BIOTECHNICKÉ METODY PŘIBLÍŽENÍ KULTURNÍCH FOREM LESA PŘÍRODĚ BLÍZKÉMU STAVU VE ZCHÚ

Transkript

1 BIOTECHNICKÉ METODY PŘIBLÍŽENÍ KULTURNÍCH FOREM LESA PŘÍRODĚ BLÍZKÉMU STAVU VE ZCHÚ Stanislav Vacek Václav Malík Vila Kašíkvá Abstrakt Vacek, S., Malík, V., Kašíkvá, V.: Bitechnické metdy přiblížení kulturních frem lesa přírdě blízkému stavu ve ZCHÚ Příspěvek pjednává bitechnických metdách přiblížení kulturních frem lesa cílvému, respektive přírdě blízkému stavu lesa v pdmínkách České republiky. Přírdě blízké, resp. cílvé lesní prsty, které jsu cílem racinálníh plyfunkčníh hspdaření v lesích na eklgickém základě, se d půvdních či přírdních lesů budu vždy, a t zejména z eknmických důvdů, dlišvat. Míra tét dchylky bude i d buducna převážně záviset i na růstvých pdmínkách danéh stanviště a na funkčních pžadavcích veřejnéh zájmu v lesích. Klíčvá slva: bitechnické metdy, trvale udržitelné bhspdařvání lesů, kulturní lesy, přírdě blízké lesy, zvláště chráněná území. Abstract Vacek, S., Malík, V., Kašíkvá, V.: The bitechnical methds f cnversin f the cultural frms f frests t clse-t-nature status in the specially prtected areas The presentatin deals with the bitechnical methds f cnversin f the cultural frms f frests t target, r mre precisely clse-t-nature status f frest in cnditins f the Czech Republic. Clset-nature, r let us say target frest stands, which are the gal f cnsequent multifunctinal, eclgically-based frest management, will differ frm riginal r the natural frests, mainly because f ecn-mical reasn. Degree f this deviatin will be als dependent n the grwth cnditins f a given stand and n functin demands f public interest in the frests in the future. Key wrds: bitechnical methds, sustainable frest management, clse-t- nature frest ecsystem management, cultivated frests, specially prtected areas Úvd Sučasný stav našich lesů je, pdbně jak v susedních státech střední Evrpy, výsledkem kulturníh, hspdářskéh a plitickéh vývje. Lesní hspdářství v tét blasti nevznikal již v prstředí přírdních lesů, ale v území dluhdbě vlivňvaném neregulvanu těžbu dřeva a pastvu zvířat. Oprávněná byla prt bava trvalst užitků z lesa, hržvaných d té dby neřízenu explatací. Prt se pžadavek trvalsti užitků, které les pskytuje, stal jedním ze základních pstulátů. Zahrnval v sbě udržení prdukční schpnsti lesních prstů a trvalsti existence lesů prstřednictvím regulace těžeb a sustavné bnvy. T pstupně vedl k vytváření pěstebních technlgií zakládání lesů, výchvy a bnvy lesních prstů, které stále více vyhvvaly pžadavkům trvalsti prdukce. V lesích se zvýšeným zájmem chrany přírdy v ČR, především pak v malplšných zvláště chráněných územích ( m ZCHÚ), v I. zónách CHKO a v I. i II. zónách nárdních parků, však uplatňvání systémů trvale udržitelnéh bhspdařvání lesů nestačí (VACEK, PODRÁZSKÝ 2000a). 1

2 Psláním těcht území je ttiž uchvání přírdních hdnt neb zlepšvání sučasnéh stavu jejich antrpgenně vlivněnéh prstředí pmcí diferencvané přírdě blízké péče či přírdě blízkéh managementu lesních eksystémů (cf. MOUCHA 1999). Ten maximálně využívá spntánních prcesů a pdle jejich stavu pstupně mezuje cílevědmé vklady přídatných energií d bilgických prcesů. Na rzdíl d trvale udržitelnéh bhspdařvání lesů přírdě blízké způsby péče kladu značný důraz na autchtnnst prstů, tj. nejen na druhvu, ale i ektypvu