopivnice, a. s., Tafonco, a. s., Kopivnice a CIREX CZ, s. r. o., Kopivnice, slévárna pesného lití v Prmyslovém parku. Dle Integrovaného registru zneištní dosahuje produkce emisí Energetiky Kopivnice hodnot ádov ve stovkách tun, v pípad oxidu uhliitého (nebezpený více pro klimatický systém Zem, než pro zdraví obyvatel) stovek tisíc tun (viz tabulka 15). Od roku 1995 došlo k výraznému snížení oxid síry (na cca 40 %), v pípad oxid dusíku je snížení mén markantní (na cca 60 %). Mezi léty 2004 a 2005 došlo k mírnému zvýšení emisí oxid dusíku a dalšímu snížení emisí oxid síry. Pro srovnání v Moravskoslezském kraji je registrováno 25 provozoven, které pekraují hodnotu oznamovací povinnosti emisí do ovzduší pro nkterou ze škodlivin registru. Nap. Elektrárna Dtmarovice produkuje cca 10násobek oxid dusíku ve srovnání s Energetikou Kopivnice. CIREX CZ dle údaj REZZO 1 emituje v ádu jednotek tun za rok, nejvíce cca 1,3 t/rok tkavých organických látek. Zejména v místních ástech Kopivnice Vlovicích, Lubin a v údolních polohách Mniší se rozhodující složkou negativních vliv zneištní ovzduší s pímým dopadem na zdravotní stav 7 a pohodu obyvatel stávají emise z domácích topeniš na pevná paliva. Z hlediska celkového trendu by vzhledem k charakteru problematiku nelze tento konkrétní trend 6 Vzhledem k odlišnému psobení rzných faktor by stanovení poadí bylo pro tuto fázi strategického plánu zavádjící. 7 Z provádných studií je zejmé, že zvýšení koncentrace škodlivin, zejména aromatických uhlovodík, vznikajících nedokonalým spalováním tuhých paliv, má významný vliv na zdraví obyvatel, a v nkterých lokalitách významn pekrauje dopady zneištní z velkých zdroj. -44-

45 pesn kvantifikovat 8 dochází ve venkovských obcích k nárstu podílu této složky na celkovém zneištní ovzduší. Dalšími negativními faktory v tchto místních ástech jsou geomorfologická situace a doprava; navíc vzrstá i poet exponovaných obyvatel (viz tabulka vývoje potu obyvatel v jednotlivých místních ástech Kopivnice). Píinou zvýšení zneišování ovzduší z vytápní je mj. i pechod, resp. návrat 9 k vytápní tuhými palivy u ásti majitel dom zpsobený pedevším: zvyšováním náklad na vytápní ušlechtilejšími palivy (zejména zvyšování cen zemního plynu); dostupností levnjších druh pevných paliv (dosavadní absence tzv. ekologických daní, resp. nízké dopady plánovaného zdanní na ceny paliv v blízké budoucnosti); snižováním výhodnosti nkterých alternativních zdroj vytápní (omezení dotací a zvýhodnných tarif elektrické energie v pípad tepelných erpadel, sluneních kolektor, ad.); legislativními nedostatky pi vymáhání smluvních závazk v rámci finanní podpory vytápní ušlechtilejšími palivy. Ke zhoršování situace pistupuje také z hlediska dopad na zdraví velmi nebezpená likvidace odpad spalováním v domácích topeništích (absence elementární zodpovdnosti, obtížná kontrola a vymahatelnost práva). V takovém pípad totiž k produkovaným emisím ástic, polyaromatickým uhlovodíkm a tžkým kovm pistupují také emise dioxin (HMÚ). Ze zkušeností z jiných oblastí je zejmé, že ešení tohoto problém spoívá pedevším ve výraznjším daovém zatížení paliv s výrazn negativním dopadem na životní prostedí a zdraví obyvatel a zavedení vymahatelných nástroj na eliminaci nežádoucích postup (likvidace odpadu spalováním v domácích topeništích). Krom výše uvedených krok, které jsou vícemén v rukou státu, mže msto pispt k ešení vlastními aktivitami podporujícími zodpovdnost oban (nástroje EVVO), pípadn zavedením nástroj pozitivní ekonomické motivace oban v této oblasti. Automobilová silniní doprava se vzhledem k negativnímu trendu stává obdobn jako domácí topeništ dalším významným faktorem negativního vlivu na ovzduší. V kapitole Dopravní a technická infrastruktura jsou uvedeny informace o zatížení silniní sít dopravou, vetn trend v posledních letech. Markantní je pedevším zvýšení intenzity dopravy na silnici I/58 mezi lety a odhadovaný nárst, pedevším kamionové dopravy, i po roce 2005 (dopady pedevším na místní ásti Vlovice a Lubinu). Pestože se v letech souasn zpomalila dynamika nárstu intenzity dopravy v centru msta ve srovnání s hodnotami nárstu mezi léty 2000 až 2002), svdí uvedené hodnoty o významném vlivu dopravy jak na ovzduší, tak i na fyzikální charakteristiky prostedí (hluk, vibrace) na nejzatíženjších komunikacích Kopivnice (Ekotoxa, 2002). Doprava, krom pímých emisí oxid dusíku, oxidu uhelnatého, polyaromatických uhlovodík a tuhých ástic pináší i sekundární zneištní ovzduší rozviováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých ástic. ešení problematiky dopravy (obchvat, rekonstrukce, zlepšení veejné dopravy, podpora cyklistické dopravy) se tak stává významným, ne-li zásadním krokem i z hlediska zlepšení kvality životního prostedí. Nejbližší (a aktuáln jediná) mící stanice automatického imisního monitoringu HMÚ v okrese Nový Jiín se v roce 2005 nacházela ve Studénce (do roku 2003 byla v síti 8 V roce 1992 pisuzovala imisní studie v pípad nkterých škodlivin (nap. polyaromatické uhlovodíky) rozhodující vliv domácím topeništím (Profil msta Kopivnice, 1992). 9 Plošná plynofikace msta Kopivnice, vetn místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší je ukonena. Z technických a ekonomických dvod existují pouze nkteré lokality, resp. jednotlivé domy, které nejsou plynofikovány. -45-

