Mezinárodní úmluvy závazné pro R:

Transkript

1 Pokud se zamstnanec cítí poškozen v dsledku nedodržování zásady stejného zacházení, mže se domáhat ochrany formou stížnosti u úadu práce nebo ped soudem. Diskriminace však sama o sob není žalovatelná, musí se vázat na konkrétní souvislosti (nap. ve vztahu k odmování, funknímu postupu apod.). U spor týkající se porušování rovnosti z dvod pohlaví leží dkazní bemeno vždy na stran zamstnavatele. Základní prameny pracovního práva (Zákoník práce, zákon o zamstnanosti, zákon o mzd, zákon o platu a pedpisy je provádjící) jsou dlouhodob založeny na rovnosti (rovném zacházení) muž a žen, tj. veškeré vztahy související s výkonem práce se realizují podle jednotných kritérií (postup) nezávisle na genderové píslušnosti jejich vykonavatel. Pes pijetí ady zákon, smrnic a opatení, které zem EU aplikovaly (de iure je dosaženo rovnosti), stále dochází ve spolenosti k diskriminaci na základ pohlaví (platové rozdíly, diskriminace matek s malými dtmi, pístup žen k vedoucím funkcím a další). 71 Mezinárodní úmluvy závazné pro R: Úmluva o odstranní všech forem diskriminace žen (CEDAW) CEDAW - The Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women) byla pijata v roce 1979 Valným shromáždním OSN a je asto považována za mezinárodní deklaraci ženských práv. Úmluva definuje diskriminaci žen jako jakékoliv rozdíly, vylouení a omezení založená na pohlaví, jejichž následkem nebo úelem je oslabení nebo porušení uznání, radosti nebo uplatnní žen, a to bez ohledu na jejich rodinný status, na základ rovnosti žen a muž a základních lidských práv a svobod v politické, ekonomické, sociální, kulturní, obanské i jiné oblasti." Pekingská akní platforma Pekingská platforma pro akci (= Pekingská deklarace) byla pijata na 4. svtové konferenci o ženách, která se konala záí 1995 v Pekingu. Tento dokument zavazuje státy, které se k nmu pihlásily, k dodržování stanovených cíl jako jsou dosažení rovnoprávného postavení žen a muž a rozvoj žen na celém svt. Platforma rozdlená do šesti kapitol vymezuje 12 "kriticky znepokojivých oblastí", v nichž se sousteují pekážky bránící zlepšení postavení žen. Jedná se napíklad o témata jako je chudoba, pístup ke vzdlání, zdraví i násilí. Pracovní právo Od roku 2002 bylo eské pracovní právo obohaceno o mnoho ustanovení týkajících se rovnosti muž a žen. Právní úprava povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace v zamstnání obsažená v zákon. 65/1965 Sb., zákoníku práce (dále jen ZPr) spluje tém všechny formální požadavky práva EU. Nyní musí být pozornost vnována institucionálnímu zabezpeení a národním plánm a programm, které by zaruily fungování tchto ustanovení v praxi. Soudy a správní orgány budou muset aplikovat právo v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (dále jen ESD), která vykládá ustanovení Smlouvy o založení 71 Zdroj: Rovné píležitosti muž a žen v právních pedpisech. Žena v kurzu

2 Evropského Spoleenství a Smrnic Rady v oblasti rovných píležitostí. Vzhledem k šíi a složitosti této judikatury to nebude snadno splnitelný úkol. 72 Antidiskriminaní zákon Právní úprava se výše zmínných pedpis pracovního práva zdaleka nepokrývá všechny situace, ve kterých se ženy s diskriminací setkávají. Vláda proto pipravuje nový zastešující zákon o právních prostedcích ochrany ped diskriminací a o rovném zacházení (tzv. antidiskriminaní zákon). Návrh tohoto zákona obsahuje všechny diskriminaní dvody v souladu se Smrnicí Rady 2000/43/ES, kterou provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický pvod, a Smrnicí Rady 2000/78/ES, která stanoví obecný rámec pro boj proti diskriminaci na základ náboženského vyznání i víry, zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace, a provádí Smrnici Rady 2002/73/ES, která novelizuje Smrnici Rady 76/207/EHS, o zavedení rovného zacházení pro muže a ženy. Antidiskriminaní zákon by ml chránit ped diskriminací ve vcech práva na zamstnání a pístupu k zamstnání, pístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdlené innosti, ve vcech pracovních a jiné závislé innosti vetn odmování, lenství a innosti v odborových organizacích, radách zamstnanc nebo organizacích zamstnavatel/ek, lenství a innosti v profesních komorách vetn výhod, které tyto organizace svým lenm/kám poskytují, sociálního zabezpeení a sociálních výhod, zdravotní pée, vzdlávání a pístupu ke zboží a službám, které jsou k dispozici veejnosti vetn bydlení, a jejich poskytování. 73 Zákon souasn stanoví nároky vyplývající z porušení práva na rovné zacházení. V souladu s požadavkem l. 8a Smrnice Rady 2002/73/ES návrh obsahuje též institucionální zabezpeení prosazování, monitoringu, analýzy a podpory rovného zacházení (viz též oddíl 7.1). 74 Návrh zákona byl schválen Legislativní radou vlády Vladimíra Špidly 17. ervna Od pádu této vlády v srpnu 2004 ekal návrh antidiskriminaního zákona na schválení novým kabinetem Stanislava Grosse. Pes lobbování nevládní organizace za schválení zákona, tak šance pijetí Parlamentem nebyly velké. 198/2009 Sb. Zákon ze dne 23. dubna 2008 O rovném zacházení a o právních prostedcích ochrany ped diskriminací a o zmn nkterých zákon (antidiskriminaní zákon) byl schválen Parlamentem R a byl pijat v platnost od záí Úplné znní antidiksriminaního zákona viz píloha Oddlení ešící rovný pístup Oddlení pro rovné píležitosti muž a žen Oddlení pro rovné píležitosti muž a žen (dále Oddlení) bylo založeno usnesením vlády 6/98 jako organizaní jednotka nejnižší úrovn v rámci Odboru pro evropskou integraci Ministerstva práce a sociálních vci R (dále MPSV). Úkolem Oddlení je koordinovat vládní politiku v oblasti rovnosti žen a muž a zajistit harmonizaci eského práva s právem Evropské unie. Oddlení je zodpovdné za sestavení Priorit a postup vlády pi prosazování 72 Zdroj: Pehled zmn uskutenných v právním ádu R od první Monitorovací zprávy z roku 2002 k 1. kvtnu Zdroj: Pedkládací zpráva k antidiskriminanímu zákonu 74 Zdroj: Pehled zmn uskutenných v právním ádu R od první Monitorovací zprávy z roku 2002 k 1. kvtnu

