OBSAH: 1 ÚVOD... 5 PROFIL M STA... 8

Transkript

1

2 OBSAH: 1 ÚVOD PROFIL MSTA Poloha, obyvatelstvo a bydlení... 9 Úvod... 9 Tabulky, grafy a mapky...10 Charakteristika msta...13 Vývoj mstského a venkovského prostoru...13 Bydlení...14 Populaní vývoj...14 Vková struktura obyvatelstva...15 Sociální a vzdlanostní diferenciace obyvatelstva a životní úrovn...15 Shrnutí Ekonomika, podnikání a trh práce...16 Úvod...16 Tabulky, grafy a mapky...17 Charakteristika msta...24 Ekonomická struktura...24 Dojížka a vyjížka...24 Nezamstnanost...24 Podnikání...24 Prmyslový park Kopivnice...24 Hlavní problémy v ekonomice, podnikání a na trhu práce...25 Cestovní ruch...26 Shrnutí Obanská vybavenost a služby...28 Úvod...28 Tabulky, grafy a mapky...28 Charakteristika msta...29 Zaízení a instituce sociální pée...29 Vzdlávací zaízení...30 Kulturní zaízení...30 Sportovní a volnoasová zaízení...31 Kulturní a volnoasové akce...31 Obchodní stediska...31 Hlavní problémy v oblasti obanské vybavenosti a služeb...31 Shrnutí Doprava a technická infrastruktura...33 Úvod

3 Tabulky, grafy a mapky...33 Charakteristika msta...36 Silniní doprava...36 Veejná doprava...37 Cyklistická a pší doprava...38 Technická infrastruktura...39 Shrnutí Hospodaení s pírodními zdroji a složkami ŽP...42 Úvod...42 Tabulky, grafy a mapy...43 Charakteristika msta...44 Ovzduší...44 Voda...46 Píroda a krajina, lesy...46 Nakládání s odpady...47 Staré ekologické zátže...48 Environmentální vzdlávání, výchova a osvta (EVVO), informace o ŽP...49 Hluk a další fyzikální charakteristiky...49 Shrnutí Rozpotové píjmy a výdaje...51 Úvod...51 Tabulky, grafy a mapky...51 Charakteristika msta...53 Shrnutí Názory obyvatel msta...55 Úvod...55 Tabulky, grafy a mapky...55 Charakteristika msta...56 Nejzávažnjší problémy msta...56 Preference investice do jednotlivých oblastí života...57 Shrnutí SWOT ANALÝZA MSTA Souhrnná SWOT analýza msta SWOT analýza místních ástí STRATEGICKÁ VIZE A PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE MSTA Strategická vize rozvoje msta Prioritní oblasti rozvoje msta NÁVRHOVÁ ÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU Priority strategického plánu

4 5.2 Opatení strategického plánu Charakteristika aktivit strategického plánu Priorizace IMPLEMENTANÍ ÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU Pojetí strategického plánování v Kopivnici do budoucna Komunitní plánování Odborné / Expertní plánování Akní plán rozvoje msta a vazba na rozpoet Projektové ízení a fundraising DataPlán Vazby na zdroje financování Monitoring, hodnocení a aktualizace Monitoring ukazatele strategického plánu Aktualizace strategického plánu Komunikace strategického plánu s veejností a uvnit úadu ZÁVR SEZNAM PÍLOH

5 1 ÚVOD Msto Kopivnice je významným a tradiním hospodáským subjektem severní Moravy. Transformace ekonomiky v minulých letech pinesla zmny ve struktue hospodáství s restrukturalizací díve nosných odvtví ve mst a dynamický rozvoj malých a stedních podnik a služeb. Zmny vnjších podmínek, uplatování tržních princip ekonomiky spolu s nutností ešit vlastní problémy msta vyvolávají požadavky na zmnu postup orgán msta Kopivnice. Tyto a další skutenosti, ale také vdomí nezbytnosti systémového a koordinovaného pístupu k ešení rozvoje msta, pivedly pedstavitele msta Kopivnice v prosinci r k rozhodnutí pokraovat v aktivním pístupu v oblasti rozvoje msta a zpracovat Strategický plán rozvoje msta Kopivnice pro období Tento strategický dokument, který navazuje na pedchozí strategický plán, formuluje strategické cíle msta na zvolené období a dále je konkretizuje ve form píslušných priorit, opatení a aktivit, vetn stanovení zpsobu financování a implementace. Strategický plán je v souladu s národními strategiemi, zejména se Strategií udržitelného rozvoje R pro léta , která je základním rozvojovým dokumentem na národní úrovni. Dále strategický plán zohleduje regionální strategii, kterou je Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje a Regionální operaní program NUTS II Moravskoslezsko Strategický plán msta, obdobn jako uvedené národní a regionální strategie, je postaven na pedpokladu udržitelného rozvoje ekonomiky R a regionu. Strategický plán pispívá k vytvoení lepší konkurenceschopnosti msta pi ešení konkrétních rozvojových projekt, které umožní další rozvoj msta a pispjí ke zvýšení kvality života jeho oban. Všemi kapitolami plánu prolíná skutenost, že msto Kopivnice vychází jako len asociace Národní sí Zdravých mst R (NSZM) 1 z principu udržitelného rozvoje. Jeho uplatování není, na rozdíl od historicky chybného chápání, pouze záležitostí životního prostedí, ale také (ne-li pedevším) souástí zbývajících dvou pilí sociálního a ekonomického rozvoje. Komunitní Plán Zdraví a kvality života Kopivnice se stal jedním z podklad pro tvorbu strategického plánu stejn jako další koncepce a studie zpracované pro msto Kopivnice. Atributy Zdravého msta, jako již zmínné komunitní plánování a dále ex-ante projednávání dokument s veejností, zlepšení informovanosti apod., se staly také základem pro proces zpracování strategického plánu. Zapojením soukromého sektoru, neziskových a ostatních veejných institucí a samozejm i veejnosti ve mst se podailo rozšíit a navázat nové partnerství a zlepšit spolupráci nejen pi hledání shody na tom, co je pro msto nejdležitjší pi vypracování strategie, ale zejména pi následné realizaci konkrétních aktivit a projekt tohoto strategického plánu. Msto Kopivnice využilo možnosti získat pro zpracování plánu metodickou podporu v rámci projektu Moravskoslezského kraje Partnerstvím k prosperit podpoeného ze Spoleného regionálního programu (SROP). Díky tomuto projektu msto získalo metodiky a zpracovatele výstup a návrhové ásti Agenturu pro regionální rozvoj, a. s., Ostrava. Zpracovatelem analytické ásti strategického plánu byla firma SPF Group, v. o. s. Profil vycházel také ze soubžn zpracovávaného przkumu podnikatelského prostedí provedeného Centrem 1 ádným lenem asociace Národní sí Zdravých mst R od

6 podnikání a rozvoje, s. r. o., a z przkumu veejného mínní z roku 2005 zpracovaném firmou Augur Consulting, s. r. o. Vytvoení strategického plánu není jednorázovým krokem vedení msta, ale zahájením systému jeho implementace jako kontinuálního procesu zkvalitování systému strategického ízení msta. Pedpokladem pitom je, že tento dokument bude sloužit jako opora pro rozvojové aktivity všech kopivnických subjekt, které pipravují k realizaci zámry, které jsou v souladu s danou strategií. Tím si vytváí msto Kopivnice silnou stránku a konkurenní výhodu, kterou ocení jak obané msta, tak i potenciální (místní i zahraniní) investoi a návštvníci msta. Postup, metodika a zapojení veejnosti do zpracování plánu Zpracování plánu bylo zahájeno v únoru 2007, kdy byla ustavena Komise pro strategický rozvoj, která následnídila celý proces vytváení strategického plánu a do budoucna bude dohlížet nad jeho realizací. lenové Komise pro strategický rozvoj reprezentují rzné názorové a zájmové skupiny jednotlivc i organizací veejnoprávních, soukromých firem, finanních institucí, škol a úad. Seznam len Komise pro strategický rozvoj je uveden v jedné z píloh tohoto dokumentu. Požadavkem zástupc msta bylo zapojit do celého procesu co nejvíce veejnost a obyvatele místních ástí: Lubina, Mniší a Vlovice. Proto byly zízeny i Místní strategické komise složené z len komisí pro místní ásti, kteí si k sob pizvali osoby, o nichž si mysleli, že by mohly mít zajímavé podnty a nápady pro rozvoj místních ástí. Na zaátku celého procesu soubžn se zpracováním analýzy souasného stavu msta probhla dv pracovní jednání tchto komisí, s jejichž výstupy se dále pracovalo pi zpracování ásti návrhové. První fáze ešení projektu byla zamena na získání konkrétních údaj o mst, které se staly základem pi vytváení Profilu msta Kopivnice. Na jeho vytváení se podílely píslušné odbory Mstského úadu Kopivnice, již zmínné komise, eský statistický úad a další instituce, které poskytly aktuální informace a data o obyvatelstvu, místní ekonomické základn a ekonomickém prostedí, infrastruktue, bydlení, životním prostedí apod. lenové zpracovatelského týmu v této fázi vycházeli z przkumu podnikatelského prostedí ve mst a przkumu veejného mínní. Z takto získaných podklad byla provedena socioekonomická analýza msta, která se stala základem dokumentu Profil msta Kopivnice. Vzhledem k obsáhlosti problematiky však standardn do profilu msta není možné zaadit ty detailní informace, které jsou specifické pro nkterou z místních ástí, a které nepatí mezi nejvýznamnjší zjištní v mítku celého msta. Proto byly v souladu s požadavky zadání na zpracování Profilu msta Kopivnice vytvoeny také subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší (viz jedna z píloh dokumentu), které obsahují vybrané informace o rozvojových specifikách jednotlivých místních ástí a umožnily místním strategickým komisím spolu s obany místních ástí využít zpracovaný text a SWOT analýzy k návrhu z hlediska místních ástí specifických cíl a opatení, a zvýšit tak význam všech doporuovaných krok i v konkurenci celomstských opatení. Na základ výstupu profilu msta a SWOT analýz msta a jeho místních ástí schválila Komise pro strategický rozvoj vizi msta Kopivnice a dohodla se na tyech prioritních oblastech rozvoje, kterými je nutno se pedevším zabývat, aby bylo možno naplnit vizi a zajistit poteby a pedpoklady pro další rozvoj msta. -6-

7 Prioritní oblasti byly stanoveny takto: Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj; Doprava, infrastruktura, životní prostedí; Sociální zázemí; Image msta. Dále Komise pro strategický rozvoj na svých pravidelných zasedáních pijímala a schvalovala dílí výstupy strategického plánu, které vzešly ze ty pracovních skupin, které komise zídila. Komise pro strategický rozvoj vytipovala leny z ad odborné a zájmov organizované veejnosti. Bylo navrženo, aby jednání pracovních skupin byla otevena veejnosti aby veejnost byla o setkání skupin informována a mohla se jich úastnit. Díky tomuto procesu se pracovní skupiny mnohdy rozšíily z nominovaných len na len, kteí se pod metodickým vedením len zpracovatelského týmu pravideln scházeli mezi zasedáními Komise pro strategický rozvoj a pipravovali jí dílí výstupy strategického plánu ke schválení. Krom dopracování SWOT analýzy se pracovní skupiny podílely pedevším na podrobném rozpracování priorit, opatení a aktivit v návrhové ásti plánu. Seznam len pracovních skupin je uveden v jedné z píloh tohoto dokumentu. Nejdležitjším výstupem strategického plánu je jeho návrhová ást nadefinované priority, opatení k jejich ešení a konkrétní aktivity s urením pínosu a výstup, zúastnných subjekt, mitelných ukazatel, odhadu finanní náronosti a vztahu k územnímu plánu. V následující ásti strategického plánu byla vyjádena návaznost na komunitní plánování, projektové ízení a na zdroje financování z EU. lenové zpracovatelského týmu spolu s vedením msta a Komisí pro strategický rozvoj rovnž navrhli systém implementace a kontroly realizace strategického plánu. Krom toho, že všech pt jednání pracovních skupin bylo veejných, byla dále zorganizována dv veejná projednání ve všech tech místních ástech a jedno velké veejné fórum v centru msta. V rámci celého procesu bylo postupn sesbíráno množství pipomínek, námt a nápad, které veskrze potvrzují potebu mnoha vcí, které byly do plánu naformulovány pracovními skupinami. Prostednictvím pracovních skupin, místních strategických komisí v Lubin, Vlovicích a Mniším a zapojení veejnosti se díky tomuto postupu na tvorb plánu podílelo tém 200 Kopivnian (bez úastník fóra). Fóra se dle prezenní listiny zúastnilo 190 oban. Rozdáno kolemjdoucím bylo cca 370 brožur s pracovní verzí plánu, které si lidé odnesli dom. -7-

8 2 PROFIL MSTA Pedložený profil msta Kopivnice obsahuje analýzu sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek rozvoje msta a jeho úelem bylo vytvoit podklad pro rozhodování klíových aktér o rozvojových prioritách v rámci strategického plánu msta. Cílem analýzy není podat vyerpávající obraz o mst, ale shromáždit vybrané informace, které mají relevanci k návrhové ásti strategického plánu a umožují identifikovat hlavní silné a slabé stránky rozvojového potenciálu msta. Profil msta se skládá ze 7 kapitol, které pokrývají všechny rozvojové složky msta populaní základna, ekonomika msta, infrastruktura, životní prostedí a hospodaení msta. Samostatná kapitola je vnována názorm obyvatel msta, které byly zmapovány v rámci przkumu veejného mínní v roce Každá kapitola je zpracována ve stejném formátu a obsahuje následující ásti: Úvod; Tabulky, grafy a mapky; Charakteristika msta; Shrnutí. Jednotná struktura kapitol umožuje jednoduchou orientaci v textu a jejich rychlé tení. V úvodu jsou popsány pístup ke zpracování kapitoly a datová základna a informaní zdroje použité v rámci analýzy. V tabulkové/grafické ásti jsou uvedeny hodnoty klíových charakteristik msta, které jsou následn interpretovány v ásti charakteristika msta. V závreném shrnutí jsou pak v bodech uvedeny klíové hodnotící výroky ve vazb na píslušnou oblast rozvoje msta. Pi zpracování profilu msta byl kladen draz na: konstrukci jednoduchých ukazatel; hodnocení rozvojových trend, tj. sledování klíových charakteristik v ase; relativizaci dat, vetn porovnání msta Kopivnice s vybraným souborem referenních mst z hlediska základních ukazatel sociáln-ekonomického rozvoje; kombinaci rzných informaních zdroj; problémové zamení analýzy. -8-

9 Úvod 2.1 Poloha, obyvatelstvo a bydlení Msto Kopivnice se nachází v okrese Nový Jiín v Moravskoslezském kraji. Z hlediska polohy tží z blízkosti dynamicky se rozvíjejícího regionálního centra Ostravy a souasn z blízkosti Slovenska a Polska, která se pízniv projevuje jako faktor pi lokalizaci investic. Potem obyvatel ( v roce 2006) i rozlohou (24,5 km 2 ) je druhým nejvtším mstem okresu (po 14 km vzdáleném Novém Jiínu), bydlí zde 15 % obyvatel okresu. Msto je obcí s rozšíenou psobností a tvoí tak z hlediska státní správy funkní stedisko pro širší oblast. V rámci rozšíené psobnosti spravuje celkem 9 okolních obcí s celkovým potem pibližn 41,5 tis. obyvatel. Msto Kopivnice je tvoeno tymi ástmi: samotným mstským sídlem Kopivnice a temi pilehlými sídly Lubina, Vlovice, Mniší s venkovským charakterem. Celkem se skládá z 5 katastr a 18 základních sídelních jednotek (ZSJ). Kopivnice byla zejm založena koncem 13. století, akoliv první zmínku mžeme nalézt až v zástavní listin císae Zikmunda Lucemburského z roku Msto je známé zejména díky automobilce Tatra, která je hlavním prvkem jeho image. Kopivnice se v roce 1910 stala mstysem a v roce 1948 mstem. V druhé polovin 20. století pak prožívala výraznou dynamiku rstu, a zaadila se tak k významným regionálním centrm. Hlavní píinou byl rozvoj továrny Tatra a s ním spojená rozsáhlá výstavba byt (pedevším panelová). V této kapitole je nastínna základní charakteristika msta a jeho obyvatelstva. Pro hodnocení byly použity bžn dostupné statistické zdroje a také dokumenty zpracované pímo pro msto Kopivnice nebo okres Nový Jiín. Draz byl kladen na hodnocení lokální úrovn a srovnání stavu s referenními msty. Na popis vývoje mstského a venkovského prostoru navazuje logicky hodnocení bytového fondu z hlediska jeho struktury, stáí a vlastnické struktury. Populaní vývoj msta a s ním související zmny ve vkové struktue jsou hodnoceny podle bžných ukazatel (poet obyvatel, složky populaního vývoje, podílu vkových skupin, index rstu potu obyvatel a index stáí). Hlavní promnnou, která ukazuje na sociální diferenciaci obyvatelstva (a také na rozvojový potenciál msta), je vzdlanostní struktura obyvatel. Hodnocení životní úrovn je u každého jedince velmi subjektivní. V této analýze je základem hodnocení dostupnosti každodenních poteb obyvatel: bydlení, práce a služeb. Nejvtší význam pro vnímání životní úrovn lze pravdpodobn pikládat hodnot prmrné mzdy (údaje jsou však bohužel dostupné pouze za okresy R). Kvalita bydlení je charakterizována dvma ukazateli (prmrný poet m 2 obytné plochy na osobu a zaazení byt do kategorií podle kvality bytu). Dostupnost služeb (zdravotnictví, sociální pée, vzdlání a kultura) je pak popsána v kapitole vnované obanské obslužnosti a sociální infrastruktue. -9-

10 Tabulky, grafy a mapky Mapka 1: Poloha Kopivnice v regionu Zdroj: Msta a obce online ( Tabulka 1: Poet byt podle období výstavby v Kopivnici do roku 2001 Období výstavby Poet byt celkem Poet byt Z toho v % v % RD BD do ,5 82,0 18, ,7 68,3 31, ,5 18,4 81, ,5 12,9 87, ,8 12,9 87, ,8 56,9 42,8 Celkem ,4 80,5 Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 Tabulka 2: Struktura bytového fondu a jeho vlastnická struktura v Kopivnici v roce 2001 ást msta Poet byt celkem v RD v BD Z toho (%) Poty obytných byt podle právního užívání (%) ve vlastním dom v osobním vlastnictví nájemní Kopivnice ,5 89,4 9,2 8,0 43,4 39,4 Mniší ,3 2,3 97,0 0,6 0,0 2,4 Vlovice ,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 Lubina ,6 0,0 95,2 0,0 2,6 2,2 Msto Kopivnice ,4 80,5 16,9 7,3 39,8 36,1 Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 lena bytového družstva -10-

11 Tabulka 3: Vývoj potu obyvatel v Kopivnici a dalších mstech mezi lety 1991 a 2006 Msto Rozloha (km 2 ) Poet obyvatel Index rstu 2006/1991 Hustota zalidnní (obyv./km 2 ) Bohumín 31, ,2 741 Frenštát pod Radhoštm 11, ,9 979 Frýdlant nad Ostravicí 21, ,5 443 Nový Jiín 44, ,6 646 Píbor 22, ,0 396 Studénka 30, ,8 332 Tinec 85, ,4 506 Kopivnice 27, ,3 848 Pozn.: Pro srovnatelnost údaj byly u Tince a Nového Jiína do potu obyvatel msta v letech 2001 a 2006 zahrnuty i poty obyvatel obcí, které se po roce 1991 od mst odpojily. Jedná se o tyto obce: Nový Jiín Šenov u Nového Jiína (2 068 obyvatel v roce 2006) a Životice u Nového Jiína (577 obyvatel v roce 2006); Tinec Vendryn (3 985 obyvatel v roce 2006) a Ropice (1 388 obyvatel v roce 2006). Zdroj: Vývoj základních demografických ukazatel ve vybraných mstech R 1919 až 2005, Poet obyvatel v obcích eské republiky k , Historický lexikon obcí eské republiky Tabulka 4: Vývoj potu obyvatel v jednotlivých ástech Kopivnice mezi lety 1950 a 2006 ást msta Rozloha (km 2 ) Poet obyvatel 1950 % 1970 % 1991 % 2001 % 2006 % Kopivnice , , , , ,9 95,6 Index rstu 2005/ 1991 Lubina , , , , ,6 109,9 Mniší , , , , ,0 108,4 Vlovice , , , , ,5 113,0 Celkem ,1 Zdroj: Historický lexikon obcí eské republiky , Roenka msta Kopivnice 2006 Graf 1: Jednotlivé složky populaního vývoje Kopivnice mezi lety 1971 a 2005 Pozn.: Zdroj: Hrubá míra pirozeného pírstku = podíl pirozeného pírstku a stedního stavu obyvatelstva; hrubá míra migraního salda = podíl migraního salda a stedního stavu obyvatelstva; oba ukazatele se udávají v promilích. Vývoj základních demografických ukazatel ve vybraných mstech R 1919 až 2005, Roenka msta Kopivnice

12 Tabulka 5: Vková struktura obyvatel a její vývoj v Kopivnici a dalších mstech v letech 1991 a 2001 Msto celkem Ist celkem Ist Bohumín ,1 59,4 19,6 92, ,7 66,3 17,0 101,9 Tinec ,7 59,6 18,7 86, ,9 64,5 18,6 109,6 Frýdlant n. O ,1 58,3 21,6 107, ,8 64,6 19,6 124,1 Frenštát p. R ,5 59,2 18,3 81, ,2 64,6 17,2 94,7 Nový Jiín ,5 60,0 17,6 78, ,5 67,0 15,5 88,2 Píbor ,3 59,2 18,6 83, ,4 65,2 18,4 111,9 Studénka ,2 60,6 17,1 77, ,5 64,9 17,6 100,2 Kopivnice ,2 62,0 11,9 45, ,0 67,6 12,5 62,4 Pozn.: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých vkových kategorií na celkovém potu obyvatel. Ist = index stáí (podíl potu obyvatel ve vku 60+ let a potu obyvatel ve vku 0-14 let, vyjádený v procentech). Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 1991 a 2001 Graf 2: Vývoj vkové struktury v Kopivnici mezi lety 1991 a Zdroj: Roenka msta Kopivnice 2001, 2006, Sítání lidu, dom a byt 1991 Graf 3: Vývoj vzdlanostní struktury v Kopivnici mezi lety 1991 a 2001 Pozn.: íselné hodnoty udávají podíl obyvatel s danou úrovní vzdlanosti. Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 1991 a

13 Tabulka 6: Vzdlanostní struktura obyvatel v Kopivnici a dalších mstech v roce 2001 Msto bez vzdlání Podíl na celkovém potu obyvatel ve vku 15+ let (v %) vyšší zákl. v. úplné SŠ a bakalá VŠ neukon. s mat.. Bohumín 0,9 29,5 36,6 22,7 2,7 6,3 1,2 38,1 Frýdlant n. O. 0,2 19,9 40,0 24,5 3,8 8,8 2,9 45,9 Frenštát p. R. 0,2 22,3 37,8 26,9 3,7 8,8 0,3 48,2 Nový Jiín 0,3 22,6 37,1 25,6 3,8 8,9 1,6 47,3 Píbor 0,3 20,8 39,3 26,7 4,3 7,7 1,0 46,3 Studénka 1,5 24,0 40,4 23,8 3,1 6,5 0,7 39,8 Tinec 0,4 25,4 38,4 24,7 3,1 7,5 0,6 42,7 Kopivnice 0,2 20,0 40,3 26,3 4,1 7,4 0,9 45,2 Pozn.: nezj. IVzd = index vzdlanosti (souet dvojnásobku podílu obyvatel s vysokoškolským vzdláním a podílu obyvatel s bakaláským vzdláním nebo s maturitou). Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 IVzd Graf 4: Vztah vzdlanosti a nezamstnanosti v Kopivnici a dalších mstech Zdroj: Správa služeb zamstnanosti ( Charakteristika msta Vývoj mstského a venkovského prostoru Vývoj mstského a venkovského prostoru je determinován pedevším socioekonomickými faktory. Kopivnice zaznamenala nejvtší rst pedevším v období mezi lety 1946 a 1991, kdy docházelo k rychlému ekonomickému rozvoji msta doprovázenému velkým pírstkem potu obyvatel. Nejvtšího rozvoje zaznamenala Kopivnice v letech 1970 až 1985 v souvislosti s investicemi do bytového fondu, v návaznosti na rozvojový plán státního podniku Tatra. Stavny byly zejména panelové domy a území msta se rozšiovalo na sever od stávající zástavby. Z architektonického hlediska byla tvá msta touto výstavbou výrazn negativn ovlivnna. Na východ msta se soubžn rozvíjel rozsáhlý prmyslový areál, jehož vznik se datuje do 19. století. Naopak po roce 1989 se tempo výstavby nových byt výrazn zpomalilo. Naprostou vtšinu nov postavených dom tvoí rodinné domy, z nichž se polovina nachází ve tech venkovských sídlech msta. V souasné dob je nedostatek -13-

14 rozvojových pozemk jak pro bytovou výstavbu vícepodlažní, tak pro bytovou výstavbu individuální. Protože katastrální území samotné Kopivnice je píliš malé, budou postupn smovat rozvojové zámry bytové výstavby, služeb a podnikání stále více do místních ástí Lubiny, Vlovice a Mniší. Zásahem do krajinného rázu bylo vytvoení nového prmyslového parku, který pedesílá zaínající trend posunu rozvojových aktivit smrem do místních ástí venkovského charakteru. Bydlení Jak již bylo naznaeno výše, naprostá vtšina dom pochází z období mezi lety 1946 a 1990 (viz tabulka 1). Dnes v tchto bytech žije více než 90 % obyvatel msta. Zhruba 80 % byt v mstské ásti Kopivnice je vystavno panelovou technologií, která si vyžaduje revitalizaci. Zejména pak panelové domy vlastnné mstem. Ve venkovských ástech jsou domy z cihel. Vzhledem k pevládajícímu období výstavby se vtšina byt nachází v bytových domech. Výjimku opt tvoí venkovské ásti Kopivnice (zde jsou tém výhradn jen rodinné domy; viz tabulka 2). tvrtina byt v Kopivnici je vlastnna pímo jeho obyvateli a více než tetina leny bytového družstva (viz tabulka 2), 40 % byt je pak pronajímáno, piemž nejvtším pronajímatelem byt bylo v roce 2001 msto Kopivnice. Msto však své byty postupn prodává družstvm z ad nájemc. Podle nov schválených Pravidel pro prodej byt z roku 2007 je naplánováno, že msto prodá mezi lety 2007 a 2010 ješt 727 byt (Pravidla prodeje bytových dom 2007). Od ledna 2002 do záí 2007 bylo v Kopivnici zkolaudováno 121 nových byt, za stejnou dobu bylo v Kopivnici vetn místních ástí zrušeno 5 byt. Za necelých 6 let tedy v Kopivnici pibylo jen 116 byt, z toho v samotné Kopivnici 63, v Lubin 41, v Mniší 6 a ve Vlovicích rovnž 6 byt. Píznivjší podmínky pro bydlení jsou pitom dležitým faktorem, který mže pozitivn ovlivnit populaní vývoj msta. Populaní vývoj Po dlouhém období populaního rstu ped rokem 1989, který byl zpsoben ekonomickým rozvojem msta a celého Moravskoslezského kraje, dochází v transformaním období v Kopivnici, podobn jako v ostatních referenních mstech, k mírnému poklesu i stagnaci potu obyvatel (viz tabulka 3). Poet obyvatel od roku 1991 klesá prmrn o 0,2 % ron. Na konci roku 2006 bydlelo v Kopivnici obyvatel. Uvnit msta je obraz populaního vývoje diferencovaný. V tabulce 4 je vidt, že zatímco ped rokem 1989 se poet obyvatel zvyšoval pedevším v mstské ásti Kopivnice a ve venkovských ástech obyvatel ubývalo, po tomto roce se vývoj obrátil: nejvtší ást msta populan ztrácí, zatímco v ostatních tech venkovských ástech poet obyvatel v posledních letech prbžn roste. Na rozdíl od referenních mst profituje Kopivnice z mladší vkové struktury, a proto je úbytek potu obyvatel brzdn kladným pirozeným pírstkem daným zejména nízkou mírou úmrtnosti. Lepší demografický vývoj v posledním roce je dán nižší úmrtností, nikoli vyšší porodností. V Kopivnici se tímto nepotvrzuje zvrat v podob rstu potu narozených. Naopak negativní podíl na nm má migraní úbytek (viz graf 1). Pro budoucí vývoj populace je však dležité, že klesá i hodnota pirozeného pírstku, a to ze dvou dvod. Jednak klesá poet narozených dtí, který souvisí se zmnami v demografickém chování mladé generace: odkládání rození dtí do pozdjšího vku a snižování jejich potu v rodin. Ke zmírnní tohoto jevu, tedy zpomalení poklesu potu narozených dtí, dochází díky zakládání rodin silnými sedmdesátými roníky. Na druhé stran dochází ke stárnutí obyvatelstva a logickému nárstu potu zemelých. Migrace se díky ekonomické situaci msta udržuje dlouhodob v záporných hodnotách (více obyvatel se vysthuje, než pisthuje). V souvislosti s rozvojem nového prmyslového parku a rozvojem bydlení pak lze oekávat možné zpomalení migraního úbytku (tedy zpomalení trendu pevahy vysthování ped pisthováním). -14-

15 Vková struktura obyvatelstva Stárnutí obyvatelstva je obecným trendem, ke kterému zaalo docházet v posledních 15 letech i v eské republice. Roste podíl nejstarší skupiny obyvatelstva (nad 60 let) a zárove klesá podíl dtské populace (0-14 let). Podobnou situaci vidíme i v pípad Kopivnice a ostatních sledovaných mst (viz tabulka 5). Pes významné zmny ve vkové struktue zstává Kopivnice, zejména díky výchozímu stavu, stále velmi mladým mstem s nejnižší hodnotou indexu stáí. Z grafu 2 je patrné, že v souvislosti s nižším potem narozených dtí dochází mezi lety 1991 a 2006 k poklesu podílu dtské složky obyvatelstva a také k nárstu složky poproduktivní. Mžeme oekávat, že se tato tendence v nejbližší budoucnosti nezmní. Venkovské ásti Kopivnice pak mají starší obyvatelstvo než její jádrová ást. Promna vkové struktury pináší zmnu tlaku na jednotlivé instituce sociální infrastruktury, který bude prostorov diferencován. Tyto zmny mohou zpsobit nap. problémy s naplnností vzdlávacích zaízení pro dti a mládež (oproti 80. letm se rodí o více než tetinu mén dtí) na jedné stran a problémy s nedostatenou kapacitou sociálních služeb pro seniory na stran druhé. Pípadné rušení míst v mateských a základních školách je však teba provádt uvážliv, protože výhledov lze ekat mírný rst potu narozených dtí, který by mohl zapíinit naopak nedostatek míst ve vzdlávacích institucích podobn jako v nkterých jiných mstech R. Sociální a vzdlanostní diferenciace obyvatelstva a životní úrovn Ve shod s obecnými trendy v eské republice vzdlanostní úrove obyvatel msta Kopivnice mezi roky 1991 a 2001, kdy probhlo sítání lidu, dom a byt, vzrostla. Jak vidíme v grafu 3, podíl obyvatel se základním vzdláním klesá. Velmi pozitivním jevem je nárst podílu obyvatel s vyšším a vysokoškolským vzdláním na dvojnásobnou úrove. Vzhledem k mladé vkové struktue lze do budoucna pedpokládat, že se tato vývojová tendence výrazn nezmní. Ve srovnání s ostatními msty v regionu je vzdlanostní struktura obyvatel spíše prmrná (viz tabulka 6). Je to zpsobeno zejména obecn prmrnou úrovní podílu vysokoškolsky vzdlaného obyvatelstva a naopak vyšším podílem obyvatel bez maturity. Z grafu 4 je pak zejmá spojitost vzdlanosti a nezamstnanosti: platí zde nepímá úmra, tj. vyšší míru nezamstnanost vykazují ta msta, která mají nižší úrove vzdlanosti. Prmrná mzda se v roce 2005 pohybovala v okrese Nový Jiín na úrovni K a dosahovala tém hodnoty prmrné mzdy v Moravskoslezském kraji. Po okrese Ostravamsto byla 2. nejvyšší v kraji, celkov se však úrove mezd v kraji adí k prmrným v eské republice. Przkum podnikatelského prostedí ve mst Kopivnice z roku 2006 uvádí prmrnou mzdu v soukromých firmách ve mst pibližn 19,5 tis. K. Je teba uvést, že se jedná o výbrové šetení, které navíc nepostihuje veejný sektor. Shrnutí Okrajová poloha v rámci R, ale výhodná poloha uvnit ostravské aglomerace a z hlediska EU (blízkost Polska, Slovenska a dležitého mezinárodního dopravního tahu). Msto tvoí jádrová mstská ást Kopivnice a venkovská sídla Mniší, Vlovice a Lubina. Negativní vliv panelové výstavby na architekturu msta. Špatný technický stav panelových dom. Pedpoklad umisování rozvojových zámr do místních ástí. -15-

16 Obec s rozšíenou psobností pro 9 okolních obcí. Doba nejvtšího rozvoje msta v souvislostí s rozmachem podniku Tatra je mezi lety 1946 a 1990 nárst potu byt i obyvatel. V období transformace dochází k mírnému úbytku nebo stagnaci potu obyvatel danému pedevším v dsledku úbytku potu obyvatel migrací, piemž pirozený pírstek potu obyvatel (rozdíl mezi porodností a úmrtností) je mírn kladný. Mladá vková struktura obyvatel, ale podíl dtské složky (0-14 let) klesá a roste podíl nejstarších obyvatel (60+ let).. Úvod 2.2 Ekonomika, podnikání a trh práce V rámci této kapitoly je analyzována jednak ekonomika msta jako celek a jednak její vybraná odvtví a souásti (cestovní ruch, podnikatelské prostedí apod.). Kapitola vychází z nkolika hlavních zdroj informací: statistické údaje (z SÚ, CzechTourism apod.); vybrané studie a další již zpracované podklady týkající se ekonomiky a podnikání; przkum podnikatelského prostedí zpracovaný pro úely strategického plánu spoleností Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o. Ekonomická struktura msta je porovnávána s referenními msty podle zastoupení hlavních sektor a významných odvtví ekonomiky, a to jednak na potu ekonomicky aktivních obyvatel a jednak na potu pracovních míst. Dále je analyzována podnikatelská aktivita (její míra podle relativního potu podnikajících fyzických a právnických osob), stav a vývoj firem a na základ výzkumu podnikatelského prostedí také hlavní problémy v ekonomice, podnikání a na trhu práce. Jako specifické odvtví, mající pesah z ekonomiky do kultury a volnoasových aktivit, je zhodnocen cestovní ruch a potenciál pro jeho rozvoj. Samostatnou dílí kapitolou je trh práce, kde je analyzován zejména vývoj a prostorové srovnání míry nezamstnanosti jako jednoho z nejdležitjších sociáln-ekonomických ukazatel. -16-

17 Tabulky, grafy a mapky Tabulka 7: Ekonomická struktura podle zamstnanosti v roce 2001 msto celkem EAO zemd., prmysl stavebn. obchod lesnictví (%) (%) (%) (%) doprava a spoje (%) školství (%) zdravot. a soc. služ. (%) ostatní terciér (%) Bohumín ,65 34,97 4,66 8,13 11,66 5,45 9,44 25,03 Frenštát p. Radh ,49 41,93 4,96 9,93 4,06 3,76 10,66 23,21 Frýdlant n. Ostr ,33 35,01 5,35 12,65 6,48 5,52 12,42 19,22 Nový Jiín ,36 33,85 6,72 9,85 4,37 7,96 12,05 22,84 Píbor ,63 39,55 5,39 10,50 5,58 7,48 9,81 19,06 Studénka ,04 46,19 6,02 7,63 7,43 4,01 9,12 16,57 Tinec ,60 41,13 6,56 10,78 4,81 3,57 11,64 19,91 Kopivnice ,33 48,16 3,89 10,11 4,18 4,08 9,26 18,99 Pozn.: ostatní terciér = nevýrobní sektor bez kategorií uvedených v tabulce Zdroj: EAO = ekonomicky aktivní obyvatelstvo SÚ, Sítání lidu, dom a byt Tabulka 8: Ekonomická struktura podle potu pracovních míst v roce 2001 msto celkem zemd., prmysl stavebn. obchod pracovní lesnictví (%) (%) (%) místa (%) doprava a spoje (%) školství (%) zdravot. a soc. služ. (%) ostatní terciér (%) Bohumín ,49 41,90 4,06 7,62 13,66 5,05 8,54 18,68 Frenštát p. Radh ,60 50,13 3,84 9,49 3,32 3,74 7,83 20,05 Frýdlant n. Ostr ,67 37,30 5,02 12,62 5,32 4,61 11,56 19,90 Nový Jiín ,54 34,13 7,08 9,89 4,23 6,79 12,11 24,24 Píbor ,55 43,17 4,84 10,60 2,27 8,27 9,63 19,67 Studénka ,73 47,21 4,90 6,71 7,86 3,18 8,74 17,66 Tinec ,11 48,72 6,73 8,89 4,89 2,66 10,42 16,59 Kopivnice ,12 54,69 2,55 8,02 3,00 3,82 7,86 18,94 Pozn.: ostatní terciér = nevýrobní sektor bez kategorií uvedených v tabulce Zdroj: SÚ, Sítání lidu, dom a byt

18 Graf 5: Saldo dojížky a vyjížky do zamstnání a škol v roce saldo (dojížka-vyjížka) dojížka do zamstnání celkem dojížka do zamstnání denní dojížka do škol celkem dojížka do škol denní Kopivnice Nový Jiín Píbor Frýdlant n. Ostr. Studénka Frenštát p. Radh. Bohumín Tinec Pozn.: Saldo je dáno rozdílem potu dojíždjících a potu vyjíždjících osob. Zdroj: SÚ, Sítání lidu, dom a byt 2001 Tabulka 9: Podnikatelská aktivita v roce 2005 msto podnikající fyzické osoby podnikající právnické osoby poet na 100 obyv. poet na 100 obyv. obch. spol. (%) Bohumín , ,01 43,3 Frenštát p. Radh , ,60 53,1 Frýdlant n. Ostr , ,91 54,3 Nový Jiín , ,64 42,6 Píbor , ,33 42,2 Studénka , ,07 39,2 Tinec , ,88 54,9 Kopivnice , ,49 47,5 Pozn.: FO = fyzické osoby, PO = právnické osoby Dopoet do 100 % k obchodním spolenostem u právnických osob tvoí družstva a státní podniky. Zdroj: SÚ, Statistická roenka Moravskoslezského kraje 2006 Zdroj: SÚ, Sítání lidu, dom a byt

19 Graf 6: etnost firem podle potu zamstnanc v roce 2007 (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben 2007, zahrnuto 59 firem Graf 7: Firmy podle celkové výše obratu v roce 2006 (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben

20 Graf 8: Významnost faktor s negativním vlivem na podnikání (na základ výbrového šetení firem) -20-

21 Graf 9: Hodnocení msta Kopivnice jako poskytovatele služeb ze strany podnikatel (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben 2007 Graf 10: Názor podnikatel na poskytování služeb mstem (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben

22 Graf 11: Hodnocení prostedí ve mst Kopivnice (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r.o., Kopivnice, duben 2007 Graf 12: Nedostatky pracovní síly (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben

23 Graf 13: Prioritní oblasti rozvoje msta podle podnikatel (na základ výbrového šetení firem) Pevzato z Przkumu podnikatelského prostedí, Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o., Kopivnice, duben 2007 Graf 14: Vývoj nezamstnanosti v období únor 2005 únor ,0% míra nezamstnanosti 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% Kopivnice Nový Jiín Píbor Frýdlant n. Ostr. Studénka Frenštát p. Radh. Bohumín Tinec 6,0% únor 2005 srpen 2005 únor 2006 srpen 2006 únor 2007 Zdroj: Správa služeb zamstnanosti ( -23-

24 Charakteristika msta Ekonomická struktura V ekonomické struktue Kopivnice hraje na první pohled významnou roli prmysl, vytváející více než polovinu pracovních míst ve mst a zamstnávající tém polovinu obyvatel msta (viz tabulky). Prmysl je pro msto tradiním a klíovým odvtvím. V ostatních srovnávaných mstech je podíl prmyslu výrazn nižší, nejvíce to platí pro msta v okolí Kopivnice (Nový Jiín, Píbor), která mají v rámci regionu jinou specializaci. Kopivnice má naopak relativn nízký podíl stavebnictví a nevýrobních odvtví na ekonomice platí to mj. o školství, zdravotnictví a sociálních službách. Malý význam pro Kopivnici, stejn jako pro referenní msta, má pirozen zemdlství. Vzhledem k prmyslovému charakteru Kopivnice to však pro ni platí ješt více než pro referenní msta. V souvislosti s postupným naplováním prmyslové zóny v Kopivnici nov píchozími investory dochází k dílí diversifikaci a hlavn rozmístní zamstnanc, kteí již nejsou koncentrováni jako díve do podniku Tatra a jejích dceiných spoleností. Dojížka a vyjížka Kopivnice má mírn záporné dojížkové saldo (rozdíl mezi potem dojíždjících a vyjíždjících), a to jak v pípad dojížky do zamstnání, tak v pípad dojížky do škol (viz graf 5). Ukazuje se, že nabídka pracovních míst i míst ve školách je výrazn vyšší v Novém Jiín, který v tomto smru plní roli mikroregionálního centra v prostoru Nový Jiín Kopivnice Píbor jednoznan nejvíce (Píbor naopak nejmén). Lepší saldo dojížky a vyjížky do zamstnání a škol než Kopivnice má v okolním regionu také Frenštát pod Radhoštm, který tží z odlehlejší polohy, kde se nenacházejí konkurenní centra. Nezamstnanost Kopivnice v posledních letech prochází velmi výrazným poklesem míry nezamstnanosti. Jen za období únor 2006 únor 2007 inil tento pokles více než 3 procentní body (viz graf 14). Mezi srovnávanými msty má dnes Kopivnice jednu z nejnižších hodnot míry nezamstnanosti. Také další msta v okolí (Nový Jiín, Píbor, Frenštát p. R.) vykazují mezi srovnávanými msty relativn nízkou, a navíc klesající míru nezamstnanosti. Podnikání Kopivnice se vyznauje v rámci referenních mst prmrnou mírou podnikatelské aktivity menou potem podnikajících právnických i fyzických osob na jednoho obyvatele (viz tabulka 9). Rozvoj podnikání v Kopivnici zajišuje msto ve spolupráci s místním Centrem podnikání a rozvoje, s. r. o. Centrum zabezpeuje nap. propagaci, prezentaci, inzerci msta pro potenciální investory, posuzování podnikatelských zámr, konzultaní a vzdlávací innost pro podnikatele a tvorbu databáze možných investor. Centrum je také servisní organizací pro správu a vedení Prmyslového parku Kopivnice. Ten v posledních letech znamená významný impulz, jednak pro rozvoj podnikání a jednak pro zlepšení situace na trhu práce (snížení potu nezamstnaných o nkolik desítek až stovek osob). Prmyslový park Kopivnice Msto Kopivnice pipravovalo v místní ásti Vlovice Prmyslový park Kopivnice (Industrial Park Kopivnice) již od roku 1999, kdy za asistence MPO a CzechInvestu soupeilo s Hranicemi o investici Philipsu v eské republice. Pozemky o celkovém rozsahu 80 ha, pvodn pipravované pro tohoto významného investora, jsou výhradním vlastnictvím msta -24-