46 Automatizovaného imisního Monitoringu /AIM/ v okrese zaazena také stanice Lubina). Z výpot, provedených pro vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro jednotlivé územní celky v R za rok (viz tabulka 15) vyplývá, že na celém území Kopivnice došlo ve jmenovaném roce k pekroení hodnot limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí (HMÚ) 11. Tabulka také uvádí, že k pekroení došlo ve vtšin referenních mst (závislost na poloze k aglomeraci). Z této mapy je dále zejmé, že Kopivnice sice leží uvnit vymezené oblasti (oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší) 12, v níž byl pekroen alespo 1 limit pro ochranu zdraví lidí, avšak v blízkosti jejich hranic. Je také poteba vzít v úvahu, že limit pro tuhé ástice PM 10 (24-hodinové koncentrace) byl v roce 2005 pekroen celkem na 35 % území R a pi zapotení pekroení limit pro ozón by vymezené území pokrývalo celou R 13. Standardní mení HMÚ byla v letní i zimní sezón 2003 doplnna zjišováním koncentrací polyaromatických uhlovodík (Ekotoxa). Ze závru vyplývá, že koncentrace tchto škodlivin v Kopivnici jsou pibližn stejné jako v Opav, Olomouci a Perov, pestože jsou tato msta dopravn daleko zatíženjší než je Kopivnice. V letním období je produkce škodlivin touto studií pisuzována pedevším doprav, v zimním období také lokálním topeništím. Voda Problematika pitné vody a odpadních vod je v této fázi zpracování zaazena v kapitole Dopravní a technická infrastruktura. Pro úely návrhu strategie je dále doplnno: Nejvýznamnjším vodním tokem na území Kopivnice je eka Lubina, která pramení pod vrcholem Kyera v Beskydech a do Odry se vlévá u Petvaldu. Do Lubiny ústí vodní tok Kopivnika, jehož pravobežním pítokem je Sýkoreek. Kvalitu vodních tok negativn ovlivuje nedostatený zpsob ištní odpadních vod v mstských ástech (viz kap. Technická infrastruktura). Na území Kopivnice leží vodní nádrž Vtkovice o rozloze 19,2 hektar, která je také zmínna v citované kap. Technická infrastruktura. V rámci výtu významnjších vodních ploch lze uvést ješt rybník u hradu Šostýna, znovuobnovený v rámci revitalizace Kopivniky s cílem zvýšení retenní schopnosti krajiny, zpomalení odtoku vody z území a zvýšení hladiny podzemních vod. V roce 2005 byl KÚ Moravskoslezského kraje schválen Povodový plán Kopivnice jako obce s rozšíenou psobností, který specifikuje úseky tok ohrožených zvýšenými prtoky. V krajském rámci se ve výtu protipovodových opatení neuvádjí žádné plánované akce na Lubin v úsecích na území Kopivnice i na jiných úsecích proti toku Lubiny (Koncepní dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje na pechodné období do roku 2010; Povodí Odry, 2001). Píroda a krajina, lesy Kopivnice leží v krajin Podbeskydské pahorkatiny vyznaující se cennými pírodními hodnotami. Vtšina pímstského území a místních ástí Vlovice a Mniší je souástí pírodního parku Podbeskydí, který vznikl v roce 1994 pehlášením pvodních oblastí klidu 10 Poslední publikované výsledky 11 Limit pro suspendované ástice frakce PM 10 zahrnuje prmrnou roní koncentraci 40 µg/m3 nebo max. 35 pekroení 24-hodinové hodnoty 50 µg/m3). 12 Viz Vstník MŽP 13 Na stanici Lubina nedocházelo v posledních letech jejího provozu k pekraování limit prmrných roních koncentrací mených veliin oxidu siiitého, oxid dusíku a ástic frakce PM 10, nicmén postupný nárst zneištný byl indikován již od roku 2000 (od roku 2003 není stanice vykazována ve výsledcích HMÚ). -46-