3 rovnosti muž a žen (dále Priority) a vypracování Souhrnných zpráv o plnní Priorit (dále Souhrnná zpráva). Funguje souasn jako sekretariát Rady vlády pro rovné píležitosti muž a žen. Oddlení je složeno z vedoucí a ty podízených. K profesní kvalifikaci požadované po zamstnancích/kyních Oddlení v dob nástupu nepatí odborná znalost genderové problematiky. 75 Vznik a cíle Evropské charty Rada evropských místních samospráv a region (CEMR) a Komise volených ženských pedstavitelek místních a regionálních orgán, byla adu let aktivní v prosazování rovnosti žen a muž na místních a regionálních úrovních. V roce 2005, pišel CEMR s konkrétním nástrojem pro evropské místní a regionální orgány: Msto pro rovnost. Tento projekt byl zamen pedevším na shromáždní pípad nejlepších praktik genderové rovnosti v evropských místních samosprávách a také na sestavení metodologie pro pomoc místním pedstavitelm a pedstavitelkám v dosažení skutené rovnosti v jejich obcích. Toto bylo podpoeno 5. akním programem EU pro rovné píležitosti, který je k dispozici v 5 evropských jazycích (anglicky, francouzsky, italsky a španlsky) na webové stránce CEMR. Ke konci projektu Msto pro rovnost, zahájil CEMR, stale s podporou Evropské komise, novy projekt a to návrh Evropské charty pro rovnost žen a muž na úrovni života ve mstech a obcích (dále jen Charta). Charta je adresována pímo místním a regionálním samosprávám Evropy, které jsou vyzývány, aby ji podepsaly a tím se veejn formáln zavázaly k principm rovnosti žen a muž a k implementaci závazk nastavených v rámci Charty v rozsahu svého území. Dokument není právn závazný. Byl zamýšlen, jako nastroj nabízející konkrétní metody a povzbuzující k pozitivní innosti na místních a regionálních úrovních v rzných oblastech kompetenci. Charta byla zveejnna v prbhu valného shromáždní CEMR v Innsbrucku (Rakousko) v kvtnu 2006 pedsedkyni Komise volených ženských pedstavitelek místních a regionálních orgán, paní Vicentou Bosch Palanca, která u této píležitosti prohlásila: Uvedeni Charty je koncem dlouhé cesty a zaátkem nové nadje, nadje na rovnost. Tato Charta je pomckou pro dosažení našich ambiciózních cíl, je to politický dokument stejn jako politický nástroj. Vyzývám všechny volené místní pedstavitele k jejímu podpisu, implementaci jejích princip a jejímu zveejnní ve svých obcích. Charta byla sepsána CEMRem ve spolupráci s 21 evropskými partnery, vetn národních svaz místních a regionálních orgán, mst a evropských organizací. Tato kooperativní práce byla dležitým krokem ve vypracování tohoto dokumentu, nebo umožnila zohlednní rozdílných kompetencí místních a regionálních úrovní po cele Evrop, stejn jako konsolidaci rznorodých vizí rovnosti napi Evropou. Do sepsání Charty se zapojily zejména místní a regionální samosprávy nkterých nedávno pipojených lenských stát EU a jejich národní sdružení. Svaz mst a obci eské republiky (SMO R) byl jedním z partner projektu EU pro sepsání Charty a na rzných setkáních, které CEMR zorganizoval, se aktivn zapojoval do diskuzí o obsahu dokumentu a piblížil pohledy místních a regionálních orgán eské republiky na generovou rovnost. Jako souást Komise volených ženských pedstavitelek CEMR (která sdružuje volené ženské pedstavitelky místních a regionálních orgán rzných evropských zemí) mly nkteré místní a regionální volené pedstavitelky a lenky SMO R možnost debatovat s dalšími lenkami o prosazování genderové rovnosti v Evrop, informovat o potížích, kterým elí eské místní a regionální volené ženské pedstavitelky ve 75 Zdroj: Pehled zmn uskutenných v právním ádu R od první Monitorovací zprávy z roku 2002 k 1. kvtnu

4 své zemi a sdílely píklady dobré praxe. Z dvodu pokraovaní práce zapoaté prostednictvím uvedeni Charty v Innsbrucku se CEMR zavázal na konci roku 2006 k novému projektu EU pro rozšiování a prosazování Charty po cele Evrop. Tento projekt probíhal od roku 2006 do roku 2008 a umožnil, napíklad, peloženi Charty do rzných evropských jazyk a to díky spolupráci s národními svazy, leny CEMR. Projekt také usnadnil komunikaci, v prbhu rzných setkání v Evrop, týkajících se obsahu Charty, kdy s ní byli seznamováni volení evropští místní a regionální pedstavitelé. Projektem došlo také k zahájení procesu reflexe na vytvoení nástroj pro pomoc signatám s implementací Charty v jejich místních/regionálních oblastech. Tato poslední práce vedla k návrhu ady ukazatel, který byl dokonen a prezentován v dubnu 2009 v prbhu 24. valného shromáždní CEMR v Malmo (Švédsko). Jako první obec se k dodržování princip Evropské charty pro rovnost žen a muž na úrovni života ve mstech a obcích zavázala obec Stakovice na Litomicku (Místní akní skupina eské stedohoí). Krátce poté svj podpis k Chart pipojila i obec Milotice na Hodonínsku (Kyjovské Slovácko v pohybu). Na poátku roku 2011 rozhodlo o pipojení se k Chart také zastupitelstvo obce Záluží, opt na Litomicku (Místní akní skupina Podipsko). Shodou okolností jde ve všech pípadech o menší obce, v jejichž ele stojí již delší dobu ženy starostky. Na jae tohoto roku pak pistoupení k Chart schválilo také zastupitelstvo Mstské ásti Praha 18 - Letany. 76 Zkušenosti ze Švýcarska pedstavitelky obcí ocenily 77 Šest zástupky a zástupc eských obcí z ad politické reprezentace i úadu zúastnilo studijního pobytu ve Švýcarsku. Cílem cesty byla výmna zkušeností v oblasti prosazování rovných píležitostí žen a muž na komunální úrovni. Projekt koordinuje obanské sdružení Fórum 50 % a byl podpoen z Programu švýcarsko-eské spolupráce. Akoli rovnost žen a muž je zakotvena v eském právním ádu, stále petrvává ada oblastí, v nichž musí zejména ženy elit znevýhodnní. Jedná se napíklad o rozdíly v platech (ženy dostávají za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty prmrn o 25 % mén než muži), nedostatené zastoupení žen v rozhodovacích pozicích i násilí na ženách. Takzvaným genderovým nerovnostem však musí elit i muži, za všechny uveme nap. znevýhodnné postavení muž pi pidlování dtí do pée (až 90 % dtí je po rozvodu pidleno do pée matky). Tmto jevm lze pitom pedcházet nebo je eliminovat pijetím píslušných opatení. Práv msta a obce mohou sehrát významnou roli pi prosazování tzv. politiky rovných píležitostí. Uritý návod, jak na to, nabízí Evropská charta za rovnost žen a muž na úrovni života ve mstech a obcích. Odlišná životní zkušenost žen a muž se promítá do nejrznjších oblastí našich život, a již se jedná o práci, rodinu, bezpenost i dopravu. Pihlášením se k Chart se obce zavazují, že budou tyto odlišné zkušenosti zohledovat a pijmou opatení, která povedou ke zmenšení stávajících nerovností, íká koordinátorka projektu Mgr. Marcela Adamusová. 76 Zdroj: Naše signatáské obce. SMOR, Praha Zdroj: Zkušenosti ze Švýcarska pedstavitelky obcí ocenily. SMOR, 109