25 Kopivnice a jsou z vtší ásti zainvestované a pipravené pro okamžitý vstup investor do tohoto regionu. Nacházejí se v jihozápadní ásti msta, v sousedství zkušebního polygonu Tatry, a. s., cca 1,5 km od centra Kopivnice. V souasné dob pracuje ve firmách lokalizovaných v prmyslové zón cca lidí. Psobí tam firmy Dura Automotive Systems, Cirex, Erich Jaeger, Brose a Rchling, které vyrábjí automobilové díly, zámkové systémy a kabelové svazky a výrobce špikové elektroniky Bang & Olufsen. Na jednáních s investory s mstem Kopivnicí participuje servisní organizace: Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o. Tato servisní organizace zárove napomáhá mstu Kopivnici s poradenskou inností pro zaínající drobné živnostníky a již fungující stední firmy na území msta a jejího správního regionu. Hlavní problémy v ekonomice, podnikání a na trhu práce Závry formulované v rámci této kapitoly vycházejí z przkumu podnikatelského prostedí, realizovaného Centrem podnikání a rozvoje, s. r. o., v roce 2007 na vzorku 59 místních podnikatel. 75 % z nich jsou právnické osoby, zbytek jsou podnikající fyzické osoby. Intervalová etnost firem podle potu zamstnanc je zachycena v grafu z celkového potu podnikatel podniká 5-15 let, 19 jich podniká déle, 8 kratší dobu. Více než polovinu firem vlastní eské fyzické osoby, tém tetina je vlastnna eskými právnickými osobami (zbývajícími vlastníky jsou msto, stát a zahraniní subjekty). Pibližn polovina subjekt se v roce 2006 vyznaovala roním obratem mezi 10 a 100 mil. K (viz graf 7), vtšina (2/3) firem pedpokládá pro rok 2007 rst obratu. Více než 3/4 podnikatel neplánuje odchod z regionu a zbývající subjekty tuto možnost pouze zvažují. Pro vtšinu firem je podle przkumu podnikatelského prostedí Kopivnice a okolní region pedevším dležitým trhem a sídlem dodavatel, píp. kvalifikované pracovní síly. Pro 5 subjekt pedstavuje Kopivnice výzkumnou a vývojovou základnu, pro 4 subjekty je významná regionální koncentrace obdobn zamených subjekt (cluster). Prmrná msíní mzda ve firmách se podle przkumu pohybovala v roce 2006 kolem hodnoty K/msíc, což je o 11,8 % nižší hodnota než byl celostátní prmr mezd v podnikatelské sfée za rok 2006 ( K). Více než tetina podnikatelských subjekt pracuje ve smnném provozu (2 nebo 3 smny). Výrazným nedostatkem pracovních sil v Kopivnici jsou podle przkumu pedevším nedostatená, resp. nevyužitelná kvalifikace, naopak na cenu práce si stžuje jen minimum podnikatel. Z 53 zamstnavatel již pocítilo 41 % firem absenci dovedností, profesí nebo kvalifikací u svých pracovník a 25 % firem pedvídá tuto situaci v budoucnosti. Ptina firem pedvídá svých pracovník pedevším znalost cizích jazyk. Z 56 zkoumaných firem mlo v minulém roce 75 % firem problémy s hledáním vhodných zamstnanc. Nejvíce problém mli zamstnavatelé se získáním pracovník na tyto profese: obráb kov, elektriká, sváe, nástrojá, mechanik, obsluha CNC stroj a automechanik. U pozic s VŠ vzdláním schází firmám konstruktéi a technologové. I když více než 3/4 podnikatel má problémy se získáváním pracovních sil, pouze 36 % jich spolupracuje se školami pi píprav a výbru pracovník. O málo více než polovina podnikatel vlastní ve mst nemovitosti pro pípadné rozšíení podnikatelské aktivity a jen málo z nich uvažuje o prodeji tchto nemovitostí. O rozšíení podnikatelské aktivity uvažuje polovina podnikatel. Investiní výhled firem zahrnuje investice v celkové hodnot asi 1,1 mld. K, piemž tém tetinu této ástky chtjí firmy získat ze strukturálních fond. Hlavními plánovanými investicemi je nákup technologií, výstavba vlastní budovy a zavádní technologií šetrnjších k životnímu prostedí, dále pak vzdlávací programy. Relevance hlavních negativních faktor pi rozvoji podnikání ukazuje graf 8. Nejastji jsou uvádny nedostatená zkušenost pracovník, pokles poptávky a rst konkurence v oboru. Pokud jde o hodnocení msta Kopivnice podle toho, jaké zázemí podnikatelm poskytuje, -25-

26 pak je obecn he hodnoceno vybavení infrastrukturou a lépe naopak mkké aktivity, nap. propagace, služby a poskytování informací o rozvojových zámrech (viz grafy 9-12). Z hodnocení prioritních oblastí pro rozvoj podnikatelského prostedí v Kopivnici vyplývá, že msto by mlo ešit pedevším rozvoj a údržbu silniní infrastruktury, parkování, rozvoj dovedností pracovních sil, problematiku bydlení a podpory malého a stedního podnikání (viz graf 13). Cestovní ruch Samotné msto Kopivnice svým charakterem, pítomností nevzhledných budov a absencí významných atraktivit píliš neodpovídá pedstav hojn navštvované destinace. Kopivnici tak lze charakterizovat jako msto se specifickým a zatím spíše skrytým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, které je souasn obklopeno adou destinací s vysokým a ásten rozvinutým potenciálem (Beskydy, Nový Jiín, Píbor, Štramberk, Lašsko). Potenciál cestovního ruchu spoívá pedevším v atraktivitách a atrakcích pro tematický cestovní ruch (nap. industriální) a v poloze v zázemí výše zmínných destinací, z níž mže tžit nap. pi lokalizaci služeb a atrakcí, které v tchto destinacích chybjí. Ve vymezení turistických region a oblastí podle agentury CzechTourism je Kopivnice souástí regionu severní Morava a Slezsko a turistické oblasti Beskydy - Valašsko, v rámci nhož psobí v rozvoji cestovního ruchu stejnojmenné sdružení právnických osob, jehož je msto Kopivnice lenem. Obce Kopivnice, Píbor, Štramberk a Hukvaldy neformáln spolupracují pi rozvoji cestovního ruchu pod marketingovým oznaením Lašská brána Beskyd. Koordinaci spolupráce má v tuto chvíli na starost zamstnanec MÚ Kopivnice (manažer turistické destinace). Msto má zpracovanou Strategii rozvoje cestovního ruchu v Kopivnici na léta Návrhová ást je orientována na nabídku produkt a program, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, marketingovou komunikaci a spolupráci s obcemi a podnikateli. Hlavními atraktivitami a atrakcemi v Kopivnici jsou: Regionální muzeum v Kopivnici: Technické muzeum Tatra Kopivnice, od roku 2005 s expozicí vnovanou Dan a Emilu Zátopkovým (E. Zátopek byl kopivnický rodák) a s dalšími muzei Lašské muzeum v Šustalov vile (expozice Z. Buriana a historie kachlové výroby v Kopivnici) a muzeem Fojtství (zachycuje historii msta). Zízení tchto expozic bylo spolufinancováno ze strukturálních fond EU. Regionální muzeum Kopivnice je 24. nejnavštvovanjším v esku s roní návštvností tisíc lidí (Strategie cestovního ruchu v Kopivnici); Lašská nauná stezka (tematická turistická trasa vedoucí Kopivnicí, Štramberkem a jejich okolím po zajímavých místech v obou sousedících mstech); rozhledna Bílá hora spirálovitého tvaru s výhledem na Jeseníky a Beskydy (stojí pi hranici Kopivnice a Štramberku). Potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu skýtají jeho nové a moderní formy jako nap. incentivní a kongresová turistika spolu s využitím zázemí kulturních a sportovních zaízení. Pro n má msto vzhledem ke svým pedpokladm odpovídající vybavení infrastrukturou a službami cestovního ruchu. Problém však pedstavuje jejich kvalita, která omezuje jejich využitelnost zejména tmi skupinami návštvník, kteí ve mst mohou utratit vtší objem penz. Krom ubytovacích a stravovacích služeb se v Kopivnici nachází pedevším rzná zaízení pro volnoasové aktivity (sportovišt, kulturní zaízení apod.), která však slouží pedevším obyvatelm msta. Ve mst se bohužel nenachází ubytovací zaízení, které by poskytovalo veškerý komfort a prostedí pro ubytování pracovních návštv a náronjší klientelu. Situace se ásten zmní po dokonení stavby hotelu Olympia. Mezi souasná ubytovací zaízení patí hotel Tatra, penzion Pod Bílou horou, penzion Olympia, hotel Stadion, Internáty VOŠ, SOŠ a SOU a další. Významným problémem je velmi krátká -26-

27 prmrná délka pobytu turist (v hotelu Tatra se pohybuje kolem 2 dn; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kopivnici), která omezuje využitelnost jednotlivých služeb návštvníky a útratu návštvník ve mst. Nejvýznamnjšími atraktivitami a atrakcemi v okolí msta jsou: msta Píbor, Štramberk a Nový Jiín chránná jako mstské památkové rezervace; Beskydy jako jedna z nejvýznamnjších chránných krajinných oblastí a pohoí v esku; hrady a hradní zíceniny (Hukvaldy, Štramberk, Šostýn, Starý Jiín); jeskyn Šipka s nálezy kosterních pozstatk Neandrtálc a s nálezy z doby bronzové; muzea vnovaná významným místním rodákm (Leoš Janáek Hukvaldy, Sigmund Freud Píbor, Zdenk Burian Štramberk, kopivnický rodák). Kopivnice je navázaná na nkteré regionální turistické produkty: Valašské království; Lašská brána Beskyd; Balíky zážitk (rovnž produkt Valašského království); Aktivní víkend pro dva na kolech (kombinace ubytování, cyklistického putování a návštvy muzeí). V místní ásti Lubina (Vtkovice) se nachází pehradní nádrž o rozloze 19,2 hektar, která byla postavena jako zásobárna vody pro podnik Tatra. Její poloha a malebné okolí ji pedurují nejen pro rekreaci obyvatel msta, ale také pro využití v rámci cestovního ruchu. Souasný stav (neudržované behy, eutrofizace vody, horší dopravní dostupnost, nedostatená infrastruktura) ovšem vyžaduje investice, které by zvýšily její atraktivitu pro koupání a vodní sporty (dosud je využívána pedevším rybái a jako cíl procházek do okolí Kopivnice). Hlavní pekážkou zmn jsou složité vlastnické vztahy pehrady a pozemk v jejím okolí a stav pístupové komunikace. Shrnutí Dominance prmyslu v ekonomice msta podle zamstnanosti i potu pracovních míst. Mírn záporné saldo dojížky a vyjížky do zamstnání a škol. Rychle klesající míra nezamstnanosti, snižující se význam nezamstnanosti jako problému rozvoje msta. Prmrná míra podnikatelské aktivity. Nevyhovující struktura kvalifikace pracovních sil (nedostatek kvalifikovaných technicky vzdlaných pracovník). Silná vazba podnikatel na místní region a msto Kopivnice. Problém nedostatené infrastruktury pro rozvoj podnikání, zejména pak dopravní. -27-

28 Msto je podnikateli vnímáno pozitivn z hlediska poskytování služeb pro podnikatele (propagace, prezentace, poskytování informací apod.). Relativn malý význam cestovního ruchu v ekonomice msta, potenciál pro rozvoj tematického cestovního ruchu. Výhodná poloha v zázemí ady významných turistických destinací, s nimiž Kopivnice mže rozvíjet spolupráci. Úvod 2.3 Obanská vybavenost a služby Do kapitoly je zaazena infrastruktura poskytující služby obyvatelm msta, píp. jeho nejbližšího okolí. Patí sem tedy: zaízení zdravotní pée; zaízení sociální pée; vzdlávací zaízení (pedškolská zaízení, školy, školská zaízení); kulturní zaízení; sportovní a volnoasová zaízení; kulturní a volnoasové akce. Jednotlivé kategorie obanské vybavenosti jsou charakterizovány jednak zhodnocením z pohledu využitelnosti obyvateli a jednak charakteristikou zaízení dané kategorie obanské vybavenosti. Zdrojem informací jsou v obou pípadech pedevším roenky msta Kopivnice a dílí studie a analýzy msta Kopivnice. Informace jsou doplnny o identifikaci hlavních problém v oblasti služeb a obanské vybavenosti získanou na základ dotazníkového przkumu obyvatel. Tabulky, grafy a mapky Tabulka 10: Vývoj potu dtí, pracovník a tíd v mateských školách v letech rok poet tíd poet dtí poet pedagog poet správních zamstnanc poet dtí na jednu tídu poet dtí na jednoho pedagoga ,3 12, ,0 13, ,8 12, ,8 13, ,75 24,8 13,2 zmna 89,7 % 91,4 % 87,5 % 84,2 % Zdroj: Roenky msta Kopivnice Pozn.: Zmna vyjaduje rozdíl mezi lety v % (rok 2002 je 100 %). -28-

29 Tabulka 11: Vývoj potu žák, pracovník a tíd na základních školách v letech rok poet tíd poet žák poet pedagog poet správních zamstnanc poet žák na jednu tídu poet žák na jednoho pedagoga ,7 14, ,5 14, ,5 14, ,5 14, ,2 13,5 zmna 82,5 % 80,6 % 86,0 % 88,3 % Zdroj: Roenky msta Kopivnice Pozn.: Zmna vyjaduje rozdíl mezi lety v % (rok 2002 je 100 %). Tabulka 12: Vývoj potu student Vyšší odborné školy, Stední odborné školy a Stedního odborného uilišt Kopivnice v letech rok SOŠ SOU VOŠ celkem Zdroj: Roenky msta Kopivnice Charakteristika msta Zaízení a instituce sociální pée Sociální služby zajišuje v Kopivnici píspvková organizace msta provozující domy s peovatelskou službou, azylový dm a ústav sociální pée pro zdravotn postižené, a dále nkteré další organizace, na jejichž innost msto pispívá. Seznam zaízení a institucí poskytujících sociální péi (zásti podle Roenky msta Kopivnice 2005): Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice (píspvková organizace msta) spravuje 2 domy s peovatelskou službou (s celkovou kapacitou 128 bytových jednotek), Azylový dm pro muže a ženy (v roce 2005 využilo jeho služeb 40 osob, v roce 2006 pak 42 osob), Ústav sociální pée pro zdravotn postižené obany s kombinovanými vadami "Kopretina" (v roce 2005 v nm pobývalo 16, v roce 2006 pak 17 osob); SALUS, o. p. s. Domov pro rodie a dti v nouzi, krizové centrum pro dti a mládež poskytuje doasné ubytování pro rodie a dti v nouzi a poradenskou innost (v roce 2005 ho využilo 50 osob v. dtí, v roce 2006 pak 53 osob v. dtí, msto v roce 2005 organizaci podporovalo ástkou 300 tis. K, v roce 2006 ástkou 600 tis. K); Mstský klub dchodc, Klub dchodc Vlovice-Mniší (msto podporuje jejich innost ádov desítkami tisíc K ron); Asociace zdravotn postižených smíšená organizace Kopivnice (msto ji podporuje pedevším píspvky na její aktivity, zejména každoroní Sportovní hry pro zdravotn postižené); -29-

30 Zaízení sociální hospitalizace (zajišuje místní subjekt Therápon 98, a. s., v roce 2005 ho využilo 12 obyvatel msta pi nákladech msta cca 230 tis. K, v roce 2006 pak 10 obyvatel msta pi nákladech cca 227 tis. K); Podané ruce Spolenost pro osobní asistenci, o. p. s., se sídlem ve Frýdku- Místku (v roce 2005 využili osobní asistenci 4 obyvatelé pi nákladech msta cca 40 tis. K, v roce 2006 pak 5 obyvatel pi nákladech cca 38 tis. K). Vzdlávací zaízení Pedškolní vzdlávání zajišuje v Kopivnici píspvková organizace msta Mateské školy Kopivnice. Provozuje celkem 9 mateských škol (7 v mstské ásti Kopivnice, 1 v mstské ásti Lubina a 1 v mstské ásti Mniší). V roce 2006 se ve všech mateských školách nacházelo celkem 26 tíd, v nichž psobilo 49 pedagogických a 39 dalších pracovník. Celkem v tomto roce mateské školy navštvovalo 645 dtí. V posledních letech klesá poet dtí navštvujících mateské školy (bhem let asi o 1/12; viz tabulka 10), což koresponduje se zmnami ve vkové struktue obyvatel (viz kapitola 2). Ješt rychleji klesá poet tíd a poet pedagog a dalších školských pracovník. Msto tedy na jednu stranu pružn reaguje na zmny v potu dtí, na druhé stran však mírn roste prmrný poet dtí ve tídách mateských škol (nyní kolem 25) a zejména poet dtí pipadajících na jednoho pedagoga (nyní kolem 13). V Kopivnici existuje celkem 8 základních škol. Šest základních škol jsou píspvkové organizace msta, z toho dv malotídní, sídlící v Lubin (cca 50 dtí) a Mniší (cca dtí). Další, církevní Základní škola sv. Zdislavy, je zízena Biskupstvím ostravskoopavským. Další základní škola (díve zvláštní škola) je zízena Moravskoslezským krajem. V posledních letech rychle klesá poet žák navštvujících základní školy (bhem let tém o 1/5!; viz tabulka 11), což opt odpovídá zmnám ve vkové struktue obyvatel a úbytku potu dtí. Stejn rychle klesá na základních školách i poet tíd a uitel. Na základních školách je tak prmrný poet dtí ve tídách dlouhodob kolem 22,5 a poet dtí pipadajících na jednoho uitele kolem 14. V Kopivnici dále existuje Speciální škola pro žáky s více vadami (píspvková organizace zízena krajem), pi níž psobí také Speciální mateská škola. Speciální školu navštvuje pibližn 70 dtí (v. Speciální mateské školy). Mezi stedními a vyššími odbornými školami sídlí v Kopivnici pouze Vyšší odborná škola, Stední odborná škola a Stední odborné uilišt Kopivnice (píspvková organizace zízena krajem). Stední odborná škola nabízí studium ve 4 technických a ekonomických oborech, stední odborné uilišt v 10 uebních oborech a vyšší odborná škola ve dvou oborech (strojírenství, ekonomika podniku a management). Celkem na této škole studuje pibližn student, nejvíce na stedním odborném uilišti (viz tabulka 12). Zájemci o studium na jiných stedních školách (zejména gymnáziu) dojíždí do okolních mst (Nový Jiín, Píbor, Frenštát pod Radhoštm, Bílovec). V Kopivnici existuje dále jedna mstská a jedna soukromá základní umlecká škola. (Data jsou pevzata z Roenek msta Kopivnice ) Kulturní zaízení Nejvýznamnjším kulturním zaízením ve mst je Kulturní dm Kopivnice (KDK). KDK je píspvková organizace, která provozuje Mstskou knihovnu (výstavy, vzdlávací a výchovné akce) a také Mstské informaní centrum. Provozovatelem kulturního domu Kopivnice a také kina Puls je Ludvík Moravia, s. r. o. Významnou organizací je Regionální muzeum Kopivnice, o. p. s. (podrobnji v pedchozí kapitole). Ve mst existuje také hudební klub Alternative Music Club Nora poádající koncerty rzných hudebních žánr, tanení party, ale také pednášky, výstavy i divadelní pedstavení. Divadelní pedstavení, koncerty, plesy, pednášky a akce pro dti poádá také -30-

31 Katolická beseda v Kopivnici, obanské sdružení. Kopivnice disponuje i budovou loutkového divadla, kde probíhají zejména loutková pedstavení pro dti. V místních ástech Kopivnice psobí tradiní osvtové besedy (Vlovice, Mniší), resp. Spolenost Katolického domu v KD Lubina. U všech zaízení je nejvtším problémem technický stav všech budov, v nichž je kultura provozována. Sportovní a volnoasová zaízení Mstská sportovišt (zimní stadion, krytý bazén, letní koupališt, letní stadion, lyžaské bžecké stopy a sportovní areál ve Vlovicích) spravuje píspvková organizace msta Správa sportoviš Kopivnice. Vedle ní existuje ve mst ada sportovních klub, jejichž významná ást je sdružena v Asociaci sportovních klub Tatra Kopivnice. Ve mst tak lze provozovat všechny významné sporty. Pro volnoasové aktivity dtí a mládeže existují v Kopivnici dv základní umlecké školy (jedna mstská, jedna soukromá), s bohatou nabídkou program a poetnou základnou dobrovolník pak dm dtí a mládeže (píspvková organizace msta), Junák svaz skaut a skautek a nízkoprahové zaízení Klub Kamarád a další organizace. Stejn jako v oblasti kultury i v oblasti sportu a volného asu je nejvtším problémem nevyhovující technický stav sportovních zaízení a budov. Volnoasové aktivity dtí a mládeže a charitativní projekty ve mst podporuje msto svými granty, dále pak tyto aktivity podporuje nap. Tatra, a. s., a další místní firmy s cílem aktivního zapojení zamstnanc spolenosti i ostatních obyvatel msta. Kulturní a volnoasové akce V Kopivnici se poádá každoron množství kulturních a volnoasových akcí i ve spolupráci s dalšími subjekty. Msto Kopivnice jejich organizaci dotuje i na ni pispívá. Další, pravidelné a nepravidelné akce se konají v Kulturním dom Kopivnice, Alternative Music Club Nora a Katolické besed v Kopivnici jedná se pedevším o koncerty, akce pro dti, divadelní pedstavení a filmové projekce. Obchodní stediska V posledních letech se stává z Kopivnice regionální prodejní centrum pro obyvatele okolních mst a vesnic (Píbor, Štramberk, Frenštát p. R.). Na pozemcích, které díve byly výhradn ureny k prmyslové produkci (starý závod Tatry), v lokalit mezi ulicí Štefánikovou a železniní tratí, došlo k ástené revitalizaci území ve prospch prodejních obchodních komplex a supermarket. Problematické jsou plochy prodané Tatrou jako podnikatelské zóny jejich souasné využití neodpovídá zájmm msta ani Tatry. Ve mst Kopivnici vyrostla obchodní stediska nkolika etzc, další o vstupu do Kopivnice, resp. o rozšíení nabídky sortimentu v Kopivnici uvažují. Kapacity kupní síly potravináských etzc jsou tém již vyerpány, evidentn však chybí v Kopivnici market spojený s emeslným a zahrádkáským sortimentem, a to s ohledem na historicky existující a velmi poetné zahrádkáské kolonie v okolí msta, které byly pidlovány v minulosti stabilizovaným zamstnancm Tatry jako bonus k bytové jednotce v panelákových sídlištích. Hlavní problémy v oblasti obanské vybavenosti a služeb Ze sociologického przkumu Spokojenost oban s místním spoleenstvím z roku 2005 vyplývají následující závry: Obyvatelé msta vnímají jako významný problém kriminalitu, bezpenost a výskyt sociáln vylouených osob. Pibližn 1/5 obyvatel msta se v posledních 2 letech -31-

32 stala obtí trestného inu i pestupku (viz také pedchozí kapitoly). Velká vtšina obyvatel msta však jeví spokojenost s prací Policie R i mstské policie; Obanská vybavenost není obany msta pociována jako významný problém, relativn nejmenším problémem je nedostatek kulturních zaízení a volnoasových zaízení pro mládež; Asi 1/5 obyvatel nkdy dojíždí za sportem, kulturou i zábavou mimo msto. Nejastji se to týká sportovních aktivit; Tém 1/4 obyvatel msta je pro zízení další stední školy ve mst (opaného názoru je 42 % obyvatel). Ti, kteí by chtli novou stední školu ve mst, by jednoznan nejvíce uvítali gymnázium. Shrnutí Absence gymnázia i jiné všeobecn vzdlávací stední školy, což neodpovídá velikosti msta; existence takové školy posiluje regionální význam msta. Existence Stediska sociálních služeb msta Kopivnice jako základní organizace poskytující ve mst sociální služby. Kulturní dm Kopivnice provozující mstskou knihovnu, mstské informaní centrum a loutkové divadlo. Fungující dm dtí a mládeže, nízkoprahové zaízení Klub Kamarád a Junák svaz skaut a skautek. Špatný technický stav kulturních, sportovních i volnoasových zaízení. Velmi rychlý pokles potu dtí v mateských a základních školách doprovázený pibližn stejným poklesem potu tíd a uitel. Existence významné stední školy zahrnující stední odbornou školu, stední odborné uilišt a vyšší odbornou školu, rst potu student na této stední škole, špatný technický stav budov školy. Vznikající regionální prodejní centrum s potenciálem pro rozšíení nabídky sortimentu. Obyvatelé msta vnímají jako významný problém kriminalitu, bezpenost a výskyt sociáln vylouených osob. Obanská vybavenost není pociována jako významný problém, relativn nejmenším problémem je nedostatek kulturních zaízení a volnoasových zaízení pro mládež. -32-

33 Úvod 2.4 Doprava a technická infrastruktura Následující kapitola je vnovaná doprav a technické infrastruktue, ve které je hodnocena silniní a železniní sí, cyklistické a pší stezky, automobilová, veejná, cyklistická a pší doprava, zásobování msta vodou, elektrickou energií a plynem, ištní odpadních vod a napojení na veejnou telekomunikaní sí. Nejvtší ást textu je vnována doprav na území msta. V oblasti silniní dopravy je porovnána intenzita provozu pi posledních dvou sítáních dopravy (2000, 2005) další dopravní ukazatele lze na území msta vztáhnout jen obtížn, nebo jsou potebné podkladové informace veejn nedostupné. Cílem profilu msta v oblasti dopravy je podat vyvážené informace o všech základních složkách dopravní infrastruktury a všech základních dopravních odvtvích a jejich problémech. Dílí ást textu bude vnována také další nedopravní technické infrastruktue. Menší rozsah je dán zejména tím, že se bude jednat spíše o popis souasného stavu, nebo nejsou známy významnjší problémy v této oblasti. Tabulky, grafy a mapky Mapka 2: Výsledky celostátního sítání dopravy 2005 ve mst a okolí Zdroj: editelství silnic a dálnic R -33-

34 Mapka 3: Výsledky celostátního sítání dopravy 2005 v centrální zón msta Zdroj: editelství silnic a dálnic R -34-

35 Mapka 4: Vedení cyklistických tras na území msta Zdroj: Cykloserver.cz Tabulka 13: Intenzita silniní dopravy na vybraných komunikacích Silnice Úsek Intenzita 2000 Intenzita 2005 Index rstu 58 Lubina Píbor % 58 Lubina Vlovice % 58 Vlovice Tichá % 480 (s. armády) Lubina Nádražní % 480 (s. armády) Nádražní Obránc míru % 480 (Záhumenní) Obránc míru Štramberk % 482 (Obránc míru) s. armády K Pasekám % 482 (Obránc míru) K Pasekám Závišice % 486 Vlovice Hukvaldy % Pozn.: Hodnoty intenzity silniní dopravy jsou uvedeny v jednotkových (pepotených) vozidlech za den. Zdroj: editelství silnic a dálnic eské republiky -35-

36 Tabulka 14: Podíl jednotlivých odvtví na doprav do zamstnání mimo bydlišt Msto Chze Cyklistika Veejná doprava Automobil Ostatní Kopivnice 50 % 4 % 21 % 14 % 11 % Píbor 26 % 8 % 35 % 17 % 14 % Frýdlant nad Ostravicí 31 % 9 % 28 % 18 % 14 % Studénka 27 % 20 % 19 % 14 % 20 % Frenštát pod Radhoštm 53 % 6 % 20 % 14 % 7 % Bohumín 38 % 21 % 14 % 12 % 15 % Nový Jiín 47 % 6 % 20 % 17 % 10 % Tinec 23 % 7 % 46 % 16 % 8 % Pozn.: Hodnota Ostatní je souhrnem ostatních druh dopravy a nezjištných odpovdí. Zdroj: Centrum dopravního výzkumu a SLDB 2001 Charakteristika msta Kopivnice leží v dopravn mén exponované poloze mimo hlavní silniní a železniní tahy pesto jsou pátení mezinárodní dopravní koridory od jejího území málo vzdálené, a msto tak mže tžit z relativn dobré dopravní dostupnosti. Také nižší intenzita silniní dopravy by se mohla jevit jako výhodná, pestože pravdou je spíše opak intenzita provozu na páteních komunikacích v centru msta a zejména v jeho územn oddlených místních ástech (Lubina a pedevším Vlovice) již pekrauje hodnoty únosné pro obytné území, ale ješt nedosahuje hodnot, kdy bude na národní a krajské úrovni prioritou výstavba obchvatu. Silniní doprava Hlavními silniními tahy ve mst a okolí, které jsou rozhodující pro jeho dopravní dostupnost, jsou následující komunikace: I/48 (Brno) (Olomouc) Hranice Nový Jiín Píbor Frýdek-Místek eský Tšín (Polsko); I/58 Ostrava Píbor Kopivnice (Lubina Vlovice) Frenštát pod Radhoštm Rožnov pod Radhoštm (Beskydy, Slovensko); II/480 Kopivnice (Lubina centrum) Ženklava Veovice (Valašské Meziíí); II/482 Kopivnice (centrum) Závišice Rybí Nový Jiín; II/486 Kopivnice (Vlovice Mniší) Hukvaldy Brušperk Krmelín (Ostrava). V tabulce 13 je uvedena intenzita dopravy na jednotlivých komunikacích na území msta zjištná pi celostátních sítáních dopravy v letech 2000 a 2005 (grafické znázornní výsledk z roku 2005 pedstavují mapky 2 a 3). Z tabulky vyplývá, že zatížení jednotlivých komunikací rychle roste a již zaíná dosahovat zatížení komunikací ve mstech na páteních tranzitních komunikacích s vybudovaným obchvatem. Dležitým poznatkem je také skutenost, že hodnoty z posledního sítání dopravy ješt nezohledují provoz Prmyslového parku Kopivnice ve Vlovicích, který má nepochybn významný dopad na další zatížení silnice I/58. Územní plán msta i plán rozvoje silniní sít Moravskoslezského kraje poítají s výstavbou krátkých peložek a obchvatu Vlovic na silnici I/58. editelstvím silnic a dálnic je rekonstrukce této komunikace I/58 upednostnno v Dokumentaci pro stavební povolení zvané Obchvat Píbora v trasování od jejího kížení s I/48 po hranice s Prmyslovým parkem -36-

37 ve Vlovicích. Souasný stav je takový, že bylo vydáno územní rozhodnutí na rekonstrukci I/58, projednána EIA a realizovány výkupy píslušných pozemk pro komunikaci a objekt pro demolice ze strany SD. Píprava tohoto projektu je dále závislá na dokonení vyvlastovacích ízeních v trase komunikace, na která bude následovat vydání stavebního povolení. V souasné dob se odhaduje zahájení realizace stavby na první tvrtletí 2008 a dokonení ve druhé polovin Msto Kopivnice má eminentní zájem prosadit v rámci této investice realizaci kruhové kižovatky na I/58 v Lubin. Na státní investici Obchvat Píbora a rekonstrukce I/58 dále navazuje projekn pipravovaný úsek trasy silnice I/58 Píbor Skotnice Mošnov, který zajišuje odstranní nevyhovujícího prjezdu obcí Skotnice a napojení na nov vznikající Prmyslovou zónu v Mošnov vetn nového dopravního terminálu a letišt. Realizací tohoto zámru, který je výrazn podporován Magistrátem msta Ostravy a CzechInvestem, mže Kopivnice získat nejen rychlejší napojení na letišt, ale zárove i píznivjší pístup na dálniní pipojení ve Studénce a rychlejší spojení s krajským mstem Ostravou. Z regionálních a místních komunikací si zaslouží pozornost komunikace II/480, s jejímž peložením do polohy mimo zastavné území msta Kopivnice a centrální prjezdnou zónu poítají územní plány msta i VÚC Beskydy. Realizací stavby se odlehí centru msta od tranzitní dopravy a nejzatíženjší kruhové kižovatce u Technického muzea. Problémem dopravy msta Kopivnice je její morfologická poloha. Msto je vklínno mezi dva kopce ervený kámen a Bílou horu. Úpatí tchto hor umožuje vést mstem tranzitní dopravu pouze dvma páteními a soubžnými komunikacemi (Záhumenní s. armády a Štramberská). Automobilová doprava zpsobuje také problémy pi odstavování vozidel. Nejvtší nedostatek parkovacích míst je v centrální zón msta a v oblastech s vyšší hustotou obytné zástavby (napíklad na sídlištích). Veejná doprava Veejná doprava je na území msta pedstavována zejména regionální autobusovou a dále doplkovou regionální železniní dopravou. Ve mst není provozována mstská veejná doprava, pestože nkteré autobusové linky se jí svým charakterem velmi blíží a poteba lépe organizované obsluhy msta autobusovou dopravou v budoucnosti v souvislosti s rozvojem prmyslového parku a okrajových ástí dále spíše poroste. Na území Kopivnice slouží cestujícím 2 železniní a 29 autobusových zastávek, které se výrazn liší poskytovaným komfortem i bezpeností pístupu a pobytu 2. Zejména v pípad autobusových zastávek také platí, že jejich rozmístní již pln neodpovídá souasným pepravním potebám. Autobusová doprava zajišuje dobré spojení msta s obcemi v jeho okolí a s blízkými msty Štramberkem, Novým Jiínem a Frenštátem pod Radhoštm. Vzhledem k dopravním kongescím (zácpám) je sice etné, ale mén spolehlivé autobusové spojení Kopivnice s Ostravou. Železniní doprava, která ve vtšin vysplých region tvoí díky své kapacit a rychlosti páte systému veejné dopravy, je v Kopivnici relativn málo významná a funkci páteního dopravního systému plní pouze v relaci Kopivnice Píbor a pi realizaci dálkových cest s pestupem ve Studénce. Velký potenciál železniní dopravy ale spoívá v budoucnosti po pedpokládané elektrizaci trat procházející mstem v zavedení rychlé železniní linky Ostrava Studénka Píbor Kopivnice (s pokraováním do Valašského Meziíí nebo lépe po úprav zaústní trat do Frenštátu pod Radhoštm). Autobusová a železniní doprava na území msta dosud nejsou zalenny do krajského systému integrované veejné dopravy ODIS, ale jejich zalenní se již pipravuje a bude 2 Pístup k ásti autobusových zastávek ve venkovských ástech je ztížen absencí chodník a vysoké intenzity dopravy (bezpenost). -37-

38 pravdpodobn realizováno nejpozdji do konce roku Nevýhodou msta je krom chybjící tarifní a asové integrace spoj také absence kvalitního spoleného pestupního uzlu železniní a autobusové dopravy, protože autobusové nádraží bylo z historických dvod vybudováno v excentrické podob nedaleko areálu spolenosti TATRA. Pestože v blízkosti leží stanice Kopivnice zastávka, centrální poloha železniní stanice Kopivnice je pro spolený pestupní terminál z hlediska jeho atraktivity daleko vhodnjší. Cyklistická a pší doprava Kopivnice nepatí mezi tradiní cyklistická msta a cyklistická doprava na jejím území zatím není píliš rozvinutá (srovnání využití cyklistiky pro cesty do zamstnání s referenními msty poskytuje tabulka 14). Pesto má msto a jeho okolí znaný cyklistický potenciál daný relativn kompaktní zástavbou jádra a malou lenitostí terénu. Nízkému využití cyklistické dopravy pro každodenní dojíždní, které je teba ešit prioritn, odpovídá i délka a trasování cyklistických stezek nebo jiných komunikací vhodných pro jízdu na kole. Z pohledu souasného standardu lze za vyhovující považovat široké stezky s kvalitním povrchem pro spolený pohyb chodc a cyklist, pípadn i dopravn zklidnné komunikace s velmi nízkou intenzitou automobilové dopravy (této charakteristice dnes již napíklad neodpovídá vtšina obslužných komunikací v zástavb ani bžné komunikace v prmyslové zón). Bezpené stezky pro cyklisty chybí zejména v následujících úsecích: (Frenštát pod Radhoštm) Vlovice Lubina (Píbor) (ideáln podél toku Lubiny); Autobusové nádraží prmyslový park Vlovice Mniší (Hukvaldy); Autobusové nádraží Lubina pehrada Vtkovice (Hukvaldy); Centrum hbitov Štramberk (napíklad podél železniní trati); Sever/eská Píbor (ideáln podél Kopivniky nebo železniní trati); Koupališt prmyslový park Vlovice (po zadním okraji prmyslového parku); eská Paseky Závisíce. Vtšina z výše uvedených úsek, které chybjí pro každodenní cyklistické dojíždní, by mohla být po svém vybudování využívána také pro rekreaní cyklistiku. V souasné dob jsou mstem pevážn po bžných komunikacích vedeny pouze tyto dv cykloturistické trasy: 502 Starý Jiín Nový Jiín Štramberk Kopivnice (centrum Lubina) Hukvaldy 6039 Kopivnice Píbor Skotnice Nová Horka. Trasa 502 msto (teoreticky) spojuje s turisticky atraktivními cíli v okolí, ale z dvodu vedení nkterých úsek mimo území msta po frekventovaných komunikacích nebo s vtším pevýšením není ve smru na Štramberk a Nový Jiín píliš využívána. Trasa 6039 Kopivnici s nkolika oklikami napojuje u Studénky na mezinárodní cyklistickou trasu Odra Morava Dunaj. Ani tato trasa není v úsecích za Píborem pro cyklisty píliš lákavá. Msto tedy v souhrnu postrádá bezpené a atraktivní cyklistické napojení do Poodí pes Píbor, na Štramberk, Nový Jiín, Frenštát pod Radhoštm (a Beskydy) a Valašské Meziíí, které lze pln realizovat v rámci výstavby obslužných mstských a pímstských stezek. Pší doprava je rozhodujícím dopravním odvtvím v souvisle zastavných oblastech Kopivnice (viz tabulka 14). Jádrová oblast msta je pomrn dobe vybavena infrastrukturou pro chodce (chodníky, pechody, laviky), problémy existují v oblasti kvality znaení a etnosti pechod pes frekventované komunikace a pedevším v okrajových ástech msta podél páteních silnic, kde dosud chybí chodníky (zejména úsek Lubina prmyslový -38-

39 park Vlovice). Problém chybjících chodník a pechod pro chodce je obvyklý také v nových zónách bytové výstavby na okrajích zastavného území (napíklad Lubina nebo Paseky). Kopivnicí prochází také nkolik znaených tras pro pší turisty. Jedná se o následující úseky: ervená (Nový Jiín) Štramberk nádraží Štramberk Kouty Lichnov (Frenštát pod Radhoštm); modrá Štramberk Bílá hora Fojtství centrum Lubina Hukvaldy; zelená Píbor Lubina Mniší Kozlovice (Frýdlant nad Ostravicí); žlutá Píbor Paseky Štramberk; žlutá Centrum koupališt Pískovna Lichnov (Frenštát pod Radhoštm); Lašská nauná stezka. Zatímco Lašská nauná stezka je píkladnou ukázkou moderního turistického poznávacího produktu, nkteré další turistické trasy jsou vedeny po asfaltových silnicích s nízkou atraktivitou i bezpeností pro pší turisty. Chybí také pší turistické propojení Kopivnice s Píborem, které lze realizovat napíklad odklonem žluté znaky ze severního okraje do centra nebo prodloužením žluté znaky od jihu až na rozcestí u Pasek. Je teba také zlepšit návaznost turisticky znaených tras na veejnou dopravu (zejména ob mstské železniní stanice a autobusové nádraží) a na rekreaní zónu u pehrady Vtkovice (peložením trasy smr Hukvaldy). Technická infrastruktura Msto Kopivnice disponuje dostatenými zdroji a kapacitními rozvody pitné vody pro svj další rozvoj. Zásobováno je pitnou vodou pedevším z povrchových vodních zdroj (pehrady Kružberk a Šance) prostednictvím ostravského oblastního vodovodu. Pouze místní ásti Vlovice a Mniší jsou zásobovány z lokálních zdroj podzemní vody Kazniov, Spružinky a Tichá I+II. Vlastníkem vodovod ve mst jsou Severomoravské vodovody a kanalizace, a. s., Ostrava. Z hlediska kvality vody je úelné zmínit pedevším stížnosti na pitnou vodu ve venkovské ásti Mniší, zpsobené kolísáním koncentrace chloru v pitné vod 3 v dsledku nedokonalého (zastaralého) zpsobu úpravy vody v místním vodojemu. Nakládání s odpadními vodami je pro obyvatele pevážné ásti zastavného území msta vyešeno napojením na modernizovanou a rozšíenou istírnu odpadních vod s kapacitou po rozšíení m 3 /den (zvýšení pvodní kapacity o 25 %). Modernizovaná OV sice spluje souasné požadavky na ištní odpadních vod, avšak nevyhovuje požadavkm na odstraování fosforu, které musí být splnny do roku Složitjší situace z hlediska ištní odpadních vod je v místních ástech Lubina, Vlovice a Mniší. Zde jsou odpadní vody vtšinou likvidovány nevyhovujícím zpsobem v bezodtokových jímkách a septicích, prostednictvím trativod do vod podzemních nebo povrchových. V Lubin však na rozdíl od ostatních místních ástí probíhají pípravné práce a eší se otázka financování výstavby kanalizace. Vlovice i Mniší nesplují podmínky pro poskytnutí finanních prostedk z evropských fond, proto msto v souasné dob neuvažuje o jejich odkanalizování (podle Plánu rozvoje 3 Koncentrace dle provedených mení pravdpodobn nepekraují povolené hodnoty, nicmén kvalita pitné vody je pedmtem stížností oban a k souladu s normou mže pispívat i promnlivost koncentrace v rzné denní dob a obtíže mení. -39-

