Deterministické jádro HAVAR-DET systému HARP

Transkript

1 Doumetce projetu VG bezpečostího výzumu MV ČR Determstcé jádro HVR-DET systému HRP Pops metody determstcého jádr HVR-DET utoř: Ig. Petr Pech CSc. Prh 011 Ig. Emle Pechová 1

2 otce V předládé zprávě je popsová ód s roymem HVR-DET terý je totoţý s determstcým jádrem systému HRP Hzrdous Rdoctvty Propgto vyvíjeým v rámc projetu Bezpečostího výzumu MV ČR 010 ţ 013 č. projetu VG Umoţňuje odhdovt rdologcé ásledy úu tvty do tmosféry její trsport ompoetm ţvotího prostředí. Práce shruje součsý stv terý je výsledem s dváctletého vývoje zhájeého v EGP Prh porčujícího s podporou dlších projetů. Fyzálí model vychází z lscého gussovsého modelu s mplemetcí ověřeých dílčích submodelů. Kromě vrty přímočrého šířeí je vyvut segmetový Gussův model SGPM terý umoţňuje sychrozc dymy úu šodlv s rátodobým hodovým předpověďm dlších 48 hod. Produt HVR-DET má plě tertví podporu j př zdáváí prmetrů dsperzího depozčího gesčího modelu t př tertvím zobrzováí celé šály rdologcých výstupů smulc růzých protoptřeí obrzovce v čsé v pozdějších fázích ehody. Tto lze testovt ole vlv vrblty hodot vstupích prmetrů resp. pouţtí ltertvích fyzálích submodelů t přípdě odhdovt stupeň ozervtvost geerových výstupů. tuálí popsová verze HVR-DET je součsě urče pro dlší rozvoj z hleds potřeb ÚJV Řeţ dvze ENERGOPROJEKT vývoj vlstích modulů př. eoomcého zdrvotího s podporou řeštelsého týmu z Ústvu teore formce utomtzce V ČR v rámc projetu Bezpečostího výzumu MV č. projetu VG

3 Obsh otce... Obsh Vývoj determstcé verze ódu HVR-DET... 5 Fyzálí model šířeí zečstěí v důsledu úů rdotvty do tmosféry lscé Gussovo přblíţeí Rovce přímočrého šířeí gussovsé vlečy Vyjádřeí ejdůleţtějších dílčích efetů gussovsého modelu vlečy Dsperzí prmetry y x z x Stoveí efetví výšy vlečy h ef Vlv blízostojících objetů Vlv zvlěí teréu loálí drsost teréu Vertálí profl rychlost větru drsost teréu Výš přízemí směšovcí vrstvy H mx Grup vypouštěých uldů přblţé zhrutí rozpdových řetězců Modelováí rdčí stuce pro orétí loltu jderého zřízeí Defce dsrétí prostorové sítě pro umercý výpočet Krátodobé dfúzí odhdy v termíech dsrétí prostorové sítě Odhdy záldě Gussov přblíţeí Odhdy rozptylu pomocí BOX-modelu Modelováí čsového vývoje přízemí objemové tvty př postupu mru d teréem Depozce rdouldů zemsém povrchu Krátodobý ftor suchého vypdáváí uldů FLLOUT Krátodobý ftor vymýváí příměsí tmosfércým sráţm WSHOUT Modelováí čsového vývoje rdčí stuce přímočré šířeí Plošé rozloţeí tvt dáve zářeí resp. jejch úvzů př zvoleé dsrétí sít Hodoceí rdčího ztíţeí obyvtelstv v důsledu úů rdouldů z jderého zřízeí do tmosféry Metod hodoceí rdčí zátěţe Rdčí zátěţ v důsledu růzých cest ozářeí Vější ozářeí z rdotvího mru Vější ozářeí od zemsého povrchu otmového suchým morým spdem Vtří ozářeí př hlc vzduchu obshujícího rdotví příměs přímý průchod mru d teréem Vtří ozářeí v důsledu hlce vzduchu otmového resuspezí rdouldů dříve depoových zemsém povrchu Vtří ozářeí z gesce potrvových produtů otmových tmosfércým spdem Pouţté dávové ftory Modelováí čsového vývoje rdčí zátěţe během přechodu mru d teréem Dymcý gesčí model systému HVR-DET Přblţé zhrutí čsově prostorově proměých podmíe šířeí zečstěí Meteorologcé vstupy lgortmus segmetového Gussov modelu SGPM lýz čsé fáze ehody Smulce 1. fáze pohybu ţdého segmetu úu

4 6.3. Smulce. dlších fází pohybu ţdého segmetu úu příčé uášeí podle meteorologcých sevecí Dceřé produty v umercém schémtu SGPM Výpočet chrterst šířeí rdouldů v pozdějších fázích ehody Určeí plošé tvty rdouldů depoových teréu Určeí dlouhodobých čsových tegrálů měré tvty rdouldů depoové teréu Určeí dlouhodobých čsových tegrálů objemové tvty rdouldů v přízemí vrstvě vzduchu v důsledu procesu resuspeze Soups vzthů pro výpočet rdčí zátěţe od růzých cest ozářeí Vější ozářeí z rdotvího oblu postupujícího d teréem Vější ozářeí z rdotvty uszeé zemsém povrchu Vtří ozářeí př hlc otmového vzduchu Vtří ozářeí př ozumc otmové potrvy Rdčí zátěţ od všech uldů všech cest ozářeí Subsystém pro zobrzováí výsledů Přeos výsledů ze záldího modulu do subsystému zprcováí výsledů Dv stupě geerováí výsledů Implctí výstupy Formát mplctích výstupů z HVR-DET Výstup výsledů záldě tertví volby Zobrzovcí grfcý modul Výstupy ormlzových měrých tvt rostlých ţvočšých produtů Výpočet rtcých ormlzových jedotovou depozc měrých tvt v ţvočšých produtech: Výpočet plošého rozloţeí rtcých měrých tvt olem zdroje bsolutí hodoty pro orétí scéář Výpočet ormlzových ročích vtřích příjmů tvty v důsledu poţíváí otmové potrvy Referece Přílohy Příloh 1: Pozámy e zjedodušeé prmetrzc sutečých fyzálích dějů Příloh : Čsový tegrál depozce Cs-137 pro růzé tvry orečí stíící fuce Et Nové schém výpočtu úvzu dávy z dlouhodobé gesce pro jedce trvle ţjícího v otmovém prostředí

5 1 Vývoj determstcé verze ódu HVR-DET Dílčím výsledem vývoje progrmových prostředů pro posouzeí rdologcých důsledů mmořádých úů rdotvty do ţvotího prostředí byl původí produt HVR [11] z rou 000. Od té doby byl systém zdoolová v rámc podpory projetu Progrm výzumu vývoje č.6/003 SÚJB - Výzum jderé bezpečost rdčí ochry pro potřeby dozorého orgáu: Vývoj progrmového vybveí pro hodoceí rdologcých důsledů vážých hvárí. Výsledem bylo rozšířeí ódu pojmeové HVR-RP terý umoţňuje romě determstcých výpočtů plovt té moderí prvděpodobostí přístup v posuzováí důsledů rdčích ehod. Dlší vývoj byl podmíě utostí ceptovt j ové zlost v oboru t zlepšující se vltu podrobost vstupích údjů včetě dostupost meteorologcých předpovědí prostorové mříţ olem jderého zdroje. Teto tred byl zhrut př dlších prcích v rámc podpory GČR př řešeí grtového projetu č. 10/07/ Metody smlce výsledů mtemtcého modelu šířeí šodlv s reálým pozorováím vyvíjeé pro podporu rzového řízeí. Cílem projetu bylo zvedeí prvděpodobostího přístupu do hodoceí rdologcého rz dále zpřesňováí modelových predcí úroví zečstěí záldě smlce předpovědí s měřeím přcházejícím z teréu. Přtom je třeb vycházet z lýzy šířeí eurčtostí vstupích prmetrů modelem zloţeé mohoásobém vyvoláváí determstcého jádr systému s perturbcem vstupů. Je evdetí ţe tové determstcé jádro musí být tol rychlé by bylo moţo zvládout v reálém čse řádově tsíce relzcí výstupích rdologcých velč porývjících j čsou t pozdější fáz ehody. N druhé strě pouţtý lgortmus modelováí dsperze šodlv v tmosféře jejch depozce zemsém povrchu ásledý prů potrvím řetězc směrem člověu musí posytovt dosttečě přesé odhdy doumetováo rozšířeím v přládé plčí stud [3]. Z těchto hledse se pouţtý lscý gussovsý přístup jeví jo přměřeý omproms mez oběm protchůdým poţdvy. Smoté determstcé jádro ozčové zde dále jo HVR-DET teré je předmětem popsu v této publc je vrţeo pro smostté modelováí průu zečstěí do ţvotího prostředí v oblstech: Rychlých smulcí vlvu zváděí růzých protoptřeí výběru optmálích procedur záldě ušetřeých dáve to vše s vyuţtím tertvích vstupů bezprostředí grfcé presetce výsledů obrzovce; Prováděí vrtích výpočtů s mmálí dobou odezv s ejrůzějším scéář pro bezpečostí zprávy pro exstující jderé zdroje přípdě př bezpečostích rozvhách u potecálího ového zřízeí; Prověřováí vlvu omálích meteorologcých stucí výstupy vlvu růzě zdávé dymy úu moţost provádět PS-Level 3 lýzy s dlouhodobým meteorologcým sevecem; Vyuţtí šroých tertvích moţostí práce systému HVR-DET potecálím uţvtel pro výuu šoleí smulce s ole tuálí meteorologcou předpovědí retrospetví lýzy s hstorcým meteorologcým dty vyuţtí ole rchvů zdrojových čleů úu scéářů růzých předchozích běhů ebo meteorologcých sevecí; Prováděí rychlých testů vlvu vrblty důleţtých prmetrů modelu ejrůzější výstupy stude seztvt dy je moţo efetvě vyuţívt eje ole zdáváí 5

6 modfových hodot vstupů z obrzovy ýbrţ bezprostředí opováí výpočtů s ltertvím fyzálím submodely dílčích efetů rozptyl v tmosféře mgrčí vzthy pod.. V předládém metodcém muálu jsou dále zhruty změy rozšířeí progrmového ódu HVR-DET oprot metodce pouţté v původím progrmu HVR [11]. Tto rozšířeí se týjí zejmé: lýzy čsé fáze ehody chrterst šířeí rdouldů v pozdějších fázích ehody doplěí vzthů pro výpočet rdčí zátěţe od růzých cest ozářeí subsystému pro zobrzováí výsledů mplctí výstupy výstupy záldě tertví volby omprtví běh zobrzovcího grfcého modulu výpočtu ormlzových měrých tvt rostlých ţvočšých produtů rozšířeí gesčího modelu o dlší plody ţvočšé produty. Vyvutý lgortmus vychází z umercého výpočtu všech gussovsých segmetů ve všech jejch dlších fázích pohybu řízeého hodovým meteorologcým předpověďm. Výsledá superpozce umoţl v čsé fáz podrobě popst 4 záldí řídící velčy objemové tvty v přízemí vrstvě vzduchu jejch čsové tegrály měré depozce rdotvty teréu jejch čsové tegrály depozce teré umoţí odhdovt rdologcé důsledy v čsé fáz ehody. Progrm HVR-DET do důsledů rozvul ft ţe poud jţ je jedou provede zdlouhvější výpočet čsé fáze určey čtyř záldí řídící velčy v čsé fáz p jéolv odhdy v pozdějších fázích lze rychle odvozovt z těchto velč pomocí rychlých jedoduchých tegrcí v čse. Proto systém bízí progresví efetví prcp tertví overzce př poţdvcích ejrůzější typy výsledů přčemţ dává uţvtel moţost výběru prtcy jýcholv výstupů. Fyzálí model šířeí zečstěí v důsledu úů rdotvty do tmosféry lscé Gussovo přblížeí V této ptole shrujeme záldí přístup pouţtý v předchozí verz produtu HVR z r.000 [11]. Mtemtcá smulce musí respetovt sloţtost trsportu tvty ţvotím prostředím reprezetovou řetězcem jedotlvých vzájemě provázých submodelů. Záldím úolem je modelováí omplového procesu šířeí exhlcí v ovzduší př uvţováí reálé meteorologcé stuce během perody výpustí sutečého reléfu drsost teréu fyzálích prmetrů vypouštěých vzduš dlších loálích chrterst přčemţ musí být zohleděy mechsmy rdotvího rozpdu příměsí terce vlečy s oolím prostředím vedoucí vymýváí vypdáváí příměsí jejch depozc zemsém povrchu. Sttstcý Gussův model zloţeý uţtí dsperzích prmetrů y x z x vychází z předpoldu osttího středího směru tezty větru. Dále jsou přjímá dlší zjedodušeí dy původě obecý oefcet dfúze K se předpoládá ve fcovsém smyslu vyjádří se v tomto přípdě pomocí dsperzích oefcetů. Je sce prvd ţe p jde o poměrě hrubé přblíţeí cméě velá předost spočívá v tom ţe vzthy pro dsperzí prmetry lze orgovt záldě expermetů prováděých přímo uvţové loltě. Nvíc metod je sldě s prmetrzcí dlších dílčích fyzálích submodelů prověřeých expermetálě. Uzuje se 6

7 potom ţe lze zíst vyhovující výsledy podmíěé zvedeým omezeím přčemţ vzb teore fyzálí podsttu je jsá srozumtelá. Stblt tmosféry je prmetrzová pomocí Psqullovy lsfce výsytu moţých povětrostích stucí. Jedotlvé povětrostí třídy B C D E F jsou odstupňováy podle míry vertálí turbulece v přízemí vrstvě tmosféry:... B... C... D... E... F... vysoce estblí stuce tezíví vertálí turbulece středě estblí mírě estblí eutrálí mírě stblí středě stblí Ktegore počsí je chrterzová vysoou estbltou s tezíví vertálí turbulecí př. sluečý letí de s větrem do m/s. Neutrálí stuce je chrterstcá pro ztţeou oblohu de č oc. Tříd F p reprezetuje stblí povětrostí stuc s velm ízou vertálí turbulecí tím míšeím příměsí v tmosféře jsá oc mírý vítr; téţ verzí stuce. Z hleds homogeost vertálí vrstvy vede estblí stuce homogeí vertálí strtfc ztímco v přípdě velm stblích podmíe můţe dojít verzí stuc..1 Rovce přímočrého šířeí gussovsé vlečy K řešeí dvečě-dfúzího schémtu je pouţt sttstcý Gussův postup zloţeý uţtí dsperzích prmetrů y x z x. V [11] jsou uvedey záldí zjedodušující předpoldy z terých se vyjádří rozloţeí objemové tvty C yz rdouldu ve vzduchu z otuálího zdroje úu pomocí Gussovy rovce přímočrého šířeí: y z h ef C y z exp y x z x u y x exp z x exp z hef z f x f x x f x JV R F W.1 z zde: C yz středí objemová tvt rdouldu olem yz v [Bq/m 3 ] yz rtézsé souřdce; x: ve směru šířeí vlečy; y: olmo e směru šířeí horzotálí souřdce z: olmo e směru šířeí vertálí souřdce y z x horzotálí vertálí dsperzí prmetry v místě x ve směru šířeí [m] Ȧ tezt otuálího zdroje rdouldu v [Bq/s] osttí v rámc jedé fáze u horzotálí chrterstcá uášvá rychlost větru v [m/s]; obvyle se doszuje středí rychlost větru po výšce; podrobější dsuse v [11] JV z příspěvy dlších mohoásobých odrzů vlečy od zemsého povrchu horí hrce směšovcí vrstvy h ef efetví výš vlečy d teréem v [m] f R orečí ftor rdotví rozpd uldu ; f F orečí ftor suchého spdu rdouldu ; f W orečí ftor vymýváí rdouldu tmosfércým sráţm; 7

8 Korece suché vypdáváí uldu jeho vymýváí tmosfércým sráţm rdotví rozpd jsou zohleděy ţ ve výsledém řešeí pomocí tzv. ftorů ochuzeí zdroje. Původí vydtost emsí zdroje se hrdí ovou vydtostí orgovou o ztráty uvţového uldu vzlé od míst výpustí ţ výpočtovému bodu x podle schémtu:.. x f x f x f x. R F Př přímočrém šířeí se zvádí orjová podmí uvţující mohoásobý odrz rozptylujících se šodlv mez dvěm totálě refletujícím vrstvm: zemsým povrchem spodí hrcí verzí vrstvy ve výšce L resp. horí hrc směšovcí výšy H mx. Dlší mohoásobé odrzy vyjdřuje čle JV z v předchozí rovc de JV zčí uvţový počet odrzů verzí směšovcí vrstvě zemsém povrchu od ftvích zdrojů: f JV z hef f L JV z exp f 1 z z h exp ef f z L W z h exp z h exp ef ef f f Obecé řešeí pltí pro JV. Př umercém výpočtu je mxmálí hodot dexu JV určová z podmíy: JV 1 JV JV V prx jsou vyhovující jţ řešeí pro JV=1. Prví expoecálí čle v hrté závorce ve výrzu.1 vyjdřuje záldí dsperz vlečy druhý čle předstvuje příspěve odrzu šodlv od povrchu coţ lze terpretovt jo příspěve od vrtuálího zdroje zrcdlově pod povrchem. Z výrzu.3 přstupují příspěvy od reflexe L od vrtuálího zdroje zrcdlově L dlší mohoásobé odrzy zemsém povrchu verzí vrstvě od vrtuálích zdrojů zrcdlových L resp. zrcdlově povrchu. z z L L.3. Vyjádřeí ejdůležtějších dílčích efetů gussovsého modelu vlečy Uvádíme stručé shrutí prmetrzce jedotlvých efetů pouţtých poloemprcých formulí teré bylo podroběj zvedeo v [11]. Součsě je provede tulzce těchto vzthů záldě ových doporučeí. J jţ bylo řečeo výše flozofe ávrhu uţvtelsy sdého tertvího rozhrí ódu HVR-DET bízí pro ěteré efety ltertví volby zdávé přímo z obrzovy ze vstupích pelů terým můţe uţvtel podle vlstí úvhy zušeostí testovt vlv vrblty ejsě ejedozčě defových vstupů sledové výstupy...1 Dsperzí prmetry y x z x Uvádíme formule pro vyjádřeí dsperzích prmetrů v závslost vzdáleost od zdroje x. Vrtí výpočty potvrzují ţe jed z ejvětších eurčtostí výsledů je způsobe subjetví volbou vzthů pro vyjádřeí tmosfércé dsperze v horzotálím vertálím směru dále předpoldy o vzthu mez horzotálí dsperzí ve směru pohybu vlečy jejímu vzthu 8

9 příčé horzotálí dsperz. Zdáím ltertví dsperze uţvtelsý muál HVR-DET [] volbou přímo z obrzovy s bezprostředím výpočtem s rychlou odezvou dostává uţvtel moţost zíst vtttví odhd tohoto vlvu. ltertvě jsou bízey formule pro dsperzí oefcety: Hoserovy poloemprcé formule: Hoserovy poloemprcé formule dále model HOSKER teré jsou delrováy pro teré typu veov - rov s průměrou drsostí teréu epřevyšující 1 m. Odráţejí výsledy expermetálích měřeí d rozsáhlým ezlesěým reltvě hldým rovm př výšce zdroje 10 metrů Brggsovy řvy pro horzotálí resp. vertálí dsperz ometové v [18]. Korétí mtemtcé vyjádřeí je uvedeo v původí metodce HVR v [11]. Je uto vzít v úvhu ţe prováděé teréí expermety měly délu trváí úu t puff = 3 ţ 10 mut tţe pro jou dobu trváí je třeb orgovt vypočteou ocetrc určtým orečím ftorem. N příld pro tervly úu < 10 m 1 hod > je uţívá orece 10/ t puff 0. pro tervly úu < 1 hod 1 de > je doporuče orece 10/ t puff 0.3. Pltost těchto vzthů je delrová do 100 m. Nezdá se vš ţe by teto stepí chrter teréu zcel orespodovl s loltou JE Temelí ebo Duovy. Model KFK-Jűlch pro čletý teré: M. E. Smth shrul BNL formule [18] do lytcých výrzů mocového chrteru. Obdobé expermety porčovly v Evropě byly dosţey výzmé výsledy. V [] jsou dspozc poloemprcé formule pro výpočet dsperzích oefcetů odvozeé záldě měřeí loltě chrterstcé pro středí Evropu. Nejvýzmějším se zdjí být výsledy expermetů prováděé v jderých výzumých zřízeích v Jűlchu Krlsruhe jejchţ výsledem jsou formule pro výpočet dsperzích prmetrů zohledňující efetví výšu výpustí meteorologcé podmíy drsost teréu příslušých lolt v Němecu v dlším textu zde bude ozče prcovím ázvem model KFK. Výsledy těchto prcí byly Spolovým msterstvem pro ţvotí prostředí ochru přírody doporučey [] jo stdrd pro modelováí rozptylu šířeí exhlcí z jderých zřízeí. Pro detly opět odzujeme metodu původího ódu HVR [11]. Tm je uvedeo mtemtcé vyjádřeí terpolce pro hodoty prmetrů v jých eţ v expermetech uvţových výšách přípdé orece mxmálí hodotu vertálího dsperzího prmetru vzhledem výšce směšovcí vrstvy orece horzotálí dsperz ve větších vzdáleostech souvslost s pouţtím semboxového modelu pro větší vzdáleost od zdroje zečstěí s doporučeím převztým z ódu UFOMOD [10]. Záldí vzthy se pouţjí do vzdáleostí ve teré z x epřevýší hodotu horí hrce přízemí směšovcí vrstvy. Pro větší vzdáleost se uvţuje homogeí promíseí šodlv v rámc uvţové mezruhové výseče. Do ové verze systému je t zvede moţost pouţtá v [] dy z x můţe být mxmálě hodoty: z x MX = 08. H mx.5 V oečé fáz vertálí míšeí geeruje uformí rozděleí ocetrce šodlv po výšce s epřímou závslostí směšovcí výšce H mx je logcé boxovému modelu. Dále pro omezeí velost horzotálí dsperze se pro hodotu y x pouţje postup z tmosfércého modelu TSTEP systému RODOS [178] dy dsperze v perferím směru y se bere podle vzthů KFK do 10 m přčemţ pro vzdáleost x 10 m se pouţívá závslost: y x 10 m x.6 Kostt se určuje z podmíy spojtého přechodu fuce 10. m. 9

10 Zísé výsledy podle modelu KFK lze porovt s výsledy podle boxového modelu. V boxovém modelu se provádí homogezce příměsí př postupu vlečy v ruhové výseč o úhlu box tloušťce rové horí hrc směšovcí vrstvy. Hodot box = + d de je flutuce směru větru odhduje se podle velost dsperze ozervtvího modelu HOSKER ve vzdáleost 30 m od zdroje př. pro tegor F vychází d = 5 o. Pro hodotu je pouţto hodoty z modelu UFOMOD terý doporučuje př. pro tegor F výšu výpustí 50 m desetmutovou flutuc směru větru 10 o odhduto záldě expermetů měřeí flutuce směru větru v desetmutových tervlech. Zmeá to ţe celová výseč boxového modelu je cc 15 o. N záldě srováí provedeých výpočtů lze osttovt ţe výsledy jsou zhrub srovtelé s výsledy výpočtů modelem KFK s uprveým y x z x. Formule SCK/CEN Mol Belge pro reltvě hldý typcý středoevropsý teré : Formule jsou mplemetováy podle [10] v ové verz produtu HVR-DET do všech částí jo ltertví volby. Formule jsou určey pro výpočty d reltvě hldým teréem 0.1m < drsost < 1m byly vldováy pro úy s trváím olem 1 hody pro výšu úu 69 metrů. Horzotálí vertálí dsperze je podobě jo KFK formule vyjádře mocovým vzthy typu : qy y p y x.7 qz z p z x Koefcety jsou bráy podle tbuly: Výš m Kt. stblty p y q y p z q z B C D E F BOX model: Odvozeí všech příslušých vzthů pro box model je uvedeo v dlší ptole 3... BOX-model je zloţeý výpočtu středích hodot ocetrce uldů v ovzduší v jedotlvých mezruhových výsečích boxech. Pouţívá se pro oretčí č lmtí odhdy. Středí tmosfercá ocetrce šodlv se př otuálím rovoměrém postupu vlečy vyjádří jo podíl šodlv emtových z čsovou jedotu objemu vzduchu v boxu ve vzdáleost terým projdou vzdušy z tetýţ čs. Př ostruc boxu převezmeme úvhy z [0]. Př výpočtech se bízí uvţovt semboxové schém vyjádřeé předchozím vzthy

11 .. Stoveí efetví výšy vlečy h ef Kotmové vzdušy opouštějí zdroj v určté výšce H d úroví teréu s určtou tepelou vydtostí vertálím mpulsem. Dostávjí se do uášvého horzotálího prouděí oolí tmosféry. Výsledem je p efet dy ţ v jsté vzdáleost od zdroje x mx vleč dosáhe svého mxmálího převýšeí h d teréem tedy: h H h ef.8 Převýšeí h závsí tvru zdroje chrterstách vypouštěých vzduš třídě stblty počsí stvových chrterstách oolí tmosféry. Pro úy z jderého zřízeí byl převzt doporučový vzth z [1] : h QH vs d Dj uh u.9 H D j bezrozměrý prmetr závslý tegor j stblty počsí Q H tepelá vydtost zdroje vypouštěých vzduš [W] u H rychlost větru ve výšce H v [m/s]; pouţívá se vyjádřeí: H drs u H u drs.10 u 10 rychlost větru měřeé ve stdrdí meteorologcé výšce 10 m d teréem drs drsost teréu [m] bezrozměrý mocový prmetr je fucí tegore stblty počsí j v s výstupí rychlost vzduš ve vetlčím omíě [m/s] d průměr ústí vetlčího omí [m] Pltost vzthu.9 se udává pro tervl od 75 do W. Pro úy z jderých zřízeí se eprovádí detlí modelováí závslost x podle h ef = h ef x hed z hrcí eletráry se předpoládá dosţeí mxmálího převýšeí. V přípdech ulové reálé výšy úů je efetví výš počítá pomocí vzthu: h x 0 / G /.11 ef z z x=0 je uprveý dsperzí oefcet v bodě x=0 prmetr G chrterzuje vlv blízostojících objetů dsperz vypouštěých vzduš - vz dále vzth.18. N záldě rešerše z ltertury je dále formulová ltertví postup terým hrzujeme předchozí vzth.9. Ve shodě s [5] budeme přblţě modelovt záldě doporučových poloemprcých vzthů seprátě ob hlví efety přspívjící e vzosu vlečy terým jsou vzos h m vzthující se počátečí vertálí rychlost výpustí dále p vzos vlečy h b v důsledu tepelé eerge vypouštěých vzduš. Pro eutrálí estblí povětrostí třídy uvţujme tegore podle Psqull B C D lze h m vyjádřt vzthem: h 144. d v u x d v u d.1 m s H s H e 11

12 Posledí čle prvé stry se upltí pouze v přípdě ţe v s < 1.5 u H. Dále pltí: u H rychlost větru ve výšce úu H v [m/s] s výstupí rychlost vzduš v místě úu [m/s] d vtří průměr ústí výstupího otvoru [m] d e vější průměr ústí výstupího otvoru [m] x vzdáleost od zdroje ve směru prouděí [m] V prx je uté se omezt určtou referečí vzdáleostí příld ěol stove metrů. Pro celový vzos je dspozc přblţá formule: h 3 v d u.13 m s H Pro stblí povětrostí stuc třídy E F je výslede podle.8 srovává s dlším dvěm hodotm podle: h 4 F S m m h 15. S F u.15 m m H 1 3 přčemţ se bere ejmeší ze tří hodot. Zde F m je to mometu ve vertálím směru F m = v s. d / prmetr stblty S=8.7 E-4 pro třídu E; S=1.75 E-3 pro třídu F. Poud se týá převýšeí v důsledu tepelé vydtost výpustí lze úy z jderého zřízeí povţovt z zdroj exhlcí s mlou tepelou vydtostí. Pouţjeme dále úvhy z [5 18] de se pro přblţé vyjádřeí pouţívá emprcých vzthů. Vychází se z ftu ţe převýšeí vlečy je epřímo úměré rychlost větru ve výšce výpustí u H v určté vzdáleost od zdroje dosáhe svojí stcoárí hodoty: 1 h h u b b H.16 Zde h 1 b zčí převýšeí vlečy př rychlost větru u H = 1 m/s. S uvţováím orece stbltu tmosféry K S dále pouţjeme: h K Q.17 b S H Pltost tohoto vzthu je uvádě pro tervl Q H < 18 MW orečí ftor K S má hodotu 1.0 pro eutrálí podmíy hodotu pro stblí tmosfércé podmíy hodoty 1. ţ 1.3 pro estblí poměry. V progrmu HVR-DET je pouţt ozervtví výpočet převýšeí vlečy podle schémtu: 1. Př stucích s mlým rychlostm větru blíţícím se bezvětří předpoládáme ţe převýšeí zůste stejé jo př rychlost u H = 1 m/s.. Převýšeí h m v důsledu vertálí etcé eerge vypouštěých vzduš se spočte ze vzthů resp Převýšeí h b v důsledu tepelého vzosu vlečy se spočte ze vzthů Výsledý vzos se určí součtem h m +h b. 5. Celová výš vlečy d teréem pro dou tegor stblty tmosféry j emůţe přeročt odpovídjící výšu směšovcí vrstvy H mx j.