5 Švýcarsko má v souasné dob 79 signatáských obcí, R zatím 4. I proto jsme vybrali práv tuto zemi jako vhodného partnera pro pedání svých zkušeností a nápad, dodává. Jaké konkrétní nápady si tedy zúastnné politiky a úedníci z pobytu pivážejí? Zaujaly mne zejména tzv. hlídací maminky, tedy ženy-matky, které krom vlastních hlídají i další dti. Musí projít výbrovým ízením a školením, hrazeny jsou ásten z obecního rozpotu, ásten samotnými rodii. V dob, kdy je v R akutní nedostatek míst ve veejných školkách, by podobné opatení mohlo být vhodným ešením také u nás, a i díky tomu, že je mnohem flexibilnjší a levnjší než klasické školky, uvedla Naa erníková, starostka obce Stakovice. Mezi další témata patí nap. možnost flexibilních úvazk a práce z domova na úadech, platby za využití zaízení pée o dti na základ výše píjm rodi, využití veejných prostor jako hracích míst pro dti a mládež i pozice delegáta/delegátky pro rovné píležitosti. Soutž Úad pl na pl 78 Tuto soutž organizuje Ministerstvo vnitra R ve spolupráci s Gender Studies, o.p.s. již od roku Cílem soutže Úad roku Pl na pl respekt k rovným píležitostem je monitoring a podpora zavádní politiky rovnosti žen a muž do práce úad veejné správy v eské republice. Prosazování opatení zamených na rovnost žen a muž je souástí Priorit a postup vlády R pi prosazování rovných píležitostí pro ženy a muže. V souladu s Prioritami a postupy vlády by tak ml každý úad zalenit principy rovnosti do své práce ve dvou základních smrech: dovnit vlastního úadu, tedy smrem ke svým zamstnancm a zamstnankyním, ale také ve vztahu k obyvatelstvu, které na území obce i msta žije. Výbrová komise je složená ze zástupc a zástupky ministerstva vnitra, Úadu vlády R, zástupc a zástupky úad místní samosprávy a Gender Studies, o.p.s. Na základ kritérií stanovených pro píslušné kategorie (obce typu I. až III.) dotazníky vyhodnotí a udlí ocenní Úad roku Pl na pl respekt k rovným píležitostem prvním tem umístným úadm v každé kategorii. Slavnostní pedání ocenní nejlepším vybraným úadm probhne v ervnu 2011 na konferenci Rovné píležitosti, kterou každoron poádá ministerstvo vnitra v Praze. Vládní výbor pro zdravotn postižené obany 79 Vládní výbor pro zdravotn postižené obany je stálým koordinaním, iniciativním a poradním orgánem vlády eské republiky pro problematiku podpory zdravotn postižených oban. Byl zízen usnesením vlády R ze dne Výbor se zabývá problémy, které nemže samostatn vyešit jediný resort. Jeho cílem je pomáhat pi vytváení rovnoprávných píležitostí pro zdravotn postižené obany ve všech oblastech života spolenosti. Prostednictvím svých zástupc ve Výboru se na jeho innosti podílejí sami obané se zdravotním postižením. 78 Zdroj: 5. Roník soutže úad pl na pl. SMOR, Zdroj: Vláda eské republiky. Praha, Vláda R, / 110

6 Vládní výbor spolupracoval na píprav Národního plánu pomoci zdravotn postiženým obanm (NPP), Národního plánu opatení pro snížení negativních dsledk zdravotního postižení (NPO), které vláda schválila v letech 1992 a 1993, a Národního plánu vyrovnávání píležitostí pro obany se zdravotním postižením (NPVP), pijatého v roce 1998, který byl každoron aktualizován. V roce 2004 pijala vláda R Stedndobou koncepci státní politiky vi obanm se zdravotním postižením, z jejíchž cíl a úkol vychází Národní plán podpory a integrace oban se zdravotním postižením na období pijatý v roce Aktuáln platný Národní plán vytváení rovných píležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období schválený usnesením vlády eské republiky ze dne 29. bezna obsahov i strukturou vychází z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Výbor pispl k šíení informací o problematice zdravotn postižených do široké veejnosti mj. i vyhlášením Ceny VVZPO za nejlepší díla, zamená na problematiku zdravotního postižení v tisku, rozhlase a televizi. Soutž se koná každoron od roku Sekretariát VVZPO administruje Národní rozvojový program mobility pro všechny, jehož úelem je podpora realizace komplexních bezbariérových tras ve mstech a obcích. Opatení zahrnují odstraování bariér v budovách státních a veejných institucí a zpístupování dopravy. Sekretariát VVZPO spolupracuje se Sekcí pro lidská práva pi administraci dotaního programu Podpora veejn úelných aktivit obanských sdružení zdravotn postižených. 111