40 vodovod a kanalizací MSK by ob aglomerace mly být ešeny po roce 2015). Pesto jsou ob aglomerace povinny pimenistit vznikající odpadní vody 4. Celé území msta s výjimkou osamocených objekt je pokryto nízkotlakým rozvodem zemního plynu. Tyto rozvody jsou tvoeny dvma autonomními distribuními sítmi, z nichž jedna pokrývá jádrové území msta a Štramberk a druhá místní ásti Lubina, Mniší a Vlovice. Využívání plynu, zejména ve venkovských ástech msta, je v posledních letech omezováno zvyšujícími se náklady ve prospch (znovu)využívání lokálních topeniš na tuhá paliva (viz kap. ŽP). Na sí elektrické energie je Kopivnice napojena prostednictvím rozvodny v Píboe, lokální výrobní zdroj elektrické energie je instalován v areálu spolenosti KOMTERM. Distribuci tepla ve mst zajišuje spolenost Teplo, s. r. o. Problémem je stav rozvod tepla a poteba ešení zdroje vytápní. Msto Kopivnice je v souasné dob také celoplošn pokryto veejnou telekomunikaní sítí. V letech probhla kabelizace msta. Provoz kabelových sítí, poskytování pipojení k internetu, vlastní TV vysílání zabezpeuje obchodní spolenost msta: Kabelová televize Kopivnice, s. r. o. Ve mst funguje projekt KTKnet, který využívá rozvod Kabelové televize Kopivnice nejen pro penos televizního signálu jako doposud, ale i datových signál, a to jak smrem k uživateli, tak i od uživatele. V praxi to znamená, že z každého bytu i rodinného domku existuje reálná možnost pipojit se do mstské poítaové sít. Internet po kabelové televizi je uren pro soukromé osoby i firmy. (zdroj: Ve mst je v provozu mstský rozhlas, jehož rozvody si vyžadují modernizaci. V uritých lokalitách byl již pilotn zabezpeen bezdrátov. Žádoucí by byl úplný pechod na bezdrátové vysílání, který vyžaduje poízení více pijíma signálu z centrálního již osazeného vysílae. Údržbu komunikací, veejného osvtlení, hbitov, zelen a dalšího majetku msta, nakládání s odpady zajišuje mstská obchodní spolenost SLUMEKO, s. r. o. Na území msta je dostatek ploch veejné zelen. Její kvalita je zatížena rychlým rozvojem msta v pomrn krátkém historickém období. Ten se mj. podílel na tom, že vtšina zelen (nap. na sídlištích) vznikala asto živeln (výsadba v blízkosti obytných budov, v plochách inženýrských sítí, výsadba nevhodných druh devin apod.) a zhruba ve stejnou dobu. Velká ást mstské zelen tedy v omezeném asovém úseku vyžaduje i nutnou rekonstrukci. Tato situace klade nároky nejen na finanní zdroje, organizaci údržby a na odbornou péi, ale také na nezbytnou informaní podporu významnjších rekonstrukních akcí (viz také podkapitola EVVO). 5 Krom bžné obmny zelen je cílem také nezbytná zmna druhové skladby, postupné odstraování nevhodných a alergenních devin a výsadba vhodných druh a kultivar pevážn s menším vzrstem. Zásadní zmna v plánování údržby a pístup k rekonstrukci zelen probhla na pelomu tisíciletí a v souasné dob jsou nutné kroky plánovány s dostatený pedstihem na základ odborných hodnocení. Zmapování veškeré zelen ve mst bylo provedeno v roce 2001 a údaje o zeleni jsou integrovány do digitální mapy msta. Tyto údaje lze následn využít pro realizaci údržby, koncepce ochrany a rozvoje zelen. 4 Likvidace odpadních vod ve staré zástavb v mstských ástech je v souasné dob konfrontována s aktuálními legislativními požadavky, kterým nevyhovuje ištní odpadních vod nkterými z dosud používaných zpsob (nap. použití standardních septik bez doplkových filtr, apod.). 5 Viz nap. aktuální významné problémy spojené s rekonstrukcí zelen ve mst Ostrava (mstská ást Poruba, Komenského sady), pinášející veejné správ významné problémy s akceptací rekonstrukce zelen ze strany veejnosti, široce medializované i v rámci celé republiky. -40-

41 Shrnutí Kopivnice leží mimo sí páteních silnic a železnic. Negativní dopady silniní dopravy na život v okrajových ástech msta (zejména vysoká intenzita provozu v trase Lubina Vlovice Frenštát), piemž plánovaný obchvat není zaazen mezi priority. Parkování psobí velké problémy v centru a na sídlištích. Veejná doprava dosud není integrována, chybí spolený pestupní uzel. Ve mst není provozována mstská autobusová doprava. Železnice má v souasnosti nízký význam, který je teba zvyšovat. Chybí pátení stezky pro bezpenou cyklistiku (Lubina, Kopivnika, železnice). Netradin je vysoký podíl pší dopravy pi cestách do zamstnání. Msto postrádá lepší napojení na sí turistických tras pro pší a cyklisty. Dostatená kapacita zdroj i rozvodu pitné vody ve vtší ásti msta. Zásobování místních ástí Mniší a Vlovic z lokálních zdroj. Modernizovaná OV splující souasné požadavky na ištní odpadních vod, avšak nevyhovující požadavkm na odstraování fosforu, které musí být splnny do roku Nevyhovující likvidace odpadních vod a absence splaškové kanalizace v místních ástech Mniší, Vlovice, Lubina a nkterých ástech Kopivnice. Špatný stav rozvod tepla a poteba ešení zdroje vytápní. Existence mstské datové sít. Existence mstského rozhlasu s ásteným zajištním bezdrátového vysílání. Dostatený rozsah mstské zelen, avšak v nevyhovující kvalit, která vyžaduje v ásti msta obnovu. -41-

42 Úvod 2.5 Hospodaení s pírodními zdroji a složkami ŽP Problematika životního prostedí je standardní souástí sociáln-ekonomické analýzy. Ve mst Kopivnice, která je zapojena do ady aktivit zamených na podporu udržitelného rozvoje, je však tato oblast strategického plánu ješt významnjší. Na rozdíl od centra ostravsko-karvinské aglomerace, kde se negativní vlivy na životní prostedí pijímaly a zejm ješt stále ásten pijímají jako uritá nezbytná souást prmyslového rozvoje, by v Kopivnici mly být v kontextu umístní msta (krajinný ráz Podbeskydí a s ním související atraktivita pro cestovní ruch) negativní vlivy na kvalitu životního prostedí vnímány markantnji. Z provedeného przkumu veejného mínní vyplývá, že samotná problematika ŽP je obany Kopivnice uvádna sice jako 5. problém v poadí, avšak pouze 5 procenty respondent. Je sice zejmé, že i když se ást problematiky skrývá také pod hesly dopravní situace (4. místo, cca 10 % respondent), relativní nezájem pravdpodobn vychází z ne zcela dostatených informací oban o rizicích vlivu životního prostedí na lidské zdraví. Pestože pouze 3 % respondent schází informace o ŽP, tém 3/4 respondent by mlo zájem o životním prostedí diskutovat (3. nejžádanjší téma v poadí). V rámci této kapitoly je uveden stav a vývoj jednotlivých složek životního prostedí: Ovzduší; Voda; Píroda a krajina, vetn les. a vyhodnoceny procesy, které se životním prostedím a hospodaením s pírodními zdroji úzce souvisejí: Nakládání s odpady; Environmentální vzdlávání, výchova a osvta; pístup k informacím o ŽP; Hluk. Posouzení je založeno na dostupných zdrojích informací o stavu jednotlivých složek životního prostedí a procesech, které mají na kvalitu životního prostedí vliv. Využity byly pedevším dokumenty píslušného odboru mstského úadu a pro porovnání, resp. zasazení problematiky do kontextu, také dokumenty popisující stav ŽP na úrovni Moravskoslezského kraje. Krom porovnání existujících dat je analýza doplnna i expertním posouzením oblastí, k nimž nejsou dostupná data k dispozici, pípadn nejsou dostupná v potebné struktue. -42-

43 Tabulky, grafy a mapy Tabulka 15: Pekroení hodnot limitu koncentrací PM 10 a benzo(a)pyrenu pro ochranu lidského zdraví (2005) Územní celek PM 10 (rok) PM 10 (24h) BaP Kopivnice 58, Bohumín 99, Frenštát p. R. 0 96,7 42,4 Frýdlant p. R ,5 Nový Jiín 7, ,5 Píbor 74, Studénka 87, ,3 Tinec 17,0 93,5 100 Pozn.: Hodnoty vyjadují procenta plochy územních celk, v nichž byl pekroen uvedený limit pro ochranu lidského zdraví Zdroj: Vstník MŽP 03/2007 Mapka 5: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Pozn.: LV=limit pro ochranu lidského zdraví; LV+MT=limit pro ochranu lidského zdraví vetn meze tolerance Zdroj: HMÚ -43-

44 Charakteristika msta Msto Kopivnice se nachází na okraji ostravské sídelní aglomerace, tedy jedné z oblastí s nejvíce narušeným životním prostedím v eské republice. Kombinace dálkových a místních vliv zpsobuje, že životní prostedí msta a jeho okolí je pes jeho polohu v podhorské krajin Podbeskydské pahorkatiny považováno za stedn zatížené a v nkterých pípadech srovnatelné s podstatn vtšími msty. Ovzduší Ovzduší msta Kopivnice je ovlivováno tymi základními typy zdroj zneištní. Jedná se o (bez hierarchicky ureného poadí) 6 : Dálkový penos (pedevším z velkých zdroj ostravsko-karvinské aglomerace); Místní a blízké stacionární velké a stední zdroje zneišování ovzduší; Lokální malé zdroje zneišování (domácí topeništ); Doprava. Kopivnice se nachází na jižním až jihozápadním okraji území, jehož ovzduší je významn ovlivováno dálkovým penosem, pedevším z velkých stacionárních zdroj ostravskokarvinské aglomerace (viz mapka 5). V závislosti na promnné meteorologické situaci je tento vliv v jednotlivých sezónách i letech rzn významný. Zásadní je ovšem negativní trend produkce škodlivin v aglomeraci, který v posledních letech anuluje významná snížení objemu emisí, dosažená v devadesátých letech v dsledku útlumu nkterých výrob a opatení na zdrojích. V trendech je dále patrný zásadní ústup od díve majoritní složky škodlivin (oxid siiitý) k nárstu objemu i významu pevných ástic, oxid dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodík, ve všech tchto pípadech doplovaných stoupajícími emisemi z dopravy. Ke zcela zásadnímu zhoršení situace došlo pedevším mezi léty 2004 a 2005 (hodnoty za rok 2006 ješt nejsou publikovány). Místní a regionální stacionární zdroje reprezentují pedevším 3 velké zdroje zneištní ovzduší dle Registru zneištní ovzduší (REZZO 1) Energetika Kopivnice, a. s., Tafonco, a. s., Kopivnice a CIREX CZ, s. r. o., Kopivnice, slévárna pesného lití v Prmyslovém parku. Dle Integrovaného registru zneištní dosahuje produkce emisí Energetiky Kopivnice hodnot ádov ve stovkách tun, v pípad oxidu uhliitého (nebezpený více pro klimatický systém Zem, než pro zdraví obyvatel) stovek tisíc tun (viz tabulka 15). Od roku 1995 došlo k výraznému snížení oxid síry (na cca 40 %), v pípad oxid dusíku je snížení mén markantní (na cca 60 %). Mezi léty 2004 a 2005 došlo k mírnému zvýšení emisí oxid dusíku a dalšímu snížení emisí oxid síry. Pro srovnání v Moravskoslezském kraji je registrováno 25 provozoven, které pekraují hodnotu oznamovací povinnosti emisí do ovzduší pro nkterou ze škodlivin registru. Nap. Elektrárna Dtmarovice produkuje cca 10násobek oxid dusíku ve srovnání s Energetikou Kopivnice. CIREX CZ dle údaj REZZO 1 emituje v ádu jednotek tun za rok, nejvíce cca 1,3 t/rok tkavých organických látek. Zejména v místních ástech Kopivnice Vlovicích, Lubin a v údolních polohách Mniší se rozhodující složkou negativních vliv zneištní ovzduší s pímým dopadem na zdravotní stav 7 a pohodu obyvatel stávají emise z domácích topeniš na pevná paliva. Z hlediska celkového trendu by vzhledem k charakteru problematiku nelze tento konkrétní trend 6 Vzhledem k odlišnému psobení rzných faktor by stanovení poadí bylo pro tuto fázi strategického plánu zavádjící. 7 Z provádných studií je zejmé, že zvýšení koncentrace škodlivin, zejména aromatických uhlovodík, vznikajících nedokonalým spalováním tuhých paliv, má významný vliv na zdraví obyvatel, a v nkterých lokalitách významn pekrauje dopady zneištní z velkých zdroj. -44-

45 pesn kvantifikovat 8 dochází ve venkovských obcích k nárstu podílu této složky na celkovém zneištní ovzduší. Dalšími negativními faktory v tchto místních ástech jsou geomorfologická situace a doprava; navíc vzrstá i poet exponovaných obyvatel (viz tabulka vývoje potu obyvatel v jednotlivých místních ástech Kopivnice). Píinou zvýšení zneišování ovzduší z vytápní je mj. i pechod, resp. návrat 9 k vytápní tuhými palivy u ásti majitel dom zpsobený pedevším: zvyšováním náklad na vytápní ušlechtilejšími palivy (zejména zvyšování cen zemního plynu); dostupností levnjších druh pevných paliv (dosavadní absence tzv. ekologických daní, resp. nízké dopady plánovaného zdanní na ceny paliv v blízké budoucnosti); snižováním výhodnosti nkterých alternativních zdroj vytápní (omezení dotací a zvýhodnných tarif elektrické energie v pípad tepelných erpadel, sluneních kolektor, ad.); legislativními nedostatky pi vymáhání smluvních závazk v rámci finanní podpory vytápní ušlechtilejšími palivy. Ke zhoršování situace pistupuje také z hlediska dopad na zdraví velmi nebezpená likvidace odpad spalováním v domácích topeništích (absence elementární zodpovdnosti, obtížná kontrola a vymahatelnost práva). V takovém pípad totiž k produkovaným emisím ástic, polyaromatickým uhlovodíkm a tžkým kovm pistupují také emise dioxin (HMÚ). Ze zkušeností z jiných oblastí je zejmé, že ešení tohoto problém spoívá pedevším ve výraznjším daovém zatížení paliv s výrazn negativním dopadem na životní prostedí a zdraví obyvatel a zavedení vymahatelných nástroj na eliminaci nežádoucích postup (likvidace odpadu spalováním v domácích topeništích). Krom výše uvedených krok, které jsou vícemén v rukou státu, mže msto pispt k ešení vlastními aktivitami podporujícími zodpovdnost oban (nástroje EVVO), pípadn zavedením nástroj pozitivní ekonomické motivace oban v této oblasti. Automobilová silniní doprava se vzhledem k negativnímu trendu stává obdobn jako domácí topeništ dalším významným faktorem negativního vlivu na ovzduší. V kapitole Dopravní a technická infrastruktura jsou uvedeny informace o zatížení silniní sít dopravou, vetn trend v posledních letech. Markantní je pedevším zvýšení intenzity dopravy na silnici I/58 mezi lety a odhadovaný nárst, pedevším kamionové dopravy, i po roce 2005 (dopady pedevším na místní ásti Vlovice a Lubinu). Pestože se v letech souasn zpomalila dynamika nárstu intenzity dopravy v centru msta ve srovnání s hodnotami nárstu mezi léty 2000 až 2002), svdí uvedené hodnoty o významném vlivu dopravy jak na ovzduší, tak i na fyzikální charakteristiky prostedí (hluk, vibrace) na nejzatíženjších komunikacích Kopivnice (Ekotoxa, 2002). Doprava, krom pímých emisí oxid dusíku, oxidu uhelnatého, polyaromatických uhlovodík a tuhých ástic pináší i sekundární zneištní ovzduší rozviováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých ástic. ešení problematiky dopravy (obchvat, rekonstrukce, zlepšení veejné dopravy, podpora cyklistické dopravy) se tak stává významným, ne-li zásadním krokem i z hlediska zlepšení kvality životního prostedí. Nejbližší (a aktuáln jediná) mící stanice automatického imisního monitoringu HMÚ v okrese Nový Jiín se v roce 2005 nacházela ve Studénce (do roku 2003 byla v síti 8 V roce 1992 pisuzovala imisní studie v pípad nkterých škodlivin (nap. polyaromatické uhlovodíky) rozhodující vliv domácím topeništím (Profil msta Kopivnice, 1992). 9 Plošná plynofikace msta Kopivnice, vetn místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší je ukonena. Z technických a ekonomických dvod existují pouze nkteré lokality, resp. jednotlivé domy, které nejsou plynofikovány. -45-

46 Automatizovaného imisního Monitoringu /AIM/ v okrese zaazena také stanice Lubina). Z výpot, provedených pro vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro jednotlivé územní celky v R za rok (viz tabulka 15) vyplývá, že na celém území Kopivnice došlo ve jmenovaném roce k pekroení hodnot limitu PM 10 pro ochranu zdraví lidí (HMÚ) 11. Tabulka také uvádí, že k pekroení došlo ve vtšin referenních mst (závislost na poloze k aglomeraci). Z této mapy je dále zejmé, že Kopivnice sice leží uvnit vymezené oblasti (oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší) 12, v níž byl pekroen alespo 1 limit pro ochranu zdraví lidí, avšak v blízkosti jejich hranic. Je také poteba vzít v úvahu, že limit pro tuhé ástice PM 10 (24-hodinové koncentrace) byl v roce 2005 pekroen celkem na 35 % území R a pi zapotení pekroení limit pro ozón by vymezené území pokrývalo celou R 13. Standardní mení HMÚ byla v letní i zimní sezón 2003 doplnna zjišováním koncentrací polyaromatických uhlovodík (Ekotoxa). Ze závru vyplývá, že koncentrace tchto škodlivin v Kopivnici jsou pibližn stejné jako v Opav, Olomouci a Perov, pestože jsou tato msta dopravn daleko zatíženjší než je Kopivnice. V letním období je produkce škodlivin touto studií pisuzována pedevším doprav, v zimním období také lokálním topeništím. Voda Problematika pitné vody a odpadních vod je v této fázi zpracování zaazena v kapitole Dopravní a technická infrastruktura. Pro úely návrhu strategie je dále doplnno: Nejvýznamnjším vodním tokem na území Kopivnice je eka Lubina, která pramení pod vrcholem Kyera v Beskydech a do Odry se vlévá u Petvaldu. Do Lubiny ústí vodní tok Kopivnika, jehož pravobežním pítokem je Sýkoreek. Kvalitu vodních tok negativn ovlivuje nedostatený zpsob ištní odpadních vod v mstských ástech (viz kap. Technická infrastruktura). Na území Kopivnice leží vodní nádrž Vtkovice o rozloze 19,2 hektar, která je také zmínna v citované kap. Technická infrastruktura. V rámci výtu významnjších vodních ploch lze uvést ješt rybník u hradu Šostýna, znovuobnovený v rámci revitalizace Kopivniky s cílem zvýšení retenní schopnosti krajiny, zpomalení odtoku vody z území a zvýšení hladiny podzemních vod. V roce 2005 byl KÚ Moravskoslezského kraje schválen Povodový plán Kopivnice jako obce s rozšíenou psobností, který specifikuje úseky tok ohrožených zvýšenými prtoky. V krajském rámci se ve výtu protipovodových opatení neuvádjí žádné plánované akce na Lubin v úsecích na území Kopivnice i na jiných úsecích proti toku Lubiny (Koncepní dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje na pechodné období do roku 2010; Povodí Odry, 2001). Píroda a krajina, lesy Kopivnice leží v krajin Podbeskydské pahorkatiny vyznaující se cennými pírodními hodnotami. Vtšina pímstského území a místních ástí Vlovice a Mniší je souástí pírodního parku Podbeskydí, který vznikl v roce 1994 pehlášením pvodních oblastí klidu 10 Poslední publikované výsledky 11 Limit pro suspendované ástice frakce PM 10 zahrnuje prmrnou roní koncentraci 40 µg/m3 nebo max. 35 pekroení 24-hodinové hodnoty 50 µg/m3). 12 Viz Vstník MŽP 13 Na stanici Lubina nedocházelo v posledních letech jejího provozu k pekraování limit prmrných roních koncentrací mených veliin oxidu siiitého, oxid dusíku a ástic frakce PM 10, nicmén postupný nárst zneištný byl indikován již od roku 2000 (od roku 2003 není stanice vykazována ve výsledcích HMÚ). -46-

47 ervený kámen a Kojetín. Cílem zízení parku bylo zejména zachování typického krajinného rázu. Krajina pírodního parku má mírn zvlnný ráz s roztroušenými kvtnatými lesíky a poskytuje útoištad vzácných a chránných druh živoich a rostlin. Území Kopivnice se souasn dotýká severního okraje nadregionálního biokoridoru Jezernice Hukvaldy (Koncepce ochrany pírody a krajiny MSK). Návrh územního systému ekologické stability krajiny (lokálního a regionálního významu) je vymezen v územním plánu Kopivnice a místních ástí. V Ústedním seznamu ochrany pírody, vedeného Agenturou ochrany pírody a krajiny (AOPK), je na území obce Kopivnice zapsáno 8 chránných subjekt. Z toho je 7 památných strom a jedna pírodní památka. Touto pírodní památkou je Váv kámen o rozloze 0,77 hektar, vyhlášený v roce Jedná se o skalisko tvoené krou jurského vápence, jeden z mála pirozených útvar v okolí Štramberka nenarušených tžbou vápence. Zkamenliny ve štramberských vápencích jsou významné pi studiu celého ekosystému fosilního korálového rifu. Z pestré asociace živoich bylo popsáno pes 600 druh; je to jedno z nejbohatších spoleenstev ve svtovém mítku. Na katastrální území Kopivnice ani okrajových ástí Lubiny, Mniší a Vlovic nezasahují další zvlášt chránná území ani lokality soustavy Natury 2000 (ptaí oblast, evropsky významná lokalita). V seznamu Moravskoslezského kraje je zapsána jedna organizace (a jedna fyzická osoba) z Kopivnice, registrovaná v seznamu subjekt, poskytujících služby v oblasti pée o chránná území. Touto organizací je Obanské sdružení Hájenka (dále také kapitola EVVO). Lesní fond je tvoen drobnými a stedn velkými komplexy les. Tyto lesy mají menší hospodáský význam, jsou však dležité pro krajinu a její ekologickou stabilitu. Nejvtším vlastníkem les je msto Kopivnice se 166 ha. Vtšina les patí do kategorie les zvláštního urení 88 hektar (lesy rekreaní v oblasti hradu Šostýn). Území pímstského lesa Šostýn má adu zajímavostí, nap. zíceninu hradu, Raškv kámen, komplex bukových porost, ohroženou flóru a faunu, výhledy do krajiny. Mstské lesy se dále rozkládají ve vícemén souvislých komplexech pedevším v masivu erveného kamene a na svazích kopce Pískovna. Mají velmi nevyrovnanou vkovou strukturu, v devinné skladb pevládá smrk (41 %). Hlavním cílem hospodaení je zachování a rozvíjení nejdležitjších funkcí lesa, tzn. vodohospodáské, krajinotvorné, klimatické, ochranné, hospodáské a zdravotnrekreaní. Mimo katastrální území Kopivnice (vetn k. ú. místních ástí) se mstské lesy nalézají také na katastrálním území Lichnov. Návrhy využívání les jsou popsány v Lesním hospodáském plánu Les msta Kopivnice (2003), který je základem pro stávající pozitivní vývoj mstských les. Nakládání s odpady Nakládání s komunálním odpadem ve mst zajišuje firma SLUMEKO, s. r. o., Kopivnice, která provádí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu vetn vytídných složek, provoz dotíovací linky, provoz sbrného dvora, mobilní sbr nebezpených složek komunálního odpadu a další innosti. Spolenost je oprávnnou osobou (ve smyslu zákona) pro nakládání s odpady pro msto Kopivnici i její místní ástí. Z analytické ásti Koncepce odpadového hospodáství správního obvodu Kopivnice jako obce s rozšíenou psobností (ORP) (Fite, 2006) vyplývá, že v Kopivnici se v roce 2005 vyprodukovalo více než tun odpadu, což iní pibližn 240 kg/obyvatele. Tato hodnota leží v prmru hodnot obcí v ORP. Dle Plánu odpadového hospodáství msta Kopivnice na léta (Fite, 2005) dále plyne, že produkce odpadu mezi lety postupn stoupala (vzestup mezi lety 2000 a 2004 inil cca 25 %). Pevážnou vtšinu odpadu (cca 2/3) tvoí smsný komunální odpad, významný podíl (cca 7 %) také biologicky rozložitelný odpad. Z hlediska zaízení ke zneškodování odpadu je ve mst od roku 1996 v provozu dotíovací linka. Oddlen shromáždný odpad je na této lince dále dotíován a pedáván -47-

48 k dalšímu využití. Dotíovací linka má kapacitní rezervu, poet nádob ke tídní umístných ve mst je podle kritérií studie Intenzifikace oddleného sbru odpad v MSK 14 dostatený. Ke zvýšení sbru odpadu pispívají i aktivity v rámci Projektu Zdravé msto a MA 21 (nap. v rámci kampan Den Zem, Den bez aut, kampa sbru použitých baterií, apod.). Zpsobem tídní odpadu jsou také sbrny odpadu, provozované na území Kopivnice dvma firmami. Ostatní smsný komunální odpad je ukládán na skládku ve Staíi, která leží mimo území msta. Je to skládka s dostatenou kapacitou k dalšímu ukládání odpadu cca na nejbližších 20 let (POH msta Kopivnice). Na vysoké úrovni je v Kopivnici tídní nebezpeného odpadu, hodnoty sbru více než 2x pekraují prmrné hodnoty kraje, ron se sbírá prmrn 60 tun nebezpených odpad. Dle analýzy tídní odpadu (POH: Program odpadového hospodáství msta Kopivnice ) jsou výsledky tídní odlišné pro jednotlivé komodity. Zatímco v pípad tídní papíru a lepenky odpovídají hodnoty (tídní na obyvatele) prmru MSK, v pípad skla jsou hodnoty pes postupný nárst pod smrnou hodnotou Plánu odpadového hospodáství MSK, obdobn jako hodnoty tídní plast. V tomto pípad je však potenciální výhodou sbr smsných plast (nejen lukrativních PET lahví) a hustá sí sbrných nádob. Požadavky POH MSK vysoce pekrauje hodnota sebraného biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), který pochází pedevším z údržby mstské zelen (Studie biologicky rozložitelného odpadu, Fite, 2006). Biologicky rozložitelný odpad je pedáván na kompostárnu v Píboe s kapacitou cca tun ron, která se však potýká s ekonomikou provozu a odbytem kompostu. Citovaná studie BRO uvádí adu opatení ke zvýšení intenzifikace BRKO. Staré ekologické zátže Nejvýznamnjší starou zátží na území Kopivnice je skládka neutralizaních kal, jejímž hlavním pvodcem byla v letech Tatra, n. p., Kopivnice. Skládka zabírá plochu cca 1 ha a obsahuje pibližn tun neutralizaních kal, které obsahují adu škodlivin, pevážn NEL, polyaromát a tžkých kov. Pro tuto skládku byla provedena analýza rizika (AQ-test, 2003), z jejichž závr vyplývá až dramatický obsah škodlivých látek, jejich vyluhovatelnost vodou je však obecn nízká. Migrace nebezpených látek je stabilizovaná a nemla by se významn mnit. Zpracovatel studie navrhnul 2 varianty ešení úplné odtžení skládky nebo její utsnní shora (1. varianta náklady cca 60 mil. K, 2. varianta ptinové náklady, ale ada rizik). Problematický je zejména potenciální vliv skládky na plánovanou lokalitu výstavby rodinných dom. Problematiku starých zátží dále komplikuje skutenost, že nejsou dostaten zmapovány. Proto je jejich identifikace jedním z dležitých krok strategie. Dalším problémem je skládka komunálních odpad u mstské istírny odpadních vod (MOV). Významnou komplikací, zejména v mstských ástech Lubina a Mniší, je také existence ploch, díve využívaných zemdlskými podniky, které dnes ásten slouží jako plochy pro podnikání. Rizikem je nejen opuštní tchto ploch, ale také jejich živelné využívání bez jednotné správy (rotace firem, absence zodpovdnosti, apod.). 14 Intenzifikace oddleného sbru a zajištní využití komunálních odpad vetn jejich obalové složky v Moravskoslezském kraji, ARR a EKO-KOM (In: POH msta Kopivnice na léta , Fite, 2005) -48-

49 Environmentální vzdlávání, výchova a osvta (EVVO), informace o ŽP V rámci zpracované Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje (2002) nebyla Kopivnice pvodn zaazena ani mezi bílá místa EVVO ani mezi místa se siln rozvinutými aktivitami EVVO v kraji. Nicmén ze souasn probíhající aktualizace Koncepce (dokonení záí 2007) vyplývá nárst aktivit EVVO, pravdpodobn související s psobením aktivit Projektu Zdravé msto v tomto rozvojovém pilíi. Nap. Obanské sdružení Hájenka se stalo partnerem kraje v klíovém projektu EVVO MSK, financovaného z Evropského sociálního fondu Rozvoj sít environmentálních informaních a poradenských center Moravskoslezského kraje. Poet environmentálních organizací je však ve srovnání s velkými msty MSK nízký. Hájenka obanm msta od roku 2001 poskytuje ekologické poradenství v objektu kulturního domu. Školy dostávají od msta Kopivnice pravidelný roní píspvek na podporu EVVO, za njž si mohou nakoupit potebné služby v této oblasti (školení, programy, akce). Msto dále v roce 2006 vyhlásilo dotaní program na podporu aktivit EVVO. Jako v pípad tém všech referenních mst (a nejen jich) je nejproblematitjší ástí EVVO oslovení cílové skupiny dosplé veejnosti a ásten také podnikatel. V každém pípad je problematika EVVO a posílení pístupu veejnosti k informacím o ŽP dležitou souástí úsilí o zlepšení stavu životního prostedí a nezbytnou podmínkou pro podporu pozitivních zmn, jak na to upozorují i zmínky v kapitolách vnovaných zneištní ovzduší (zodpovdnost pi vytápní lokálními topeništi), mstské zeleni (informaní podpora rekonstrukce zelen), atd. Dležité také je, aby samotný provoz mstského úadu psobil na veejnost jako píklad. V souasné dob byl zpracován Plán ekologizace provozu mstského úadu (projednává se podpora jeho realizace v rámci již zmínného projektu MSK). Kopivnice má rozpracovanou Koncepci EVVO, která by mla být co nejdíve dokonena. Problémem je také zrušení místa koordinátora EVVO, což komplikuje organizaci aktivit EVVO ze strany msta. Hluk a další fyzikální charakteristiky V souasné situaci i ve výhledu je za nejvíce problematický považován pedevším hluk z dopravy. A to jak z dvodu kontaktu vtšího potu obyvatel s negativními dsledky dopravy (silnice I/58, zatížené komunikace v centru msta), tak zejména trend dalšího nárstu dopravy. V roce byla zpracována studie Komplexního hodnocení vlivu dopravy na životní prostedí ve mst Kopivnice, která zjišovala dopravní zatížení ve mst i úrove hlukové zátže a nastínila emisní a imisní rozptyl zneišujících látek vznikajících vlivem dopravy. Na pátení komunikaci ve mst, která je dopravn nejzatíženjší (kižovatka ul. Záhumenní a Husovy pes kruhový objezd smrem na Nový Jiín) byla namena vysoká ekvivalentní hladina hluku 65 db, blížící se hlukovému limitu (souasn byly zjištny rovnž nejvtší koncentrace zneišujících látek). Podle Odvozené mapy radonového rizika, kterou vypracoval eský geologický ústav, patí Kopivnice a místní ásti k územím se stedním stupnm radonového rizika. Tento stav byl potvrzen i výsledky przkumu radonového rizika ve starších domech v Kopivnici a místních ástech, který byl proveden v roce

50 Shrnutí Disproporce mezi vnímáním problematiky životního prostedí obany a skuteným stavem, resp. jeho dopady na život a zdraví obyvatel. Zneištní ovzduší nejvtší problém msta Kopivnice v oblasti životního prostedí, a to pedevším z dvodu jednoznan negativního trendu vývoje zneištní v posledních letech a aditivního psobení více druh zdroj. Dominující negativní vliv dopravy (emise, hluk) jak v centru msta, tak i v místních ástech Vlovice a Lubina. Významný negativní vliv spalování tuhých paliv v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví v místních ástech Vlovice, Lubina, Mniší (zptný pechod ze spalování plynu, ásten i likvidace odpadu spalováním). Cenné pírodní hodnoty na ásti území a v okolí msta Kopivnice (pírodní park Podbeskydí, pírodní památka Váv kámen). Význam ásti mstských les (lesy zvláštního urení) pro zachování ekologické stability krajiny. Problematika brownfields, vázaná nejen na prostory díve využívané k innosti podniku Tatra, ale také na plochy zemdlských podnik v Lubin a Mniší. Existence starých ekologických zátží a jejich nedostatené zmapování. Zavedený a fungující systém sbru a svozu komunálních odpad, existence skládek komunálního odpadu s dostatenou kapacitou v okolí. Nadprmrné množství vytídného odpadu z údržby zelen, vysoce nadprmrné tídní nebezpených odpad ve srovnání s prmrem MSK, obdobn také nadstandardní sbr plast. Pvodn pozitivní trend rozvoje EVVO ve srovnání s referenními msty se v posledních letech oslabil, mj. v dsledku zrušení místa koordinátora EVVO na MÚ. Rozvoj EVVO, jako podmínka ešení nkterých problém v oblasti ŽP (snížení zneišování z lokálních topeniš, problematika komunálního odpadu, informaní podpora obnovy zelen, apod.). -50-

51 Úvod 2.6 Rozpotové píjmy a výdaje Kapitola se zamuje na analýzu vývoje rozpotu msta Kopivnice v letech , na porovnání vybraných položek rozpotu Kopivnice s daty za referenní msta z Moravskoslezského kraje a na porovnání dat s celorepublikovým prmrem v dané velikostní kategorii (20 tis. 30 tis. obyvatel). Analyzována jsou data o hospodaení Kopivnice v letech V pípad porovnávání s referenními msty a s prmrem R jsou v analýzách použita dostupná data z let Hlavní pozornost se sousteuje na položky celkové daové píjmy a kapitálové výdaje. Pro hodnocení je použita prmrná roní hodnota pepotená na 1 obyvatele, což snižuje vliv jednorázových výkyv. Daová výtžnost dokumentuje socioekonomickou pozici msta v rámci R a regionu a ásten vypovídá rovnž o rozvinutosti podnikatelských aktivit ve mst. Investiní aktivita pedstavuje významný faktor rozvoje msta. V souvislosti s využíváním prostedk z fond EU se význam investiního rozhodování pro socioekonomický rozvoj msta dále posílí. Tabulky, grafy a mapky Tabulka 16: Vývoj píjm a výdaj v letech (v tis. K) Daové píjmy , , , , , ,50 Nedaové píjmy , , , , , ,60 Kapitálové píjmy , , , , , ,00 Dotace , , , , , ,50 Bžné výdaje , , , , , ,40 Kapitálové výdaje , , , , , ,80 Zdroj: Ministerstvo financí (data z let ) a roenky msta Kopivnice ( ) -51-

52 Tabulka 17: Vybrané ukazatele daových píjm a kapitálových výdaj v Kopivnici a dalších mstech ( ) Msto Prmrný výnos na 1 obyvatele v letech Daové píjmy Podíl daových píjm na celkových píjmech Index 2004/2001 Prmrné kapitálové výdaje na 1 obyvatele v letech Kapitálové výdaje Podíl kapitálových výdaj na celkových výdajích Index 2004/2001 Bohumín ,7 1, ,7 1,74 Frenštát ,7 0, ,6 0,23 Frýdlant nad Ostravicí ,6 1, ,7 1,29 Nový Jiín ,0 1, ,4 0,80 Píbor ,5 1, ,9 1,40 Studénka ,0 1, ,2 1,05 Tinec ,8 1, ,7 1,44 Kopivnice ,7 1, ,4 3,09 Zdroj: Ministerstvo financí Graf 15: Porovnání daových výnos a kapitálových výdaj Kopivnice s hodnotami za velikostní kategorii mst R tis. obyvatel (prmr za velikostní kategorii = 100) dan celkem kapitálové výdaje minimální hodnota maximální hodnota prmrná hodnota Kopivnice Zdroj: Ministerstvo financí -52-

53 Charakteristika msta Ve vývoji píjm msta (viz tabulka 16) je patrný trend snižování daových výnos v posledních letech. Píinou tohoto vývoje jsou legislativní zmny v oblasti pímých daní, což v Kopivnici vedlo zejména ke snížení výnosu dan z píjm ze samostatné výdlené innosti mezi lety na mén než polovinu. Budoucí vývoj daových píjm je závislý zejména na pípadných zmnách zákona o rozpotovém urení daní a na dalších úpravách sazeb pímých daní. Uvažovány jsou rovnž zmny v dani z nemovitosti, které by ale nemly mít tak výrazné dopady. V souasnosti se nejvýznamnji na daových píjmech podílí da z pidané hodnoty, da z píjm právnických osob a da z píjm fyzických osob ze závislé innosti, které také nejvýraznji ovlivují prbh pravidelné stabilní složky vlastních píjm bhem roku, a tím i celkové cash-flow msta. Msto prakticky nemá žádnou pravomoc jak prbh inkasa jednotlivých daní bhem roku ovlivnit. Vzhledem k podmínkám vyplývajícím ze zákona o rozpotovém urení daní a další legislativy má msto velmi malé možnosti ovlivnit celkový daový výnos. Pímé nastavení sazeb je možné pouze ve velmi omezené míe v pípad dan z nemovitostí a místních poplatk, na celkovou výši píjm rozpotu Kopivnice to má ale zcela zanedbatelný vliv. Z hlediska nepímých vazeb (vytváení vhodného prostedí pro podnikání) se vliv msta mže projevit v dani fyzických osob ze samostatn výdlené innosti (30 % výnos této dan náleží obci dle trvalého bydlišt podnikatele) a v dani z píjm fyzických osob ze závislé innosti (1,5 % celostátního výnosu se perozdluje obcím dle potu zamstnanc v obci). Význam tchto položek na celkovém rozpotu Kopivnice je ale malý, po poklesu výnosu pímých daní cca do 5 %. Význam nedaových píjm je relativn stálý ale nízký, také cca do 5 % celkových píjm. Patí sem nap. píjmy z pronájmu majetku, z pokut, z bžné innosti, píjmy mstské policie. Kapitálové píjmy jsou v posledních letech vázány pedevším na prodej nemovitostí v majetku msta (hl. obecní byty, nebytové prostory a pozemky) a jejich výnos je v jednotlivých letech velmi promnlivý. Vývoj píjm z dotací vychází nejen z vazby na realizaci velkých investiních projekt, jako je tomu v pípad kapitálových výdaj. Projevují se zde i probíhající zmny v systému veejné správy (nap. pesun ásti agendy z okresních úad na obce s rozšíenou psobností), doprovázené nesystémovým perozdlováním dotací. Nezanedbatelnou výhodou Kopivnice jsou zkušenosti s erpáním zdroj ze strukturálních fond. V letech se jednalo o projekt na výstavbu haly v prmyslovém parku podpoený z Phare a projekt realizovaný v rámci grantového schématu Jednotný komunikaní styl (Spolený regionální operaní program). V souvislosti s rstem možností erpání dotací z evropských fond v novém programovacím období ( ) lze oekávat zvyšování podílu dotací v rozpotu msta. Poteba kofinancování a pedfinancování projekt podpoených z fond EU s sebou mže ale pinášet i vzrstající tlak na zvyšování zadluženosti. Kopivnice si od r stabiln udržuje relativn vysokou hodnotu kapitálových výdaj tzn. investic (oproti letm více jak dvojnásobek). Také podíl kapitálových výdaj se v posledních letech zvýšil i pes významný paralelní rst bžných výdaj až na úrove cca 25 % z celkových výdaj. Tento vývoj je ale doprovázen optovným rstem zadluženosti. Ta byla v letech výrazn zredukována, v souasnosti ale opt stoupá, v r dosáhla cca K na obyvatele. Pestože souasná míra zadluženosti msta nepedstavuje výrazné riziko, další zvyšování by mohlo do budoucna omezit realizaci nkterých finann nároných investic. Ve srovnání s referenními msty (viz tabulka 17) spadá Kopivnice do prmrných hodnot jak z hlediska daového výnosu na obyvatele, tak z hlediska dynamiky vývoje daových -53-

54 píjm a podíl daní na celkových píjmech. Oproti ostatním mstm vykazuje Kopivnice nadprmrný podíl kapitálových výdaj na celkových výdajích, a ve sledovaném období dosáhla také vysoce nadprmrného rstu kapitálových výdaj. Zde se ale pirozen projevují vyšší mezironí výkyvy, které jsou vázané na realizaci velkých investiních zámr v jednotlivých mstech, a nízký objem investic Kopivnice v roce V porovnání s celorepublikovým prmrem (viz graf 15) ve velikostní kategorii obcí 20 tis. 30 tis. obyvatel dosahují daové píjmy Kopivnice mírn podprmrných hodnot. Objem investic byl v letech v porovnání s celorepublikovým prmrem výrazn podprmrný, což bylo ale ovlivnno nižší hodnotou investic v letech , kdy msto výrazn snižovalo své zadlužení. Souasná úrove investiních výdaj bude proto v tomto srovnání významn lepší, nicmén stále podprmrná. Shrnutí Vzhledem k podmínkám vyplývajícím ze zákona o rozpotovém urení daní má obec velmi malé možnosti své daové píjmy ovlivnit. V posledních letech došlo ke snížení daových výnos, a to zejména díky snížení výnosu dan z píjm ze samostatné výdlené innosti mezi lety na mén než polovinu). Nejvýznamnji se na daových píjmech podílí da z pidané hodnoty a dan z píjm právnických osob a fyzických osob ze závislé innosti, které také nejvýraznji ovlivují prbh stabilní složky vlastních píjm obce. Vzhledem k pipravovaným zmnám v daových zákonech v oblasti pímých daní lze pedpokládat další snižování daového výnosu msta (pokud nebude upraven zákon o rozpotovém urení daní). V souasnosti se diskutují návrhy na úpravu rozpotovém urení daní, které by mohly daové píjmy obce posílit. Význam nedaových píjm je relativn stálý, ale nízký, cca do 5 %. V souvislosti s rstem možností erpání dotací z evropských fond lze oekávat zvyšování podílu dotací v rozpotu msta. To mže s sebou pinášet i vzrstající tlak na zvyšování zadluženosti. Souasná míra zadluženosti msta nepedstavuje výrazné riziko, další zvyšování by ale mohlo omezit realizaci nkterých finann nároných projekt. Z hlediska srovnání s referenními msty vykazují daové píjmy a kapitálové výdaje Kopivnice prmrné charakteristiky v pepotu na obyvatele. Oproti ostatním mstm vykazuje Kopivnice nadprmrný podíl kapitálových výdaj na celkových výdajích. Dále Kopivnice v tomto srovnání dosáhla vysoce nadprmrného rstu kapitálových výdaj, zde se ale pirozen projevují vyšší mezironí výkyvy, které jsou vázány na realizaci velkých investiních zámr v jednotlivých mstech. V porovnání s celorepublikovým prmrem ve velikostní kategorii obcí 20 tis. 30 tis. obyvatel dosahují daové píjmy Kopivnice mírn podprmrných hodnot. Také objem investic byl v letech v porovnání s celorepublikovým prmrem v dané velikostní kategorii podprmrný, což je ale ovlivnno nižší hodnotou investic v letech , kdy obec výrazn snižovala své zadlužení. -54-

