Nová sociální Evropa. 7. kongres PES Porto, prosince 2006 NOVÁ SOCIÁLNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nová sociální Evropa. 7. kongres PES Porto, 7.-8. prosince 2006 NOVÁ SOCIÁLNÍ"

Transkript

1 PES Nová sociální Evropa 7. kongres PES Porto, prosince 2006 NOVÁ SOCIÁLNÍ EVROPA Zpráva pednesená na 7. kongresu PES v Portu Poulem Nyrupem Rasmussenem a Jacquesem Delorsem Strana evropských socialist

2 Obsah Pedmluva Shrnutí Kapitola 1: V píštích deseti až dvaceti letech mžeme mnoho získat i ztratit Kapitola 2: Evropský sociální model daí se mu lépe, než íkají Kapitola 3: Pro potebujeme Novou sociální Evropu Kapitola 4: Naše cestovní mapa Kapitola 5: Pokroková strategie plné zamstnanosti Kapitola 6: Znalosti a inovace klí k rozumnému a zelenému pokroku Kapitola 7: Uit se od narození a po celý zbytek života Kapitola 8: Dosažení opravdu rovných práv pro ženy a muže Kapitola 9: Aby se naše stárnoucí spolenost stala aktivní Kapitola 10: Sociální inkluze a soudržnost Kapitola 11: Diverzita a integrace bez ní to nepjde Kapitola 12: Slušné zamstnání náš globální cíl Kapitola 13: Nový údl, který zapojí všechny všeobecná práva a povinnosti Kapitola 14: Mžeme si Novou sociální Evropu dovolit? DODATEK I : Pípadové studie pokrokových veejných politik DODATEK II : Nová sociální Evropa a dlouhodobé zvyšování potenciálu rstu 1 DODATEK III : Statistiky 1 Velký dík Anit Viom z Economic Council of the Labour Movement (Dánsko) za její nedocenitelnou práci.

3 Pedmluva Ped rokem PES rozhodla odstartovat novou iniciativu Novou sociální Evropu. Této zprávy Nová sociální Evropa se PES dostává na naši spolenou odpovdnost spoluautor a spolupedsed. Zakládá se na rok trvajícím procesu interní debaty a úvah, jehož se zúastnily všechny lenské zem PES, socialistická frakce Evropského parlamentu, socialistická frakce v Komisi region, PES Women a ECOSY. Naše sociální státy, naše Sociální Evropa, byly bhem celého 20. století nezpochybnitelným úspchem. Za posledních 50 let Evropská unie významn pispla k bohatství a tvorb pracovních míst v našich lenských státech. Jednotný trh a Hospodáská a mnová unie (EMU) nabyly obrovského významu. *** V souasné nové ée globalizace a stárnoucích spoleností se podmínky budoucí životaschopnosti našich sociálních stát od základu promnily. Obané, politické strany a vlády jsou postaveny ped zásadní, politická rozhodnutí. Kudy se, tváí v tvá globalizaci, vydáme? Co mžeme uinit s následky demografických zmn? A co mžeme uinit pro budoucí soudržnost našich spoleností? Víme, že globalizace nabízí nové píležitosti a možnosti. Nicmén mnoho našich oban se na budoucnost dívá jinak. V našich spolenostech existuje narstající riziko permanentního sociálního rozkolu mezi tmi, kteí mají dobré vzdlání, zamstnání a bohatnou díky píležitostem vzniklých z globalizace, a tmi, kdo mají nedostatenou kvalifikaci a jsou nezamstnaní, vylouení a snaží se vyžít, jak se dá. Soudržnost našich spoleností je v sázce. Proto potebuje nový spolený smr pro naše spolenosti blahobytu v Evropské unii jako celku. Práv to je cílem naší Nové sociální Evropy ukázat nový smr do budoucna. Nabízíme cestovní mapu strategický rámec zhodnocení, pehodnocení a reformu evropského sociálního modelu v mnoha jeho rozmanitých podobách. Naším cílem je zajistit jeho pežití a nedotknutelnost všech jeho jedinených hodnot jako solidarita, inkluze a sociální spravedlnost pro všechny. Nová sociální Evropa se zakládá na zhodnocení úspch minulosti a perspektiv toho, eho mžeme dosáhnout v píštích 10 až 20 letech, budeme-li init správná rozhodnutí v našich lenských státech i v Evropské unii. Nemusíme v dsledku globalizace a konkurenních tlak zapoít bh až na dno sil ani zniující fiskální soupeení mezi státy. To nikdy nebylo smyslem Evropské unie. Mžeme v novém vku globalizace slouit sociální spravedlnost a bezpenost s plnou zamstnaností, rstem a konkurenceschopností. Mnoho evropských úspšných píklad dosvduje, že to jde. Budeme-li jednat a init správná rozhodnutí, uspjeme a hodnoty, kterých si ceníme ze všeho nejvíce, budou zachovány. Naše zpráva si klade tyto ambice: inspirovat k pokrokovým reformám, k procesu reformy našich sociálních stát v rámci evropského sociálního modelu, modernizovat, aniž bychom jej oslabili, transformovat jej, aby jeho obyvatelé, žijící ve více inkluzivních a soudržných spolenostech byli schopnjší a mocnjší. Nepopíratelným spojencem v tomto procesu bude oživená a silnjší Evropská unie. Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop je zde, pipravena na politickou debatu a rozhodování. *** Naše práce mnohé získala díky píspvkm lenských stran, zástupc ve tech diskusních fórech PES na témata aktivní spolenosti, inkluzivní spolenosti a dimenzi EU. Pedsedající a zpravodajové tchto fór nedocenitelným zpsobem pispli k této iniciativ: Hans Karlsson, bývalý švédský ministr práce a Angelica Schwall-Düren, nmecká poslankyn; ministi Stephen Timms a James Purnell ze

4 Spojeného království a Marisol Pérez Dominguez, poslankyn ze Španlska; Anna Diamantopolou, poslankyn a bývalá evropská komisaka pro zamstnanost a sociální vci z ecka a Anne Van Lancker, europoslankyn z Belgie. Naše práce dále získala díky nedocenitelné inspiraci a radám od Antónia Vitorina a Gösty Esping- Andersena. Zvláštní dík bychom chtli vyjádit Allanu Larssonovi, zvláštnímu poradci tohoto projektu a Alexande Pardal, projektové koordinátorce v sekretariátu PES, Hugovi de Sousa a všem zamstnancm PES za jejich podíl na tom, že tato zpráva spatila svtlo svta. Poul Nyrup Rasmussen Jacques Delors Pedseda PES Zakládající prezident Notre Europe Ministerský pedseda Dánska, Pedseda Evropské komise,

5 Nová sociální Evropa: Shrnutí Nová vize za naši sociální Evropu Zámrem Nové sociální Evropy je nabídnout strategický rámec pro zhodnocení, pehodnocení a reformu Evropského sociálního modelu v mnoha jeho rozmanitých podobách. Zakládá se na úspších minulosti a perspektiv toho, eho mžeme dosáhnout v píštích 10 až 20 letech. Nová sociální Evropa vychází z nové vize rozumného rstu vedoucího k plné zamstnanosti, inkluzivním a udržitelným spolenostem, z koncepce rstu, který má evropskému lidu sloužit k naplnní jejich poteb již v této generaci, aniž by byla dotena možnost píštích generací dosáhnout tch svých. Nová sociální Evropa je výzvou socialistm a sociálním demokratm, odborám, pokrokovým podnikatelm, lenm hnutí obanské spolenosti a všem dalším zúastnným aktérm v celé Evrop, aby se spojili pi tvorb nových politik. Potebujeme lepší ekonomické a sociální politiky, ne jejich zúžení, abychom uinili evropské spolenosti blahobytu inkluzivnjší, silnjší a udržitelnjší. Nová sociální Evropa bude sloužit jako cestovní mapa pi politickém rozhodování a vývoji politik na všech politických úrovních, od místní po evropskou až ke globální. Jde to i jinak Evropský sociální model existuje a vdí za to obyejným lidem, odborovým svazm a socialistickým, sociáln demokratickým a dlnickým stranám. Bojovali jsme za nj v našich zemích posledních 100 let a postupn jsme - lidé, socialistické, sociáln demokratické a dlnické strany, odborové svazy uspli a vytvoili naše sociální státy. To je naše sociální Evropa. Evropská unie je vskutku jedinené seskupení sociálních stát, vycházející z našeho pesvdení že sociální inkluze a hospodáské výsledky jdou ruku v ruce. Evropský sociální model existuje jako sociální realita a jako soubor sdílených hodnot. Evropské sociální státy mají mnoho spoleného, co je odlišuje od ostatních region svta. Vytvoili jsme tento sociální model a je naší odpovdností ho obrodit, aby pežil a vzkvétal ve dvacátém prvním století ku prospchu evropského lidu. Jsou tací, kteí tvrdí, že globalizace sociální stát podrývá. Konzervativní a neoliberální politici opakují jedno a to samé: peníze cestují pes celou zemkouli a kapitál je pitahován tam, kde jsou dan a výdaje na mzdy nejnižší a úrove regulace mén tíživá. Tvdí, že státy jsou nuceny vést proti sob konkurenní válku o míru deregulace a ponechávají životy lidí a budoucnost našich spoleností zcela v rukou sil trhu. Pro PES nebyla Evropská unie nikdy o soupeení mezi státy nebo tržištm sociálního dumpingu. Víme ve spravedlivou, svobodnou a transparentní konkurenci mezi spolenostmi na jediném trhu. Ta byla a nadále zstává významným zdrojem nového bohatství a vytvoených pracovních míst. Do budoucna však není dostatenou podmínkou k zajištní inkluze, soudržnosti a udržitelného vývoje. PES se rozhodla zformulovat naši spolenou cestu jako alternativu k neoliberální perspektiv. Existuje i jiný zpsob, který nepoítá s bhem až na dno sil, sociálním dumpingem a podemíláním našich sociálních stát. Neoliberální cesta není nezbytná ani z ekonomického hlediska. Existuje lepší a dokonce ješt konkurenceschopnjší cesta. Moderní a inkluzivní. ***