47 ervený kámen a Kojetín. Cílem zízení parku bylo zejména zachování typického krajinného rázu. Krajina pírodního parku má mírn zvlnný ráz s roztroušenými kvtnatými lesíky a poskytuje útoištad vzácných a chránných druh živoich a rostlin. Území Kopivnice se souasn dotýká severního okraje nadregionálního biokoridoru Jezernice Hukvaldy (Koncepce ochrany pírody a krajiny MSK). Návrh územního systému ekologické stability krajiny (lokálního a regionálního významu) je vymezen v územním plánu Kopivnice a místních ástí. V Ústedním seznamu ochrany pírody, vedeného Agenturou ochrany pírody a krajiny (AOPK), je na území obce Kopivnice zapsáno 8 chránných subjekt. Z toho je 7 památných strom a jedna pírodní památka. Touto pírodní památkou je Váv kámen o rozloze 0,77 hektar, vyhlášený v roce Jedná se o skalisko tvoené krou jurského vápence, jeden z mála pirozených útvar v okolí Štramberka nenarušených tžbou vápence. Zkamenliny ve štramberských vápencích jsou významné pi studiu celého ekosystému fosilního korálového rifu. Z pestré asociace živoich bylo popsáno pes 600 druh; je to jedno z nejbohatších spoleenstev ve svtovém mítku. Na katastrální území Kopivnice ani okrajových ástí Lubiny, Mniší a Vlovic nezasahují další zvlášt chránná území ani lokality soustavy Natury 2000 (ptaí oblast, evropsky významná lokalita). V seznamu Moravskoslezského kraje je zapsána jedna organizace (a jedna fyzická osoba) z Kopivnice, registrovaná v seznamu subjekt, poskytujících služby v oblasti pée o chránná území. Touto organizací je Obanské sdružení Hájenka (dále také kapitola EVVO). Lesní fond je tvoen drobnými a stedn velkými komplexy les. Tyto lesy mají menší hospodáský význam, jsou však dležité pro krajinu a její ekologickou stabilitu. Nejvtším vlastníkem les je msto Kopivnice se 166 ha. Vtšina les patí do kategorie les zvláštního urení 88 hektar (lesy rekreaní v oblasti hradu Šostýn). Území pímstského lesa Šostýn má adu zajímavostí, nap. zíceninu hradu, Raškv kámen, komplex bukových porost, ohroženou flóru a faunu, výhledy do krajiny. Mstské lesy se dále rozkládají ve vícemén souvislých komplexech pedevším v masivu erveného kamene a na svazích kopce Pískovna. Mají velmi nevyrovnanou vkovou strukturu, v devinné skladb pevládá smrk (41 %). Hlavním cílem hospodaení je zachování a rozvíjení nejdležitjších funkcí lesa, tzn. vodohospodáské, krajinotvorné, klimatické, ochranné, hospodáské a zdravotnrekreaní. Mimo katastrální území Kopivnice (vetn k. ú. místních ástí) se mstské lesy nalézají také na katastrálním území Lichnov. Návrhy využívání les jsou popsány v Lesním hospodáském plánu Les msta Kopivnice (2003), který je základem pro stávající pozitivní vývoj mstských les. Nakládání s odpady Nakládání s komunálním odpadem ve mst zajišuje firma SLUMEKO, s. r. o., Kopivnice, která provádí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu vetn vytídných složek, provoz dotíovací linky, provoz sbrného dvora, mobilní sbr nebezpených složek komunálního odpadu a další innosti. Spolenost je oprávnnou osobou (ve smyslu zákona) pro nakládání s odpady pro msto Kopivnici i její místní ástí. Z analytické ásti Koncepce odpadového hospodáství správního obvodu Kopivnice jako obce s rozšíenou psobností (ORP) (Fite, 2006) vyplývá, že v Kopivnici se v roce 2005 vyprodukovalo více než tun odpadu, což iní pibližn 240 kg/obyvatele. Tato hodnota leží v prmru hodnot obcí v ORP. Dle Plánu odpadového hospodáství msta Kopivnice na léta (Fite, 2005) dále plyne, že produkce odpadu mezi lety postupn stoupala (vzestup mezi lety 2000 a 2004 inil cca 25 %). Pevážnou vtšinu odpadu (cca 2/3) tvoí smsný komunální odpad, významný podíl (cca 7 %) také biologicky rozložitelný odpad. Z hlediska zaízení ke zneškodování odpadu je ve mst od roku 1996 v provozu dotíovací linka. Oddlen shromáždný odpad je na této lince dále dotíován a pedáván -47-

48 k dalšímu využití. Dotíovací linka má kapacitní rezervu, poet nádob ke tídní umístných ve mst je podle kritérií studie Intenzifikace oddleného sbru odpad v MSK 14 dostatený. Ke zvýšení sbru odpadu pispívají i aktivity v rámci Projektu Zdravé msto a MA 21 (nap. v rámci kampan Den Zem, Den bez aut, kampa sbru použitých baterií, apod.). Zpsobem tídní odpadu jsou také sbrny odpadu, provozované na území Kopivnice dvma firmami. Ostatní smsný komunální odpad je ukládán na skládku ve Staíi, která leží mimo území msta. Je to skládka s dostatenou kapacitou k dalšímu ukládání odpadu cca na nejbližších 20 let (POH msta Kopivnice). Na vysoké úrovni je v Kopivnici tídní nebezpeného odpadu, hodnoty sbru více než 2x pekraují prmrné hodnoty kraje, ron se sbírá prmrn 60 tun nebezpených odpad. Dle analýzy tídní odpadu (POH: Program odpadového hospodáství msta Kopivnice ) jsou výsledky tídní odlišné pro jednotlivé komodity. Zatímco v pípad tídní papíru a lepenky odpovídají hodnoty (tídní na obyvatele) prmru MSK, v pípad skla jsou hodnoty pes postupný nárst pod smrnou hodnotou Plánu odpadového hospodáství MSK, obdobn jako hodnoty tídní plast. V tomto pípad je však potenciální výhodou sbr smsných plast (nejen lukrativních PET lahví) a hustá sí sbrných nádob. Požadavky POH MSK vysoce pekrauje hodnota sebraného biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), který pochází pedevším z údržby mstské zelen (Studie biologicky rozložitelného odpadu, Fite, 2006). Biologicky rozložitelný odpad je pedáván na kompostárnu v Píboe s kapacitou cca tun ron, která se však potýká s ekonomikou provozu a odbytem kompostu. Citovaná studie BRO uvádí adu opatení ke zvýšení intenzifikace BRKO. Staré ekologické zátže Nejvýznamnjší starou zátží na území Kopivnice je skládka neutralizaních kal, jejímž hlavním pvodcem byla v letech Tatra, n. p., Kopivnice. Skládka zabírá plochu cca 1 ha a obsahuje pibližn tun neutralizaních kal, které obsahují adu škodlivin, pevážn NEL, polyaromát a tžkých kov. Pro tuto skládku byla provedena analýza rizika (AQ-test, 2003), z jejichž závr vyplývá až dramatický obsah škodlivých látek, jejich vyluhovatelnost vodou je však obecn nízká. Migrace nebezpených látek je stabilizovaná a nemla by se významn mnit. Zpracovatel studie navrhnul 2 varianty ešení úplné odtžení skládky nebo její utsnní shora (1. varianta náklady cca 60 mil. K, 2. varianta ptinové náklady, ale ada rizik). Problematický je zejména potenciální vliv skládky na plánovanou lokalitu výstavby rodinných dom. Problematiku starých zátží dále komplikuje skutenost, že nejsou dostaten zmapovány. Proto je jejich identifikace jedním z dležitých krok strategie. Dalším problémem je skládka komunálních odpad u mstské istírny odpadních vod (MOV). Významnou komplikací, zejména v mstských ástech Lubina a Mniší, je také existence ploch, díve využívaných zemdlskými podniky, které dnes ásten slouží jako plochy pro podnikání. Rizikem je nejen opuštní tchto ploch, ale také jejich živelné využívání bez jednotné správy (rotace firem, absence zodpovdnosti, apod.). 14 Intenzifikace oddleného sbru a zajištní využití komunálních odpad vetn jejich obalové složky v Moravskoslezském kraji, ARR a EKO-KOM (In: POH msta Kopivnice na léta , Fite, 2005) -48-