7 5.3. Praktická ást Cílem praktické ásti je podrobn popsat rovný pístup pi procesu výbru projekt, pi kterém je zapotebí znát celý proces výbru projekt v období Seznámit se s pravidly pro výbr projekt. Jaké Fiche a preferenní kritéria MAS uplatovaly Pravidla pro výbr projekt v letech Píjem žádostí o dotaci na MAS MAS vyhlašovala Výzvu pro pedkládání projekt minimáln jedenkrát za kalendání rok. Výzvu, formulá Žádosti o dotaci a platné Fiche MAS zveejovala na svých internetových stránkách. Dále mohla být výzva zveejována v místních periodikách a na úedních deskách v píslušných obcích mikroregionu. V prbhu výzvy MAS vyzvala potenciální žadatele ke konzultacím jejich projektových zámr. Tyto individuální konzultace byly zajištny tajemníkem podle poteb a požadavk žadatel. Dále byly uspoádány minimáln 2 semináe pro žadatele. Na tchto semináích byli potenciální žadatelé informování o zamení výzvy, postupu pi podávání a realizaci projektu, zpsobech, jak žádat. Žádosti o dotaci byly pijímány v kancelái MAS manažerem SPL. Pijaté Žádosti o dotaci následn prošli na MAS kontrolou úplnosti, administrativní kontrolou (tj. kontrolou obsahové správnosti) a kontrolou pijatelnosti (do 5-ti pracovních dn od ukonení píjmu žádostí). Dále MAS provedla kontrolu místa realizace projektu. V pípad zjištní nesouladu mezi projektovou dokumentací a skuteným stavem je žadatel na míst vyzván k úprav projektové dokumentace. Tu musel provést do 2 pracovních dn. V pípad, že po administrativní kontrole zjistila MAS, že je nutné opravit nedostatky, písemn vyzvala koneného žadatele s pevn daným termínem k doplnní Žádosti o dotaci. V pípad nedoplnní ve stanoveném termínu ukonila administraci dané Žádosti z dvodu nesplnní podmínek Pravidel pro pedložení Žádosti o dotaci. Po provedení administrativní kontroly a kontroly pijatelnosti MAS informovala písemn žadatele o výsledku kontroly do 5 pracovních dn od termínu ukonení kontroly, doklad byl zaslán doporuen nebo pedán osobn proti podpisu žadatele. Výbr projekt U Žádostí, které prošly kladn administrativní kontrolou a kontrolou pijatelnosti, provedli lenové Výbrové komise MAS jednotliv za každou Fichi bodové hodnocení (dle stanoveného Zpsobu hodnocení preferenních kritérií - viz píloha. 3). U každé žádosti bylo vyazeno hodnocení s nejvyšším potem bod a hodnocení s nejnižším potem bod. K tmto hodnocením nebylo pihlíženo. Výbrová komise dále, pro každou Fichi zvláš seetla poet bod pro jednotlivé žádosti, seadila je podle potu získaných bod sestupn a provede výbr projekt. V pípad, že v nkteré Fichi nebyly vyerpány všechny alokované finance, pevádí se na neuspokojené projekty z ostatních Fichí. Všechny neuspokojené projekty byly seazeny podle prmrného bodového hodnocení na jedno hodnotící kritérium. Nevyerpané finance byly pidleny projektm s nejvyšším prmrným potem bod, bez ohledu na Fiche. Výbrová komise poté vyhotovila Seznam vybraných a nevybraných Žádostí s uvedením 80 Zdroj: MAS Lužnice, z.s., 112

8 bodového zisku a ísla Fiche. V Seznamu vybraných žádostí byly uvedeny jen ty Žádosti, které bylo možno podpoit v plné výši. Výsledky hodnocení (bodování) MAS zaznamenala do formuláe každé Žádosti o dotaci. MAS zveejnila na svých internetových stránkách Seznam vybraných žádostí nejpozdji poslední den píjmu žádostí na RO SZIF v rámci píslušného kola PRV. MAS písemn informovala žadatele o získaném potu bod za jednotlivá kritéria do 7 pracovních dn od výbru, u vybraných žádostí pak navíc o závazcích spojených s udlenými body. V pípad, že len Výbrové komise je statutárním zástupcem, v pracovním nebo obdobném vztahu k žadateli, nebo jiným zpsobem ve stetu zájm, zastoupil ho pi bodování projekt v dané Fichi náhradník. Náhradníci byli též zvoleni na Valném shromáždní len. V pípad, že pro danou žádost bude k dispozici více náhradník, byl náhradník, který provede hodnocení vybrán losem. Žádost o pezkoumání Žadatel, jehož projekt byl vyazen na základ administrativní kontroly nebo kontroly pijatelnosti MAS, nebo nesouhlasí s bodovým hodnocením, ml možnost do 7 pracovních dn ode dne následujícího po odeslání písemného vyjádení MAS podat žádost o pezkoumání postupu MAS na danou MAS. Jednání o pezkoumání postupu MAS svolal tajemník do 3 kalendáních dn od obdržení žádosti. V pípad, že nedošlo na jednání ke shodnému závru MAS a žadatele, ml žadatel právo podat (nejpozdji v termínu, kdy MAS pedkládala na RO SZIF vybrané projekty k zaregistrování) žádost o pezkoumání postupu MAS na píslušný RO SZIF, a pokud tak uinil, ml zárove povinnost dát tuto skutenost MAS na vdomí. Po doruení žádosti o pezkoumání postupu MAS na RO SZIF byly doloženy od MAS veškeré dokumenty týkající se projektu a žádosti o pezkoumání postupu MAS a bylo zahájeno jeho pezkoumání. V pípad, že byl projekt v rámci výzvy vylouen neoprávnn, byla MAS písemn vyzvána k náprav, tj. musela optovn svolat jednání výbrové komise MAS, vyhotovit opravené seznamy a pedložit požadované pílohy Preferenní kritéria Preferenní kritéria se dlí na: kritéria povinná, stanovená píslušnými orgány Ministerstva zemdlství a Státního zemdlského intervenního fondu (SZIF), a na kritéria stanovená MAS. Povinná preferenní kritéria jsou stanovena ídícími orgány jednotn pro všechna opatení (všechny fiche) a zahrnují následující body: 1. Vytvoení každého nového trvalého pracovního místa. 2. Zamení dopad projektu na ženy. 3. Zamení dopad projektu na mladé lidi do 30 let. 4. Uplatování inovaních pístup. 5. Víceodvtvové navrhování a provádní projektu založené na souinnosti mezi subjekty a projekty z rzných odvtví místního hospodáství. Nápl preferenních kritérií mlo být nastaveno tak, aby zohledovala odpovdný pístup realizátor projekt k místním obyvatelm a životnímu prostedí, vzájemnou smysluplnou spolupráci místních subjekt apod., což patí k zásadním principm programu Leader. 113