6 Nová sociální Evropa má ambici budovat mosty mezi postindustriální a globální spoleností. Globalizace neiní bh až na dno sil nevyhnutelný. Víme, že je možné tyto mosty budovat, pi zachování našich hodnot a identity, obrodou našich sociálních stát. Evropské úspšné píklady minulosti to dokládají. Každá podoba evropského sociálního modelu má svoji historii, vlastní struktury a zrod. Výmna osvdených metod bude úspšná jen pokud bude náležitá pozornost vnována zvláštním místním, regionálním a národním podmínkám. Spolu mžeme pijmout Novou agendu, která bude sluovat ekonomickou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a udržitelnost životního prostedí. Lze uinit správná rozhodnutí a do budoucna stavt na tom nejlepším z minulosti. Nezvládneme to však bez podpory lidí. Proto musíme porozumt jejich pocity nejistoty z budoucnosti. Mnoho zamstnaných lidí je stále více vystaveno obtížím a rizikm, která souvisí s neustále vypjatjším prostedí konkurence, ve kterém pracují. A ti, kdo jsou bez zamstnání, se cítí stále více odsunováni na okraj, piemž jejich šance na nalezení nové práce jsou v mnoha lenských státech obecn malé. Když k tomu pipojíme s celou adou dalších pociovaných ohrožení kvality jejich života, mezi nž patí nešetrný trh práce a dchodové reformy nebo nelegální migrace, nejistota ješt vzrstá. To si žádá nový smysl pro spoluzodpovdnost, pro práva a povinnosti všech oban, firem, vlád, odborových svaz, všech spoleenských aktér. Evropský sociální model je životaschopný. Klíovým spojencem pi úsilí o jeho udržení bude obrozená a silná Evropská unie. *** Naše cesta Nabízíme spolený smr, který zaruí, že naše lenské strany a vlády iní politická rozhodnutí koherentn a že, místo aby si odporovali, se napí Evropskou unií doplují. Že reformují a spolupracují za úelem vytvoení nové sociáln demokratické situace v Evrop, kdy vyhrávají všichni. To je volba politická volba kterou jsme se rozhodli uinit: nová vize obrody strategií a politik socialistických a sociáln demokratických stran a vlád za budoucnost evropské sociální demokracie. Tuto novou vizi, tento nový smr, musíme zformovat spolen, na základ jasné analýzy a odvážného nového myšlení. Nová sociální Evropa je smrem k zhodnocení, pehodnocení a reformy naší cesty. Naše Nová sociální Evropa vychází z úspch minulosti a z perspektivy toho, eho mžeme dosáhnout v píštích 10 až 20 letech. Nová sociální Evropa bude sloužit jako agenda nikoliv jen pro zítek, ale pro nadcházející léta. Bude agendou a cestovní mapou pro vývoj politik a rozhodnutí na všech politických úrovních: od místní, regionální a státní až k evropské a globální. Naše demokratické úrovni spolu navzájem nesoupeí, ale doplují se s jasn stanovenými, spolenými cíli, avšak s jinými nástroji podle toho, jestli pracujeme na úrovni evropské, národní i lokální nebo globální. Nová sociální Evropa je novým spojením s obyejnými lidmi. Dává si za cíl odpovídat na jejich obavy. Dává si za cíl inspirovat socialistické a sociáln demokratické strany a vlády k práci na obrod sociálních stát za úelem dosažení našich spolených cíl. 1. V píštích deseti až dvaceti letech mžeme mnoho získat i ztratit Pokud budeme pijímat správná rozhodnutí, mžeme toho v píštích deseti až dvaceti letech nesmírn mnoho získat, nebo se nám otevírají netušené možnosti a mžeme toho také nesmírn mnoho ztratit, jestliže se nevypoádáme s novými výzvami v souladu s našimi hodnotami, budeme-li zavírat

7 oi, odmítat modernizovat naši cestu a necháme-li konzervativce a neoliberály, aby vládli po svém! Taková je podstata Nové sociální Evropy. Mžeme sklízet ovoce: evropská spolupráce a rozšíení Evropské unie na 27 lenských stát vytváí rámec pro potenciáln obrovský nový udržitelný ekonomický a sociální rozvoj. Evropa je globálním ekonomickým hráem Jednotný trh je nejvtší ekonomikou svta. Evropa zárove udává globalizaci smr a je jí ovlivnna nemusíme se jen pasivn pizpsobovat, mžeme aktivn spoluutváet budoucnost. Lidé v Evrop žijí déle a zdravji díky stoupajícím životním standardm a lepším pracovním podmínkám. Evropa mže promnit nové vdní, inovace a technologie v nový blahobyt pro množství lidí. Zárove jsou tu rizika, která spoívají v narstajících nerovnostech mezi bohatými a chudými, mezi mladými a starými v selhávající soudržnosti ve stále rozmanitjší populaci a ve spirále zhoršování životního prostedí. Tmto výzvám však mžeme úspšn elit, pijmeme-li správná rozhodnutí. Toho dosáhneme pouze pi úasti a s dvrou obyejných lidí. Jde o to pipravit spolenost, lidi, podniky, odborové svazy všechny aktéry na zmnu. Jde o to zajistit, aby lidé v kontextu neustálé zmny mli sebedvru a cítili se schopní. Bude teba pijmout rozhodnutí o tom, jak uinit naše spolenosti inkluzivní na základ slušného zamstnání, sociálního dialogu a práv a povinností pro všechny. Rozhodnutí o hledání novou rovnováhu mezi aktivní pracující populací a rostoucí populací v dchodu. Rozhodnutí o nastolení kurzu udržitelného rozvoje pro Evropu. Dnes bží o to, aby byla inna koherentní rozhodnutí v komplexním rámci. 2. Evropský sociální model daí se mu lépe, než íkají Evropský sociální model není definicí pro jediný systém blahobytu, ale vyjádením sdílených charakteristik evropských sociálních stát. V rámci evropského sociálního modelu jsou jednotlivé djiny a struktury odlišné. Máme však mnohem více spoleného než toho, co nás odlišuje. Evropské národy a už ze severských zemí, nových lenských stát stední a východní Evropy, stedomoských zemí nebo Spojeného království spolen patí do jedné Nové sociální Evropy. Evropské sociální státy se musí spolen obrodit. Ale obnova znamená rovnž uznání silných stránek evropského sociálního modelu. Ten je v lepším stavu, než tvrdí nkteí pravicoví politici a komentátoi. Jedním z nejdležitjších rys evropského sociálního modelu je velký draz na sociální stát, zejména veejný sektor. Nicmén v politické debat je úloha veejného sektoru ponkud upozadována. Domníváme se, že je to chyba, protože veejný sektor sehrává de facto klíovou úlohu v tom, jak si Evropa vede po ekonomické a sociální stránce. Veejný sektor zajišuje veejné statky, všeobecnou ochranu ped sociálními riziky jako nezamstnaností a chudobou. Veejný sektor je nezpochybnitelným initelem pi utváení podmínek trhu práce, vetn sociálního dialogu. Je klíový pro praktickou realizaci solidarity, sociální spravedlnosti, inkluze a soudržnosti. Pi vládních rozpotech a veejných sektorech v rozmezí od 33% do 55% HDP sehrává veejný sektor v evropských ekonomikách, vetn sektor výroby a služeb, zjevn významnou roli. Veejný sektor sehrává úlohu pátee evropských spoleností a základního rámce tržní ekonomiky je pedpokladem evropské sociální tržní ekonomiky a hrází proti rozvoji tržní spolenosti. Ze studia funkce našich sociálních stát a úlohy veejného sektoru si je možno vzít nemalé pouení. Konzervativní a liberální myšlení tradin shledává veejný sektor problémem z hlediska konkurenceschopnosti dané ekonomiky. V krajnjších píkladech neoliberálního myšlení je na veejný sektor nahlíženo jako na jejího nepítele. Když se ale podíváme na dnešní veejné sektory v Evrop,