skladbu, dále i na přirzenu věkvu a prstrvu strukturu při plnění celéh spektra mimprdukčních funkcí (VACEK 1999a). Diferenciace přírdě blízké péče lesní eksystémy vychází ze stanvištních pdmínek, skladby prstů (druhvé, genetické, věkvé a prstrvé), jejich dlnstníh ptenciálu a prvzních mžnstí s hledem na plnění mimprdukčních funkcí (VACEK, PODRÁZSKÝ et SOUČEK 1998). Určitým mdelem prt jsu zbytky přírdních a přirzených lesů, které jsu psledními hmestatickými články středevrpské krajiny, se značnu bidiverzitu a většinu i eklgicku stabilitu. Přírdě blízký les se tak stal ptenciálně nenahraditelnu slžku eklgické infrastruktury naší krajiny a tmu by měla dpvídat především jeh struktura, zdravtní stav a systémy plyfunkčníh bhspdařvání či péče lesní eksystémy. Principy trvale udržitelné péče lesní eksystémy Stěžejní prvky trvale udržitelnéh bhspdařvání v našich převážně kulturních lesích jsu: hspdaření s lesem jak eksystémem, tj. přechd d výlučné péče lesní dřeviny a jejich prsty na péči celé lesní eksystémy, přestavba (přeměny, převdy, reknstrukce) pškzených a chřadnucích lesů, vytvření ptimální struktury lesních eksystémů (druhvé, ektypvé, prstrvé, věkvé) diferencvaně pdle stanvištních pměrů a cílů hspdaření, diferencvaný přechd d plšnéh ke skupinvitému až individuálnímu způsbu hspdaření, využívání a pdpra spntánních prcesů, zejména pak přirzené bnvy, kmpetice i dalších principů autregulace, pdpra a tvrba pružných víceúčelvých způsbů bhspdařvání, a t diferencvaně pdle funkčníh pslání a mžnstí lesních eksystémů s cílem dsažení jejich funkční vyrvnansti, vlba eklgicky důvdněných bnvních a těžebně dpravních technlgií, využívajících mechanizační prstředky minimálně pškzující přírdní prstředí v návaznsti na terénní klasifikaci a technlgicku typizaci lesních pzemků, zpřístupnění hrských lesů eklgicky a eknmicky důvdněnu dpravní sítí v návaznsti na terénní klasifikaci a technlgicku typizaci hrských lesních pzemků. Tyt stěžejní prvky trvale udržitelnéh bhspdařvání lesů platí pr lesy ČR becně, ale jejich důležitst se výrazně zvyšuje v chráněných územích a v hrských lesích, kde řada druhů přežívá na hranicích existenčníh minima (VACEK, BALCAR 1992). Mnhé hrské lesy ČR byly navíc v uplynulých třech desetiletích silně pškzeny imisně eklgickými stresy. Obnva lesa nepůsbila prblémy, pkud v přirzených prstech prbíhala samvlně neb v kulturních lesích byla řízena pstupně a pd příznivým vlivem bhspdařvanéh prstu. Při trendu vývje lesa d pčátku 80. let byl v hrských plhách pstižených imisně eklgickými stresy nutné pčítat s bnvu lesa i na velkých hlých plchách. Přitm zde byly snahy hledání c nejpříznivějších strategií bnvy a zalesňvání imisních hlin. 2

3 Přírdě blízký les Přírdě blízký (cílvý) les je les: s víceméně přirzenu druhvu skladbu, tzn. že jsu v něm zastupeny alespň hlavní dřeviny z přirzené druhvé skladby, tj. základní edifikátry, se značnu bilgicku rzmanitstí celéh eksystému, tzn. nejen dřevinné slžky, ale i bylinnéh a mechvéh patra, hub, půdních mikrrganizmů, fauny atd. dpvídající pdmínkám stanviště, vitální úměrně růstvé či vývjvé fázi, tj. les zdravý, dbře plnící prdukční funkci, tj. prdukci dřeva, lesních pldů, zvěřiny atd., dbře plnící eklgické a envirnmentální (mimprdukční) funkce, zejména pak funkci půdchrannu, vdchrannu, vzduchchrannu, rekreační, zdravtní, přírdchrannu