9 Preferenní kritéria v praxi MAS O tom, jakým zpsobem byla výše uvedená kritéria naplována a hodnocena, si rozhoduje každá MAS sama. Každá MAS si musela stanovit vlastní metodiku, která uvádla co, jakým zpsobem, a za kolik bod hodnotila každým z povinn daných kritérií. Popis jednotlivých kritérií ml být stanoven jednoznan, aby lenové výbrové komise, kteí provádli bodové hodnocení, mohli objektivn posoudit, zda bylo dané kritérium splnno. Mezi preferenní kritéria stanovená MAS patí: Míra souladu se Strategickým plánem Leader. Komplexnost projektu. asová a vcná návaznost aktivit, organizace projektu. Zajištní udržitelnosti projektu. Míra kofinancování projektu. Preferenní kritéria jsou stanovena u jednotlivých Fichí. Povinn u každé Fiche jsou bodov zvýhodnny následující skutenosti. Zpsob a míra zvýhodnní tchto kritérií je ponechán na MAS. Vytvoení každého nového trvalého pracovního místa (v pípad, že píjemce dotace obdrží v tomto kritériu body, musí vytvoit nové pracovní místo, dle níže uvedené metodiky) Uplatování inovaních pístup. Víceodvtvové navrhování a provádní projektu založené na souinnosti mezi subjekty a projekty z rzných odvtví místního hospodáství. Zamení dopad projektu na mladé lidi do 30 let. Zamení dopad projektu na ženy. V pípad, že je hlavním opatením dané Fiche opatení I , je pi posuzování kritéria pijatelnosti inovace nutné hodnotit dle následujících bod: 1) 2) 1.1 Inovace pouze pro pedkladatele projektu. 1.2 Inovace pro dané odvtví v eské republice. 1.3 Jedná se o vývoj zcela nového výrobku (složení i obal). 2.1 Jedná se o nový technologický proces balení, nový typ obalu pispívající ke zvýšení jakosti výrobku. 2.2 Jedná se o vývoj nové technologie zpracování suroviny (krom balení). 3) Projekt eší prodloužení trvanlivosti výrobku jinou cestou než použitím konzervaních látek (dlouhodobé plnní nadstandardních požadavk obsahu mikroorganism ve finálním výrobku, výroba sterilních výrobk, balení v ochranné atmosfée). 4) Jedná se o obaly zachovávající pvodní vlastnosti a charakter suroviny (neprodlužuje pouze trvanlivost). 5) hodnocení spolupracujícího subjektu (reference z minulosti, patrná minimáln dvouletá innost subjektu v píslušném oboru). 114

10 Metodika definice a zpsob kontroly nov vytvoených pracovních míst Nov vytvoené pracovní místo: Nov vytvoeným pracovním místem se rozumí zamstnanec v pracovním pomru se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdn, v dvousmnném pracovním režimu 38,75 hodiny týdn, v tísmnném a nepetržitém pracovním režimu 37,5 hodiny týdn a v pípad, že se jedná o zamstnance mladšího 18 let 30 hodin týdn. V pípad nap. sezónních pracovníki kratší stanovené pracovní doby se odpracované hodiny za kalendání rok pepoítávají na ekvivalentní poet pracovník, tzn. pracovník se stanovenou pracovní dobou 40 hodin týdn, v dvousmnném pracovním režimu 38,75 hodiny týdn a v tísmnném a nepetržitém pracovním režimu 37,5 hodiny týdn a v pípad, že se jedná o zamstnance mladšího 18 let 30 hodin týdn. Období, ve kterém je žadatel povinen dodržovat závazek potu nov vytvoených pracovních míst, zaíná bžet za 6 msíc od data pevedení dotace píjemci dotace a bží po dobu lhty vázanosti projektu na úel. 81 Deklarovaný poet nov vytvoených pracovních míst musí být dodržen za každý jednotlivý kalendání rok v dob vázanosti projektu na úel. V pípad, že v dob vázanosti projektu na úel nastane období kratší než celý kalendání rok, pak bude pro výpoet nov vzniklých pracovních míst brána odpovídající pomrná ást roku. V pípad, že bude v rámci ex-post kontroly po proplacení dotace ze strany SZIF zjištno, že závazek pracovních míst není ze strany píjemce dotace plnn ve stanoveném rozsahu, uloží SZIF píjemci dotace opatení k náprav. Závazek musí píjemce dotace zaít plnit v plném rozsahu nejpozdji do tí msíc od data uložení opatení k náprav. Lhta vázanosti na úel se pro plnní závazku nov vytvoených pracovních míst prodlužuje o dobu, po kterou nebyl závazek plnn. V pípad, že píjemce opatení k náprav ve stanovené lht nesplní, nebo jej následn opt poruší bhem lhty vázanosti projektu na úel, bude píjemci dotace uložena sankce C, tedy vrácení dotace v plné výši. Možnosti prokázání vzniku nov vytvoených pracovních míst: Vznik nov vytvoených pracovních míst se ve lht vázanosti projektu na úel sleduje bu na projekt: režim a) nebo na celý podnik: režim b). Do žádosti o proplacení píjemce dotace uvede, podle jakého režimu se rozhodl prokázat vznik nov vytvoených pracovních míst. Druh režimu, podle kterého se píjemce dotace rozhodl prokazovat vznik nových pracovních míst nelze mnit bhem lhty vázanosti projektu na úel. Režim a) Nov vytvoené pracovní místo vzniklé realizací projektu musí být obsazeno zamstnancem, který nepracoval v dob kratší než dvanáct msíc ped datem nástupu do zamstnání, tj. vzniku nov vytvoeného pracovního místa jako zamstnanec píjemce dotace i jeho píspvkové organizace. V pracovní smlouv zamstnance musí být uvedeno místo výkonu práce, druh práce a stanovená pracovní doba. Zamstnavatel je povinen vést evidenci docházky zamstnanc na nov vzniklých pracovních místech. 81 Žadatel mže vytvoit nové pracovní místo kdykoli po podání Žádosti o dotaci na MAS v prbhu realizace projektu, ale nejpozdji do 6 msíc od data pevedení dotace. 115