8 takové tvrzení je zjevn nepravdivé. Mnohé evropské státy, kde bylo ustaveno rozvinuté partnerství mezi veejnými a soukromými sektory, promnily jak sociální inkluzi, tak ochranu životního prostedí v motory rozvoje, nikoliv jeho náklady. Taková je podstata moderních, aktivních sociálních stát. Pouze pokud se budeme uit ze svých vzájemných zkušeností, budeme schopni obrodit evropské sociální státy a budovat do budoucna na tom nejlepším z minula. Evropská unie jako taková rovnž sehrávala významnou roli pi budování našich sociálních stát. Hodnoty a cíle zakotvené v evropských smlouvách, Charta základních sociálních práv, vytvoení jednotného trhu, pracovní a sociální legislativa, Strukturální a Kohezní fondy, Evropský sociální dialog, uskutenní Hospodáské a mnové unie (EMU) to všechno sehrávalo životn dležitou úlohu pro rozvoj a prosperitu našich sociálních stát. Evropské sociální státy mají za následek ve srovnání s ostatními regiony svta nižší míru chudoby a nerovnosti, vhodnjší distribuci prosperity a lepší rovnováhu mezi prací a rodinným životem. Evropské státy tak drží devt z deseti celosvtových prvenství, pokud jde o kvalitu života. To je sociální Evropa dneška. Takové jsou základy pro zbudování Nové sociální Evropy, která si poradí s existujícími problémy a novými výzvami pro evropské spolenosti blahobytu v dvacátém prvním století. Nové výzvy jako stárnoucí populace, zmny klimatu a zvyšující se nároky na životní prostedí, technologická revoluce a rostoucí konkurenní tlaky ze strany íny, Indie a dalších stát v globální ekonomice. Nevyešené problémy s nezamstnaností, chudobou a nerovností ve vtšin lenských stát EU. Z hlediska ekonomického rstu, zamstnanosti, vdomostí a inovace, vzdlávání, inkluze a soudržnosti si evropské spolenosti musí vést lépe. Náš úkol je jasný posílit a obrodit evropské sociální státy. Neznamená to jejich zachování, tak jak jsou víme, že takový pokus by byl odsouzen ke zmaru. Uvdomujeme si, že bránit to, co existuje, aniž bychom odpovídali na skutené problémy a nové výzvy je nepijatelné a neudržitelné. K nutnosti reforem, k nutnosti nových ešení se nemžeme postavit zády. Nebudeme-li usilovat o obrodu evropských sociálních stát, doplatí na to jejich obané. Investice do Nové sociální Evropy je investicí do jejich dobrého života a prosperity. My, socialisté a sociální demokraté, jsme pyšní na hodnoty a výsledky, kterých jsme dosáhli v našich sociálních státech v rámci Evropské unie na naši sociální Evropu ale nejsme spokojeni, nebo tolik je ješt teba uinit a tolika novým výzvám zbývá se postavit. 3. Pro potebujeme Novou sociální Evropu Dnešní Evropa stojí tváí v tvá novým výzvám, které jsou dsledkem globalizace, nových technologií, demografické zmny, rozšíení EU a zmn klimatu. Evropa zaostává ve vdní a inovativnosti, ve vzdlávání. Ve vtšin stát jsme nenalezli udržitelné odpovdi na tyto výzvy. Existuje riziko, že více lidí bude vytlaeno na okraj a vyloueno z vtšinové spolenosti. Píliš mnoho lidí nemá nárok na dobré zamstnání, celoživotní vzdlávání a rekvalifikaci Píliš mnoho dtí nedokoní školu Píliš mnoho mladých lidí doplácí na špatné systémy vzdlávání a problémy pi shánní zamstnání Píliš mnoha ženám je upíráno rovné postavení v práci a ve spolenosti Píliš mnoha postiženým lidem se nedostává podpory, kterou potebují, aby se mohli úspšn zapojit do pracovního života Píliš mnoho lidí, kteí picházejí do Evropy jako uprchlíci nebo imigranti má znané obtíže pi integraci do našich spoleností Píliš mnoho lidí stále žije na okraji spolenosti, nebo dokonce v chudob Na pírodní zdroje jsou kladeny píliš velké nároky v dsledku zastaralých technologií a nemoderního životního stylu Toto jsou nedostatky minulosti nedostatky, které je teba ve svtle nových výzev odstranit.

9 Pedpoklady budoucnosti našich sociálních stát se zmnily. Nedosáhneme zamstnanosti, sociální soudržnosti a udržitelnost, aniž bychom se neujali modernizace našich souasných podmínek. Rozhodli jsme se vytyit jiný smr kupedu, než je neoliberální perspektiva. Víme, že takový smr existuje nejen v teorii, ale i v praxi. Budeme se brát za Novou sociální Evropu. Tento nový smr kupedu je inspirován pesvdivými úspchy, které již Evropa poznala. Nkteré lenské státy spojily sociální soudržnost, ekonomické výsledky, udržitelnost, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu na pozadí zdravého a udržitelného veejného sektoru, konkurenního soukromého sektoru a silné obanské spolenosti. Výsledkem je nejvyšší kvalita života na svt. Nesouhlasíme s konzervativním pístupem trickle down tedy že hospodáské cíle mají být chápány jako nejdležitjší, zatímco otázky sociální a životního prostedí mohou pokat. Tento pístup je zastaralý a odsouzený k selhání. Víme, že sociální stát by neml být pouhým ochráncem ve stavu nejvyšší nouze. Chceme jeho promnu, aby se stal aktivním, aby byl odrazovým mstkem a investoval do schopností a budoucností lidí v Evrop. Mezi silným, moderním veejným sektorem a na druhé stran nízkou mírou chudoby a vysokou zamstnaností existuje korelace. Veejný sektor musí v budoucnu sehrávat ústední roli v podpoe schopnosti inovovat, restrukturalizovat a rozdlovat náležité prostedky za úelem dosažení rstu a zamstnanosti, udržitelnosti a sociální koheze v Evrop. Krátce eeno, bez dobe fungujícího sociálního státu není vysoké, stabilní a kvalitní zamstnanosti a bez vysoké, stabilní a kvalitní zamstnanosti není udržitelného sociálního státu. Proto socialisté a sociální demokraté nechtjí zmenšování i oezávání sociálního státu. Chceme modernizovat a lépe dosahovat našich cíl. Musíme vytvoit rámec nové bezpenosti, odpovdnosti a kapacit pro spolenost a lidi, kteí mají žít a pracovat v podmínkách neustálé zmny, která je dsledkem globální ekonomiky a nových technologií. My, socialisté a sociální demokraté, bychom mli být na ele tohoto úsilí. Evropské sociální státy se mohou rozvíjet a zajistit tak lepší budoucnost pro obyejné lidi, jen pokud si dnešní socialisté a sociální demokraté uvdomí vzájemnou provázanost (interdependenci) zemí, v nichž žijeme a pracujeme. Jde o to, abychom byli aktivní na všech úrovních místní, regionální, národní i evropské. My, socialisté a sociální demokraté, se zasazujeme o to, aby ekonomický, sociální rozvoj a rozvoj životního prostedí šli ruku v ruce. Považujeme moderní veejný sektor a dobe navržené sociální politiky jako produktivní a inkluzivní initel. Veejný sektor by se ml zakládat na pevných hodnotách, a ml by se ídit jasn stanovenými cíly. Považujeme novou správu pírodních zdroj za základní prvek nové vize hospodáských politik vize rozumného, zeleného rstu. Nová sociální Evropa se zakládá na socialistických a sociáln demokratických hodnotách demokracie, svobody, solidarity, lidské dstojnosti, sociální spravedlnosti a rovnosti. Hlavním poselstvím, které se zrcadlí v tomto programu je, že nové veejné politiky a nový sociální dialog za úelem prosperity, inkluze a udržitelnosti jsou nutné k vyvážení mocných sil trhu, které by jinak mohly zpsobit sociální vylouení a vážné zhoršení životního prostedí. Evropští socialisté a sociální demokraté se zasazují o stanovení nového smru vped o Novou sociální Evropu. Protože naše budoucnost by nemla vycházet ze soupeení mezi státy, ze sociálního nebo daového dumpingu. Protože jsme doposud naplno nevyužili toho, co nás uvnit Evropské unie spojuje, a naší vzájemné provázanosti. Protože nepipustíme zvyšující se nerovnost a pocit ohrožení v evropské spolenosti. Zmny, které se odehrávají ve spolenosti a ekonomice, si žádají nové politické reakce. Každý jednotlivec v Evrop dneška by ml mít možnost budovat svj potenciál. Nikdo by neml být zanechán sob napospas. 4. Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop

10 Naše cestovní mapa k Nové sociální Evrop je vizí budoucnosti sociální demokracie v lenských státech a v Evropské unii. Rádi bychom pemnili sociální stát tak, aby byl aktivní, investoval do oban, pedvídal problémy a zhodnocoval potenciál nikoliv aby zasahoval pouze tehdy, kdy se nco pokazí. Jde nám o pevedení pasivní podpory do nových píležitostí. Naše spolenosti blahobytu musí: Být zacíleny k plné zamstnanosti a celkové sociální inkluzi Zakládat se na udržitelnosti životního prostedí Být motivující zajišováním odrazových mstk k úspchu v každé ásti životního cyklu, ve spolenosti založené na vdní (knowledge-based society) Stavt na právech i povinnostech kolektivních právech na individuální píležitosti a odpovdnosti Usilovat o posílený sociální dialog Zapojovat obanskou spolenost do dialogu a partnerství Evropská unie a její lenské státy mohou toto init spolen, pokud budou vycházet z jasn stanovených strategií obsažených ve spolené cestovní map. V celé Evropské unii stojí vlády a politické strany ped rozhodnutími o reformách. Základní myšlenkou Nové sociální Evropy je, že smr reformních krok musí být totožný. Tímto totožným smrem je moderní sociální demokracie, kterou se jako dnešní socialisté a sociální demokraté snažíme vybudovat. Nová sociální Evropa musí být kolektivním poinem. Musíme obrodit naše spolenosti blahobytu na principu práv a povinností. Jednotlivec i vláda, stejn jako podniky, odborové svazy a další aktéi musí jasn chápat svá práva a povinnosti. Budování nového aktivního sociálního státu tak musí být souástí dynamického procesu participace za úelem rozvoje. Není lepšího zpsobu jak vybudovat Novou sociální Evropu, který by byl pro evropský lid relevantní. Tato cestovní mapa je relevantní pro rozhodnutí o reformách v každém z pti rozdílných podob evropského sociálního modelu: je relevantní pro kontinentální zem, stedomoské zem, Skandiávii, lenské státy ze stední a východní Evropy i pro Spojené Království. Pijetím spoleného smru dosáhneme toho, že se budeme vzájemn podporovat a nikoliv si pekážet, že se budeme inspirovat a ne si odporovat. Že budeme pln využívat své vzájemné provázanosti. *** Tato cestovní mapa je ucelenou strategií, v níž každá z úrovní demokracie místní, regionální, národní i Evropská míí stejným smrem k dosažení spolených cíl. Na všech úrovních demokracie musí socialisté a sociální demokraté pijmout nový pístup a nové nástroje, aby byli schopni elit dnešním výzvám. V této zpráv navrhujeme uinit Evropskou unii aktivním partnerem v úsilí stavt lidi na první místo. Investovat do lidí. Dosáhnout toto, aby Evropská unie byla založena na sociální tržní ekonomice a nestala se tržní spoleností. Sociální stát se bude vyvíjet pozitivním smrem aby usiloval o lepší budoucnost obyejných lidí pouze pokud si my, socialisté a sociální demokraté dneška, uvdomíme vzájemnou provázanost zemí, ve kterých žijeme a pracujeme. Musíme být aktivní na všech politických úrovních. Lepší spoluprací v rámci Evropské unie mžeme nesmírn mnoho získat. Hlavní poselství obsažené v tomto programu je, že nové veejné politiky a sociální dialog jsou zapotebí na všech úrovních. Politiky a dialog k dosažení prosperity, inkluze a udržitelnost, k vyvážení mocných sil trhu, které vedou k sociální exkluzi a zhoršení životního prostedí. Evropská unie má pro budoucnost našich sociálních stát nedozírný význam. Hájíme strategii, která staví na tech základních principech Evropské unie:

11 Konkurence mezi podniky Spolupráce mezi státy Solidarita mezi obany V Evropské unii mající 27 lenský stát nabízí tento pístup o tech pilíích nástroj využití vtší ekonomické síly rozšíeného jednotného trhu za úelem udržitelného rozvoje. S tím, jak v Evropské unii roste konkurence mezi podniky, vzrstá poteba spolupráce mezi lenskými státy a využití této rostoucí prosperity ve službách lidí. Nová sociální Evropa je novou vizí rozumného rstu k dosažení plné zamstnanosti, inkluzivních a udržitelných spoleností. Evropská unie nabízí obrovskou pidanou hodnotu. Evropská unie musí jednat za úelem: Posílení ekonomické spolupráce v rámci EU, která by podpoila vyšší rst a více kvalitnjších pracovních míst Zajištní spravedlivé a transparentní konkurence mezi podniky na jednotném trhu, vyhnutí se závodu o všechno a sociálnímu dumpingu Sledování udržitelnosti životního prostedí a boji proti klimatickým zmnám Zlepšení pracovních podmínek oban Podpory vzdlávání a získávání dovedností v inkluzivní spolenosti založené na vdní a podpory výzkumu, rozvoje a inovativnosti Podpory regionálního rozvoje Podpory evropského regionu, aby se stal nejsoudržnjší, nejkonkurenceschopnjší a nejudržitelnjší spoleností založenou na vdní na svt Zajištní sociální tržní ekonomiky, v níž veejné služby fungují na principu univerzality a podporují sociální inkluzi, soudržnost a hospodáský rozvoj V jáde jde o spoleenskou volbu. Volbu, jestli se za cílem ekonomické konkurenceschopnosti vydat horní i spodní cestou. Musíme založit naší strategii konkurenceschopnosti na naší výjimenosti vysoce kvalitní infrastruktue, veejných službách, ochran životního prostedí a nejrozvinutjších znalostech a dovednostech. Ve snaze konkurovat pi nízkých mzdách i životních standardech není pro Evropu žádná budoucnost naším receptem je konkurovat na základ naší výjimenosti. 4.1 Pokroková strategie plné zamstnanosti Bez dobe fungujícího sociálního státu není vysoké, stabilní a kvalitní zamstnanosti a bez vysoké, stabilní a kvalitní zamstnanosti není udržitelného sociálního státu. Pro evropský sociální model je toto klíová souhra. Proto je zapotebí podvojné strategie: dosáhnout plné zamstnanosti a zárove obrodit sociální stát. Uvdomujeme si, že obané nepijmou reformy, pokud s sebou nepinesou více kvalitnjších pracovních míst a dlouhodobý rst nebude bez reforem udržitelný. Za úelem dosažení plné zamstnanosti a obrození sociálního státu musíme využít všech úrovní demokracie místní, regionální, národní a evropské a všech našich rozmanitých nástroj. Tato strategie musí být koordinovaným a souasným úsilím lenských stát Evropské unie. Plná zamstnanost je klíovým cílem, který napomže naplnit mnohé naše plány související s Novou sociální Evropou: slouení hospodáského rozvoje a sociální inkluze, rovnost, aktivní stárnutí, vymýcení chudoby a podpora solidarity, abychom vyjmenovali jen nkolik. Prvním krokem je uinit zamstnanost ústedním cílem ekonomického plánování nikoliv rezignovat na stabilitu, ale vyvinout takové politiky, které se budou vzájemn podporovat. Musíme si uvdomit, že lidé dnes mní zamstnání daleko více než jejich rodie. Nikoliv proto, že by to bylo cílem samo o sob, ale protože se jedná o dsledek rychlejšího tempa globální ekonomiky a

12 promny technologií. Náš moderní zpsob života je zakotven v prostedí neustálé zmny. A tak to i zstane. My, socialisté a sociální demokraté, se budeme rozhodn potýkat s touto výzvou tím, že zajistíme nové formy bezpenosti, které umožní lidem elit zmn se sebedvrou. Naše budoucnost musí spoívat na bezpenosti v prostedí zmny musíme podporovat jednotlivce pi hledání a udržení zamstnání, pi rychlém a úinném pechodu z jednoho pracovního místa na druhé, zlepšovat potenciál oban po celý jejich profesní život. Pracovní trhy se musí stát inkluzivní. Musíme posílit instituce pracovního trhu a uinit dynamitjší souhru mezi veejným a soukromým sektorem. Hlavními principy musí být sociální dialog a sdílená odpovdnost všech aktér. Pokrokové politiky se musí v budoucnu souste ovat kolek následujícího poselství: nemžeme již nadále zaruovat pracovní místa na celý život ale mžeme ruit za to, že v budoucnu bude více míst a kvalitnjších, které stará místa nahradí. Záleží na tom vytvoit podmínky pro zajišování zamstnání nová a kvalitnjší pracovní místa v prbhu pracovního života jako novou cestu od zajišování pracovního místa. Zajišování zamstnání bude v budoucnu spoívat na nezdolatelném potenciálu lidí tžit ze zmny. Pjde o to investovat do lidí. K zajištní plné zamstnanosti musí lenské státy Evropské unie usilovat o následující: *** Musíme zavést novou, aktivní investiní politiku, která bude zamena k podpoe rstu prostednictvím klíových cíl Lisabonské strategie a vyzdvihne udržitelný rst jako podmínku reforem trhu práce Novou, aktivní politiku trhu práce založenou na nové, spravedlivé smlouv s nezamstnanými. Rámec práv a povinností státu a jednotlivc. Poskytování vysokých dávek v nezamstnanosti a pijímání aktivních politik trhu práce, zejména v oblasti vzdlávání a školení, za úelem podpory nalezení nového zamstnání a rekvalifikace v dob, kdy je lovk bez práce Nový pístup k zabezpeení zamstnanosti jako stabilní a trvalé perspektiv. Aktivní souhru mezi veejným a soukromým sektorem pi zajišování rekvalifikace. Bhem profesního života by mla být poskytována vyšší míra zabezpeení Slušnou práci založenou na rozumné minimální mzd urené kolektivními smlouvami nebo zákony v lenských státech. Podílet se na odstranní fenoménu chudých pracujících, a to i v problematickém sektoru šedé ekonomiky Dsledné prosazování opatení proti diskriminaci a aktivní integraci etnických menšin a imigrant do trhu práce Aktivity posilující úlohu a míru úasti sociálních partner, vetn tripartity Konkrétní rozvoj podnikové spoleenské odpovdnosti (corporate social responsibility, CSR) v rámci nových práv a povinností všech spoleenských aktér, vetn povinnosti pispívat do veejných financí a eliminovat nespravedlivé pracovní praktiky Vyjasnní práv a povinností zamstnanc veejného a soukromého sektoru v nevyhnutelných pípadech jejich masové nepotebnosti. Sdlení v pedstihu, které by umožnilo zavedení aktivních investiních opatení v zasažených obcích a regionech Zacílené politiky odstraování dlouhodobé nezamstnanosti, zvyšování zamstnanosti mezi mladými lidmi a staršími pracovníky, vetn druhé šance na vzdlání a zisk kvalifikace. Evropská unie mže pinášet nesmírnou pidanou hodnotu prostednictvím: Zavedení úinné ekonomické koordinace uvnit Hospodáské a mnové unie (EMU), vetn strategie souasného rstu a investic, kterou navrhuje PES. 2 To je pedpokladem dosažení vyššího ekonomického rstu a více pracovních míst jako základu pokrokových reforem trhu práce Vytvoení obecných ekonomických smrnic, které by obsahovaly koherentnjší rovnováhu mezi stabilizaními cíly vzhledem k inflaci a monetárním výsledkm a strategiemi tvorby reálných pracovních míst a rstu. Tyto obecné ekonomické smrnice by mly být základem 2 Acting Together and Simultaneously: Higher Growth and More Jobs [V souladu a souasn: Vyšší rst a více pracovních míst], dokument pijatý 26. íjna 2005 vedením a ministerskými pedsedy PES.