a vědecku, přiměřeně plnící funkce scieknmické. Kritéria hdncení přírdě blízkéh lesa Kritéria hdncení přírdě blízkéh lesa jsu výchzí charakteristiky, které je nutné zvažvat především při stanvvání cílů plyfunkčníh využívání lesů v daných prstních a stanvištních pdmínkách. A Obecná K návrhu becných kritérií je třeba pznamenat že: musí zahrnvat princip autentičnsti a prvek dynamiky, les je nutné psuzvat jak eksystém, základním mdelem pr psuzení variability přírdě blízkéh lesa, a t jak v prstru, tak i v čase je půvdní, respektive přírdní lesní eksystém. B Teretická Z teretických kritérií jsu nejdůležitější: eklgická stabilita, kteru se rzumí schpnst lesníh eksystému uchvávat se v pdmínkách půsbení vnějších faktrů, bidiverzita, kteru se rzumí pestrst vnitrdruhvá i mezidruhvá a celkvá rzmanitst eksystému, prduktivita eksystému, která je výsledkem tku a dynamiky faktrů jak je tepelná energie, světl, vda a živiny v lesních eksystémech. Pměr těcht faktrů určuje, zda se prduktivita eksystému bude zvyšvat, zachvávat neb snižvat. Těmt tendencím d určité míry dpvídá i plnění funkcí eklgických a envirnmentálních. Dynamiku sledující přírdní hdnty v případě uknčení lidské intervence. C Praktická Z praktických kritérií jsu pr hdncení přírdě blízkéh lesa pdstatná: druhvá skladba dřevinné slžky eksystému, která je základním předpkladem pr deklaraci přírdě blízkéh lesa. Z hlediska druhvé diverzity lesa splnění kritérií druhvéh slžení lze uvažvat v případě, kdy jsu hlavní dřeviny přítmny v mnžství, zdravtním stavu a stádiu schpném zajistit jejich zdárný vývj, tj. prdukci a reprdukci včetně plnění mimprdukčních funkcí lesa, 3

4 věkvá struktura lesních prstů, kteru je nutn psuzvat na větších lesních celcích, a t minimálně na úrvní ddělení. Hspdářskými patřeními směřvat minimálně k nrmalitě lesa a pstupně až k přirzené věkvé struktuře, prstrvá struktura lesních prstů, kteru lze psuzvat pdbně jak věkvu strukturu a v rámci mžnstí ji pstupně směřvat k přírdní textuře lesa, zdravtní stav a vitalita lesních prstů, které lze becně psuzvat z hlediska ptenciálních mžnstí plnění prdukčních i mimprdukčních funkcí lesů. Cílenými patřeními je ptřebné zlepšvat zdravtní stav a vitalitu prstů, jejich regenerační kapacitu a přizpůsbivst nepříznivým zátěžím, tzn. zvyšvat eklgicku stabilitu lesa (VACEK 2001a). Cíle managementu v lesích se zvýšeným zájmem chrany přírdy Pnechání lesa samvlnému či přírdnímu vývji je dluhdbým cílem v I. zónách nárdních parků, v NPR a ve vybraných částech PR. Ochrana přírdy v těcht typech eksystémů víceméně cíleně směřuje k lesu vyvíjejícímu se v přírdní, tj. spntánní dynamice. Přitm se pírá strategii eklgicky zalženéh zacházení s lesem, která je pdrbně frmulvána v plánech péče tat území. Ve všech m ZCHÚ je však převážně střednědbým cílem chrany přírdy vytvářet lesy s pžadvaným funkčním ptenciálem, zajišťujícím plnění všech eklgických i prdukčních funkcí lesa. Les však může trvale pskytvat jen tlik užitků, na klik stačí jeh přirzený funkční ptenciál. Prt musí lesnická praxe směřvat k psilvaní stability, vitality, regeneračních schpnstí, dlnsti lesních eksystémů vůči stresům a jejich přizpůsbivsti ke změnám knfigurace stanvištních faktrů půsbením imisí a klimatických extrémů (VACEK, PODRÁZSKÝ 2000b). Základem lesnických rzhdvání v