49 Environmentální vzdlávání, výchova a osvta (EVVO), informace o ŽP V rámci zpracované Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje (2002) nebyla Kopivnice pvodn zaazena ani mezi bílá místa EVVO ani mezi místa se siln rozvinutými aktivitami EVVO v kraji. Nicmén ze souasn probíhající aktualizace Koncepce (dokonení záí 2007) vyplývá nárst aktivit EVVO, pravdpodobn související s psobením aktivit Projektu Zdravé msto v tomto rozvojovém pilíi. Nap. Obanské sdružení Hájenka se stalo partnerem kraje v klíovém projektu EVVO MSK, financovaného z Evropského sociálního fondu Rozvoj sít environmentálních informaních a poradenských center Moravskoslezského kraje. Poet environmentálních organizací je však ve srovnání s velkými msty MSK nízký. Hájenka obanm msta od roku 2001 poskytuje ekologické poradenství v objektu kulturního domu. Školy dostávají od msta Kopivnice pravidelný roní píspvek na podporu EVVO, za njž si mohou nakoupit potebné služby v této oblasti (školení, programy, akce). Msto dále v roce 2006 vyhlásilo dotaní program na podporu aktivit EVVO. Jako v pípad tém všech referenních mst (a nejen jich) je nejproblematitjší ástí EVVO oslovení cílové skupiny dosplé veejnosti a ásten také podnikatel. V každém pípad je problematika EVVO a posílení pístupu veejnosti k informacím o ŽP dležitou souástí úsilí o zlepšení stavu životního prostedí a nezbytnou podmínkou pro podporu pozitivních zmn, jak na to upozorují i zmínky v kapitolách vnovaných zneištní ovzduší (zodpovdnost pi vytápní lokálními topeništi), mstské zeleni (informaní podpora rekonstrukce zelen), atd. Dležité také je, aby samotný provoz mstského úadu psobil na veejnost jako píklad. V souasné dob byl zpracován Plán ekologizace provozu mstského úadu (projednává se podpora jeho realizace v rámci již zmínného projektu MSK). Kopivnice má rozpracovanou Koncepci EVVO, která by mla být co nejdíve dokonena. Problémem je také zrušení místa koordinátora EVVO, což komplikuje organizaci aktivit EVVO ze strany msta. Hluk a další fyzikální charakteristiky V souasné situaci i ve výhledu je za nejvíce problematický považován pedevším hluk z dopravy. A to jak z dvodu kontaktu vtšího potu obyvatel s negativními dsledky dopravy (silnice I/58, zatížené komunikace v centru msta), tak zejména trend dalšího nárstu dopravy. V roce byla zpracována studie Komplexního hodnocení vlivu dopravy na životní prostedí ve mst Kopivnice, která zjišovala dopravní zatížení ve mst i úrove hlukové zátže a nastínila emisní a imisní rozptyl zneišujících látek vznikajících vlivem dopravy. Na pátení komunikaci ve mst, která je dopravn nejzatíženjší (kižovatka ul. Záhumenní a Husovy pes kruhový objezd smrem na Nový Jiín) byla namena vysoká ekvivalentní hladina hluku 65 db, blížící se hlukovému limitu (souasn byly zjištny rovnž nejvtší koncentrace zneišujících látek). Podle Odvozené mapy radonového rizika, kterou vypracoval eský geologický ústav, patí Kopivnice a místní ásti k územím se stedním stupnm radonového rizika. Tento stav byl potvrzen i výsledky przkumu radonového rizika ve starších domech v Kopivnici a místních ástech, který byl proveden v roce

50 Shrnutí Disproporce mezi vnímáním problematiky životního prostedí obany a skuteným stavem, resp. jeho dopady na život a zdraví obyvatel. Zneištní ovzduší nejvtší problém msta Kopivnice v oblasti životního prostedí, a to pedevším z dvodu jednoznan negativního trendu vývoje zneištní v posledních letech a aditivního psobení více druh zdroj. Dominující negativní vliv dopravy (emise, hluk) jak v centru msta, tak i v místních ástech Vlovice a Lubina. Významný negativní vliv spalování tuhých paliv v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví v místních ástech Vlovice, Lubina, Mniší (zptný pechod ze spalování plynu, ásten i likvidace odpadu spalováním). Cenné pírodní hodnoty na ásti území a v okolí msta Kopivnice (pírodní park Podbeskydí, pírodní památka Váv kámen). Význam ásti mstských les (lesy zvláštního urení) pro zachování ekologické stability krajiny. Problematika brownfields, vázaná nejen na prostory díve využívané k innosti podniku Tatra, ale také na plochy zemdlských podnik v Lubin a Mniší. Existence starých ekologických zátží a jejich nedostatené zmapování. Zavedený a fungující systém sbru a svozu komunálních odpad, existence skládek komunálního odpadu s dostatenou kapacitou v okolí. Nadprmrné množství vytídného odpadu z údržby zelen, vysoce nadprmrné tídní nebezpených odpad ve srovnání s prmrem MSK, obdobn také nadstandardní sbr plast. Pvodn pozitivní trend rozvoje EVVO ve srovnání s referenními msty se v posledních letech oslabil, mj. v dsledku zrušení místa koordinátora EVVO na MÚ. Rozvoj EVVO, jako podmínka ešení nkterých problém v oblasti ŽP (snížení zneišování z lokálních topeniš, problematika komunálního odpadu, informaní podpora obnovy zelen, apod.). -50-