13 dosažení spojené hospodáské politiky podporující rst na evropské úrovni a zahrnovat novou adu návrh spojených se strategií rozumného, zeleného rstu. Podpory rad práce na evropské úrovni Vytvoení nové pracovní legislativy EU, která bude chránit zamstnance ped nejistými pracovními místy Znovuzahájení sociálního dialogu na základ tripartity v klíových otázkách jako celoživotní vzdlávání i zpsob, jak pracovat rozumnji, ne úmornji (working smarter, not harder). Zdokonalení dohledu, transparentnosti a skládání út u praktik spojených s podnikovou sociální odpovdností a zavedení základního souboru dohodnutých norem chování podnik Reformy rozpotu EU s cílem podpory finanního zajištní nových investic do výzkumu a vývoje, inovace, vzdlávacích politik a dalších lisabonských priorit. Politiky trhu práce a ofenzivní politika hospodáského rstu musí být základem vybudování dynamitjší evropské ekonomiky a nové sebedvry evropských zamstnanc; opravdové víry, že zmna neznamená hrozbu, ale nové píležitosti. Ekonomiky s moderní organizací práce a aktivními politikami trhu práce. Ekonomiky se siln rozvinutým sociálním dialogem, aby pracovní síly byly dobe pipraveny na zmny, abychom se s prmyslovými zmnami vyrovnávali pi zachování slušných pracovních a životních podmínek. 4.2 Znalosti a inovace klí k rozumnému a zelenému pokroku Nové technologie mohou pekonávat propast mezi ekonomickou a životním prostedí i mezi ekonomikou a lidmi. Evropa stojí ve vývoji nových technologií na ele, ale jsme teprve na poátku nové éry. Evropská strategie ekonomické konkurenceschopnosti by se mla zakládat na výjimenosti ve využívání nových znalostí a inovací spíše než na nízkých mzdách a nízkých standardech. Evropa zaostává ve vztahu k investicím do nových znalostí, jak na poli výzkumu a vývoje, tak vzdlávání a kvalifikace. V této chvíli dosahují výdaje na výzkum a vývoj nco málo pod 2% HDP. Evropský cíl investic o rozsahu 3% HDP vyžaduje zásadní zvýšení veejných i soukromých výdaj. Proto je nanejvýš záhodné uinit rozhodný závazek k navýšení investic. Ve vtšin evropských zemí je nutno restrukturalizovat veejné výdaje. Je teba zlepšit pobídky podnikových investic do vdní. University a další veejné výzkumné organizace musí navázat novou spolupráci s prmyslem a zdokonalit inovaní systémy. Díky vysoké návratnosti výdaj na výzkum a vývoj by evropská ekonomika mohla do roku 2025 narst o 10%. Investice do výzkumu a vývoje a inovací musí navíc pispívat k rozvoji a uvedení na trh udržitelných technologií za úelem odvrácení hrozby zmny klimatu a zajištní rovnováhy životního prostedí. Mnoho katastrofických událostí, které se v Evrop odehrály od roku 1980, je možno pipsat poasí a mimoádným klimatickým podmínkám: povodn, boue, sucha a horka. Nárst cen energií má nejvtší dopad na chudé miliony lidí v EU žijí v energetické chudob. Úinky zmny klimatu tento trend dále umocní a budou vyvíjet výrazn negativní tlak na ekonomický a sociální rozvoj v Evrop i ve svt. Široce pojatá transformace našich ekonomik smrem od tradiního špatného zacházení s pírodními zdroji a zaostávání na poli investic do vdní k novým, udržitelným technologiím a investic hledících do budoucna skýtá obrovský potenciál rstu. Každé investiní rozhodnutí je volbou mezi starými a novými, udržitelnjšími technologiemi mezi tradin pojatým rstem a rstem rozumným a zeleným. Nové ekologické technologie jsou klíem zvyšování sociálních standard a úrovn životního prostedí pi souasné podpoe rstu a tvorby pracovních míst. Musíme tento potenciál jednotného trhu uvolnit a vytváet nové poznání a inovace. K tomu bude zapotebí lepší regulace ne mén regulace. Projekt EU Galileo bude rovnž klíovým nástrojem pokroku k skutené, na inovaci budující evropské prmyslové politice. Touto cestou budou na evropské rovin podporovány poznání a inovace za cílem rozumného, zeleného rstu a tvorby pracovních míst. S píchodem nových technologií si spolenost zaala žádat více: obané chtjí rychlejší a lepší služby, vtší transparentnost a státní aparát, který jim bude více vycházet vstíc. My, socialisté a sociální demokraté, bychom mli stát v ele pi plnní tchto nových požadavk.

14 Za úelem podpory vdní a inovace jako klíe k rozumnému, zelenému rstu se Evropská unie a její lenské státy musí zamit na: Zásadní navýšení veejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, aby byl naplnn cíl 3% HDP tchto investic do roku 2010 Investice do udržitelných zdroj energie a energetické efektivity Zvýšení atraktivity evropských universit pro vdce a studenty Napomáhat navázání užších vztah mezi universitami, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem za úelem penesení výzkumu do inovací v ekonomickém sektoru Zavedení užší koordinace investic a podporu trans-evropských projekt Zavedení systematické výmny informací mezi inovaními institucemi Podporu vdní a inovací na jednotném trhu Zprovoznní projektu Galileo za úelem pokroku smrem k na inovacích založené evropské prmyslové politice Zakotvení užívání nových technologií ve veejných službách 4.3 Uit se od narození a po celý zbytek života Evropské spolenosti blahobytu nebudou konkurenceschopné výsledkem nízkých mezd nebo standard, ale díky výjimenosti ve vdní a technologiích. Uit se od narození a po celý zbytek života, od vysoce kvalitní dtské pée pes školy a univerzity k vzdlávání a kvalifikaci pro dosplé stojí v jádru Nové sociální Evropy. Je zejmé, zem, které trvale investují do dtí, vzdlávání a rozvíjení schopností budou schopny elit novým výzvám. Naše vzdlávací a peovatelské systémy musí uinit znaný pokrok, mají-li plnit nároky kladené moderní spoleností. Stavt dti na první místo znamená investovat do zvýšení jejich šancí v život. Naší první prioritou je proto uinit v našich evropských sociálních státech všeobecnou vysoce kvalitní dtskou péi natolik základní veejnou službou jako zdravotnictví nebo vzdlávání. Jedná se o posunutí kivky investic blíže smrem k dtem: zajišování raného vzdlávání, podporu rozvíjení sociálních a kognitivních schopností. Zvlášt dležité je to pro dti imigrant, nebo to pro n znamená první píležitosti k osvojení si jazyka a integraci. Naší druhou prioritou v oblasti vzdlávání je uinit naše vzdlávací systémy v Evrop inkluzivní a výjimené. Musíme dosáhnout toho, aby dti vycházející ze všech prostedí mly ty nejlepší šance na úspch v oblasti vzdlání od primárního školství po terciální. Uvdomujeme si, že tm, kteí potebují vzdlání a kvalifikaci nejvíce, se jí dostává nejmén. Nastal as zmny nastal as pro stanovení nových priorit našich investic do vzdlávání. Uvdomuje si, že lidé bez základní kvalifikace jsou vystaveni daleko vyššímu riziko nezamstnanosti a chudoby. To je nepijatelné. Chceme, aby tomu naše spolenost zamezila: musíme investovat více do sekundárního vzdlání a rozvíjení schopností, více do uovských obor, více do vzdlávání dosplých a zvyšování kvalifikace tch, kteí jsou zamstnaní, i tch, kteí jsou bez práce preventivní vzdlávací politika pro všechny. Píliš mnoho mladých lidí vychází základní školu, aniž by se následn dále vzdlávali. Znamená to trojí ztrátu: pro samotné mladistvé, pro naše dnešní spolenosti a pro naše spolenosti v budoucnu. Víme, že existuje jiný zpsob v nkterých lenských státech EU více než dv tetiny tch, kdo v souasné dob opouští školu, nastupuje na instituce vyššího vzdlávání. Jedná se o to, abychom pizpsobili naše systémy školství a zpístupnili vyšší vzdlání. Pokud se nám to nepodaí, tito obané a naše spolenosti riskují vyšší míru dlouhodobé nezamstnanosti, petrvávání chudoby a nižší šance pozdji dohánt existující deficit prostednictvím celoživotního vzdlávání. Naší tetí prioritou je uinit celoživotní vzdlávání integrovanou souástí našich vzdlávacích systém. Musí se stát základem evropské hospodáské výkonnosti, naší strategie vysoce kvalitních pracovních míst a našeho pojetí osobního rozvoje samotného. Záleží na každém obanovi, aby