55 Od roku 2003 si Kopivnice stabiln udržuje relativn vysokou hodnotu investic (oproti letm více jak dvojnásobek), což je ale doprovázeno optovným rstem zadluženosti. Úvod 2.7 Názory obyvatel msta Krom objektivn identifikovaných specifik a problém Kopivnice je dležité, jak je stav jednotlivých oblastí života subjektivn vnímán samotnými obyvateli Kopivnice. Z tohoto dvodu byl na podzim roku 2005 proveden firmou AUGUR Consulting, s. r.,o., przkum veejného mínní pod názvem Spokojenost obyvatel s místním spoleenstvím. Zvolenou metodou šetení bylo použití standardizovaného dotazníku pro obyvatele msta. Výbr respondent byl proveden na základ metody kvótního výbru (podle vku, pohlaví a vzdlání). Pi statistické analýze výsledk šetení bylo pracováno s 613 dotazníky. Témata przkumu byla obecn pomrn široká. Pro poteby tohoto dokumentu bylo zvoleno hodnocení zejména tchto okruh otázek: otázky nejzávažnjších problém msta a vyjádení preference investice do jednotlivých oblastí života. Tabulky, grafy a mapky Graf 16: Nejzávažnjší problémy Kopivnice podle vnímání jejími obyvateli Zdroj: Przkum veejného mínní -55-

56 Graf 17: Míra preference investic do vybraných oblastí Zdroj: Przkum veejného mínní Charakteristika msta Více než ti tvrtiny obyvatel je s Kopivnicí spokojeno jako s místem, kde žijí a pracují. Jako dvody nespokojenosti respondenti uvádli zejména problém nezamstnanosti (33 %), životního prostedí a výskyt sociáln-patologických jev. Nejzávažnjší problémy msta Obyvatelé msta vnímají v Kopivnici adu problém (viz graf 16). Mezi nejzávažnjší patí nezamstnanost (identifikovala ji tvrtina respondent). Problémy vyplývají z dsledk ekonomické restrukturalizace msta (hlavní roli zde hraje prmysl). Nicmén v posledních letech nezamstnanost klesala a od doby provedení przkumu (záí 2005) do bezna 2007 byl zaznamenán pokles míry nezamstnanosti o 5 procentních bod. V sociální oblasti jsou obyvatelstvem nejvíce vnímány tyto problémy: problémy spojené s kriminalitou, bezdomovci a užíváním drog (13 % respondent), problémy s romskou komunitou (4 %) a nedostatek píležitostí pro dti a mládež pro trávení volného asu (4 %). Kriminalitou se obyvatelé cítí být nejvíce ohroženi v severní ásti Kopivnice a v jejích parcích, a to pedevším z dvodu pítomnosti Rom a narkoman. Z hodnocení statistických údaj o kriminalit pak vyplývá, že po pechodném snížení potu trestných in mezi lety 1998 a 2002, dochází v posledních letech k jeho optovnému nárstu (Koncepce prevence kriminality 2006). Bezdomovci asto budí veejné pohoršení, stávají se obtí skupin drogov závislých nebo mladistvých delikvent, nemají písteší a asto trpí špatným zdravotním stavem (Návrh koncepce prevence kriminality 2006). Akoliv romské etnikum oficiáln tvoí podle dat ze SLDB 2001 jen 0,2 % obyvatel msta, podle odhadu v Kopivnici žije zhruba 250 obyvatel romské národnosti, kteí jsou soustedni zejména do dvou lokalit. Mezi nejastjší problémy, které v souvislosti s nimi vyvstávají, patí nízká vzdlanost, vyšší nezamstnanost, vyšší kriminalita, neplacení nájemného, malý zájem o zvýšení životní úrovn vlastním piinním, zadluženost atd. (Koncepce prevence kriminality 2006). Posledním vtším sociálním problémem, který je obyvateli Kopivnice vnímán, je nedostatek dtských hiš a volnoasových aktivit pro dti. -56-

57 Další oblastí vnímaných problém je doprava. Obyvatelé negativn vnímají dopravní situaci a stav komunikací (10 % respondent) a nedostatek parkovacích míst (8 % respondent). Konkrétnji obanm vadí špatný a zanedbaný stav komunikací, nedostatky u pechod i škol, nedostatená kvalita nebo absence chodník. Dalším problémem je absence mstské hromadné dopravy. Problémy s parkováním se objevují zejména v centru msta a na sídlištích, jejichž parkovací plochy byly projektanty poddimenzovány. Obyvatelé Kopivnice hodnotí jako problémovou také oblast životního prostedí (8 % respondent). Vadí jim zejména kvalita ovzduší ve mst a kvalita a nepoádek na veejných prostranstvích (parky, odpoinkové plochy). Preference investice do jednotlivých oblastí života Vyjádené preference investic do velké míry korespondují s identifikovanými nejzávažnjšími problémy (viz graf 17). Nejvtší podporu mají mezi obyvateli Kopivnice investice do prmyslového parku (s cílem zajistit nová pracovní místa). S vnímáním problém s kriminalitou pak souvisí preference investic do zvýšení bezpenosti oban. Bez provázanosti na vnímané problémy se pak pidává oblast bydlení: obyvatelé vidí nutnost financovat pedevším rekonstrukci a revitalizaci stávajícího bytového fondu, výstavbu nových byt a pípadn také pípravu stavebních míst pro výstavbu rodinných a bytových dom. V sociální oblasti cítí obané potebu postavit nový domov dchodc a rekonstruovat (modernizovat) dtská hišt. S dopravními problémy souvisí preference investic do rozšíení odstavných a parkovacích ploch ve mst. Shrnutí Mezi nejzávažnjší problémové oblasti msta (jak je vnímají obyvatelé) patí: nezamstnanost, kriminalita, doprava, kvalita životního prostedí a romská komunita. Krom oblastí, které z velké míry korespondují s oblastmi vnímaných problém, si obané pejí investovat také do bydlení. -57-

58 3 SWOT ANALÝZA MSTA 3.1 Souhrnná SWOT analýza msta SWOT analýza (z anglického Strong points silné stránky, Weak points slabé stránky, Opportunities píležitosti, Threats hrozby) je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatk o nejrznjších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného msta a jeho možných píležitostí a hrozeb. Akcentováním silných stránek a naopak drazem na odstraování nebo alespo omezování slabých stránek roste pravdpodobnost využití nabízejících se píležitostí a omezuje se dopad identifikovaných hrozeb. Proti obvyklým analytickým metodám prezentuje vyvážen pohled na minulost (ex post) a souasnost a pohled na budoucnost (ex-ante) analyzovaného objektu. Svým uspoádáním do ty kvadrant silné stránky, slabé stránky, píležitosti, hrozby dobe vyhovuje charakteru úvah, které potebujeme vést pi formulování strategií budoucího chování resp. cílevdomého ovlivování dalšího vývoje objektu analýzy. Umožuje, aby ve stejn pehledné struktue, v jaké je provedena analýza, byla formulována strategická vize usmrnní budoucího vývoje analyzovaného objektu: jak zachovat resp. rozvíjet jeho silné stránky; jak odstraovat resp. eliminovat jeho slabé stránky; které z budoucích píležitostí lze využít pro jeho další rozvoj a jak je využít; jakými cestami (prostedky, postupy) bude eleno oekávaným ohrožením jeho dalšího rozvoje. Silné a slabé stránky jsou výsledkem vnitní analýzy: silné stránky zahrnují jakékoliv komparativní a konkurenní výhody objektu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit; slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Píležitosti a hrozby jsou výsledkem analýzy vnjšího prostedí: je dležité porozumt píležitostem a hrozbám vnjšího prostedí. Mnoho vnjších vliv nebude moci strategie ovlivnit, avšak jejich pravdpodobné úinky na objekt strategie jsou dležité pi tvorb strategie; dležitým aspektem vnjší analýzy je posouzení, které okolnosti a tendence jsou pro objekt strategie dležité a jakou vyžadují reakci. Pro získání analytických poznatk SWOT analýzy bylo vycházeno z profilu msta a jeho okolí. Formulované analytické poznatky byly seazeny podle prioritních oblastí, které byly stanoveny takto: Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj; Doprava, infrastruktura, životní prostedí; Sociální zázemí; Image msta. Takto vznikla souhrnná SWOT analýza za jednotlivé oblasti: -58-

59 Silné stránky Poloha msta v rámci ostravské aglomerace Píznivá vková struktura obyvatel ( mladé msto ) Silná a tradiní role prmyslu jako klíového odvtví místní ekonomiky (tradice automobilového prmyslu) Prohlubující se diverzifikace ekonomické základny Prmrná míra podnikatelské aktivity Klesající míra nezamstnanosti Relativn dobré služby podnikatelm ze strany msta Rozvíjející se prmyslový park nabízející pracovní píležitosti Dobrá dostupnost msta díky poloze v blízkosti mezinárodního letišt, pátení silnice a železnice Relativn vysoký objem investic v posledních letech Zkušenosti s erpáním zdroj ze strukturálních fond Vysoký podíl udržitelných forem (pší a cyklistické) dopravy na dlb pepravní práce Tém kompletní napojení všech ástí msta na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Cenné pírodní hodnoty na ásti území a v okolí msta Zavedený a fungující systém sbru a svozu komunálních odpad, dostatek kapacitních skládek v okolí Nadprmrné množství tídní nkterých druh odpad ve srovnání s prmrem Moravskoslezského kraje (nebezpený odpad, odpad ze zelen) Modernizovaná istírna odpadních vod splující kapacitní požadavky na ištní odpadních vod Napojení velké ásti msta na centrální zdroj vytápní Dobrá nabídka aktivit pro zdravotn postižené Možnosti integrace handicapovaných v MŠ a ZŠ Lubina, kde je pozitivní pístup pedagog Slabé stránky Okrajová poloha v rámci eské republiky Migraní úbytek obyvatelstva Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil Absence všeobecn vzdlávací stední školy jako prvku, který by výrazn posílil regionální význam msta Snížení daových výnos v posledních letech Podprmrná daová výtžnost oproti celorepublikovému prmru Významn se zvyšují bžné výdaje msta Trend optovného zvyšování zadluženosti msta Horší dopravní dostupnost hlavních center veejnou dopravou Nedostatek byt pro mladé a pro vyšší píjmové skupiny Absence pipravených pozemk pro výstavbu bytových / rodinných dom Vysoké intenzit dopravy neodpovídající parametry prtahu silnice. I/58 v mstských ástech Lubina a Vlovice Nedostatená kapacita parkoviš v centru msta a na sídlištích, nízká kvalita komunikací Absence systému mstské autobusové dopravy (zejména pro obsluhu prmyslové zóny, Vlovic a Mniší) Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník) zejména v okrajových ástech msta Nevyhovující likvidace odpadních vod a absence splaškové kanalizace v místních ástech Mniší, Vlovice, Lubina a nkterých oblastech msta Kopivnice OV nevyhovuje požadavkm na odstraování fosforu, které musí být splnny do roku 2010 Nízká kvalita veejné zelen Dominující negativní vliv dopravy na životní prostedí (emise, hluk) jak v centru msta, tak i v mstských ástech Vlovice a Lubina Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na -59-

60 Koncentrace významných atraktivit cestovního ruchu v blízkém okolí msta Dobrá nabídka sportovního a kulturního vyžití Podpora zapojování veejnosti a komunikace v rámci Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21 osvícená radnice lidské zdraví Absence aktuální hlukové studie v návaznosti na zvyšující se intenzitu dopravy a její negativní dopady ve mst Špatný stav rozvod tepla a poteba ešení zdroje vytápní Vysoká míra kriminality, nízká úrove bezpenosti Absence chránných dílen, chránného bydlení Chybjící asistenní a terénní služby pro zdravotn postižené Velké množství bariér pro pohyb osob se sníženou mobilitou ve mst Absence pobytových sociálních služeb pro seniory, osoby se zdravotním hendikepem a ohrožené skupiny obyvatel Chybjící centrum (chybjící standardní atribut msta) Absence kulturních a podobných akcí pesahující rámec msta v dob hlavní turistické sezóny Špatný stav vtšiny sportoviš, kulturních a volnoasových zaízení Chybjící ubytovací zaízení pro návštvníky, krátká doba pobytu návštvník Píležitosti Možné zpomalení migraního úbytku v souvislosti s rozvojem nového prmyslového parku a rozvojem bydlení Zlepšování vzdlanostní struktury obyvatelstva Potenciál pro zízení všeobecn vzdlávací stední školy jako prvku, který by výrazn posílil regionální význam msta Rozvoj podnikatelských aktivit firem, které již v Kopivnici psobí Investice stávajících i potenciálních podnikatel do nových prmyslových technologií s následným pínosem pro místní ekonomiku a životní prostedí Posílení možností msta ovlivnit své píjmy v rámci pípadných zmn zákona o rozpotovém urení daní Vtší možnosti erpání zdroj ze strukturálních fond v rámci nového Hrozby Další snížení daových píjm obce ve vazb na snížení pímých daní (zdanní píjm) a zrušení zdanní zemdlské pdy Pípadné zmny ve zdanní píjm právnických a fyzických osob mohou výrazn ovlivnit rovnž prbh daových píjm msta bhem roku, a tím i celkové finanní toky Snížení daových výnos v posledních letech Rozsáhlé zvyšování zadluženosti msta vzhledem k poteb realizace množství investiních zámr Zhoršení kvality bydlení v dsledku nedostatených investic do oprav bytového fondu (zejména panelových dom) Nárst intenzity (tžké nákladní) silniní dopravy v souvislosti s prmyslovou zónou mže pi absenci obchvatu -60-

61 programovacího období Zklidnní dopravy v Lubin a Vlovicích po výstavb obchvatu a peložek na silnici. I/58 Modernizace železnice a její vtší využití pro rychlé metropolitní spojení s Ostravou a letištm Koncentrovaná zástavba msta a rst obliby zdravého životního stylu umožní zvyšovat využití udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Zvýšení rozvojového potenciálu místních ástí Lubina, Mniší a Vlovice po zajištní požadované likvidace odpadních vod Rozvoj EVVO pro ešení vybraných problém ŽP (lokální topeništ, obnova zelen, ad.) Napojení všech ástí msta na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Transformace využití vodní nádrže Vtkovice ve prospch cestovního ruchu vedoucí ke zvýšení obliby pímstské rekreace Možnost vzniku nových turistických produkt Podpora a požadavek rozvoje aktivit v rámci Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21 ze strany regionálních a národních institucí veejné správy zpsobit úpadek Vlovic a ásti Lubiny Snižování významu veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy v peprav osob Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek na území sousedních obcí povede ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Závislost msta na jediném zdroji centrálního vytápní Legislativní požadavky na vypouštní odpadních vod (místní ásti) Negativní dopady nutné obnovy zelen (problémy s akceptací rekonstrukce veejností) Živelné využití ploch po zemdlské innosti k podnikání Existence starých ekologických zátží a jejich nedostatená identifikace (zmapování) Disproporce mezi vnímáním problematiky životního prostedí obany a jeho skuteným stavem Negativní trend zneišování ovzduší dálkovým penosem, synergický efekt oekávaného zvýšení emisí z dopravy a lokálních topeniš Výsledky SWOT analýzy byly využity: pro upesnní prioritních oblastí; jako základ pro zamení celé rozvojové strategie msta a okolí; jako základ pro formulaci strategických priorit, opatení a rozvojových aktivit strategického plánu. -61-

62 3.2 SWOT analýza místních ástí Podobn jako souhrnná SWOT analýza za msto Kopivnice vznikly také SWOT analýzy za jednotlivé místní ásti Lubina, Vlovice a Mniší. Lubina Silné stránky Nejvyšší nárst potu obyvatel ve srovnání s ostatními ástmi Kopivnice Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech Umístní mateské a základní školy Sportovní areál, kulturní dm a budování multifunkní tlocviny Vysoký podíl udržitelných forem dopravy (zejména pší dopravy) na doprav do zamstnání Napojení na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Podpora zapojování veejnosti a komunikace vedení msta s pedstaviteli místní ásti Píležitosti Zvýšení bezpenosti dopravy po výstavb okružní kižovatky a dalších úpravách silnice I/58 Zklidnní dopravy v Lubin po výstavb obchvatu a peložek na silnici I/58 Využití a optimalizace udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Zvýšení rozvojového potenciálu po plánované výstavb kanalizace v nejbližších letech Transformace využití vodní nádrže Vtkovice ve prospch cestovního ruchu vedoucí ke zvýšení obliby pímstské rekreace Potenciál fotbalového hišt a vybudování sportovn-turistického areálu Využití EVVO pro ešení zneišování ovzduší z lokálních topeniš Podpora alternativních zpsob vytápní Slabé stránky Nedostatek pipravených pozemk pro výstavbu rodinných dom Nevhodné parametry prtahu silnice I/58 a tím i dominující negativní vlivy dopravy na životní prostedí (emise, hluk) a bezpenost v ásti Lubiny Limitování dopravy, vetn cyklistické a pší absencí lávek a most pes vodní toky Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník) Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví Nízká kapacita kontejner na separovaný odpad Stav místních komunikací Chybjící dtské hišti jiná plocha pro volný as rodi a dtí Hrozby Nárst intenzity (tžké nákladní) silniní dopravy v souvislosti s dalším rozvojem prmyslové zóny (pi absenci obchvatu) Negativní trend zneišování ovzduší zvyšováním intenzity dopravy a emisí z lokálních topeniš Snižování významu veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy v peprav osob Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek vedoucí ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Živelné využití ploch po zemdlské innosti k podnikání -62-

63 Vlovice Silné stránky Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech Vysoký podíl udržitelných forem dopravy (zejména pší dopravy) na doprav do zamstnání Existence prmyslového parku (vliv na zamstnanost) Napojení na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Podpora zapojování veejnosti a komunikace vedení msta s pedstaviteli místní ásti Existence sportovního areálu a fotbalového stadionu Existence kulturního domu Píležitosti Zklidnní dopravy ve Vlovicích po výstavb obchvatu a peložek na silnici I/58, resp. dílí zlepšení alespo po realizaci technických opatení (pechody, apod.) Využití udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Využití EVVO pro ešení zneišování ovzduší z lokálních topeniš, rekonstrukce zelen, ad. Rozvoj podnikatelských aktivit v prmyslovém parku za podmínky vyešení související dopravy Slabé stránky Nevhodné parametry prtahu silnice I/58 a tím i dominující negativní vlivy dopravy na životní prostedí (emise, hluk, bezpenost) na vtšin území Vlovic Zvyšující se intenzita dopravy, vetn dopravy kamionové v posledních letech Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník), nevyhovující ešení pechod Stet požadavk dopravy a liniové zelen pi komunikaci I/58 Absence systému mstské autobusové dopravy, vetn nevhodného umístní nkterých zastávek Nedostatek pipravených pozemk pro výstavbu rodinných dom Absence mateské školy Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví Absence splaškové kanalizace a s tím související nevyhovující zpsob likvidace odpadních vod Stav koryta eky Lubiny Chybjící dtské hišti jiná plocha pro spolené trávení volného asu Existence staré ekologické zátže skládky Tatra PDO Hrozby Nárst intenzity (tžké nákladní) silniní dopravy v souvislosti s dalším rozvojem prmyslové zóny (pi absenci obchvatu) Negativní trend zneišování ovzduší zvyšováním intenzity dopravy a emisí z lokálních topeniš Snižování významu veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy v peprav osob Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek vedoucí ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Legislativní požadavky na vypouštní odpadních vod v relativn dlouhém období do napojení Vlovic na kanalizaci -63-

64 (po r. 2015) Rozpory mezi požadavky na zvýšení bezpenosti silniní dopravy a akceptováním likvidace zelen (lipová alej pi komunikaci I/58, vedení komunikace lesíkem Olšina) Ohrožení ásti obce i komunikace I/58 pi extrémních vodních stavech (povodn) Mniší Silné stránky Nárst potu obyvatel v posledních letech Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech Mateská i základní škola Vysoký podíl udržitelných forem dopravy (zejména pší dopravy) Napojení na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Podpora zapojování veejnosti a komunikace vedení msta s pedstaviteli místní ásti Rozvinutá spolková innost (hasii) Sportovní areál a kulturní dm Píležitosti Využití a optimalizace udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Technická opatení na zlepšení dopravy Potenciál hišt a vybudování sportovnturistického areálu Využití EVVO pro ešení zneišování ovzduší z lokálních topeniš Využití programovacího období EU Slabé stránky Nedostatek pipravených pozemk pro výstavbu rodinných dom (chybjící infrastruktura) Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník) Absence systému mstské autobusové dopravy, špatná dopravní obslužnost Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví, zejména v údolních polohách Mniší Absence splaškové kanalizace a s tím související nevyhovující zpsob likvidace odpadních vod Kolísání kvality pitné vody Existence starých ekologických zátží, pedevším po zemdlské innosti Stav místních komunikací Chybjící dtské hišti jiná plocha pro volný as rodi a dtí Hrozby Negativní trend zneišování ovzduší zvyšováním emisí z lokálních topeniš a ásten také zvyšováním intenzity dopravy Snižování významu veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy v peprav osob Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek vedoucí ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Legislativní požadavky na vypouštní odpadních vod v relativn dlouhém období do napojení Mniší na kanalizaci (po r. 2015) Živelné využití ploch po zemdlské innosti k podnikání -64-

65 4 STRATEGICKÁ VIZE A PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE MSTA 4.1 Strategická vize rozvoje msta Strategická vize rozvoje msta Kopivnice je základní strategickou orientací aktivit msta, která ukazuje: v jaké situaci se msto v souasné dob nachází; ím chce msto realizací rozvojové strategie v horizontu 15 let být; které jsou oprné pilíe prioritní oblasti rozvoje msta, na nž musí být soustedna hlavní pozornost. Strategická vize rozvoje msta Kopivnice vychází z dlouhodobých cíl a rozvojových zámr pedstavitel samosprávy a klíových subjekt msta, zpesnných na základ podrobného posouzení analytických poznatk vyplývajících ze zpracovaného Profilu msta Kopivnice a následné SWOT analýzy, která shrnuje silné a slabé stránky msta a zárove reflektuje možné píležitosti a hrozby rozvoje msta. Strategická vize rozvoje msta Kopivnice vychází rovnž z rozvojové vize Regionálního operaního programu NUTS II Moravskoslezsko a Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pi respektování atribut dlouhodob udržitelného rozvoje. Pro období následujících 15 let byla definována tato vize rozvoje msta Kopivnice: Do roku 2022 se Kopivnice zmní na prosperující regionální centrum. Bude mstem pitažlivým pro obana, investora i turistu. Bude svou ekonomickou prosperitu stavt na silné automobilové tradici, na širokém spektru podnikatelských aktivit, rozvoji turistických atraktivit a vzdlaných lidech. Bude Zdravým mstem s moderním centrem nabízejícím široký rozsah kvalitních služeb rostoucímu potu obyvatel. -65-

66 4.2 Prioritní oblasti rozvoje msta K naplnní vize rozvoje msta Kopivnice byly Komisí pro strategický rozvoj stanoveny prioritní oblasti, které pedstavují pilíe dlouhodobého rozvoje msta. Prioritní oblasti byly stanoveny takto: Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj (E); Doprava, infrastruktura, životní prostedí (D); Sociální zázemí (S); Image msta (I). Stanovení prioritních oblastí pobíhalo na základ vcné diskuze mezi leny Komise pro strategický rozvoj a na základ vypracovaných analytických dokument (profil msta, SWOT analýza msta a místních ástí). Problémové okruhy byly stanoveny tak, aby v nich msto bylo schopno dosáhnout prostednictvím dostupných lidských a finanních zdroj zlepšení. Prioritními oblastmi rozvoje msta se dále zabývaly píslušné pracovní skupiny v návrhové ásti strategického plánu. Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj Souhrnná charakteristika problémového okruhu Problémový okruh se opírá o tyto strategické pilíe a jejich atributy: Strategický pilí Ekonomická struktura a ekonomický potenciál msta Rozvoj lidských zdroj Atributy strategického pilíe cílevdomé úsilí o zvtšování oborové i velikostní diverzifikace ekonomických aktivit msta trvalá podpora malého a stedního podnikání využití významného postavení podniku Tatra pro zvyšování ekonomického potenciálu msta a vysoké úrovn zamstnavatelské kapacity msta využití prmyslových ploch pro podnikání vetn brownfields spolupráce veejného a soukromého sektoru ve mst rozvoj infrastruktury pro vzdlávání rozvoj vzdlanostní struktury obyvatelstva se zvyšováním podílu stedoškolsky a vysokoškolsky vzdlaných obyvatel podpora celoživotního vzdlávání vytváení podmínek pro zvyšování zamstnatelnosti oban a zvyšování jejich hodnoty na místním trhu práce -66-

67 Doprava, infrastruktura, životní prostedí Souhrnná charakteristika problémového okruhu Problémový okruh se opírá o tyto strategické pilíe a jejich atributy: Strategický pilí Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Atributy strategického pilíe msto s dobrou úrovní dopravní obsluhy, založené uvnit msta na fungující mstské hromadné doprav, pispívající k funkní integraci mstských ástí, a vn msta využívající doplnnou sí krajských komunikací, zejména komunikací vytváejících pátení sí úprava a doplnní sít komunikací ve mst pro automobilový provoz rozvoj bezpené cyklistické a pší dopravy bezbariérová Kopivnice rozvoj technické infrastruktury zamený na spojovou infrastrukturu, zkvalitnní kanalizace a zvyšování podílu vlastní výroby energií msto vytváející podmínky pro kvalitní bydlení s rozvíjením rodinné zástavby, postupn propojující místní ásti s centrální ástí, vyvolávající zájem o bydlení ve mst také u obyvatelstva z okolí protipovodová ochrana msta Životní prostedí dosažení vysoké kvalitativní úrovn všech složek životního prostedí trvalá pée o istotu, poádek a estetický vzhled všech ástí msta ešení starých ekologických zátží ešení odpadového hospodáství msta Sociální zázemí Souhrnná charakteristika problémového okruhu Problémový okruh se opírá o tyto strategické pilíe a jejich atributy: Strategický pilí Systém sociálních a zdravotnických služeb pro obany Sociální prostedí a podmínky života lidí ve mst Atributy strategického pilíe vysoká kvalita života a prostedí jako strategická priorita rozvoj sociální a zdravotnické infrastruktury ve mst msto se sobstanými sociálními a zdravotnickými službami dimenzovanými pro vlastní obyvatelstvo i obyvatelstvo spádového území msta (území obce s rozšíenou psobností III) problematika sociálního vyluování na okraj spolenosti bezpená Kopivnice informovanost obyvatel a výchova k bezpeí -67-

68 Image msta Souhrnná charakteristika problémového okruhu Problémový okruh se opírá o tyto strategické pilíe a jejich atributy: Strategický pilí Celková úrove, fungování a obraz msta Mstský marketing Cestovní ruch a dobré podmínky pro trávení volného asu Atributy strategického pilíe dosažení standardu srovnatelných vysplých mst EU aktivní, živé msto vytváející dobré podmínky pro život obyvatel a vyvolávající zájem zvení (turist, obyvatel z okolí) msto s reprezentativním funkním centrem s moderním architektonickým ešením msto fungující jako celek, s relativn autonomními místními ástmi optimáln spojujícími výhody msta a venkovského bydlení komunikaní strategie budování informaních systém ve mst pro obyvatele msta i návštvníky komunitní plánování projekt Zdravé msto a místní Agenda 21 regionální turistika s vazbami na produkty a atraktivity cestovního ruchu v okolí Kopivnice kongresové msto rozvoj infrastruktury cestovního ruchu rozvoj sportovní a kulturní infrastruktury vetn poádání akcí podpora volnoasových aktivit 5 NÁVRHOVÁ ÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU Struktura návrhové ásti strategického plánu je lenna na stanovené strategické priority, které se dále dlí do nižších úrovní, a to do strategických opatení a realizaních projekt aktivit. Strategické priority jsou obecn formulované scénáe msta Kopivnice pedstavující pednostní úkoly, které jsou navrhovány pro stanovené prioritní oblasti. Strategická opatení vedou k naplnní stanovených priorit. Projekty / aktivity jsou výtem konkrétních krok pro dosažení jednotlivých opatení. Krom realizaních výstup a oekávaných pínos specifikují rovnž odhad finanní náronosti (v K), výet hlavních zúastnných subjekt a nositele realizace projektu. Dále byly charakteristiky jednotlivých aktivit doplnny o charakteristiky týkající se ukazatel (indikátor) plnní projekt a vztahu k územnímu plánu. -68-

69 5.1 Priority strategického plánu Komise pro strategický rozvoj formulovala priority pro jednotlivé prioritní oblasti, které byly dále rozpracovány leny píslušných pracovních skupin a Místními strategickými komisemi. Celkem bylo stanoveno 12 priorit napí všemi prioritními oblastmi, které byly v konené podob schváleny Komisí pro strategický rozvoj: Prioritní oblast Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj (celkem stanoveny 2 priority): Priorita E.1 Rozvoj podnikání zejména malého a stedního Priorita E.2 Rozvoj vzdlávání Prioritní oblast Doprava, infrastruktura, životní prostedí (celkem stanoveny 4 priority): Priorita D.1 Zlepšení dopravní obslužnosti, bezpenosti a plynulosti silniního provozu Priorita D.2 Zlepšení podmínek pro bezpenost a plynulost cyklistického a pšího provozu Priorita D.3 Rozvoj technické infrastruktury Priorita D.4 Zlepšování životního prostedí Prioritní oblast Sociální zázemí (celkem stanoveny 2 priority): Priorita S.1 Rozvoj sociální a zdravotnické infrastruktury a služeb Priorita S.2 Bezpenost a prevence kriminality Prioritní oblast Image msta (celkem stanoveny 4 priority): Priorita I.1 Vytvoení a zvýraznní atribut Kopivnice jako msta Priorita I.2 Rozvoj mstského marketingu Priorita I.3 Rozvoj volnoasových aktivit Priorita I.4 Rozvoj aktivit a infrastruktury cestovního ruchu Všechny výše uvedené priority byly dále rozpracovány do jednotlivých opatení. -69-

70 5.2 Opatení strategického plánu Opatení strategického plánu, která blíže rozvádí stanovené priority, byla formulována na zasedáních pracovních skupin a schválena Komisí pro strategický rozvoj. Celkem bylo stanoveno 33 opatení napí všemi pracovními skupinami: Prioritní oblast Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj Priorita E.1 Rozvoj podnikání zejména malého a stedního Priorita E.2 Rozvoj vzdlávání Opatení E.1.1 Využití vhodných ploch a objekt pro rozvoj podnikání a služeb Opatení E.2.1 Zajištní celoživotního vzdlávání v rámci rozvoje lidských zdroj Opatení E.1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb pro podnikatele Opatení E.2.2 Rozvoj infrastruktury pro vzdlávání Opatení E.1.3 Vytvoení systému spolupráce msta a místních podnikatel -70-

71 Prioritní oblast Doprava, infrastruktura, životní prostedí Priorita D.1 Priorita D.2 Priorita D.3 Priorita D.4 Zlepšení dopravní obslužnosti, bezpenosti a plynulosti silniního provozu Zlepšení podmínek pro bezpenost a plynulost cyklistického a pšího provozu Rozvoj technické infrastruktury Zlepšování životního prostedí Opatení D.1.1 Opatení D.2.1 Opatení D.3.1 Opatení D.4.1 Zlepšení dopravní obslužnosti Úprava a doplnní sít komunikací pro pší a cyklistický provoz vetn zázemí a mobiliáe Dobudování systému istoty vodních tok a likvidace odpadních vod ešení starých ekologických zátží a brownfields Opatení D.1.2 Opatení D.3.2 Opatení D.4.2 Úprava a doplnní sít pozemních komunikací pro provoz motorových vozidel vetn dopravy v klidu Modernizace tepelného hospodáství Vytvoení systému poskytování informací o životním prostedí Opatení D.3.3 Opatení D.4.3 Modernizace a rozšíení inženýrských sítí Ochrana ped vlivy poškozujícími zdraví obyvatel Opatení D.3.4 Opatení D.4.4 Rozvoj bydlení, píprava ploch a infrastruktury pro bytovou výstavbu Zlepšení kvality zelen Opatení D.3.5 Pedcházení povodovým škodám -71-

72 Prioritní oblast Sociální zázemí Priorita S.1 Rozvoj sociální a zdravotnické infrastruktury a služeb Priorita S.2 Bezpenost a prevence kriminality Opatení S.1.1 Rozvoj sociálních a zdravotnických služeb pro všechny skupiny obyvatel a jejich propagace Opatení S.1.2 Rekonstrukce a výstavba zaízení poskytujících sociální služby Opatení S.2.1 Rozvoj aktivit a infrastruktury pro zajištní bezpenosti a prevence kriminality Opatení S.2.2 Informovanost, výchova k bezpeí Opatení S.1.3 Vytváení a zlepšování podmínek pro zdravotn postižené a obany ohrožené sociálním vylouením Opatení S.2.3 ešení problematiky sociáln nepizpsobivých oban -72-

73 Prioritní oblast Image msta Priorita I.1 Priorita I.2 Priorita I.3 Priorita I.4 Vytvoení a zvýraznní atribut Kopivnice jako msta Rozvoj mstského marketingu Rozvoj volnoasových aktivit Rozvoj aktivit a infrastruktury cestovního ruchu Opatení I.1.1 Opatení I.2.1 Opatení I.3.1 Opatení I.4.1 Vytvoení reprezentativního centra s moderním architektonickým ešením Zavedení systému mstského marketingu Modernizace a rozvoj kulturní infrastruktury Spolupráce s partnery pi koordinaci a rozvoji aktivit cestovního ruchu Opatení I.1.2 Opatení I.2.2 Opatení I.3.2 Opatení I.4.2 Zlepšení architektonického vzhledu msta Realizace komunikaní strategie se zapojením veejnosti do rozhodovacích proces Modernizace a rozvoj sportovní infrastruktury Rozvoj aktivit, produkt a služeb v cestovním ruchu Opatení I.3.3 Opatení I.4.3 Zkvalitnní podmínek pro využití volného asu Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu -73-

74 5.3 Charakteristika aktivit strategického plánu Bližší charakteristika aktivit v jednotlivých prioritních oblastech je uvedena níže. Jednotlivé aktivity jsou metodicky popsány v tchto kategoriích: název aktivity (projektu) název píslušné aktivity vetn jejího íselného zaazení; realizaní výstupy plánované výstupy, ke kterým by aktivita mla vést (konkrétní výsledky aktivity); cílové skupiny subjekty, na které je aktivita zamena (nap. obané msta, podnikatelé atd.); oekávaný pínos definuje k emu by aktivita mla vést, jaké by mla mít pínosy pro další rozvoj msta; nositelé a partnei spolupráce subjekty iniciující a garantující plnní píslušné aktivity a další partnerské subjekty, jejichž poet se mže mnit v závislosti na prbhu plnní daných aktivit; hlavní nositel je pitom vždy uveden na prvním míst a pípadní partnei v závorce; ukazatel mítko pro sledování naplování dané priority a opatení na úrovni plánovaných aktivit (specifické kvantitativn, kvalitativn i asov). Sledování bude probíhat prostednictvím bodového hodnocení, které ale nemá vztah k priorizaci. Na úrovni aktivit: definovaný ukazatel na úrovni aktivity mže získat uritý poet bod a tím i barvu semaforu : zelená = 2 body, oranžová = 1 bod, ervená = 0 bod. Na úrovni opatení: se setou všechny body získané v rámci hodnocení ukazatel na úrovni aktivit a podle dané škály uvedené v tabulce u názvu opatení je dána jeho hodnota a opt i bodové ohodnocení. Na úrovni priorit: analogický postup jako na úrovni opatení. U priorit se ale budou sítat bodové hodnoty získané v rámci opatení. Více viz. Kapitola 6.4 Monitoring, hodnocení a aktualizace. odhad finanní náronosti (K) odhadované finanní náklady, které jsou potebné k realizaci aktivity; vztah k ÚP definuje vztah aktivity (projektu) k územnímu plánu. U všech aktivit (projekt) bylo provedeno orientaní vyíslení finanní poteby v K pro úel sestavování dvouletých akních plán rozvoje (viz implementaní ást). Zpsob získání íselných hodnot finanní poteby byl závislý na povaze konkrétní rozvojové aktivity (investice, organizaní úkol, podpora apod.), na výchozích podkladech a dostupnosti potebných údaj, na mitelnosti realizaních výstup apod. Jedná se ve vtšin pípad o celkové odhadované investiní náklady bez dalšího rozdlení na specifické akce spojené s investicí. Vzhledem k tomu, že u nkterých aktivit toto vyíslení není stanoveno nebo bylo stanoveno pouze orientan, není zpracována celková finanní náronost strategie rozvoje msta. -74-

75 CHARAKTERISTIKA AKTIVIT PS EKONOMICKÝ POTENCIÁL A ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJ PRIORITA E.1 Rozvoj podnikání zejména malého a stedního Ukazatel priority: 5-6 bod, 3-4 body, 0-2 body Opatení: E.1.1 Využití vhodných ploch a objekt pro rozvoj podnikání a služeb Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Ukazatel opatení: 5-6 bod 3-4 body 0-2 body Nositel a spolupráce E Vytvoení a aktualizace databáze ploch a objekt, vhodných pro podnikání Databáze nemovitostí Ukazatel Podnikatelé, investoi Existující a aktualizovaná databáze využívaná k nabídce volných ploch a prostor pro podnikání: ano ne Vytvoení ucelené nabídky a pehledu nad možnými využitelnými plochami Odhad finanní náronosti (K) CPR (OSM) Vztah k ÚP 30 tis. NE

76 E Nabídka volných ploch a objekt pro rozvoj podnikání a služeb vetn brownfields E Vytvoení podmínek pro pemístní firem ve stávajícím areálu Tatry Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Zpracovaná nabídka ploch a objekt pro podnikatele a investory vetn zaazení do nadregionálních informaních systém Ukazatel Podnikatelé, investoi Zvyšující se poet objekt a ploch z databáze využitých soukromými subjekty pro podnikaní / rok: ano stagnace ne Rozvoj podnikatelské innosti, pilákání nových investor do msta Odhad finanní náronosti (K) V rámci propagace Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nabídka nových objekt a ploch pro firmy psobící v areálu Tatry v rámci i mimo závod Ukazatel Nájemci prostor v Tate Existující nabídka nových objekt a ploch pro firmy psobící v areálu Tatry v rámci i mimo závod: ano ne Rozšíení možností produkce Tatry bez omezení rozvoje jiných firem, kterým byly v minulosti prostory nabídnuty Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Nositel a spolupráce CPR Vztah k ÚP ANO, musí vycházet ze schváleného ÚP Nositel a spolupráce TATRA, CPR Vztah k ÚP ANO, vychází ze stávajícího ÚP -76-

77 Ukazatel opatení: Opatení: E.1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb pro podnikatele 5-6 bod 3-4 body 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce E Inkubátor pro zaínající podnikatele Upesnní poptávky a poteb a následn nové výrobní, kanceláské i vzdlávací prostory pro zaínající podnikatele Ukazatel Zaínající podnikatelé Zvyšující se poet subjekt využívajících nabízených služeb vetnetnosti jejich využívání: ano ne Rozvoj podnikatelské innosti ve mst Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru CPR (OSM) Vztah k ÚP Závisí na lokalit navrhovaného inkubátoru E Systém informování o vzdlávání pro podnikání a zvýšení kvality služeb Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Informaní systém o nabídkách vzdlávacích program pro podnikatele a pro zvýšení kvality služeb. Podnikatelé, veejnost Nárst know-how podnikatel, rst jejich konkurenceschopnosti Nositel a spolupráce CPR Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -77-

78 Zvyšující se poet subjekt využívajících nabízených služeb: ano ne Zvyšující se poet využitých vzdlávacích program: ano ne Opatení: E.1.3 Vytvoení systému spolupráce msta a místních podnikatel Nyní 10 tis./rok v rámci mandátní smlouvy s CPR (50 % náklad si hradí podnikatelé) Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos NE Ukazatel opatení: 4 body 2-3 body 0-1 bod Nositel a spolupráce E Rozvoj systematické komunikace mezi mstem a podnikateli E Spolená propagace a prezentace msta a podnikatel Fungující komunikaní strategie mezi mstem a podnikateli Ukazatel Mstský úad, podnikatelé Zlepšení podmínek pro podnikání ve mst, rst konkurenceschopnosti podnikatel Odhad finanní náronosti (K) Více než jedna spolená akce msta a podnikatel za rok: ano ne (operativa) Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos OIVV, (CPR) Vztah k ÚP NE Nositel a spolupráce PR a marketingová strategie spolené propagace spolené propaganí materiály Mstský úad, podnikatelé Zvýšení konkurenceschopnosti podnikatel díky jejich propagaci OIVV, (CPR) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -78-

79 Více než jedna spolená akce msta a podnikatel za rok: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE PRIORITA E.2 ROZVOJ VZDLÁVÁNÍ Ukazatel priority: 4-5 bod, 2-3 body, 0-1 bod Opatení: E.2.1 Zajištní celoživotního vzdlávání v rámci rozvoje lidských zdroj E Vytvoení systému spolupráce firem a místních vzdlávacích institucí Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Rada rozvoje lidských zdroj a vznik instituce zastešující innosti v oblasti CV. Vytvoení partnerství vzdlávacích subjekt ve mst. Ukazatel Zamstnavatelé, zamstnanci veejného i soukromého sektoru, vzdlávací zaízení Vytvoení systému spolupráce firem a místních vzdlávacích institucí: ano ne Funkní systém koordinace aktivit v rámci CV. Stimulace vzdlávacích aktivit a rekvalifikaních program podle poteb trhu práce. Odhad finanní náronosti (K) Ukazatel opatení: bod 7-12 bod 0-6 bod Nositel a spolupráce OŠ (CPR, HM Partners s. r. o., HK-ITP, školy, KDK, ÚP) Vztah k ÚP NE -79-