13 ..3 Vlv blízostojících objetů Provozí budovy chldící věţe v reálu jderé eletráry ovlvňují šířeí emsí. Je třeb přtom uváţt dv efety. Vlvem objetů stojících v poměrě mlé vzdáleost od zdroje výpustí ve směru pohybu vlečy dochází jed e změě prouděí jed e zvýšeí turbulece. To zmeá ţe zváděé oretury prmetrů Gussov modelu budou ovlvňovt j efetví výšu zdroje t dsperzí oefcety. Korece zváděé pro jedotlvé modely jsou ásledující: Doporučeí z [1] zhrují vlv je velost dsperzích prmetrů. Jestlţe se ozčí: HZ BZ...výš šíř blízostojícího objetu; HZ1= *HZ; G = BZ * HZ... pro BZ < HZ; = HZ * HZ... pro BZ > HZ; Potom z podmíy h ef < HZ1 se v původí metodce provádí orece dsperzích prmetrů: 1 y y G / / z z G / / 1.18 b Doporučeí z [] vycházejí z původích Brggsových prcí zohledňují vlv blízostojících objetů j změu prouděí ovlvňující výšu vlečy výpustí v důsledu změy prouděí se můţe dříve dostt zem t zvětšeí turbulece vypouštěých vzduš tím zvětšeí dsperzích oefcetů. Ozčíme: h ef h ef...původí ově orgovou efetví výšu vlečy; BZ HZ... výš šíř blízostojícího objetu; RM = m { HZ; BZ }; Jestlţe je splě podmí h ef < HZ + RM p se provádí orece : Efetví výšy výpustí: ' h ef ' h ef 3 hef HZ RM... pro hef HZ h 0.5 RM ; RM / pro h HZ mx... ef Dsperzích oefcetů: y y RM / / 1 z z RM / / 1 ef Vlv zvlěí teréu loálí drsost teréu Gussov rovce šířeí byl odvoze romě jého té z předpoldu šířeí d rovým teréem. Vzhledem orogrfcým poměrům lolty Temelí Duovy je ezbyté zpětě 13

14 byť lespoň přblţě zhrout sutečé převýšeí teréu pod procházející vlečou. Je třeb pozmet ţe tyto ostruce jsou jedy z ejspeultvějších témt v problemtce uţtí sttstcých modelů šířeí exhlcí. V předládé verz progrmu HVR-DET jsou ltertvě zhrut dvě doporučeí. Metod z [1] zvádí dlší orec efetví výšy vlečy původě defové vzthem.9 přčemţ tto orgová efetví výš se vyjdřuje podle: K K h h z.1 ef ef de z K je orece v metrech dá podmím: 0 pro 0 z K y pro h ef pro 0 8 h ef h ef y je převýšeí míst oprot dmořsé výšce pty zdroje emsí z hleds výpočtového modelu oprot odrzové rově delzového rového povrchu. b Doporučeí z [] uvádějí ţe postup vlečy eí ovlvě př málo sloěém teréu < 5 o prouděí se přzpůsobuje teréu. Pro větší teréí vly se provádí dlší rozlšeí v závslost termcé stbltě tmosféry. Efetví výš se orguje opět podle vzthu.1 přčemţ orečí ftor se defuje jo: Pro povětrostí tegore BC D z estblího orje spetr tříděí podle Psqull: z K = y pro / spolu s předpoldem zchováí horzotálího průběhu osy vleč z K = h ef / pro / os vlečy modeluje h ef h ef teré ve výšce h ef / Př stblím termcém zvrstveí povětrostí tegore E F má předpoládá orece tvr: z K = y pro hef h ef pro h ef odpovídá přízemímu zdroj..5 Vertálí profl rychlost větru drsost teréu V souldu s meteorologcou prxí se zdává pro zvoleý směr pro ţdou tegor počsí j 0 chrterstcá rychlost větru u j [m. s -1 ] měřeá ve stdrdí výšce 10 m d teréem. Pro vyjádřeí vertálího rychlostího proflu po z je uţt emprcý vzth: 0 z drs u j z u j. 10 drs 14

15 drs drsost zemsého povrchu v [m] bezrozměrý prmetr je tbelová v závslost tegor stblty počsí. Středí rychlost po z je brá podle: 0 u hef u drs 10 drs 1.3 Zde h ef je efetví výš vlečy exhlcí...6 Výš přízemí směšovcí vrstvy H mx Itezt tmosfércé turbulece v přízemí směšovcí vrstvě s výšou postupě lesá. V určté výšce H mx d povrchem země p dojde vyhlzeí vlvu třeí tmosféry o zemsý povrch pohyb vzdušých ms má chrter rovováţého ezrychleého horzotálího prouděí geostrofcý vítr. Defováí horí hrce směšovcí vrstvy H mx provádějí růzí utoř růzě. Npř. je to výš de tezt turbulece dosáhe 1/10 tezty v povrchové vrstvě. Jé defce jsou zloţey ustáleém geostrofcém větru č polesu teplotího grdetu pod určtý lmt. V této prác jsou údje o výšce směšovcí vrstvy v závslost povětrostích třídách převzty z [10]: tegore stblty počsí B C D E F H mx [m] Výš H mx p předstvuje orjovou podmíu úplého odrzu zečstěí. Potom příspěve víceásobých odrzů od horí hrce H mx zemsého povrchu je formálě shodý s orecem verze JV z ze vzthu.3 s tím rozdílem ţe výš verzí vrstvy je hrze směšovcí výšou H mx tedy: JV JV z f 1 f z h exp z h exp ef ef f f z z H H mx mx z h exp z h exp ef ef f f z z H H mx mx.4 Doszeím z z = 0 tto orece vyjdřuje vlv oečé výšy směšovcí vrstvy objemovou tvtu uldů v přízemí vrstvě vzduchu...7 Grup vypouštěých uldů přblžé zhrutí rozpdových řetězců Zdávé výpust musejí orespodovt s příslušou grupou NUK z dtbáze HVDB.DT zhruje 131 ejdůleţtějších zotopů včetě jejch růzých fyzálě-chemcých forem - pops dtby uvede v uţvtelsém muálu systému HVR-DET []. O fyzálě-chemcé formě výpust se rozhoduje jţ v přípdě zdáí. J je uvedeo v popsu sytxe ázvu uldu v dtbáz NUK teto ázev detcá prvdl pltí pro zdávou moţu 15

16 orétích výpustí je tvoře zřetězeím zčy uldu obecě ZZ jeho hmotového čísl třeb NNN jedoho dlšího zu C. Název má tedy schemtcý tvr ZZNNNC. Kocový chrter C p bývá tří moţých hodot. Pro erosolovou formu výpust je C= pro orgcou sloučeu C=O oečě pro elemetárí formu se C hrdí mezerou prázdým zem. Ve svém důsledu to zmeá ţe poud se můţe příld určtý uld vysytovt ve výpustích ve všech třech formách je ho moţo zdt téţ jo tř seprátí etty ve vstupí grupě. Mxmálí počet uldů v dtbce EGP je omeze je tedy zřejmé ţe se emůţe jedt o obecě formulovou úlohu uvţující reálé rozpdové řdy dy se vychází ze soustvy smultáích dferecálích rovc: dn dt N 1 j1 j j N j.5 N je ocetrce jder v jedotce objemu vzdušy jsou příslušé ostty rdotvího rozpdu j jsou prvděpodobost zomerích přechodů. V prác [16] je pouţt teto čsově áročý postup přčemţ se vychází z dtby o 584 štěpých produtech uvţují se rozpdové řetězce ţ do mxmálího počtu 10 čleů. V ódu HVR-DET je zohledě je vz ejdůleţtějších dceřých produtů přčemţ jsou uvţováy pouze prví dv ejjedodušší řetězce dexy p d zčí mteřsý resp. dceřý prve: záldí řetězec: b jedoduchý zomerí rozpd: Přízemí objemová tvt dceřých produtů se p určuje v prvím přípdě jo součet její záldí sloţy vypouštěé ze zdroje můţe být ulová příspěvu od rozpdu mteřsého zotopu. Teto příspěve lze vyjádřt podle:. p d d C j y z 0 j f F p p d d d d p p x x exp exp u j u j.6 p d jsou ostty vymýváí příměsí z vlečy pro mteřsý dceřý zotop vz dále vzth 3.5. Čstě tmosfércý oefcet zředěí je vyjádře v dlším pomocí 3.8. Vzth j.6 pltí pouze z předpoldu ţe rychlost suchého vypdáváí mteřsého dceřého uldu jsou stejé. U zomerích rozpdů podle schémtu b se postupuje logcy. 16

17 V progrmovém systému COSYM je romě záldí grupy uldů celem 197 uldů moţo zvolt vybrou zráceou grupu ejdůleţtějších rdouldů. Tto je podmoţou grupy uţté v HVR-DET je uvede v ásledující tbulce: rdould poločs rozpdu [s] rozpdová ostt [s -1 ] Implctí vetář Z [Bq] Kr Rb Sr Ru Rh Te I I I I Xe Xe Cs Cs Ce Pu Omezeí př odvozeí vzthu.6 byl důvodem tomu ţe dceřé produty jsou geerováy přímo v jedotlvých rocích umercého výpočtu vz dále ptol

18 3 Modelováí rdčí stuce pro orétí loltu jderého zřízeí 3.1 Defce dsrétí prostorové sítě pro umercý výpočet Prostor olem bodového zdroje emsí je pro potřeby umercého výpočtu rozděle IPS úhlových setorů dále IX rdálích pásem. Úhlový setor má velost IPS rdáů směr č.1 směřuje sever číslováí probíhá ve směru pohybu hod. Dt pro výpočet jsou zde přprve pro mx. hodotu IPS =16 t. z. rdáů. IX rdálích uzlů porývá vzdáleost ţ do 100 m od zdroje. Dt jsou přprve pro dvě hodoty IX. Hrubší přblíţeí se provádějí s hodotu IX =0 přčemţ příslušé poloměry soustředých ruţc mjí hodoty v m: ; Detlější modelováí se provádí s rozděleím 35 soustředých ruţc s poloměry m: Tyto poloměry rdálích pásem se zdávjí jo pole X; =1... IX vz pops vstupů HVIN.DT v uţvtelsém muálu systému HVR-DET. Detlější rozděleí je ezbyté pro mplemetc hybrdího tmosfércého modelu SGPM umoţňujícího přblţě posthout čsově proměé meteorologcé podmíy. Dále bylo pouţto pro ěteré specálí úlohy jo byl příld záz týjící se výpočtů rdotvího spdu vzdáleější vodí ádrţ s 30 m od zdroje v důsledu hypotetcé hváre přčemţ bylo třeb respetovt růzě tezíví dešťové sráţy loálího chrteru. Prostor olem zdroje emsí je tedy rozděle IPS * IX mezruhových výsečí. V dlším výpočtu je v ţdé z ch provedeo středováí prmetrů výpočtu rychlost větru dsperzí oefcety pod. zdávých výpočetích vstupů orogrfcá demogrfcá dt povětrostí stuce v jedotlvých segmetech dého setoru td.. Zde je třeb zovu podtrhout ţe shor přjté rozděleí prostoru do polárí sítě zcel orespoduje se způsobem dsrétího zdáváí vstupích loálích chrterst pole dmořsých výše drsostí teréu počtu obyvtel pod.. Do předládé PC verze progrmu HVR-DET je zbudová moţost provádět výpočet v rdálím směru pro =1 IX1 de IX1 IX. Tto moţost eje umoţňuje zrátt vrtí výpočty le téţ zmešuje systemtcou chybu terou do výpočtu záší středováí těch prmetrů teré se průměrují pro orétí setor přes všechy segmety. Rdčí stuce v orétím segmetu můţe být voltelě reprezetová buď středí ebo mxmálí hodotou v segmetu př. středí č mxmálí hodotou přízemí objemové tvty středí č mxmálí hodotou depozce pod.. Shor popsá dsretzce je omptblí se stejým rozděleím přjtým v systému NORML pro hodoceí rdčích rz ormálího provozu jderého zřízeí popsém v [15]. Důvodem byl jed stejý chrter zdáváí vstupích dt dále záměr vytvořt pro ob progrmy společou tertví podporou pro vstupí pely grfcé výstupy. N tomto místě se zmňme o zpřesěém modelu efetu loálí drsost teréu. V součsé verz HVR-DET se zdávjí loálí drsost pro ţdý segmet jo pole ZDRS - 18

19 vz pops HVLOK.DT. Středí drsost pro dý setor pro dé rozděleí v rdálím směru x =1 ţ IX1 se počítává do pole ZDR16 podle vzthu: IX 1 ZDRS S 1 ZDR IX S de ploch segmetu se počítá podle: S / IPS x x 1. 1 Místo jedé dsrétí hodoty t se př výpočtu uvţuje sutečá středí drsost ZDR. Ndto se dosáhe síţeí systemtcé chyby výpočtů uţtím sutečé středí drsost v setoru bývá spojtých hodot rozdíl od dřívějšího zdáváí ěol málo dsrétích tříd to ve vztzích pro výpočet rychlost větru uz ve výšce z vz výše vzth. průměré rychlost větru u uţtou v orečích ftorech rozpd suchý spd vymýváí vz výše vzth.3 hlvě pro leárí proxmc dsperzích oefcetů pro reálou středí drsost ZDR = DRSKPS leţící mez původím dsrétím drsostm e terým se příld model HOSKER vzthuje <ZOJDRS;ZOJDRS+1 >. 3. Krátodobé dfúzí odhdy v termíech dsrétí prostorové sítě 3..1 Odhdy záldě Gussov přblížeí Vyjdeme z řešeí Gussovy rovce šířeí podle vzthu.1. Doszeím z = 0 dosteme pro hodotu objemové tvty rdouldu v přízemí vrstvě vzduchu vzth: C y y z 0 exp ref x. x u x j y j z j j y j. hef j exp x z j JV z 0 Idex předstvuje zvoleý směr větru totoţý s osou j zčí tegor počsí. ref u j je chrterstcá uášvá rychlost větru pro celou vleču př počsí z j.. f Pozám volbě chrterstcé uášvé rychlost větru u j ref : V ltertuře se obvyle uvádí řešeí podle vzthu 3. do terého se z u ref j doszuje středí hodot rychlost větru po výšce - př. podle předchozího vzthu.3. Ve vzthu 3. je ref souč yj.u j ve jmeovtel. Výsledy expermetů uzují ţe y s výšou lesá hodot zmíěého souču se s výšou téměř eměí - vz rozbor v [4]. Záleţí tedy tom pro jou výšu výpustí je určováo y. Pro výpočet jsou dále uvedey buď vzorce podle Hoser pltí pro rový teré pro výšu výpustí 10 m ebo pro drsější teré podle formulí Jűlch/KFK teré umoţňují výpočet dsperze v orétí efetví výšce výpustí. V prvím přípdě tedy př výpočtu dsperze podle Hoser by bylo přesější dosdt do vzthu 3. rychlost větru v 10 m. Ve druhém přípdě podle Jűlch/KFK p rychlost větru v efetví výšce výpustí. Teto druhý přípd je téţ pouţt v doporučeích ěmecé vyhlášy [] R. f F. f W 3. 19

20 Ze vzthu 3. je vdět ţe záldím mechsmem sţováí ocetrce příměsí ve vlečce je proces turbuletí dfúze vedoucí rozptylu exhlcí do oolí tmosféry. Toto zřeďováí je pro všechy uldy stejé. Dlším mechsmy vedoucím e sţováí ocetrce příměsí jsou: - rdotví rozpd uldů - suché vypdáváí příměsí z vlečy - vymýváí příměsí tmosfércým sráţm Tyto efety jsou přblţě zhruty součem orečích ftorů f R. f F. fw jsou ědy terpretováy jo ftory ochuzeí zdroje. Korečí ftor rdotví rozpd uldu ve vzdáleost x od zdroje výpustí se bere podle: x f R x; j exp _ 3.3 u j je rozpdová ostt uldu _ u j je středí horzotálí rychlost vlečy ve směru osy x t.z. zvoleého setoru podle.. Korečí ftor suchý spd: K suchému vypdáváí příměsí plyy částce z vlečy zemsý povrch dochází jed v důsledu grvtčího působeí růzé moţé fyzálě-chemcé formy vypouštěých uldů dále ásledem turbuletí dfúze těsě d povrchem. Pro vlttví pops se zvádí rychlost suchého vypdáváí. Je dspozc řd teoretcy odvozeých vzthů pro tuto rychlost v závslost loálí drsost teréu efetví výšce uszováí třecí rychlost dsperzích oefcetech vzost tmosféry pod. Rychlost suchého spdu uvádí příld ltertur [1] de je tbelová v závslost fyzálě-chemcé formě příměsí elemetárí těvá form orgcá slouče erosol. V této prác jsou pouţty hodoty podle obrázu P1 v příloze 10.1 teré jsou uţvtel bízey tertvě. Pro orečí ftor suchý spd lze odvodt vzth: f F x v dx g x; j exp 0 u j 0 z j exp hef j / / z j 3.4 v g 0 u j... efetví rychlost suchého vypdáváí uszováí [m/s]... referečí rychlost větru v 10 metrech [m/s] Př výpočtu je tegrál počítá umercy. Korečí ftor suchý spd - zhrutí prostorové závslost typu zemsého povrchu Vzth 3.4 pltí pro v g globálího chrteru. Do progrmu HVR-DET je zbudová téţ model loálě proměého typu zemsého povrchu jedotlvých výpočetích dlţdcích. V ţdém rdálím pásmu odpovídjícímu tervlu < X ; X+1 > v dsrétího směru se zdává specfcá dsrétí hodot v g reprezetující středí hodotu rychlost suché 0

21 depozce. Potom orečí ftor ve směru suchou depozc od zdroje výpustí ţ po rdálí vzdáleost x se pro x < XI ; XI+1 > přepíšeme do tvru: f F x ; j; I exp 1 0 u j I 1 x 1 x z j v exp h g ef j / / z j dx 3.4b Depozčí přío je popsá vzthem: Zvedeé ozčeí: v g R d yz=0 = v g. C yz=0 - efetví rychlost suchého spdu [m/s] C y z=0 - přízemí objemová tvt ve vzduchu pod osou vlečy [Bq/m 3 ] 0 u j - referečí rychlost větru měřeá v 10 metrech pro tegor počsí j podle Psqull [m/s] h ef j - efetví výš osy vlečy př tegor počsí j [m] zj x - vertálí dsperzí prmetr [m] Byly vyhodocey hodoty typu zemsého povrchu v jedotlvých segmetech výpočtové polárí mříţe 16 směrů 35 rdálích vzdáleostí. Pro obě lolty JE Duovy JE Temelí jsou dspozc hodoty převládjícího typu zemsého povrchu. Pops metody vyhodoceí příslušé výsledé dtové soubory uvádí [19]. Pro jedotlvé fyzálě-chemcé formy je uvţováo 5 typů zemsého povrchu s chrterstcým rychlostm v g podle ásledující tbuly: fyz.-chemcá form Rychlost suchého spdu v g [m/s] typ zemsého povrchu zástvb trvté plochy zemědělsé lesy vodí plochy lou plody urb Grs gr forest wter erosoly elemetárí orgcá V tbulce jsou uvedey mxmálí hodoty plté pro plě vyvutou vegetc. Tyto hodoty lze tertvě mět vz. obr. P1 v příloze Korečí ftor vymýváí tmosfércým srážm Mmořádě omplový proces vymýváí příměsí z ovzduší je opět zhrut zjedodušeým poloemprcým vzthy. Z fyzálího hleds mohou příměs slouţt jo zárodečí odezčí cetr př tvorbě oblčost mlh z chţ se p mohou vypršet. Důleţtým ftorem je velost erosolových částc. Dále můţe jít o terc dešťové froty s vlečou exhlcí dy sráţy př svém pádu procházejí vlečou zchytávjí příměs typcý wshout. Je zřejmé ţe bude závset supeství sráţe deště sěh. Zde se úloh řeší záldě emprcého záo pro vymýváí příměsí z ovzduší zloţeého předpoldu osttí prvděpodobost [s -1 ] pro odstrěí příměs z jedoty objemu z jedotu čsu. Tto prvděpodobost je le fucí tezty tmosfércých sráţe lší se pro jedotlvé fyzálěchemcé formy uldů podle vzthu: 1

22 x x 3.5 je prmetr tbelový v [1] závslý fyzálě-chemcé formě uldu [hod. mm -1.s -1 ] x je vydtost tmosfércých sráţe [mm/hod] V příloze 10.1 je uvede ometová ltertví mocový vzth podle [17 8] pro výpočet ostty vymýváí lustrováo srováí hodot podle obou vzthů. Potom orečí ftor vymýváí tmosfércým sráţm se pouţívá ve tvru: u j f W _ x x; j exp _ 3.6 u j... ostt vymýváí uldu sráţm její středí hodot od 0 do x [ s -1 ];... středí horzotálí rychlost vlečy ve směru osy x t. z. zvoleého setoru př tegor stblty počsí j. Korečí ftor vymýváí tmosfércým srážm zhrutí loálího chrteru sráže Výše popsý vzth 3.6 pltí pro sráţy globálího chrteru prší v celé oblst. Do přímočré verze progrmu HVR-DET je zbudová model proměých loálích tmosfércých sráţe dy vydtost sráţe x ve vzthu 3.5 jsou pro zvoleý směr zdáváy jo pole TH; =1... IX vz pops vstupů HVIN.DT v uţvtelsém muálu systému HVR-DET. V ţdém rdálím pásmu se tedy zdává specfcá dsrétí hodot reprezetující středí osttu vymýváí sráţm tervlu < X ; X+1 >. V ptole 6 popsujeme zobecěí sráţového modelu s vyuţtím grdového předpovědího modelu HIRLM. Korečí ftor vymýváí tmosfércým sráţm př postupu vlečy od zdroje exhlcí ţ do pásm I se pro x < XI ; XI+1 > přepíše do tvru: f W I 1 x; j I exp X 1 X _ 1 3.6b u j Závěrem shrňme ţe rátodobé dfúzí odhdy se provádějí podle vzthu 3. cméě ltertvě je zvádě pouţívá t. zv. ftor zředěí. Pro áš přípd defujeme ftor zředěí přízemí objemové tvty [s.m -3 ] rdouldu př pohybu vlečy ve směru př počsí z tegore j jo poměr této objemové tvty teztě otuálího zdroje uldu podle: j C j y z 0 /. 3.7 Pozmeejme ţe v ěterých prcích pod pojmem ftor zředěí je míěo čstě dfúzí tmosfércé zředěí bez uvţováí orecí rdotví rozpd suchý spd vymýváí. Teto oefcet ozčíme jo j přčemţ se zvádí : j j / f R. f F. f W 3.8

23 3.. Odhdy rozptylu pomocí BOX-modelu Pro oretčí č lmtí odhdy se pouţívá BOX-model zloţeý výpočtu středích hodot ocetrce uldů v ovzduší v jedotlvých mezruhových výsečích boxech. Středí tmosfercá ocetrce se př otuálím rovoměrém postupu vlečy vyjádří jo podíl šodlv emtových z čsovou jedotu objemu vzduchu v boxu ve vzdáleost terým projdou vzdušy z tetýţ čs. Př ostruc boxu převezmeme úvhy z [0]. Kotuálí stcoárí exhlce uášeé vzduchem postupují osttí středí rychlostí u j podle 3.10 ve směru setoru homogeě se rozptylují v mezruhové výseč s osou ve směru s úhlem výseče. Vše se děje př povětrostí stuc tegore j. Vertálí omezeí boxu tvoří horzotálí rov ve vzdáleost H mx d teréem. Úhel výseče dále defujeme vzthem: TOT f d _ 3.9 fje flutučí sloţ větru o středí hodotě ve směru př. v [0] je uvede přípd dy 4-hodová flutučí sloţ převedeá stupě čí zhrub 60 o zdává se podle uváţeí uţvtele ze vstupího pelu. d zčí rozptylovou sloţu v důsledu turbulecí v zmutálím směru. Je mplctě zbudová v progrmu z předpoldu ţe ocetrce oblu s zmutálím rozptylem y podle HOSKER lese hrc výseče p % ve srováí s osovou hodotou. Je vyjádře vzthem: x REF d rctg 3.10 l100 / p y x V progrmu HVR jsou mplctí hodoty p = 10% referečí vzdáleost x REF = 0 m. Z všech shor uvedeých předpoldů je p přízemí objemová ocetrce uldu pro boxový model rov středí objemové ocetrc v celém boxu olem míst x jde se podle vzthu v log se vzthem 3.: BOX. BOX BOX BOX C j y z 0 f x f x f x _ R F W u j H x m j TOT j Rozměr je v [Bq/m 3 ] jde o ú ve směru př počsí j středí rychlost vlečy u j _ Dále je třeb defovt tvr ftorů ochuzeí pro BOX-model. Vyjdeme ze vzthu.4 terý je výsledem řešeí blčí dferecálí rovce :. _. d x v dy x g j dx u j u j 3.1 3

24 Odtud plye ţe orečí ftory pro rdotví rozpd pro vymýváí tmosfércým sráţm jsou pro přípd BOX-modelu vyjádřey vzthy 3.3 resp Korečí ftor pro suchý spd se odvodí z defce:. d x. dx x Y mez Y v mez g Y mez BOX dy v C dy 3.13 j zde Y mez = x. tg TOT / Po doszeí 3.13 do předchozího vzthu je orečí ftor suchý spd pro přípd BOXmodelu vyjádře vzthem: v BOX g f F x; j exp x 3.14 _ u j H m j Y mez g j 3..3 Modelováí čsového vývoje přízemí objemové tvty př postupu mru d teréem Detlější čsové modelováí objemové tvty uldů v přízemí vrstvě tmosféry je provedeo v ásledující ptole společě s modelováím depozce povrchu. Pro tvtu v tmosféře pltí vzthy b 3.5c. Pro důleţté dceřé produty je uvţová vlv mteřsého zotopu ve smyslu předchozí ptoly Depozce rdouldů zemsém povrchu K uszováí rdouldů z vlečy zemsý povrch dochází jed mechsmem suchého vypdáváí v přízemí vrstvě dále vymýváím tvty z rdotvího oblu tmosfércým sráţm. Obvyle se vyjdřuje pomocí příslušých rátodobých ftorů. Dále formulujeme tyto ftory s přhlédutím e orétímu směru postupu vlečy ve směru os x je totoţá s př orétí tegor počsí j. Čsové průběhy uszeé tvty berou v úvhu zjedodušeý model rozpdových řetězců ve smyslu předchozí ptoly..7 dy je zhrut tvorb ejdůleţtějších dceřých produtů. Podrobější vysvětleí je uvedeo v uţvtelsém muálu systému HVR vz pops polí IIP IIP BET1 BET dtby HVDB.DT Krátodobý ftor suchého vypdáváí uldů FLLOUT Proces suchého vypdáváí byl dsutová v předchozí ptole jo jede ze tří hlvích efetů odstrňováí rdouldů z vlečy během jejího pohybu tmosférou. Zde uvedeme pops ásledého efetu terým je uszováí tto odstrěých příměsí z mru. Je zřejmé ţe uszováí povrchu bude závset stvu v přízemí vrstvě proto rátodobý ftor 4