15 chápal vzdlávání jako souást svých práv a povinností, ale také na kolektivních institucích, aby mu jako souást svých práv a povinností zajišovali k tomuto celoživotnímu vzdlávání reálný pístup. Uime rázný krok v oblasti našich investic do vzdlání. Evropa musí nalézt zpsob, jak zvýšit jeho hodnotu. Víme, že aby k tomu došlo, budou nezbytní vysoce kvalifikovaní lidí s motivací pokraovat ve vzdlávání po celý svj život. Nemlo by jich být jen pár, ale mnoho. Usilujeme o vzdlávací systémy bohaté na vdní, kde jsou si uitelé a žáci partnery a kde je vzdlávání neustále aktualizováno. Celoživotní vzdlávání se musí ve všech evropských státech stát skuteností. Tm, kdo nejvíce závisejí na vzdlávání a kvalifikaci mimo školu nezamstnaní a lidé s nízkou kvalifikací se dostává nejmén školících píležitostí. Nastal as to zmnit investovat do skutené druhé šance na vzdlávání všech, kteí to potebují, a jsou práv zamstnaní nebo bez práce. Ty šastné, kteí mají pístup k celoživotnímu vzdlávání, nalezneme ve velkých spolenostech, veejném sektoru, v obchod, bankovnictví nebo financích vždy v zamstnání na plný úvazek. Pokud nebudeme jednat, doplatí na to v dnešní ekonomice zejména ti, kdo jsou zamstnaní v malých podnicích, pracují na ástený úvazek nebo v tradiních službách a zvlášt starší pracovníci, ženy a mladí lidé. Naší tvrtou prioritou je pimt evropské zem k demokratizaci úasti na digitální spolenosti. Znevýhodnné osoby asto postrádají pístup a nevládnou nezbytnými schopnostmi, aby se mohli aktivn zapojit do spolenosti založené na vdní. Okolo 30-40% populace Evropské unie stále nemá nic nebo jen velmi málo z informaních a komunikaních technologií (information and communication technology, ICT). Revoluce ve vdní a technologii spolu s globalizací si žádají radikáln odlišný pístup k vzdlávání ve spolenosti a na trhu práce. Politiky blahobytu musí být reformovány, tak aby: Zavedly všeobecné poskytování vysoce kvalitní vzdlávací dtské pée pro malé i vtší dti Uinily dopady a výhody vzdlávání a kvalifikace neodvislé od socio-ekonomického prostedí a dalších forem znevýhodnní Zamezily pedasnému opouštní škol Zavedly právo na celoživotní vzdlávání pro ty, kteí postrádají základní kvalifikaci Zdokonalit systémy uovského vzdlávání, aby byly schopny rychle a relevantn reagovat na rizika delokalizace a strukturálních zmn v soukromém sektoru Pobízely podniky, aby s pedstihem upozorovaly na to, jaké odbornosti budou potebovat, ímž bude umožnna relevantní rekvalifikace v profesních kvalifikaních programech Zajišovaly trvalou aktualizaci výukových materiál a vybavení Zajišovaly hladký pechod mladých lidí ze školy do zamstnání Zvýšily investice do systému terciálního vzdlávání a reformovaly jej Demokratizovaly pístup a úast v digitální spolenosti Evropská unie bude sehrávat významnou roli pi budování našich spoleností založených na vdní: Musíme podporovat pobídky pro vzdlávání a kvalifikaci prostednictvím strukturálních a vzdlávacích fond EU Vzdlávací fondy EU by mohly být využívány jako podpora zajišování nového práva na celoživotní vzdlávání tch, kteí postrádají základní kvalifikaci Podpora úsilí vedoucího k ustavení inkluzivní informaní spolenosti, vetn lepší definice a naplování nových práv, stanovení úlohy veejných institucí a služeb pi šíení pístupu k digitálním technologiím a ustavení celoevropských mítek dosahování stanovených cíl Vzdlávání a kvalifikace musí být stát v jádru Lisabonské strategie Nejvtším jmním, které Evropa vlastní, jsou lidé naše pracovní síla. Evropa se musí podílet na pekonání pekážek, které udržují mnoho Evropan nedostaten kvalifikovaných a vn této pracovní síly. Vzdlání a dovednosti jsou souástí dynamické, aktivní politiky trhu práce, která zajistí, aby lidé mli schopnosti odpovídající potebám nových pracovních míst.

16 4.4 Dosažení opravdu rovných práv pro ženy a muže Dosažení rovnosti pohlaví bude vyžadovat pevratnou zmnu na poli sociálního státu a ekonomiky. Žádá si úsilí muž i žen, podnik, odborových svaz a vlády. Vyžaduje zmny nejen strukturální, ale i revoluní zmnu postoj. Na ele musí stát politické vedení a veejná aktivita. Petrvávající nerovnosti pohlaví musí být ešeny prostednictvím sociálního dialogu a reformy veejných politik tak, aby: Byla odstranna propast v píjmech mezi pohlavími a diskriminace na pracovišti Bylo dosaženo pimenjší rovnováhy mezi mateskými dovolenými u žen a muž Byly socializovány náklady na mateskou dovolenou Bylo ustaveno právo na pružnou pracovní dobu pro rodie a zamstnankyn v prbhu thotenství Byla regulována pracovní doba za úelem odstranní zvyklosti dlouhých pracovních dn Byla zvládána organizaní zmna vyplývající z mateských dovolených a pružné pracovní doby Byla individualizována sociální bezpenost, penze a daová práva Byly ešeny nerovnosti mezi pohlavími v penzijních systémech Byla zajištno pokrytí sociální ochrany žen v prbhu jejich problematické nezamstnanosti Bylo ustaveno takové rozvržení asu ve mst, které by umožnilo mužm a ženám vzájemn uspoádat práci, rodinu a obanské povinnosti. Dosažení rovných práv a píležitostí je klíovým cílem Evropské unie. Musí být prosazován daleko dynamitji prostednictvím nových politik a nového dialogu v rámci tripartity. Musí mu být pikládán vtší význam jako základní souásti naší strategie vysoce kvalitních pracovních míst a jako nástroje k dosažení sociální inkluze. Musí se stát souástí naší sdílené odpovdnosti na trhu práci a pilíem našich spolených práv a povinností ve spolenosti. 4.5 Aby se naše stárnoucí spolenost stala aktivní Evropská spolenosti stárne, což je zárove úspchem i vážným problémem. Lidí starších než 65 let, kterých je dnes jedna tvrtina populace EU, bude v roce 2050 pes 50% - díky zlepšujícím se podmínkám v práci a život a významným pokrokm v medicín. Zárove prudce stoupne pomr senior vzhledem k celkové populaci nezamstnaných v EU-25 z 37% v roce 2003 na 48% v roce 2025 a 70% v roce Znamená to, že na jednoho penzistu bude v roce 2050 vycházet mén než 1,5 zamstnance, zatímco dnes na nj vychází tém ti. elíme dvojí hrozb: základní trend ukazuje, že penzijní systémy budou nevyhnuteln velmi zatíženy. Zárove nastanou potíže pi zajišování pijatelné úrovn zamstnanosti v sociálních službách, zdravotnictví, vzdlávání a dalších veejných službách. Takové jsou vyhlídky, pokud budeme sedt se založenýma rukama. Ale my nebudeme pasivní budeme aktivní. Postavíme se této výzv elem po našem zpsobu. Reformní agenda zahrnuje strategii o tech pilíích: Zaprvé a nejpednji musíme dosáhnout toho, aby více lidí pracovalo. To je nejlepší zpsob, jak uinit penzijní systémy udržitelné a zajistit, aby ve veejných službách bylo dostatené množství rukou. Z tohoto dvodu musíme uskutenit naší pokrokovou strategii plné zamstnanosti. Znamená to: Snížení míry nezamstnanosti prostednictvím masivních investic a reforem trhu práce a vzdlávacích systému Zvýšení míry zamstnanosti žen a mladých lidí Umožnit starším pracovníkm zstat v zamstnání déle díky adaptovanjším a nediskriminujícího trhu práce Vtší inkluzivitu a lepší integrace imigrant a menšin na trhu práce