51 Úvod 2.6 Rozpotové píjmy a výdaje Kapitola se zamuje na analýzu vývoje rozpotu msta Kopivnice v letech , na porovnání vybraných položek rozpotu Kopivnice s daty za referenní msta z Moravskoslezského kraje a na porovnání dat s celorepublikovým prmrem v dané velikostní kategorii (20 tis. 30 tis. obyvatel). Analyzována jsou data o hospodaení Kopivnice v letech V pípad porovnávání s referenními msty a s prmrem R jsou v analýzách použita dostupná data z let Hlavní pozornost se sousteuje na položky celkové daové píjmy a kapitálové výdaje. Pro hodnocení je použita prmrná roní hodnota pepotená na 1 obyvatele, což snižuje vliv jednorázových výkyv. Daová výtžnost dokumentuje socioekonomickou pozici msta v rámci R a regionu a ásten vypovídá rovnž o rozvinutosti podnikatelských aktivit ve mst. Investiní aktivita pedstavuje významný faktor rozvoje msta. V souvislosti s využíváním prostedk z fond EU se význam investiního rozhodování pro socioekonomický rozvoj msta dále posílí. Tabulky, grafy a mapky Tabulka 16: Vývoj píjm a výdaj v letech (v tis. K) Daové píjmy , , , , , ,50 Nedaové píjmy , , , , , ,60 Kapitálové píjmy , , , , , ,00 Dotace , , , , , ,50 Bžné výdaje , , , , , ,40 Kapitálové výdaje , , , , , ,80 Zdroj: Ministerstvo financí (data z let ) a roenky msta Kopivnice ( ) -51-

52 Tabulka 17: Vybrané ukazatele daových píjm a kapitálových výdaj v Kopivnici a dalších mstech ( ) Msto Prmrný výnos na 1 obyvatele v letech Daové píjmy Podíl daových píjm na celkových píjmech Index 2004/2001 Prmrné kapitálové výdaje na 1 obyvatele v letech Kapitálové výdaje Podíl kapitálových výdaj na celkových výdajích Index 2004/2001 Bohumín ,7 1, ,7 1,74 Frenštát ,7 0, ,6 0,23 Frýdlant nad Ostravicí ,6 1, ,7 1,29 Nový Jiín ,0 1, ,4 0,80 Píbor ,5 1, ,9 1,40 Studénka ,0 1, ,2 1,05 Tinec ,8 1, ,7 1,44 Kopivnice ,7 1, ,4 3,09 Zdroj: Ministerstvo financí Graf 15: Porovnání daových výnos a kapitálových výdaj Kopivnice s hodnotami za velikostní kategorii mst R tis. obyvatel (prmr za velikostní kategorii = 100) dan celkem kapitálové výdaje minimální hodnota maximální hodnota prmrná hodnota Kopivnice Zdroj: Ministerstvo financí -52-

53 Charakteristika msta Ve vývoji píjm msta (viz tabulka 16) je patrný trend snižování daových výnos v posledních letech. Píinou tohoto vývoje jsou legislativní zmny v oblasti pímých daní, což v Kopivnici vedlo zejména ke snížení výnosu dan z píjm ze samostatné výdlené innosti mezi lety na mén než polovinu. Budoucí vývoj daových píjm je závislý zejména na pípadných zmnách zákona o rozpotovém urení daní a na dalších úpravách sazeb pímých daní. Uvažovány jsou rovnž zmny v dani z nemovitosti, které by ale nemly mít tak výrazné dopady. V souasnosti se nejvýznamnji na daových píjmech podílí da z pidané hodnoty, da z píjm právnických osob a da z píjm fyzických osob ze závislé innosti, které také nejvýraznji ovlivují prbh pravidelné stabilní složky vlastních píjm bhem roku, a tím i celkové cash-flow msta. Msto prakticky nemá žádnou pravomoc jak prbh inkasa jednotlivých daní bhem roku ovlivnit. Vzhledem k podmínkám vyplývajícím ze zákona o rozpotovém urení daní a další legislativy má msto velmi malé možnosti ovlivnit celkový daový výnos. Pímé nastavení sazeb je možné pouze ve velmi omezené míe v pípad dan z nemovitostí a místních poplatk, na celkovou výši píjm rozpotu Kopivnice to má ale zcela zanedbatelný vliv. Z hlediska nepímých vazeb (vytváení vhodného prostedí pro podnikání) se vliv msta mže projevit v dani fyzických osob ze samostatn výdlené innosti (30 % výnos této dan náleží obci dle trvalého bydlišt podnikatele) a v dani z píjm fyzických osob ze závislé innosti (1,5 % celostátního výnosu se perozdluje obcím dle potu zamstnanc v obci). Význam tchto položek na celkovém rozpotu Kopivnice je ale malý, po poklesu výnosu pímých daní cca do 5 %. Význam nedaových píjm je relativn stálý ale nízký, také cca do 5 % celkových píjm. Patí sem nap. píjmy z pronájmu majetku, z pokut, z bžné innosti, píjmy mstské policie. Kapitálové píjmy jsou v posledních letech vázány pedevším na prodej nemovitostí v majetku msta (hl. obecní byty, nebytové prostory a pozemky) a jejich výnos je v jednotlivých letech velmi promnlivý. Vývoj píjm z dotací vychází nejen z vazby na realizaci velkých investiních projekt, jako je tomu v pípad kapitálových výdaj. Projevují se zde i probíhající zmny v systému veejné správy (nap. pesun ásti agendy z okresních úad na obce s rozšíenou psobností), doprovázené nesystémovým perozdlováním dotací. Nezanedbatelnou výhodou Kopivnice jsou zkušenosti s erpáním zdroj ze strukturálních fond. V letech se jednalo o projekt na výstavbu haly v prmyslovém parku podpoený z Phare a projekt realizovaný v rámci grantového schématu Jednotný komunikaní styl (Spolený regionální operaní program). V souvislosti s rstem možností erpání dotací z evropských fond v novém programovacím období ( ) lze oekávat zvyšování podílu dotací v rozpotu msta. Poteba kofinancování a pedfinancování projekt podpoených z fond EU s sebou mže ale pinášet i vzrstající tlak na zvyšování zadluženosti. Kopivnice si od r stabiln udržuje relativn vysokou hodnotu kapitálových výdaj tzn. investic (oproti letm více jak dvojnásobek). Také podíl kapitálových výdaj se v posledních letech zvýšil i pes významný paralelní rst bžných výdaj až na úrove cca 25 % z celkových výdaj. Tento vývoj je ale doprovázen optovným rstem zadluženosti. Ta byla v letech výrazn zredukována, v souasnosti ale opt stoupá, v r dosáhla cca K na obyvatele. Pestože souasná míra zadluženosti msta nepedstavuje výrazné riziko, další zvyšování by mohlo do budoucna omezit realizaci nkterých finann nároných investic. Ve srovnání s referenními msty (viz tabulka 17) spadá Kopivnice do prmrných hodnot jak z hlediska daového výnosu na obyvatele, tak z hlediska dynamiky vývoje daových -53-