25 suchého spdu uldu v místě x setoru v [m - ] se určuje přímo v závslost ftoru zředěí přízemí objemové tvty j z 3.7 podle závslost: Efetví rychlost uszováí v g F j g j y v [m.s -1 ] jedotlvých rdouldů jsou rozlšey podle jejch fyzálě-chemcé formy. Je vdět ţe vyásobeím 3.15 teztou otuálího zdroje. rdouldu v [Bq/s] se doste rychlost uszováí tvty sledového uldu plošou jedotu zemsého povrchu v místě př postupu vlečy exhlcí ve směru setoru př tegor počsí j. Pro přípd BOX-modelu se do 3.15 dosdí ocetrce přízemí tvty podle 3.11 s vyuţtím závslost 3.7 dosteme: BOX v g BOX BOX BOX F j x f x f x f x _ R R R u j H x mx TOT j Krátodobý ftor vymýváí příměsí tmosfércým srážm WSHOUT Proces vymýváí se usutečňuje podél celé dráhy pádu vodích částc jo důslede jejch terce s příměsem ve vlečce. Obecé vyjádřeí rátodobého ftoru vymýváí příměsí v [m - ] má tvr: j x C j y z / 0. W dz 3.17 y z jsou rtézsé souřdce: x - ve směru šířeí vlečy exhlcí y - olmo e směru šířeí horzotálě z - olmo e směru šířeí vertálě C j je objemová tvt prvu ve vzduchu dá vzthem.1 vyjádřeá v termíech dsrétí sítě. Kostt x vymýváí [s -1 ] prvu př teztě sráţe x je dá vzthem je tezt otuálího zdroje úu rdouldu v [Bq/s] osttí v rámc jedoho segmetu úu tvt. Itegrcí 3.17 po z se doste pro přípd homogeí vertálí strtfce: W j x f R x j f F x j fw x j y ; ; ; exp x u. x 0 y j j y j 3.18 y z horzotálí vertálí dsperzí prmetr v místě x ve směru šířeí vlečy u 0 rychlost větru v 10 metrech v [m/s] f R orečí ftor rdotví rozpd uldu ; vz vzth 3.3 5

26 f F orečí ftor suchého spdu rdouldu ; vz vzth 3.4 f W orečí ftor vymýváí rdouldu tmosfércým sráţm; vz dále vzth 3.6. Opět je zřejmé ţe vyásobeím 3.0 teztou otuálího zdroje rdouldu v [Bq/s] se doste rychlost uszováí tvty sledového uldu plošou jedotu zemsého povrchu v místě př postupu vlečy exhlcí ve směru setoru př tegor počsí j. Krátodobý ftor vymýváí příměsí tmosfércým sráţm pro přípd BOX-modelu je vyjádře: BOX x BOX BOX BOX W j x f x f x f x _ R R R 3.19 u j x TOT j Modelováí čsového vývoje rdčí stuce přímočré šířeí Úvodem je uté zdůrzt ţe se zde ztím zbýváme lýzou přímočerého šířeí vlečy př homogeím otuálím úu se záldím vyjádřeím podle.1. Tto delzová stuce je dost vzdáleá od šířeí z reálých podmíe s obecě proměou dymou úu měícím se počsí. Rdotví mr můţe bávt těch ejrůzějších bzrích tvrů pro ěţ jáolv sh o lytcé vyjádřeí výstupů je bezpředmětá je uté pouţít umercých postupů. Tuto mohem omplexější problemtu terá s vyutl ovou defc čsé fáze řešíme v ptole 6. Nyí se le vrťme jedoduchému přímočrému šířeí modelováí čsového vývoje vycházejícího z.1. V původí verz progrmu HVR je zbudováo je záldí postţeí vlvu čsové závslost zmořeí tmosféry zemsého povrchu. Tsou se přblţé hodoty uszeé tvty pod osou mru v omţu po sočeí průchodu mru d místem počíté s vyuţtím vzthů podle:. v g. j W j y Thv j 3.0 je uszeá tvt uldu v [Bq/m ] v místě z dobu trváí hvrjího úu T hv Přesější výpočet uszeé tvty se řeší v progrmu HVR-DET ze dvou hledse: Čsová dstrbuce tvty orétím místě zemsého povrchu: Uvţujme orétí místo řešme otázu j se v tomto místě měí depoová tvt rdouldu od omţu počátu průchodu čel mru d tímto bodem echť je to omţ t x =x/u; u je středí uášvá rychlost pohybu vleč do sočeí průchodu mru d místem v čse t x +T hv. Poud během celého čsového tervlu se předpoládá osttí hodot rychlost depozce v opčém přípdě se provede segmetce celového úu ve smyslu dlší ptoly 6. depozčí přío ve shodě s předchozím výrzem ozčíme jo: S g j W j. v

27 Tto velč má rozměr [Bq.m -.s -1 ] reprezetuje zdrojový čle v blčí rovc tvty t uszové teréu. Nzčíme řešeí blčí rovce pro jedoduchý rozpdový řetězec ve tvru: uld rodčovsý ---> uld d dceřý ---> stblí Uszeé plošé tvty uldů d v místě x dého setoru v čse t od počátu uszováí d ozčíme t x resp. t x. Mjí rozměr [Bq.m - ] jejch blčí rovce jsou: d dt d dt t S t t d d pov 3. d d t S t t d d d t Zdrojové čley S jsou dáy vzthem 3.1; echť v čse t=0 omţ počátu uszováí v místě x je uszeá tvt 0 =0 resp. 0 d =0.... rozpdová ostt rdouldu [1/s] pov... ostt odstrňováí uldu z povrchu jým mechsmy eţ rdotvím rozpdem [1/s] ; Pltí: r l / TCEZ r --->d... pov Zde hodot TCEZr zčí poločs setrváí rdouldu r zemsém povrchu zdává se vstupu vz pops souboru HVIN.DT v uţvtelsém muálu systému HVR prvděpodobost zomerího přechodu př rozpdu mteřsého prvu dceřý. Hledý čsový průběh uszeé ocetrce tvty čsovém tervlu <0; T hv > p má tvr: t 1 exp t d prt d d d t prt prt exp ef t d prt d d ef ef d ef ef ef d prt pov d exp ef t d d d Efetví rozpdová ostt je zvede podle ef pov resp. ef pov. Příslušé prtulárí tegrály jsou: d 3.3 prt d prt S / d ef d d ef ef S S d / d ef 7

28 Pro zráceí zápsu př dlších odvozováích se dále př. př tegrc dávového příou od depozce budeme odvolávt prví rovc pro mteřsý zotop terou přepíšeme do tvru: 1 exp t/ t S 3.4 ef Je zřejmé ţe v omţu T po odezěí hváre d uvţovým místem je zde měrá uszeá tvt vyjádře vzthem: hv ef 1 exp T /. exp T T T S 3.4b Typcý průběh dymy uszováí je zázorěý obrázu 3.1. Rovce 3.4 popsuje průběh v oblst I rovce 3.4b p oblst II. ef hv ef ef Obr. 3.1: Typcý průběh uszováí tvty př přechodu rdotvího oblu d místem x OBLST I v dlší fáz po sočeí přechodu oblu OBLST II Řešeí pro OBLST II pro vybré důleţté dceřé produty se hledá logcy soustvě 3. terá v důsledu ulových zdrojů uszováí S přechází v homogeí soustvu s počátečím podmím t=0 = mx ; d t=0 = d mx de hodoty mx jsou dáy mxmálí hodotou v OBLST I. Je třeb pozmet ţe pro přípd estcoárích výpustí se v progrmu HVR-DET provede jţ zmíěá segmetce reálého stvu určtý počet segmetů ebol fází vz dále p. 6 v chţ se podmíy předpoládjí čsově osttí. Shor zčeé řešeí se p tedy týá vţdy orétí fáze je třeb hodotu T hv hrdt dobou trváí fáze přčemţ součet dob trváí fází je rove hodotě T hv. Celové výsledé hodoty jsou dáy superpozcí hodot z jedotlvých fází s orecí rdotví rozpd zohledňující čsové posuy jedotlvých fází. Dstrbuce tvty celém teréu v určtém čsovém omžu: 8

29 Cílem je podt mtemtcý pops omţtého símu stuce teréu yz=0 v čse T C od vzu hváre. Tto stuce je dále zývá termíem rátodobá et zdává se vstupu prmetrem KRK=1 příslušou zvoleou hodotou TC [s] vz pops dtového souboru HVIN.DT v uţvtelsém muálu systému HVR-DET. Pro zjedodušeí zápsu dále uvţujeme jedoduchý rdotví rozpd bez dceřých mezprodutů. Ú se děje po dobu T hv ve směru setoru os x př povětrostí stuc j přčemţ vleč šodlv se pohybuje stálou středí rychlostí u j. N tomto símu má čelo mru souřdc X C jeho oec X K přčemţ zřejmě pltí T hv = X C - X K / u j Dále budou rozlšey dv přípdy. V prvím dy hváre jţ odezěl ve druhém dy hvrjí úy ještě probíhjí.. T C > T hv hvrjí úy odezěly mr postupuje d teréem: 1. Přízemí objemová tvt: 0 xx K... C j b X xx... C podle 3. resp b K C j pro BOX-model c x X C... C j 0 3.5c.. Depozce zemsém povrchu: Přblţý výrz 3.0 je hrze přesějším vyjádřeím podle vzthů 3.4: out 0 xx K... uplyul čs t K po průchodu oce mru d místem potom: 1 exp exp 3.6 out j x y S j x y 1 T hv tk b X x X...mr právě prochází d uvţovým místem x čelo mru K C přešlo d x před čsem t C out : j S j 1 1 exp t out C 3.6b c x > X C... mr do míst x ještě edošel: j 0 3.6c Zdrojový čle S j v důsledu suchého spdu vymýváí tmosfércým sráţm je dá výrzem 3.1. Modfce tohoto výrzu pro BOX-model jsou zřejmé. 9

30 Vzb souřdce x s čsem je urče středí rychlostí pohybu mru pltí tedy: _ out t T T x / u K C hv j 3.7 out t T x / u _ C C j B. T C < T hv hvrjí ú ještě esočl stále dochází ems ze zdroje: Je zřejmé ţe teto přípd je logcý předchozímu de se dosdí X K = 0. Vzthy pozbývjí ovšem smysl pltí výrzy 3.5b 3.5c 3.6b 3.6c př X K = 0. V tertví část pro presetc výsledů je rátodobá et pro KRK=1 zdý čs T C zobrzová v dvourozměré formě zoplet odud lze detfovt sutečou polohu mru d teréem. V ejovější verz HVR-DET lze tyto výsledy zobrzovt mpovém pozdí lolt šch jderých eletráre. N závěr pozmeejme ţe detlější vzthy pro modelováí dstrbuce dáve zářeí v čse T C d celým teréem ve směru x budou uvedey v závěru dlší ptoly. 3.4 Plošé rozložeí tvt dáve zářeí resp. jejch úvzů př zvoleé dsrétí sít Grfcé výstupy přímočrého šířeí systému HVR umoţňují zázort průběhy sledových velč j jedorozměrě rdálí průběhy mxmálích ebo středích ebo orjových hodot t dvourozměrě v rově ve formě zoplet. Dále byl mplemetová specálí grf pro modelováí čsového vývoje rdčí stuce. Moţé výstupí volby jsou ptré z přloţeých obrzovových opsů výstupích pelů. Pro modelováí zoplet č zodóz je důleţté stovt reálý zmutálí průběh v celé uvţové výseč. Pozmeejme ţe pro BOX-model teto problém odpdá protoţe zmutálí průběh je osttí dvourozměré modelováí zde emá smysl. Všměme s podroběj j vypdjí plošá rozloţeí jedotlvých velč pro přípd Gussov řešeí. Přízemí objemová tvt rdouldů [Bq/m 3 ] Vyjdeme-l ze vzthu 3. lze tuto velču seprovt podle proměých x y jo: y C j y z 0 C j y 0 z 0 exp y j x 3.8 Zde C j y 0 z 0 je mxmálí pod osou mru přízemí objemová tvt rdouldu [Bq/m 3 ]. b tvt uszeá zemsém povrchu [Bq/m ] Je zřejmé ţe záldě vzthu 3.4 lze zmutálí průběh uszeé tvty vyjádřt stejě jo v předchozím přípdě: 30

31 y j y 0 exp j y j x 3.9 Zde j y 0 je mxmálí pod osou mru uszeá plošá tvt rdouldu [Bq/m ]. c Plošé rozloţeí dáve zářeí resp. jejch úvzů [Sv] S uţtím vzthu 4.5 lze schémtcy pst pro celový úvze efetví dávy č evvletí dávy orgá ebo táň o pro jedce z věové tegore terý se chází v místě po dobu T ásledující vzth: o o o o HTOT T; H obl T; H povrch T; Hh T; 3.30 H o h o RES T; Hg T; Jedotlvé čley prvé strě předstvují příspěvy od pět cest expozce j o ch bude pojedáo v ásledující ptole 4. Bude doloţeo ţe zmutálí závslost celového dávového evvletu má tvr: H o Kp y T; H obl T; y 0 exp Kp y 0 x o TOT y j H o povrch T; y 0 H o h T; y 0 H o h RES T; y 0 H o g T; y Je vdět ţe ompoet předstvující příspěve z ozářeí z rdotvího mru poěud ompluje zmutálí průběh. Je to způsobeo orecí Kp oečý rozměr mru vz pops e vzthu 4.7 de Kp je vyjádřeím FCOR v rtézsých souřdcích. Proto se tedy zvádějí ásledující umercy vypočteé středovcí ftory teré jsou těsě spojey se zvoleou topogrfí výpočtové sítě o teré shreme ěterá jţ dříve uvedeá ft. J bylo řečeo př volbě výpočetí sítě je uté s uvědomt ţe celý prostor je rozděle 16 směrů pro teré jsou dspozc všech potřebá vstupí dt. Dále je ft ţe důsledy hvrjích úů se sledují v určté předem zvoleé výseč vz prmetr SUHEL v popsu vstupích dt téţ ásledujícím obrázu. Tto výseč je zde vole t ţe její os je totoţá se zvoleým směrem pohybu mru KPS přčemţ ţdou stru je ese hodot úhlu /8 tţe hrce tto zvoleé výseče je tvoře směry setorů KPS-1 KPS+1. Tto stuce je zázorě áčrtu podle obrázu

32 Obr. 3.1 : Schem e způsobu stoveí prostorové výseče ve teré se počítá zmořeí. Mmálí velost výpočetí výseče je 45 o s osou KPS podroběj p. 3.1 Defujme dále dvě fuce: g exp y j y x ; Kp f Kp y zvedeme ásledující oefcety: y 1 x g dy ; x g y y yc 1 x g dy ; x g yc y y 1 1 c y y 1 1 x f dy; 1 x f y y yc 1 x f dy ; x f yc y y c y Pomocí těchto oefcetů se tedy vyjádří středí mrgálí hodoty: Středí přízemí objemová tvt v setoru KPS ve vzdáleost x od zdroje výpustí: C j z 0 C j y 0 z

33 Středí uszeá tvt v setoru KPS ve vzdáleost x od zdroje výpustí: j z 0 y 0 z j Středí hodot pro setor KPS celového úvzu efetvího dávového evvletu č dávového evvletu orgá ebo táň o pro jedce z věové tegore terý se chází v místě po dobu T lze psát v souldu se vzthem 3.31 jo: o o H TOT T; x H T; y 3.36 obl 0 1 o H T x y o H T x y o H T x y povrch ; 0 h ; 0 g ; 0 11 Tto lze porčovt dál příld pro polovu setoru KPS-1 přlehlou setoru KPS vz obráze 3.1 lze středí hodotu úvzu celové efetví dávy č evvletí dávy orgá ebo táň o pro jedce z věové tegore terý se chází v místě po dobu T psát v souldu se vzthem 3.36 jo: o 1 o H TOT T; x H T; y obl o H T x y o H T x y o H T x y povrch ; 0 h ; 0 g ; 0 1 Vyjádřeí mrgálích hodot uţtím oefcetů je zřejmé. Pro lustrc ještě bude uvede vzth pro výpočet oletvích dáve zářeí pro celou uvţovou sec - tedy pro setor KPS plus přlehlá polov setoru KPS-1 plus přlehlá polov setoru KPS+1. Pro hodotu v mezruhové výseč této sece v místě x j coţ je yí středí hodot mez dvěm dsrétím hodotm < x j ;x j+1 > o D o T; x H TOT T; x OBYV x 3.38 o 1 o 1 H TOT T; x OBYV 1 x H T; x OBYV 1 x TOT Do prvé stry se doszují výrzy Pole obyvtel OBYV je popsáo ve vstupích dtech loálí soubor HVLOK.DT. Celová oletví dáv pro výpočetí sec je p dá součtem: IX 1 o o D T D T; x Vyjádřeí zmutálího průběhu hodot úvzu IDE. Dvourozměré zázorěí dáve zářeí resp. jejch úvzů zodóz v uvţové sec v rově o probíhá záldě terpolce dsrétích umercých hodot H T; x y y. Pro TOT m 33

34 ţdou dsrétí rdálí vzdáleost x se hodoty dáve vypočítávjí t ţe do výrzu 3.31 se dosdí vţdy celem NUHEL hodot y m podle: y m = m. Y ; m = 1 ž NUHEL de Y = x. tg SUHEL / NUHEL 3.40 Vzhledem symetr t dostáváme celem. NUHEL + 1 bodů pro ţdou x. Výzm proměých z 3.40 je zřejmý z předchozího obrázu NUHEL zčí počet zmutálích pprsů ěţ je dále rozděle 1/ uvţové výseče. Velč NUHEL se zdává ze vstupího pelu závsí í hldost vyreslových zodóz mx. NUHEL=16. 4 Hodoceí rdčího ztížeí obyvtelstv v důsledu úů rdouldů z jderého zřízeí do tmosféry 4.1 Metod hodoceí rdčí zátěže V dlším textu jsou uvţováy ásledující tegore orgáů resp. táí teré se rozlšují dexem o o =1 ţ 7 s výzmem: o = 1... o =... o = 3... o = 4... o = 5... o = 6... o = 7... celé tělo efetví dávce goády červeá ostí dřeň plíce štítá ţláz vrchí část tlustého střev ůţe Z účelem detlějšího hodoceí dopdu rdčího ztíţeí populc je obyvtelstvo rozděleo 6 věových sup chrterzových dexem podle schémtu: Věová tegore = 1 = = 3 = 4 = 5 = 6 Chrterst dět do 1 rou dět 1 ţ roy dět ţ 7 let dět 7 ţ 1 let dět 1 ţ 17 let dospělí Uvedeé rozděleí vychází z vyhlášy SÚJB č.307/00 Sb. [46] Jo míru úču rdotvího zářeí ldsý orgsmus defuje vyhláš [46] ásledující velčy teré se p pouţívjí v rdčí ochrě: Evvletí dáv H o [Sv]: Je vyjádře součem středí bsorbové dávy zářeí r o v orgáu ebo tá o vyjádřeé v [Gy] rdčího váhového ftoru W r. Je-l pole zářeí tvořeo více druhy zářeí r výsledá evvletí dáv orgá č táň o se vyjádří podle vzthu: 34

35 H o r r o W 4.1 r Idex r zčí druh zářeí rdčí váhový ftor W r reprezetuje efet rozdílého bologcého úču tím rozsh závţost vzlé zdrvotí újm jedotlvých druhů zářeí přípdě s dlším rozlšeím podle eerge. Pro ejdůleţtější druhy zářeí se uvádí: Druh zářeí: Rdčí váhový ftor W r : fotoy všech eergí 1 eletroy moy všech eergí 1 eutroy v závslost eerg 5 ţ 0 částce těţá jádr 0 Efetví dáv H o=1 [Sv] : Určuje se jo součet součů evvletí dávy v ozářeých táích č orgáech táňových váhových ftorů podle vzthu: 1 H W H o o o o Váhové ftory pro orgáy č táě se berou podle [46]: Orgá táň: Táňový váhový ftor W o : goády 0.0 červeá ostí dřeň 0.1 tlusté střevo 0.1 plíce 0.1 ţlude 0.1 močový měchýř 0.05 mléčá ţláz 0.05 játr 0.05 jíce 0.05 štítá ţláz 0.05 ůţe 0.01 povrchy ostí 0.01 zbyte 0.05 Dále se zvádějí velčy chrterzující vlv vtřího ozářeí: Úvze evvletí dávy úvze efetví dávy [Sv]: Jsou to čsové tegrály příou evvletí resp. efetví dávy od omţu příjmu rdouldu po dobu přčemţ se bere hodot = 50 roů pro příjem rdouldu u dospělých = 70 roů pro dět. Dále jsou defováy velčy umoţňující vtfovt vlv ozářeí celé populce. V [46] jsou defováy oletví dávy pro ţdou příslušou dávu evvletí efetví přípdě jejch úvzů jo součet této dávy přes všechy expoové jedce. Defují se tedy ásledující velčy vyjdřové v jedotách [Sv]: oletví evvletí dáv oletví efetví dáv úvze oletví evvletí dávy úvze oletví efetví dávy 35

36 Do progrmu vstupují dt o obyvtelstvu ve formě třírozměrého pole OBYV vz pops vstupů v uţvtelsém muálu systému NORML teré vyjdřuje počet obyvtel věové supy v jedotlvých segmetech zvoleé polárí výpočtové sítě je dex rdálí vzdáleost zčí úhlový setor totoţý se směrem pohybu vlečy šodlv. Pro výpočet oletvích dáve resp. úvzů KDE je p uţto ásledujícího schemtu refletujícího zvoleou dsrétí síť: KDE o o H N 4.3 N...počet jedců z věové supy trvle pobývjících v oblst mezruhové výseče o...příslušá dáv zářeí středí výseč jedce věové supy H Pro vyjádřeí déletrvjící čsově proměé expozce se výsledé dávy resp. jejch úvzy počítjí jo čsový tegrál příou dávy podle schémtu: H o t0t H o T celová dáv obdrţeá z čs T [Sv]. o H t dávový přío [Sv/s] t0 počáte expozce [s] T uvţová dob trváí expozce [s] T H t dt 4.4 t0. o 4. Rdčí zátěž v důsledu růzých cest ozářeí Hodoty dáve zářeí orgá ebo táň o jedce z věové supy je dá součtem dáve od uvţových uldů relzových růzým moţým cestm ozářeí p. K jejch vyjádřeí se obecě pouţívá schém: Koletví dávy se p ásledě určují podle: KDE o o H T; Hp T; 4.5 o p T; H o T; N 4.6 Zde N zčí počet osob věové supy ţjících celou dobu T olem míst. Celové hodoty oletvích dáve pro celou populc ţjící olem jderé eletráry se p určují součtem hodot oletvích dáve z jedotlvých dílčích oblstí podle 4.3. V systému HVR-DET je plová myšle rozlšeí dáve potecálí očeávé zvedeé v systému RODOS. Potecálí dávy jsou určováy z ozervtvích předpoldů mxmálě epřízvého působeí otmového prostředí populc. Npříld jedec 36

37 setrvává je v místě to celou dobu veu otevřeém prostrství. Ve sutečost hrje rol celá řd přrozeých brér podílejících se sţováí úrově obdrţeých dáve. Přtom se smozřejmě ejedá o cíleé ce vedeé člověem mjící chrter protoptřeí. Podrobější rozbor je př. v [9]. Zde jsou zvedey ločí ftory defové jo poměr středí hodoty dávy obdrţeé v dé sutečé ofgurc lolty plé dávce otevřeém prostrství tedy bez jéhoolv vlvu stíících č fltrčích strutur. V této defc je zhrut efet přítomost v dém místě terý vyjdřuje frc čsu stráveého v dém místě ofgurc zveme jej ftorem setrváí occupcy fctor. Uvţuje se jeho zjedodušeí frc čsu terou ldé stráví uvtř budov. Výsledý ločí ftor se p zísá orecí původí hodoty pro setrváí 100 % hodotou odhdutého ftoru setrváí. V [9] jsou uvedey odhdy ftorů setrváí pro Němeco Velou Brtá teré se pohybují od 75% do 88% v změ jsou hodoty vyšší. Středí hodot pro svět jo cele se udává 80%. V ásledujícím textu jsou pro ěteré cesty ozářeí zváděy ločí ftory přčemţ potecálí mxmálí dávy se dostou jestlţe se tyto ftory poloţí rovy jedé. V systému HVR-DET jsou zbudováy mplctí defult hodoty teré je le moţo mět tertvě ze vstupích pelů. Jejch blţší rozlšeí pro město veov joţ pro jedotlvé věové supy se předpoládá v dlší verz v souvslost s utomtcou tulzcí údjů o populc polárí sít. Dále přstoupíme e orétímu vyjádřeí pro hodoceí rdčí zátěţe v termíech přjté dsrétí prostorové sítě. Je uvţováo 5 moţých cest ozářeí osob: Vější ozářeí z rdotvího oblu fotoy -zářeí Vější ozářeí od otmového zemsého povrchu fotoy -zářeí Vtří ozářeí př hlc otmového vzduchu př průchodu oblu Vtří ozářeí způsobeé hlcí vzduchu otmového v důsledu resuspese uszeých rdouldů Vtří ozářeí z gesce potrvových produtů otmových tmosfércým spdem Byl vyprcová lgortmus pro zhrutí vtřího ozářeí v důsledu hlce vzduchu otmového efetem resuspese uszeých rdouldů zemsém povrchu. Model je popsová dále v ptole 4..4 záldí vzth. Pops porčuje dále v ptole de jsou rozvedey údje zváděým vzthům pro určeí oefcetů resuspeze. Tm zvádíme v termolog segmetového modelu SGPM ltertví emprcé vzthy pro určováí oefcetů resuspeze podle GRLND [6] RODOS [8] OSCR [3] KFKI [44]. Př výpočtu dlouhodobých úvzů dáve z vtřího ozářeí v důsledu hlce z resuspeze můţe uţvtel tertvě volt ěterý z emprcých modelů resuspeze resp. počítt bez resuspeze t posuzovt míru ozervtzmu vrbltu výstupů zváděou do výpočtu Vější ozářeí z rdotvího mru Vější ozářeí fotoy Výpočet dávy -zářeí od rdotvího oblu postupujícího d teréem zmeá v podsttě výpočet 3-D tegrálu přes celý mr se zhrutím bsorpce rozptylu fotoů ve vzduchu. Pro ízoeergetcé zářeí větší rozměry mru obecě splěo ve větší vzdáleost od zdroje výpustí dy roste dsperze lze pouţít zjedodušeý model ozářeí dy je teré joby pooře 37

38 do homogeího poloeoečého mru. Nop v blţších vzdáleostech od zdroje př mlé dsperz v oblu ve srováí s efetví výšou výpustí je uto respetovt rozloţeí příměsí v mru ve vzthu jeho poloze d teréem.. Jedím z moţých přístupů je trdčí metod spočívjící v proxmc dy hodoty pro poloeoečý mr jsou modfováy orecí oečý rozměr mru. Korečí ftory jsou zísáy záldě umercého řešeí zmíěého třírozměrého tegrálu obvyle jsou předem počítáy pro dsrétí rozděleí jedotlvých ezávslých prmetrů do mtce. Příslušé dávové overzí ftory R o obl vz dále jsou předem počítáy tbelováy pro přípd poořeí do poloeoečého zotropího prostředí s uformí ocetrcí tvty. V blţších vzdáleostech od zdroje výpustí se tedy pomocí orečího ftoru FCOR zohledňuje j oečý rozměr gussovsého oblu t jeho ehomoget v ocetrc tvty. Obecě se potom dávový přío v [Sv.s -1 ] v segmetu setoru ve vzdáleost určuje podle schémtu:. o H obl. y z FCOR... R 4.7 ref o obl. o H. obl... dávový přío [Sv/s]... tezt úu rdouldu z otuálího zdroje [Bq/s] osttí pro dou fáz yz ref rátodobý ftor zředěí objemové tvty uldu v setoru v místě [ s. m 3 ]; Pozám: Pro meší vzdáleost od zdroje de je dsperze meší resp. srovtelá s eergetcy závslý leárí oefcet bsorpce -zářeí ve vzduchu řádové hodoty ěol stove metrů se z ref vzthuje e ocetrc tvty v ose mru tedy výšce h ef d teréem; Ve větších vzdáleostech pro >> je použto přblížeí poloeoečého modelu mru s homogeí ocetrcí tvty počítou pomocí rátodobého oefcetu zředěí v přízemí vrstvě vzduchu tedy z ref = 0 podle vzthu 3.7 resp. příslušého výrzu pro BOX model. o R obl..... dávový ftor pro ozářeí z oblu od uldu orgá o stove záldě poloeoečého modelu mru [ Sv. m 3. Bq 1. s 1 ] tbelová v [48]. FCOR... orece oečý rozměr rdotvího mru Exstují růzé ltertví přístupy terpretc ftoru FCOR : V původí lscé prác [40] se pro jeho vyjádřeí zvedly ové proměé p q defové jo: x x; q y h / y z ef Pro orečí ftor podle [40] ve tvru FCOR q byl v [9] pouţt přblţý lytcý výrz záldě metody ejmeších čtverců terý byl převzt v této prác. Odvozeí bylo provedeo pro zotropí obl s jedotovou tvtou. Pro dlouhou gussovsou vleču je třeb provést superpozc vášející do výsledého odhdu dlší eurčtost. Tuto evýhodu odstrňuje ásledující postup. 38