tmt směru zůstává diferenciace pdle knkrétních stanvištních a prstních pměrů. Z nich lze dhadnut, jaká budu stanviště a prsty v měnících se glbálních eklgických pměrech. Vychází se přitm zejména z charakteru SLT, stupňů přirzensti lesních prstů, ppř. i stupňů pškzení prstů. Přitm becnu lesnicku i chranářsku strategií je plyfunkční management. Obecně je mžn knstatvat, že přírdě blízkými pstupy lze lesy v územích se zvýšeným zájmem chrany přírdy pečvat dluhdbě nejefektivněji. Směry přiblížení k přírdě blízkému lesu Směry přiblížení k přírdě blízkému lesu nejsu vázány na žádné hspdářské schéma, na žádný úzce vymezený pstup. V zásadě je mžný clnný, skupinvitý, d určité míry i násečný a výběrný pstup. Jde tedy pružný způsb hspdaření na eklgických základech, vyhvující daným růstvým pdmínkám a sledující ddržvání základních principů, zajišťujících eklgicku stabilitu a bidiverzitu, tj. eklgicku trvalst a vývjvu vyrvnanst lesních eksystémů (cf. VACEK 1999b). Z becnéh hlediska se jedná zejména : přechd d výlučné péče lesní dřeviny a jejich prsty na péči celé lesní eksystémy, pstupnu přestavbu (přeměna, převd, reknstrukce) chřadnucích lesů. U většiny našich lesů je k tmut účelu nejen vhdný, ale i prvzně reálný přechd d hlsečně bhspdařvanéh lesa na les bhspdařvaný pdrstním způsbem s využitím výběrných principů, vytvření ptimální struktury lesních eksystémů (druhvé, genetické, prstrvé, věkvé) diferencvaně pdle stanvištních pměrů a cílů hspdaření, přechd d plšnéh ke skupinvitému až individuálnímu způsbu hspdaření, pstupné upuštění d věku, jak základníh kritéria bnvní těžby a diferencvané zavedení dalších kritérií jak např. cílvá tlušťka, hdntvý přírůst, kvalita kruny a vlivnění růstvéh prstředí prstu, uplatňvání relativně dluhé bnvní dby v závislsti na eklgické valenci dřevin, prstních i stanvištních pdmínkách a cílech managementu, snaha pstupnu minimalizaci přídatné energie v prcesu růstu lesa, 4

5 využívání a pdpra spntánních prcesů, zejména pak přirzené bnvy (spntánní i řízené), kmpetice (přirzené redukce náletů a nárstů, vyvětvvání atd.) i dalších principů autregulace jak je např. směna hlavních edifikátrů, vymezení nejnižší hspdářské jedntky pdle přírdně prstrvých jedntek (prstních typů), pdpra a tvrba pružných plyfunkčních způsbů managementu, a t diferencvaně pdle funkčníh pslání a mžnstí lesních eksystémů s cílem dsažení jejich prdukční a funkční vyrvnansti. K hlavním principům managementu přírdě blízkéh lesa tedy náleží především: způsby respektující záknitsti přirzenéh vývje, tvrba druhvě, prstrvě a věkvě skupinvitě smíšenéh lesa, udržvat či zvyšvat bidiverzitu pdpru druhvé rzmanitsti (pnechávání neškdících dřevin v lesních prstech, dumřeléh dřeva a dupných strmů atd.), a t včetně celéh spektra genvých zdrjů dřevin půvdních prstů, snižvat stavy zvěře na úrveň, umžňující přirzenu bnvu všech dřevin bez nutnsti jejich chrany prti škdám zvěří, aplikace hspdářskéh způsbu pdrstníh, násečnéh a výběrnéh, které jsu becně pvažvány za přírdě blízké mdely hspdaření, pužívat šetrné technlgie a přípravky nepškzující neb minimálně pškzující přírdní prstředí. Obnva a výchva lesních prstů Základní strategií péče lesní eksystémy ČR je trvale udržitelný management s cílem vytvření eklgicky stabilníh, druhvě, ektypvě, prstrvě a věkvě diferencvanéh lesa, schpnéh