80 E Analýza poteb celoživotního vzdlávání Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Zmapování nabídky a poptávky v oblasti celoživotního vzdlávání Ukazatel Zamstnavatelé, zamstnanci veejného i soukromého sektoru, dti a mládež, ohrožené skupiny na trhu práce (matky, senioi, nezamstnaní, zdravotn postižení), vzdlávací zaízení Do roku 2009 existují výsledky analýzy poteb celoživotního vzdlávání: ano ne Nabídka celoživotního vzdlávání odpovídající poptávce Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŠ (CPR) Vztah k ÚP 50 tis. NE E Vytvoení nabídky a realizace kurz celoživotního vzdlávání s využitím prostor stávajících zaízení a škol Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Zajištní a vybavení prostor vetn nového multimediálního centra. Vytvoení nabídky vzdlávacích program zejména v oblasti jazykového vzdlávání, informaních technologií, aj. Zajištní kvalifikovaných lektor a kvalitních uitel. Ukazatel Zamstnavatelé, zamstnanci veejného i soukromého sektoru, dti a mládež, ohrožené skupiny na trhu práce (matky, senioi, nezamstnaní, zdravotn postižení), vzdlávací zaízení Zlepšení jazykové vybavenosti obyvatel msta. Zvýšení poítaové gramotnosti obyvatel msta. Zvýšení uplatnitelnosti ohrožených skupin obyvatel na trhu práce. Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŠ (školy, KDK, místní podnikatelé, ÚP, jazykové školy, CPR, HK-ITP, HM Partners, s. r. o., OS, aj.) Vztah k ÚP -80-

81 Do roku 2009 existuje nabídka celoživotního vzdlávání: ano nabídka se zpracovává ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE E Rozšíení polytechnického vzdlávání na ZŠ ve mst s cílem posílit zájem o technické obory Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Polytechnické vzdlávání na ZŠ Ukazatel Žáci ZŠ, potenciální studenti technických obor, základní školy Rozšíení polytechnického vzdlávání alespo na jedné na ZŠ ve mst do r. 2009: ano pipravuje se ne Zlepšení pedpoklad pro studium technických obor u dtí a mládeže. Dostupná kvalifikovaná síla na trhu práce. Zvýšení uplatnitelnosti absolvent na místním trhu práce. Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŠ (ZŠ) Vztah k ÚP 100 tis. NE E Komunikaní kampa popularizace technických obor Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos PR a marketing, propaganí kampa Ukazatel Žáci ZŠ a jejich rodie, potenciální studenti technických obor, školy a zamstnavatelé Zvýšení zájmu dtí a mládeže o technické obory Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŠ (CPR, OIVV, místní zamstnavatelé) Vztah k ÚP -81-

82 Probíhá komunikaní kampa: ano ne Pomr potu žák a student / potu student technických obor v Kopivnici klesá: ano stagnace ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce E Rozšíení služeb a kapacity akademie tetího vku vetn nabídky pro místní ásti Rozšíení nabídky akademie univerzity tetího vku a rozšíení nabídky program do místních ástí. Ukazatel Senioi Uspokojení poptávky po službách akademie tetího vku. Prevence sociálního vylouení. Odhad finanní náronosti (K) KDK (OŠ) Vztah k ÚP Do roku 2009 se rozšíí nabídka služeb a kapacity univerzity tetího vku v rámci celoživotního vzdlávání: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE E Podpora vzdlávání neziskových organizací Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Rozšíená nabídka vzdlávacích program pro neziskové organizace Neziskové organizace, veejnost Zkvalitnní služeb poskytovaných neziskovými organizacemi rozvoj obanské spolenosti Nositel a spolupráce OŠ, (HM Partners s.r.o., OS) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -82-

83 Existující nabídka vzdlávacích program pro neziskové organizace: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce E Zavedení benchmarkingu v oblasti vzdlávání Systém hodnocení v oblasti vzdlávání Mstský úad, vzdlávací instituce Zkvalitnní systému vzdlávání na základ poznatk získaných v jiných mstech OŠ Ukazatel Existující výsledky srovnání údaj: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP NE -83-

84 Opatení: E.2.2 Rozvoj infrastruktury pro vzdlávání Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Ukazatel opatení: bod 7-12 bod 0-6 bod Nositel a spolupráce E Využití budovy ZŠ námstí pro poteby jiných vzdlávacích institucí ve mst Využití ZŠ námstí pro poteby VOŠ, SOŠ a SOU a ZUŠ píp. jiných vzdlávacích zaízení Ukazatel Obané msta, vzdlávací instituce Rozšíení nabídky vzdlávacích prostor Odhad finanní náronosti (K) OŠ, (OSM, VOŠ, SOŠ a SOU, ZUŠ ) Vztah k ÚP Využití budovy ZŠ námstí pro poteby jiných vzdlávacích institucí ve mst: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE E Revitalizace a modernizace vzdlávacích budov a vybavení Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Modernizovaná vzdlávací zaízení Pedagogové, žáci a studenti Zlepšení technického stavu a vybavení vzdlávacích zaízení a zkvalitnní výuky Nositel a spolupráce OŠ, (OSM, školy) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -84-

85 Minimáln jedna akce vedoucí k revitalizaci a modernizaci budov / rok: ano ne Dokonení vybavení školním nábytkem pro žáky do r. 2008: ano ne Kompletní dokonení vybavení školním nábytkem do r. 2009: ano ne Nutné podklady a studie: 120 tis. NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce E Dokonení modernizace školních jídelen Modernizované školní jídelny (ŠJ) Ukazatel Uživatelé ŠJ Zlepšení technického stavu školních jídelen a úrovn stravování Odhad finanní náronosti (K) OŠ, (OSM, ZŠ) Vztah k ÚP Dokonení modernizace školních jídelen: ano ne 800 tis. odborný posudek stávající studie, 300 tis. aktualizace studie, 50 mil. 2. etapa NE -85-

86 E Vytvoení podmínek pro rozšíení kapacity mateských škol vetn soukromých Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Zvýšená kapacita mateských škol v rámci souasné nabídky prostor, které jsou k dispozici Zvýšená kapacita mateských škol: ano ne Dti v pedškolním vku a jejich rodie Zvýšená možnost umístní dtí do MŠ Nositel a spolupráce OŠ (MŠ a ZŠ) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Nyní návrh na rozšíení na ZŠ 17. listopadu za 200 tis. NE, v pípad požadavku realizace nového objektu je nutné uvést ÚP do souladu se zámrem E Modernizace školních hiš a zahrad MŠ Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Modernizovaná školní hišt a zahrady MŠ Uživatelé školních hiš a zahrad MŠ dti Zlepšení stavu a vybavenosti školních hiš a zahrad mateských škol OŠ (MŠ, ZŠ, OSM Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -86-

87 Alespo jedno modernizované školní hišt nebo zahrada za 1 rok: ano ne 1 hišt / 3-5 mil., dle lokality, tj. cca 15 mil. celkem 2,5 mil. / zahrada NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce E Propojení školních hiš s dtskými hišti Školní hišt jsou pístupná veejnosti Dti a jejich rodie Zlepšení využitelnosti školních hiš pro volnoasové aktivity dtí a mládeže OŠ (OSM, ZŠ) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Alespo jedno veejn pístupné školní hišt nebo zahrada za 1 rok: ano ne Provozní záležitost NE E Vybudování dtského dopravního hišt Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Dtské dopravní hišt u MŠ I. Šustaly nebo na jiné lokalit ve mst Obané msta dti a mládež Vybudování dtského dopravního hišt: ano ne Umožnní dopravní výchovy dtí a mládeže, prevence dopravní nehodovosti Nositel a spolupráce OŠ (OSM) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP 4,2 mil. ANO, je v souladu s ÚP -87-

88 Zkratky: CPR Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o. CV celoživotní vzdlávání HK Hospodáská komora IT informaní technologie ITP Institut trhu práce KDK Kulturní dm, p. o. MSP malí a stední podnikatelé MŠ mateská škola MÚ Mstský úad Kopivnice NNO nevládní, neziskové organizace OS odbor povený strategickým ízením, MÚ Kopivnice OSM Odbor správy majetku, MÚ Kopivnice OŠ Odbor školství, mládeže a sportu MÚ Kopivnice OIVV Odbor vnjších vztah, MÚ Kopivnice p. o. píspvková organizace s. r. o. spolenost s ruením omezeným ŠJ školní jídelna ÚP územní plán VOŠ, SOŠ a SOÚ Vyšší odborná škola, stední odborná škola a stední odborné uilišt Kopivnice ZŠ základní škola ZUŠ Základní umlecká škola -88-

89 PRIORITA D.1 CHARAKTERISTIKA AKTIVIT PS DOPRAVA, INFRASTRUKTURA, ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ ZLEPŠENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI, BEZPENOSTI A PLYNULOSTI SILNINÍHO PROVOZU Ukazatel priority: 4-5 bod, 2-3 body, 0-1 bod Ukazatel opatení: Opatení: D.1.1 Zlepšení dopravní obslužnosti * 6-8 bod 3-5 bod 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce D Optimalizace veejné dopravy v návaznosti na prmyslový park Optimalizace spoj autobusových linek. Studie optimalizace veejné dopravy, jednání s dopravci. Ukazatel Veejnost, investoi v PPK Zlepšení organizace dopravy do prmyslového parku Odhad finanní náronosti (K) Navazující spoje autobusových linek do konce roku 2008: ano ne (operativa) OD (Connex Morava, a. s., PPK) Vztah k ÚP NE * Poteba studie ešení silniní dopravy v Kopivnici (cca 1,5 mil. K) -89-

90 D Zízení mstské dopravy mezi centrem a místními ástmi Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nov zavedené linky MHD Ukazatel Obyvatelé místních ástí Studie MHD mezi centrem a místními ástmi: ano ne Fungující místní veejná hromadná doprava v Kopivnici a místních ástech: ano ne Zavedení nových linek MHD zlepšení dopravní dostupnosti místních ástí Odhad finanní náronosti (K) /2 roky Možno ešit v rámci komplexní studie optimalizace dopravy cca 2 mil. (samostatn cca 200 tis.). Realizace fungující veejné hromadné dopravy v ádech mil. Nositel a spolupráce OD, Connex Morava, a. s., PPK Vztah k ÚP NE D Dobudování a zkulturnní autobusových zastávek Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nové a rekonstruované autobusové zastávky Ukazatel Veejnost, uživatelé autobusové dopravy Minimáln 3 nové nebo zkulturnné zastávky / rok: 3 a více zastávek 1-2 zastávky žádná zastávka Zkvalitnní úrovn cestování hromadnou dopravou Odhad finanní náronosti (K) 3 x 200 tis. / rok = 600 tis. / rok 9,2 mil. celkem za celou dobu rekonstrukce všech 46 zastávek Nositel a spolupráce OD, (Connex Morava, a. s., PPK) Vztah k ÚP NE -90-

91 Ukazatel opatení: bod 6-18 bod 0-5 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Opatení: D.1.2 Úprava a doplnní sít pozemních komunikací pro provoz motorových vozidel vetn dopravy v klidu D Organizace parkování ve mst vetn vybudování parkoviš a parkovacího domu Nová parkovací stání a parkovací dm Ukazatel Veejnost, uživatelé automobil Poet pestupk v rámci špatného parkování ve mst oproti pedcházejícímu roku: snížení potu pestupk stagnace potu pestupk zvýšení potu pestupk Zvýšení potu nov zízených parkovacích míst: zvýšení potu min. o 20 zvýšení potu min. o 10 stagnace Zlepšení plynulosti a bezpenosti dopravy ve mst, zvýšení možností parkování pro obany a návštvníky msta Odhad finanní náronosti (K) Projektové dokumentace na krizová místa (3,5 mil. dle velikosti místa), 40 tis. / 1 parkovací stání, tis. / parkovací stání v park. dom OD, (OSM SLUMEKO, MP, místní veejné instituce a subjekty inné v cestovním ruchu) Vztah k ÚP ANO, v pípad výstavby parkovacího domu je nutná zmna ÚP -91-

92 D Rekonstrukce ul. Štramberské D Rekonstrukce ul. Panské Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Zlepšení plynulosti Veejnost, Zrekonstruovaná ulice dopravy a technického uživatelé OSM, Štramberská vetn pilehlých stavu komunikace, zvýšení pozemních prostor bezpenosti a snížení komunikací hlukové zátže Ukazatel Dokumentace pro stavební povolení v r. 2009: ano ne Zahájení realizace jedné z etap do roku 2010: zahájení stavebních prací rekonstrukce nezahájena Odhad finanní náronosti (K) 2 mil. na dokumentaci 220 mil. (pro všechny 4 etapy) Vztah k ÚP ANO, je v souladu s ÚP, ásten poteba zanést do ÚP autobusové zastávky Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Veejnost, Zlepšení plynulosti uživatelé Zrekonstruovaná ulice Panská, dopravy ve mst pozemních OSM nová cyklostezka a chodník a technického stavu komunikací, komunikací investoi v PPK Ukazatel Vyešení majetkoprávních vztah: ano ne Vypracování DUR, DSP: ano ne Rekonstrukce ul. Panské: ano ne Odhad finanní náronosti (K) 100 mil. (celkem) Vztah k ÚP ANO, plánované rozšíení a cyklotrasu je nutné zavést do ÚP -92-

93 D Vybudování kruhových objezd D Propojení a doplnní místních komunikací Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nové kruhové objezdy: Lubina, Veejnost, Zlepšení plynulosti Štramberská - Husova, Francouzská - Obr. míru - uživatelé pozemních dopravy ve mst, snížení nehodovosti na OD, (OSM) Školní, Panská u PPK komunikací kižovatkách Ukazatel Odhad finanní Vztah k ÚP Realizace alespo jedné okružní kižovatky do konce roku 2010: ano ne náronosti (K) 30 mil. kruhový objezd v Lubin 10 mil. Štramberská - Husova 10 mil. Francouzská - Obr. míru - Školní ANO, není v souladu a je nutno zapracovat do ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nová propojení mezi existujícími pozemními komunikacemi a dle poteby doplnní místní sít o nové komunikace. Dobudování mimoúrovové kižovatky sil. II/480 a ul. Dlnické, propojení ul. s. armády a Nádražní, propojení ul. B. Nmcové a Štramberské, propojení ul. Erbenovy a B. Nmcové aj. Ukazatel Veejnost, uživatelé pozemních komunikací Zlepšení plynulosti dopravy ve mst a technického stavu komunikací Odhad finanní náronosti (K) OD (OSM, SLUMEKO) Vztah k ÚP -93-

94 Alespo jedna zrealizovaná akce do konce roku 2009: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE, pokud budou úpravy na pozemcích msta, ostatní je teba zanést podle rozvojových lokalit navržených v rámci ÚP D Odstraování dopravních závad na pozemních komunikacích pro motorová vozidla D Rekonstrukce ul. Záhumenní Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Stavební a technické úpravy Veejnost, Zlepšení bezpenosti komunikací pro motorová uživatelé OSM a plynulosti dopravy ve vozidla, smrové a šíkové pozemních (SLUMEKO) mst úpravy komunikací Ukazatel Zvyšující se poet realizovaných akcí ze zásobníku dopravních závad existujícím na Slumeku. s. r. o., a OSM (119 akcí): 5 a více akcí / rok 3-4 akce 0-2 akce Odhad finanní náronosti (K) 200 tis../ rok 10 mil. celkem Vztah k ÚP Z konkrétních aktivit vyplynou požadavky k úprav ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nové veejné osvtlení, chodníky, pechody, odvodnní komunikace, vyjednávání o úprav povrchu závislé na míe rozvoje Cementárny Štramberk Veejnost, uživatelé pozemních komunikací Zlepšení plynulosti dopravy ve mst a technického stavu komunikací OD, vedení msta (OSM, SLUMEKO) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Realizace alespo jedné z realizaních výstup do konce r. 2009: ano ne mil. Vztah k ÚP ANO, je v ÚP, dílí ást bude upravena v novém ÚP -94-

95 D Vybudování severního obchvatu msta D ešení obchvatu Vlovic na silnici I/58 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Vykoupeny pozemky a pipravena DUR a DSP pro realizaci a iniciaci vybudování Veejnost, uživatelé pozemních Snížení intenzity prjezdu dopravy a dopravy ze sídlišt Sever napí OD, OSM (OÚP) obchvatu msta komunikací centrem Kopivnice Ukazatel Odhad finanní Vztah k ÚP Vykoupení pozemk a pipravení DUR a DSP do roku 2012: ano ne náronosti (K) V první fázi na výkup pozemk a DUR a DSP 11 mil. Realizace za 400 mil. ANO, je zahrnuto v ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Veejnost, Obchvat Vlovic uživatelé Snížení intenzity dopravy pozemních ve Vlovicích OD, vedení msta komunikací Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Jsou vedena jednání iniciující vybudování obchvatu: ano ne (vyjednávání) Vztah k ÚP ANO, je zahrnuto v ÚP -95-

96 PRIORITA: D.2 ZLEPŠENÍ PODMÍNEK PRO BEZPENOST A PLYNULOST CYKLISTICKÉHO A PŠÍHO PROVOZU Ukazatel priority: 2 body, 1 bod, 0 bod Opatení: 2.1 Úprava a doplnní sít komunikací pro pší a cyklistický provoz vetn zázemí a mobiliáe D Doplnní chybjících a úprava nevyhovujících komunikací pro pší provoz a rekreaní bh vetn mobiliáe Ukazatel opatení: bod 8-14 bod 0-7 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nové a rekonstruované komunikace pro pší, jejich smrová, šíková a povrchová úprava vetn doplnní mobiliáe (laviky, odpadkové koše aj.), trasa podél Kopivniky Ukazatel Uživatelé pozemních komunikací Výmna nebo doplnní alespo 20 ks mobiliáe/rok: 20 ks a více 5-20 ks 0-4 ks Alespo 250 m vybudovaných nebo upravených komunikací pro pší / rok: 250 m a více m m Zlepšení kvality a rozšíení sít komunikací pro pší Odhad finanní náronosti (K) 1,5 mil. / rok 150 mil. celkem OD, (OSM) Vztah k ÚP NE -96-

97 D Optimalizace systému pechod pro chodce a pejezd pro cyklisty a jejich úprava pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace D Bezbariérová Kopivnice Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Osvtlené, doplnné Zvýšení bezpenosti a bezbariérové pechody pro Obané msta, OD, pších úastník silniního chodce se svtelnou turisté (OSM, SLUMEKO) provozu signalizací v pípad poteby Odhad finanní Ukazatel Vztah k ÚP Úprava minimáln 10 pechod / rok: 10 pechod a více 2-9 pechod 0-1 pechod náronosti (K) 70 pechod k ešení, 1 pechod / 200 tis., celkem 10 mil. 100 tis. studie s tématikou svtelných signalizaních zaízení Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Odstranní bariér pro Realizace 4 bezbariérových osoby se sníženou Tlesn postižená tras a úprava na nich schopností orientace OD, OSM veejnost, vybraných budov obanské a pohybu na komunikacích (OSV, AZP) maminky vybavenosti a ve veejných objektech ve mst Ukazatel Do konce roku 2008 schválení zámru bezbariérové Kopivnice ídícím výborem mobility: ano ne Vypracování projektových dokumentací nutných pro realizaci: ano ne Realizace jedné trasy do konce r. 2010: ano ne Realizace všech 4 etap do r. 2015: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Analýza studie 90 tis., 40 mil. PD + realizace NE Vztah k ÚP NE -97-

98 D Doplnní chybjících a úprava nevyhovujících komunikací pro cyklistický a in-line provoz s návazností na místní i regionální sí vetn potebného zázemí a mobiliáe Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nové a rekonstruované komunikace pro cyklistický Zlepšení kvality a rozšíení a in-line provoz napojené na Uživatelé sít komunikací pro OD, OSM místní i regionální sí vetn pozemních cyklisty a in-line bruslae, (CykloArt Bike klub) doplnní mobiliáe (stojany na komunikací propojení se sítí kola, laviky, odpadkové koše regionálních cyklotras aj.) Ukazatel Alespo 5 km vybudovaných nebo upravených komunikací pro cyklisty a bruslae / rok: 5 km a více 3-5 km 0-3 km Odhad finanní náronosti (K) 25 km / 150 mil. 10 mil. / rok Vztah k ÚP ANO, navržený systém cyklostezek bude aktualizovat stávající stav v ÚP D Zízení úschoven a pjoven kol Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Rozšíení služeb pro Pjovny a úschovny kol Cyklisté cyklisty, podpora OD, OIVV a cykloturisté cestovního ruchu, (MSP) prevence kriminality Ukazatel Doplnní alespo jednoho prvku z vybavení i zázemí pro cyklisty / rok: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Dle charakteru a velikosti: 150 tis. 2 mil. Vztah k ÚP NE -98-

99 D Doplnní a úprava informaního systému pro pší a cyklistický provoz D Odstraování závad na komunikacích pro pší a cyklistický provoz Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Zlepšení znaení Obané msta, komunikací pro pší OSM, OIVV turisté a cyklistický provoz Nov umístné znaení komunikací pro pší a cyklistický provoz Ukazatel Doplnní alespo 10 prvk z vybavení i zázemí pro pší a cyklisty / rok: 10 a více prvk 5-9 prvk 0-4 prvky Odhad finanní náronosti (K) 100 tis. / rok Celk. 500 tis. Vztah k ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Veejnost, Zvýšení bezpenosti OSM Stavební a technické úpravy uživatelé provozu na komunikacích (SLUMEKO) komunikací pozemních pro pší a cyklistický komunikací provoz Ukazatel Zvyšující se poet realizovaných akcí ze zásobníku dopravních závad existujícím na Slumeku, s. r. o., a OSM (119 akcí): 5 a více akcí /rok 4-5 akcí 0-3 akce Odhad finanní náronosti (K) 200 tis. / rok 10 mil. celkem NE Vztah k ÚP NE, pokud nepjde o návrh nových tras -99-

100 PRIORITA D.3 ROZVOJ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Ukazatel priority: 7-10 bod, 4-6 bod, 0-3 body Ukazatel opatení: 6-8 bod 3-5 bod 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Opatení: D.3.1 Dobudování systému istoty vodních tok a likvidace odpadních vod D Odkanalizování místních ástí Odkanalizování místních ástí na základ platné legislativy Ukazatel Obané místních ástí Zvýšení potu domácností s vyešeným nakládáním s odpadními vodami oproti pedcházejícímu roku: ano ne Zlepšení výsledk mení istoty vodních tok oproti pedcházejícímu roku: ano ne Zlepšení a doplnní stavu inženýrských sítí, nakládání s odpadními vodami šetrné k ŽP Odhad finanní náronosti (K) Kanalizace Lubina: 190 mil. Odkanalizování Mniší a Vlovic, tj. 30 km kanalizaní sít: 150 mil. OSM (OŽP) Vztah k ÚP ANO, je zahrnuto v ÚP -100-

101 D ištní, estetizace a revitalizace místních vodních tok D Modernizace vodovodní a kanalizaní sít Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Revitalizovaná zele, odstraování tuhých odpad, OŽP stavební a technické úpravy (Povodí Odry, Zlepšení technického koryt místních vodních tok Obané msta, Zemdlská a estetického stavu a jejich údržba (Kopivnika, rybái vodohospodáská místních vodních tok Lubina, Sýkoreka, Babincv správa, eský rybáský potok, mlýnský náhon ve svaz) Vlovicích a Lubin) Ukazatel Odhad finanní Vztah k ÚP Minimáln 1 akce / rok: ano ne náronosti (K) Náklady msta na ištní, seení a údržbu: 250 tis. / rok Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Zlepšení technického Modernizovaná vodovodní Obané msta stavu vodovodní Vedení msta a kanalizaní sí a kanalizaní sít Ukazatel Prodloužení zmodernizované vodovodní / kanalizaní sít oproti minulému roku ano ne Odhad finanní náronosti (K) (vyjednávání) NE Vztah k ÚP NE -101-

102 Opatení: D.3.2 Modernizace tepelného hospodáství D Modernizace tepelných rozvod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Modernizace okrskových výmníkových stanic vetn distribuní sít. Nové primární rozvody tepla ke zdroji Ukazatel Veejnost uživatelé tepla Výmna tepelných rozvod do r (bez dotace): ano ne Výmna tepelných rozvod do r (s dotací): ano ne Zlepšení technického stavu tepelných rozvod Odhad finanní náronosti (K) 200 mil. K Ukazatel opatení: 4 body 2-3 body 0-1 bod Nositel a spolupráce OSM, (Teplo Kopivnice, s. r. o) Vztah k ÚP ANO, je zahrnuto ve stávajícím ÚP D Nový tepelný zdroj s využitím kombinované výroby el. energie a tepla Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nový tepelný zdroj ve stávajícím areálu Energetiky nebo výstavba nového zdroje tepla v kombinaci s el. energií Ukazatel Veejnost uživatelé tepla Zkvalitnní dodávek tepla ve mst. Zefektivnní nakládání s teplem a elektrickou energií, šetrné k ŽP. Udržení pijatelné cenové úrovn dodávek tepla. Zvýšení bezpenosti dodávek tepla a snížení výpadku dodávek tepla. Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OSM, (Teplo Kopivnice, s. r. o) Vztah k ÚP -102-

103 Je vybudován nový tepelný zdroj do r. 2012: ano ne 50 mil. 70 mil. ANO, je zahrnuto ve stávajícím ÚP Opatení: D.3.3 Modernizace a rozšíení inženýrských sítí D Budování metropolitní sít Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Vybudování mstské datové sít (mj. internet) Ukazatel Realizace alespo 1-2 výstup v rámci aktivit vedoucích k budování metropolitní sít / rok: 2 výstupy a více 1 výstup 0 výstup Ukazatel opatení: 6-8 bod 3-5 bod 0-2 body Nositel a spolupráce Veejnost Rozšíení inženýrských sítí KTK, OIVV Odhad finanní náronosti (K) Vyplyne ze studií a zadání 100 m optického kabelu / 200 tis. (v pípad, že bude poteba cca 5-10 km, pak náklady cca mil.) Vztah k ÚP NE D Vybudování bezdrátového mstského rozhlasu vetn místních ástí Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Bezdrátový rozhlas Ukazatel Obané msta Výmna 1 vtve drátového rozhlasu za bezdrátový / rok: ano ne Zlepšení informovanosti oban msta Odhad finanní náronosti (K) 3,5 4,5 mil. osazení dalšími pijímai Nositel a spolupráce OSM, Krizový koordinátor Vztah k ÚP NE -103-

104 D Koordinace plánovaných oprav i modernizací podzemních vedení inženýrských sítí vetn zvýšení kapacity elektrických rozvod v místních ástech Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Rekonstruované inženýrské sít Ukazatel Veejnost Zlepšení stavu inženýrských sítí. Zkvalitnní dodávek el. energie v okrajových a problémových lokalitách místních ástí. Harmonizace odbr. Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OSM, vedení msta Vztah k ÚP Realizace alespo 1-2 výstup z jednání vedoucích k modernizací podzemních vedení inženýrských sítí / rok: 2 výstupy a více 1 výstup 0 výstup (vyjednávání) NE D Modernizace a optimalizace veejného osvtlení Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Modernizované veejné osvtlení Ukazatel Veejnost Realizace alespo 1-2 investiních akcí vedoucích k modernizací podzemních vedení inženýrských sítí / rok 2 akce a více 1 akce 0 akcí Zkvalitnní a rozšíení veejného osvtlení Odhad finanní náronosti (K) 1-2 mil../ rok, celkem: 30 mil. Nositel a spolupráce OSM, SLUMEKO Vztah k ÚP NE -104-

105 Opatení: D.3.4 Rozvoj bydlení, píprava ploch a infrastruktury pro bytovou výstavbu D Realizace výstavby Dolní Roliky Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Pipravené plochy pro bytovou výstavbu, pípadn i realizované objekty k individuálnímu nebo skupinovému bydlení developery Ukazatel Stávající i potenciální obané msta V dané lokalit existence pipravených ploch nebo objekt pro bydlení do r. 2011: ano ne Rozšíení možnosti bydlení ve mst Odhad finanní náronosti (K) Celkové náklady: 65,050 mil. K V nákladech nejsou zapoteny projektové práce a inženýrská innost Ukazatel opatení: 5-6 bod 3-4 bod 0-2 body Nositel a spolupráce OÚP, OS Vztah k ÚP ANO, bude zahrnuto v ÚP D Vytipování a píprava území a technické infrastruktury pro bytovou výstavbu vetn rodinných domk Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Projektová dokumentace hodnotící priorizaci vytipovaných ploch, nabídka ploch developer, výkup pozemk Ukazatel Obané msta (vetn potenciálních) Rozšíení možnosti bydlení ve mst Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OÚP, OSM Vztah k ÚP -105-

106 Projektová dokumentace hodnotící priorizaci vytipovaných ploch A/N do r. 2010: ano ne 400 tis. ANO, musí vycházet z nového ÚP D Revitalizace bytových dom Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Modernizované bytové domy Ukazatel Obyvatelé dom Revitalizace alespo 1-2 vchod / rok (bez dotace): ano ne Revitalizace 773 bytových jednotek / rok (v pípad získání dotace v období do r. 2010): ano ne Zvýšení komfortu bydlení, snížení náklad na bydlení, snížení energetické zátže a tím i nárok na zdroje energie Odhad finanní náronosti (K) 773 bytových jednotek v panelových domech = 150 mil jednotek v cihlové zástavb = 200 mil. Revitalizace 1 domu = 4,7 mil. Nositel a spolupráce OSM, OSBD Vztah k ÚP NE -106-

107 Opatení: D.3.5 Pedcházení povodovým škodám D Protipovodová opatení na vodních tocích Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Stavební a technické úpravy vodních tok na základ vyjednávání se správci tok. Nová limnigrafická stanice, hodnoty z mení prtoku a hladiny vodního toku. Ukazatel Obané msta v zátopovém pásmu Probhla alespo jedna protipovodová akce nebo opatení / rok (bez dotace): ano ne Ukazatel opatení: 2 body 1 bod 0 bod Zlepšení protipovodové ochrany msta. Zlepšení monitoringu stavu vodní hladiny zefektivnní práce Povodové komise msta, vasné informování veejnosti, zlepšení protipovodové ochrany msta. Odhad finanní náronosti (K) - Otázka vyjednávání Nositel a spolupráce OŽP, vedení msta (Povodí Odry, Státní zemdlská správa) Vztah k ÚP ANO, výstupy z protipovodových opatení inundaní území jsou zahrnuta ve stávajícím ÚP -107-

108 PRIORITA D.4 ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ Ukazatel priority: 6-8 bod, 3-5 bod, 0-2 body Opatení: D.4.1 ešení starých ekologických zátží a brownfields D Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátží Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Studie k lokalizaci a charakteristice starých ekologických zátží, výbr lokalit k ešení Ukazatel Investoi, podnikatelé, veejnost, mstský úad Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátží v roce 2008: ano ne ešení využití starých ekologických zátží a brownfields Odhad finanní náronosti (K) Ukazatel opatení: 6-8 bod 3-5 bod 0-2 body Nositel a spolupráce OŽP Vztah k ÚP 3-5 mil. K NE -108-

109 D Odstranní a rekultivace starých ekologických zátží Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Odstranní nebo rekultivace vybraných skládek Ukazatel Investoi, podnikatelé, veejnost, mstský úad Odstranní nebo rekultivace vybrané skládky do r (v pípad získání dotace): ano ne Snížení rizika dalšího zneišování ŽP a zdraví obyvatel. Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŽP Vztah k ÚP mil. NE D Lokalizace a revitalizace brownfields D Rekultivace nebo odstranní skládky neutralizaních kal Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Jednání s vlastníky budov a pozemk, dohoda o dalším postupu Ukazatel Investoi, podnikatelé, veejnost, mstský úad Revitalizace vybraných brownfields do r. 2010: ano ne ešení a efektivní využití prostor brownfields Odhad finanní náronosti (K) Záleží na velikosti a charakteru M3 / 4-8 mil. Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Rekultivace nebo odstranní prostor bývalé skládky Ukazatel Obané msta Odstranní skládky neutralizaních kal: ano ne Snížení rizika dalšího zneišování ŽP a zdraví obyvatel Odhad finanní náronosti (K) 15 mil. (odhad z roku 2003) Nositel a spolupráce OŽP, OSM Vztah k ÚP ANO, pokud bude lokalita sloužit za jiným úelem než dosud Nositel a spolupráce OŽP, vedení msta, TATRA Vztah k ÚP ANO, v ÚP je zahrnuto -109-

110 Opatení: D.4.2 Vytvoení systému poskytování informací o životním prostedí D Environmentální vzdlávání, výchova a osvta (EVVO) Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Výchovn vzdlávací programy a kampan Ukazatel Úastníci vzdlávání, obané msta všech generací EVVO v náplni innosti odboru MÚ Kopivnice s výkazem výsledk do konce r. 2010: ano ne Zlepšení vztahu oban k ŽP prostednictvím výchovn vzdlávacích program a kampaní Odhad finanní náronosti (K) Dle rozsahu intervence, nyní 40 tis. / rok školám, 7 tis. rok na Ekolog. poradnu + propaganí materiály OŽP Ukazatel opatení: 5-6 bod 3-4 body 0-2 body Nositel a spolupráce OŠ, OŽP (o. s. Hájenka) Vztah k ÚP NE D Vytvoení internetové prezentace a informaního systému o stavu a kvalit ŽP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nový informaní webový portál. Monitoring a hodnocení stavu ŽP se vztahem k územn analytickým podkladm. Ukazatel Veejnost, obané msta Více informací o stavu všech složek ŽP na internetu oproti stavu v r. 2007: ano ne Monitoring a hodnocení stavu ŽP se vztahem k územn analytickým podkladm do r. 2013: ano ne Lepší dostupnost informací o ŽP prostednictvím internetového portálu Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŽP, (OÚP, OIVV) Vztah k ÚP tis. NE -110-

111 Opatení: D.4.3 Ochrana ped vlivy poškozujícími zdraví obyvatel D Vytvoení hlukové studie Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Studie dopad hluku Ukazatel Veejnost, mstský úad Ukazatel opatení: 7-10 bod 4-6 bod 0-3 body Nositel a spolupráce Získání pehledu o hlukové OŽP zátži ve mst Odhad finanní Vztah k ÚP náronosti (K) Vytvoení hlukové studie: ano ne 800 tis. NE D Realizace protihlukových opatení Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Výsadba pás zelen proti hluku a prašnosti, protihlukové stny, výmna povrchu komunikací, výmna oken aj. Ukazatel Obané msta A/N, snížení hodnot v lokalitách s trvale vyššími hodnotami hluku: ano ne Realizace opatení na 1 lokalit / 2 roky: ano ne Snížení hlukové zátže ve mst Odhad finanní náronosti (K) Zele 1 exponovaná lokalita / 300 m / 200 tis. Dále dle typu opatení. Nositel a spolupráce OŽP (vlastníci komunikací) Vztah k ÚP ANO, ÚP ásten již eší, v pípad poteby bude nutná aktualizace -111-

112 D Snižování vlivu malých zdroj zneištní ovzduší Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Snížení potu lokálních zdroj zneištní ovzduší lokálních topeniš na pevná paliva a zamezení i upozornní na spalování odpad v RD, rozbory, mení zneištní, možné dotace na výmnu kotl (tuhá paliva na ZP), informaní systém k problematice ovzduší. Ukazatel Obané msta Rostoucí poet výmn kotl na pevná paliva za kotle na tuhá paliva v RD oproti pedcházejícímu roku: ano ne Zlepšení stavu ovzduší ve mst Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŽP Vztah k ÚP 1 mil. NE D Rozvoj systému sbru a nakládání s odpady Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Rozšíení tídného sbru odpad o biologicky rozložitelný odpad, podpora domácího kompostování, sbrný dvr v dostupné lokalit, navýšení potu kontejner na tídný sbr odpad, propagace tídní odpad. Ukazatel Producenti odpad Kvalitnjší odpadové hospodáství šetrné k ŽP Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce OŽP Vztah k ÚP -112-

113 Opatení: D.4.4 Zlepšení kvality zelen Rostoucí objem odpadu vytídného na katastrálním území msta oproti pedcházejícímu roku: ano ne Sbrný dvr: 1 mil. Odpadové hospodáství: 1,1 mil. Ukazatel opatení: ANO, v pípad požadavku druhého sbrného dvora, je poteba zahrnout do nového ÚP 7-10 bod 4-6 bod 0-3 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nov vysazený porost Veejnost Zlepšení stavu zelen ve mst, estetizace prostedí OŽP D Náhrada problematických druh zelen Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP strom dle posouzení / rok: strom, strom 0-50 strom tis. / rok za kácení + výsadba nových strom = cca 1 mil. NE D Revitalizace zelen v lokalitách mimo centrum msta Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Revitalizovaná zele v intravilánu msta mimo centrum Ukazatel Veejnost, uživatelé zelen Zvyšující se množství nov vysazené i zrevitalizované zelen mimo centrum msta: ano ne Zlepšení stavu zelen ve mst, estetizace prostedí Odhad finanní náronosti (K) 1,5 mil. (sídlišt Sever 500 tis.) OŽP Vztah k ÚP NE -113-

114 D Ozelenní Prmyslového parku Kopivnice Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nov vysazený porost Ukazatel Veejnost, uživatelé zelen Ozelenní Prmyslového parku Kopivnice: ano ne Zlepšení stavu zelen ve mst, estetizace prostedí Odhad finanní náronosti (K) OŽP (PPK, OSM) Vztah k ÚP 500 tis. NE D Výsadba a obnova alejí a vtrolam vytváení ÚSES Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Vytvoení pás zelen v krajin Ukazatel Veejnost Ochrana proti vtru, zlepšení stavu zelen ve mst Odhad finanní náronosti (K) Vzrstající poet výsadeb a obnov alejí a vtrolam oproti pedcházejícímu roku: ano ne 1,5 mil. OŽP Vztah k ÚP ANO, stávající ÚP zahrnuje, pípadné požadavky na rozšíení budou aktualizovat nový ÚP D Vytvoení systému ochrany vzácných devin Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Pravidla ochrany a systém znaení cenných devin na katastru msta Kopivnice Ukazatel Veejnost a životní prostedí Existující systém ochrany vzácných devin: ano ne Ochrana vzácných devin Odhad finanní náronosti (K) OŽP Vztah k ÚP 50 tis. NE -114-

115 Zkratky: a. s. akciová spolenost AZP Asociace zdravotn postižených DSP dokumentace pro stavební povolení DUR dokumentace pro územní rozhodnutí EVVO Environmentální vzdlávání, výchova a osvta KTK Kabelová televize Kopivnice, s. r. o. MHD Mstská hromadná doprava MSP malí a stední podnikatelé MÚ Mstský úad Kopivnice OS odbor povený strategickým ízením, MÚ Kopivnice OSBD Oblastní stavební bytové družstvo Kopivnice OSM Odbor správy majetku, MÚ Kopivnice OSV Odbor sociálních vcí a zdravotnictví, MÚ Kopivnice OŠ Odbor školství, mládeže a sportu, MÚ Kopivnice OÚP Odbor územního plánování a památkové pée, MÚ Kopivnice OIVV Odbor informací a vnjších vztah, MÚ Kopivnice OŽP Odbor životního prostedí a zemdlství, MÚ Kopivnice PD projektová dokumentace PPK Prmyslový park Kopivnice RD rodinné domy s. r. o. spolenost s ruením omezeným SmVaK Severomoravské vodovody a kanalizace, a. s. ÚP územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability ŽP životní prostedí -115-

116 CHARAKTERISTIKA AKTIVIT SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ PRIORITA S.1 ROZVOJ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNICKÉ INFRASTRUKTURY A SLUŽEB Ukazatel priority: 5-6 bod, 3-4 body, 0-2 body S.1.1 Rozvoj sociálních a zdravotnických služeb pro všechny skupiny obyvatel a jejich propagace Ukazatel opatení: bod 6-10 bod 0-5 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Vytvoení vhodných prostor pro centrum volného asu senior Centrum volného asu senior (Kluby dchodc) v nových prostorách Ukazatel Senioi Vyhovující prostory pro setkávání a aktivity senior Odhad finanní náronosti (K) OSV, OSM (kluby dchodc) Vztah k ÚP Vytvoení vhodných prostor pro centrum volného asu senior: ano ne Možnost bývalého DDM na ul. Sokolovská mil. NE -116-

117 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Zízení a provoz obanské poradny Obansko-právní poradenství pro obany zdarma v rámci neziskové sféry v Kopivnici Ukazatel Obané msta v tíživé situaci Odborná sociální pomoc pro lidi v tíživé životní situaci, kteí ji nedovedou ešit vlastními silami Odhad finanní náronosti (K) OSV, poskytovatelé soc. služeb, NNO Vztah k ÚP Nalezení organizace, která bude službu poskytovat: ano ne Zízení poradny: ano ne Píspvek na zízení a provoz obanské poradny 500 tis. NE, v rámci stávajících objekt Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Vytvoení podmínek pro pípravu dietní stravy pro seniory a potebné obany Využití kuchyn domova dchodc pro pípravu dietní stravy Ukazatel Obané s potebou dietní stravy Zajištní dietního stravování pro seniory a obany s potebou dietní stravy Odhad finanní náronosti (K) OSV, SSSK Vztah k ÚP Schválení jedné z vytipovaných variant: ano ne Píprava projektové dokumentace A/N: ano ne Záleží na systému ešení dostavby 30 mil., pokud nebude systém zajištný v rámci jiné vývaovny NE -117-

118 S Vytvoení podmínek pro poskytovatele zdravotních služeb Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Prostory pro ordinace léka (nap. praktití lékai, Poskytovatelé Nabídka prostor pro ordinace OSV, OSM stomatologové) a nabídky a píjemci léka a ešení jejich (zdravotnická bydlení pro služební úely zdravotnických bytových poteb zaízení) v rámci nové bytové politiky služeb msta Ukazatel Konkrétní vytipování alespo jednoho prostoru pro tento úel: ano ne Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Vztah k ÚP NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Komunitní plánování sociálních služeb Komunitní plán sociálních služeb Ukazatel Uživatelé a poskytovatelé sociálních služeb Zpracovaný Komunitní plán sociálních služeb do konce roku 2008: ano ne Systém poskytování sociálních služeb odpovídající potebám obyvatel msta Odhad finanní náronosti (K) OSV, OS, poskytovatelé a píjemci soc. služeb Vztah k ÚP tis. NE -118-

119 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Zkvalitování, rozšiování a propagace sociálních služeb v návaznosti na KPSS Propaganí materiály, mapa sociálních služeb, katalog sociálních služeb, kvalitní sociální služby Ukazatel Obané msta, uživatelé služeb Zkvalitnní, rozšíení a propagace sociálních služeb Odhad finanní náronosti (K) OSV, poskytovatelé soc. služeb, NNO Vztah k ÚP Vytištná a distribuovaná mapa sociálních služeb a katalog sociálních služeb do konce r. 2009: ano ne Spokojenost uživatel sociálních služeb píznivé výsledky przkumu: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -119-