39 b tmosfércý model TSTEP [34] pouţívá pro progostcé běhy postup převztý z [10] terý je pouţtý téţ v ódu COSYM [17]. bsorbová eerge zářeí v místě receptoru je dá tegrcí všech elemetárích příspěvů ehomogeího gussovsého mru ve tvru dlouhé přímočré vlečy elemetárí objem se bere jo bodový zdroj jeho příspěve dávce v místě receptoru zhruje oefcet upeí -zářeí. Vzhledem e sloţtost výpočtu objemového tegrálu je předem provede výpočet mtce dsrétích hodot pro jedotlvé dsrétí hodoty uvţových pět závslých proměých. Korétí dsrétí hodoty byly zvoley: 4 dsrétí ef. výšy výpustí h ef : [m] 8 rdálích vzdáleostí: [m] 10 dsrétích úhlů: uvţová sece < -/; +/ > olem osy x; symetrcá podoblst / rozděle 10 dílů 6 dsrétích tříd počsí: B C D E F tříděí podle Pssqull třídy drsost zemsého povrchu: rurl do 1 m urb d 1 m Tto je urče mtce orečího ftoru FCOR h ef r t drs terá se př zhájeí výpočtů čítá jo smostté vícerozměré pole. Pro orétí hodoty ezávslých proměých h ef r t drs se vybere submtce pro dou tegor počsí drsost zemsého povrchu provádí se dále 3-D logrtmcá terpolce pro zbývjící proměé h ef r. Teto přístup je rozprcová. Stejě jo v předchozím přípdě dy je pouţt terpolce ostruová pro jedu referečí eerg zářeí 0.5 MeV zde jsou v součsost dspozc výsledy pro jedou eerg emse 1 MeV. Celová chyb způsobeá zedbáím eergetcé závslost je dsutová v [40]. N obr tmtéţ je demostrová vrce výsledů olem 100 % pro šroý rozsh eergí emtového zářeí < 0.1 MeV ; MeV>. Je dsutová otáz dhodoceí dávy pro ízoeergetcé fotoy podhodoceí pro vysooeergetcé fotoy pro přípdy extrémí ofgurce mlá dsperse ve srováí s efetví výšou výpustí. N druhé strě v prác [4] je povţováo z devátí hrzeí oečého modelu mru poloeoečým ve všech ofgurcích pro eerge fotoů meší eţ 0 KeV. B. Kromě shor zčeé metody pro poloeoečý model mru s orečím ftorem jeho oečý rozměr je pouţívá metod přímého výpočtu objemového tegrálu přes oečý rozměr mru s uváţeím růzých eergetcých hld. Jedá se o čsově áročé výpočty teré lze le s dosttečou přesostí obejít záldě terpolce z předem vypočteé mtce. Pro účely ódu HVR-DET je dptová přístup pouţtý v ltertvím tmosfércém modelu RIMPUFF [4] systému RODOS zloţeý grupové metodě. Rozshy záldích prmetrů yí včetě ftoru symetre gussovsého oblu jsou opět jo v předchozím přípdě rozděley dsrétí hodoty. K m yí přstupuje prmárí eerge emtového - zářeí dy je pouţto ásledující rozděleí 4 eergetcé grupy: grup omálí eerge [MeV] rozsh eergí [MeV] 1 0. < <0.35 ; 0.75> ; 1.5> 4.0 >

40 Pro ţdý rdould musí být zám v ţdé eergetcé grupě uvolňový eergetcý přío [MeV/s] pro jedotovou tvtu. Byl ověřová moţost zísáí těchto dt výsledé terpolce od utorů práce [4] v rámc tehdejší spolupráce lolzc systému RODOS podmíy Česé Republy. Noec le je testová vlstí lgortmus zloţeý metodě přímého výpočtu objemového tegrálu přes oečý rozměr mru lbovolého tvru s uváţeím růzých eergetcých hld. Jedá se o plc metody 5/ terá do oce rou 011 hrdí ztím pouţívou lscou prmetrzc oečého modelu mru podle shor ctového bodu z práce [40]. Vrťme se výpočtu dáve záldě dávového příou určeého vzthem 4.7. Segmetový tmosfércý model rozptylu SGPM popsá dále v ptole 6. se sţí o respetováí sutečé dymy úů. Zvádí rozděleí celové doby hvrjího úu jedotlvé segmety fáze ve terých se prmetry úu chrtersty počsí předpoládjí osttí. Velč 4.7 předstvuje v rámc tové jedé fáze čsově osttí hodotu p tedy hodot příslušé dávy z dobu T seg je dá s vyuţtím 4.4 výrzem: H o obl T seg ;. o H obl T seg 4.8 o H obl Tseg ;... celová dáv v [Sv] z dobu T seg táň o jedce z věové tegore terý pobývá celou dobu T seg v segmetu setoru v místě Vzth 4.8 se pro přípd očeávých dáve přeásobuje ločím ftorem L obl terý vyjdřuje vlv zmírěí rdčího ztíţeí v důsledu reálého modelu pobytu člově uvtř budov terým je jed stíící efet stě stropu dále moţá terí fltrce vzduchu. V [46] jsou uváděy ásledující hodoty stíících ftorů budov: rodé domy: 0. vícepodlţí budovy: 0.07 Korecí těchto hodot doporučeým ftorem setrváí 0.8 lze vypočíst příslušou hodotu L obl zdt j vypočtu vyplěím příslušém vstupím pelu Vější ozářeí eletroy z mru Doběh eletroů emtových rdouldy ve vlečce je obecě mlý mxmálě ěol málo metrů ve srováí s rozměry vlečy tudíţ pro odhdy dávy můţe být pouţt model homogeího eoečého mru. Řídící velčou se p stává přízemí objemová tvt uldu ve sledovém místě. Vzhledem slé bsorpc -zářeí v táích je pro přípd vějšího ozářeí změře pozorost jeho účy ůţ. V původí verz progrmu HVR byl vlv -zářeí zhrut přblţým o způsobem dy overzí ftor R obl pro ůţ t. z. o = 7 je příslušě zvětše. Teto postup byl převzt z [1]. V součsé verz je pouţt průhledější postup zloţeý předpoldu poořeí prostředí v přízemí vrstvě do eoečého mru. Dávový přío [Sv.s -1 ] ůţ je p dá vzthem:. H obl. R 4.9 obl 40

41 Velčy mjí stejý výzm jo u vzthu 4.7 přčemţ se vzthuje přízemí vrstvě vzduchu. Tbul hodot overzích oefcetů [Sv.s -1.Bq -1.m 3 ] ostruová záldě výsledů výpočtů z [43 15] pro homogeí mr eoečých rozměrů s jedotovou objemovou tvtou rdouldů je uvede v uţvtelsém muálu systému HVR [11] v příloze 4 v sec opsu vstupích dt pro dtbu HVDB.DT. Tyto oefcety jsou určováy jo měré evvletí dávy ůţ určové z měré bsorbové dávy ve vzduchu s ásledým expoecálím pohlcováím v bzálí vrstvě ůţe o tloušťce 70 m. Hodotu příslušé evvletí dávy z dobu T seg vyjádříme s vyuţtím 4.4 výrzem: H obl T seg ;. H obl T seg 4.10 H obl T seg ;... celová dáv v [Sv] z dobu T seg ůţ z předpoldu ţe jedec pobývá celou dobu T seg v segmetu setoru v místě Je třeb mít zřetel epřesost teré jsou do výsledého oceěí dáve vášey pouţtým postupem. Tloušť bzálí vrstvy ůţe její odstíěí se měí v jedotlvých oblstech těl. Smotý oděv přípdé blízostojící objety zd ţdle postel td. č fltrčí zřízeí v budovách mjí zčý vlv velost příslušé dávy. Proto předchozí pouţtý postup lze povţovt z ozervtví. 4.. Vější ozářeí od zemsého povrchu otmového suchým morým spdem V této ptole zvádíme obecé výrzy s rozlšeím čsou fáz pro doby t 0;T hv. N tuto ptolu vzuje ptol 6.4. de je zvede přesější defce doby čsé fáze tb dále jsou příslušé vzthy pro ozářeí z depozce rozvedey v termolog segmetového modelu SGPM rověţ je blíţe specfová evrometálí sloţ růzých mechzmů odstrňováí tvty z povrchu. V ptole 6.4. je součsě dsutová otáz potecálích očeávých dáve v závslost zdávých ločích stíících ftorech. Ve výsledu jsou efety shruty pro dlouhodobé dávy ozářeí z depozce uvedey ltertví pouţívé vzthy jejchţ vlv sledové dávy z ozářeí můţe uţvtel tertvě zdávt ze vstupích pelů t posuzovt míru ozervtvost výstupů Vější ozářeí fotoy Zjedodušeý přístup vycházející z modelu eoečé rovy olem receptoru s homogeí sotropí depoovou jedotovou měrou tvtou. Uvţujme opět postup rdotví vlečy d teréem s osou totoţou se směrem setoru dále zvedeme rtézsou soustvu s osou x totoţou s. V důsledu suchého vypdáváí vymýváí rdouldů z vlečy dochází jejch uszováí zemsém povrchu. Dávový přío vyvolý zářeím uszeého uldu v [Sv.s -1 ] v určtém čsovém omţu t orgá o jedce z tegore cházejícího se v místě se určuje podle vzthu:. o H povrch t; t; R 4.11 o povrch 41

42 t;... uszeá tvt uldu v místě v čse t o... tbelový dávový ftor ozářeí od otmového povrchu pro uld R povrch orgá o [ Sv. m. Bq. s 1 1 ] Koverzí oefcety R předstvují dávový přío od jedotové měré tvty uszeé eoečé ploše olem bodu receptoru terý je 1 metr d povrchem rovy. Počítjí se pro ţdý uld zvlášť tz. pro jeho eerge emse jede rozpd z předpoldu deálě rového povrchu edochází odstíěí přčemţ tvt je popsá jo čstě plošý zdroj eproá tedy do dolích vrstev půdy. Př tegrc přes všech dílčí mezruţí olem receptoru jsou uvţováy j bsorpce t rozptyl -zářeí terý je proxmová ěterou z poloemprcých formulí pro ftor upeí. Sd těchto oefcetů byl převzt z [1] [48]. Dlší úvhy vztáheme reltvě čsovému omţu dy čelo mru dojde do míst. Hodot příslušé dávy z dobu T < 0 T hv > je dá tegrcí dávového příou 4.11 m z se doszuje výrz 3.4: H T; o povrch 4.1 o 1 1 S. Rpovrch T exp ef T 1 ef ef o H povrch T;...celová dáv v [Sv] z dobu T od zčátu depozce uldu v místě pro táň o jedce z věové tegore terý pobývá celou dobu T v segmetu setoru v místě. Pro čs T po sočeí průchodu mru d místem je třeb celovou dávu počítt jo součet předchozí mxmálí hodoty pro T=T hv příspěvu dávy H povrch obdrţeé od omţu T hv dy právě mr přešel d uvţovým místem do omţu T hv + T terý je dá výrzem: H T. R. 1 exp. T / 4.13 povrch hv o povrch ef ef Pro vybré dceřé uldy jsou vzthy poěud omplovější doszují se příslušé výrzy pro d uvedeé v ptole Efetví ostt ef zhruje rdotví rozpd přblţě téţ působeí dlších mechsmů vedoucích odstrňováí rdouldů ze zemsého povrchu vlv větré erose splchy do vodotečí trsport do hlubších vrstev půd. U ěterých produtů je provádě hlubší lýz ozářeí od depozce příld v systému RODOS je zvádě orece odstíěí zářeí v důsledu čsové mgrce uszového rdouldu do půdy. Čsově závslý orečí ftor Yt se v [31] uvţuje ve tvru: Yt = 1. exp- m1. t +. exp- m. t Pro mgrčí ostty se uvádějí hodoty: m1 = [de -1 ]; m = 00 [de -1 ]; 1 = 06 ; =

43 Tyto mgrčí ostty byly odvozey z měřeí exterího ozářeí depoového ces po ehodě v Čerobylu. Je zde zohleděo původí uszováí j suchou t morou cestou. Pro jé uldy ztím podobá dt ejsou dspozc pouţívá se vš pro hrubé odhdy pro jé prvy s dlouhým poločsem rozpdu. Detlější rozbor evrometálích efetů orečí ftory je uvede dále v ptole 6.4. po zvedeí otce segmetového modelu SGPM. Součsě je tm obrázu 6-3 provedeo srováí ěol vrţeých ltertvích submodelů. b Oceěí dáve -zářeí záldě tbelových čsových tegrálů měrých jedotových tvt uszeých ploše olem receptoru V přípdě posuzováí vlvu rátodobých hvrjích úů dlouhodobější předpověd rdčí stuce v teréu řádově dy měsíce č roy podle povhy růzých potecálích protoptřeí jeţ je moţo přjmout pro mmlzc dávové zátěţe populce se změřuje pozorost oblst II vz obr. 3.1 těsě po sočeí průthu vlečy d teréem. V tomto omţu jsou počítáy ebo měře příslušé měré uszeé tvty mx teré jsou dále ozčováy jo počátečí depozce vyjádřey př. vzthem 3.4 po doszeí t = T hv. Potom celová dáv [Sv] z dobu T po odezěí hváre se počítá podle: H o povrch T; o DCF T 4.14 mx povrch Zde DCF o T jsou vyjádřeé v [Sv/Bq] předstvují dávu od počátečí jedotové měré povrch depozce z dobu T. Tyto overzí ftory jsou předem počíté tbelové umoţňují výpočet obdrţeé dávy z dobu T od rdouldu orgá táň o v závslost počátečí mxmálí depozc. Ve výpočtu oefcetů DFC jsou zhruty sofstové postupy uté pro zísáí věrohodých údjů. Korétě je uvţová ploch eoečá s přípdou orecí oečou ofgurc s jedotovou měrou depozcí rdouldu tetorát vš tvt v důsledu povětrostích mechsmů se dostává ţ do určté hlouby v půdě uvţuje se obvyle do 30 cm. Následuje výpočet bsorbové dávy ve vzduch v místě receptoru obvyle 1 metr d zemí přčemţ př tegrc je uvţová příspěve od všech prstecových ftesmálích ulodů o výšce rové uvţové hloubce průu tvty do půdy. Je uvţováo zeslbeí svzu zářeí j bsorpcí v půdě t ve vzduchu. Dále je uvţová rozptyl ve vzduchu proxmový poloemprcým vzthem pro oefcet upeí. Je zhruto zeslbováí v důsledu rdotvty poročlé postupy berou v úvhu rozpdové řetězce sd oefcetů DFC pouţívá v dtbce COSYM [17]. To vše se tegruje z čsový tervl T bsorbová dáv ve vzduchu se přepočte pomocí overzích ftorů př. doporučeí ICRP 51 pro ód COSYM PC CREM efetví/evvletí dávu v Sv. Jsou jţ dspozc overzí ftory počíté záldě Mote-Crlo modelováí se sutečou dstrbucí tvty oečém prostředí přčemţ jsou počítáy příslušé bsorbové dávy záldě smulce ldsým ftomem umístěým v uvţovém místě. Pozmeejme ţe v ěterých publcích jsou DFC ftory rozlšováy podle toho zd jsou př jejch výpočtu bráy v úvhu stíící efety budov osttího teréu door model č olv outdoor model. Pro ejdůleţtější uldy rtcé oblst typu urb jsou vyvíjey specálí postupy umoţňující síţt stupeň oservtsmu příld splchy z povrchu v městsých oblstech vedou větším hodotám ef. Něteré specálí ódy př. EXPURT t potom uvţují dvě sdy overzích ftorů plté pro urb rurl oblst. 43

44 Progrm HVR-DET pouţívá shor popsový přístup vycházející z modelu eoečé rovy olem receptoru s homogeí sotropí depoovou jedotovou měrou tvtou. Pro výpočet se pouţje postup podrobě popsý dále v ptole Vější ozářeí eletroy z depozce V přípdě vějšího ozářeí eletroy z mru je ldsé tělo bezprostředě poořeo do rdotvího mru tudíţ zeslbeí zmírěí úču -ozářeí bsorpcí ve vzduchu je mohem větší eţ v přípdě ozářeí eletroy z depozce. Příspěve -ozářeí od depozce je obecě povţová z mlý větš ódů ho zedbává př. DOSE-MRC RODOS COSYM. Progrm HVR-DET bízí projettov přblţý ozervtví odhd zloţeý prác [45]. Zde byly provedey výpočty dávového příou v bzálí vrstvě ůţe t. z. v hloubce 70 m pro výšu 1 metr d zemí v závslost jedotové měré depoové tvtě pro ejdůleţtější uldy. Výsledy p byly zprcováy do formy příslušých overzích ftorů R depo. Příslušá tbul overzích oefcetů o R depo [Sv.s -1.Bq -1.m ] pro ěol výzčých uldů je uvede v uţvtelsém muálu systému HVR-DET v dtbáz HVDB.DT. Dávový přío v [Sv.s -1 ] v závslost měré tvtě sutečě uszeé olem míst se vyjádří podle:. o H depo t; t; R 4.15 o depo Itegrce tohoto výrzu se provádí obdobě jo v předchozí ptole pro ozářeí fotoy z depozce pro výrz 4.11 výsledem jsou p tegrálí dávy pro růzé čsové fáze procesu uszováí logcé vzthům Pozám dávce zářeí př přímé otmc ůže: Výsledá dáv slě závsí podmíách depozce jo je proceto odryté ůţe typ oblečeí spetrum uszových uldů suchá ebo morá depozce pohyb osoby v zmořeém prostředí se zhrutím frce čsu stráveé s částečým č úplým odstíěím rychlost deotmce povrchu těl dob zhájeí jeho cíleé očsty podobě. Obecě pltí ţe dávy od -zářeí typcé směs rdouldů uszeých přímo ůţ jsou mohem větší eţ příslušé doprovodé celotělové dávy způsobeé fotoy. Obdrţeá dáv se obecě počítá t ţe hodot celové tvty depoové ůţ se ásobí příslušým tbelovým overzím ftory předstvujícím dávu z jedotové depozce. Celové moţství tvty uszeé oblečeí ůţ jedce se bere jo určtá frce z odpovídjící depozce zemsém povrchu. Přesější lýzy rozlšují dále oblst hlvy jedce terá se povţuje z eporytou dlší část těl poryté oděvem tedy stíěé před zářeím. V systému HVR-DET eí tto problemt detlě plová přčemţ oečým cílem je omptblt v této oblst s produtem RODOS. Techcé legsltví spety převzetí jeho metody jsou v součsost ověřováy. Součsá verze produtu HVR-DET bízí uţvtel lespoň dílčí prát ověřeí výzmost dáve z depozce ůţ terý vychází z metody produtu COSYM [17]. Přtom dávový přío v [Sv/s] v ozářeé ůţ je určová ze vzthu: 44

45 . H s t; t; s R s f 4.16 Předpoládáme relc mez měrou tvtou uszeou zem ůţ ve tvru: s t; g t; rt Závslost pro věové supy vyjdřuje orečí ftor f převztý z [41]. Koverzí ftor R s [Sv/s/Bq/m ] pro přípd otmce ůţe se bere podle [17]. Koretí výrz pro celovou dávu z určtý čsový tervl < t1; t > je dá tegrcí 4.16 v tomto tervlu přčemţ z depoovou tvtu povrchu t; se doszují odpovídjící průběhy podle b resp. sloţtější výrzy pro dceřé uldy podle 3.3. Teto oretí postup je v součsé verz progrmu HVR hrze předpoldem ţe čsový tervl bude poměrě rátý ěol málo hod do provedeí hygecé očst je proto zvede oservtví předpold ţe uszeá měrá tvt povrchu země je v celém uvţovém tervlu osttí. Je vyjádře podle vzthu 3.4 svojí mxmálí hodotou pro t =T hv. Ftor g rt má defult hodotu Pro přípd očeávých dáve se vzthy přeásobují ločím ftorem L depo terý vyjdřuje vlv zmírěí rdčího ztíţeí v důsledu reálého modelu pobytu člově v teréu terý by měl zhrout jed stíící efet stě stropu moţou terí fltrc vzduchu př pobytu uvtř budov dále př pobytu otevřeém prostrství drsost teréu stíěí oolích budov stíící efet půdy v důsledu průu rdouldů do půdy př morém uszováí. V prác [4] je záldě výpočtů podle modelu EXPURT urče rozsh oečého ločího ftoru mez 0.1 pro průměrou zástvbu v obydleých oblstech po 0.01 v betoových vícepodlţích budovách. Zvoleou hodotu lze př výpočtu zdt ze vstupího pelu. Blţš dsuze ločím ftorům je dále v ptole Vtří ozářeí př hlc vzduchu obshujícího rdotví příměs přímý průchod mru d teréem Dávový přío v [Sv.s -1 ] orgá o pro jedce z věové tegore vyvolý rdouldem ovlvňující orgá srze mechsmus dýcháí tohoto jedce pobývjícího v místě setoru se určuje podle:. o. h t; Bh t; H R 4.17 o h o R h je tbelový dávový ftor z ozářeí př hlc uldu orgá o jedce z [ Sv. Bq 1 ] terý z hleds úču uvtř orgsmu předstvuje úvze evvletí resp. efetví dávy z jedotového příjmu rdouldu cestou hlce úče se vzthuje od omţu příjmu do očeávého oce ţvot pro dou věovou tegor - 50 let pro dospělé 70 let pro dět.. Bh je vteřový příjem [Bq.s -1 ] rdouldu př hlc jedce z t. ţjícího v místě setoru během fáze úu je povţová z osttí. Je dá vzthem: 45

46 . B h. u 4.18 h Ke dříve defovým výzmům zopujeme:....tezt výpustí zdroje rdouldu [Bq/s] osttí v rámc jedoho segmetu fáze př vícefázovém modelu úu... rátodobý ftor zředěí přízemí objemové tvty ovzduší ve směru setoru v místě od zdroje výpustí pro uld - vz vzth tbelová rychlost dýcháí jedce věové tegore [ m. s ] u h Stejě jo v přípdě ozářeí z mru je zřejmé ţe v přípdě stcoárích výpustí v rámc jedé fáze úu velč 4.17 předstvuje čsově osttí hodotu p tedy hodot příslušého úvzu 50-t č 70-t letého v [Sv] od příjmu rdouldu z dobu trváí fáze T je dá s vyuţtím 4.4 výrzem: H o h. o T; Bh R T 4.19 Je zřejmé ţe se jedá o ozervtví odhd terý předpoládá ţe jedec ţje v místě po celou uvţovou dobu T. h Očeávé dávy se zísjí přeásobeím vzthu 4.19 ločím ftorem L h terý vyjdřuje vlv zmírěí rdčího ztíţeí v důsledu reálého modelu pobytu člově v dé loltě. Týá se pobytu uvtř budov zhruje jed ftor setrváí moţou terí fltrc vzduchu přípdě ochuzováí šodlv uvtř uzvřeého prostoru uszováím. V [9] jsou shruty v ltertuře ctové hodoty. Ty jsou rozlšováy jed podle fyzálě chemcé formy dále podle typu budov prvátí domy velé budov. L h se zde udává v rozmezí 0.3 ţ 1.0 př ftoru setrváí Vtří ozářeí v důsledu hlce vzduchu otmového resuspezí rdouldů dříve depoových zemsém povrchu V důsledu tmosfércých vlvů ebo čostí člově zvřováí vzduchu v důsledu doprví čost výopových stvebích prcí č zemědělsé čost dochází e zpětému přeosu rdouldů uszeých zemsém povrchu do přízemí vrstvy vzduchu. Je zřejmé ţe ldsá čost je slě loálě vázá tedy jí vyvolá resuspeze závsí orétí ldsé tvtě v jedotlvých oblstech. Globálější chrter z hleds polohy čsu má resuspeze v důsledu terce větru se zemsým povrchem teré byl v celé řdě prcí věová pozorost s cílem vtfovt teto efet z hleds dlší dodtečé rdčí zátěţe teré je jedec vystve. Dále bude uvede všeobecě přjímý způsob zhrutí vlvu resuspeze v důsledu tmosfércého působeí. Dále budeme vycházet z metody pouţté u mezárodího ódu COSYM [17] dále ve shodě s postupem zvedeým v systému RODOS u terého je přístup zhrutí resuspeze popsá v [31]. Pro určtý rdould se dodtečá přízemí objemová tvt vyvolá resuspezí vyjdřuje v závslost uszeé tvtě pomocí ftoru resuspeze RES [m -1 ] jo: 46

47 Kocetrce ve vzduchu v důsl. resuspeze v místě y čse t [Bq. m -3 ] RES t; = Omžtá depozce v dém místě čse [ Bq. m - ] 4.0 Z pomoc dříve zvedeých velč lze tuto dodtečou tvtu v přízemí vrstvě vzduchu vyjádřt jo: C RES t; t; t; 4.1 RES Zde postupujeme v souldu se zčeím ze vzthů 3.0 resp Pro oefcet resuspeze pouţjeme výrz vhodý pro ldsou čostí erušový zemsý povrch přírodího prostředí severí část Evropy. Teto emprcý model je zčým zjedodušeím sloţtého jevu resuspeze cméě jeho vldcí expermety po testech uleárích zbrí expermetálí ftováí s hodotm měřeým po čerobylsé hvár testováí v erodymcých tuelech byl zísá dosttečě robustí model pro věrohodé lmtí odhdy dáve. Model oefcetu resuspeze je zloţe předpoldu jeho čsové závslost jo fuce 1/t. Toto sţováí je určeo ftem ţe během čsu se rdotví mterál pevěj váţe v půdích struturách jo výslede chemcých fyzálích procesů jeho schopost dostt se opět do přízemí vrstvy vzduchu se sţuje. Blţší údje zváděým vzthům pro určeí oefcetů resuspeze porčuje dále v ptole de jsou zvedey ltertví emprcé vzthy pro určováí oefcetů resuspeze podle GRLND [6] RODOS [8] OSCR [3] KFKI [44]. Jsou tm uvedey vzthy pro výpočet dlouhodobých úvzů dáve z vtřího ozářeí v důsledu hlce z resuspeze to vše v termolog segmetového modelu SGPM. Uţvtel můţe tertvě volt ěterý z emprcých modelů resuspeze resp. počítt bez resuspeze t posuzovt míru ozervtzmu vrbltu výstupů zváděou do výpočtu. V této ptole uvedeme pouze obecý výrz pro vteřový příjem rdouldu úvze potecálí dávy pro jedce trvle ţjícího otevřeém prostrství.. B h Ozčme RES jo vteřový příjem rdouldu vztţeý omţu t př hlc resuspedové tvty jedcem z t. ţjícího v místě setoru. Pro jeho vyjádřeí pouţjeme vzth:. B h RES t; C t; u RES h 4. C RES... ocetrce resuspedové tvty rdouldu v přízemí vrstvě vzduchu [Bq.m -3 ]... tbelová rychlost dýcháí jedce věové tegore [ m 3. s -1 ]. u h Itegrálí hodot příslušého úvzu 50-t č 70-t letého v [Sv] od příjmu rdouldu z dobu TD dí se s dosttečou přesostí hrdí sumcí: H o h o RES TD; R u 4.3 d TD d 1 _ h h t d; RES d; 47