nepřetržitě plnit všechny eklgické, envirnmentální a prdukční funkce lesa. Takt bhspdařvané lesy jsu zdrjem trvale bnvitelné dřevní surviny, zvěřiny, lesních pldů, hub i dalších prduktů. Zárveň tyt lesní eksystémy pskytují vhdné prstředí pr rzvj bidiverzity v nich žijících nižších i vyšších druhů rstlin a živčichů i četných mikrrganizmů. Dále zabezpečují chranu klimatu, resp. vzduší, vdy a půdy i pskytují významné účinky rekreační, zdravtní, naučné a estetické. Pr trvalé plnění funkcí lesů jsu hledány a vytvářeny přírdě blízké způsby péče, které nepřetržitst a relativní vyrvnanst všech funkcí lesa umžňují rvněž. Rzhdujícím prstředkem strategie trvale udržitelné péče lesní eksystémy, zejména pak bnvy, ale i výchvy, je diferenciace pdle stanvištních a prstních pdmínek. Zásady bnvy lesních prstů Obnvní pstupy, směřující k tvrbě cílvéh lesa, vycházejí ze stěžejních principů trvale udržitelné péče lesní eksystémy. V sučasné dbě t znamená především rzsáhlu přeměnu mnkulturníh hspdaření v lesích na diferencvané malplšné bhspdařvání s důrazem na přírdě blízké frmy. Při jejich aplikaci jde zejména změnu druhvé, věkvé a prstrvé skladby, maximálně mžné využívání přirzené bnvy i statních principů autregulace. Za takvýt mdel péče je ve stávajícím bdbí přestavby lesů pvažván zejména hspdářský způsb pdrstní, násečný a jen na některých stanvištích i způsb malplšný hlsečný a výběrný. Tyt způsby ve svém důsledku vedu k vytvření diferencvanéh skupinvitě smíšenéh lesa. Tent les je vždy eklgicky stabilnější, prdukčně vyrvnanější a funkčně efektivnější než např. nyní převažující smrkvé mnkultury, které vznikly jak důsledek hlsečnéh hspdaření v minulsti. Obnvní těžby se umisťují d prstů, které dsáhly pčátku bnvní dby stanvené v lesním hspdářském plánu. Přednstně jsu těžby realizvány v prstech, v nichž je nutn vytvářet výchdiska bnvy, v prstech vyžadujících přípravu na přirzenu bnvu a v prstech, ve kterých dlžením bnvníh zásahu může djít ke zhršení pdmínek pr bnvu, k pškzení náletů, ke ztrátě na prdukci či znehdncení 5

6 eknmicky efektivníh dřeva. V prstech, v nichž není prvedení zásahu v daném čase eknmicky rentabilní a prsty jsu schpny plnit eklgické a envirnmentální funkce lesa, se bnvní těžby většinu nerealizují. Obecným cílem bnvy je dsažení vyvážensti mezi mžnu ptimální prdukcí bnvvanéh prstu a zdárným vývjem následnéh prstu při minimalizaci nákladů na jeh zalžení. Z tht hlediska se stanví pstup bnvy v daném prstru a čase diferencvaně pdle stanvištních a prstních pměrů. Rzhdujícími kritérii jsu přitm charakter stanviště (vyjádřený zejména subrem lesních typů a expzicí), dřevinná skladba, rzlha, zakmenění a věk prstu, hdntvý přírůst, zdravtní stav - resp. dlnstní ptenciál prstu a technlgická dstupnst prstu. Zásady výchvy lesních prstů Základní zásadu účinné výchvy lesních prstů je aplikace takvých výchvných pstupů, které dpvídají pžadavkům a nárkům jedntlivých dřevin. Cílem lesníh managementu v tmt směru je vytvření stabilníh lesníh prstu. Výchva spčívá v dstraňvání některých strmů, čímž se upravuje dřevinná a prstrvá skladba a mění se prstředí v prstu, zejména režim světla, tepla a vláhy. Výchvný zásah má vliv na stav půdy, zdravtní stav prstu a zvyšuje jeh mechanicku stabilitu. Pr zajištění c největší mechanické stability prstu je třeba dsáhnut štíhlstníh kvcientu 