120 Ukazatel opatení: 4 body S.1.2 Rekonstrukce a výstavba zaízení poskytujících sociální služby 2-3 body 0-1 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nové prostory pro domovy pro seniory Senioi Zvýšení kapacity v zaízeních pro seniory nap. domovy dchodc, soukromé penziony pro seniory aj. OSV, SSSK (OS, OSM) S Vybudování domov pro seniory Ukazatel Schválení jedné z vytipovaných variant: ano ne Píprava projektové dokumentace A/N: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Varianta. 1: 217 mil. K Varianta. 2: max. 150 mil. ( nkteré dílí akce z varianty: na stravovnu 29,3 mil. K + 19 mil. K kuchy. zaízení + 2,9 mil. K interiér) Vztah k ÚP ANO, návrh domova dchodc je v souladu s ÚP, v pípad pípadných soukromých penzion bude nutno uvést do souladu ÚP S Zajištní vhodných prostor pro DS Kopretina Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Kapacitn a kvalitativn vyhovující prostory pro zdravotn i mentáln handicapované ve stávajícím nebo novém objektu Zdravotn i mentáln postižení obané Zvýšení kapacity prostor denního stacionáe a zlepšení kvality poskytovaných služeb pro handicapované DS Kopretina,OSV, (MŠ a ZŠ Motýlek, OS, OSM) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -120-

121 Zhodnocení prostorových možností: ano ne Dokumentace pro adaptaci a rekonstrukci prostor: ano ne DS Kopretina psobí ve vyhovujících prostorách: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE u stávajících staveb, ANO u nových staveb bude nutno uvést do souladu s ÚP Ukazatel opatení: S.1.3 Vytváení a zlepšování podmínek pro zdravotn postižené a obany bod ohrožené sociálním vylouením 6-10 bod 0-5 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Rekonstrukce jedné ze základních škol na bezbariérovou Rekonstruovaná bezbariérová ZŠ Ukazatel Tlesn postižení žáci Rekonstrukce jedné ze základních škol na bezbariérovou: ano ne Odstranní bariér pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu v areálu školy Odhad finanní náronosti (K) OŠ, OSM Vztah k ÚP 3-5 mil. dle typu úprav NE S Chránné bydlení a chránné dílny Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Nové chránné bydlení a chránné dílny Ohrožení a znevýhodnní obané msta Zkvalitnní podmínek pro život ohrožených a znevýhodnných oban msta OSV (DS Kopretina, ZŠ a MŠ Motýlek) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -121-

122 Jeden výstup z aktivit vedoucích k vytvoení chránných dílen nebo bydlení / rok: ano ne Dle charakteru NE S Úprava budov obanské vybavenosti pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace vetn pístupu do tchto budov z navazujících komunikací Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Zlepšení pístupnosti Bezbariérové ešení veejných Tlesn postižení veejných budov pro osoby budov obané se sníženou schopností OSM, OSV pohybu a orientace Ukazatel Odhad finanní Vztah k ÚP Rostoucí poet bezbariérových úprav ve veejných budovách oproti pedešlém roku: ano ne náronosti (K) 100 tis. analýza bezbariérovosti na urité trasy 20 mil. úprava všech budov NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Zízení hygienické místnosti pro bezdomovce Vytipování prostor a návrh hygienické místnost pro bezdomovce vetn následné realizace Ukazatel Lidé bez domova Lepší podmínky pro život oban bez domova Odhad finanní náronosti (K) OSV, (NNO) Vztah k ÚP Získání vhodných prostor pro tuto aktivitu: ano ne Min. jeden pracovník na plný úvazek pro tuto práci: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -122-

123 S Zajištní dostupného sociálního bydlení Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Startovací byty ošetení v bytové politice. Zohlednní v koncepci Principy hospodaení s bytovým fondem v Kopivnici. Bodové hodnocení z hlediska sociální potebnosti v rámci pidlování byt v rámci koncepce Principy hospodaení s bytovým fondem v Kopivnici. Ukazatel Mladí nebo sociáln slabí obyvatelé Schválení nových pravidel pro pidlování byt v zastupitelstvu msta v první polovin r. 2009: ano ne Vzrstající poet pidlených byt v majetku msta: ano ne Dostupné sociální bydlení v rámci stávajícího bytového fondu. Cílená podpora mladých a sociáln slabších obyvatel formou možnosti snížení náklad na bydlení. Odhad finanní náronosti (K) (Organizaní a politická záležitost) OSV, OSM Vztah k ÚP ANO, pokud pjde o novou výstavbu, je nutné dát do souladu s ÚP -123-

124 S Ubytování pro lidi sociáln vylouené nebo ohrožené sociálním vylouením Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Ubytovací zaízení pro sociáln vylouené nebo ohrožené sociálním vylouením Ukazatel Obané sociáln vylouení nebo ohrožení sociálním vylouením Zajištní ubytování pro osoby sociáln vylouené nebo ohrožené sociálním vylouením Odhad finanní náronosti (K) OSV, (SSSK) Vztah k ÚP Schválení pravidel pro pidlování a užívání vytipovaných byt v majetku msta pro uvedenou cíl. skupinu: ano ne (Organizaní a politická záležitost) ANO, pokud pjde o novou stavbu, je nutné zámr posoudit z hlediska ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Rozšíená nabídka stávajícího MC a zízení poboek v místních ástech Dti pedškolního vku a jejich rodie, thotné ženy Uspokojení zvýšené poptávky po službách MC, prevence sociálního vylouení DDM, OŠ (komise pro místní ásti, OSV, OSM) S Rozvoj mateského centra Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Do konce roku 2009 se rozšíí nabídka služeb a kapacity MC: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -124-

125 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Fungující agentura poskytující péi o dti hlídání, douování v Kopivnici Dti, rodie, místní zamstnavatelé Uspokojení poptávky rodi a zamstnavatel z hlediska nárok na zamstnance Soukromý a neziskový sektor S Adaptace a vybavení prostor pro vznik agentury poskytující péi o dti Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Nalezení organizace, která bude službu poskytovat: ano ne Zízení agentury: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE u stávajících staveb, ANO u nových staveb bude nutno uvést do souladu s ÚP -125-

126 PRIORITA S.2 S.2 BEZPENOST A PREVENCE KRIMINALITY Ukazatel priority: 5-6 bod, 3-4 body, 0-2 body Ukazatel opatení: S.2.1 Rozvoj aktivit a infrastruktury pro zajištní bezpenosti a prevence kriminality 7-10 bod 4-6 bod 0-3 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Rozšíení a obnova kamerového systému na problémových místech ve mst Doplnný kamerový systém Policie (MP, PR), veejnost Zvýšení bezpenosti ve mst MP, OSV Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP S Zavedení kamerového systému na ZŠ Rozšíení obnova kamerového systému do r. 2012: ano ne Záleží na rozsahu Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos NE Nositel a spolupráce Kamerový systém na ZŠ Uitelé a žáci na ZŠ Zvýšení bezpenosti na ZŠ OŠ, ZŠ, (MP, vedení msta) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -126-

127 Zavedení kamerového systému na ZŠ do r. 2011: ano ne Záleží na systému: tis. NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Volnoasový klub pro dti a mládež s vlastním programem Zmapování poteb a poptávky po volnoasových aktivitách pro dti ve mst i místních ástech. Rozšíená nabídka volnoasových aktivit pro dti a mládež, kterou si samy dti zajistí. Nabídky navazující na stávající systém poskytování volnoasových program ve mst. Dti a mládež zejména teenagei Zlepšení možností trávení volného asu dtí a mládeže OŠ, OSV, KK, DDM, NNO Ukazatel Zajištní prostor: ano ne Nalezení provozovatele v rámci stávajícího systému poskytování služeb volnoasovými zaízeními: ano ne Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Vztah k ÚP NE u stávajících staveb, ANO u nových staveb bude nutno uvést do souladu s ÚP -127-

128 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Rekonstrukce hasiské zbrojnice a zajištní akceschopné jednotky sboru dobrovolných hasi Ujasnní požadavku na kvalitu a typ hasiské jednotky, zajištní kvalitních lidských zdroj, v pípad profesionální jednotky rekonstrukce hasiské zbrojnice Ukazatel Obané msta, hasii Rozhodnutí o zámru a zadání do konce r. 2008: ano ne Zajištní akceschopné jednotky sboru dobrovolných hasi do r. 2010: ano ne Zlepšení podmínek pro innost sboru dobrovolných hasi Odhad finanní náronosti (K) Náklady na mzdy, pípadn na rekonstrukci Krizový koordinátor (KT, vedení msta) Vztah k ÚP ANO je v souladu s ÚP -128-

129 S.2.2 Informovanost, výchova k bezpeí Ukazatel opatení: 4 body 2-3 body 0-1 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Informaní systém pro kritické situace Informaní systém Zavolej svého strážníka vetn propagace pímého telefonického spojení na služebnu PR nebo MP v Kopivnici Ukazatel Veejnost Zlepšení možnosti pivolání pomoci v krizových situacích Odhad finanní náronosti (K) OSV (OIVV, PR, MP) Vztah k ÚP Informaní systém pro kritické situace: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce S Poskytování informací v rámci výuky na ZŠ besedy s odborníky Besedy s využitím místních informaních materiál a odborník z praxe pro žáky 2. stupn ZŠ Žáci 2. stupn ZŠ Prevence kriminality, zvýšení bezpenosti dtí OSV, OŠ, SPO (MP, PR, aj.) -129-

130 Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP minimáln 4 besedy na školách / rok 2-3 besedy / rok 0-1 beseda S.2.3 ešení problematiky sociáln nepizpsobivých oban NE Ukazatel opatení: 2 body 1 bod 0 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Terénní práce Lidé bez domova, narkomani Zkvalitnní pée o lidi bez domova a narkomany OSV S Intenzivní terénní práce s bezdomovci, narkomany Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Fungující terénní pracovník(ci) v Kopivnici: ano ne 50 tis. / rok Renarkon 400 tis. / rok terénní pracovník NE -130-

131 Zkratky: DDM Dm dtí a mládeže DS Denní stacioná Kopretina KK Klub Kamarád KPSS Komunitní plánování sociálních služeb KT Kancelá tajemníka MC Mateské centrum MP Mstská policie MÚ Mstský úad Kopivnice NNO Nevládní neziskové organizace OS odbor povený strategickým ízením, MÚ Kopivnice OSM Odbor správy majetku, MÚ Kopivnice OSV Odbor sociálních vcí a zdravotnictví, MÚ Kopivnice OŠ Odbor školství, mládeže a sportu, MÚ Kopivnice OIVV Odbor vnjších vztah, MÚ Kopivnice PR Policie eské republiky p.o. píspvková organizace SPO sociáln právní ochrana SSSK Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice ÚP územní plán ZŠ základní škola -131-

132 CHARAKTERISTIKA AKTIVIT IMAGE MSTA PRIORITA I.1 VYTVOENÍ A ZVÝRAZNNÍ ATRIBUT KOPIVNICE JAKO MSTA Ukazatel priority: 4 body, 2-3 body, 0-1 bod Opatení: I.1.1 Vytvoení reprezentativního centra s moderním architektonickým ešením I Vyhodnocení a dokonení dosavadních studií a výbr finálního ešení Ukazatel opatení: bod 7-12 bod 0-6 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Studie ešení mstského centra nejvíce vyhovující požadavkm msta Ukazatel Mstský úad, investoi Projednání regulativ vyplývajících ze studie v zastupitelstvu msta do poloviny r. 2008: ano ne Optimálnešené reprezentativní mstské centrum Odhad finanní náronosti (K) 400 tis. OÚP Vztah k ÚP ANO, v souladu s platným ÚP -132-

133 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rekonstrukce centra msta vetn ozelenní Projekty pro DUR a DSP v návaznosti na rekonstrukci tepelných sítí v centru msta, realizované etapy stavebních úprav, (pedlažby a vybudování mstského mobiliáe v centru msta) Ukazatel Veejnost Projektové práce pro DUR a DSP pro 1. etapu v návaznosti na rekonstrukci do r. 2010: ano ne Alespo jedna úprava nebo stavební akce v centru msta / rok: ano ne Reprezentativnjší vzhled mstského centra Odhad finanní náronosti (K) Realizace bude zahrnovat 4 etapy / 220 mil. OÚP, OŽP (OSM, OS) Vztah k ÚP ANO, v souladu s platným ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rekonstrukce mstského parku E. Beneše Rekonstruovaný parku využitím odkazu Z. Buriana Ukazatel Veejnost, uživatelé parku Alespo jedna úprava nebo stavební akce v centru msta / rok: ano ne Estetický vzhled mstského parku Odhad finanní náronosti (K) Zele: 200 tis. Chodník a hišt: cca 2 mil. OŽP, OIVV, OSM Vztah k ÚP ANO, v souladu s ÚP -133-

134 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Aktivity vedoucí k revitalizaci budov, esteticky a funkn dotváejících centrum msta, vetn jejich okolí Rekonstruované budovy v centru msta Ringhofferova vila, Kachlovka aj. Ukazatel Veejnost, uživatelé budov Estetický vzhled budov v centru msta a jejich funkní využití Odhad finanní náronosti (K) Vedení msta Vztah k ÚP Alespo jedna úprava nebo stavební akce v centru msta / rok: ano ne ANO v souladu s ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rekonstrukce kulturního domu Rekonstruovaný KD Veejnost, uživatelé KD Zlepšení technického stavu a rozšíení využitelnosti kulturního domu OIVV, OSM Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Alespo jedna úprava nebo stavební akce v centru msta / rok: ano, ne 45 mil. NE -134-

135 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Modernizace budovy radnice Modernizovaná radnice Ukazatel Veejnost, uživatelé radnice Zlepšení technického stavu a rozšíení využitelnosti budovy radnice Odhad finanní náronosti (K) OSM, OIVS Vztah k ÚP Alespo jedna úprava nebo stavební akce v centru msta / rok: ano, ne mil., sál 500 tis. 25 mil. dle typu úprav NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Estetizace areálu starého závodu Tatry a vytvoení podmínek vedoucích k pemístní nevhodných výrobních inností z centra msta Výrobní provozy mimo centrum msta Ukazatel Obané msta, obyvatelé centra alespo 3 aktivity vedoucí ke zlepšení architektonického vzhledu msta mimo centrum alespo 1-2 aktivity žádná aktivita Zlepšení životního prostedí a image centra msta Odhad finanní náronosti (K) (vyjednávání) Vedení msta, Tatra Vztah k ÚP Stávající stav v souladu s ÚP -135-

136 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Revitalizace budovy domu dtí a mládeže Revitalizovaná budova DDM Ukazatel Uživatelé DDM Minimáln 1 výstup z aktivit vedoucích k modernizaci a rozvoji kulturní infrastruktury / rok: ano ne Zlepšení prostedí pro volnoasové aktivity dtí a mládeže Odhad finanní náronosti (K) OŠ, DDM (OSM) Vztah k ÚP 4-5 mil. bez interiéru NE Opatení: I.1.2 Zlepšení architektonického vzhledu msta Ukazatel opatení: 6-8 bod 3-5 bod 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Vytvoení motivaního systému pro vlastníky budov Motivaní systém (soutž, dotace aj.) Ukazatel Majitelé budov Schválený motivaní systém do konce r. 2008: ano ne Fungující motivaní systém od r. 2009: ano ne Zlepšení architektonického vzhledu msta Odhad finanní náronosti (K) OÚP, OŽP Vztah k ÚP 2,5-3 mil. / 10 objekt / rok NE -136-

137 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rekonstrukce námstí TGM Rekonstruované námstí Ukazatel Veejnost alespo 3 aktivity vedoucí ke zlepšení architektonického vzhledu námstí TGM mimo centrum alespo 1-2 aktivity žádná aktivita Zlepšení architektonického vzhledu námstí Odhad finanní náronosti (K) Zele: 300 tis. ešení sochy TGM: 2 mil. OŽP, OSM Vztah k ÚP ANO, v souladu s ÚP I Sjednocení mstského mobiliáe I Regenerace a humanizace panelových sídliš Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Stanovaní pravidel pro jednotný nákup Zlepšení architektonického Veejnost a instalaci nov vzhledu msta OSM, OÚP poizovaného mobiliáe Ukazatel Schválená pravidla pro jednotný nákup a instalaci nov poizovaného mobiliáe do r. 2009: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Postupná obmna 800 tis. K / rok Vztah k ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Regenerovaná sídlišt Obyvatelé sídliš Ukazatel Zlepšení podmínek pro bydlení na sídlištích a jejich architektonického vzhledu Odhad finanní náronosti (K) NE OS, OSM (OŽP) Vztah k ÚP -137-

138 alespo 3 aktivity vedoucí ke zlepšení architektonického vzhledu sídliš mimo centrum alespo 1-2 aktivity žádná aktivita Další etapa sídlišt Sever / 7,5 mil. ANO, v souladu s ÚP PRIORITA I.2 ROZVOJ MSTSKÉHO MARKETINGU Ukazatel priority: 4 body, 2-3 body, 0-1 bod Opatení: I.2.1 Zavedení systému mstského marketingu I Zpracování a realizace marketingové strategie msta Ukazatel opatení: 7-10bod 4-6 bod 0-3 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Marketingová strategie msta Ukazatel Obané msta, investoi a podnikatelé, turisté Zpracování marketingové strategie do r a naplování jejích opatení od r. 2009: ano ne Píznivé výsledky benchmarkingu msta v oblasti image msta: ano ne Koncepn realizovaný marketing msta Odhad finanní náronosti (K) OIVV Vztah k ÚP 750 tis. NE -138-

139 I Vytvoení jednotného grafického stylu Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Jednotný grafický styl Ukazatel Turisté, investoi a podnikatelé, obané msta Propagace msta na základ vytvoeného grafického stylu Odhad finanní náronosti (K) OIVV, OIVS (OÚP) Vztah k ÚP Msto respektuje jednotný grafický styl: ano ne 150 tis. NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Marketingové využití sportovních a kulturních akcí Sportovní a kulturní akce a jejich propagace Ukazatel Turisté, investoi a podnikatelé, obané msta Propagace msta prostednictvím sportovních a kulturních akcí Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Píznivé výsledky benchmarkingu msta v oblasti image msta: ano ne NE -139-

140 I Zavedení a zveejování benchmarkingu msta s jinými msty v prioritních oblastech Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Systém srovnávání Zvyšování kvality života ve a hodnocení Mstský úad, mst na základ poznatk OIVV, OS v prioritních oblastech veejnost získaných v jiných mstech rozvoje msta Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Existují výsledky benchmarkingu msta: ano ne 300 tis. / rok NE Ukazatel opatení: 10-14bod 5-9 bod 0-4 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Opatení: I.2.2 Realizace komunikaní strategie se zapojením veejnosti do rozhodovacích proces I Zpracování a realizace komunikaní strategie msta Realizovaná komunikaní strategie msta s využitím metropolitní sít Ukazatel Obané msta, investoi a podnikatelé, turisté Zpracování komunikaní strategie msta: ano ne Realizace komunikaní strategie msta: ano ne Zlepšení vnitní (nap. obané, podnikatelé) a vnjší komunikace msta (nap. turisté, investoi) Odhad finanní náronosti (K) (Intern na OIVV) OIVV Vztah k ÚP NE -140-

141 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Systematická spolupráce msta s médii Systematické PR Ukazatel Veejnost 3 tiskové konference / rok 1-2 tiskové konference / rok žádná tisková konference více než vydaných lánk o Kopivnici / rok v nemstských médiích lánk v nemstských médiích mén než 800 lánk Zlepšený obraz msta v médiích, objektivní informování o dní ve mst Odhad finanní náronosti (K) OIVV Vztah k ÚP 100 tis. / rok NE I Prohloubení spolupráce mediální komunikace mezi inf. systémy msta a cílovými skupinami v prmyslovém parku Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Rozšíené Podnikatelské Zlepšení komunikace mezi komunikaní kanály: subjekty mstem a subjekty v PPK KTK, KN, internet OIVV, OS v prmyslovém a zvýšení vzájemné a podnikatelské parku, zamstnanci informovanosti subjekty, zamstnanci Ukazatel Adresné nabídky ke spolupráci v oblasti marketingu msta nebo mstských firem firmám z prmyslového parku zlepšení oproti pedcházejícímu roku: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP NE -141-

142 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rozvoj informaních a naviganích systém ve mst Kvalitní informaní a naviganí systém Ukazatel Veejnost Snížení potu dotaz v informaním centru na lokalizaci subjekt a atraktivit msta oproti pedcházejícímu roku ano ne Zlepšení orientace a informovanosti ve mst Odhad finanní náronosti (K) OIVV Vztah k ÚP 6 mil. NE I Zavedení a provádní pravidelných przkum mezi obyvateli Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Pravidelné przkumy Zlepšení komunikace mezi a analýzy názor Obané msta OIVV mstem a obany oban msta Odhad finanní náronosti Ukazatel Vztah k ÚP (K) 3 przkum /rok 1-2 przkumy 0 przkum NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Nadále rozvíjet systém komunitního plánování v rámci Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21 Rozvinutý systém komunitního plánování Ukazatel Mstský úad, uživatelé komunitního plánu, obané msta zlepšení stavu oproti pedchozímu roku Udržení stávajících výsledk v rámci celostátních kritérií MA 21 kategorie C zhoršení stavu oproti minulému roku Zapojení oban do rozhodovacích proces Odhad finanní náronosti (K) OS, (vedení msta) Termín 200 tis. / rok NE -142-

143 PRIORITA I.3 ROZVOJ VOLNOASOVÝCH AKTIVIT Ukazatel priority: 5-6 bod, 3-4 body, 0-2 body Ukazatel opatení: Opatení: I.3.1 Modernizace a rozvoj kulturní infrastruktury 5-6 bod 3-4 body 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Vytvoení podmínek pro openair aktivity Prostor pro poádání spoleenských akcí pod širým nebem Ukazatel Veejnost Rozšíení kulturní infrastruktury Odhad finanní náronosti (K) OIVV, OŠ (OSM) Vztah k ÚP Schválení vhodné lokality a zpracovaná studie proveditelnosti do r. 2011: ano ne Zpracovaný projekt a zahájení realizace do r. 2015: ano ne Dle typu a charakteru mil. V závislosti na navržené lokalit I Rekonstrukce vily budovy Dr. Bönische Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Rekonstruovaná budova soudobého loutkového divadla se zámrem rozšíeného využití pro veejnost Veejnost Zkvalitnní kulturní infrastruktury a rozšíení jejího využití Nositel a spolupráce OIVV, OSM -143-

144 Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Rekonstrukce do roku 2011: ano ne 35 mil. NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rekonstrukce kulturních dom ve Vlovicích a v Mniší Rekonstruované KD v místních ástech Ukazatel Veejnost Minimáln 1 výstup z aktivit vedoucích k rekonstrukci kulturních dom ve Vlovicích a v Mniší / rok: ano ne Zkvalitnní kulturní infrastruktury Odhad finanní náronosti (K) OIVV, OSM Vztah k ÚP 5-6 mil. NE -144-

145 Opatení: I.3.2 Modernizace a rozvoj sportovní infrastruktury I Dobudování sportovnrekreaního areálu Pod erveným kamenem Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Dobudovaný sportovnrekreaní areál vetn rekonstrukce sportovních zaízení Ukazatel Veejnost, provozovatel sportovních zaízení a soukromé subjekty v areálu Minimáln 1 výstup z aktivit vedoucích k rekonstrukci a rozvoji kulturní infrastruktury v areálu / rok: ano ne Zkvalitnní sportovní a kulturní infrastruktury a rozšíení nabídky veejnosti Odhad finanní náronosti (K) 415 mil. Ukazatel opatení: 7-10bod 4-6 bod 0-3 body Nositel a spolupráce OS, SpSK, OŠ Vztah k ÚP ANO, podnty vzešlé z projektových píprav se musí promítnout do nového ÚP I Zmapování a pasportizace sportoviš Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Zmapování stavu sportoviš Mstský úad, investoi a podnikatelé Optimalizace využití sportoviš OŠ, SpSK Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -145-

146 více než polovina sportoviš bude mít vydané své pasporty mén než polovina sportoviš bude mít vydané své pasporty NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Modernizace sportoviš nezahrnutých v areálu Pod erveným kamenem Modernizovaný házenkáský a tenisový areál Ukazatel Sportovní veejnost Zlepšení podmínek pro provozování sportu ve mst Odhad finanní náronosti (K) OŠ, SpSK, (Klub házené, tenisový klub, aj. uživatelské kluby) Vztah k ÚP Minimáln 1 výstup z aktivit vedoucích k modernizaci a rozvoji kulturní infrastruktury mimo areál Pod erveným kamenem / rok: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru ANO, požadavky na rozvoj sportoviš se musí promítnout do nového ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Zízení a revitalizace dtských hiš a veejných sportoviš Nová a revitalizovaná hišt Veejnost, dti Zlepšení podmínek pro provozování sportu a volnoasových aktivit OŠ, OSM Ukazatel Minimáln 1 jedno nové hišt nebo rekonstruované sportovišt / rok: ano ne Odhad finanní náronosti (K) 1-2 mil. / hišt x 12 lokalit Vztah k ÚP ANO, v souladu s ÚP -146-

147 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Modernizace vzdlávacího zaízení na Kletné Modernizovaná základna DDM na Kletné Dti a mládež Zlepšení prostedí pro volnoasové a vzdlávací aktivity dtí a mládeže DDM, OŠ Ukazatel Minimáln 1 výstup z aktivit vedoucích k modernizaci zaízení / rok: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP 3,5 mil. NE Ukazatel opatení: Opatení: I.3.3 Zkvalitnní podmínek pro využití volného asu 6-8 bod 3-5 bod 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Pestrá nabídka kulturních akcí Veejnost Rozšíení možností kulturního vyžití OIVV (poadatelé akcí) I Rozvoj tradiních i nových typ kulturních akcí Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Stávající nebo vzrstající poet akcí oproti pedcházejícímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -147-

148 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rozvoj tradiních i nových typ sportovních akcí Pestrá nabídka sportovních akcí Ukazatel Veejnost Rozšíení možností sportovního vyžití Odhad finanní náronosti (K) OŠ (sportovní kluby a zaízení) Vztah k ÚP Stávající nebo vzrstající poet akcí oproti pedcházejícímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Rozšíení nabídky služeb sportovních zaízení Doprovodné služby v úelových sportovních zaízeních Ukazatel Veejnost Rozšíení možností trávení asu bhem sportovního vyžití Odhad finanní náronosti (K) Sportovní zaízení (OŠ) Vztah k ÚP Vrst potu nabízených doprovodných služeb ve sportovních zaízeních oproti pedchozímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -148-

149 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Nabídka volných kapacit ZŠ pro volnoasové aktivity široké veejnosti s nabídkou doplkových služeb škol Zpracování nabídky volných kapacit ZŠ a zajištní volnoasových aktivit v ZŠ Ukazatel Veejnost Rozšíení možností trávení volného asu Odhad finanní náronosti (K) ZŠ (OŠ) Vztah k ÚP Existuje nabídka volných prostor a doprovodných služeb na ZŠ do r. 2009: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -149-

150 PRIORITA I.4 ROZVOJ AKTIVIT A INFRASTRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU Ukazatel priority: 5-6 bod, 3-4 body, 0-2 body Ukazatel opatení: Opatení: I.4.1 Spolupráce s partnery pi koordinaci a rozvoji aktivit cestovního ruchu 5-6 bod 3-4 body 0-2 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Spolupráce s jinými msty pi koordinaci a rozvoji aktivit Koordinace aktivit cestovního ruchu s jinými msty Turisté, veejnost Rozvoj a rozšíení aktivit cestovního ruchu a jejich vzájemná koordinace OIVV Ukazatel Plnní roních akních plán Spolupráce s jinými msty pi koordinaci a rozvoji aktivit cestovního ruchu: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP NE I Rozvoj a posílení spolupráce s institucemi cestovního ruchu Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Efektivní spolupráce institucí v oblasti cestovního ruchu Turisté, veejnost Rozvoj a rozšíení aktivit cestovního ruchu OIVV -150-

151 Ukazatel Stávající nebo vzrstající poet celk, do kterých je msto Kopivnice zapojeno oproti pedcházejícímu roku: ano ne Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Podpora podnikatelských aktivit v cestovním ruchu Pomoc a partnerský pístup pi zpracování projekt v oblasti cestovního ruchu Ukazatel Podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, turisté Podpora projekt, vedoucích k rozšíení a zkvalitnní nabídky služeb v cestovním ruchu Odhad finanní náronosti (K) OIVV, OS (CPR) Vztah k ÚP Rst potu podpoených podnikatelských projekt mstem: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -151-

152 Ukazatel opatení: Opatení: I.4.2 Rozvoj aktivit, produkt a služeb v cestovním ruchu bod 5-9 bod 0-4 bod Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Vytvoení podmínek pro využití polygonu Tatry pro cestovní ruch Polygon Tatry jako turistická atraktivita Ukazatel Turisté, veejnost Rozšíení nabídky atraktivit pro turisty Odhad finanní náronosti (K) OIVV, TATRA Vztah k ÚP Nový druh atraktivity nebo produktu cestovního ruchu na polygonu: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE I Podpora a rozvoj sportovní turistiky Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Turistická ubytovna a skautská klubovna v Areálu zdraví Turisté, veejnost Rozvoj specifických forem cestovního ruchu ve mst OIVV, SpSK (Junák) Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP -152-

153 Rst potu aktivit ve sportovních turistice oproti pedchozímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru ANO, v souladu s ÚP I Podpora a rozvoj kongresové turistiky Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Soubor inností zamených na výmnu vdeckých a odborných poznatk a zkušeností spojených s cestováním a pobytem lidí v Kopivnici Ukazatel Podnikatelé, investoi, úastníci kongresové turistiky Rst potu aktivit v kongresové turistice oproti pedchozímu roku: ano ne Rozvoj specifických forem cestovního ruchu ve mst Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Nositel a spolupráce OIVV, (CPR, soukromí investoi) Vztah k ÚP NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Podpora a rozvoj incentivní turistiky Turistika pro zamstnance stmelovací a team buildingové akce v Kopivnici. Ukazatel Turisté, veejnost Rozvoj specifických forem cestovního ruchu ve mst Odhad finanní náronosti (K) OIVV (subjekty inné v CR) Vztah k ÚP Rst potu aktivit v incentivní turistice oproti pedchozímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -153-

154 I Podpora a rozvoj event marketingu Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos street promo, sportovní aktivity vedoucí k bližšímu a neformálnímu kontaktu s obchodními partnery i klienty, speciální výroní akce nebo oslavu významného data aj. Ukazatel Turisté, veejnost Rst potu aktivit v event marketingu oproti pedchozímu roku: ano ne Rozvoj cestovního ruchu formou propaganích akcí Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Nositel a spolupráce OIVV Vztah k ÚP NE Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Zvyšování atraktivity msta pro turisty vytváení nových a rozvoj stávajících produkt cestovního ruchu Produkty / atraktivity v cestovním ruchu Ukazatel Turisté Zkvalitnní a rozšíení nabídky atraktivit cestovního ruchu Odhad finanní náronosti (K) OIVV (subjekty inné v CR) Vztah k ÚP Rst potu produkt cestovního ruchu msta oproti pedcházejícímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE I Využití mstského parku v souvislosti s odkazem Z. Buriana Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce -154-

155 Využití mstský park pro úely cestovního ruchu Turisté, veejnost Rozšíení nabídky atraktivit cestovního ruchu OIVV, OŽP (OSM) Ukazatel Tematické zamení vybavení i akcí v parku: ano ne Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Vztah k ÚP NE Ukazatel opatení: Opatení: I.4.3 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu bod 5-9 bod 0-4 body Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Areál vodních sport, vyešení vlastnických vztah k nemovitostem Turisté, veejnost Rozšíení nabídky rekreaních a volnoasových aktivit ve mst OSM, OIVV, OŠ (komise pro místní ásti) I Rozvoj areálu vodních sport ve Vtkovicích Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Minimáln jeden výstup vedoucích k rozvoji infrastruktury a aktivit cestovního ruchu ve Vtkovicích / rok: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru V pípad výstavby nových nemovitostí je poteba uvést zámr do souladu s ÚP -155-

156 Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce Efektivn využívaný areál Fojtství Turisté a veejnost Zkvalitnní nabídky atraktivit cestovního ruchu OIVV, RMK I Zlepšení využití areálu Fojtství Ukazatel Odhad finanní náronosti (K) Vztah k ÚP Rozšíení nabídky služeb muzea Fojtství: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Podle typu navrhovaných aktivit je teba posoudit soulad s ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Pravký svt Z. Buriana Pravká vesnika jako turistická atraktivita v lokalit od Brd po ervený kámen, Burianland Ukazatel Turisté, veejnost Rozšíení nabídky atraktivit pro turisty Odhad finanní náronosti (K) OIVV (subjekty inné v CR) Vztah k ÚP Schválení vhodné lokality a zpracování studie proveditelnosti: ano ne Zpracovaný projekt a zahájení realizace: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru ANO, v souasné dob není v souladu s ÚP I Podpora rozšíení ubytovacích kapacit a zvýšení kvality ubytovacích Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce -156-

157 služeb Rozšíení ubytovacích kapacit a zkvalitnní ubytovacích služeb pro turisty a návštvníky msta Turisté Pilákání vtšího potu turist OIVV, CPR (poskytovatelé ubytování) Ukazatel Zvýšení potu lžek pro turisty ve mst: ano ne Odhad finanní náronosti (K) V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru Vztah k ÚP NE v rámci mkkých podpor. ANO v pípad výstavby nových nemovitostí je poteba uvést zámr do souladu s ÚP Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Nositel a spolupráce I Optimalizace umístní a innosti informaního centra Vhodn umístné a efektivn fungující informaní centrum v rámci propagace místních atrakcí Ukazatel Turisté, veejnost Zkvalitnní a lepší dostupnost služeb informaního centra Odhad finanní náronosti (K) KDK, OIVV Vztah k ÚP Zvýšení potu návštvník muzea oproti pedchozímu roku: ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -157-

158 I Podpora zachování a rozvoje historického ddictví hradu Šostýn Realizaní výstupy Cílové skupiny Oekávaný pínos Vyištní hradu, fixace píslušných ástí stavby, ohraniení stavby a rekonstrukce vže a pípadné další akce vedoucí k obnov a údržb zíceniny Hradu Šostýn Ukazatel Turisté, veejnost Získání konkurenceschopného historického klenotu s potenciálem atraktivity cestovního ruchu Odhad finanní náronosti (K) Nositel a spolupráce Spolek Šostýn, (OIVV, RMK) Vztah k ÚP Údržba a obnova hradu Hostýn: ano ne Vybudování turistické infrastruktury v okolí Šostýna (návaznost na areál Pod erveným kamenem): ano ne V dob zpracování plánu nelze stanovit s ohledem na to, že není znám rozsah zámru NE -158-

159 Zkratky: CPR Centrum podnikání a rozvoje, s. r. o. CR cestovní ruch DDM Dm dtí a mládeže DSP dokumentace pro stavební povolení DUR dokumentace pro územní rozhodnutí KDK Kulturní dm Kopivnice KN Kopivnické noviny KTK Kabelová televize Kopivnice, s. r. o. MA21 místní Agenda 21 MÚ Mstský úad Kopivnice OS odbor povený strategickým ízením, MÚ Kopivnice OSM Odbor správy majetku, MÚ Kopivnice OÚP Odbor územního plánování a památkové pée, MÚ Kopivnice OIVV Odbor vnjších vztah, MÚ Kopivnice OIVS Odbor informací a vnitní správy, MÚ Kopivnice OŠ Odbor školství, mládeže a sportu, MÚ Kopivnice OŽP Odbor životního prostedí a zemdlství, MÚ Kopivnice p.o. píspvková organizace PPK Prmyslový park Kopivnice PR public relations (vztahy s veejností) RMK Regionální muzeum Kopivnice s.r.o. spolenost s ruením omezeným SpSK Správa sportoviš msta Kopivnice, p. o. ÚP územní plán -159-

160 5.4 Priorizace Seazení priorit a opatení dle významnosti provedeno leny pracovní skupiny Poet bod nemá souvislost s bodovým ohodnocením ukazatel v návrhové ásti. Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdroj 1. E.2 ROZVOJ VZDLÁVÁNÍ (11 BOD) 2. E.1 ROZVOJ PODNIKÁNÍ ZEJMÉNA MALÉHO A STEDNÍHO (1 BOD) Doprava, infrastruktura, životní prostedí 1. D.1 ZLEPŠENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI, BEZPENOSTI A PLYNULOSTI SILNINÍHO PROVOZU (15 BOD) 2. D.4 ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ (9 BOD) 3. D.3 ROZVOJ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (7 BOD) 4. D.2 ZLEPŠENÍ PODMÍNEK PRO BEZPENOST A PLYNULOST CYKLISTICKÉHO A PŠÍHO PROVOZU (3 BOD) Sociální zázemí 1. S.1 ROZVOJ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNICKÉ INFRASTRUKTURY A SLUŽEB (18 BOD) 2. S.2 BEZPENOST A PREVENCE KRIMINALITY (17 BOD) Image msta 1. I.4 ROZVOJ AKTIVIT A INFRASTRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU (16 BOD) 2. I.3 ROZVOJ VOLNOASOVÝCH AKTIVIT (14 BOD) 3. I.1 VYTVOENÍ A ZVÝRAZNNÍ ATRIBUT KOPIVNICE JAKO MSTA (9 BOD) 4. I.2 ROZVOJ MSTSKÉHO MARKETINGU (8 BOD)

161 6 IMPLEMENTANÍ ÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU Úelem zpracování strategického plánu je pispt k pokraování procesu žádoucích zmn rozvoje msta Kopivnice. Nejdležitjším kritériem hodnocení úspšnosti strategického plánu není tedy jeho vlastní zpracování, ale následná schopnost orgán msta rozpracovat pijatou strategii do konkrétních realizaních úkol a stanovit proces pro jeho prbžnou kontrolu a aktualizaci. Nositelem vtšiny strategických aktivit je Mstský úad Kopivnice, nkde i další subjekty psobící ve mst. Proces systému strategického ízení obsahuje ti kroky: 1. Strategické plánování nejlépe pi kombinování odborného a komunitního pístupu stejn jako pi tvorb tohoto plánu a v rámci jeho aktualizace; 2. Realizace (implementace) strategií což pedstavuje pípravu, zajištní financování a realizaci projekt nejlépe s využitím projektového ízení; 3. Kontrola a hodnocení procesu realizace se zptnou vazbou na strategické plánování a aktualizaci plánu. Souasn se posuzují vlivy okolí a legislativní zmny. Uvedené procesy a jejich doporuené nastavení v Kopivnici jsou rozepsány níže. 6.1 Pojetí strategického plánování v Kopivnici do budoucna Strategické plánování je zásadní nástroj efektivního výkonu místní samosprávy k zajištní udržitelného rozvoje msta. Tento strategický plán je výsledkem kombinace dvou pístup v plánování, které v Kopivnici probíhaly již v pedcházejících letech: expertní a komunitní plánování. Procesy a výstupy v rámci obou pístup by i nadále mly udávat smr dalšího rozvoje a strategické priority msta, a to.jak v rámci pípravy jednotlivých projekt, tak i v rámci pípravy akních plán a aktualizace strategického plánu. Naskýtá se pitom možnost využití dostupných informan technologických nástroj. V dob zpracování strategického plánu je poítáno s využitím internetového info-systému DataPlán NSZM R. Graf 18: Skladba rozpotu Kopivnice a napojení na strategické ízení Rozpoet s vazbou na strategické ízení Samosprávné innosti MÚ podléhající procesu strategického ízení - s oporou ve strategickém plánu (% návrhu rozpotu 2008) Operativa (% návrhu rozpotu 2008) Strategické priority - projekty (% návrhu rozpotu 2008) Zdroj: návrh rozpotu msta z íjna 2007 zpracovaný OF, zpracovatel grafu: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice -161-

162 6.1.1 Komunitní plánování Msto Kopivnice je od roku 2004 Zdravým mstem a lenem asociace Národní sí Zdravých mst R. Komunitní plánování a partnerství subjekt psobících ve mst jsou považovány za základní znak postupu každého Zdravého msta, obce i regionu v eské republice. Již ped zpracováním tohoto dokumentu se Kopivnice pihlásila k tomu, že: Strategický rozvoj msta bude probíhat v kvalit místní Agendy 21, tedy s cílem dlouhodob udržitelného rozvoje msta a v partnerské spolupráci s obany, se zástupci jiných úad, institucí. * S tím, že innost msta podle Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21 Kopivnice (PZM a MA21) bude naplovat mezinárodn uznávané kvalitní programy a doporuení EU a OSN v rámci rozvoje msta, kterými jsou zejména: místní realizace cíl dokumentu Zdraví 21; místní akní plán zdraví a životního prostedí (LEHAP); místní Agenda 21 *. Uvedené programy a doporuení požadují, aby komunitní plánování bylo nedílnou souástí a základním pedpokladem strategického ízení ve mst. Komunitní základ msta Kopivnice je tvoen dobrou a funkní spoluprací mezi municipalitou a partnery v rámci Projektu Zdravé msto a místní Agendy 21 (nevládní organizace, školy, odborné instituce, firmy ap.) a zárove mezi tmito partnery navzájem. V rámci naplování Strategického plánu rozvoje msta Kopivnice by se ml tento základ i nadále rozvíjet a utužovat tak, aby bylo naplnní plánu a rozvoj msta efektivní z hlediska personálních, procesních a pedevším pak i finanních nárok. Partnerství je pitom jedním z hlavních podmínek pro pípravu kvalitních projekt a tedy i získávání externích finanních zdroj na financování aktivity obsažených v plánu. Základní procesy komunitního plánování: zapojení rzných cílových skupin vetn široké veejnosti do rozhodování (participaní pístup), které zahrnuje: Prbžné zjišování a ovování veejné poptávky co a jak by se mlo ešit (veejná projednání, kulaté stoly; ankety, przkumy veejného mínní a 1x ron veejné fórum ke všem oblastem rozvoje msta). Upevnní a rozvíjení místního partnerství pi realizaci aktivit a zámr, mezisektorová spolupráce tzv. Public Private Partnership (veejná správa a podnikatelský sektor), spolupráce s nevládním neziskovým sektorem a jinými veejnými institucemi.. Základními nástroji komunitního plánování by mly i nadále být: Komunitní plán (Plán zdraví kvality života Kopivnice) dokument shrnující výstupy z rzných praktik komunitního plánování v rzných oblastech spoleenského života msta pedstava o život ve mst z pohledu jeho obyvatel a neziskových organizací. Plán se zabývá krátkodobými i dlouhodobými návrhy nerozlišuje strategické od dílího, operativního. Tento plán by ml obsahovat mitelné ukazatele plnní opatení formulované veejností a veejnosti srozumitelné. Aktualizace plánu by mla probíhat v prbhu roku díky poádaným akcím v rámci zapojení veejnosti do rozhodování a jednou ron prostednictvím poádání veejného fóra. Komunitní plán by ml být schválen píp. vzat na vdomí zastupitelstvem msta a ml by být základním podkladem pi aktualizaci * Deklarace PZM a MA21 Kopivnice,