54 píjm a podíl daní na celkových píjmech. Oproti ostatním mstm vykazuje Kopivnice nadprmrný podíl kapitálových výdaj na celkových výdajích, a ve sledovaném období dosáhla také vysoce nadprmrného rstu kapitálových výdaj. Zde se ale pirozen projevují vyšší mezironí výkyvy, které jsou vázané na realizaci velkých investiních zámr v jednotlivých mstech, a nízký objem investic Kopivnice v roce V porovnání s celorepublikovým prmrem (viz graf 15) ve velikostní kategorii obcí 20 tis. 30 tis. obyvatel dosahují daové píjmy Kopivnice mírn podprmrných hodnot. Objem investic byl v letech v porovnání s celorepublikovým prmrem výrazn podprmrný, což bylo ale ovlivnno nižší hodnotou investic v letech , kdy msto výrazn snižovalo své zadlužení. Souasná úrove investiních výdaj bude proto v tomto srovnání významn lepší, nicmén stále podprmrná. Shrnutí Vzhledem k podmínkám vyplývajícím ze zákona o rozpotovém urení daní má obec velmi malé možnosti své daové píjmy ovlivnit. V posledních letech došlo ke snížení daových výnos, a to zejména díky snížení výnosu dan z píjm ze samostatné výdlené innosti mezi lety na mén než polovinu). Nejvýznamnji se na daových píjmech podílí da z pidané hodnoty a dan z píjm právnických osob a fyzických osob ze závislé innosti, které také nejvýraznji ovlivují prbh stabilní složky vlastních píjm obce. Vzhledem k pipravovaným zmnám v daových zákonech v oblasti pímých daní lze pedpokládat další snižování daového výnosu msta (pokud nebude upraven zákon o rozpotovém urení daní). V souasnosti se diskutují návrhy na úpravu rozpotovém urení daní, které by mohly daové píjmy obce posílit. Význam nedaových píjm je relativn stálý, ale nízký, cca do 5 %. V souvislosti s rstem možností erpání dotací z evropských fond lze oekávat zvyšování podílu dotací v rozpotu msta. To mže s sebou pinášet i vzrstající tlak na zvyšování zadluženosti. Souasná míra zadluženosti msta nepedstavuje výrazné riziko, další zvyšování by ale mohlo omezit realizaci nkterých finann nároných projekt. Z hlediska srovnání s referenními msty vykazují daové píjmy a kapitálové výdaje Kopivnice prmrné charakteristiky v pepotu na obyvatele. Oproti ostatním mstm vykazuje Kopivnice nadprmrný podíl kapitálových výdaj na celkových výdajích. Dále Kopivnice v tomto srovnání dosáhla vysoce nadprmrného rstu kapitálových výdaj, zde se ale pirozen projevují vyšší mezironí výkyvy, které jsou vázány na realizaci velkých investiních zámr v jednotlivých mstech. V porovnání s celorepublikovým prmrem ve velikostní kategorii obcí 20 tis. 30 tis. obyvatel dosahují daové píjmy Kopivnice mírn podprmrných hodnot. Také objem investic byl v letech v porovnání s celorepublikovým prmrem v dané velikostní kategorii podprmrný, což je ale ovlivnno nižší hodnotou investic v letech , kdy obec výrazn snižovala své zadlužení. -54-

55 Od roku 2003 si Kopivnice stabiln udržuje relativn vysokou hodnotu investic (oproti letm více jak dvojnásobek), což je ale doprovázeno optovným rstem zadluženosti. Úvod 2.7 Názory obyvatel msta Krom objektivn identifikovaných specifik a problém Kopivnice je dležité, jak je stav jednotlivých oblastí života subjektivn vnímán samotnými obyvateli Kopivnice. Z tohoto dvodu byl na podzim roku 2005 proveden firmou AUGUR Consulting, s. r.,o., przkum veejného mínní pod názvem Spokojenost obyvatel s místním spoleenstvím. Zvolenou metodou šetení bylo použití standardizovaného dotazníku pro obyvatele msta. Výbr respondent byl proveden na základ metody kvótního výbru (podle vku, pohlaví a vzdlání). Pi statistické analýze výsledk šetení bylo pracováno s 613 dotazníky. Témata przkumu byla obecn pomrn široká. Pro poteby tohoto dokumentu bylo zvoleno hodnocení zejména tchto okruh otázek: otázky nejzávažnjších problém msta a vyjádení preference investice do jednotlivých oblastí života. Tabulky, grafy a mapky Graf 16: Nejzávažnjší problémy Kopivnice podle vnímání jejími obyvateli Zdroj: Przkum veejného mínní -55-