80 a nižšíh prstřednictvím dluhdbě vlných krun. Za kriticku mez naléhavsti zásahu je pvažván štíhlstní kvcient (pdle dřeviny a stanviště). Mechanická stabilita rzhduje zejména živtnsti smrkvých prstů. Z hlediska bidiverzity je výchvný zásah pvažván za naléhavý, je-li hržen růst a další vývj v prstu zastupených meliračních a zpevňujících dřevin i statních autchtnních dřevin, zvyšujících druhvu rzmanitst prstu. Pr dsažení eklgicky stabilníh prstu je ptřebné uvlnění jedinců určujících zdárný buducí vývj prstu. Cílem výchvy je i vytváření přírdě blízké skladby lesa s dstatečnu půsbnstí přírdních prcesů autregulace. Dbře a včas prvedená výchva velké části stávajících mnkulturních, čast velmi labilních prstů, je rzhdující cestu k dsažení tht cíle. Nársty vzniklé přirzenu bnvu je výhdné pnechat delší dbu (pdle nárků jedntlivých dřevin) pd clnu mateřskéh prstu, čímž se pdpruje jejich přirzená selekce. Teprve až p samstatnění nárstů se prvádí zásahy, upravující druhvu skladbu, ppř. zásahy sanitární. Síla a interval výchvných zásahů úzce suvisí s pěstební intenzitu jak míru nezbytných vkladů práce (tj. finančních prstředků) d lesa. Intenzita výchvných zásahů (tj. síla a frekvence zásahů) je v mladých prstech prt vlena s hledem na stabilitu, bidiverzitu a kvalitu prstu. Obvykle je ptřebné prvádět výchvné zásahy v jedné prstní skupině během platnsti lesníh hspdářskéh plánu (tj. 10 let) 1 3 krát. Intenzita výchvných zásahů ve starších prstech je rvněž přizpůsbvána růstvým pdmínkám a stavu lesních prstů. Na stanvištích s nízku stabilitu, vyským hržením větrem a nadprůměrnu prdukcí se vlí nižší síla a častější interval výchvných zásahů. Na ektpech s vysku stabilitu, nízkým hržením a průměrnu až pdprůměrnu prdukcí se aplikuje vyšší síla zásahů a delší interval mezi zásahy. Hranice mezi mladšími a staršími prsty je legislativně stanvena na 40 let. Ve skutečnsti však může být pr některé dřeviny (např. sika, bříza, lše) a některá stanviště (např. lužní a živná) výrazně nižší. Záchrana a bnva bidiverzity lesních eksystémů Záchranu a bnvu půvdní bidiverzity jak základní pžadavek bnvy stability lesních eksystémů v ČR nelze pnechat puze na přírdních prcesech. Přírdní prcesy je nutné usměrňvat neb urychlvat vnášením chybějících stanvištně vhdných druhů místníh půvdu s hledem na změny půdníh prstředí a s nimi suvisící změny kmpetičních vztahů. Důvdem pr lidsku intervenci je především destrukce půvdní bidiverzity lesních eksystémů způsbená hspdařením zejména v psledních 4 stletích, stávající imisně eklgická situace i glbální klimatické změny. Je nutné pkračvat i v bránění šíření invazních gegraficky nepůvdních druhů rstlin. Za důležitý prvek zvyšvání bidiverzity a stability lesních eksystémů je pvažván pnechávání suší a tlejícíh dřeva. 6

7 Obnva bidiverzity lesních eksystémů se pírá především důslednu pdpru přírdních prcesů a v případě umělé bnvy využívání reprdukčníh materiálu půvdem z autchtnních ppulací lesních dřevin. Sučasné mezené genvé zdrje lesních dřevin a zásadně změněná bidiverzita lesních eksystémů (včetně genetické skladby lesních prstů) nedvlí prvést bnvu přírdě blízkých eksystémů jednrázvě, resp. v průběhu jedné generace lesa na celé plše lesů v ČR. Autchtnní ppulace lesních dřevin v pdmínkách ČR byly většinu identifikvány na základě histrickéh