163 strategického plánu rozvoje msta, schvalování grantových / dotaních program a návrhu rozpotu msta. Grantový / dotaní systém msta Kopivnice jako motivaní nástroj k partnerskému zajištní naplnní strategických cíl msta. Poskytování informací o možnostech externích grant i dotací pro innost partner, konzultace a koordinace projekt za pomoci msta. Hlavní aktéi komunitního plánování: Politik Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21; Koordinátor Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21; Komise Projektu Zdravé msto a místní Agenda 21; Politici a zamstnanci MÚ Kopivnice jako významní úastníci procesu komunitní plánování by mlo fungovat zejména na základ jejich poptávky. Zdroj: Národní sí Zdravých mst R Odborné / Expertní plánování Standardní pístup využívající metod deduktivního plánování (nap. logický rámec), který zohleduje expertní hlediska a postupy vycházející z objektivních tvrdých dat (expertní analýzy, limity) by ml i nadále být základnou pro hledání cest, jak nejefektivnji definovat a naplovat strategické cíle a cílové hodnoty (indikátory ukazatele úspšnosti) rozvoje Kopivnice, zejména pak na úrovni pípravy a realizace jednotlivých projekt. V rámci proces plánování je žádoucí využívat pro objektivnost externí experty a jejich vstupy. S ohledem na výše eené je však také žádoucí, aby politici a veejnost byli právoplatnými úastníky procesu za úelem naplnní poptávky s využitím výše zmínných proces. Mezi základní nástroje expertního plánování budou patit: Koncepce: rezortn zamené dokumenty popisující uritý výhled (plán innosti) v urité oblasti ve stedn až krátkodobém horizontu (1-8 let), zabývají se strategickými otázkami i bžnou operativou, v oblasti ešení strategických priorit by mly být provázány se strategickým plánem, v oblasti bžné operativy se zabývají zejména zvyšováním kvality a efektivity

164 Dílí plány a dlouhodobé programy / strategie: zamující se na urité oblasti zejména ve stedn až krátkodobém horizontu (strategice cestovního ruchu, plán odpadového hospodáství ), mohou mít ist expertní, ale i komunitní charakter (komunitní plán soc. služeb ), zabývají se strategickými prioritami nebo i standardizací proces (dlouhodobé programy), mly by mít úzkou vazbu na strategický plán. Podprné dokumenty: analýzy, rozbory, generely, studie, przkumy apod. mají sloužit jako podklad pro strategické rozhodování a ízení. Hlavní aktéi expertního plánování: pedstavitelé msta a úadu (odbor); odbor rozvoje msta, odbor územního plánování a stavebního ádu; Komise pro strategický rozvoj. 6.2 Akní plán rozvoje msta a vazba na rozpoet Žádoucí bude propojení výstup proces strategického plánování do tzv. Akního plánu rozvoje Kopivnice. Akní plán by ml být pipraven vždy na následující dva roky souasn s rozpotovým výhledem a ml by být základním dokumentem pro pípravu rozpotu pro nadcházející rok. Ml by tedy být hlavním podkladem pi zpracovávání návrhu rozpotu odbory mstského úadu zejména pro tzv. druhou neprovozní ást rozpotu. Pípravou akního plánu by mlo zastupitelstvo msta povit Komisi pro strategický rozvoj za metodického vedení odboru poveného strategickým ízením (dále OS). Píprava akního plánu bude vyžadovat: souhrn a propojení všech požadavk a poteb plynoucích z krátkodobých, stedndobých a dlouhodobých programových dokument msta vetn komunitního plánu a výstupu z proces komunitního plánování (veejná poptávka) s využitím DataPlánu (viz níže); aktivní zapojení odbor MÚ Kopivnice a volených pedstavitel msta; práci s informacemi o dostupných zdrojích financování v rámci vlastního rozpotu msta; práci s informacemi o dostupných externích zdrojích nejen z EU (viz píloha.4) a souasn s informacemi o procesech, které jsou spojeny s dotaním ízením v rámci daných zdroj zejména jejich naasování; práci s návrhem doporuení z hlediska posouzení vlivu strategického plánu na životní prostedí a zdraví (viz píloha. 5)

165 Zdroj: Národní sí Zdravých mst R Žádoucí je sledování návaznosti plánu návrhu rozpotu na strategický i akní plán, což lze zajistit zvláštní kolonkou ve formulái návrhu rozpotu spolen s kolonkou pro možnost financování z externích zdroj a poteby zdroj v dalších letech s využitím informaních píznak (SP, D) v souhrnných tabulkách. Zdroj: Finanní odbor MÚ Kopivnice Pro fungování a zavedení tchto postup v praxi je však nezbytné, aby byly vyžadovány a respektovány ze strany volených pedstavitel msta Kopivnice

166 6.3 Projektové ízení a fundraising Pi realizaci navržených aktivit doporuujeme využití projektového / maticového systému ízení dle pravidel projektového ízení MÚ Kopivnice s využitím partnerského pístupu opt za pomoci DataPlánu DataPlán * DataPlán NSZM je nový internetový software, který slouží mstm, obcím, mikroregionm a krajm k tomu, aby ve veejné správ mly poádek a pehled. Navíc jsou hlavní informace prostednictvím internetu bez problému pístupné široké veejnosti. DataPlán NSZM mže využívat každá municipalita od malé obce až po kraj k tomu, aby byla ve svém území schopna sladit priority a cíle v jednotlivých oblastech rozvoje a zárove pehledn sledovat, jaké finanní prostedky a s jakým efektem jsou do tchto priorit rozdleny. DataPlán NSZM zcela prakticky ukazuje propojení expertních strategických plán s komunitními plány a jejich vazbu na aktuální rozpoty. Silnou stránkou DataPlánu NSZM je sledování projektové kapacity pro zdroje EU a možností financování v jakémkoliv území a v širokém spektru tématických oblastí. Možnosti využití DataPlánu NSZM: DataPlán NSZM sleduje KONCEPNÍ a STRATEGICKÉ dokumenty na úrovni municipalit, zejména samotný strategický plán rozvoje a další rozvojové programy (napíklad program rozvoje kraje), ale i komunitní plány mapující názor veejnosti (napíklad komunitní plány sociálních služeb). Díky speciálním funkcím má municipalita pehledné POROVNÁNÍ vlastní strategické dokumentace, srovnání s jinými msty a kraji. Je možné jednoduše zjistit SOUVISLOST místních zámr s prioritami kraje, operaními programy i s národními a mezinárodními dokumenty (nap. Strategie udržitelného rozvoje R a EU, Agenda 21 aj.). Zdroj: Národní sí Zdravých mst R * Zdroj:

167 DataPlán NSZM slouží jako ZÁSOBNÍK PROJEKT, lze jej efektivn využívat nap. k mapování absorpní projektové kapacity mst, mikroregion a kraj a sledování realizace jednotlivých projekt. Speciální funkcí je porovnávání projektových zámr s možnostmi financování (zejména ve spolupráci s kraji a resorty). Zdroj: Národní sí Zdravých mst R Za pomoci DataPlánu lze okamžit získat pehled o tom, jaká je vazba strategických priorit na ROZPOET. DataPlán NSZM je technicky pipraven na sledování a porovnávání konkrétních INDIKÁTOR a mítek, je využíván pro BENCHMARKING. Informaní systém je nezbytným pomocníkem pi zavádní metody BALANCED SCORECARD. DataPlán NSZM dává pehled o nejlepších aktivitách, které probíhají v obcích, mstech a regionech. Databáze DOBRÉ PRAXE obsahuje inovativní a inspirativní projekty i aktivity. Umožuje sdílet dobrá ešení nejrznjších problém, se kterými se municipality setkávají ve své každodenní praxi

168 6.3.2 Vazby na zdroje financování Projekty spolufinancované z fond EU budou v letech realizovány prostednictvím tematických a regionálních operaních program. Graf 19: Alokace fond EU, Zdroj: Na aktivity obsažené v tomto plánu bude možné erpat finance z uvedených operaních program. Na úrove aktivit jsou možnosti financování rozpracovány v píloze dokumentu. Dležité však bude pracovat s informacemi o alokacích prostedk v rámci program a s informacemi o podmínkách podání žádostí v rámci vyhlášených výzev. Na tematické operaní programy (TOP) cíle Konvergence je vylenno 21,2 mld. (cca 598,6 mld. K). Nejvíce finanních prostedk nabízí program Doprava (5,77 mld. ). Záleží však na jednotlivých výzvách operaních program, které subjekty mohou žádat. Tímto zpsobem se objem dosažitelných finanních prostedk fond EU podstatn sníží, viz následující graf

169 Graf 20: Zdroje EU a financování aktivit obsažených ve strategickém plánu Finanní zdroje OP SF EU / možnost erpání v rámci Strategického plánu EUR ROP MS IOP OPLZZ OPPI OPVK OPŽP Operaní program Celkem OP SF EU (mil. ) možnost erpání v rámci SP Kopivnice (mil. ) Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice Pokud se týká erpání finanních prostedk mstem Kopivnice, pipadá v úvahu Regionální operaní program NUTS II Moravskoslezsko (ROP MS) a dále tematické programy: Integrovaný OP (IOP), OP Lidské zdroje a zamstnanost (OP LZZ), OP Podnikání a inovace (OPPI), OP Vzdlávání pro konkurenceschopnost (OP VK), OP Životní prostedí (OP ŽP). OP Doprava svým charakterem neumožuje obci žádat o dotaci. Po této selekci je zejmé, že nejvíce financí nabízí OP ŽP. Je tedy vhodné zamit se zvlášt na tento zdroj. Aktivity strategického plánu však astji spadají pod ROP MS, pro njž je vylenno pouze 716,09 mil. (cca 20,19 mld. K), což iní pibližn 2,68 % veškerých prostedk urených z fond EU pro eskou republiku. Bude tedy poteba zvážit, na které aktivity opravdu žádat z ROP MS, a snažit se erpat spíše z tematických OP, pípadn hledat jiné zdroje financování. Množství dostupných financí ze strukturálních fond je dležitým faktorem pi odhadování šancí na získání dotace. Proto by objemy žádaných penz na urité oblasti mly odpovídat skladb dostupných finanních prostedk z EU. Nejedná se ani tak o poet projekt, které msto pedloží do jednotlivých operaních program, ale spíše o celkovou požadovanou velikost dotace z toho kterého OP viz následující graf

170 Graf 21: Dostupnost financí z fond EU Dostupné zdroje na financování aktivit strategického plánu - vybrané oblasti podpory (OP; celkem financí; podíl na vybraných OP v %) celkem mil. ( mil. K) ROP MS; 415 mil ; 5% IOP; 772 mil ; 10% OPŽP; mil ; 42% OPLZZ; mil ; 19% OPPI; 292 mil ; 4% OPVK; mil ; 20% Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice Grafy jednotlivých operaních program Oblasti podpory, resp. prioritní osy, které se týkají strategického plánu, jsou uvedeny barevn, ostatní ásti program bílou barvou. Graf 22: Regionální operaní program - alokace Regionální operaní program - podíly na alokaci (dle oblastí podpory) 4.1. Rozvoj venkova 5.1. Implementace operaního programu 3.2. Subregionální centra 3.1. Rozvojové póly regionu 5.2. Podpora absorpní kapacity 1.1. Rozvoj regionální silniní dopravní infrastruktury 2.4. Marketing regionu 2.3. Podpora využívání brownfields 1.2. Rozvoj a dostupnost letišt Ostrava 2.2. Rozvoj cestovního ruchu 2.1. Infrastruktura veejných služeb 1.3. Rozvoj dopravní obslužnosti 1.4. Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového ízení Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice -170-

171 U mnoha aktivit strategického plánu se poítá pedevším s ROP MS, konkrétn s oblastí podpory 3.2 Subregionální centra, jako s možným zdrojem financování. Je však otázkou, jestli tato oblast podpory bude schopna uspokojit poptávku všech žadatel. Na celé období je v ní alokováno 40,9 mil. a vztahuje se na msta od do obyvatel v Moravskoslezském kraji. Jak už bylo uvedeno, bude poteba zvážit, v kterých pípadech se více zamit spíše na tematické programy nebo na jiné zdroje financování. Graf 23: Integrovaný operaní program - alokace Integrovaný operaní program - podíly na alokaci (dle oblastí podpory) 5.3. Modernizace a rozvoj systém tvorby územních politik 6.1a Aktivity spojené s ízením IOP 6.2a Ostatní náklady technické pomoci IOP 5.1. Národní podpora využití potenciálu kulturního ddictví 5.2. Zlepšení prostedí v problémových sídlištích 6.1b Aktivity spojené s ízením IOP 6.2b Ostatní náklady technické pomoci IOP 1.1.a Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ 4.1b Národní podpora cestovního ruchu 4.1a Národní podpora cestovního ruchu 3.4. Služby v oblasti bezpenosti, prevence a ešení rizik 3.3. Služby v oblasti zamstnanosti 3.2. Služby v oblasti veejného zdraví 1.1.b Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ 2.1. Zavádní ICT v územní veejné správ 3.1. Služby v oblasti sociální integrace Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice Integrovaný operaní program znamená pro msto pedevším možnost financování regenerace sídliš (oblast podpory 5.2). Ostatní ásti programu jsou pro Kopivnici spíše okrajové. Stálo by za zvážení vtší využití nabídky tohoto programu

172 Graf 24: Operaní program lidské zdroje a zamstnanost - alokace OP Lidské zdroje a zamstnanost - podíly na alokaci (dle prioritních os) 5b Mezinárodní spolupráce 5a Mezinárodní spolupráce 4b Veejná správa a veejné služby 4a Veejná správa a veejné služby 6a Technická pomoc 6b Technická pomoc 1 Adaptabilita 3 Sociální integrace a rovné píležitosti 2b Aktivní politika trhu práce 2a Aktivní politika trhu práce Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice -172-

173 Operaní program Lidské zdroje a zamstnanost je oblastí, která nabízí velké možnosti. Evropské zdroje na neinvestiní aktivity nebyly v minulých letech ( ) moc využity a ani v souasném období je nebude snadné zcela vyerpat. Jedná se tedy o program, jehož potenciál by si zasloužil vtší pozornost ze strany žadatel vetn Kopivnice. Graf 25: Operaní program vzdlávání pro konkurenceschopnost - alokace OP Vzdlávání pro konkurenceschopnost - podíly na alokaci (dle prioritních os) 4 Systémový rámec celoživotního uení 12% 5 Technická pomoc 4% 1 Poátení vzdlávání 34% 3 Další vzdlávání 16% 2 Terciární vzdlávání, výzkum a vývoj 34% Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice Bohatým zdrojem na financování neinvestiních aktivit je také OP Vzdlávání pro konkurenceschopnost. U projekt tohoto typu se pedpokládá mnohem náronjší administrace v prbhu ízení projektu než u akcí investiních. Pro msto znamená tento program opt oblast, do které by bylo teba se více zapojit

174 Graf 26: Operaní program podnikání a inovace - alokace 6.1. Podpora poradenských služeb OP Podnikání a inovace - podíly na alokaci (dle oblastí podpory) 7 Technická pomoc 6.2. Podpora marketingových služeb 1.1. Podpora zaínajícím podnikatelm 1.2. Využití nových finanních nástroj 2.1. Bankovní nástroje podpory MSP 5.3. Infrastruktura pro podnikání 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb 3.1. Úspory energie a obnovitelné zdroje energie 5.2. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdroj 4.1. Zvyšování inovaní výkonnosti podnik 5.1. Platformy spolupráce 4.2. Kapacity pro prmyslový výzkum a vývoj Zdroj: Oddlení strategického plánování MÚ Kopivnice OP Podnikání a inovace se týká pedevším firem, proto pro obce nezbývá mnoho píležitosti se do programu zapojit jako žadatel. Vtšina prioritních oblastí není pokryta aktivitami ze strategického plánu. Záleží spíše na firmách, jak se této píležitosti k financování chopí. Pro msto jako žadatele zstává relevantní prioritní osa. 5 Prostedí pro podnikání a inovace

175 6.4 Monitoring, hodnocení a aktualizace Monitoring ukazatele strategického plánu Pravidelné vyhodnocování plnní strategického plánu bude probíhat s využitím definovaných programových ukazatel / indikátor, pomocí nichž bude vyhodnotitelný i celý proces strategického ízení. Tento systém bude napojen až na odpovdnosti jednotlivých útvar MÚ a zamstnanc za pomoci info-systému DataPlán. Ukazatele jsou definovány vždy pro píslušnou aktivitu viz tabulky charakteristik aktivit. Mohou se v prbhu realizace plánu mnit a aktualizovat spolu s obsahem plánu. Ukazatele se pitom budou sledovat na všech úrovních: Na úrovni aktivit: definovaný ukazatel na úrovni aktivity mže získat uritý poet bod a tím i barvu semaforu : zelená = 2 body, oranžová = 1 bod, ervená = 0 bod. Na úrovni opatení: se setou všechny body získané v rámci hodnocení ukazatel na úrovni aktivit a podle dané škály uvedené v tabulce u názvu opatení je dána jeho hodnota a opt i bodové ohodnocení. Na úrovni priorit: analogický postup jako na úrovni opatení. U priorit se ale budou sítat bodové hodnoty získané v rámci opatení. Na úrovni plnní celého strategického plánu: s využitím Spoleného evropského indikátoru udržitelného rozvoje ECI I: Spokojenost oban s místním spoleenstvím, který poprvé Kopivnice sledovala dle jednotné metodiky v r a jehož další sledování umožuje rovnž benchmarking mezi msty v R a Evrop. Metodiku sledování lze najít na Sledování indikátoru vyžaduje provedení przkumu veejného mínní, jehož souástí mohou být i otázky k aktuálnímu dní ve mst, na nž chtjí pedstavitelé msta a úadu získat odpovdi ze strany veejnosti. Bodování ukazatel nemá vztah k priorizaci aktivit, opatení ani priorit. Píklad znázornní výsledk hodnocení v Dataplánu, zdroj: Národní sí Zdravých mst, dataplán msta Vsetín -175-

176 Pomocí DataPlánu lze pak sledovat plnní strategického plánu jednotlivými nositeli až na úrove konkrétních pracovník pomocí tzv. Katalogu subjekt Aktualizace strategického plánu Aktualizace strategického plánu je relevantní pokud se výrazn zmní priority rozvoje msta nebo se vtšina cíl blíží splnní. Vzhledem k dobré pozici, kterou si vybudovala Komise pro strategický rozvoj bhem svého psobení a na základ zkušeností z jiných mst a region, je vhodné, aby Komise pro strategický rozvoj neukonila svoji innost vypracováním strategického plánu, ale aby nadále pracovala jako poradní orgán msta a podílela se na procesu aktualizace strategického plánu, jak je uvedeno i v jejím statutu. Aktualizace by mla probíhat na základ zajištní operativních inností, jako je prbžné organizování kontroly a sledování postupu prací, práce s pipomínkami oban a institucí, pípravu dokument, zajištní pracovních jednání a porad atd. Výkonem této innosti bude mít na starost odbor povený strategickým ízením. Následující tabulka pedstavuje opakující se cyklus implementace a aktualizace strategického plánu. Kroky innost Kdo etnost (minimální) Výstupy 1. Kontrola prbžná kontrola OS *, MÚ Kopivnice 1-2x ron Aktualizovaný a funkní DataPlán, informace o prbhu realizace pro vedení msta, KSR ** a realizátory projekt jednorázová kontrola KSR 1x ron zpráva pro radu a zastupitelstvo msta o realizaci strategického plánu 2. Evidence nových návrh a pipomínek shromažování podklad od oban a institucí OS, odbor informací a vnjších vztah, MÚ Kopivnice Komise Projektu Zdravé msto a MA21 prbžn informace pro vedení msta, KSR a realizátory projekt -176-

177 3. Píprava aktualizace aktivit píprava nových aktivit na základ kontroly a evidence navrhovaných zmn OS, MÚ Kopivnice 1x ron návrhy pro KSR 4. Zpracování aktualizované verze strategického plánu aktualizace aktivit píprava a projednání návrhu aktualizovaného strategického plánu v Komisi pro strategický rozvoj OS, MÚ Kopivnice na základ rozhodnutí KSR 1-2x ron návrh aktualizovaného strategického plánu pro jednání v rad a zastupitelstvu msta 6.5 Komunikace strategického plánu s veejností a uvnit úadu Po schválení i pípadné aktualizaci strategického plánu bude následovat silná informaní kampa v místních a regionálních médiích. Dokument strategického plánu bude zpracován atraktivní formou do pehledné a struné brožury pro veejnost, pípadné partnery aj. subjekty. V dalších letech bude jedním ze zdroj informací pro aktualizaci strategického plánu a zárove možností seznámení veejnosti s návrhem akního plánu každoroní poádání veejného fóra. Kompletní verze strategického plánu bude zveejnna na internetu msta v textové i databázové podob (DataPlán). Pomocí DataPlánu bude moci veejnost sledovat plnní strategického plánu prostednictvím stanovených ukazatel vizualizovaných semaforovými znakami. Stejným zpsobem budou moci plnní plánu sledovat i volení pedstavitelé msta: vedení msta, rada msta a zastupitelé spolu s komisemi a výbory msta. Žádoucí bude rovnž zveejnní odkazu na strategický plán na webových stránkách partnerských organizací podílejících se aktivn na rozvoji msta. Zamstnanci mstského úadu budou se strategickým plánem pracovat jak pi píprav rozpotu, tak i pi aktualizaci DataPlánu a v rámci pípravy jednotlivých projekt. Zárove budou s celým znním strategického plánu a principy strategického ízení msta seznamováni na semináích, které budou pro jednotlivé odbory poádány odborem rozvoje msta za pítomnosti píslušných garant z ad vedení msta. Neziskové organizace a ostatní subjekty ve mst budou s plánem rovnž aktivn pracovat v rámci pípravy svých projekt prostednictvím zásobníku projekt v DataPlánu, který bude provázán s jednotlivými opateními strategického plánu i programu rozvoje kraje. S využitím grantového systému msta pak mohou být organizace motivovány k aktivitám a innostem, které podporují naplnní jednotlivých opatení strategického plánu. Tento fakt ovšem musí být podchycen ve vnitních pravidlech grantového systému msta. Kompletní verze strategického plánu bude peložena do anglického jazyka pro firmy v Prmyslovém parku Kopivnice, pípadné další investory a zahraniní partnery, kteí by se mohli se svými zámry a aktivitami podílet na realizaci plánu

178 7 ZÁVR Pedkládaný Strategický plán rozvoje msta Kopivnice pro období byl pipraven pro poteby msta jako jeden z úinných nástroj vytváení shody místní komunity o budoucnosti msta. Do jeho tvorby byli zapojeni nejen zástupci Radnice, ale také podnikatelé, akademická obec, neziskový sektor a široká veejnost. Rovnž se pi jeho tvorb vycházelo z przkumu podnikatelského prostedí ve mst a z przkumu veejného mínní. Cílem pi vytváení tohoto dokumentu bylo identifikovat priority rozvoje územního obvodu msta a zvolit taková opatení a aktivity, které povedou k jeho naplování na základ princip udržitelného rozvoje. Strategický plán obsahuje ve své návrhové ásti celou adu zajímavých projekt, jejichž realizace nepochybn pispje k rozvoji msta nejen ve vytýeném období. Zárove je koncepním oteveným dokumentem, který bude na základ pipomínek institucí a oban msta Kopivnice prbžn upesován a aktualizován tak, aby co nejvíce pispl k naplnní vize msta Kopivnice

179 SEZNAM PÍLOH 1. Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší 2. Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici 3. Prezentaní zpráva sociologického przkumu: Spokojenost oban s místním spoleenstvím 4. Možnosti externího financování zejména z fond EU 5. Doporuení vyplývající ze zhodnocení vliv strategického strategického plánu na životní prostedí a veejné zdraví 6. Seznamy len Komise pro strategický rozvoj, pracovních skupin a zpracovatelského týmu -179-

180

181

182 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší OBSAH 1. Úvod Spolená ást subprofilu... 4 Tabulky, grafy a mapky... 4 Charakteristika místních ástí SWOT analýza...11 SWOT analýza místní ásti Lubina...12 SWOT analýza místní ásti Vlovice...13 SWOT analýza místní ásti Mniší

183 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší Úvod Návrh profilu msta Kopivnice obsahuje analýzu sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek rozvoje a jeho úelem je vytvoit podklad pro rozhodování klíových aktér o rozvojových prioritách v rámci strategického plánu msta. Vzhledem k obsáhlosti problematiky však do profilu msta nebylo možno zaadit ty detailní informace, které jsou specifické jen pro nkterou z mstských ástí a které nepatí mezi nejvýznamnjší zjištní v mítku celého msta. Obdobn i ve formalizované analýze msta Kopivnice tzv. SWOT analýze nebylo možno uvést vzhledem k jejímu požadovanému rozsahu všechna zjištní, která jsou sice pro jednotlivé mstské ásti dležitá, ale v kontextu celého msta je nelze považovat za rozhodující. Proto byly v souladu s požadavky zadání na zpracování Profilu msta Kopivnice vytvoeny také subprofily místních ástí Lubina, Mniší a Vlovice, které obsahují vybrané informace o rozvojových specifikách jednotlivých místních ástí a umožují místním komisím rozvoje využít zpracovaný text k formulaci SWOT analýzy i k návrhu z hlediska místních ástí specifických cíl a opatení, a zvýšit tak význam všech doporuovaných krok i v konkurenci celomstských opatení. Obdobn jako v pípad profilu celého msta, není ani v pípad subprofil místních ástí cílem podat vyerpávající obraz o vybraných místních ástech, ale shromáždit jen ty vybrané informace, které jsou relevantní k návrhové ásti strategického plánu a které umožují identifikovat hlavní silné a slabé stránky rozvoje konkrétní místní ásti. Z objektivních dvod však nebylo možné popsat rozvojový potenciál všech místních ástí ve stejném rozsahu, jako tomu je v pípad profilu celého msta. A to hlavn z toho dvodu, že existuje jen velmi malé množství sociáln-ekonomických, resp. environmentálních údaj, které lze vymezit pro ješt menší jednotku, než je samotné msto 1. Proto je poteba používat text pedevším v kombinaci s profilem celého msta. Z uvedeného dvodu nejsou subprofily místních ástí analogicky rozdleny na totožné kapitoly, jako tomu je v pípad profilu msta. V analýze jsou citovány pedevším ty dostupné údaje a hodnocení, které jsou uritým zpsobem pro vybranou místní ást významné a které jsou proto dležité pro následný návrh cíl a opatení. Krom toho návrh subprofil obsahuje také návrh SWOT analýzy, relevantní ke konkrétní místní ásti, složený ze zjištní významných v rámci celého msta (pevzato ze SWOT analýzy Profilu msta Kopivnice), který byl doplnn dalšími místními zjištními. -3-

184 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší Spolená ást subprofilu Msto Kopivnice je potem obyvatel (2006) i rozlohou 24,5 km 2 druhým nejvtším mstem okresu Nový Jiín. Msto je tvoeno tymi ástmi: samotným mstským sídlem Kopivnice a temi pilehlými místními ástmi Lubina, Vlovice a Mniší s venkovským charakterem. Celkem se skládá z 5 katastr a 18 základních sídelních jednotek (ZSJ). Z dostupných statistických zdroj a také dokument, zpracovaných pímo až na úrove místních ástí, lze uvést pedevším následující údaje pro jednotlivé místní ásti Kopivnice. Tabulky, grafy a mapky Tabulka 1: Struktura bytového fondu a jeho vlastnická struktura v Kopivnici v roce 2001 ást msta Z toho (%) Poet byt celkem v RD v BD Poty obytných byt podle právního užívání (%) ve v lena vlastním osobním nájemní bytového dom vlastnictví družstva Kopivnice ,5 89,4 9,2 8,0 43,4 39,4 Mniší ,3 2,3 97,0 0,6 0,0 2,4 Vlovice , ,0 0,0 0,0 Lubina ,6 0,0 95,2 0,0 2,6 2,2 Msto Kopivnice ,4 80,5 16,9 7,3 39,8 36,1 Zdroj: Sítání lidu, dom a byt 2001 Tabulka 2: Vývoj potu obyvatel v jednotlivých ástech Kopivnice mezi lety 1991 až 2005 Index ást Poet obyvatel Rozloha rstu msta (km 2 ) 2005/ 1950 % 1970 % 1991 % 2001 % 2005 % 1991 Kopivnice , , , , ,2 95,6 Lubina , , , , ,4 109,9 Mniší , , , , ,0 108,4 Vlovice , , , , ,4 113,0 Msto ,1 Kopivnice Zdroj: Historický lexikon obcí eské republiky , Roenka msta Kopivnice

185 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší Mapa 1: Výsledky celostátního sítání dopravy 2005 ve mst a okolí Mapa 2: Vedení cyklistických tras na území msta -5-

186 Tabulka 3: Intenzita silniní dopravy na vybraných komunikacích Silnice Úsek Intenzita 2000 Intenzita 2005 Index rstu 58 Lubina Píbor % 58 Lubina Vlovice % 58 Vlovice Tichá % 480 (s. armády) Lubina Nádražní % 480 (s. armády) Nádražní Obránc míru 480 (Záhumenní) Obránc míru Štramberk 482 (Obránc míru) s. armády K Pasekám % % % 482 (Obránc míru) K Pasekám Závišice % 486 Vlovice Hukvaldy % Pozn.: Hodnoty intenzity silniní dopravy jsou uvedeny v jednotkových (pepotených) vozidlech za den. Zdroj: editelství silnic a dálnic eské republiky Charakteristika místních ástí Vývoj mstského a venkovského prostoru, bydlení, vzdlání Na rozdíl od nejvtšího rozvoje msta Kopivnice v letech 1970 až 1985, kdy byly stavny pedevším bytové domy, tvoí naprostou vtšinu nov postavených dom domy rodinné, z nichž asi polovina se nachází ve tech venkovských místních ástech. Do místních ástí také stále více smují další rozvojové zámry msta, krom bytové výstavby také rozvoj služeb a podnikání. Všechny 3 místní ásti tvoí celkem mén než 10 % rozlohy celé Kopivnice, piemž rozloha Lubiny je vyšší, než rozloha obou zbývajících tém totožn velikých - místních ástí dohromady (viz tabulka 1). Poet obyvatel, který v roce 1950 tvoil ve všech tech místních ástech tém 35 % obyvatel Kopivnice, postupn klesal až v roce 1991 dosáhl jen nco pes 10 % obyvatel msta. Po roce 1989 se vývoj obrátil. Vzestup v posledních letech je nejvyšší v Lubin (0,5 procentních bod mezi léty 2001 a 2005) a nejnižší ve Vlovicích. Poslední údaje pro všechny 3 místní ásti uvádjí podíl cca 12 % obyvatel msta, z toho v Lubin 6,4 % viz tabulka. 2. Poet obyvatel místních ástí, bydlících ve vlastních rodinných domech, je velmi vysoký. Ve Vlovicích v nich bydlí všichni a v Lubin tém všichni (99,6 %) obyvatelé. V Mniší bydlí tém 2,5 % obyvatel v družstevních bytových domech. S potem obyvatel vkovou strukturou do jisté míry koresponduje i umístní vzdlávacích zaízení. Z 9 mateských škol jsou 2 umístny na území místních ástí (Lubina, Mniší), z 8 základních škol sídlí v místních ástech též 2 (malotídní) školy opt Lubina (cca 50 dtí) a Mniší (cca 20 dtí). Ve venkovských ástech Kopivnice psobí tradiní osvtové besedy, v místní ásti Lubina Spolenost Katolického domu.

187 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší Ze sportovních a volnoasových zaízení lze nap. zmínit sportovní areály ve Vlovicích a Lubin, zejména v prvním pípad vyžadující modernizaci, pípadn rekonstrukci. Podnikání Kopivnice se vyznauje relativn vysokou mírou podnikatelské aktivity menou potem podnikajících právnických i fyzických osob na jednoho obyvatele. Významný impulz pro rozvoj podnikání a tím i pro zlepšení situace na trhu práce znamená rozvoj prmyslového parku, umístného na území místní ásti Vlovice. V souasné dob pracuje ve firmách lokalizovaných v prmyslovém parku cca lidí. Pi projednávání problém místních ástí se také objevil požadavek na vybudování vtšího obchodního stediska, dostupného z Vlovic. Cestovní ruch Vtšinu atrakcí a atraktivit cestovního ruchu nelze oddlit od samotného umístní msta Kopivnice (atraktivity v centru msta typu Regionálního muzea), resp. jeho atraktivního okolí (Štramberk, Hukvaldy, obecn Podbeskydí, apod.). Z hlediska atraktivit, umístných v samotných místních ástech, je poteba se zmínit o pehradní nádrži ležící ve Vtkovicích (Lubina), nebo její poloha a malebné okolí ji pedurují nejen pro rekreaci obyvatel celého msta, ale také pro širší využití v rámci cestovního ruchu. Souasný stav (neudržované behy, eutrofizace vody, horší dopravní dostupnost, nedostatená infrastruktura) ovšem vyžaduje investice, které by zvýšily její atraktivitu pro koupání a vodní sporty (dosud je využívána pedevším rybái a jako cíl procházek do okolí Kopivnice). Hlavní pekážkou zmn jsou složité vlastnické vztahy pehrady a pozemk v jejím okolí a stav pístupové komunikace. Doprava Vzhledem k tomu, že doprava patí k citlivým oblastem rozvoje všech místních ástí, je jí vnována zvýšená pozornost (viz mapa 1 a 2, tabulka 3). Kopivnice samotná leží v dopravn mén exponované poloze mimo hlavní silniní a železniní tahy, ty jsou však málo vzdálené, a msto tak mže tžit z relativn dobré dopravní dostupnosti. Intenzita provozu v místních ástech však již pekrauje hodnoty únosné pro obytné území. Hlavními silniními tahy, jejichž vlivy se projevují v místních ástech jsou pedevším následující komunikace: I/58 Ostrava Píbor Lubina Vlovice Frenštát pod Radhoštm Rožnov pod Radhoštm (Beskydy, Slovensko) II/480 Lubina Ženklava Veovice (Valašské Meziíí) II/486 Kopivnice (Vlovice Mniší) Hukvaldy Brušperk Krmelín (Ostrava) V tabulce 3 je uvedena intenzita dopravy na jednotlivých komunikacích zjištná pi celostátních sítáních dopravy v letech 2000 a 2005 (grafické znázornní výsledk z roku 2005 pedstavují mapky 1 a 2). Z tabulky vyplývá, že na ásti komunikace I/58 Lubina - Píbor byly v roce 2005 zjištny nejvyšší intenzity provozu na území msta Kopivnice, což se pochopiteln negativn projevuje v hodnotách emisí a hluku v této místní ásti (viz dále kap. Životní prostedí). Mezi léty 2001 a 2005 narostl provoz v místních ástech nejvíce na úseku Vlovice - Tichá (o 76 %) a intenzita dopravy se tak piblížila hodnotám nejzatíženjšího úseku v Lubin, jenž se sám v tomto období zvýšil o 30 %. To odpovídá prmrnému nárstu dalších komunikací Kopivnice (s výjimkou extrémního nárstu na ul. Záhumenní smr Štramberk). Intenzita dopravy na komunikaci Mniší Hukvaldy dosahuje cca 1/5 hodnot úseku Píbor - Lubina, nicmén hodnoty také v tomto úseku v posledních letech stouply o ¼. Zásadní zlepšení dopravy, zejména v místních ástech Lubina a Vlovice mže pinést až plánovaný silniní obchvat. -7-

188 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší Veejná doprava je na území místních ástí pedstavována pedevším regionální autobusovou dopravou. Poteba lépe organizované dopravní obsluhy autobusovou dopravou ve všech místních ástech dále poroste. Navíc ani ada autobusových zastávek nevyhovuje bezpeností pístupu a pobytu 2 a jejich rozmístní již neodpovídá souasným pepravním potebám. Kopivnice nepatí mezi tradiní cyklistická msta, pesto má znaný cyklistický potenciál. Nízkému využití cyklistické dopravy pro každodenní dojíždní odpovídá i nedostatená délka a trasování cyklistických stezek nebo jiných komunikací vhodných pro jízdu na kole. Z hlediska bezpeného cyklistického napojení Lubiny chybí cyklistické stezky pedevším v následujících úsecích: (Frenštát pod Radhoštm) Vlovice Lubina (Píbor) (ideáln podél toku Lubiny) Autobusové nádraží prmyslový park Vlovice Mniší (Hukvaldy) Autobusové nádraží Lubina pehrada Vtkovice (Hukvaldy) Koupališt prmyslový park Vlovice (po zadním okraji prmyslového parku) Technická infrastruktura Lubina je zásobována pitnou vodou pedevším z povrchových vodních zdroj prostednictvím ostravského oblastního vodovodu. Místní ásti Vlovice a Mniší jsou zásobovány z lokálních zdroj podzemní vody Kazniov, Spružinky a Tichá I+II. Z hlediska kvality vody je nezbytné zmínit stížnosti v Mniší, zpsobené kolísáním koncentrace chloru v pitné vod 3 v dsledku pravdpodobn nedokonalého (zastaralého) zpsobu úpravy vody. Složitjší situace je z hlediska ištní odpadních vod, nebo v místních ástech jsou odpadní vody vtšinou likvidovány nevyhovujícím zpsobem v bezodtokových jímkách a septicích, nebo jsou odvádny pímo do eky Lubiny. Tam kde je kanalizace vybudována, není svedena na OV, nýbrž do vodních tok. Vlovice ani Mniší nesplují podmínky pro poskytnutí finanních prostedk z evropských fond, proto msto v souasné dob neuvažuje o jejich odkanalizování. Podle Plánu rozvoje vodovod a kanalizací MSK by ob oblasti mly být ešeny po roce 2015, pesto je v nich nezbytné vznikající odpadní vody pimenistit 4. Zemním plynem jsou místní ásti zásobovány prostednictvím jedné ze dvou existujících distribuních sítí. Plošná plynofikace místních ástí je ukonena, z technických a ekonomických dvod existují pouze nkteré lokality, resp. jednotlivé domy, které nejsou plynofikovány. Životní prostedí Pestože ovzduší msta Kopivnice je ovlivováno tymi základními typy zdroj zneištní, pro místní ásti jsou nejvýznamnjší pedevším 2 z nich. Jedná se o vlivy lokálních malých zdroj zneišování ovzduší (domácí topeništ) a vlivy dopravy. -8-

189 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší V Lubin, Vlovicích a v údolních polohách Mniší se domácí topeništ na tuhá paliva stávají rozhodující složkou negativních vliv na ovzduší a z hlediska celkového trendu dochází k nárstu podílu této složky na celkovém zneištní ovzduší. Jedním z významných faktor je i nárst potu exponovaných obyvatel (viz tabulka vývoje potu obyvatel v jednotlivých místních ástech). Mezi píinami zvýšení zneišování ovzduší z vytápní je mj. i pechod, resp. návrat k vytápní tuhými palivy u ásti majitel rodinných dom a - z hlediska dopad na zdraví velmi nebezpená - likvidace odpad spalováním v domácích topeništích. Významným faktorem se v Lubin a Vlovicích stává také automobilová silniní doprava, a to pedevším vzhledem ke stálému nárstu intenzity, tak jak je uvedeno v ásti subprofilu, vnované dopravní a technické infrastruktue. Markantní je pedevším zvýšení intenzity dopravy na silnici I/58 mezi lety a odhadovaný nárst i po posledním mení v roce 2005 (pedevším nárst kamionové dopravy). ešení problematiky dopravy (obchvat, rekonstrukce, zlepšení veejné dopravy, podpora cyklistické dopravy) se tak stává významným a jedním ze zásadních krok ke zlepšení kvality životního prostedí, pedevším v místních ástech Lubina a Vlovice. Nejbližší (a aktuáln jediná) mící stanice automatického imisního monitoringu HMÚ v okrese Nový Jiín se v roce 2005 nacházela ve Studénce (do roku 2003 vykazoval HMÚ v síti AIM také stanici, umístnou v místní ásti Lubina). Z výpot, provedených pro vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro jednotlivé územní celky v R za rok 2005 vyplývá, že k pekroení hodnot limitu tuhých ástic PM 10 pro ochranu zdraví lidí došlo ve jmenovaném roce na celém území Kopivnice, vetn místních ástí (zaazení mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Pro objektivní zvážení situace je také poteba vzít v úvahu, že limit pro tuhé ástice PM 10 (24hodinové koncentrace) byl v roce 2005 pekroen celkem na 35 % území R. Nejvýznamnjším vodním tokem na území Kopivnice je eka Lubina, která pramení pod vrcholem Kyera v Beskydech a do Odry se vlévá u Petvaldu. Do Lubiny ústí vodní tok Kopivnika, jehož pravobežním pítokem je Sýkoreek. V roce 2005 byl KÚ Moravskoslezského kraje schválen Povodový plán Kopivnice, který specifikuje úseky tok ohrožených zvýšenými prtoky. V krajském rámci se ve výtu protipovodových opatení neuvádjí žádné plánované akce na ece Lubin v úsecích na území místních ástí i na jiných úsecích proti jejímu toku. Ohrožení Vlovic pi extrémních povodových stavech však nelze zcela vylouit. Vodní nádrž Vtkovice byla popsána v ásti infrastruktura. Vtšina pímstského území a místních ástí Vlovice a Mniší je souástí pírodního parku Podbeskydí, jehož cílem bylo pedevším zachování typického krajinného rázu. Na katastrální území místních ástí nezasahují další (zvlášt) chránná území ani lokality soustavy Natury 2000 (ptaí oblast, evropsky významná lokalita). Nakládání s odpady není vzhledem k vykazovaným charakteristikám a úelm subprofilu úelné vymezovat pro jednotlivé místní ásti. Za zmínku stojí zaznamenaný nedostatek sbrných nádob na tídný sbr v Lubin. Pokud se týká starých ekologických zátží je významnou komplikací v místních ástech Lubina a Mniší existence ploch, díve využívaných zemdlskými podniky, které dnes ásten slouží jako plochy pro podnikání. Rizikem je nejen opuštní tchto ploch, ale také jejich živelné využívání bez jednotné správy. V pípad Vlovic se jedná o rekultivaci skládky Tatra. Vzhledem k tomu, že msto Kopivnice je lenem asociace Zdravých mst a region (ZM), nachází se z hlediska environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty (EVVO) nad prmrem vtšiny mst v kraji. Prvky EVVO jsou jednou z nezbytných souástí smování msta k udržitelnému rozvoji, a jsou také podmínkou dalších aktivit ZM. O této skutenosti nejlépe svdí i zpsob pípravy strategického plánu, zahrnující komunitní aktivity -9-

190 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší i v místních ástech Kopivnice (jednání v místních ástech, vytvoení místních strategických komisí, veejná projednání v místních ástech, apod.). Problematika EVVO a posílení pístupu veejnosti k informacím o ŽP je dležitou souástí úsilí o zlepšení stavu životního prostedí a nezbytnou podmínkou pro podporu pozitivních zmn, nap. v pípad podpory odpovdnosti pi vytápní v lokálních topeništích, likvidace odpadu spalováním, atd. -10-