17 Novou strategii inkluzivní politiky pro zranitelné osoby, která bude podporovat ty, kdo mohou pracovat Zadruhé musíme po našem zpsobu reformovat naše systémy sociální ochrany v dchodovém vku a systémy pée ve stáí. Pokud tak neuiníme po našem zpsobu, založeném na sociální spravedlnosti a solidarit, doplatí na to lidé ze znevýhodnných skupin, kteí se ve stáí propadnou do chudoby. Proto je životn dležité, aby byly zachovány a v nkterých evropských zemích dokonce zkvalitnny záruky minimálních dchod, které zabrání chudob penzist. Soukromé spoení mže sehrávat svou úlohu jako doplnk penzí, nemlo by však nahrazovat roli veejného zajištní. Státní dchody v prvním pilíi by opravdu mly být doplovány povinným spoením pi práci, akoliv ve veejném zajištní je teba zohlednit systémové nerovnosti v zamstnání napíklad mezi muži a ženami. Mly by být prosazovány dchody na trhu práce vycházející z kolektivních smluv, aby v budoucnu sehrávaly ješt dležitjší úlohu jako souást ucelenjší a spravedlivjší penzijní strategie a naší strategie plné zamstnanosti. Zatetí my, socialisté a sociální demokraté, musíme stát v ele úsilí o nový, aktivní pístup ke stárnutí. Evropské zem se musí v budoucnu soustedit na kvalitu života, zdraví a inorodost jako nový životní styl zakládající se na právech a povinnostech. Pouto mezi inorodostí a zdravím je silné i v pokroilém vku. Staí lidé tak mohou spolenosti pispt více než jen placenou prací v ranjším stáí. Tento jejich píspvek by mohl zahrnovat i dobrovolné práce a mnoho dalších inností až do pokroilého stáí. Starší obané mají cenné vdomosti a zkušenosti, jimiž mohou pispt a o nž se mohou dlit. Veejné politiky musí být reformovány tak, aby penze a pée ve stáí mly podobu podle našich pedstav: V celé Evrop je teba dokonit reformu penzijních systém za úelem dosažení toho, že starší lidé budou moci poítat s odpovídajícími, spravedlivými a z finanního hlediska udržitelnými dchody, které nereprodukují sociální nerovnosti Pijetí nového, aktivního a preventivního postoje ke stárnutí Musí být zajištna pée pro velmi staré lidi Musí být vyvinut nový zpsob sdílení naší spolené odpovdnosti za péi ve stáí Evropská unie mže k úsilí lenských stát pispt tím, že se bude soustedit na: Prosazování vyššího nárstu kvalitnjších pracovních míst, jehož bude dosaženo prostednictvím strategie koordinovaných investiních politik PES Prosazování penzijních reforem na principech pimenosti, spravedlnosti a finanní udržitelnosti, která zajistí, aby penzijní systémy nebyly diskriminaní k ženám i mužm Zajištní práva na dchod u sthujících se lidí, vetn migrujících zamstnanc 4.6 Sociální inkluze a soudržnost Vysoké poty Evropan, kteí žijí v chudob 68 milion jsou chudí, nebo vystaveni riziku chudoby volají po zásadním zdokonalení evropského sociálního pístupu. Ztráta zamstnání nesmí znamenat chudobu pro nezamstnané a jejich rodiny. Postižení i stáí by s sebou nikdy nemly nést nouzi. Dti by nemly vyrstat bez správné výživy, vysoce kvalitního vzdlání a práva na dobe prožité dtství. Považujeme plnou zamstnanost za základní prvek inkluzivní spolenosti. Potebujeme lepší sociální opatení a ne mén sociálních opatení protože prosazování lepších inkluzivních politik s sebou pináší obrovský potenciál prosperity a blahobytu. Tyto politiky musí být ve svém pístupu komplexní. Nemohou být omezeny na poskytování záchranné sít minimálního píjmu.

18 Naše ambice, spolenosti založené na principu inkluze a soudržnosti, se musí zakládat na rozsáhlé reformní agend ve všech evropských spolenostech blahobytu agend, jejíž souástí je pée o dti, vzdlávání a kvalifikace, reformy trhu práce a sociální ochrana. Tm, kdo to potebují, musí být dána lepší šance na integraci do pracovního života a spolenosti. Musí též zahrnovat veejné politiky, které se vztahují ke spoleenské participaci: bydlení, doprava, kulturní zdroje, podíl na demokracii a vládnutí, obanská spolenost a digitální inkluze ve vznikající informaní spolenosti. Sociální inkluze proto vyžaduje ústední strategii sociální, ekonomické, kulturní a politické participace. V celém tomto úsilí má podstatný význam veejný sektor. Pi modernizaci našich veejných služeb a politik inkluze musíme rovnž porozumt tomu, jak sem zapojit naši koncepci práv a povinností. Obané, jimž hrozí vylouení, mají právo na zaazení do spolenosti, ale také odpovdnost svému vylouení pedcházet. Tento pístup k sociální politice s sebou nese následující poselství: Mžete toho hodn nabídnout, mžete se prosadit, mžete rozvíjet svá nadání, máte na dosah lepší život. Když iníme naše spolenost aktivní a zcela inkluzivní, je zapotebí zajistit budoucnost veejných služeb v celé Evropské unii prostednictvím legislativního rámce, který je zabezpeí. Musí existovat jasná dlící ára mezi tržní ekonomií a zajišování veejných služeb všem obanm ve spolenosti. Petrvávající pítomnost chudoby a nerovností v Evrop vyžaduje nový sociální pístup, pítomný v Nové sociální Evrop: Závazek prosazovat na státní a evropské úrovni ucelenou ústední strategii boje s chudobou, která se bude zakládat na sociální, ekonomické, kulturní a politické participaci Dosažení plné zamstnanosti a navýšení lidského kapitálu jako prostedek boje s chudobou mezi nezamstnanými, pasivními výdlenými osobami a tmi, jejichž mzda je nízká Možnost zamstnání žen prostednictvím všeobecné pée pro dti a zajištní pée ve stáí Podpora veejných služeb jako ústední nástroj k zajištní inkluze a zabezpeení všeobecného pístupu k tmto službám v celé Evropské unii Role Evropské unie musí být soustedna na: Zavedení nové rámcové smrnice týkající se služeb obecného ekonomického zájmu Stanovení sektorových smrnic pro zdravotnictví a sociální služby, které zajistí, že nebudou podrývány tržní konkurencí Provedení závazných vyhodnocení sociálního dopadu navrhované legislativy EU Posílení sociální soudržnosti v celé Evropské unii prostednictvím strukturálních a kohezních fond 4.7 Diverzita a integrace bez ní to nepjde Imigrace do Evropy s sebou v posledních letech pináší nové výzvy a dilemata. Je teba vyváženého a koherentního postupu, jak se vypoádat se všemi jejími rovinami. Jako socialisté a sociální demokraté trváme na respektování základních práv jednotlivc. Dobrou zprávou je, že Evropa jako region diverzity, míru a prosperity je místem, kam se lidé chtjí sthovat, a už jako imigranti nebo uprchlíci. Imigrace je pro evropské spolenosti blahobytu pozitivem a je pro n významná, nebo do Evropy zanáší lidský potenciál, nové dovednosti a nadání. Imigrace celkov pozitivn psobí na evropskou ekonomiku, protože vstupem více lidí na trh práce byla v klíových sektorech zaplnna ada pozic, jejichž poteba nov vznikla. Druhou stranou mince je skutenost, že rostoucí imigrace do Evropy v posledních letech dala vzniknout problémm s integrací a vzbudila mezi ástmi našich populací nový pocit nejistoty. Stala se z nich živná pda pro populistická politická hnutí a podnítila vznik nových krajních pravicových stran a v nkterých zemích nepátelské naladní proti lidem v pohybu. Akoliv integrace není sama o sob udržitelným ešením, je souástí ešení kritického stárnutí evropské populace, k nmuž dojde v nadcházejících letech. Imigrace nemže být udržitelnou alternativou k dosažení plné zamstnanosti Evropan i alternativou k dosažení inkluzivních trh