56 Graf 17: Míra preference investic do vybraných oblastí Zdroj: Przkum veejného mínní Charakteristika msta Více než ti tvrtiny obyvatel je s Kopivnicí spokojeno jako s místem, kde žijí a pracují. Jako dvody nespokojenosti respondenti uvádli zejména problém nezamstnanosti (33 %), životního prostedí a výskyt sociáln-patologických jev. Nejzávažnjší problémy msta Obyvatelé msta vnímají v Kopivnici adu problém (viz graf 16). Mezi nejzávažnjší patí nezamstnanost (identifikovala ji tvrtina respondent). Problémy vyplývají z dsledk ekonomické restrukturalizace msta (hlavní roli zde hraje prmysl). Nicmén v posledních letech nezamstnanost klesala a od doby provedení przkumu (záí 2005) do bezna 2007 byl zaznamenán pokles míry nezamstnanosti o 5 procentních bod. V sociální oblasti jsou obyvatelstvem nejvíce vnímány tyto problémy: problémy spojené s kriminalitou, bezdomovci a užíváním drog (13 % respondent), problémy s romskou komunitou (4 %) a nedostatek píležitostí pro dti a mládež pro trávení volného asu (4 %). Kriminalitou se obyvatelé cítí být nejvíce ohroženi v severní ásti Kopivnice a v jejích parcích, a to pedevším z dvodu pítomnosti Rom a narkoman. Z hodnocení statistických údaj o kriminalit pak vyplývá, že po pechodném snížení potu trestných in mezi lety 1998 a 2002, dochází v posledních letech k jeho optovnému nárstu (Koncepce prevence kriminality 2006). Bezdomovci asto budí veejné pohoršení, stávají se obtí skupin drogov závislých nebo mladistvých delikvent, nemají písteší a asto trpí špatným zdravotním stavem (Koncepce prevence kriminality 2006). Akoliv romské etnikum oficiáln tvoí podle dat ze SLDB 2001 jen 0,2 % obyvatel msta, podle odhadu v Kopivnici žije zhruba 250 obyvatel romské národnosti, kteí jsou soustedni zejména do dvou lokalit. Mezi nejastjší problémy, které v souvislosti s nimi vyvstávají, patí nízká vzdlanost, vyšší nezamstnanost, vyšší kriminalita, neplacení nájemného, malý zájem o zvýšení životní úrovn vlastním piinním, zadluženost atd. (Koncepce prevence kriminality 2006). Posledním vtším sociálním problémem, který je obyvateli Kopivnice vnímán, je nedostatek dtských hiš a volnoasových aktivit pro dti. -56-

OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8

OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8 OBSAH: 1 ÚVOD... 5 2 PROFIL MSTA... 8 2.1 Poloha, obyvatelstvo a bydlení... 9 Úvod... 9 Tabulky, grafy a mapky...10 Charakteristika msta...13 Vývoj mstského a venkovského prostoru...13 Bydlení...14 Populaní

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)

2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava) 1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Przkum podnikatelského prostedí v mikroregionu Olomoucko PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ V OLOMOUCI

Przkum podnikatelského prostedí v mikroregionu Olomoucko PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ V OLOMOUCI PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ V OLOMOUCI 1 OBSAH 1. ÚVOD... 2. METODIKA.... VÝSLEDKY PRZKUMU....1. STAV A CHARAKTER PODNIKÁNÍ....2. PROBLÉMY PODNIKÁNÍ..... MÍSTNÍ PODNIKATELSKÉ PROSTEDÍ A EU..... ZÁKAZNÍCI

Více

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Vyhodnocování udržitelného využití území

Vyhodnocování udržitelného využití území Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Koncept návrhové ásti RPSS

Koncept návrhové ásti RPSS Koncept návrhové ásti RPSS Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opatení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s drazem na území mimo statutární msto.b.)

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Údaje o plnní píjm a výdaj za rok 2016 a o stavu finanních prostedk k Skutenost. Upravený. Schválený rozpoet (K) Název položky (K)

Údaje o plnní píjm a výdaj za rok 2016 a o stavu finanních prostedk k Skutenost. Upravený. Schválený rozpoet (K) Název položky (K) Závrený úet hospodaení Venkovského mikroregionu Moravice za rok 2016 (podle 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Metodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník

Metodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst. Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník Metodika předcházení a řešení důsledků zmenšování obcí a měst Ukázka aplikace metodiky na příkladu města Jeseník GaREP, spol. s r.o., Brno, prosinec 2015 OBSAH 1. PŘEHLED PŘÍČIN ZMENŠOVÁNÍ MĚSTA... 3 2.

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

M sto Kop ivnice. zdravemesto.koprivnice.org, Zpracovalo: Odd lení strategického plánování,

M sto Kop ivnice. zdravemesto.koprivnice.org,   Zpracovalo: Odd lení strategického plánování, M sto Kop ivnice zdravemesto.koprivnice.org, https://cs-cz.facebook.com/zdravemesto Zpracovalo: Odd lení strategického plánování, I. Zkvalitnní kategorií A, B 1 vize Obhájení kategorie B / dle celonárodních

Více

! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1

! #$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1 ! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA Rozdlovník za školní rok 2006/2007 Výtisk íslo 1: Odbor školství, mládeže a sportu KÚ ZK Výtisk íslo 2: Stední škola Kostka s. r. o. editel školy Výtisk íslo 3: Stední škola

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

#$%&' +$ ! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., *' # # 13. / " 14. # "

#$%&' +$ !  # $ % 5. $& '!(  ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., *' # # 13. /  14. # !" #$%&' (%)*+#,-,./!0 1%2#"3 +$4 1. 2. 3. 4.! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., 11.. 12. *' # # 13. / " 14. # 15. 0 " l. 1 Úvod 1.1. Dotaní program Podpora sportu ve m"st" Blansko