48 Je zřejmé ţe se opět jedá o ozervtví odhd terý předpoládá ţe jedec ţje v místě x po celou uvţovou dobu T. Středí hodot uszeé tvty ve d d po spdu se vyjádří podle 3.4b de z hodotu T se dosdí T = * d. Očeávé dávy se zísjí přeásobeím vzthu 4.3 pro potecálí dávy ločím ftorem L h terý vyjdřuje vlv zmírěí rdčího ztíţeí v důsledu reálého modelu pobytu člově v dé loltě. O moţé volbě ločích ftorů je pojedáo dále v ptole Vtří ozářeí z gesce potrvových produtů otmových tmosfércým spdem 50-t resp. 70-t letý úvze evvletí resp. efetví dávy v [Sv] orgá o jedce z věové tegore vyvolý ročím příjmem uldu př gesc potrvových produtů se určuje podle: H o g g o g g R 4.4 o R g je tbelový dávový ftor ozářeí př gesc rdouldu orgá o jedce z věové t [ Sv. Bq 1 ]; z hleds úču uvtř orgsmu předstvuje úvze evvletí resp. efetví dávy z jedotového příjmu gescí úče se vzthuje od omţu příjmu do očeávého oce ţvot pro dou věovou tegor g je ročí příjem rdouldu v [Bq] od gesce otmových potrvových produtů vypěstových v místě setoru. O způsobu ozumce otmových produtů je moţo dále speulovt. Kozervtví model ve smyslu dvduálích dáve loálí produce - loálí spotřeby předpoládá ţe jedec z věové supy trvle ţjící ve vzdáleost od zdroje výpustí ve směru setoru ozumuje pouze produty vypěstové v tomto místě tedy: g E l l P l 4.5 de P l je ročí spotřeb produtu l jedcem z E l je měrá tvt rdouldu 1 v produtu l vypěstovém v místě setoru [ Bq. g ]. Jý model spotřeby relstčtější pro ěteré lolt je vyjádře předpoldem loálí produce - globálí dstrbuce potrv. Jedou z jeho vrt je předpold ţe jedec z věové supy trvle ţjící v místě ve směru setoru ozumuje část Z l produtu l ze svojí zóy zbyte pochází z čstých eotmových zdrojů. Ročí příjem rdouldu je p dá vzthem: g E Z l l l P l 4.6 Model globálí spotřeby můţe mít řdu dlších modfcí příld ţe jedec z věové supy trvle ţjící ve vzdáleost od zdroje výpustí ve směru setoru ozumuje část produtu l ze svojí zóy dlší část tohoto produtu z jých otmových zó přípdě ještě zbyte produtu z eotmových oblstí. Potom je potřeb provést důldou lýzu způsobu relzce dstrbuce spotřeby potrv v orétích zóách. Lze provést stude 48

49 sestvty vrce prmetrů Z l t odhdovt míru ozervtzmu zvlečeou do výpočtů. Dlším úolem z této oblst je určováí specfcých spotřebích ošů pro rtcé supy obyvtel frmář lesí dělíc myslvc pod.. Progrmový systém HVR-DET je rozšíře o moţost dymcého modelováí trsportu rdouldů potrvovým řetězc terý předstvuje trspretí relstcou cestu hodoceí vlvu gesce. Vycházelo se z modelu ENCONN popsého v [30] terý byl rozšíře modfová p zbudová do systému. 4.3 Použté dávové ftory Do dtbáze progrmu byly převzty overzí ftory pro výpočty úvzů efetvích dáve z příjmu rdouldů hlcí gescí z referece [46]. Pro výpočty úvzů evvletích dáve z příjmu rdouldů hlcí gescí se pouţívjí overzí ftory z [47]. Pro výpočty dáve ze zevího ozářeí z oblu depoztu jsou overzí ftory převzty z [48] chybějící rdouldy byly doplěy z [49]. Shrutí všech těchto overzích dávových ftorů bylo provedeo v prác [51]. 4.4 Modelováí čsového vývoje rdčí zátěže během přechodu mru d teréem V předchozí ptole 4. je prováděo modelováí čsové dstrbuce dáve v orétím místě. Obrťme se druhému moţému zdáí coţ je modelováí dstrbuce dáve d celým teréem v určtém omţu T C opět se tedy jedá o přípd jéhos čsového símu teréu pořízeého v omţu T C terý byl jţ lyzová pro přípd objemových tvt v ovzduší depozce povrchu v ptole pr.. Pro zdý čsový omţ T C čs z terý postoupí čelo mru ve směru do určté vzdáleost vzdáleost X C jsou vyčísley resp. grfcy vyresley ve formě jedorozměrých grfů č dvourozměrých zodóz hodoty dáve resp. úvzů dáve ve všech bodech uvţové výseče prostoru. Jedá se o hodoty z dobu mez vzem hváre omţem čsového símu T C. Hodotu T C zdává uţvtel vstupu ze vstupího pelu. V log s modelováím čsové závslost v ptole 3 uvţujme ejdříve tervl T C T hv Dávu resp. její úvze obecě vyjádříme ve shodě s 4.4 jo: Dále rozlšujeme: T C H T ; H t; dt 4.7 C Dáv od vějšího ozářeí z rdotvího oblu. x X K... celý mr jţ přešel d místem x: o H T ; T H obl 4.8 obl C hv. o de Ḣ je vyjádřeo podle 4.7 pltí odtud téţ defce proměých. 49

50 b X K x X C... mr právě prochází d místem x: o H T ; T obl C hv T x u. o C / H obl 4.8b T hv _ zde Ḣ je vyjádřeo opět podle 4.7 c x X C... mr ještě edorzl do míst x: H o obl T ; 0 4.8c C. Dáv z vějšího ozářeí od otmového zemsého povrchu. Zvedeme opět pomocé velčy t out C t out K defové vzthy 3.7. x X K... celý mr jţ přešel d místem x: Z hleds čsové tegrce proces rozdělíme dv tervly: Mr prochází d místem x dochází e otuálímu uszováí povrchu rdotvímu rozpdu. Dávu z celou dobu přechodu T hv dosteme tegrcí out vzthu 4.11 de z depozc dosdíme 3.6b zde provedeme přezčeí t C t přes ezávsle proměou t t 0 T hv. Zčáte druhého čsového tervlu je ztotoţě s omţem přechodu oce mru d x jeho oec s omţem dy čelo mru dojde do X C jeho oec do X K ebol t 0 t out out K. V 3.6 provedeme opět přezčeí t K t tto uprveý 3.6 tegrujeme v tervlu t 0 t K out Výsledem obou tegrcí p je oečý výrz pro dávu: H o povrch T C. o 1 1 ; RpovrchS j Thv exp Thv exp T 1 exp t out hv K 4.9 b X K x X C... mr právě prochází d místem čelo mru prošlo d uvţovým místem x před čsem t C out : Přezčeím t C out od 0 do t C out H T z t ve vzthu 3.6b jeho doszeím do 4.11 s ásledou tegrcí přes t dosteme hledý vzth pro dávu z dobu t C out podle: o 1 out 1 ; RpovrchS j tc exp t 1 o out povrch C 4.9b 50

51 c x X C... mr ještě edorzl do míst x: o H povrch TC ; 0 4.9c 3. Úvze dávy z vtřího ozářeí v důsledu hlce otmového vzduchu x X K... celý mr jţ přešel d místem osob pobývjící v tomto místě po celou dobu hváre doste mxmálí dávu: o Hh TC ; vzth 4.19 pro T=T hv 4.30 b X K x X C... mr právě prochází d místem čelo mru prošlo d x před čsem t C out : o Hh TC ; vzth 4.19 pro T= T hv terý je 4.30b out přeásobeý t C / T hv c x X C... mr ještě edorzl do míst x: o Hh TC ; c Poz.1: Shor provedeé modelováí se týlo přípdu T C T hv. Pro T C T hv vzthy pozbývjí smysl. Osttí vzthy zůstávjí v pltost T K se hrdí ulou. Poz. : Přesější modelováí gesce se eprovádí zůstávjí v pltost dříve uvedeé vzthy. Poz. 3: Závslost v perferím směru po souřdc y ebyl v předchozích vztzích explcte vyjádře. Je le zřejmé ţe pro přípd Gussov řešeí má tto závslost tvr ve shodě s 3.: y exp x y j Poz. 4: Pro přípd BOX-modelu je průběh po y osttí středí hodot v boxu. Dstrbuc dáve d celým zsţeým teréem ve zvoleém omţu T C je moţo bezprostředě zobrzt obrzovce ve formě zodóz vyreslových mpovém pozdí lolty JE. 51

52 5 Dymcý gesčí model systému HVR-DET lýz ovějších přístupů je zloţe dymcém z hleds čsu modelováí potrvích řetězců. V posledí době bývjí výzmu dv celoevropsy přjímé modely ECOSYS [3] FRMLND [33] z chţ prvě jmeový je mplemetová do systému RODOS ob dv modely jsou v progrmu COSYM. Modely ECOSYS FRMLND řeší dymu trsportu rdouldů potrvím řetězc záldě obecého omprtmetového modelu pro smultáí pops mgrce rdouldu v půdě přeosu do rostl trsportu do zvířecího orgsmu. Umoţňují upltt růzé scéáře strtege bodový model - vše vypěstováo ozumováo v určtém místě; prostorový model - bere v úvhu sutečou zemědělsou síť lolty JE přčemţ ozumc se podílí celá populce v určtém regou. Uvţuje se přeos tvty do rostl 18 druhů lstovou ořeovou cestou. S určtým chrterstcým zdrţeím ásleduje buď přímá ozumce plod člověem ebo jejch zrmováí zvířty trsportem tvty do ţvočšých produtů 11 ţvočšých produtů. Ţvočšé produty jsou opět s určtým zdrţeím zprcováváy část odpdu př zprcováí se zovu zrmuje potrvy uvţováo 18 druhů tyto jsou sldováy doprvováy e spotřebtelům. Dymcé modely jsou mmořádě áročé loálí vstupí dt příslušá dému rozděleí růzé rdoeologcé zóy. Implemetce těchto velých systémů je proto velm áročá můţe se stát ţe ěterá dt ejsou v ové loltě ještě vůbec dspozc. Jedá se o čsově áročé výpočty prováděé většou v prostředí výoých prcovích stc. Podroběj o součsé stuc s pořzováím všech potřebých loálích dt pltých pro Česou republu je pojedáo v [37 38]. Do systému HVR-DET byl zbudová dymcý model gesce jehoţ sprcí byl model ENCONN vyvutý v ČR popsý v [30] do systému NORML je včleě jeho modfce pro přípd dlouhodobých stcoárích výpustí. Neřeší sce problemtu v plém rozshu cméě jeho předostí je flexblt sutečost ţe dává dspozc vstupí prmetry shromáţděé záldě exstujících údjů v ČR. Výzmým ftem je sutečost ţe model ENCONN byl vldová jeho utorem v rámc projetu VMP orgzového ME [19]. Celový příjem tvty t; x y l v [Bq] rdouldu jedcem z věové tegore ozumujícím produt l vypěstový v místě spdu e d t vyjádře vzthem: l t; y 0 I l t 5.1 Zde:.. spd v místě v důsledu suchého vypdáváí vymýváí rdouldu [Bq/m ] vztţeo e d spdu t spd I l t... tegrálí ormlzový jedotovou depozc příjem tvty uldu v důsledu ozumce produtu l jedcem z věové tegore z dobu od spdu e d t [m.s] Pltí: I 5. l t t l t PDl dt tsl tzd PD l... je průměrá deí spotřeb produtu l jedcem z věové tegore [g/d resp. l/d] l t... ormlzová jedotu depozce měrá tvt uldu v produtu l jedotu hmotost produtu l e d t od de spdu [m.s.g -1 ] 5

53 t sl... de slzì t zd... zdrţeí od slzě e ozumc produtu l Předchozí vzth zčí orétí vyjádřeí obecého schémtu 5.1 ze terého lze vdět zvedeou čsovou dymu vyplývjící z vyjádřeé závslost čsu ozumce vztţeého e d spdu vše jsou Julásé dy v roce. Moţ vstupích prmetrů gesčího modelu je velm rozsáhlá. Proto je dspozc tertví vstupí subsystém gesčího modelu pops v uţvtelsém muálu HVR-DET [] terý ulehčuje zdáváí vstupů báz struturových poloţe. Stejě jo u vstupů tmosfércého depozčího modelu HVIN pops opět v uţvtelsém muálu HVR- DET je zde zvede moţost rychlého zdáváí ltertvích vstupů resp. ltertvích trsportích submodelů s cílem testováí vlvu eurčtostí vstupích hodot ebo zváděé prmetrzce sledové dávové úvzy v důsledu ozumce otmové potrvy. N vstupu lze zdt julásý de spdu v roce. Do rostlého produtu se rdould dostává buď lstovou ebo ořeovou cestou. Vyčíslují se čsově závslé příspěvy od přímé ozumce produtů rostlé ţvočšé výroby. Jsou pouţty tbelové rovováţé ocetrčí ftory mez tvtou v půdě v produtu. Jsou defováy scéáře výrmu pro jedotlvá hospodářsá zvířt se zhrutím dymy výrmu. Uţvtel jsou bízey modfce pro feologcé chrtersty ltertví spotřebí oše. Podrobý pops gesčího modelu systému HVR-DET je uvede v [11]. Kromě toho je model popsová v publcích [4 54]. Během projetu č.6/003 Progrm výzumu vývoje Státího úřdu pro jderou bezpečost došlo rozšířeí gesčího modelu INGMODEL zdoumetováo v [13]. Té v tomto metodcém muálu jsou oc v ptole 7 uvede dlší rozšířeí týjící se určováí ormlzových jedotu depozce měrých tvt v rostlých ţvočšých produtech. Protoţe v p. 7 je pouţt otce zvedeá ţ po mplemetc modelu segmetové Gussovy vlečy provádí se v ásledující ptole 6 vrátíme se popsu posledí část gesčího modelu pozděj. 6 Přblžé zhrutí čsově prostorově proměých podmíe šířeí zečstěí Pro systém HVR-DET byl vyprcová čsově proměý Gussův model SGPM zloţeý segmetc povětrostích podmíe fází úu šodlv. Povětrostí podmíy chrter dymy výpustí jsou rozděley ěol fází segmetů přčemţ v rámc jedé fáze se předpoládjí osttí povětrostí podmíy tegore počsí směr rychlost větru sráţ určté homogeí podmíy chrterzující ú šodlv osttí tezt úu tvty během dílčí fáze. Detlější modelováí je zloţeo dlších předpoldech o chrteru pole větru d teréem jeho čsoprostorovém chováí. Z tohoto hleds je zřejmé ţe ejlepší formc přáší zlost sutečého proměého pole větru vyjádřeého obecě třírozměrým prouděím d teréem. lgortmy zbudové do systému HVR-DET jsou zloţey zjedodušeém popsu dvourozměrého prouděí v efetví výšce vlečy d teréem s dlším předpoldem o vertálím gussovsém rozloţeí. Dym úu rdouldů př ehodě se proxmuje evvletím po částech homogeím hodovým úy ve shodě s čsovým roem proztím 1 hod rátodobých meteorologcých předpovědí. 53

54 6.1 Meteorologcé vstupy Prmárí důleţtost hrjí vltí údje o povětrostí stuc jejím rátodobém vývoj predce dlších 48 hod teré do mtemtcého modelu zečstěí vstupují exterě z údjů posytových meteorologcou sluţbou. V součsost se jedá o reálá měřeí chrterst počsí v teréu vz uáz v tbulce 6.1 dále p předpověd odvozové z NWP Numercl Wether Predcto modelů. Zbýváme se modelováím do zhrub 100 lometrů od zdroje zečstěí proto vyuţíváme exstující předpověd zdroj ČHMÚ jed pro loltu jderého zřízeí bodové předpověd uáz v tbulce 6. podle modelu LDIN hlvě 3-D předpověd pro větší oolí EDU ETE podle LDIN pro oolí m olem zdroje sít 99 m 13 výšových hld uáz v tbulce 6.3 le overtové do textového formátu HIRLM. Tb. 6.1: Meteorologcá měřeí: stce Temelí s 1.5 m od bloů JETE Měřeá velč Směr větru Rychlost větru Tl Teplot Upřesěí Výš měřeí je 10 m měří se v úhlových stupích sever 0 /360 dále podle otáčeí hod. ručče směr odud vítr fouá Výš měřeí 10 m měří se v m.s-1 Sráţy umulové sráţy z předešlou hodu ; měří se v mm vertálího sloupce způsob měřeí průměrá hodot z tervlu m před po pozorovcím termíu průměrá hodot z tervlu m před po pozorovcím termíu tuálí hodot v pozorovcím termíu Stčí tl epřepočítává se hldu moře měří se v hp měřeí ve výšce m ve stíu měří se ve C tuálí hodot v pozorovcím termíu př. hodot v pozorovcím termíu 8:00 jsou sráţy spdlé mez 7:00 8:00 Tb. 6.: Bodová předpověď dlších 48 hod se sládá z 48 čtveřc čísel směr rychlost větru tegore stblty tmosféry Psqull tmosfércé sráţ: pozám: METEOSEKVENCE - Mel_Cse.we zmey pro BlBCPOL F F F směr větru rychl. větru tmosfércé srážy mm/hod teg. stblty tmosféry 54

55 Tb. 6.3: 3-D meteorologcé předpověd pro oolí m olem JE. Koverze LDIN HIRLM Uzly: prvdelá síť 99 m mpě v Lmbertově oformí tečé projec Jedohldová pole: zeměpsá dél uzlových bodů zeměpsá šíř uzlových bodů tezt sráţe výš horí hrce směšovcí vrstvy BL to zjevého tepl zemsém povrchu to hybost povrchu podíl země vod drsost povrchu Vícehldová pole: pro ás 13 spodích výšových hld geopotecálí výš - povrch = orogrfe - modelové hldy 31-0 rychlost větru - povrch - modelové hldy 31 0 směr větru udává se ve stupích směr odud vítr ve: 360 od severu 90 od východu td. - povrch - modelové hldy 31-0 vrtuálí potecálí teplot - povrch - modelové hldy 31-0 Podrobost vstupů do modelů šířeí umoţňuje smulovt trsport zečstěí růzé úrov. Korétí typ meteorologcé předpověd umoţí: Pro bodové předpověd pro místo lolty jderého zřízeí vz tb. 6. můţe sce predce šířeí zhrout hodové změy meteorologcých podmíe tyto změy se vš omţtě plují stejým způsobem v celé oblst schém čsově proměé prostorově osttí. Dostupost 3-D HIRLM předpovědí podle tb. 6.3 umoţl přesější pops šířeí schém čsově proměé prostorově proměé. lýz vlvu přesějšího meteorologcých předpovědí 3-D HIRLM srováí s jedodušší bodovou předpovědí je publová v [38]. 6. lgortmus segmetového Gussov modelu SGPM Dym úu rdouldů př ehodě se zdává pomocí vstupích tertvích pelů jejchţ pops je podrobě uvede v uţvtelsém muálu systému HVR-DET [] v ptole 4.4 Segmety úu grupy uldů. Celově zde shrňme ţe sutečá dym úu je hrze rozděleím do IINT segmetů úu IINT = 1 ţ NINT proztím s omezeím 55

56 NINT 7 celová dob trváí úu je mxmálě 16 hod. V ţdém segmetu je provede homogezce s osttí teztou úu pro celou dobu trví segmetu v ţdém z ch jsou určey: Doby trváí úu v jedotlvých čsových segmetech obecě o velost desíty mut ţ ěol hod podle chrteru dymy úu vhodost prováděé evvletí homogezce. b Celový ú tvty jedotlvých rdouldů : IINT Bq v segmetu c Hodoty uvolňového tepelého výou vzduš QH IINT W vystředové v uvţovém segmetu d Hodoty průměré vertálí rychlost ujících vzduš VS IINT m/s vystředové v uvţovém segmetu V dlším postupu jsou původí tervly úu přerozděley ve shodě s dostupým hodovým předpověďm meteostuce hodové segmety očíslové ISEQ ISEQ = 1 ţ NSEQ ztím moţo uvţovt ţ 16 hodových segmetů. V ţdém z těchto hodových segmetů je provede terpolce z blcí jsou určey odpovídjící ové přerozděleé hodoty ISEQ QH ISEQ VS ISEQ. Původích NINT sutečých segmetů je tedy yí přetrsformováo NSEQ evvletích hodových segmetů čímţ se podřlo sychrozovt dymu úů s odpovídjícím hodovým meteorologcým předpověďm lustrováo dále čsovém dgrmu v obrázu 6-1. Trsformová úloh spočívá v modelováí pohybu všech hodových segmetů. Postupě jsou bráy jedotlvé hodové segmety ISEQ přčemţ pohyb ţdého z ch d teréem je proxmová po částech přímočrým trslčím pohybem v rámc ţdé ásledující hodové fáze s respetováím měící se meteorologe v ţdé ásledující hodě. Počet fází NFZISEQ pro dý hodový segmet ISEQ je mplctě 8 můţe se vš dymcy př výpočtu zdt t by ově zdý počet fází mxmálě 43 zmel ţe v posledí fáz celý segmet mr by měl vystoupt z obrzovy tz. doste se z 100 m oolí zdroje. Celá stuce segmetce od sutečých segmetů do ftvích hodových segmetů s ásledujícím uášeím ţdého segmetu v jedotlvých hodových fázích je zázorě přloţeém schémtu obrázu

57 Obráze 6-1: Sychrozce dymy úu zečstěí s formátem rátodobých meteorologcých předpovědí. Výsledy jsou uchováváy v tových detlech ţe pro výsledé zprcováí zůstávjí dspozc pole hodot ve všech bodech výpočtové polárí sítě =1 ţ 35 pro rdálí pásm ţ do 100 m od zdroje =1 ţ 80 pro rovoměré úhlové rozděleí rdáů 80 rovoměrých úhlových pprsů číslováí po směru hod od severu. Jedá se o záldí řídící velčy čsé fáze vzthující se efetu orétího hodového segmetu ISEQ př jeho pohybu během orétí jedé hodové fáze KFZ: 1. CPFZ; ISEQ KFZ. Přízemí objemová tvt uldu d místem příslušá hodovému segmetu ISEQ př jeho pohybu během jeho hodové fáze KFZ to zmeá v čse KFZ hod po počátu úu segmetu ISEQ te přtom zčl ut v čse ISEQ hod od smotého počátu úu; v Bq.m -3. TICFZ; ISEQ KFZ. Čsový tegrál přízemí objemové tvty uldu příslušé e orétímu hodovému segmetu ISEQ umulové př jeho pohybu během jeho hodové fáz KFZ to zmeá v čse KFZ hod po počátu úu segmetu ISEQ te přtom zčl ut v čse ISEQ hod od smotého počátu úu; v Bq.s.m DEPFZ; ISEQ KFZ Měrá tvt uldu depoová zemsém povrchu příslušá e orétímu hodovému segmetu ISEQ př jeho pohybu během jeho hodové fáze KFZ KFZ hod po počátu úu segmetu ISEQ te přtom zčl ut v čse ISEQ hod od smotého počátu úu; v Bq.m - 57

58 4. TIDFZ; ISEQ KFZ. Čsový tegrál depoové tvty uldu umulový př pohybu hodového segmetu ISEQ během jeho hodové fáze KFZ KFZ hod po počátu úu segmetu ISEQ te přtom zčl ut v čse ISEQ hod od smotého počátu úu; v Bq.s.m - Zovu zdůrzěme ţe jde vţdy o důslede pohybu orétího hodového segmetu v jeho hodové meteorologcé fáz KFZ. Pro ásledé zprcováí čsé fáze jsou tedy celem uchováváy vetory hodot CP TIC DEP TID dmeze rové počtu uzlů výpočtové polárí sítě 36 x 80 = 800 přčemţ jejch počet je rove souču NSEQ NFZ odpovídá počtu vyšrfových čtverečů z obrázu lýz čsé fáze ehody Kód HVR-DET se oretuje hlvě rdologcé výstupy pro pozdější fáze rdčí ehody cméě přesost výpočtů v pozdější fáz je jedozčě podmíě oretím stoveím čtyř hlvích výše zmíěých řídících velč určeých v čsé fáz. Výsledé hodoty čsových tegrálů měré přízemí tvty rdouldů ve vzduchu jsou počítáy záldě superpozce jejích dílčích hodot ve všech fázích všech segmetech úu podle schémtu: TICFZ ; ISEQ KFZ TICTOT 6.1 ISEQ IFZ ISEQ Poěud omplovější je stuce pro procesy depozce odpovídjícího ozářeí z í dy jedotlvé fáze jedotlvých segmetů obecě probíhjí v hodových čsových úsecích růzě čsově vzdáleých od sutečého počátu úu. Z tohoto hleds je uté sychrozovt dílčí výsledy z jedotlvých fází ISEQKFZ t ţe se tyto jedotlvé dílčí hodoty přepočítjí určtému referečímu čsu TB od počátu úu terý bude zvole těsě z čsem posledí fáze posledího segmetu. Te lze zdt ze vstupích pelů [] v záloţce záldí prmetry je vole příld 4 hod přípdě 48 hod pro více segmetů fází. tvt depoová teréu během hodové fáze KFZ hodového segmetu ISEQ je to depozce v čse T st od zčátu celového úu echť je vyjádře vypočteou hodotou DEPFZ; ISEQ KFZ podle: DEPFZ T st ISEQ KFZ ; ; ISEQ KFZ = DEPFZ; ISEQ KFZ 6. Zde T st = ISEQ + KFZ 1 je vyjádřeo v hodách. Dále se pouţje vyjádřeí v seudách t st ISEQKFZ = T st * tvt uldu depoová sevecí ISEQ KFZ v místě polárího uzlu v referečím čse tb = TB * s má potom hodotu: DEPFZtBt st ; ; ISEQ KFZ = DEPFZt st ISEQ KFZ ; ; ISEQ KFZ * exp [ - r * tb - t st ISEQKFZ ]

59 Potom výchozí hodot depozce rdouldu v čsé fáz tz. ve zvoleém omţu TB po zčátu úu je dá superpozcí ze všech segmetů všech jejch fází jo: DEPTOT tb ISEQ IFZ ISEQ DEPFZ tb t ; ISEQ KFZ exp tb t ISEQ KFZ st r st 6.4 Obdobým způsobem bude vyjádře dáv z dobu tb od ozářeí z depozce jo superpozce příspěvů z jedotlvých fází všech segmetů. Uvţujme depozčí dávový přío uldu v uzlu polárí sítě od sledové fáze pohybu KFZ segmetu ISEQ v omţu t st ISEQ KFZ dý vzthem: Ĥ t=t st; ; ; ISEQ KFZ = R povrch * DEPFZt st ISEQ KFZ ; ; ISEQ KFZ 6.5 de R povrch je tbelový dávový ftor ozářeí od otmového povrchu Sv.m.Bq -1.s -1. Teto depozčí přío s čsem lesá podle: Ĥ t=t st +t ; ; ISEQ KFZ = Ĥ t=t st ; ; ISEQ KFZ * exp[ - r. t] 6.6 Po tegrc vzthu 6.6 pro t < 0 tb t st > je vyjádře přírůste dávy od depozce v čsovém tervlu od t st do referečího čsu tb podle: H tb t st...; ISEQ KFZ DEPFZ t 1 r r st 1 exp tb t... ; ; ISEQ KFZ * R st ISEQ IFZ povrch * 6.7 Výsledá dáv od depozce je superpozcí od všech segmetů všech fází podle schémtu: HTOT tb; HtB t ISEQ KFZ; ; ISEQ KFZ 6.8 ISEQ KFZISEQ st Pozmeejme ţe jým slovy lze hodoty dáve od depozce terpretovt jo souč hodoty čsového tegrálu TID depoové tvty z uvţový čsový tervl přeásobeý overzím ftorem R povrch podle schémtu: H = TID * R povrch 6.9 Z předešlého lgortmu je zřejmé ţe líčovou otázou je zísáí dosttečě přesého popsu rdologcých chrterst v čsé fáz úu včetě prví fáze šířeí ţdého segmetu. Je třeb se tedy vrátt záldím proměým CPFZ; ISEQ KFZ TICFZ; ISEQ KFZ DEPFZ; ISEQ KFZ TIDFZ; ISEQ KFZ teré byly shor obecě defováy zčt proceduru jejch výpočtu. Vyvíjeá verze progrmu zvádí segmetový 59