11 Fiche v období : 1. Zvýšení konkurenceschopnosti zemdlc s možným píspvkem ke zvyšování spoleenské hodnoty les Modernizace zemdlských podnik zabývajících se rostlinnou a živoišnou výrobou. Zlepšení ekonomické výkonnosti podnik. Zvyšování konkurenceschopnosti zemdlc. Podpora uvádní produkt zemdlské prvovýroby na trh. Podpora zpracování biomasy pro vlastní potebu. Zvyšování spoleenské hodnoty les. Usmrování návštvnosti lesa tak, aby byly sníženy negativní dopady na lesní prostedí. Budování objekt k zajištní bezpenosti návštvník. Podpora je zamena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemdlského podniku za úelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Dále budou podporovány innosti vedoucích ke zvyšování spoleenské hodnoty les, které zárove pispívají k ochran vod, pd a lesního prostedí ped neukáznným pohybem návštvník lesa. 2. Podpora zakládání podnik a jejich rozvoje / Podpora emeslných tradic a podnikání Podpora a rozvoj mikropodnikání na venkov. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit. Vytváení nových pracovních míst. Rozvoj hospodáské struktury nezemdlských aktivit. Podpora je zamena na vytváení nových píležitostí v podnikání, jejich rozvoje a tvorby pracovních míst. Oblast podpory je smována k zakládání podnik nezemdlské povahy. Píležitosti se nabízí v rozvoji lidových tradic a emesel. Zajímavou možností v kombinaci s cestovním ruchem je možnost zvýšení odbytu místní produkce. Realizace této fiche pomže ke zvýšení stability venkova a zatraktivnní venkova z hlediska pracovních a podnikatelských píležitostí. 3. Podpora cestovního ruchu Podpora rozvoje cestovního ruchu. Podpora rozvoje aktivit v rámci rozvoje venkovské ekonomiky. Zlepšení stavu a kvality ubytovacích a stravovacích kapacit v regionu. Zlepšení nabídky dopravních služeb a infrastruktury v oblasti turistického ruchu. Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v oblasti turistického ruchu. Podpora agroturistiky. Podpora je urena na vybudování rekreaní infrastruktury a rekreaních zaízení. Výsledkem realizace této fiche se oekává zvýšení nabídky kvality služeb v cestovním ruchu a píliv turist a ekonomický prospch regionu. 116

12 4. Obnova a rozvoj vesnic Zlepšení stavu základní dopravní a technické infrastruktury obcí, vetn vodohospodáské. Zlepšení vzhledu obcí. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Zlepšení stavu životního prostedí v regionu. Zlepšení dopravní obslužnosti v obcích Tvorba koncepcí rozvoje území a územních plán. Základním problémem obcí je nízká úrove vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní infrastruktury. Stav vtšiny komunikací je nevyhovující. Je poteba rekonstrukce osvtlení, chodník, veejných prostranství. V nkterých obcích absence chodník ohrožuje zdraví a životy obyvatel. Je poteba budovat a rekonstruovat obecní vodovody a kanalizace, vetn istíren odpadních vod. Realizace této fiche umožní zvýšit kvalitu života pro obyvatele a také pro turisty. 5. Obanská vybavenost a služby Zkvalitnní obanské vybavenosti obcí v oblasti veejné správy, školství, zdravotnictví, kultury a spolkových inností. Zajištní zázemí pro aktivity místních spoleenských, kulturních, zájmových a sportovních spolk a církví. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Zlepšení nabídky služeb pro obyvatele a návštvníky. V obanské vybavenosti chybí prostedky na opravu spoleenských, kulturních a dalších objekt. Proto je vnována znaná pozornost této oblasti. Podpora bude zamena na obanské vybavení a služby. Podpora bude dále poskytnuta také na zizování integrovaných informaních a školících center s využíváním ICT. Fiche zvýší kvalitu života na venkov a podpoí zvýšení nabídky cestnovního ruchu. 6. Vzdlávání v ose III. / Vzdlávání a informace Podpora vzdlávání na venkov Fiche vznikla na základ pozitivních zkušeností se vzdláváním oban (nap. ekologická a environmentální výchova a osvta obyvatel). Podpora je urena na vzdlávání a informování subjekt v rozsahu osy III Programu rozvoje venkova. Bude zvýšena informovanost obyvatel a s tím spojená ochota zapojit se do dní v regionu. Zvýší se konkurenceschopnost regionu v oblasti lidských zdroj. 7. Kulturní ddictví Rozvoj investic zajišující vyšší atraktivitu venkovských oblastí. Zachování historického venkovského rázu obcí. Podpora obnovy významných kulturních památek a historických prvk regionu. Zachování ddictví našich pedk a jejich využití pro další rozvoj regionu. Vytváení koncepcí ochrany kulturního ddictví na území MAS. Zvýšení informovanosti o historii a tradicích regionu. 117

13 Podpora je urena na vypracování studií obnovy a využití kulturního ddictví, dále zpracování program regenerace památkov chránných území a plán pée o krajinné památkové zóny, budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umlecké aktivity a tradiní lidovou kulturu. Fiche zvýší kvalitu života na venkov a podpoí zvýšení nabídky cestovního ruchu. 118