191 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší SWOT analýza Analýza silných a slabých stránek, píležitostí a hrozeb (SWOT analýza) rozvoje msta Kopivnice, resp. jeho místních ástí, je metoda používaná k formalizaci získaných poznatk. Obsahuje hlavní zjištní, vyplývající jak z vyhodnocení profilu, tak i výstup jednání i dalších zdroj, které mohou svdit pedevším o stávajících silných stránkách rozvoje (které je poteba strategií rozvíjet) a slabých stránkách rozvoje (které je poteba strategií eliminovat). Tyto tzv. vnitní rozvojové faktory jsou dále doplnny struným pehledem rozvojového potenciálu vyplývajícím z vnjších faktor pro SWOT analýzu mstských ástí jsou tyto vnjší faktory mén dležité než pro celé msto. V pílohách uvedených níže jsou návrhy SWOT analýzy všech tí místních ástí venkovského charakteru s tím, že jsou zámrn potlaena tzv. celomstská zjištní, aby nemaskovala specifické by z hlediska celomstského mén významné podmínky rozvoje místních ástí. Takovým píkladem nap. mže být, že ve SWOT analýzách mstských ástí nejsou opakována zjištní typu: relativn nízká nezamstnanost, apod., obsažená v návrhu SWOT analýzy celého msta. Ve všech pípadech jde pochopiteln o návrhy, které by mly být dále upraveny na základ jednání místních strategických komisí, resp. veejného projednání profilu. -11-

192 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší SWOT analýza místní ásti Lubina Silné stránky Nejvyšší nárst potu obyvatel ve srovnání s ostatními ástmi Kopivnice Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech Umístní mateské a základní školy Sportovní areál, kulturní dm a budování multifunkní tlocviny Vysoký podíl udržitelných forem dopravy (zejména pší dopravy) na doprav do zamstnání Napojení na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Podpora zapojování veejnosti a komunikace vedení msta s pedstaviteli místní ásti Píležitosti Zvýšení bezpenosti dopravy po výstavb okružní kižovatky a dalších úpravách silnice I/58 Zklidnní dopravy v Lubin po výstavb obchvatu a peložek na silnici I/58 Využití a optimalizace udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Zvýšení rozvojového potenciálu po plánované výstavb kanalizace v nejbližších letech Transformace využití vodní nádrže Vtkovice ve prospch cestovního ruchu vedoucí ke zvýšení obliby pímstské rekreace Potenciál fotbalového hišt a vybudování sportovn-turistického areál Potenciál dalšího rozvoje aktivit Zdravého msta s dopady na další angažovanost oban místních ástí Využití EVVO pro ešení zneišování ovzduší z lokálních topeniš Podpora alternativních zpsob vytápní Slabé stránky Nedostatek pipravených pozemk pro výstavbu rodinných dom Nevhodné parametry prtahu silnice I/58 a tím i dominující negativní vlivy dopravy na životní prostedí (emise, hluk) a bezpenost v ásti Lubiny Limitování dopravy, vetn cyklistické a pší absencí lávek a most pes vodní toky Absence aktuální hlukové studie Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník) Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví Nízká kapacita kontejner na separovaný odpad Stav místních komunikací Chybjící dtské hišti jiná plocha pro volný as rodi a dtí Hrozby Nárst intenzity (tžké nákladní) silniní dopravy v souvislosti s dalším rozvojem prmyslové zóny (pi absenci obchvatu). Negativní trend zneišování ovzduší zvyšováním intenzity dopravy a emisí z lokálních topeniš. Marginalizacie veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy na dlb pepravní práce Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek vedoucí ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Živelné využití ploch po zemdlské innosti k podnikání -12-

193 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší SWOT analýza místní ásti Vlovice Silné stránky Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech Vysoký podíl udržitelných forem dopravy (zejména pší dopravy) na doprav do zamstnání Existence prmyslového parku (vliv na zamstnanost) Napojení na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Podpora zapojování veejnosti a komunikace vedení msta s pedstaviteli místní ásti Existence sportovního areálu a fotbalového stadionu Existence kulturního domu Píležitosti Zklidnní dopravy ve Vlovicích po výstavb obchvatu a peložek na silnici I/58, resp. dílí zlepšení alespo po realizaci technických opatení (pechody, apod.) Využití udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Potenciál dalšího rozvoje aktivit Zdravého msta s dopady na další angažovanost oban místních ástí Využití EVVO pro ešení zneišování ovzduší z lokálních topeniš, rekonstrukce zelen, ad. Rozvoj podnikatelských aktivit v prmyslovém parku za podmínky vyešení související dopravy Slabé stránky Nevhodné parametry prtahu silnice I/58 a tím i dominující negativní vlivy dopravy na životní prostedí (emise, hluk, bezpenost) na vtšin území Vlovic. Zvyšující se intenzita dopravy, vetn dopravy kamionové v posledních letech Absence aktuální hlukové studie Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník), nevyhovující ešení pechod Stet požadavk dopravy a liniové zelen pi komunikaci I/58 Absence systému mstské autobusové dopravy vetn nevhodného umístní nkterých zastávek Nedostatek pipravených pozemk pro výstavbu rodinných dom Absence mateské školy Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví Absence splaškové kanalizace a s tím související nevyhovující zpsob likvidace odpadních vod Stav koryta eky Lubiny Chybjící dtské hišti jiná plocha pro spolené trávení volného asu. Existence staré ekologické zátže skládky Tatra PDO Hrozby Nárst intenzity (tžké nákladní) silniní dopravy v souvislosti s dalším rozvojem prmyslové zóny (pi absenci obchvatu). Negativní trend zneišování ovzduší zvyšováním intenzity dopravy a emisí z lokálních topeniš. Marginalizace veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy na dlb pepravní práce Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek vedoucí ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Legislativní požadavky na vypouštní odpadních vod v relativn dlouhém období do napojení Vlovic na kanalizaci (po r. 2015) -13-

194 Píloha. 1 Subprofily místních ástí Lubina, Vlovice a Mniší Rozpory mezi požadavky na zvýšení bezpenosti silniní dopravy a akceptováním likvidace zelen (lipová alej pi komunikaci I/58, vedení komunikace lesíkem Olšina) Ohrožení ásti obce i komunikace I/58 pi extrémních vodních stavech (povodn) SWOT analýza místní ásti Mniší Silné stránky Nárst potu obyvatel v posledních letech Vysoký podíl bydlení ve vlastních rodinných domech Mateská i základní škola Vysoký podíl udržitelných forem dopravy (zejména pší dopravy) Napojení na vodovod, plyn a telekomunikaní sí Podpora zapojování veejnosti a komunikace vedení msta s pedstaviteli místní ásti Rozvinutá spolková innost (hasii) Sportovní areál a kulturní dm Píležitosti Využití a optimalizace udržitelných forem dopravy (veejné, pší a cyklistické) Technická opatení na zlepšení dopravy Potenciál dalšího rozvoje aktivit Zdravého msta s dopady na další angažovanost oban místních ástí Potenciál hišt a vybudování sportovnturistického areál Využití EVVO pro ešení zneišování ovzduší z lokálních topeniš Využití programovacího období EU Slabé stránky Nedostatek pipravených pozemk pro výstavbu rodinných dom (chybjící infrastruktura) Chybjící úseky cyklistických a pších stezek (chodník) Absence systému mstské autobusové dopravy, špatná dopravní obslužnost Významný negativní vliv spalování tuhých paliv (a odpadu) v lokálních topeništích s potenciálním dopadem na lidské zdraví, zejména v údolních polohách Mniší Absence splaškové kanalizace a s tím související nevyhovující zpsob likvidace odpadních vod Kolísání kvality pitné vody Existence starých ekologických zátží, pedevším po zemdlské innosti Stav místních komunikací Chybjící dtské hišti jiná plocha pro volný as rodi a dtí Hrozby Negativní trend zneišování ovzduší zvyšováním emisí z lokálních topeniš a ásten také zvyšováním intenzity dopravy Marginalizacie veejné dopravy a další zvyšování podílu automobilové dopravy na dlb pepravní práce Absence návaznosti bezpených pších a cyklistických stezek vedoucí ke snižování podílu obou odvtví na dlb pepravní práce Legislativní požadavky na vypouštní odpadních vod v relativn dlouhém období do napojení Mniší na kanalizaci (po r. 2015) Živelné využití ploch po zemdlské innosti k podnikání -14-

195

196 PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ V KOPIVNICI Duben 2007

197 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici OBSAH 1. ÚVOD METODA, TECHNIKA A ORGANIZACE PRZKUMU PARAMETRY VÝBROVÉHO SOUBORU VÝSLEDKY PRZKUMU STAV A CHARAKTER PODNIKÁNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ A CELKOVÁ SITUACE FIREM ZAMSTNANCI A PRACOVNÍ SÍLA INVESTICE A ROZVOJ PODNIKÁNÍ FIRMY SLUŽBY MÍSTNÍ SPRÁVY A VZTAHY S MÍSTNÍ SPRÁVOU A DALŠÍMI INSTITUCEMI VŠEOBECNÝ DOJEM ZÁVR Píloha: Dotazník k provedení przkumu Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 2

198 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici 1. ÚVOD V dubnu 2007 byl mezi zamstnavateli oban msta Kopivnice proveden przkum podnikatelského prostedí. Cílem przkumu bylo poznat názory, problémy a rozvojové plány podnikatel, kteí vytváejí pracovní píležitosti pro místní obyvatele a ve mst investují, vetn zjištní názor podnikatel na msto a místní správu. Otázky v przkumu se týkaly podnikání obecn, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názor respondent na služby veejné správy, na jejich vztah k místní správ a na celkový dojem z msta jako místa pro podnikání. Zadavatelem tohoto przkumu bylo Msto Kopivnice. Výsledky przkumu se stanou souástí analytických podklad pipravovaných pro poteby vypracování strategického plánu rozvoje msta Kopivnice. Dotazník pro przkum byl pipraven spoleností Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice. 2. METODA, TECHNIKA A ORGANIZACE PRZKUMU Przkum byl proveden kombinací dvou metod: metody terénního výzkumu pi které byl sbr dat proveden technikou strukturovaného rozhovoru se záznamem do pedem respondentovi zaslaného dotazníku. korespondenní metodou sbr dat byl zajištn dotazníkem, jenž byl respondentm k dispozici na webových stránkách msta, respondenti vraceli vyplnné dotazníky v písemné nebo elektronické podob. Dotazník (viz Píloha) obsahoval celkem 31 otázek (uzavených, otevených i polozavených), jež byly uspoádány do tchto tematických okruh: Identifikaní otázky, všeobecné problémy podnikání a situace firem. Zamstnanci a pracovní síla. Investice a rozvoj podnikání firmy. Služby místní správy a vztahy s místní správou a dalšími institucemi. Všeobecný dojem. Pro zpracování a prezentaci dat získaných dotazníkovým šetením byl použit program MS Excel. Vzhledem k tomu, že spolupráce s podnikatelskými subjekty byla dobrovolná, nkteré otázky, které považovaly za dvrné, zstaly v dotazníku nezodpovzeny. Poet platných odpovdí ke každé otázce je uveden vždy za symbolem n. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 3

199 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici 3. PARAMETRY VÝBROVÉHO SOUBORU Základní soubor byl vybrán formou kvótního výbru k úasti v przkumu bylo adresn osloveno celkem 120 firem se sídlem v Kopivnici dle kritéria potu zamstnanc (tzn. s nejvtším potem zamstnanc), a dále byla zveejnna výzva podnikatelm k úasti v przkumu v Kopivnických novinách a na webových stránkách msta. Výbrový soubor tvoí 59 subjekt/firem z toho 32 jich bylo osloveno osobn a 27 dotazník bylo získáno korespondenn (dopisem i elektronicky), které celkem zamstnávají pracovník. Základní charakteristiky výbrového souboru zobrazují následující grafy. Graf. 1: Výbrový soubor podle velikosti firmy Histogram rozložení potu zamstnanc ve firmách (v r. 2007) poet firem horní hranice potu zamstnanc n = 59 Graf. 2: Výbrový soubor podle právní formy Právní forma fyzické osoby 14 24% právnické osoby 45 76% n = 59 Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 4

200 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Graf. 3: Výbrový soubor podle odvtví národního hospodáství Pehled dotazovaných firem dle pedmtu jejich innosti etnost výskytu F STAVEBNICTVÍ E VÝROBA A ROZVOD ELEKTINY, PLYNU A VODY D ZPRACOVATELSKÝ PRMYSL A ZEMDLSTVÍ, MYSLIVOST, LESNICTVÍ OOSTATNÍ VEEJNÉ, SOCIÁLNÍ A OSOBNÍ SLUŽBY N ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉE; VETERINÁRNÍ INNOSTI M VZDLÁVÁNÍ K INNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU; P... I DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE H UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ G OBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBK pedmt innosti dle OKE etnost n = 59 Názory všech 59 firem jsou analyzovány v této zpráv. Tato zpráva nebude obsahovat odkazy na konkrétní podniky pi analýze dat a formuláe przkumu jsou dvrné. 4. VÝSLEDKY PRZKUMU 4.1. Stav a charakter podnikání Obecné trendy v eské ekonomice potvrzuje to, že 64% firem vzniklo ped mén než 15ti lety. ada firem na druhou stranu potvrzuje dlouhou tradici prmyslu v regionu, zejména pokud jde o odvtví výroby dopravních prostedk. Viz Graf. 4. Stát a msto jsou zizovatelem a zamstnavatelem 7 % zkoumaných subjekt, zatímco 12 % podnik s majoritním podílem zahraniního kapitálu dává práci 30,6 % osob. Viz Graf. 5. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 5

201 Graf. 4 Rozdlení firem dle délky podnikání Délka podnikání firmy Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici více než 15 let 21 36% do 5ti let 9 15% do 15ti let 29 49% n = 59 Graf. 5 Rozdlení firem dle vlastnictví Vlastnická struktura firem zahraniní osoby 12% stát (FNM) 2% msto / obec 5% právnické osoby 30% fyzické osoby 51% n = 58 Místní ekonomiku nelze považovat za diverzifikovanou, když ve zpracovatelském prmyslu sice psobí jen 22 subjekt, což je asi 39% z celkového potu firem, avšak z toho jen v odvtví výroby dopravních prostedk a u dodavatel do tohoto odvtví je zamstnáno pracovník, což je 73% všech pracovník zkoumaných firem. Nejvtšími zamstnavateli v tomto odvtví jsou tyto firmy: TATRA a.s., Tafonco a.s., Taforge a.s., Tawesco s.r.o., DURA Automotive Systems CZ s.r.o., Brose CZ spol. s r.o., CIREX CZ s.r.o., Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 6

202 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici 4.2. Problémy podnikání a celková situace firem Mezi faktory, které byly nejastji zmiovány jako negativn psobící na souasný a budoucí rozvoj firem respondent ml oznait 4 nejvýznamnjší - byly podle poadí významnosti uvádny: (1) dostupnost kvalifikovaných pracovník (15,7% voleb), (2) ceny vstup (14,2% voleb), (3) náklady na mzdy (12,6% voleb) a (4) domácí konkurence (9,8% voleb). Viz Graf. 6. Graf. 6 Faktory omezující podnikání 35 Faktory mající nejvtší negativní vliv na firmu dostupnost kvalifikovaných pracovník cena vstup náklady na mzdy domácí konkurence kurs koruny (posilování) zahraniní konkurence poet voleb nedostatené prostory budovy a pozemky legislativní omezení zastaralá technická zaízení jiné dostupnost finanních prostedk podmínky trhu špatná dopravní infrastruktura politická situace v R úrokové míry 0 faktory vzdálenost na trh n/a n = 59 Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 7

203 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Pi zkoumání výše obratu bylo zjištno, že nejvíce firem (32,7%) vykazuje roní obrat v rozmezí mil. K. Nejvyšší roní obrat - nad 500 mil. K udává 6 firem, tj. 10,9%. Viz Graf. 7. Graf. 7 Rozdlení firem dle výše obratu Firmy dle celkové výše obratu v r od 25 do 100 mil. K od 10 do 25 mil. K do 5 mil. K poet firem výše obratu firmy 3 3 nad 500 mil. K od 5 do 10 mil. K od 100 do 250 mil. K od 250 do 500 mil. K n = 55 Pozitivní bylo zjištní, že 37 firem, tj. 63%, oekává v roce 2007 nárst obratu, piemž jen 5% firem pedpokládá jeho pokles. Viz Graf. 8. Graf. 8 Prognóza obratu firem Pedpoklad vývoje obratu firem v roce 2007 pokles 3 5% n/a 4 7% stagnace 15 25% nárst 37 63% Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 8 n = 55

204 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Pi zkoumání vazeb firem na kopivnický region bylo zjištno, že nejvtší váhu (38% voleb) má pro firmy pítomnost významných odbratel v regionu, na dalších místech z hlediska významu byly uvádny tyto vazby: významní dodavatelé polotovar, komponent a surovin a kvalifikovaná pracovní síla. Viz Graf. 9. Graf. 9 Vazby firem na region Vazby firem na Kopivnici a okolí význ. odbratelé / dležitý trh poet výskyt vazby firem 7 5 význ. dodavatelé polotovar, hotových výrobk, komponent význ. dodavatelé surovin, materiálu kvalif. pracovní síla výzk. a vývoj. základna, jiné podprné funkce význ. koncentrace firem obd. char. (tzv. "cluster") n = Zamstnanci a pracovní síla Celkový poet zamstnanc v 57 firmách je dnes osob, což je ve srovnání s rokem 2004 nárst o 17,6%; poet zamstnaných žen se za stejné období zvýšil o 40% a poet vysokoškolák o 39%. Viz Graf. 10. Graf. 10 Vývoj zamstnanosti Vývoj celkové zamstnanosti poet roky celkem zamstnanc poet žen poet VŠ n = 57 Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 9

205 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Za pozitivní je možné považovat trend oekávaného rstu zamstnanosti, jenž byl zkoumanými firmami kvantifikován celkem na 18% pírstku do roku Zamstnavatelé pedpokládají vytvoit do roku 2010 okolo nových pracovních míst, piemž pro vysokoškoláky pibude 207 pracovních míst na celkových 862. Jen jeden z podnik pipravuje snížení svého potu zamstnanc o asi 40 osob. Viz Graf. 11. Graf. 11 Predikce vývoje zamstnanosti Predikce vývoje zamstnanosti poet roky celkem zamstnanc poet žen poet VŠ n = 57 Zamstnavateli uvádný odhadovaný podíl dojíždjících zamstnanc je dnes 46%. Vážený prmr mezd ve zkoumaných subjektech v roce 2006 dosáhl hodnoty ,- K/msíc, což je o 11,8% nižší hodnota než byl celostátní prmr mezd v podnikatelské sfée za rok 2006 (22.021,-K). Tempo mezironího pírstku prmrných mezd u zkoumaných subjekt (rok 2006/rok 2005) dosáhlo 6,4 %, což je srovnatelné s celostátním pírstkem v podnikatelské sfée (6,7 %). Viz Graf. 12. Graf. 12 Vývoj mezd ve firmách Prmrná msíní mzda ve firmách vážený prmr mezd K K K K K K K K roky n = 41 Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 10

206 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Obraz o celém spektru prmrných mezd ve zkoumaných firmách podává Graf. 13. Graf. 13 Výše prmrných mezd ve firmách Histogram rozložení prmrných mezd (r. 2006) etnost výskytu K K K K K K K výše prm. mzdy etnost n = 41 Souasnou i pedpokládanou práci ve 2. a 3. smn ve zkoumaných firmách ilustruje Graf. 14. Graf. 14 Smnnost ve firmách Smnnost ve firmách poet firem dnes výhledov 2. sm. smny 3. sm. n = 23 Pi identifikaci nedostatk pracovní síly v kopivnickém regionu byly zamstnavateli jako nejzávažnjší oznaeny (1) nedostatená kvalifikace pracovní síly a (2) kvalifikace v jiných než požadovaných profesích. Viz Graf. 15. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 11

207 Graf. 15 Nedostatky pracovní síly Nedostatky pracovní síly v Kopivnici a okolí Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici poet voleb nedostatky 12 7 nedostatená kvalifikace pracovní síly kvalifikace v jiných než požadovaných profesích jiné drahá pracovní síla n = 52 Z 53 zamstnavatel již pocítilo 41% firem absenci dovedností, profesí nebo kvalifikací u svých pracovník a 25% firem pedvídá tuto situaci v budoucnosti. Ptina firem postrádá u pracovník pedevším znalost cizích jazyk. Z 56 zkoumaných firem mlo v minulých 12ti msících 75% firem problémy s hledáním vhodných zamstnanc. Nejvíce problém mli zamstnavatelé se získáním pracovník na tyto pracovní pozice: obráb kov, elektriká, sváe, ková, sléva, nástroja, mechanik, obsluha CNC stroj a automechanik. U pozic s VŠ vzdláním schází firmám konstruktéi a technologové. Ke spolupráci se školami pi píprav a výbru vhodných absolvent pro firmy se vyjádilo 55 zamstnavatel, s tím, že 34% firem se školami takto spolupracuje. Pi klasifikaci kvality pracovník ve svých firmách oznaili zamstnavatelé 26% pracovník výborné kvality a 55% dobré kvality. Pouze 3% pracovník bylo hodnoceno špatn. Pokud jde o formy zvyšování kvalifikace pracovník, preferují zamstnavatelé pedevším kurzy, semináe a školení. Viz Graf. 16. Graf. 16 Preference forem zvyšování kvalifikace Preference forem zaškolování zamstnanc kurzy semináe s konzultanty školení v prac. dob poet voleb formy školení 10 5 st. odb. uilišt / st. prm. školy státní školící progr./rekv. kurzy vyšší odborné školy / vysoké školy jiné n = 52 Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 12

208 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici 4.4. Investice a rozvoj podnikání firmy Z odpovdí na otázky týkající se nemovitostí neplyne, že by v Kopivnici pedstavovaly zásadní problém volné pozemky a objekty pro podnikání. Ze zkoumaných firem jich 56% vlastní ve mst nemovitosti dostatené pro rozšíení svých podnikatelských aktivit, z toho 15% firem zvažuje možnost prodeje i pronájmu tchto nemovitostí z dvodu jejich nedostateného využití. Celkem 78% firem se zabývá projekty na rozšíení svých podnikatelských aktivit v regionu; jejich výstupem bude mimo jiné 460 nov vytvoených pracovních míst. Pi realizaci svých investiních zámr chce 66% firem využít strukturální fondy EU, k tomu 58% firem využije specializované konzultaní firmy. Další kvantifikaci tchto investiních zámr prezentuje Graf. 17. Graf. 17 Investiní zámry firem Investiní výhled firem objem investic (mil. K) ,45 plán investic plánovaná výše investic pedpoklad spolufinancování z fond EU 335,5 poet nov vytvoených prac. míst: 460 n=46 Z przkumu vyplynulo, že 9 firem zvažuje pemístní svých aktivit do jiného regionu. Jako dvody odchodu firmy uvedly v poadí dle potu voleb: náklady na pracovní sílu nedostatek místa pro rozšíení firmy špatné podnikatelské prostedí konkurence v míst náklady na energie dopravní dostupnost. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 13

209 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Respondenti se vyjádili k problémm, jež by mohly v blízké budoucnosti negativn ovlivnit jejich podnikání. Z hlediska významu oznaili na prvních tech místech tyto faktory: (1) nedostatek zkušených zamstnanc, (2) vzrstající konkurenci v oboru, (3) pokles poptávky. Viz Graf. 18. Graf. 18 Význam faktor negativn ovlivujících podnikání Faktory s negativním vlivem na podnikání - významnost nedostatek vhodných prostor pro podnikání vysoký nájem za prostory pro podnikání špatná dopravní dostupnost v míst podnikání nevyhovující technická infrastruktura na stávající lokalit faktor nedostatek/nedostupnost financování nedostatek vhodných dodavatel malá/snižující se poptávka po výrobcích/službách vzrstající konkurence v oboru nedostatek zkušených zamstnanc jiné poet voleb významn málo vbec n = Služby místní správy a vztahy s místní správou a dalšími institucemi Z przkumu vyplynulo, že podnikatelé nejlépe hodnotí msto v oblasti správního ízení, likvidace odpad a propagace msta a regionu. Nejhe byla respondenty hodnocena nabídka bydlení a údržba silnic. Viz Graf. 19. Jako nejastjší námty pro zlepšení služeb msta byly uvádny tyto: údržba a opravy komunikací, rekonstrukce konkrétních ulic, nabídka bydlení. Je pochopitelné, že podniky podporují prakticky všechny nabízené služby, souet odpovdí urit ano a spíše ano je vždy vyšší než spíše ne a ne. Jako nejvíce podnikateli poptávané služby pro podnikatele vyplynuly z przkumu: (1) informace o rozvojových zámrech msta, (2) spolená propagace podnik a msta a (3) budování prmyslových zón. Naopak nejmenší zájem je o garance msta za úvry a organizaci klastr. V mikroregionu je pomrn vyrovnaná situace mezi zastánci a odprci názoru, že radnice by mla hledat cesty, jak finann pomoci malému a stednímu podnikání (zvýhodnné pjky, zvýhodnné pronájmy). Viz Graf. 20. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 14

210 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Mezi dalšími námty na pomoc msta podnikatelm bylo nejastji uvádno: pomoc pi získávání kvalifikované a zkušené pracovní síly, pi vzdlávání a píprav pracovník cizí jazyky a ovládání PC. Graf. 19 Ohodnocení Msta Kopivnice jako poskytovatele služeb Ohodnocení Msta Kopivnice jako poskytovatele služeb správní ízení hodnocení - známka 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 2,09 2,15 2,22 2,29 2,33 2,52 2,80 2,80 3,02 3,10 likvidace tuhých odpad propagace msta, regionu technická infrastruktura služby mstské policie podpora podnikání a investic veejná doprava 0,50 0,00 poskytovaná služba nabídka pozemk a objekt k podnikání nabídka bydlení údržba silnic n = 54 Graf. 20 Poptávka po službách pro podnikání Názor na poskytování služeb podnikatelm mstem služba podpora exportu organizace klastr 0 úast podnik na tvorb a realizaci rozv. plán vzdlávací kurzy inkubátor pro zaínající podnikatele budování prmyslových zón spolená propagace podnik a msta informace o rozvojových zámrech msta asistenní služba pi jednání s úady dopravn naviganí systém garance za úvry poskytování služeb mstem - zvýhodnné pjky zvýhodnný pronájem nemovitostí k podnikání % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% poet voleb Urit ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím n = 56 Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 15

211 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Zamstnavatelé byli požádáni o celkové hodnocení samosprávy, státní správy a dalších institucí v regionu Kopivnice. Z Grafu. 21 plyne, že nejvíce jsou podniky spokojeny s mstským úadem a dále se živnostenským a finanním úadem. Graf. 21 Spokojenost se službami institucí Spokojenost s poskytováním služeb veejných institucí Mstský úad Krajský úad Stavební úad Katastrální úad Úad práce instituce Živnostenský úad Finanní úad Obchodní inspekce Statistický úad Inspektorát bezpenosti práce Hygienická stanice Centrum podnikání a rozvoje míra spokojenosti spokojeni nespokojeni nevím/nevyužíváme n = Všeobecný dojem V závru dotazníku byly zaazeny otázky na všeobecný dojem respondent z prostedí Kopivnice a na silné a slabé stránky msta a jeho okolí. Nejlepší známku v oích podnikatel získalo msto za svj image jako zajímavé investiní lokality a za pítomnost dodavatel v regionu. Naopak nejhe byla hodnocena dostupnost a kvalifikace pracovních sil, spolupráce se školami a dopravní obslužnost. Blíže viz Graf. 22. Mezi silnými stránkami msta bylo respondenty nejastji uvádno: zajímavá lokalita - píroda, atraktivní okolí široká možnost sportovního využití kulturní nabídka turisticky zajímavé okolí automobilová tradice blízkost letišt napojení na silniní a železniní sí geografická poloha - blízkost Slovenska a Polska rozvíjející se prmyslová zóna. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 16

212 Naopak mezi slabé stránky msta adí respondenti zejména: dopravní dostupnost a napojení na hlavní tahy stav silnic dopravní obslužnost dopravní situaci ve mst a možnosti parkování nedostatek kvalifikovaných pracovník nedostatek prostor pro podnikání drobných podnikatel nedostatená nabídka bydlení nízká podpora místních podnikatel Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Graf. 22 Hodnocení prostedí Kopivnice Ohodnocení charakteristik prostedí msta Kopivnice 4,00 image msta - zajímavá investiní lokalita dodavatelé v regionu 3,50 3,21 kvalita života hodnocení - známka 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2,75 2,85 2,96 2,96 2,98 2,39 2,44 2,22 2,22 charakteristika / faktor dostupnost/ kvalita podnikatelských služeb náklady na pracovní sílu potenciál výzkumu a vývoje dovednosti / kvalifikace pracovní síly doprava obslužnost / dostupnost spolupráce se školami dostupnost pracovní síly n = 54 Zadavatele przkumu zajímal názor na to, které oblasti rozvoje msta považují zamstnavatelé za prioritní. K prioritním oblastem pro ešení adí podnikatelé pedevším ty oblasti, které se v przkumu ukázaly jako problematické, tj. pedevším: (1) doprava, parkování, údržba a opravy komunikací, (2) dopravní napojení msta, (3) vzdlávání a dovednosti pracovních sil. Blíže viz Graf. 23. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 17

213 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Graf. 23 Prioritní oblasti rozvoje msta dle podnikatel Které oblasti rozvoje by mlo msto prioritn ešit doprava ve mst, parkování, údržba a opravy silnic doprava do msta (napojení na dálnici, obchvat) vzdlávání a dovednosti pracovní síly podpora malého a stedního podnikání vztahy radnice a podnikatelské veejnosti bydlení poet voleb bezpenost ve mst modernizace infrastruktury (vodovody a kanalizace) rozvoj cestovního ruchu a lázeství životní prostedí image msta a mikroregionu vytváení nových pracovních míst sociální služby 0 oblasti rozvoje pilákání vnjších investor správa msta, ízení radnice jiné n = ZÁVR Przkum podnikatelského prostedí odráží souhrnné názory hlavních zamstnavatel v regionu Kopivnice. Jejich kolektivní postoj bude mít silný vliv na to, zda ekonomika regionu poroste, bude stagnovat nebo upadat. Strategický plán rozvoje by rozhodn ml ukázat ešení nejvtších problém, které místní podniky pociují. Zpracovatel chce na závr vyslovit podkování všem zamstnavatelm, kteí dali k dispozici cenné informace. Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 18

214 Przkum podnikatelského prostedí v Kopivnici Píloha Centrum podnikání a rozvoje s.r.o. Kopivnice 19

215 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE DOTAZNÍK K PROVEDENÍ PRZKUMU PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ SLOUŽÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÉ ÁSTI STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE A JAKO VODÍTKO PRO UDRŽENÍ A ZLEPŠENÍ PODNIKATELSKÉHO KLIMATU V REGIONU VÝSLEDKY PRZKUMU BUDOU ZPRACOVÁNY HROMADN BEZ UVEDENÍ KONKRÉTNÍCH JMEN FIREM!!! (TATO PEDNÍ STRANA SLOUŽÍ POUZE KE STATISTICKÉMU ZALENNÍ A EVIDENCI DOŠLÝCH DOTAZNÍK A PI ZPRACOVÁNÍ BUDE ODDLENA OD DOTAZNÍKU) Pokud chcete pesto provést przkum anonymn, nevyplujte, prosím, údaje v rámeku: NÁZEV PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU: ADRESA SÍDLA / PROVOZOVNY V KOPIVNICI: TEL WWW DOTAZOVANÝ: POZICE VE FIRM: DATUM INTERVIEW: JMÉNO TAZATELE: TENTO DOTAZNÍK JE K DISPOZICI V ELEKTRONICKÉ FORM NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH MSTA KOPIVNICE: -VIZ SEKCE AKTUALITY DUBEN 2007

216 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PODNIKATELSKÉM SUBJEKTU 1. Právní forma 2. Jaká je délka podnikání vaší firmy? Fyzická osoba do 5ti let Právnická osoba do 15ti let více než 15 let 3. Jaká je vlastnická struktura vaší firmy (v %)? Vlastník stát (FNM) msto / obec fyzické osoby právnické osoby zahraniní osoby jiné Upesnte: Podíl Celkem 100 % 4. Popište strun pedmt podnikání firmy (hlavní výrobky nebo služby, pípadn hlavní obor), resp. zapište íselné oznaení pro váš hlavní obor Odvtvové klasifikace ekonomických inností (OKE): 5. Které z následujících faktor mají nejvtší negativní vliv na souasný nebo budoucí vývoj Vašich výrobk nebo služeb (oznate maximáln 4 faktory) zahraniní konkurence domácí konkurence legislativní omezení cena vstup (materiály, energie atd.) náklady na mzdy zastaralá technická zaízení nedostatené prostory budovy a pozemky kurs koruny (posilování) Píp. poznámky: úrokové míry podmínky trhu (ekonomická situace R) politická situace (nestabilita) v R dostupnost kvalifikovaných pracovník dostupnost finanních prostedk vzdálenost na trh špatná dopravní infrastruktura jiné Uvete: 6. Jaká byla celková výše prodeje (obratu) firmy v roce 2006? do 5 mil. K od 5 do 10 mil. K od 10 do 25 mil. K od 25 do 100 mil. K od 100 do 250 mil. K od 250 do 500 mil. K nad 500 mil. K 7. Jaký pedpokládáte vývoj obratu firmy v roce 2007? nárst stagnaci pokles MSTO KOPIVNICE 2 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

217 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ 8. V Kopivnici a okolí (Moravskoslezském kraji) máte (oznate odpovídající výroky): významné dodavatele surovin, materiálu významné dodavatele polotovar, hotových výrobk, komponent výzkumnou a vývojovou základnu nebo jiné podprné funkce významnou koncentraci firem obdobného charakteru (tzv. cluster ) významné odbratele / dležitý trh kvalifikovanou pracovní sílu Existují další vazby vaší firmy na region? Upesnte: II. ZAMSTNANCI A PRACOVNÍ SÍLA 9. Jak se ve vaší firm vyvíjel poet zamstnanc? Zamstnanc celkem z toho: ženy Zamstnanci celkem z toho: vysokoškoláci odhad procenta dojíždjících Ped 3 lety (2004): % Ped rokem (2006): % V sou. dob (2007): % 10. Jaký vývoj zamstnanosti ve vaší firm oekáváte 11. Jaká je prmrná msíní hrubá mzda ve Vaší firm v píštích tech letech? a jak se vyvíjela? 2008: Zamstnanc celkem z toho: ženy z toho: vysokoškoláci r (K) r (K) r (K) 2009: 2010: 12. Jaká je smnnost ve vaší firm (práce ve 2. a 3. smn)? Oznate obsazení smn. dnes výhledov 2. smna 2. smna 3. smna 3. smna 13. Jaké nedostatky má pracovní síla ve mst Kopivnice a jeho spádovém okolí z pohledu vaší firmy? nedostatená kvalifikace pracovní síly drahá pracovní síla kvalifikace v jiných než požadovaných profesích jiné Uvete: 14. Postrádáte u Vašich pracovník nkteré dovednosti, profese nebo kvalifikaci klíovou pro další rozvoj Vašeho podniku? Ano Zatím ne, ale do budoucna oekáváme Ne Jaké (nap. manažerské dovednosti, sváei, projektanti, apod.): 15. Mli jste v pedešlých 12-ti msících problém s hledáním vhodných zamstnanc? Ano Ne Pokud ANO, o jaké profese se jednalo? MSTO KOPIVNICE 3 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

218 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ 16. Spolupracujete se školami pi píprav nebo výbru vhodných absolvent pro Vaši firmu? Ano Ne 17. Klasifikujte, prosím, (podle Vašeho názoru) kvalitu pracovních sil ve firm (v %): Známka % výborná dobrá dostatená špatná Celkem 100 % 18. Které z následujících možností zaškolování vašich zamstnanc považujete za více užitené v píštích pti letech (zaškrtnte vše co vyhovuje)? školení v pracovní dob státní školící programy/rekvalifikaní kurzy stední odborná uilišt / stední prmyslové školy vyšší odborné školy / vysoké školy kurzy semináe s konzultanty jiné Uvete: III. INVESTICE A ROZVOJ PODNIKÁNÍ FIRMY 19. Vlastníte pozemek (budovu) dostaten velký (velkou) pro pípadné rozšíení Vašich podnikatelských aktivit ve mst? Ano 1 Ne Prodáte nebo pronajmete ásti Vašich pozemk a/nebo objekt z dvodu nedostateného využití? Ano 1 Zvažujeme tuto možnost 2 Ne Budete investovat do rozšíení Vašich podnikatelských aktivit ve mst nebo jeho blízkém okolí? Ano 1 Zvažujeme tuto možnost 2 Ne 3 21 a) Pokud ano, kdy tyto práce zanou? (rok) 21 b) Pokud ano, jaká bude odhadovaná výše investice? mil. K 21 c) Pokud ano, kolik nových pracovních míst pedpokládáte takto vytvoit? 22. Jste pipraveni ucházet se o spolufinancování rozvoje Vašeho podniku z fond EU? Ano 1 Zvažujeme to 2 Ne 3 22 a) Pokud ano, o jaké rozvojové projekty se jedná a jaká je pedpokládaná výše realizaních náklad v K? mil. K Popište, prosím, velmi strun tyto projekty: 23. Využijete pro pípravu žádosti o dotaci z fond EU služeb specializovaných konzultaních firem? Ano 1 Zvažujeme to 2 Ne, žádost si pipravíme sami 3 MSTO KOPIVNICE 4 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

219 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ 24. Které z níže uvedených problém mohou negativn ovlivnit Vaše podnikání v následujících 12-ti msících? (zaškrtnte míru významnosti u jednotlivých problém ) Identifikovaný problém významn málo vbec nedostatek vhodných prostor pro podnikání vysoký nájem za prostory pro podnikání špatná dopravní dostupnost v míst podnikání nevyhovující technická infrastruktura na stávající lokalit nedostatek nebo nedostupnost financování nedostatek vhodných dodavatel malá / snižující se poptávka po výrobcích / službách vzrstající konkurence v oboru nedostatek zkušených / vyškolených zamstnanc jiné Uvete: 10 jiné jiné Uvete: 11 Uvete: Hodláte (a už v souasné dob nebo do budoucna) pemístit Váš podnik z msta / mikroregionu, tj. skonit s podnikáním na Kopivnicku? Ano 1 Zvažujeme tuto možnost 2 Ne 3 24 a) Pokud ano, pro se chystáte opustit souasné místo? (oznate prosím nanejvýš tyi dvody) dopravní dostupnost není zde místo pro rozšíení špatné podnikatelské prostedí v míst kriminalita/ vandalismus náklady na pracovní síly konkurence v míst (velká / unfair) nízká produktivita práce náklady na energie problémy s životním prostedím jiné špatné služby veejné správy: Uvete: Uvete: IV. SLUŽBY MÍSTNÍ SPRÁVY A VZTAHY S MÍSTNÍ SPRÁVOU A DALŠÍMI INSTITUCEMI 26. Jak byste ohodnotili Msto Kopivnici (MÚ) jako poskytovatele následujících služeb? Služba podpora podnikání a investic nabídka pozemk a objekt k podnikání likvidace tuhých odpad veejná doprava služby mstské policie údržba silnic v okolí Vašeho podniku správní ízení na mstském úad propagace msta, regionu technická infrastruktura ve mst nabídka bydlení ve mst (známkování jako ve škole, oznate prosím) MSTO KOPIVNICE 5 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

220 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ 27. Které z výše uvedených služeb by mly být zlepšeny a jak? 28. Myslíte si, že by msto mlo poskytovat podnikatelm se sídlem na Kopivnicku následující služby? Služba Urit Spíše Spíše Ne Nevím ano ano ne zvýhodnný pronájem nemovitostí k podnikání zvýhodnné pjky garance za úvry dopravn naviganí systém asistenní služba pi jednání s úady informace o rozvojových zámrech msta spolená propagace podnik a msta budování prmyslových zón inkubátor pro zaínající podnikatele vzdlávací kurzy úast podnik na tvorb a realizaci rozvojových plán organizace klastru ve Vašem oboru podnikání podpora exportu 28 a) Které další služby by podle Vašeho názoru mla radnice poskytovat, aby vám pomohla v podnikání? Jak jste spokojeni v souvislosti s vaším podnikáním s poskytováním služeb veejných institucí? spokojeni nespokojeni nevím / nevyužíváme Mstský úad Krajský úad Stavební úad Katastrální úad Úad práce Živnostenský úad Finanní úad Obchodní inspekce Statistický úad Inspektorát bezpenosti práce Hygienická stanice Centrum podnikání a rozvoje s.r.o MSTO KOPIVNICE 6 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

221 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ Váš komentá k tmto výše uvedeným institucím a jejich vztahu k podnikání, doporuení: V. VŠEOBECNÝ DOJEM 30. Ohodnote, prosím, následující charakteristiky prostedí msta Kopivnice z pohledu podniku, který zde investuje, vytváí hodnoty a zamstnává obyvatele? Faktor Dostupnost pracovní síly Náklady na pracovní sílu Dovednosti / kvalifikace pracovní síly Spolupráce se školami Doprava obslužnost / dostupnost Vaši dodavatelé v regionu Kvalita života Potenciál výzkumu a vývoje pro Vaše podnikání Dostupnost a kvalita podnikatelských služeb Image msta jako zajímavé investiní lokality (známkování jako ve škole, oznate, prosím) a) Co zde shledáváte pozitivním (silné stránky msta a jeho okolí)? 30 b) Co zde shledáváte negativním (slabé stránky msta a jeho okolí)? MSTO KOPIVNICE 7 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

222 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MSTA KOPIVNICE PRZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ 31. Které oblasti rozvoje by mlo msto podle Vašeho názoru prioritn ešit? doprava ve mst, parkování, údržba a opravy silnic doprava do msta (napojení na dálnici, obchvat) pilákání vnjších investor rozvoj cestovního ruchu a lázeství modernizace infrastruktury (vodovody a kanalizace) životní prostedí sociální služby podpora malého a stedního podnikání bydlení správa msta, ízení radnice bezpenost ve mst image msta a mikroregionu vztahy radnice a podnikatelské veejnosti vzdlávání a dovednosti pracovní síly vytváení nových pracovních míst jiné (prosím specifikujte) VI. ZÁVRENÉ POZNÁMKY A NÁVRHY DKUJEME VÁM ZA VÁŠ AS, PROJEVENÝ ZÁJEM I POSKYTNUTÉ INFORMACE. VAŠE ODPOVDI BUDOU VELMI DLEŽITÉ PRO PLÁNOVÁNÍ A POSÍLENÍ ROZVOJE MSTA KOPIVNICE. NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH MSTA KOPIVNICE: VÁM BUDE KONCEM DUBNA K DISPOZICI KE STAŽENÍ AGREGOVANÁ ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTEDÍ. MSTO KOPIVNICE 8 CENTRUM PODNIKÁNÍ A ROZVOJE S.R.O.

223

224

225

226

227

228

229

230

231

232

233

234

235

236

237

238

239

240

241

242

243

244

245

246

247

248

249

250

251

252

253

254

255

256

257

258

259

260

261

262

263

264

265

266

267

268

269

270

271