60 Gussův model s dlším modfcem s rozlšeím modelováí prví fáze záldí fáze ţdého segmetu ISEQ s lytcým vyjádřeím podle rovc rátodobé ety dále geometrco-umercém modelováí pohybu segmetů v dlších fázích podle odpovídjící meteostuce Pozám: Čsá fáze je tedy vztţe referečí době TB. Ncméě j bylo zmíěo výše jsou uchováváy vetory hodot CP TIC DEP TID dmeze rové počtu uzlů výpočtové polárí sítě = 800 přčemţ jejch počet je rove souču 4 NSEQ NFZ. Teto počet se p ásobí počtem uvţových uldů. Potom lze určt zvoleou výstupí rdologcou hodotu té pro jouolv hodu T short od počátu úu tedy T short 0; TB > - vyjádřeo v hodách. Podstté je že tuto proceduru lze jedoduše vyvolt tertvě z obrzovy výstupího pelu bezprostředě zázorňovt příslušých mpových pozdích [] Smulce 1. fáze pohybu ždého segmetu úu Pro určtý segmet ISEQ je v jeho 1. fáz pouţt gussovsý model přímočrého šířeí se všem jeho omezeím le téţ výhodm zhrutí dceřých uldů dél fáze odpovídá mmálímu tervlu meteorologcých předpovědí moţost lytcého vyjádřeí čsových tegrálů TIC TID. Smotý pops výpočtu hlvích velč je vyjádře pomocí rovc rátodobé ety uvedeých v ptole 4.4. s tím ţe tyto jsou modfováy podle zde sledového cíle. Úolem je dosttečě přesé určeí tvty depoové teréu příslušé dávy zářeí z depozce v prví hodě KFZ=1 šířeí hodového segmetu úu ISEQ. Šířeí je popsáo Gussovou rovcí přímočrého šířeí přčemţ je s uváţeím všech mechzmů ochuzováí vlečy urče měrá tvt ve vzduchu v růzých výšových úrovích. Dlší úvhy zjedodušíme pops chrterst pod osou vlečy př jejím přímočrém šířeí ve směru x. Prcp výpočtu je v postupém šířeí ţdého hodového segmetu úu ISEQ v jeho ásledujících hodových fázích KFZ ve shodě se zdým meteorologcým sevecem. Segmet ISEQ se tedy v prví své fáz KFZ=1 šíří celou jedu hodu přímočře joby dílčí ú trvl hodu tedy Thv = 3600 s z tuto hodu dojde čelo mru do vzdáleost Xc = Ū * Thv. Ū je středí rychlost vlečy. Dále lyzujme ejdůleţtější velčy v místech x < 0 ; Xc >. Zvedeme pomocé proměé : Tx... dob z íţ čelo mru dojde do míst x ; Tx = x / Ū Tct... dob působeí mru d místem x ; Tct = Thv Tx / Ū S x... depozčí přío uldu v místě x sum suché moré depozce vyjádřeí shor vzthem 3.1 spočteo pomocí objemové tvty ve vzduchu Úolem je určt hlví řídící velčy pomocí chţ se dále odhduje rdologcé rzo v důsledu růzých cest ozářeí orétě: o Čsové tegrály objemové tvty rdouldů v přízemí vrstvě vzduchu. Tyto hodoty se počítjí z celového 3-D rozloţeí tvty v tmosféře dy jsou součsě dspozc hodoty objemové tvty rdouldů v ose mru v efetví výšce 60

61 šířeí d teréem teré lze pouţít pro zpřesěí odhdu dáve z ozářeí z mru v blízých vzdáleostech od zdroje vz pozám dále. o Plošou tvtu rdouldů depoovou zemsém povrchu. o Čsové tegrály plošé tvty rdouldů depoové teréu. Přtom máme mysl prostorové rozloţeí těchto velč tedy rozsáhlá pole víc pro posledí dvě velčy musí být vztţeé určtému referečímu čsu tb ré fáze úu. Gussovsý model přímočrého šířeí posytuje hodotu objemové tvty ve vzduchu terá má v uvţovém místě osttí hodotu CPFZ od omţu Tx dy sem dorzí čelo mru ţ do doby Thv celového trváí prví fáze KFZ=1 ţdého segmetu úu. Pltí tedy vzth: TICFZ; ISEQ KFZ=1 = CPFZ; ISEQ KFZ=1 * Tct 6.10 Pro depozc její čsový tegrál by měl čs tb odpovídt omţu odezěí mru d teréem. S ohledem šířeí v dlších segmetech v jejch dlších fázích jejch počet je určová dymc se hodot tb zdává ze vstupích pelů měl by být vole 1 ţ dy. Celý proces je p třeb rozdělt dv čsové tervly < Tx ; Thv > Thv ; tb >. V prvím tervlu dochází e otuálímu uszováí výsledá měrá depozce uldu v Bq.m - je vyjádře podle: S x t 1 exp t 6.11 odtud: S x Thv 1 exp Tct 6.1 Čle S x předstvuje depozčí přío v důsledu všech mechzmů uszováí během pohybu mru d místem x blíţe vzth 3.3 v původí metodce HVR [11]. V druhém tervlu t Thv; tb > sleduje depozce tvty teréu v místě x expoetu rdotvího rozpdu podle : t Thv exp t 6.13 Ozářeí v Sv od tvty uldu depoového zemsém povrchu se obecě vypočte tegrcí dávového příou v souldu s 6.7 podle: H povrch t R t dt povrch t 6.14 de tegrál lze ozčt jo čsový tegrál tvty depoové zemsém povrchu. Itegrce v prvím uvţovém čsovém tervlu určuje dávu zářeí od depozce uldu orgá o v místě x z dobu trváí úu do Thv podle: 61

62 H o povrch Thv R o povrch Tct t0 t dt 6.15 po tegrc dostáváme vyjádřeí: H o povrch Thv o S x 1 Rpovrch Tct exp Tct Itegrce ve druhém uvţovém čsovém tervlu určuje přírůste dávy zářeí od depozce uldu orgá o v místě x z dobu od sočeí úu zde je tedy uvţová dob Thv určtého hodového segmetu úu do uvţové referečí doby tb podle: H o povrch coţ vede vyjádřeí: tbthv Thv tb R Thv exp t dt 6.17 povrch t0 H o povrch Thv tb 1 R povrch Thv 1 exp tb Thv 6.18 Koečý výrz pro dávu z ozářeí Sv z referečí dobu tb v místě x od tvty uldu depoového př přímočrém šířeí orétího segmetu úu ze zdroje po dobu Thv má tvr: H o povrch Thv tb o o H Thv H Thv tb 6.19 povrch povrch Př výpočtech jsou s výhodou vyuţty lytcé vzthy pro čsové tegrály depoové tvty TID1 plyoucí z 6.16 : S x 1 TID1 Thv Tct exp Tct TID podle: tbthv TID Thv tb Thv exp t dt 6.0b Pozmeejme ţe oečé vzthy víc respetují věové tegore. Výsledy přímočrého šířeí ve směru x jsou p trspoováy dvourozměrou výpočtovou polárí síť s uzly Pozám vyhlzeí záldí fáze segmetového modelu V původím schémtu se zvádí přblţé dferečí schém vyhlzeí 1. fáze t se počítá jo segmet přímočrého šířeí. Vychází se z předpoldu ţe př šířeí vlečy jsou původě t0 6

63 63 vypočteé objemové tvty v ose vyhlzováy přeásobováím fucí g terá zvádí efet dsperze ve směru šířeí schémtcy podle: exp 1 x x x x g x x Předpoládejme rozšířeí 1. fáze segmetu v tervlu < 0 ; X B > terý obshuje rdálí dstce výpočtové mříţe < X 1 ; X ;. X B >. Přímočré šířeí probíhá se středí rychlostí U stř po dobu T po íţ čelo mru dojde do bodu X B. V prvím přblíţeí je celý tervl < 0; X B > rozděle N částí < x 1 ; x ;. x N > přčemţ jsou terpolcí počítáy objemové tvty C těchto tervlech z hodot určeých původím modelem přímočrého šířeí vleč. Dílčí blí terý je v omţu T v místě x přspívá s určtou vhou do výpočtových bodů tţe přepočteé objemové tvty Ĉ se počítjí podle: N x x x x X x x C X C 1 exp 1 Toto hrubé tutví schém vede e ozervtvím hodotám objemových tvt v ocové oblst 1. fáze vlečy. Proto je téţ dptová podobý cméě fyzálě jedozčější lgortmus vyhlzováí zvedeý v systému RODOS pro lgortmus TSTEP utor Jürge Pssler-Suer [34] dy výsledé rozloţeí ocetrcí tvty je dáo čsovým tegrálem dílčích 3-D gussovsých obláčů teré jsou uášey ţ do vzdáleost U stř. T. Po určtých mtemtcých úprvách jsou výsledé objemové tvty ve vlečce sloţeé z velého moţství elemetárích obláčů vyjádřey podle: x G x C x C de fuce G je vyjádře podle: T t t x stř x stř x t U x x U x G 0. exp Pro výpočet je uţt tvr: 1 x T U x erf x x erf x G x stř x Je zvede závslost x = c y v prvím přblíţeí je ve shodě s TSTEP lgortmem pouţt hodot c = 1. dw w z erf z w w 0 exp

64 6.3. Smulce. dlších fází pohybu ždého segmetu úu příčé uášeí podle meteorologcých sevecí Dlší fáze pohybu orétího segmetu úu d teréem jsou modelováy umercy záldě geometrcých předstv. N obrázu 6- ásleduje schém pohybu mru d teréem jehoţ záldě jsou počítáy výsledé chrtersty. Obráze 6-: Dlší fáze pohybu gussovsých pe hodových segmetů. Trváí ţdé fáze Thv je jed hod směr rychlost větru tegore stblty tmosféry přípdé sráţy jsou dáy v příslušém meteosouboru. Modeluje se přímočré uášeí v dém směru se středí rychlostí ū celový posu SHIFT = ū * Thv. Numercá procedur spočívá v rozděleí celového posuvu z určté fáze do její fáze ásledující určtý počet evdsttích elemetárích posuvů =1 K. Kţdý elemetárí posuv trvá t = Thv/K seud má hodotu r = ū * t. Předpoládejme ţe byly v předchozím rou terý je chrterzová polohou mru př dílčím posuvu s osovou úsečou B lezey všechy chrtersty ve všech bodech výpočtové polárí sítě r. Př elemetárím posuvu do polohy +1 jsou počítáy ové hodoty přčemţ prcp uvedeme pouze pro výpočet přízemí měré tvty. 64

65 65 Model SGPM uţívá schém ochuzeí zdroje zloţeé seprc čstě dsperzího řešeí sloţe ochuzeí teré jsou dáy ftory ochuzeí vlečy f R f F f W v důsledu rdotvího rozpdu R suché depozc dryout F vymýváí sráţm wshout W. Tyto ftory jsou závslé fyzálě-chemcé formě rdouldu v mru. Poles ocetrce tvty během elemetárího posuu úsečy ;B z do + 1 to zmeá podle předchozího obrázu 6- př posuu bodů úsečy X do X +1 je vyjádře čstě dsperzí sloţou C dsper dferečím ftory ochuzeí W F R f f f podle umercého schémtu: / exp : exp / 1 : / exp :. u X X f Wshout X H X u X v f Dryout u X X f decy Rd f f f X C X C W z ef z g F R W F R dsper 6.1 Gussovsé řešeí C dsper X +1 se odvodí dferečě ze záldí rovce přímočrého šířeí dy dsperzí oefcety y z v bodech X +1 se zvětší o příslušou dferec ve srováí s jejch hodotm v předchozí poloze X popsáo íţe. zčí osttu rdotvího rozpdu oefcet vymýváí je ozče jo efetví výš vlečy je H ef. Rychlost suché depozce v g vertálí dsperze z jsou vztţey e středu úsečy 1 X vzdáleost mez body X X +1 je ozče jo X - X +1. Prcp vyjádřeý umercým schémtem 6.1 se obdobě pouţje dlší sledové velčy orétě pro přírůste přízemí objemové tvtě TIC ebo depoové tvty v lbovolém bodě receptoru P teréu v důsledu elemetárího posuu mru +1 během čsu t. Noec se dojde ásledujícímu vyjádřeí v termíech shor zvedeých pro lýzu čsé fáze ehody: CPFZ r; t +1 ; ISEQ KFZ : objemová tvt rdouldu ve vzduchu je počítá z hodoty CPFZ r; t ; ISEQ KFZ z předchozího elemetárího rou přčemţ je uvţováo ochuzeí tvty v mru v důsledu rdotvího rozpdu suché moré depozce dále tmosfércé zředěí v důsledu zvětšeí rozptylu. TICFZ r; t +1 ; ISEQ KFZ = TICFZ r; t ; ISEQ KFZ + + CPFZ z=0; středí t t +1 * t 6. DEPFZ r; t +1 ; ISEQ KFZ = DEPFZ r; t ; ISEQ KFZ * e -.t + + S r * t 6.b poz.: druhý čle s depozčím příoem S je uvžová ozervtvě

66 TIDFZ r; t +1 ; ISEQ KFZ = TIDFZ r; t ; ISEQ KFZ + + DEPFZ středí t t +1 * t Sc Ze vzthů S Sc lze součsě vyčíst j jsou mplctě zhruty umercé výpočty čsových tegrálů měré tvty vzduchu v přízemí vrstvě čsových tegrálů tvty depoové zemsém povrchu. Postupé zvětšováí oefcetů dsperze v horzotálím vertálím směru je mez jedotlvým fázem chápáo dferečě protoţe můţe dojít e změě tegore stblty tmosféry soová změ ve vstupím předpovědím meteosouboru. Vrátíme-l se přloţeému schémtu obrázu 6- t echť C zčí dsperz vypočteou pro bod C z předchozího rou t. z. během záldí fáze 1 př ásledujícím šířeí z fáze 1 do fáze. Potom dsperz v bodě C v poloze šířeí z fáze dy úseč vlečy B dorzí do polohy B vyjdřujeme dferečě podle C = t1+ C + { t3 d C - t3 d C } Zde dc resp. dc vyjdřují vzdáleost terou projde lomeých úsečách příslušý bod úsečy vlečy od svého zrozeí do bodu C resp. C. Horím dexem t1+ jsou symbolcy ozčey výsledé velčy pro výpočty v předchozích fázích 1 s tegorem stblty tmosféry t1 t. tuálí zdá tegore stblty pro šířeí ve 3. fáz je t3. Pod t3 del mííme v přblíţeí ţe je to hodot dsperzího oefcetu dá příslušou formulí pro vzdáleost šířeí od uly zdroj do x = del. Tto jsou tedy postupě počítáy řídící hodoty v jedotlvých čsových rocích ţ do doby Thv = 3600 sec. Je ještě třeb provést výše zmíěý přepočet ěterých hodot referečí čs tb. Korétě hodoty depoové tvty v čse tb - tj. DEPFZtB t st ; r ; ISEQ KFZ se yí vypočítjí zcel logcy vzthu 6.3 zčeí r je yí evvletí. Stejě t určeí příslušé dávy od depozce v referečím čse tb je vyjádřeo součtem podle 6.c H logcy s 6.7 podle: HTOTtB; r; Thv ; ISEQ KFZ = = TIDFZ r; Thv ; ISEQ KFZ * R povrch + H tb Dceřé produty v umercém schémtu SGPM Ú tvty předstvuje směs ěol desíte ţ stove rdouldů. Něteré z ch jsou dceřým produty rdotvího rozpdu rodčovsých rdouldů. Rozpdové řdy jsou popsáy soustvou smultáích dferecálích rovc podle.5. V ásledujícím umercém schémtu zohledíme je ejdůleţtější rodčovsé uldy v ejjedodušším rozpdovém schémtu: pret dughter stble K ejdůleţtějším párům rdouldů zhrutým do dtbáze produtu HVR-DET příld ptří: Kr-85m Kr-89 ; Kr-88 Rb-88 ; Sr-90 Y-90 ; Zr-95 Nb-95 ; 66

67 Ru-106 Rh-106; Te-13 I-13 erosol ; Xe-135m Xe-135; B-140 L-140 ; Ce-144 Pr-144; Idexy p d zčí rodčovsý resp. dceřý produt. Blce dceřého uldu se vyjádří pomocí jeho objemové tvty C d buď ocetrce ve vzduchu ebo specfcá tvt depoová zem podle: d dc dt d p p d d C C 6.4 p je frce rozpdu produujícího dceřý produt je rdotví ostt. V systému HVR-DET se schém tvorby dceřých produtů zvádí ve shodě s umercým lgortmem SGPM. Pro elemetárí posuy =1... K podle obrázu 6. je uţt dferečí proxmce. Během elemetárího posuu x +1 = ū t t = 3600 / K seud je změ objemové ocetrce vyjádře podle: d d p p d d C 1 C t C t 6.4b Po výběru dlšího uldu z úu se hledá zd ěmu exstuje výzmá dcer. V ldém přípdě zvoleý uld je ozče jo rodčovsý. Jeho záldí ocetrce je řeše podle schémtu 6.1 mezvýsledy se uládjí do pole C p X =1... K. Shor zčeým dferecem se dále řeší dceřý produt oec se záldí ocetrc dceřého produtu přčítá příspěve od rodče z čsovou dferec t podle 10b přčemţ bylo uţto mezvýsledů uloţeých v pol C p X =1...K. d C X d d 1 d 1 d 1 C X 1 f R f F fw C 1 d dsper Zde ftory ochuzeí jsou dexováy jo d protoţe rodč dcer mohou mít jou fyzálěchemcou formu. Npříld pro rozpd Kr-88 Rb-88 de rodč je vzácý ply le dcer Rb-88 se předpoládá vázá v erosolové formě. Obecěj uţtím 6.4b lze dferečě vyjádřt přírůste čsového tegrálu ocetrce dceřého uldu v lbovolém receptoru P teréu podle během elemetárího posuu +1 uvţového segmetu : TIC d d d C P; C P; 1 6.4c P 1 t Následě p lze obdobým způsobem vyjádřt přírůsty depoové tvty jejího čsového tegrálu. Podroběj odzujeme publce [39 35]. Celou metodu demostrujeme v [3] přípdě zášeí I-13 do větších vzdáleostí. 6.4 Výpočet chrterst šířeí rdouldů v pozdějších fázích ehody Z předchozích výsledů výpočtu segmetového Gussov modelu v čsé fáz úu vztţeých referečí době tb blízé stuc těsě po přechodu mru d celým teréem se počítjí sledové výstupy v pozdější fáz ehody. Je zřejmé ţe čsové tegrály objemové tvty rdouldů ve vzduchu se jţ eměí. Pro dlší velčy jsou pouţty ásledující úvhy teré shrují výsledy hlvích tvt lýze šířeí tvty v pozdějších fázích. V této ptole vzujeme ptolu 4 de byly zvedey v obecé formě vzthy pro výpočty rdologcých velč. Původí vzthy budou vyjádřey v termíech reprezetc 67

68 segmetového modelu SGPM budou zhruty ěteré důleţté evrometálí efety šířeí rdotvty v pozdějších fázích Určeí plošé tvty rdouldů depoových teréu Je třeb rozlšovt výpočet hodot depozce podle účelu jejch pouţtí v dlších rocích. Pro ozervtví odhdy ozářeí od depoové tvty budou jo výchozí hodoty uvţováy tvty soustředěé do povrchové vrstvy půdy s přípdou dodtečou orecí stíěí tvty mgrové do hlubších vrstev. Stejě t přío ozářeí od tvty rdouldů depoových zemsém povrchu terý můţe být jedou z hodot měřeých teréu v reálém čse dále pouţtou v procesu smlce výsledů modelováí s měřeím budeme určovt záldě čsového vývoje depozce teréu vztţeé povrchu půdy. Stejou úvhu pouţjeme pro ozervtví výpočty vtřího ozářeí od tvty resuspedové zpět s povrchu půdy do přízemí vrstvy vzduchu s ásledým vdechováím člověem dy budou opět směrodté ozervtví hodoty depozce vztţeé soustředěé ejsvrchější vrstvu půdy. Té gesce v prvím roce spdu v důsledu lstového trsportu rdouldů do potrvího řetězce bude vycházet z předchozích hodot depozce. N druhé strě pro přípdy ořeového přeosu tvty v dlších letech po spdu budou pro gesčí cestu vtřího ozářeí řídící velčou středí hodoty tvty v ořeové zóě sce je té moblí tvty terá je dspozc pro ořeový trsport. Předpoládejme ţe byl úspěšě vypočte plošá tvt depoová teréu Bq.m - dá vzthem 6.4 pro vícesegmetový vícefázový Gussův model. Ve vzthu 6.4 provedeme přezčeí: tb; DEPTOT tb 6.5 de souřdce odpovídjí uzlu polárí výpočtové sítě. Plošá depozce teréu v pozdější perodě TD od referečího čsu tb čsého std obvyle TD >> tb opíruje rozpd uldu chrterzový rozpdovou osttou r podle vzthu: T; tb; exp TD 6.5 Uzuje se vš ţe exstují dlší procesy vedoucí odstrňováí tvty s povrchu. Jde především o mgrc rdouldu do spodích vrstev půdy fxc v půdě ořeové zóy. Dlším mechzmy jsou resuspeze tvty zpět do přízemí vrstvy vzduchu přípdá desorpce v ořeové zóě. Něteré ódy uvţují ročí ztráty tvty v ořeové zóě způsobeé odvozem otmové úrody. Záldí vyjádřeí v ltertuře se v tomto přípdě proxmuje jedoduchou smosttou expoecálí fucí: T; tb; exp TD 6.5b r ef de ef s -1 je efetví ostt odstrňováí tvty zhrující ěteré ebo všechy výše zmíěé efety. Z hleds pozdější čsové fáze ehody je ejdůleţtější sledovt vývoj depozce uldů s velým poločsem rozpdu z chţ ejdůleţtější jsou zotopy Cs Sr Pu m pod. s jejch 68

69 dlším rozlšeím podle moblty. Po čerobylsé hvár se uázl ejvětším problém u Cs-137. Něteré modely průu tvty dlouhodobých uldů ţvotím prostředím ceptují výsledy ejovějších měřeí dy se potvrdlo ţe vývoj měré tvty depoové teréu je lépe popsá dvousloţovou rovcí s rozlšeím rátodobou dlouhodobou sloţu. Záldí lterturou terá podává přehled přístupu výzmých ódů popsu trsportu rdotvty ţvotím prostředím součsě shruje moţá doporučeí je práce [36]. Mmořádě příosou prcí je evropsý model ECOSYS 87 [3] brtsý model FRMLND [33]. Všechy tyto práce se změřují problém setrváváí rdouldu Cs-137 v ţvotím prostředí výsledem je řd doporučeí volbu efetví ostty odstrňováí tvty ef. Jposý ód OSCR [3] jde do větších podrobostí pouţívá pro pops procesu sţováí tvty uszeého Cs-137 dvousloţovou rovc rozlšující rychlou pomlou sloţu uszováí: r TD exp fst TD 1 exp slow T; tb; exp TD 6.5c Řídící velčou pro ořeový trsport tvty z půdy do rostl je měrá tvt v ořeové zóě v Bq/g půdy. Jedá se vš je o tu část tvty terá eí chemcy vázá v půdě. Její modelováí musí tedy respetovt zmešováí v důsledu procesů fxce vyjádřeých emprcou hodotou fx. Příslušou měrou tvtu v ořeové zóě v Bq/g půdy v jedosloţovém zjedodušeí loge s 6.5b popsuje příld vzth: ROOT tb; T; exp mg fx TD L 6.5d L jsou hloub hustot ořeové zóy mg fx jsou ostty odstrňováí v důsledu mgrce fxce tvty s rozměrem s -1. V ěterých prmeech je mgrce ozčová jo vyluhováí lechg [33] přčemţ ostt vyluhováí z povrchové vrstvy je určová z poloemprcých formulí závslých vlhost typu půdy ročím úhru tmosfércých sráţe přípdě zvlţováí rovováţém dstrbučím oefcetu Kd vícevrstvé modely mgrce rdouldů v ořeové zóě TMDYN LIETDOS z [36]. Exstují odhdy zloţeé předpoldu o velost středí perolčí rychlost vody v půdě příld je brá hodot m/ro. Pozmeejme předem ţe vzth 6.5d bude pouţívá př výpočtech příjmu tvty př gesc od ořeové cesty z půdy do rostly. Něteré prmey př. [33] mgrc fxc ze vzthu 6.5d přdávjí evvletí sţováí tvty v ořeové zóě odvozem otmové bomsy př ţích loss by hrvest. Problémy přetrvávjí s lezeím orétích číselých hodot oefcetů odstrňováí. N záldě důldé lýzy prováděé v modelu ECOSYS [3] byly do systému RODOS [8] převzty hodoty teré jsou pouţty v ódu HVR-DET pro příprvu mplctích číselých bíde v pelech gesčího modelu vz uţvtelsý muál systému HVR-DET [] p. 6. Půdí trsport; mgrce fxce Cs Sr. Fxce je mmořádě důleţtá pro Cs Sr jsou pouţty doporučeé hodoty z [3 33 7] : fx Cs =. E-04 de -1 ; fx Sr = 9.0 E-05 de Údje o míře fxce pro jé uldy v ltertuře chybějí. V produtu ECOSYS [3] eí proces fxce pro jé uldy povţová z výzmý je zedbá. Co se týá mgrce budeme vycházet z přístupu v produtu RODOS [8] shrutém v ásledující tbulce terá rozlšuje teztu mgrce pro tř supy prvů podle typu půdy. 69

70 Tbul 6.4: Mgrčí ostt v závslost mobltě uldu podle typu půdy. mgrčí ostt mg 1/ro typ půdy g m Ce Cm Co Cs I B M Mo N Sb Tc L Nb Nd Np Pr Pu Rb Sr Te Rh Ru Y Zr orá půd pstvy Určeí dlouhodobých čsových tegrálů měré tvty rdouldů depoové teréu Zde vzujeme obecé vzthy zvedeé v ptole 4.. jsou odvozey odpovídjící orétí výrzy pro dlouhodobé dávy/úvzy v termíech segmetového přístupu. Součsě je dsutová otáz potecálích očeávých dáve v závslost zdávých ločích stíících ftorech. Uvádíme ltertví vzthy pouţívé pro pops dílčích mechzmů trsportu tvty ompoetm ţvotího prostředí jejchţ vlv sledové dávy z ozářeí můţe uţvtel posuzovt záldě tertvího zdáváí ze vstupích pelů t posuzovt míru ozervtvost výstupů. Pro účely výpočtů vějšího ozářeí osob od tvty uszeé zemsém povrchu se čsový vývoj smoté uszeé tvty modfuje t ţe počátečí její hodot jed lesá podle rozpdové řvy R t dále se sţuje v důsledu dlších efetů především: o mgrcí rdouldů v půdě o v důsledu ftorů setrváí určté osoby v dém místě dále v přípdě pobytu osoby v uvţovém místě stíěím př přípdém pobytu uvtř budov o přípdé síţeí dávy ozářeí př pobytu volém prostrství pro přípd specálí geometre teréu jeho smostíěí v důsledu odlšost od tvru eoečé rové des Dále jsou uvţováy prví dv zmíěé efety jsou pro ě převzt vhodá exstující vyjádřeí. Vlv mgrce rdouldů v půdě dlouhodobé ozářeí v sobě zhruje eje vlstí odstrňováí tvty pryč z uvţové zóy le té odhd smostíěí půdou př určtém hloubovém rozloţeí odpovídjícím čsu mgrce. V ltertuře jsou publováy příslušé emprcé formule pro odpovídjící čsovou fuc Et terá je ědy zývá přímo orečí stíící fucí v ECOSYS [3] RODOS [8]. Jedím z pouţívých vzthů je vyjádřeí podle Mecbch-Jcob [8]: 1 jsou mgrčí ftory ; t t E t 1 exp 1 exp

71 1 = 1.46 x 10-3 de -1 = 3.87 x 10-5 de -1 ; 1 jsou příspěvy ráto- dlouhodobé frce mgrce ; 1 = 0.36 = Obdobou dvousloţovou rovc pouţívá ód OSCR v jehoţ podrobém uţvtelsém muálu lze jít hodoty: 1 = 1.73 x 10-3 de -1 odpovídjící T 1/ rychlé sloţy je s 1.1 roů = 6.78 x 10-5 de -1 odpovídjící T 1/ pomlé sloţy je s 8 roů; 1 = 0.36 = Modfce předchozího vzthu podle Mecbch-Jcob pouţtá v systému RODOS má tvr: t t E t 1 exp 1 exp 6.7b 1 = 1.01 x 10-3 de -1 = 0.00 de -1 ; 1 = 0.6 = 0.4. Důleţtým prmeem je publce [6] terá podrobě lyzovl reltví čsové průběhy ozářeí z depozce loltách v oolí Čerobylu v Němecu. Obě oblst se od sebe lší j typem půd t tím ftem ţe v blţším oolí ehody bylo Cs-137 vázáo většou ve formě erozpustých odezových částečách plv ztímco v regou středí Evropy byl uld vázá v přrozeé erosolové formě. Proto té v [6] byl zísá dvojí doporučeí. Pro čerobylsou oblst byl vyhovující formule s jedou expoecálou : přčemţ = b = 9.5. E t exp t / b pro 7 < t < 100 roů 6.7c1 Hodoty pro oblst hváre jsou měřey ţ od t >7 roů. To odpovídá efetvímu poločsu odstrňováí Cs-137 T 1/ = b*l 0 roů. Pro lolty v Němecu byl sestve dvousloţová formule: t / b exp t E t b 6.7c 1 exp 1 / s příslušým středím hodotm ostt: 1 = = 0.54 ; b 1 = 4.80 b = 9.8. Měřeí v Němecu byl provádě prtcy od počátu hváre předchozí formule dává efetví poločs odstrňováí T 1/ = b 1 * l 3.3 roy v čsé fáz resp. T 1/ = b * l 1 roů. Předchozí vzthy pro Et byly odvozey pro Cs po čerobylsé hvár. Pro osttí prvy podobá dt ejsou dspozc cméě převţuje míěí ţe pro většu dlších prvů efet ozářeí z dlouhodobého hleds eí výzmý. Pro ěol dlších výzmějších prvů s delším poločsem rozpdu se pouţjí stejé průběhy jo pro Cs. N obrázu 6-3 je zázorě průběh čsového tegrálu depozce Cs-137 př zhrutí růzých shor uvedeých doporučeí pro stíící orečí fuc Et. Je zřejmé ţe výsledy dlouhodobého ozářeí z depozce se mohou ěolásobě lšt v závslost přjtém doporučeí. Odhd vrblty výstupu můţe uţvtel sdo testovt t ţe ze vstupího pelu postupě volí příslušou závslost tertví zdáváí v pelu INGMODEL - grup: "Dlouhodobá depozce/resuspeze" - oo: "stíěí půdou př ozářeí z depozce" - vz pops v []. 71