14 Režim b) V pípad zámru zamstnavatele obsadit nov vytvoené pracovní místo vzniklé realizací projektu zamstnancem, který pracuje i pracoval v dob kratší než dvanáct msíc ped datem vzniku nov vytvoeného pracovního místa jako zamstnanec píjemce dotace, se pílohou k žádosti o proplacení zjišuje prmrný stav (aritmetickým prmrem) zamstnanc píjemce dotace za posledních dvanáct uzavených msíc ped pedložením žádosti o proplacení a jejich následný celkový nárst a udržení po dobu lhty vázanosti projektu na úel Povinné orgány MAS 82 Nejvyšší orgán (Výbor) Je tvoen všemi partnery MAS, piemž veejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepedstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Jeho jednání je upraveno jednacím ádem. Je-li partnerem MAS právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje len jejího statutárního orgánu. Nejvyšší orgán je usnášeníschopný, je-li pítomna nadpoloviní vtšina partner MAS. Pro pijetí rozhodnutí je teba souhlasu vtšiny pítomných. Rozhodovací orgán (Rozhodovací komise) lenové rozhodovacího orgánu musí být voleni z partner MAS, piemž veejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepedstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Pi rozhodování je hlasovací právo len rozhodovacího orgánu rovné. Je-li lenem rozhodovacího orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního pedpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku splovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. Rozhodovací orgán je usnášeníschopný, je-li pítomna nadpoloviní vtšina len. Pro pijetí rozhodnutí je teba souhlasu vtšiny pítomných. Rozhodovací orgán volí pedsedu z ad svých len. Pedseda svolává a ídí jeho zasedání. Výbrový orgán (Výbrová komise) lenové výbrového orgánu musí být voleni ze subjekt, které na území MAS prokazateln místn psobí. Je-li lenem výbrového orgánu právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje len jejího statutárního orgánu. Dobu mandátu len uruje nejvyšší orgán na dobu max. jednoho roku, opakované zvolení je možné. Pi rozhodování je hlasovací právo len výbrového orgánu rovné. 82 Zdroj: Metodika pro standardizaci místních akních skupin v programovém období Ministerstvo zemdlství eské republiky, Praha STANDARDIZACI-M%C3%8DSTN%C3%8DCH-AK%C4%8CN%C3%8DCH-SKUPIN_verze-vlada.pdf 119

15 Je-li lenem výbrového orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního pedpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku splovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. Veejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepedstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Výbrový orgán volí pedsedu z ad svých len. Pedseda svolává a ídí jeho zasedání. Kontrolní orgán (Kontrolní komise) lenové kontrolního orgánu musí být voleni z partner MAS. Kontrolní orgán volí pedsedu z ad svých len. Pedseda svolává a ídí jeho zasedání. Pi rozhodování je hlasovací právo len kontrolního orgánu rovné. Je-li lenem kontrolního orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního pedpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku splovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. Kontrolní orgán je usnášeníschopný, je-li pítomna nadpoloviní vtšina len. Pro pijetí rozhodnutí je teba souhlasu vtšiny pítomných. Nejmén jedenkrát ron podává zprávu nejvyššímu orgánu MAS o výsledcích své kontrolní innosti Rovný pístup vybraných skupin Ženy a muži V eské republice bylo k zjištno osob. Ženy v populaci mírn pevažovaly. Pedstavovaly 51 % celkové populace. Etnické menšiny 83 Vymezení pojmu národnostní menšina a píslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech píslušník národnostních menšin a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Konkrétn 2 zní: 1. Národnostní menšina je spoleenství oban eské republiky žijících na území souasné eské republiky, kteí se odlišují od ostatních oban zpravidla spoleným etnickým pvodem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoí poetní menšinu obyvatelstva a zárove projevují vli být považováni za národnostní menšinu za úelem spoleného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zárove za úelem vyjádení a ochrany zájm jejich spoleenství, které se historicky utvoilo. 2. Píslušníkem národnostní menšiny je oban eské republiky, který se hlásí k jiné než eské národnosti a projevuje pání být považován za píslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteí se hlásí ke stejné národnosti. 83 Zdroj: Národnostní menšiny. Vláda R, Praha, 120

16 Osoby ZTP Nepíznivé dsledky a dopady vyplývající z existence zdravotního postižení je však možno do urité míry eliminovat propracovaným systémem opatení, na jejichž realizaci musí participovat celá spolenost. eská republika se v posledních dvou desetiletích zaadila mezi státy, které si uvdomují zvýšenou odpovdnost za odstraování bariér bránících obanm se zdravotním postižením v plnohodnotné úasti a zapojení do spolenosti. Systematicky usilovala o postupné ešení jednotlivých dílích oblastí, které se bezprostedn zdravotn postižených dotýkají, s cílem zlepšit podmínky i kvalitu jejich života. 84 Prvním pijatým vládním dokumentem byl Národní plán pomoci zdravotn postiženým obanm, který byl schválen v roce 1992 usnesením vlády R Mezi jeho prioritní cíle patilo zejména odstranní nejzávažnjších pípad diskriminace a zahájení systémových zmn v oblasti podpory oban se zdravotním postižením. 85 Se zdravotním postižením žije každý desátý oban R. V roce 2012 bylo v eské republice více než jeden milion lidí s rzným typem a mírou zdravotního postižení. Nejastji se jednalo o osoby starší 60 let, s mírn pevažujícím podílem žen (52 %). Nejrozšíenjší intenzitou bylo stedn tžké zdravotní postižení (41 %) a rozhodující píinou nemoc. To jsou základní výsledky šetení o osobách se zdravotním postižením, které v roce 2013 realizoval eský statistický úad ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky R. Historicky první šetení se uskutenilo v roce Osoby starší 60 let se na celkovém potu zdravotn postižených obaneské republiky podílely tém 59 %, druhou nejrozšíenjší skupinou pak byli lidé ve vku let (skoro každý pátý). Nejastjší píinou zdravotního postižení byla nemoc (65 %), vrozené zdravotní postižení bylo zaznamenáno u více než každé desáté (9,4 %) a postižení v dsledku úrazu u tém každé dvacáté (5,5 %) osoby se zdravotním postižením. 86 Ze šetení u osob se zdravotním postižením (VŠPO 13), které v roce 2013 již po druhé v historii realizoval SÚ ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky R, vyplynulo, že z celkového potu obyvatel eské republiky bylo osob se zdravotním postižením. Na tomto potu se podílelo více žen než muž. 87 Statistika o ekonomické aktivit a dávkách sociálního zabezpeení vyplacených obanm se zdravotním postižením pináší širší pohled na uplatnní tchto osob na trhu práce. Oproti výsledkm pedchozího šetení došlo ke zmnám, vtšinou k horšímu Zdroj: Národní plán vytváení rovných píležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období Vláda R, Praha Zdroj: Národní plán vytváení rovných píležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období Vláda R, Praha Zdroj: eský statistický úad. Praha, eský statistický úad, Zdroj: Statistika a my. Praha, Statistika a my, Zdroj: Josef Kotýnek, Ing. Zamstnavatelé chtjí pracovníky bez handicap. Statistika a my. Roník 4-4/2014. Oddlení statistiky vzdlávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpeení. 121