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

bezpené msto s nízkým výskytem spoleensky nepíznivých jev a s vysokou úrovní jejich prevence,

bezpené msto s nízkým výskytem spoleensky nepíznivých jev a s vysokou úrovní jejich prevence, CELKOVÁ VIZE ROZVOJE MSTA Horní Slavkov je v roce 2028 regionáln významným a vyhledávaným centrem oblasti Slavkovského lesa, dynamicky a vyvážen se rozvíjejícím a funkním místem, nabízejícím vhodné podmínky

Více

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí: !" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu

Více

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

lánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm.

lánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veejných knihovnických a informaních služeb poskytovaných knihovnami zizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území eské republiky Ministerstvo

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

ZNALECKÝ POSUDEK /19/2015. O cenásti pozemku v k.ú. a obci Písek. msto Písek Velké námstí 114/ Písek

ZNALECKÝ POSUDEK /19/2015. O cenásti pozemku v k.ú. a obci Písek. msto Písek Velké námstí 114/ Písek ZNALECKÝ POSUDEK. 1136/19/2015 O cenásti pozemku. 5983 v k.ú. a obci Písek Objednatel znaleckého posudku: msto Písek Velké námstí 114/3 39719 Písek Úel znaleckého posudku: Stanovení ceny podle platného

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

! "#!# $!%&'() *+,"-#!"$!!"!"./0*1%2134(5&'$! 0! ! " #" $" %

! #!# $!%&'() *+,-#!$!!!./0*1%2134(5&'$! 0! !  # $ % ! "#!# $!%&'() *+,"-#!"$!!"!"./0*1%2134(5&'$! 6""!*")7 0!+8 1. 2. 3. 4.! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., 11.. 12. *' # # 13. / " 14. # 15. 0 " l. 1 Úvod 1.1. Dotaní program

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

Pístupy k informaním systémm

Pístupy k informaním systémm Pístupy k informaním systémm Edita Šilerová Úvod Vedení firem a organizací jsou si jasn vdoma, že bez podpory informatiky nemohou jejich firmy pežít. Ekonomický a konkurenní tlak je nutí asto k razantním

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

Ekologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu

Ekologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu Ekologická výchova ve vzdlávacích dokumentech a v edukaním procesu kolní environmentální vzdlávání, výchova a osvta kola jako instituce poznání a pochopení ekologických souvislostí - uvdomní si rizik z

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008 STRATEGIE PODPORY ROZVOJE SPOLEENSTVÍ a AKTIVIT PRO OBYVATELSTVO NA ÚZEMÍ MAS ESKÉ STEDOHOÍ aneb od vesnice k vesnici k sousedovi blíže Zpracovala: Ing. Veronika Šturalová íjen 2008 Facilitace: Ing. Petr

Více

Z 1862 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje

Z 1862 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje Výroková ást zmny: Z 1862 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1862 / 07 Mstská ást: Praha 22 Katastrální území: Pitkovice Parcelní íslo: v lokalit pi hranici M Praha 22 a Praha Keslice, západn od ulice

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Obec K U N I C E Kunice LYSICE

Obec K U N I C E Kunice LYSICE Obec K U N I C E Kunice 16 679 71 LYSICE Zmna.III územního plánu obce Kunice Zastupitelstvo obce Kunice, píslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI Základní škola Fryovice, okres Frýdek Místek, píspvková organizace VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za školní rok 2009/2010 podle zákona 561/2004 Sb., vyhlášky 15/2005 Sb. a zákona 106/1999 Sb. 1 Obsah : 1. Základní

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne

Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne 22. 2. 2009 Pítomni: Stanislav Michal, Ing. František Hladil Pavel Toman Kamil ech Radek Dvoáek Vladimír Konopá Program: 1) Zpráva finanního

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,

Více

SWOT analýza. Město Pardubice

SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Ing. Petr Bouška. Ing. Petr Kolomazník, vedoucí odboru strategie a územní koncepce. Ing. Jií Kittner, v. r. primátor msta.

Ing. Petr Bouška. Ing. Petr Kolomazník, vedoucí odboru strategie a územní koncepce. Ing. Jií Kittner, v. r. primátor msta. S T A T U T Á R N Í MSTO L I B E R E C 3. zasedání zastupitelstva msta dne: 27. 3. 2008 Bod poadu jednání: Vc: Podnt k poízení 55. zmny územního plánu msta Liberec Zpracoval: odbor, oddlení: Ing. Petr

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 4. zasedání zastupitelstva města dne: 25. 4. 2013 Bod pořadu jednání: Aktualizace indikativního seznamu IPRM Liberec zóna Lidové sady Zpracoval: Ing. Michal

Více

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY Roník 2005 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNNÍ: Titul pvodního pedpisu: Vyhláška o základním umleckém vzdlávání Citace pv. pedpisu: 71/2005 Sb. ástka: 20/2005 Sb. Datum pijetí: 9.

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN

ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN Priorita 1: ZDRAVÍ MLÁDEŽE (Zdraví 21 - cíl. 4) 1.1. Budou realizovány dlouhodobé programy pro podporu zdraví mládeže Skupina aktivit: 1.1.1. Systematicky podporovat

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu

Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Koncepce projektu Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Identifikaní íslo projektu. 414 Zkrácený název projektu : "Absolvent pro poteby prmyslu" 1. Úvod

Více

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003

U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 3.zasedání Zastupitelstva M-Praha-Kunratice 26.2.2003 U S N E S E N Í z 3.zasedání Zastupitelstva M Praha Kunratice konaného dne 26.února 2003 Zastupitelstvo M návrhovou komisi ve složení: Ovovatele zápisu

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Hodnocení implementace

Hodnocení implementace Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A

Více

Vc: Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti v roce 2008

Vc: Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti v roce 2008 Ministerstvo práce a sociálních vcí R. j. 2009/ 28873-14 Vc: Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti v roce 2008 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zamstnanosti a nezamstnanosti v roce 2008 II. Zamstnanost

Více