72 Obráze 6-3: Čsový tegrál depozce Cs-137 pro určeí stíící orečí fuce Et podle růzých doporučeí. Itegrce podle 6.30 př jedotové depozc - podroběj v Příloze č.. Jsou dspozc podrobější modely pro Et zloţeé vícevrstvých modelech popsu mgrce tvty v půdě. V budoucu eí vyloučeo jejch pouţtí. Ve vstupích pelech gesčího modelu tová volb můţe být zbudová po odlděí oţve. Druhým výzmým efetem př určováí očeávých dáve z ozářeí z depozce je uţtí ftorů respetujících setrváí osob v dém místě dále stíěí př přípdém pobytu uvtř budov. Př vývoj systému HVR-DET byly zvedey dv typy ftorů: 1 F lo - ftor setrváí osob v dém místě frce čsu setrváí f bud - frce čsu terou osob př svém setrváí v místě stráví uvtř budov tudíţ je určtým způsobem stíě před vějším ozářeím z depozce SF bud - stíící ftor budov jedá odhdutá středí hodot. Něteré ódy zhrují druhý přípd t zvým tegrálím stíícím ftorem SF = f. SF de f je frce čsu stráveá v uvţové loltě v růzých struturách mmálě rozlšeí door/outdoor s prtulárím stíícím ftory SF. V systému HVR-DET je ve vstupích pelech gesčího modelu pouţto přblíţeí door/outdoor podle: SF lo F 1 f f SF 6.8 bud bud bud s průměrým hodotm převztým z ltertury teré jsou jo mplctí bízey ve vstupích pelech v ptole 6.3 v uţvtelsém muálu HVR-DET [] Dlouhodobá 7

73 depozce/resuspeze. Vstupí pely téţ bízejí moţost zdt ftory setrváí v místě F lo se závslostí podle věových tegorí. Vhodým stveí ftorů uţvtel můţe smulovt očeávé ebo ozervtví potecálí dávy. Po těchto úvodích úvhách zformulujeme vlstí lgortmus výpočtu dlouhodobého ozářeí z tvty depoové zemsém povrchu vycházející z vypočteé depozce ttéţ rátodobého ozářeí v čsé fáz tb; se zhrutím dsutových evrometálích mechzmů dlouhodobého vývoje depozce zemsém povrchu. Depozčí přío ozářeí z depozce Sv/s v čse t tb ; TD> je vyjádře podle: tb t; Rpovrch tb; R t E t Flo 1 fbud fbud SFbud 6.9 H Rt = exp- r. t s vyjádřeím Et podle ěterého z předchozích vzthů. Čsový tegrál depozce uldu TID tb TD v tervlu tb ; TD> je dá: TID TDtB tb TD; tb; R t E t dt Z hleds síţeí objemu výstupích mezvýsledů je výhodé zvést čsové tegrály depozce ormlzové jedotovou depozc v čsé fáz podle: TID or tb TD; TID tb TD; tb; TDtB 0 R t E t dt Po doszeí z Et příld podle 6.7 tegrcí 6.30 dosteme: 6.30 TID 1 tb TD; tb; eff 1 eff 1 eff 1 exp T 1 exp T 6.31 de T =TD - tb ; eff1 = r + 1 ; eff = r + ; eff Průběhy čsových tegrálů depozce pro růzé tvry orečí stíící fuce jsou uvedey v Příloze 3. Celová dáv z ozářeí od uldu uszeého zemsém povrchu z dobu od počátu úu do doby TD je dá součtem hodoty do doby tb dé vzthem 6.8 přírůstu dávy z čsový tervl tb TD> podle: HTOT 0 TD; HTOT tb; TID tb TD; SF Rpovrch

74 6.4.3 Určeí dlouhodobých čsových tegrálů objemové tvty rdouldů v přízemí vrstvě vzduchu v důsledu procesu resuspeze Nvzujeme obecý pops procesu resuspeze zmíěý v ptole Zde podroběj dsutujeme oefcet resuspeze zvádíme ltertví emprcé vzthy pro jejch určováí. Zvádíme vzthy pro výpočet dlouhodobých úvzů dáve z vtřího ozářeí v důsledu hlce z resuspeze to vše v termolog segmetového modelu SGPM. Uţvtel můţe tertvě volt ěterý z emprcých modelů resuspeze resp. počítt bez resuspeze t posuzovt míru ozervtzmu vrbltu výstupů zváděou do výpočtu. Dále bude uvede všeobecě přjímý způsob zhrutí dlouhodobého vlvu resuspeze v důsledu působeí běţých průměrých tmosfércých podmíe wd drve. Druhý typ vyplývjící z ldsé čost m drve dále euvţujeme. Resuspeze rdotvího mterálu působí rdologcé ztíţeí populce dvěm způsoby. tvt uszeá povrchu teréu dostává zpět do přízemí vrstvy vzduchu odtud př prvím způsobu působeí vá dýcháím do ldsého orgzmu. Druhý způsob působeí vede přes gesčí cestu dy tto tvt v přízemí vrstvě vzduchu se můţe zpětě uszovt dzemích částech rostl přes potrví řetězec se posléze můţe dostt člověu. Posledě zmíěou ocepc respetují evropsé gesčí modely [33 3]. Igesčí model systému HVR-DET ztím tuto cestu mplemetovou emá budeme dále popsovt zhrutí prvího zdrvotího efetu v důsledu hlce vzduchu otmového resuspedovou tvtou. V ptole 4..4 byl zvede obecá defce oefcetu resuspeze podle 4.0 výrz 4.1 pro výpočet tvty z resuspeze v přízemí vrstvě vzduchu jo souč depoové tvty v uvţovém místě ftoru resuspeze RES [m -1 ]. Depozce je urče ěterým ze vzthů 6.5bc. Pro záldí vyjádřeí závslost ftoru resuspeze čse dává modfová Grldov formule [44]: RES t t e t 6.33 je rdotví ostt ozervtvě euvţujeme mgrc dlší evrometálí efet t je čs po depozc ve dech 1.x10-6 je hodot pro čs 0 hodot 10-9 je hodot ftoru pro dlouhodobou resuspez. Jedá se o formul pro ldsou čostí erušový zemsý povrch přírodího prostředí severí část Evropy. Teto emprcý model je zčým zjedodušeím sloţtého jevu resuspeze cméě jeho vldcí expermety po testech uleárích zbrí expermetálí ftováí s hodotm měřeým po čerobylsé hvár testováí v erodymcých tuelech byl zísá dosttečě robustí model pro věrohodé lmtí odhdy dáve. Sţováí oefcetu resuspeze s čsem je určeo ftem ţe během čsu je romě rozpdu rdotví mterál odstrňová mgrcí dále se pevěj váţe v půdích struturách jo výslede chemcých fyzálích procesů jeho schopost dostt se opět do přízemí vrstvy vzduchu se sţuje. Pouţjeme dvousloţové vyjádřeí oefcetu resuspeze podle zvedeo v ódu OSCR [3]: RES t roy t roy t ro fst exp l slow exp l 6.34 fst slow T1/ RES T1/ RES Pro ód OSCR jsou doporučey hodoty: Krátodobá sloţ: počátečí hodot fst =.3 x 10-8 poločs sţováí T 1/ fst = 1.35 roů. 74

75 Dlouhodobá sloţ: počátečí hodot slow = 1.0 x 10-9 poločs sţováí T 1/ slow = 100 roů. Pro poločs sţováí pomlé dlouhodobé sloţy T 1/ slow přejde vzth do logcého jedoduššího tvru pouţtého příld v ódu RODOS ebo COSYM: RES t = R 1. exp -R. t + R b t... čs ve dech po depozc R 1... ftor resuspeze v omţu depozce m -1 R... ftor expoecálího sţováí d -1 R 3... dlouhodobý ftor resuspeze m -1 doporučeí: R 1 = m -1 R = d -1 R 3 = m -1. V mďrsém sttutu KFKI byl vrţe testová model: RES t t exp 0. t t 0 exp c roy de 0 = 1.04x10-7 t = 6.5x10-9. V souvslost s růzým typy půd je dsutová téţ otáz obohceí tvty v resuspedujících částečách půdy zvláště pro jíl v důsledu slých vzeb tvty v merálech. I dyţ určtá dt jţ exstují vz tbul č. 6.5 teto mechsmus ztím eí uspoojvě popsá. Ncméě s úmyslem preferovt ozervtví odhdy budeme pro Cs Sr uvţovt ftor obohceí 3. Tbul 6-5: Ftor obohceí př resuspez půdích částeče závslost typu půdy dosud elyzová Ftor "obohceí" půdích částeče př resuspez - typ půdy I N Sb Tc Te Y g m B Ce Cm Co Cr Cs Fe M Mo Nb Nd Np Pr Pu Rb Rh Ru Sr Z Zr píse jíl půd ršel K otázce závslost resuspeze orétím prvu ebyl dosud potvrze ějý vzth [4] dyţ v prcpu fyzálě-chemcá form depozce by mohl ovlvt proces resuspeze. le vzhledem velým eurčtostem měřeí ztím ţádý proztelý efet ebyl potvrze. K tomu přspívá edostte dt př expermetech. Dílčí reálá měřeí byl provede sd je pro plutoum po zoušách jderých zbrí pro cesum po čerobylsé hvár. Proto pro výpočty podle HVR-DET byly bráy mxmálí hodoty RES pro Cs stejě jo pro osttí dlouhodobé rdouldy. 75

76 Ozčme dále B hres jo vteřový příjem rdouldu Bq.s -1 vztţeý omţu t př hlc resuspedové tvty jedcem z tegore ţjícího v místě setoru. Pro jeho vyjádřeí pltí vzth: B t; C t; u h RES RES h 6.35 de u h je rychlost dýcháí jedce m 3. s -1 terou je uto rozlšt podle věových tegorí. Celový příjem tvty BTOT Bq v důsledu resuspeze z dobu TD dále zohledňuje frc čsu setrváí v určtém místě dále fltrčí efet obytých strutur př pobytu uvtř budov. Pro jedce z věové tegore dostáváme: BTOT h 1 f f FF TIR TD; RES TD; uh Flo bud bud fltr y 6.36 de TIR Bq.s. m -3 je čsový tegrál resuspedové přízemí objemové tvty vzduchu z celou dobu dý vzthem: TD TIR TD; t; t; dt RES Pro výpočet čsového tegrálu TIR uţjeme průběh podle 6.5 coţ je ozervtví předpold pro lýzu resuspeze dále vzth 6.33 do terého dosdíme dvousloţové vyjádřeí oefcetu resuspeze podle Po všech úprvách se dojde e oečému vyjádřeí: fst TIR TD; tb; 1 1 slow 1 exp TD 1 exp TD fst 1 fst fst 1 1 r RES / [ s ]; RES l / T1/ RES [ ro ]; [ s / ro] r slow RES / [ s 1 ]; slow RES l / T slow 1/ RES [ ro Osttí oefcety jsou popsáy výše u vzthů ]; 6.38 Shrutí: Celem máme shromáţděy 4 ltertví modely resuspeze: GRLND OSCR RODOS KFKI vyjádřeé vzthy b 6.34c. Kţdý model má svoje předost slbé stráy [44]. Uţvtel systému je dá moţost ltertví volby mez těmto čtyřm vzthy čímţ můţe rychle provést testy vrblty sledového výstupu volbě formule. Stčí dyţ ve vstupím subsystému INGMODEL vyvolá grupu Dlouhodobá depozce / resuspeze v oě Výpočet oefcetu resuspeze provede výběr podroběj []. Tto lze zovu lustrovt flosof tertví ostruce ódu HVR-DET vrhové eje pro jedorázové výpočty s omálím hodotm "best estmte" hodoty vstupích prmetrů ýbrţ pro rychlé uţvtelsy sdé vrtí výpočty pro účely odhdů míry vrblty ozervtzmu sledových rdologcých dopdů. 6.5 Soups vzthů pro výpočet rdčí zátěže od růzých cest ozářeí Podrobější dsuse problemtce je uvede v ptole 4. Dále budou doplěy příslušé vzthy týjící se shor popsového segmetového Gussov modelu se zhrutím zvedeých hlvích řídících velč geerových segmetovým modelem. 76

77 6.5.1 Vější ozářeí z rdotvího oblu postupujícího d teréem Zde se omezíme vější ozářeí fotoy. Je zřejmé ţe ozářeí dochází pouze v čsém stdu př postupu mru d teréem v pozdější perodě se jţ eměí. Obvyle se pouţívá přblíţeí poořeí do poloeoečého zotropího mru podle: H o obl TICTOT ; R 6.39 o obl o H obl.. celová dáv v Sv z ozářeí z mru po odezěí úu d místem táň o jedce z věové tegore terý pobývl po celou dobu úu v místě uzlu výpočtových polárích souřdc otevřeém prostrství TICTOT; celový čsový tegrál měré tvty uldu v přízemí vrstvě vzduchu určový podle 6.1 o R obl dávový ftor pro ozářeí z oblu od uldu orgá o stove záldě poloeoečého modelu mru Sv.m 3.Bq -1.s -1 ; přblţé rozlšeí pro jedotlvé věové tegore je zvedeo v [41] dy ftory vypočteé pro dospělé se přeásobují orečím ftory pro jedotlvé věové tegore. Vzth 6.39 dává ozervtví dávy ědy ozčové jo potecálí teré předpoládjí ereálý scéář pobytu po celou dobu v uvţovém místě otevřeém prostrství. Pro ormálí ţvotí rytmus jedce je třeb vzít v úvhu ločí stíící ftory. Vyjdřují jed frc čsu F lo terou osob setrvává v uvţovém místě dále př pobytu v místě je třeb respetovt frc pobytu uvtř budov f bud s příslušým zhrutím stíícího vlvu stveb SF obl. Celová dáv dá předchozím vzthem se p přeásobuje výrzem: F lo * [ 1 f bud + f bud * SF obl ] V mlých vzdáleostech od zdroje můţe být uţtí modelu poořeí do poloeoečého zotropího mru s uformí měrou tvtou rovou tvtě v přízemí vrstvě vzduchu dsutblí. Té s je třeb uvědomt ţe smoté overzí dávové ftory R obl jsou počítáváy téţ pro poloeoečé zotropí prostředí. V rátých vzdáleostech se mr emusí vůbec dotout teréu přesto můţe dojít ozářeí osob. Proto pro blízé vzdáleost od zdroje se zvádí lespoň přblţá orece oečý rozměr mru pomocí orečího ftoru FCOR. V ptole je popsáo přblíţeí dy řídící velčou eí objemová tvt v přízemí vrstvě vzduchu pomocí íţ je původě podle vzthu 6.1 určová hodot TICTOT z=0 ýbrţ objemová tvt v ose šířeí v efetví výšce. Musí být počítá ová hodot TICTOTz=h ef ozářeí se počítá podle schémtu: H o obl FCOR q TICTOT ; z h o ef obl 6.40 de prmetry q předstvují oečou dsperz mru polohu receptoru z=0 vzhledem efetví výšce osy mru podle: R x x ; q y h / 6.40 y z ef 77

78 Přblíţeí podle 6.40 je pouţto vţdy je pro prví fáz šířeí ţdého segmetu lyzové jo gussovsé přímočré šířeí. Vyţduje víc uládáí velč vztţeých j přízemí vrstvě vzduchu t v efetví výšce šířeí. Pro druhou dlší fáze modelováí šířeí ţdého segmetu je pouţto zjedodušeí podle 6.39 coţ je dobře opodsttěé postupou vertálí homogezcí tvty ve větších vzdáleostech od zdroje úu. Pouţtí přesějšího vyjádřeí orečího ftoru FCOR podle RIMPUFF je ve stdu ověřováí dostupost těchto vzthů Vější ozářeí z rdotvty uszeé zemsém povrchu Nezbyté úvhy byly provedey výše př ostruc výrzu 6.3. Přepíšeme teto výrz přesěj yí s rozlšeím podle věových tegorí: H o povrch de: o H povrch o R povrch o t 0 TD; HTOT tb; R SF TID tb TD; 6.41 povrch.. celová očeává dáv zářeí Sv od rdouldu uszeého zemsém povrchu orgá táň o osoby z věové tegore ţjící po dobu TD v běţém ţvotím rytmu v místě. tbelový overzí ftor Sv. m.bq -1.s -1 předstvující dávový přío od jedotové měré tvty uldu uszeé eoečé ploše olem bodu receptoru te je 1 m d povrchem HTOTtB; je defováo vzthem 6.8 TID se počítá podle 6.30 resp Zde věově závslý ftor SF je dá vzthem 6.8 zhruje tedy j frce setrváí v místě F lo t vlv pobytu uvtř budov chrterzový ftory f bud SF bud v tomto místě př běţém ţvotím reţmu Vtří ozářeí př hlc otmového vzduchu Čsá perod úu v důsledu dýcháí otmového vzduchu př přechodu mru 50-t resp. 70-t leté úvzy evvletí dávy Sv orgá o pro jedce z věové tegore vyvolé rdouldem ovlvňující orgá o mechsmem dýcháí tohoto jedce pobývjícího po celou dobu přechodu mru otevřeém prostrství v místě se určuje podle: H o h TICTOT u R 6.4 h o h o R h je tbelový dávový overzí ftor z ozářeí př hlc uldu orgá o jedce z Sv. Bq 1 terý z hleds úču uvtř orgsmu předstvuje úvze evvletí resp. efetví dávy z jedotového příjmu rdouldu cestou hlce 78

79 u h úče se vzthuje od omţu příjmu do očeávého oce ţvot pro dou věovou tegor - 50 let pro dospělé 70 let pro dět; je tezt dýcháí m 3 /s jedce z věové tegore terou moţo zdávt tertvě z pelu vz Uţvtelsý muál HVR-DET []; TICTOT Bq.s.m -3 je dáo výrzem 6.1. b Dlouhodobé vtří ozářeí v důsledu dýcháí vzduchu otmového př resuspez tvty původě uszeé zemsém povrchu do vzduchu. Celový vtří příjem tvty uldu BTOTTD; v Bq v důsledu vdechováí resuspedové tvty jedcem z věové tegore ţjícího po dobu TD v běţém ţvotím rytmu v místě je popsá vzthem 6.36 de čsový tegrál resuspedové tvty TIR je vyjádře podle 6.36 resp Potom vtří ozářeí se vypočte podle schémtu: H o h o RES TD; R BTOT TD; 6.43 h h RES o H h 50-t resp. 70-t leté úvzy zářeí Sv orgá o pro jedce z věové tegore vyvolé rdouldem ovlvňující orgá o srze mechsmus dýcháí tohoto jedce ţjícího př běţém ţvotím rytmu v místě po dobu TD Vtří ozářeí př ozumc otmové potrvy Postup výpočtu rozlšuje určováí dávových úvzů v prvím roce výsyt úu chrterzová julásým dem spdu v tomto roce v letech ásledujících. V prvím roce je dymcy řeše lstový ořeový trsport tvty rdouldů směrem potrvímu řetězc osob. Je respetová sutečý de spdu TSPD vzhledem vegetčím perodám rostlých produtů. V dlších letech po spdu je přírůste dávových úvzů řeše jo smosttý úse s ftvím dem spdu 1. led ţdého dlšího rou přčemţ je uvţová pouze ořeový trsport tvty do rostl uvţuje se o zhrutí lstového trsportu v důsledu resuspeze z půdy rostly v dlších letech tuto volbu bízí vstupí pel INGMODEL. Pro ţdý počáte dlšího rou je dymcy modelová příslušá depozce záldě jejího dlouhodobého čsového vývoje. Prcp dymcého modelováí spočívá v proceduře dy pro ţdý produt l se počítá tegrálí ormlzový příjem tvty uldu v důsledu jeho ozumce jedcem z věové supy to z období ode de spdu do de TING z TING je obvyle vole julásý de oce rou. Tyto hodoty ozčové jo I l TSPDTING jsou ormlzováy jedotovou depozc v uvţovém místě. Je uvţová model gesce loálí produce loálí spotřeb ebo ěteré modfce zhrující částečou globálí spotřebu eotmových potrv. Je téţ provádě záldí ozervtví odhd pro ozumc dodtečých omodt rtcým supm obyvtel shromáţděo podrobě v [13]. Sutečý vtří příjem tvty uldu l relzový z určtých předpoldů o vzthu loálí produce způsobu ozumce se doste přeásobeím ormlzových hodot sutečou depozcí uldu podle vzthu: 79

80 l přčemţ TSPD TING T I ; TSPD TING Pro prví ro spdu : ; x T x = TSPD = tb ; 0 = DEPTOTtB podle vzthu 6.4 coţ je depozce těsě po odezěí úu d místem. b Pro m-tý ro po spdu m=1 M : T x = TSPD + m-1 * ; =365*4*3600 s; 0 = DEPTOTTD podle ěterého ze vzthů 6.5 de TD=T x. Pro ořeový trsport v dlších letech je třeb uvţovt závslost 6.5d zohledňující je tu část tvty terá je dspozc pro zpětý přeos z ořeové zóy do rostly. Př výpočtech se vš ovou dobou spdu stává počáte m-tého rou. Je zřejmé ţe vzth 6.44 podsttě zrychlí výpočty protoţe dymcý model proběhe vlstě je dvrát příslušé úvzy gesčích dáve ročí víceleté se zísávjí pouhým přeásobováím. Koečé schém pro určeí 50-t resp. 70-t letých úvzů dávy H g Sv orgá ebo táň o jedce ze supy z vtřího ozářeí od příjmu rdouldu z otmové potrvy z dobu TSPD TING se provede podle schémtu: l H o g R 6.45 o g l l o R g je tbelový dávový overzí ftor z ozářeí př gesc rdouldu orgá o jedce z věové tegore Sv. Bq 1 ; z hleds úču uvtř orgsmu předstvuje úvze evvletí resp. efetví dávy z jedotového příjmu gescí úče se vzthuje od omţu příjmu do očeávého oce ţvot pro dou věovou tegor Rdčí zátěž od všech uldů všech cest ozářeí Dáv zářeí orgá ebo táň o jedce z věové supy je dá součtem dáve od jedotlvých uvţových uldů relzových růzým moţým cestm ozářeí p exterí ozářeí z mru z depozce vtří ozářeí z hlce z hlce z resuspeze z gesce. K jejch vyjádřeí se obecě pouţívá schém: o o H T; Hp T; 6.46 p 80

81 7 Subsystém pro zobrzováí výsledů Př běhu úlohy jsou počítáy rozsáhlé výstupy týjící se j čsé t pozdějších fází úu teré jsou uládáy do výstupího souboru IMPLICIT.OUT podrobý pops vz dále. Z tohoto textového souboru uţvtel můţe zprcovávt výstupy pomocí:. výběru příslušých dt jejch dlší zprcováí v exterích progrmových produtech EXCEL uţtí subsystému rry Vsulsto produtu Vsul Fortr pod.. progrmového vybveí v rámc přípdých jých exterích modelů ásledých ochrých optřeí. zobrzováí plě tegrového s celým výpočetím systémem HVR-DET jo jeho subsystém pro zobrzováí výsledů. Podrobý pops uvádíme dlších stráách coţ součsě uzuje jede ze směrů dlšího rozvoje systému HVR-DET K bodu. pozmeejme ţe pro jeho potřeby ód HVR-DET geeruje všechy ezbyté výstupy z chţ hlví je rozsáhlý soubor výstupů IMPLICIT.OUT jeho příslušý obsh poloţe dresář s ázvem SEZNIMPL.OUT. Kromě toho jsou dáváy dspozc poloţy: ometářové řády o typu vrty výpočtu grup uldů RDLM jejch počet NNUK rozpdové ostty RDLM ločí ftory stíěí budovm fltrce pro přípd dlouhodobé depozce resuspeze dále zvoleé formule pro dlouhodobé depo ozářeí z dep referečí dob tb pro čsou fáz TRV ING TB LONG - trváí gesčího příjmu dob z íţ se počítá dlouhodobé ozářeí z depozce resuspeze podroběj vz dále v ptole o mplctích výstupech overzí ftory z HVDB00.DT: RJ=orgI=uldJ=17I=113 RSJ=orgI=uldJ=17I=113 GINM=orgJ=veI=uldM=16bez uzej=16i=113 GIGM=orgJ=veI=uldM=16bez uzej=16i=113 V dlším textu budou popsováy moţost zobrzováí podle bodu. 7.1 Přeos výsledů ze záldího modulu do subsystému zprcováí výsledů Moţost zobrzováí podle bodu. jsou perspetvě vyvíjey s cílem zobrzovt výsledé velčy dvourozměré výpočtové polárí sít s utomtcým odečítáím hodot z polohy urzoru. Lze volt zobrzeí v blízém středím větším oolí do 100 m od zdroje rstrových mpových podldech. J jţ bylo řečeo výsledé výstupí rozhrí předstvové soubory IMPLICIT.OUT SEZNIMPL.OUT je zde stejé jo u bodu. Uvedeme dlší detly týjící se těchto dvou souborů. V hlvčce souboru IMPLICIT.OUT jsou zpsá záldí dt výpočtu. 81

82 Následují detlí výsledy modelováí v čsé fáz úu provedeé v hlvím progrmu. Jsou to pole reprezetující detlí výsledy lýzy čsé fáze úu vztţeé referečí době tb obvyle je vole jo 4 hod po zčátu úu vz ptol o segmetovém modelu: TICTOTtB;... -D rozloţeí tegrálí objemové tvty uldu Bq.s.m -3 v přízemí vrstvě vzduchu ve všech bodech výpočtové polárí sítě =1 ţ 35 jsou rdálí vzdáleost ţ do 100 m od zdroje je směr větré růţce de =1 ţ 80. TICTOT vypočte podle vzthu 6.1. DEPTOTtB;... -D rozloţeí měré plošé tvty uldu Bq.m - depoové zemsém povrchu ve všech bodech výpočtové polárí sítě =1 ţ 35 jsou rdálí vzdáleost ţ do 100 m od zdroje je směr větré růţce de =1 ţ 80. DEPTOT vypočte podle vzthu 6.4. TIDTOTtB;... -D rozloţeí čsového tegrálu tvty uldu Bq.s.m - depoového zemsém povrchu ve všech bodech výpočtové polárí sítě =1 ţ 35 jsou rdálí vzdáleost ţ do 100 m od zdroje je směr větré růţce de =1 ţ 80. HTOT počítáo podle vzthu 6.8. Bezprostředě z těmto pol ásleduje výstup ormlzových jedotu měré depozce tvty uldu měrých tvt KTMERp v rostlých ţvočšých produtech p v Bq/gltr s ásledým dlším polem RI coţ jsou ormlzové ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové tegore sum od všech ozumových produtů dých příslušým spotřebím ošem. Z touto dvojcí polí vztţeých ftví době spdu TSPD = 1. lede ásleduje stejá dvojce KTMER TI tetorát příslušá e sutečé době spdu TSPD vz dsuse e vzthu 8.0. Z výše zmíěým polem HTOT tedy ásleduje sevece polí: KTMERp; TSPD =1. lede ftví... ormlzové měré tvty v produtech RI; TSPD =1. ledeftví... ormlzové ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové tegore vztţeé ftví době spdu 1.led KTMERp; TSPD = sutečě zvoleý... ormlzové měré tvty v produtech TI; TSPD = sutečě zvoleý... ormlzové ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové tegore Ke způsobu určováí ormlzových měrých tvt ěteré z ch jsou defováy ozervtvě jo rtcé je ezbyté se obezámt s podrobým popsem v ptole o geerováí ormlzových měrých tvt s odvozeím vzthů 8.1 ţ Formát čtyř posledě popsových polí je uvede íţe v této ptole. 7. Dv stupě geerováí výsledů Mmořádý objem moţých výstupů ze systému HVR-DET vrhujeme př dlším rozvoj výstupího subsystému řešt ve dvou stupích. V prvím stup jsou mplctě utomtcy geerováy záldí výsledé velčy. Ve druhém stup můţe uţvtel záldě dlogu zvolt výstup dlších dodtečých výsledů teré ho zjímjí. Výsledy jsou uládáy vţdy ve formě dvourozměrých polí podle výpočtové polárí růţce 35 rdálích pásem do 100 m 80 úhlových setorů. S ţdou výsledovou růţcí se uládá p dále př grfcém zobrzeí 8