17 Zatímco z celkové populace R tvoili nepracující dchodci, resp. dchodkyn, pibližn tvrtinu (25,8 %), u osob se zdravotním postižením to byly více než dv tetiny (69,0 %). Pouze devt procent osob se zdravotním postižením bylo zamstnáno nebo pracovalo jako OSV (u celkové populace to bylo 46,7 %) a 8,6 % bylo na pozici pracujících dchodc. Ostatní ekonomické aktivity osob se zdravotním postižením byly vcelku zanedbatelné. Tento fakt potvrzuje dosud známou skutenost podíl zamstnanosti osob se zdravotním postižením (skupina zamstnaný i zamstnaná, OSV) byl v prmru oproti celkové populaci významn nižší. Celkový rozdíl inil tém 38 procentních bod. Naproti tomu byl podíl nepracujících dchodc, resp. dchodky, výrazn vyšší práv ve skupin osob se zdravotním postižením rozdíl inil 42 procentních bod. Z hlediska pohlaví se ekonomické aktivity muž a žen se zdravotním postižením nijak výrazn nelišily. Z porovnání výsledk obou dosud realizovaných šetení vyplynulo, že váhov nejsilnjší skupina nepracujících dchodc i dchodky vykázala pokles o 2,2 procentních bod. Stejn tak i druhá, nejastji se vyskytující skupina zamstnaný i zamstnaná, OSV klesla o 3,9 procentních bod. Pouze u skupiny pracujících dchodc i dchodky byl vykázán nárst o 5,0 procentních bod. Vývoj tedy odpovídá trendu posledních let, kdy osoby se zdravotním postižením (stejn jako zbytek populace R) využívají relativn výhodnjší podmínky pro soubh dchod a pracovních pomr Zdroj: Josef Kotýnek, Ing. Zamstnavatelé chtjí pracovníky bez handicap. Statistika a my. Roník 4-4/2014. Oddlení statistiky vzdlávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpeení. 122

18 Cizinci Cizinecká problematika je v eské republice ízena dvma základními normami zákonem o pobytu cizinc a zákonem o azylu a na n navazujícími ustanoveními dalších zákon a norem. Je ovlivována jejich neustálými zmnami, zájmy státních institucí, zákonodárné a výkonné složky i politických stran, do problematiky ovšem vstupují také nestátní 123

19 neziskové organizace (NNO), obce, zamstnavatelé, vzdlávací, zdravotnické organizace, odbory a v neposlední ad též církve a církevní organizace. To a fakt, že poet cizinc v R (též pod vlivem vstupu do EU) stále roste, se odráží ve skutenosti, že se tato problematika stává nejen souástí stále vtšího potu zákonných a na n navazujících norem, ale též stále více obecn diskutovaným tématem. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním obanem eské republiky. Nabývání a pozbývání obanství R je ešeno zákonem. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního obanství eské republiky, a dále zákonem. 193/1999 Sb., o státním obanství nkterých bývalých eskoslovenských státních oban. K bylo v eské republice na editelství cizinecké policie evidováno cizinc. Nejvíce je u nás cizinc z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, Nmecka a Polska. (SÚ) Se vstupem do EU se cizinci rozdlili do dvou základních skupin: obané EU, kteí požívají více práv a daleko jednodušších pravidel pro svj pobyt v R a tzv. obané tetích zemí. V souasné dob se v R jako tzv. strategický dokument užívá Koncepce integrace cizinc z roku 2005, jež v souladu s nejnovjšími trendy (opouštjícími donedávna pístupy zdrazující skupinovou identitu imigrant) klade draz na individuální zalenní imigranta do vtšinové spolenosti a na podporu program, jež práv takovou integraci umožují. Veškeré státem podporované programy (lhostejno, zda neziskovým i jiným organizacím) by mly být s touto koncepcí v souladu. Krom toho i pro R platí tzv. závry z Tampere, které v rámci EU stanovily souhrn základních práv a prevence diskriminace vi obanm tetích zemí. Podle nich by, velmi zjednodušeneeno, ml být vi tmto cizincm zachováván rovný pístup a zásady ne-diskriminace. 90 Nap. bod 19 preambule smrnice EU o jednotném povolení uvádí: S cílem dále rozvíjet soudržnou pisthovaleckou politiku, snížit rozdíl v právech, která mají obané Unie a státní píslušníci tetích zemí, kteí legáln pracují v lenském stát, a doplnit stávající acquis v oblasti pisthovalectví, by ml být stanoven soubor práv, zejména s cílem vymezit oblasti, ve kterých je zajištna rovnost zacházení s uvedenými pracovníky ze tetích zemí, kteí zatím nejsou dlouhodob pobývajícími rezidenty, ve srovnání s vlastními státními píslušníky lenského státu. Cílem takových ustanovení je zavést minimální rovné podmínky v rámci Unie a uznat, že tito státní píslušníci tetích zemí pispívají hospodáství Unie svou prací a daovými odvody; krom toho mají uvedená ustanovení sloužit jako ochrana, díky níž bude omezena nekalá soutž mezi vlastními státními píslušníky lenského státu a státními píslušníky tetích zemí v dsledku možného vykoisování státních píslušník tetích zemí. Evropská unie eské republice hrozí po Novém roce žaloba ze strany Evropské komise za to, že nestihla do svého práva implementovat tzv. smrnici EU o jednotném povolení. Ta cizincm dlouhodob žijícím v nkteré z unijních zemí mimo jiné dává právo na rovný pístup k naplnní sociálních práv. esko kritéria smrnice dosud nespluje až 120 tisíc cizinc, kteí u nás žijí a podnikají s dlouhodobým pobytem, nemá pístup do veejného zdravotního pojištní. 90 Zdroj: Vladislav Günter, Mgr. Cizinci v R. Antropologie

20 S jejich zapojením do veejného systému nepoítala ani novela zákona o pobytu cizinc, kterou se vláda Jiího Rusnoka minulý týden pokusila narychlo protlait snmovnou v jediném tení. Práv s odkazem na Bruselem stanovenou lhtu, která uplyne 25. prosince. Poslanci nicmén o novele ani nehlasovali a vrátili ji zpt hned do ty parlamentních výbor. Vadilo jim mimo jiné, že vládní návrh v pípad ztráty zamstnání nepiznává cizincm právo vstoupit do evidence uchaze o práci a pobírat podporu v nezamstnanosti. esko nemusí pijímat cizince na práci, ale pokud už je pijme, musí jim dát rovná práva. ást našich politik to nechápe, komentoval nedotaženou vládní pedlohu Pavel ižinský, právník Multikulturního centra Zdroj: Cizinci nemají v esku rovná práva. Hrozí žaloba EU