19 práce. Imigrace nemže a nemla by být užívána jako nástroj odkládání reforem, které naše spolenosti blahobytu v dsledku demografického stárnutí vyžadují. Bude-li k ní pistupováno správn, imigrace do Evropy se mže pesto podílet na uskuteování nového pokroku a dynamiky nejen prostednictvím kvalifikovaných, ale i mén kvalifikovaných imigrant, kteí mohou zaplnit prázdná pracovní místa v klíových sektorech ekonomiky. Imigraci a naši souasnou imigrantskou populaci je však zásadním zpsobem zapotebí promnit v pozitivní a dynamický faktor v našich spolenostech. Za tímto úelem musí lenské státy EU zmnit svou politiku ve vztahu k imigraci a imigrantm obecn. Evropským zemím se zkrátka nedaí úspšn imigranty integrovat. To je dvodem, pro v Nové sociální Evrop musí imigrace a integrace jít ruku v ruce. Na imigraci je teba nahlížet ve svtle našeho spoleného úsilí zajistit více kvalitnjších pracovních míst v naší pokrokové strategii plné zamstnanosti. Bez podstatného zlepšení zamstnanosti v evropských spolenostech blahobytu se integrace imigrant nezdaí a ti budou dohnáni do sektoru neformální ekonomiky, na erný trh práce. Vždy jsme trvali na respektu k rozmanitosti, na toleranci a základních právech pro všechny. Nyní vyvstala nepopiratelná poteba dosáhnout v otázce imigrace nového konsensu. Vyvstala poteba jasného narativu o naší diverzit a spolené budoucnosti. Poteba otevít kohoutky legální imigrace, protože alternativou k ní je erná ekonomika, skrytá nezamstnanost a nová forma sociálního vylouení. Poteba vypoádat se s ilegální migrací. Poteba bránit základní práva imigrant a žadatel o azyl. Poteba mnohem lepší integrace imigrant do spolenosti. V Evropské unii musí vzniknout spolená imigraní a azylová politika, spolen s existencí mocného, erstvého úsilí o pozitivní integraci v našich lenských státech. Tato spolená politika musí vycházet z evropské solidarity mezi lenskými státy a zemmi pvodu imigrant. Pirozenými výchozími body je sdílení náklad a závazk a budování na právech a povinnostech všech. Je teba soustedit pozornost na pímou spoluprácemi se zemmi pvodu imigrant vedoucí k podpoe spoleného rozvoje, legální migrace a potýkání se s tou nelegální. Je teba koherentního a uceleného evropského pístupu, který bude vycházet z pokrokovém sdíleném zájmu a dlouhodobé spolupráci. Migrující pracovníci nejsou ekonomickým nárazníkem obchodních cykl v evropské ekonomice a nemly by za n být považováni. Píliš mnoho pisthovalc stále pracuje ve sfée neformální ekonomiky. Podmínky, za nichž pracují, nejsou v souladu s pracovními právy a normami. Tito migrující pracovníci nejsou chránni. V Nové sociální Evrop musí být nové veejné politiky, které budou bojovat s vykoisováním. Musíme zajistit, aby principy lidské dstojnosti a slušného zamstnání byly všeobecn respektovány, jak stanoví Evropská charta základních práv. Kohoutky nelegální imigrace musí být uzaveny na základ úinné spolupráce mezi lenskými státy uvnit Evropské unie. Stále dochází k porušování lidských práv, jejímž dsledkem je smrt a týrání. Práce z donucení, otroctví a obchod s lidmi musí být rázn potírána prostednictvím výrazn zdokonalené, integrované kontroly vnitních hranic i vtší solidarity a sdílení bemen souvisejících s pijímáním pisthovalc, kteí byli vykoisováni. K odpovídající ochran imigrant je zapotebí sankcí. My, socialisté a sociální demokraté, máme ped sebou poádnou práci s podporou pijímání pisthovalc do našich spoleností. Usilujeme o to stát na ele úsilí o ustavení spojenectví civilizací, jehož souástí je i úcta ke kulturní a náboženské rozmanitosti v souladu s Evropskou chartou základních práv. Boj proti rasismu a xenofobii musí vycházet ze strategií integrace a plné zamstnanosti. Musí být navázán daleko obsáhlejší dialog s pisthovalci a komunitami etnických menšin, zejména evropskými muslimskými komunitami. Dialog musí být rovnž navázán mezi Evropou a jednotlivými islámskými zemmi. Integrace imigrant musí také vycházet z práv a povinností. Práv na rovné zacházení a žádnou diskriminaci ve spolenosti a na trhu práce. Povinností uit se jazyk dané zem jako pedpokladu integrace, respektovat evropské hodnoty jako rovnost mezi ženami a muži, povinností pispívat spolenosti. Tyto práva a povinnosti jsou životn dležitými základy dvry, respektu a soudržnosti mezi všemi spoleenskými skupinami. Mnoho lenských stát dává dobré píklady úspšné integrace založené na rovných právech a povinnostech a nových partnerstvích a veejný sektor je pokrokovým píkladem zajištní rovných práv na trhu práce.

20 Socialisté a sociální demokraté, Evropská unie a její lenské státy musí aktivn spolupracovat a pomáhat zemím pvodu pisthovalc k novému pokroku jako souásti boje proti skuteným píinám migrace: chudob a nedostatenému rozvoji. Jedná se o souást mnohem rozsáhlejšího procesu odstraování pvodních píin spoleenského neklidu, porušování lidských práv, obanských válek a dokonce terorismu. Trváme na vzniku nového kodexu imigrace na úrovni EU, aby lenské státy Evropské unie mohly pijmout imigraní politiku, která bude založen na jasných kritériích a mravech. Migraní politika by se mla vyhýbat odsávání intelektu z rozvojových zemí a namísto toho podporovat cirkulaci mozk prostednictvím flexibilního píchodu, odchodu a návratu ekonomických migrant. Imigraní a integraní politika musí být reformovány tak, aby: Podporovaly integraci pisthovalc v rámci práv a povinností, rovného zacházení a absence diskriminace Spojovala na národní úrovni pravidla pro pijímání a integraci ve spolenou strategii Budovala dvru ve zvládání migrace a vyrovnávala se s problémy integrace, zvlášt na úrovni místních komunit Zakládala právo a povinnost pisthovalc nauit se jazyk zem, kde se usidlují Zajišovala integraci dtí pisthovalc prostednictvím dtské pée a vzdlávacího systému Bojovala s nelegálním zamstnáváním, nejistými pracovními podmínkami a vykoisováním, skrze finanní pokuty udlované zamstnavatelm Narýsovala ucelenou politiku integrace pisthovalc na trh práce, vetn veejného sektoru Sledovala flexibilní možnosti píchodu a odchodu pro kvalifikovanou imigraci v partnerství ze zemmi pvodu na základ konceptu cirkulace mozk. Na úrovni EU musíme: Ustavit v rámci EU spolenou proceduru pijímání ekonomických pisthovalc, ve spojení s koordinací státem urovaných pijímacích politik Bezvýhradn dodržovat Spolené základní principy EU týkající se integrace Postavit se do ela budování spojenectví civilizací Integrovat vypoádávání se s vlnami migrace do rozvojové politiky EU, vetn ustavení nového partnerství se zemmi pvodu Podporovat hlubší porozumní spoleným evropským hodnotám Posilovat spolupráci a technickou pomoc mezi pohraniními službami lenských stát a úadem FRONTEX (European Agency for the Management of Operational Cooperation at the External Borders) jako souást ochrany základních práv migrant a potírání obchodu s lidmi 4.8 Slušné zamstnání náš globální cíl K vybudování silné Sociální Evropy potebujeme silnou sociální rovinu globalizace. Nová sociální Evropa stojí za agendou Slušného zamstnání, kterou pedložila ILO a která klade draz na tveici strategických cíl: zamstnání a vznik živností, pracovní práva, sociální ochranu a sociální dialog. Nová sociální Evropa bude podporovat integraci agendy Slušného zamstnání do relevantních politik EU, nap. rozvojové a obchodní politiky. Agenda slušného zamstnání je rovnž integrovanou souástí dlouhodobého ešení lidí v pohybu, nebo vytváí v rozvíjejících se zemích podmínky stability a prosperity a v dlouhodobé perspektiv snižuje nápor nelegální migrace do Evropy. Agenda rozvoje bude nadále zahrnovat více než jen slušné zamstnání socialisté a sociální demokraté se musejí angažovat i v této agend. V globalizovaném svt je nutn zapotebí nové rovnováhy mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zemmi. Mla by zapoít nová debata o tom, jak tuto rovnováhu ustavit. Ústední souástí ešení musí být dosažení Cíl tisíciletí (Millenium Goals) OSN. Evropská unie a její lenské státy by mly posilovat dialog s ostatními industrializovanými a rozvíjejícími se zemmi ve vci klíových témat, které pi

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES)

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) DOPORUENÍ RADY ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského spoleenství, a zejména na lánek

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Reforma zákonného dchodového pojištní Zásadní reformy dchodového systému byly realizovány

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Aktuální problémy v ošetovatelství Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Historie Zákon.96/2004 Sb., vzdlávání neléka Ukonení vzdlávání sester na 4-letých SZŠ Vzniká nový obor zdravotnický asistent Zahájení kvalifikaních

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Lisabonská strategie z pohledu zdravotnictví a sociáln

Lisabonská strategie z pohledu zdravotnictví a sociáln Lisabonská strategie z pohledu zdravotnictví a sociáln lních věcív Brno, 25. listopadu 2005 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu člen Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku www.cabrnoch.cz

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 4. zasedání zastupitelstva města dne: 25. 4. 2013 Bod pořadu jednání: Aktualizace indikativního seznamu IPRM Liberec zóna Lidové sady Zpracoval: Ing. Michal

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna 2007. k cyklu Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu

PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna 2007. k cyklu Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna 2007 k cyklu Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu Pracovní texty jsou ureny k výuce ve tíd. Jsou interním výukovým materiálem, nelze je rozšiovat nebo používat v jiných školících

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekonomicko-správní Ústav ekonomiky a managementu DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Bc. Marcela Rybyšarová VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Ing. Radim Roudný, CSc.

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta

Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta leden 2011 Úvod Hradec Králové je historicky cyklistické mčsto. Cyklistické stezky vybudované v 80. letech okolo

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující sociální zalenní uživatele do spolenosti 1 Koncepce podpory

Více

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz

Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz Ondřej Hykš ondrej.hyks@vse.cz International Organization for Standardization Mezinárodní organizace Mezinárodní organizace pro normalizaci Dokumenty ISO Mezinárodní normy Technické specifikace (TS) Technické

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Vít Suchánek, ÚZK Konference ITAPA 2003 Bratislava, 28.10.2003 Resort ÚZK Obdoba SÚGKK v eské republice, kompetence v oblasti zemmictví a katastru nemovitostí

Více

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3%

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13.

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13. SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn r.. CZ.1.07/1.4.00/21.1559 to je název projektu, který zaíná realizovat od 1. bezna 2011 ZŠ Tyršova 913 ve Frenštát pod Radhoštm. Projekt byl schválen v

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Koordinování kolektivního vyjednávání

Koordinování kolektivního vyjednávání Kolektivní vyjednávání a sociální dialog ve verejných službách 4. Konference EPSU o kolektivním vyjednávání Koordinování kolektivního vyjednávání Nástin soucasné politiky EPSU v otázce kolektivního vyjednávání

Více