83 příslušé mpové pozdí zázorí pops typu výsledů jsou vyhrzey řády v záhlví výsledů Implctí výstupy Pro čsou fáz úu vztžeou době tb obvyle zvole 4 hod po úu jsou zpsová dvourozměrá pole pro: Ozářeí z mru: Vyjdeme ze vzthu 6.39 pro poloeoečý model mru. Výsledá dáv Sv v důsledu ozářeí z rdotvího mru postupujícího d teréem je spočte podle: o o o H TICTOT ; R 7.1 obl H obl... ozářeí z mru v Sv od všech uvţových rdouldů po odezěí úu d místem táň o jedce z věové tegore terý pobývl po celou dobu úu v místě uzlu výpočtových polárích souřdc otevřeém prostrství jedá se tedy o potecálí dáv Celová tegrálí objemová tvt v přízemí vrstvě vzduchu TICTOT příslušý overzí ftor R obl jsou vysvětley dříve u vzthu obl Ozářeí od otmového zemsého povrchu: Vyjdeme ze vzthu 6.8 pro výsledou dávu od depozce jedotlvých uldů v čsé fáz úu. Výsledá dáv Sv v důsledu ozářeí z depozce od všech uldů je spočte podle: o H povrch o H tb; HTOT tb; 7. povrch H tb tst ISEQ KFZ ; ; ISEQ KFZ ISEQ KFZ ISEQ.. celová dáv zářeí Sv od všech rdouldů uszeých zemsém povrchu orgá táň o osoby z věové tegore setrvávjící po celou dobu tb otevřeém prostrství jde tedy o potecálí dáv v místě. Dlší podrobost jsou uvedey př popsu vzthu 6.8. Úvzy dáve v důsledu hlce otmového vzduchu během přechodu mru d teréem: Vyjdeme ze vzthu 6.4 pro úvzy evvletí dávy Sv orgá o pro jedce z věové tegore vyvolé rdouldem ovlvňující orgá o mechsmem dýcháí tohoto jedce pobývjícího po celou dobu přechodu mru otevřeém prostrství v místě. Výsledý úvze dávy je p dá součtem příspěvů od všech uldů podle: o o H h H h 7.3 o TICTOT ; uh Rh 83

84 Implctím výstupy pro čsou fáz jsou tedy dvourozměrá pole ve formátu výpočtové polárí růţce u teré prví dv řády specfují typ ásledujících dt o terou velču jde vz dále. Korétě po sobě ásledují růţce: 1. Prostorové rozloţeí ozářeí z mru podle 7.1. Prostorové rozloţeí ozářeí z depozce podle Prostorové rozloţeí úvzu dávy z vtřího ozářeí z hlce podle Následující výsledy udávjí celové efetví dávy zářeí sum vzthů pro čsou fáz úu pro: dět do jedoho rou b pro dospělé Implctí výstupy pro pozdější fáze úu: Před výpočtem volí uţvtel dvě čsové hodoty pro dlouhodobé dávy: Dobu trváí pro výpočet dlouhodobé depozce resuspeze vz vstupí pely INGMODEL volb Záldí chrtersty poloţ Itegrčí čs pro dávu z depozce resuspeze. N záldě její volby se vypočetl vtří proměá TB log terá se opět přeese do výstupího subsystému. b Dobu trváí gesčího příjmu vz vstupí pely INGMODEL volb Záldí chrtersty poloţ Uočeí příjmu otmové potrvy. N záldě její volby se vypočetl vtří proměá TRV g terá se přeese do výstupího subsystému. Přepočtěme tuto proměou roy. Potom výsledý úvze dávy v důsledu gesce je počítá podle vzthů s ásledou sumcí dílčích dáve v jedotlvých létech ţ do doby TRV g. Uvedeme teto lgortmus s detfátory proměým přeeseým z hlvího modulu systému HVR-RP do jeho zde popsového výsledového subsystému. Jsou dspozc pole: - TIE. Normlzové vtří ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové supy v 1. roce spd v tomto roce ve d TSPD - RIE. Normlzové vtří ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové supy z předpoldu ţe de spdu TSPD =1 ebol spd 1. led coţ zmeá uvţováí je ořeového trsportu Dlouhodobý čsový vývoj depozce zemsém povrchu Vychází se z hodot rátodobé depozce tvty v referečí době tb těsě po odezěí úu tb vole z pelů obvyle 4 hod dy příslušé hodoty jsou zpsáy v polích DEPTOTtB;; vz vzth 6.4. Dlší čsový vývoj je podrobě dsutová v dílu muálu o segmetovém gussovsém modelu v odstvc Výpočet chrterst šířeí rdouldů v pozdějších fázích ehody de se zvádějí ltertví vyjádřeí podle vzthů 6.5bc. Efetví ostt ef je defová jo součet rozpdové mgrčí fxčí ostty podle: ef 7.4 r mg fx 84

85 Poz.: J bylo uvedeo e vzthu 6.5d mgrc lze přdt evvletí sžováí tvty v ořeové zóě odvozem otmové bomsy př žích loss by hrvest. V log se vzthem 7.5 bude potom dlouhodobá depozce pro zvoleou dobu TB log počítá dvěm způsoby: 1. Pro účely výpočtů dlouhodobého vějšího ozářeí z depozce vtřího ozářeí z dlouhodobé resuspeze se předpoládá ţe tvt fxová mlých částečách půdy se můţe dostt do ovzduší tudíţ uszeá měrá tvt zemsém povrchu DEP1 v Bq.m - se určí podle: TB tb DEP1 TB ; ; DEPTOT tb; ; exp 7.5 log r mg log. ltertví výpočet dlouhodobé depozce tvty DEP v Bq.m - zváděé jo řídící velč pro gesčí cestu vychází z předpoldu ţe tvt fxová mlých částečách půdy eí dspozc pro ořeový trsport zpět do rostl proto se měrá tvt DEP určuje podle: TB tb DEP TB ; ; DEPTOT tb; ; exp 7.6 log r mg fx log Dlouhodobé ozářeí z tvty uldů depoových zemsém povrchu Vychází se ze vzthu 6.41 terý má po přezčeí tvr: o H povrch o R povrch de H t 0 TB ; HTOT tb; o povrch log 7.7 R F SF DEPTOT tb; ; TID o povrch lo bud or tb TB.. celová očeává dáv zářeí Sv od tvty rdouldu uszeého zemsém povrchu orgá táň o osoby z věové tegore ţjící po dobu TB log v běţém ţvotím rytmu v místě. tbelový overzí ftor Sv. m.bq -1.s -1 předstvující přío dávového evvletu od jedotové měré tvty uldu uszeé eoečé ploše olem bodu receptoru te je 1 m d povrchem. Ze vzthu 7.7 je zřejmá výhod seprce prostorové čsové sloţy uvţových výsledých velč. Ozářeí v čsé fáz HTOTtB; je defováo vzthem 6.8 věově závslé ftory setrváí v uvţovém místě F lo frce čsu setrváí uvtř budov SF bud byly dsutováy v souvslost se vzthem 6.8. TID or je ormlzový jedotu počátečí depozce čsový tegrál depozce uldu terý se ve shodě s defcí 6.30 počítá podle: log TID or tb TB log TBlog tb 0 R t E t dt

86 Určeím dlouhodobých čsových tegrálů depozce se podrobě zbývá ptol popsu segmetového modelu vz vzthy 6.7 ţ K rozpdové fuc vz pops e vzthu 6.9. Poud se pouţje pro Et vyjádřeí podle doporučeí Mecbch-Jcob dého vzthem 6.7 ormlzový čsový tegrál depozce se počítá podle: TID 1 tb TBlog 1 exp or eff 1 eff 1 1 exp eff eff TB TB log log tb tb 7.9 de eff1 = r + 1 ; eff = r + ; 1 = 0.6; = 0.4; umercé hodoty všech ostt jsou uvedey u vzthu 6.7 všechy ostty v [s -1 ]. V příloze 3 v ptole 6 jsou uvedey závslost dlouhodobého čsového tegrálu depozce pro růzá doporučeí pro dlouhodobé průběhy fuce Et. Odtud je zřejmé ţe vzth Mecbch- Jcob předstvuje ozervtví odhd. ltertvě lze uţít já doporučeí provedeím volby ve vstupím pelu INGMODEL záloţ Dlouhodobá depozce / resuspeze v uţvtelsém muálu HVR-DET []. Pro česé oblst se zdá být vhodější doporučeí průběhu Et podle Buzl [6] vz vzth 6.7c teré je delrováo záldě měřeí prováděých pro lolty v Němecu. TID c1 tb TBlog 1 exp eff TBlog tb 7.9b or 1 eff 1 c 1 exp eff eff TB log tb de eff1 = r + 1 ; eff = r + ; 1 = 6.606E-09 s -1 ; = 1.064E-09 s -1 ; c 1 = 0.331; c =0.54; umercé hodoty všech ostt jsou uvedey u vzthu 6.7c. Shodou oolostí teto druhý vzth 7.9b odhduje efet ozářeí s meším stupěm ozervtzmu. Celová dáv od všech uldů se vypočte podle: H o povrch o t 0 TB ; H t 0 TB ; 7.10 log povrch log Dlouhodobé vtří ozářeí v důsledu vdechováí vzduchu otmového procesy resuspeze tvty původě depoové zemsém povrchu Záldí vzth mez omţtou měrou tvtou rdouldu depoovou zemsém povrchu resuspedovou objemovou tvtou v přízemí vrstvě vzduchu je vyjdřová oefcetem resuspeze podle vzthu Pouţjeme poloemprcé dvousloţové vyjádřeí oefcetu resuspeze podle ódu OSCR podle vzthu Příslušý přío vtřího příjmu tvty uldu se dále rozlšuje podle tezty dýcháí v jedotlvých věových 86

87 supách podle Celový vtří příjem tvty v důsledu resuspeze z dobu TB log bere v úvhu frc čsu setrváí v uvţovém místě dále fltrčí efet př běţém reţmu pobytu jedců uvtř budov. Je vyjádře vzthem Úvzy tové hlčí dávy jsou vyjádřey vzthem 6.43 terý přepíšeme pomocí jţ defových řídících proměých z účelem sdější lgortmzce jo: o o H h RES TB ; R u F 1 f f FF 7.11 log h DEPTOT h lo bud bud tb; ; TIRor TBlog Čsový tegrál TIR or přízemí resuspedové objemové tvty uldu ormlzový jedotovou depozc v čsé fáz je ve shodě s 6.37 vyčíslová podle: TIR or Výzm ostt: log slow 1 exp TB 1 exp TB TB fst 1 log 1 fst 1 fst fst 1 1 ef RES / [ s ]; RES l / T1/ RES [ ro ]; [ s/ ro] fltr log 7.1 ef slow RES / [ s 1 ]; slow RES l / T slow 1/ RES [ ro 1 ]; Je vdět ţe jde o log s defcem olem vzthu 6.38 s tím rozdílem ţe ef je defová hořejším vzthem 7.4 bez fxčí sloţy tedy ef = r + mg coţ je v souhlsu s výpočtem dlouhodobé depozce podle 7.5. Celový úvze dávy od všech uldů se vypočte podle: H o h o RES TB ; H h RES TB ; 7.13 log log Dlouhodobé vtří ozářeí v důsledu ozumce otmových potrv Úvodí dsuse zhrutí gesčí cesty do výpočtů úvzů efetvích evvletích dáve vtřího ozářeí je provede v ptole segmetového modelu olem vzthů 6.44 ţ Podle této metody jsou pomocí dymcého modelu gesce spočtey výše zmíěé hodoty: RI; TSPD =1. lede ftví... ormlzové ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové tegore z předpoldu ftvího de spdu TSPD=1; TI; TSPD = sutečě zvoleý... ormlzové ročí příjmy tvty uldu jedcem z věové tegore z předpoldu sutečého zvoleého de spdu v roce TSPD julásý formát Jsou to celové ormlzové ročí příjmy rdouldu od všech produtů ozumových jedcem z věové tegore z předpoldu růzých dů spdu v roce. Metodologcý záld tvoří ová ptol o výstupech ormlzových měrých tvt rostlých ţvočšých produtů orétě odvozeí vzthů Hodoty TI jsou vztţey rou spdu zhrují j ořeový trsport tvty do rostl t domtí lstovou cestu. Hodoty RI umoţí odhdout ořeový trsport tvty zpět do rostl dy pro výpočet 87

88 jejch ormlzových hodot je učě předpold ftvího spdu 1. led ţdého ásledujícího rou. Nechť je zvole hodot TRV g v rocích TRV g 1. V prvím roce spdu ozumcí otmové potrvy přjme jedec z věové tegore vtřě tvtu uldu podle: 1 DEPTOT tb; ; TI ; TSPD 7.14 ING V roce r po spdu je příjem rdouldu počítá jo: ING r; DEP Tr ; ; RI ; TSPD b DEP je vyjádřeo podle vzthu 7.6 ve terém čs T r = 365-TSPD + r d Celový příjem rdouldu z dobu TRV g jedcem z ozumujícího potrvy vyproduové v místě je p dá vzthem: TRV g 1 TOT TRV ; 1 r; 7.15 ING g ING ve shodě s výrzem 6.45 bude prováděo určeí 50-t resp. 70-t letých úvzů dávy H g Sv orgá ebo táň o jedce ze supy z vtřího ozářeí od příjmu rdouldu z otmové potrvy vyproduové v místě z dobu TRV g podle schémtu: r1 ING H o g TRV g o ; R TOT TRV ; 7.16 g ING g N tomto místě je třeb upřest ţe předcházející úvhy je moţo vztáhout určtým ltertvím způsobům ozumce. Igesčí modul INGMODEL umoţňuje zdt do výpočtů ásledující volby spotřebího oše všech věových tegorí: I. Loálí spotřebí oš: Kozervtví schém loálí produce x loálí spotřeb v ţdém výpočtovém uzlu. II. Frmář: Je ěteré produty vyrobeé v jsou zde ozumováy. III. Globálí spotřebí oš: Je určtá frce celové spotřeby produtů se relzuje z produtů vypěstových v místě. IV. Během výpočtů pro lýzu NJZ ový jderý zdroj ro 010 byl zvede Rousý spotřebí oš Touto problemtou se podrobě zbývá příslušá část popsu rozšířeí stávjícího gesčího modelu. Specálím přípdem jsou odhdy příspěvů gesčím dávám pro ěteré rtcé supy obyvtel v důsledu zvýšeé ozumce specálích produtů houby lesí bobule mso lesí zvěře. Celová -D dstrbuce úvzu gesčí dávy od všech uldů se vypočte podle: 88

89 o o H TRV ; H TRV ; 7.17 g g g Zbývá defovt typy mplctích výstupů pro celové dávy. N záldě ompromsu mez objemem výpočtů relzovtelostí byly celově vrţey: g Čsá fáze: Dáv v důsledu ozářeí z mru pohybujícího se d teréem podle vzthu 7.1 Čsá fáze: Dáv v důsledu ozářeí z depozce podle vzthu 7. Čsá fáze: Úvze efetví dávy v důsledu hlce otmového vzduchu podle vzthu 7.3 dět dospělí efetví + thyro Čsá fáze: sum ozář. mr + ozář. depozce + hlce efetví; dět dospělí efetví + thyro Dlouhodobé efetví dávy evvletí dáv štítou ţlázu podle vzthu 7.10 z ozářeí od zemsého povrchu zhrující ozářeí v čsé fáz Celové úvzy efetví dávy v důsledu dlouhodobé resuspeze podle vzthu Uvţová hlčí příjem pro TB log = roů věová tegore dospělí Celové úvzy efetví dávy v důsledu gesce podle vzthu Uvţová gesčí příjem pro TRV g = 1 ro roy 5 50 roů všechy věové tegore Totálí sum všech dáve čsá fáze dlouhodobá : sum ozář. mr + ozář. depozce + hlce + hlce resusp + gesce; TRV g = TB log = 1ro dále TRV g = TB log = 50 roů; efetví + thyro dět + dospělí. 7.. Formát mplctích výstupů z HVR-DET Segmetový model píše hlví výstupy do souboru IMPLICIT.OUT. Jedotlvé poloţy výsledů jsou zde uvedey detfčí řádou. Sezm detfčích řáde je souběţě př výpočtu vytváře jo soubor SEZNIMPL.OUT je uvede íţe. Idetfčí řády jsou pouţíváy př dlším zobrzováí výsledů. Jsou uvţováy 4 typy poloţe výsledů teré jsou rozlšey zem v 1. sloupc detfčího řádu. Jsou to zy: # $ & %. 1. Poud d. řáde zčíá # potom ásleduje -D růţce výsledů 80 řáde pro ţdý směr úhlového setoru m číslováí od severu po směru hod v ţdém řádu je 35 hodot pro jedotlvé rdálí vzdáleost od zdroje.. Poud d. řáde zčíá zem $ ebo & ásledují specálí výsledy z gesčího modelu ormlzové měré tvty v produtech ormlzové gesčí ročí příjm. Formát těchto výsledů je popsá v ové ptole Výstupy ormlzových měrých tvt rostlých ţvočšých produtů dále p v muálu plce systému HVR-DET v oblst rdčí ochry. 3. Poud d. řáde zčíá zem % ásledující -D růţce obshuje příspěvy jedotlvých uldů efetví dávce pro dospělé vz pops zde oc. Poz.: N oc ţdého řádu je z řetězcem VRINT uvede detfce čsová zám běhu původího výpočtu. 89

90 Vysvětlvy e ódům: #TIC: Tme-Itegrted Cocetrto; #DEP: Specfc ctvty deposto; #TID: Tme- Itegrted Deposto Všechy tř detfátory jsou z dvojtečou ásledováy příslušým uldem 8 zů. Dávy: zčíjí dvěm zy #D ; Výzm 3. zu: C pro čsou fáz ltertvě D pro dlouhodobé dávy Výzm 4. zu: M pro MRK D pro DEPO H pro INHLCI R pro RESUSPENZI G pro INGESCI T TOTÁLNÍ od všech cest Dlší zy ot = j = > vě =-tá věová tegore : =1;;3;4;5;6 => ojec < 1ro ; <1rr; <r8r; <8r1r; <1r18r; dospělí > 18r!!! pro =0 => dá dáv je pro všechy věové tegore uvţová stejá orgá o=j; orgá táň: j=1;;3;4;5;6 => eff. dáv. evv.; goády; ostí dřeň; plíce; thyrod; tlusté střevo d čsové perody t : popsá v pozámce pro dlouhodobou depozc resuspez rov TBlog pro gesc TRVg pro čsou fáz hodot euvede utomtcy je myšle rátodobá referečí hodot tb - obvyle voleo 4 hod od počátu úu $KT:ddd. &PRJ:ddd. Normlzové měré tvty v produtech - ejrtčtější hodoty - obvyle v omţu slzě podrobě ptol Výstupy ormlzových měrých tvt. Obecě 30 potrvích produtů pro ţdý z N počítých uldů; ddd. = Julásý de spdu v roce 1. ţ 365. Normlzové jedotu depozce gesčí ročí příjmy tvty jedotlvých uldů; ddd. = Julásý de spdu v roce 1. ţ závsí slě zvoleém spotřebím oš pod. %KCB:uld KoláčeCsátB - postupě pro všechy uldy ásledují příslušé růţce výsledů obshujících příspěvy jedotlvých uldů efetví dávce pro dospělé v čsé fáz MRK+DEPO+INHLCE do ref. doby tb %KD1:uld KoláčeDlouho1ro - postupě pro všechy uldy ásledují příslušé růţce výsledů obshující příspěvy jedotlvých uldů ročí efetví dávce pro dospělé předchozí čsá fáze + dlouhodobé ozářeí z depozce resuspeze gesce %KD5:uld KoláčeDlouho50roů - postupě pro všechy uldy ásledují příslušé růţce výsledů obshující příspěvy jedotlvých uldů 50-t leté efetví dávce pro dospělé předchozí čsá fáze + dlouhodobé ozářeí z depozce resuspeze gesce 90

91 Pozám výpočtu oláčových grfů: Je zvole bod výpočtové růţce : = rdál. vzdál. 1 ţ 35 = směr větré růţce 1 ţ 80 Následuje volb e teré době se oláč bude dělt. Jsou tř moţost: 1. čsá fáze - dělá se z růţc %KCB:uld. 1 ro - dělá se z růţc %KD1:uld roů - dělá se z růţc %KD5:uld V tomto bodě zemsého povrchu se sečtou odpovídjící hodoty v růţcích ţdého uldu. Procetí příspěve uldu ozčeý p celové efetví dávce pro dospělé D se určí podle: p % D j N 100 j D j1 To zmeá ţe dyţ se v grfu jede určtý bod polárí sítě ásledě se stse o oláčového grfu zobrzí se procetí příspěvy jedotlvých uldů efetví dávce pro dospělé v tomto místě. N ásledující stráce je vytsut sezm detfčích řáde terý je souběţě př výpočtu vytváře jo soubor SEZNIMPL.OUT. 91

92 Ts souboru SEZNIMPL.OUT: SEZNM IMPLICITNICH VYSTUPU *************************** Kód Velč Rozměr Pozám ID. běhu výpočtu #TIC:SR90 Itegrálí přízemí objemová tvt vzduchu Bq.s/m3 Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DEP:SR90 Měrá depozce tvty zemsém povrchu Bq/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TID:SR90 Čsový tegrál měré depozce tvty Bq.s/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TIC:Y90 Itegrálí přízemí objemová tvt vzduchu Bq.s/m3 Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DEP:Y90 Měrá depozce tvty zemsém povrchu Bq/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TID:Y90 Čsový tegrál měré depozce tvty Bq.s/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TIC:I131 Itegrálí přízemí objemová tvt vzduchu Bq.s/m3 Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DEP:I131 Měrá depozce tvty zemsém povrchu Bq/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TID:I131 Čsový tegrál měré depozce tvty Bq.s/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TIC:I134 Itegrálí přízemí objemová tvt vzduchu Bq.s/m3 Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DEP:I134 Měrá depozce tvty zemsém povrchu Bq/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TID:I134 Čsový tegrál měré depozce tvty Bq.s/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TIC:CS137 Itegrálí přízemí objemová tvt vzduchu Bq.s/m3 Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DEP:CS137 Měrá depozce tvty zemsém povrchu Bq/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #TID:CS137 Čsový tegrál měré depozce tvty Bq.s/m Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; $KT: 1. Normlzové měré tvty v produtech Bq/gl Jul. de spdu: 1. VRINT:Let- počs- ; &PRJ: 1. Normlz. gesčí ročí příjmy tv. uldu Bq/ro Jul. de spdu: 1. VRINT:Let- počs- ; $KT:18. Normlzové měré tvty v produtech Bq/gl Jul. de spdu:18. VRINT:Let- počs- ; &PRJ:18. Normlz. gesčí ročí příjmy tv. uldu Bq/ro Jul. de spdu:18. VRINT:Let- počs- ; #DCM:o=01 Exterí ozářeí z mru Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCD:o=01 Exterí ozářeí z depozce zemsém povrchu Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCH:o=11 Úvze dávy zářeí z hlce Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCH:o=61 Úvze dávy zářeí z hlce Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCH:o=15 Úvze dávy zářeí z hlce Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCH:o=65 Úvze dávy zářeí z hlce Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCT:o=11 Totálí úvze dávy: MRK+DEPO+INHLCE Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCT:o=61 Totálí úvze dávy: MRK+DEPO+INHLCE Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCT:o=15 Totálí úvze dávy: MRK+DEPO+INHLCE Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DCT:o=65 Totálí úvze dávy: MRK+DEPO+INHLCE Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; %KCB:SR90 % uldu e rátodobé dávce eff. dospělí Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; %KCB:Y90 % uldu e rátodobé dávce eff. dospělí Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; %KCB:I131 % uldu e rátodobé dávce eff. dospělí Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; %KCB:I134 % uldu e rátodobé dávce eff. dospělí Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; %KCB:CS137 % uldu e rátodobé dávce eff. dospělí Sv Čsá fáze: tb=4.hod; VRINT:Let- počs- ; #DDD:ot=011 Dlouhodobé exterí ozářeí z depozce Sv Čs TBlog= 7.de; VRINT:Let- počs- ; #DDD:ot=01 Dlouhodobé exterí ozářeí z depozce Sv Čs TBlog= 30.de; VRINT:Let- počs- ; #DDD:ot=013 Dlouhodobé exterí ozářeí z depozce Sv Čs TBlog= 90.de; VRINT:Let- počs- ; #DDD:ot=014 Dlouhodobé exterí ozářeí z depozce Sv Čs TBlog= 365.de; VRINT:Let- počs- ; #DDD:ot=015 Dlouhodobé exterí ozářeí z depozce Sv Čs TBlog= 185.de; VRINT:Let- počs- ;

93 #DDD:ot=016 Dlouhodobé exterí ozářeí z depozce Sv Čs TBlog= 1850.de; VRINT:Let- počs- ; #DDR:ot=614 Vtří ozářeí z dlouhodobé resuspeze Sv Čs TBlog= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDR:ot=615 Vtří ozářeí z dlouhodobé resuspeze Sv Čs TBlog= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDR:ot=616 Vtří ozářeí z dlouhodobé resuspeze Sv Čs TBlog= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=111 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=11 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=311 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=411 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=511 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=611 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=11 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg=.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=1 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg=.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=31 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg=.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=41 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg=.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=51 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg=.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=61 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg=.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=113 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=13 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=313 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=413 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=513 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=613 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=114 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=14 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=314 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=414 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=514 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDG:ot=614 Vtří ozářeí z dlouhodobé gesce Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDT:ot=611 Totálí úvzy z čsé pozdější fáze Sv Čs TRVg= 1.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDT:ot=61 Totálí úvzy z čsé pozdější fáze Sv Čs TRVg= 5.ro; VRINT:Let- počs- ; #DDT:ot=613 Totálí úvzy z čsé pozdější fáze Sv Čs TRVg= 50.ro; VRINT:Let- počs- ; %KD1:SR90 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs= 1ro; VRINT:Let- počs- ; %KD1:Y90 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs= 1ro; VRINT:Let- počs- ; %KD1:I131 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs= 1ro; VRINT:Let- počs- ; %KD1:I134 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs= 1ro; VRINT:Let- počs- ; %KD1:CS137 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs= 1ro; VRINT:Let- počs- ; %KD5:SR90 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs=50rou; VRINT:Let- počs- ; %KD5:Y90 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs=50rou; VRINT:Let- počs- ; %KD5:I131 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs=50rou; VRINT:Let- počs- ; %KD5:I134 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs=50rou; VRINT:Let- počs- ; %KD5:CS137 % uldu dlouhodobé eff. dávce pro dospělé Sv Dlouhodobý čs=50rou; VRINT:Let- počs- ; Poz.: N oc ţdého řádu je z řetězcem VRINT uvede detfce čsová zám běhu původího výpočtu. 93

94 7..3 Výstup výsledů záldě tertví volby Kromě mplctích výsledů můţe uţvtel geerovt dlší poţdové výstupy ve formě jedotlvých -D růţc. Pel bízí celou šálu moţostí: Po ozčeí volby je ve většě přípdů uté dále defovt tegrčí čsy TB log TRV g je zřejmé ţe pro většu běhů budou obě hodoty stejé. Potom lze příld pro 4. poloţu př porčováí volt dvě ltertvy: Výsledé totálí efetví evvletí dávy jejch úvzy s rozlšeím podle věových sup: volb jedé z hodot 1 ţ 6 přčemţ: =1... ojec =... dět 1 - roy =3... dět - 7 roů =4... dět 7-1 roů =5... dět 1-17 roů =6... dospělí typu orgáu č táě : volb jedé z hodot 1 ţ 6 přčemţ: o=1... celotělová o=... goády o=3... červeá ostí dřeň 94