průzkumu, dplněnéh studium znaků mrflgické prměnlivsti a izenzymvých analýz. Plánvání a realizace pěstebních patření v lesích m ZCHÚ Při plánvání pěstebních patření v lesích m ZCHÚ, kde není dsud zpracván plán péče, bychm měli uplatňvat následující základní zásady přírdě blízkéh managementu či péče: Revidujeme předepsané bnvní těžby tak, aby respektvaly specifické cíle managementu a bilgické ptřeby přeměny, směřující k přírdě blízkému lesu. Nezbytným patřením přitm je zastavení schematických bnvních sečí s gemetrickým půdrysem a snaha tvrbu přírdě blízké prstrvé i časvé úpravy lesa. Bez hledu na stanvený hspdářský způsb začneme uplatňvat výběrné principy, a t zejména: důslednu péči prstní zásbu s využitím přírůstvých schpnstí jedntlivých strmů, mbilizaci přírdních prcesů, především pak autregulací kntinuálním využíváním přirzené bnvy a samvlnu redukcí hustty přirzených nárstů v zástinu, nepřetržitu prdukci dřeva (vyrvnanst prstní zásby uplatňvání terie nulvéh přírůstu) na plchách, které lze rámcvě definvat pmcí minimálníh areálu. Ten se pdle jedntlivých typů lesních eksystémů a knkrétních stanvištních a prstních pměrů phybuje v rzmezí ca ha (VACEK 2001b), úsilí přírdě blízké a vitální prsty diferencvaně pdle stanvištních a prstních pdmínek včetně vývjvých stadií a fází. Rzvinuté pdrstní hspdaření s uplatněním výběrných principů v m ZCHÚ lze jen přechdně chápat jak cílvý stav, výhledvě pak jak nástrj převdu. Pstupně se hranice mezi pdrstním a výběrným způsbem, v průběhu extrémně dluhé bnvní dby, stane nezřetelnu a tudíž i rzlišvání výchvných a bnvních (mýtních) těžeb při vyznačvání zásahů dpadne. Uplatnění pdrstníh neb výběrnéh způsbu není pr pěstební plánvání pdstatné tím spíše, že jde vesměs převdy. Vlba těcht způsbů hspdaření je dána především dpravně technickými mžnstmi vyklízení vytěžené hmty. Čast btížné terénní pměry v m ZCHÚ a jejich nedknalé zpřístupnění si vynucují přísné hledy na vnitřní prstrvu úpravu prstů a tím i pdrstní způsb. Zařizvatelsky se jedná uplatnění závaznéh předpisu výchvných zásahů d 40 let věku, rzdíly v metdice dvzení těžeb, tázku dimenze cílvých strmů apd. Diferencvaně pdle znace, charakteru SLT a stupňů přirzensti lesních prstů stanvíme minimální pčet strmů, které budu předrženy d věku džití a jejich dřev pnechán v prstu. Odumřelé dřev, ať již stjící či ležící je ttiž významným kritériem pr bilgicku rzmanitst. Pdle pdmínek prstředí prstů je ptřebné p hektaru pnechat 5 30 strmů silných dimenzí na džití. Bereme přitm v úvahu veškerá sanitární hlediska. Tyt strmy je mžné pnechávat buď jedntlivě neb v malých hlučcích. Těžební zásahy vyznačujeme d výše bilgických ptřeb prstu převážně individuálním výběrem s cílem pstupně přibližvat eksystém předpkládanému přírdnímu stavu z hlediska druhvé a ektypvé skladby, prstrvé a věkvé struktury. Výběr strmů uskutečňujeme pkud mžn ve všech tlušťkvých stupních tak, aby se přírůst kncentrval na cílvé 7

8 jedince. Přitm je nutná zejména péče : bidiverzitu prstů s cílem přibližvat se přirzené druhvé skladbě (čast je přitm nezbytná redukce gegraficky nepůvdních dřevin), individuální mechanicku stabilitu strmů hlavní úrvně (princip maximál. péče krunu), kvalitu prstní zásby a zralstní výběr cílvých strmů. Takt uplatňvaný pěstební výběr by měl vést k plynulé přirzené bnvě dřevin, zajistit přirzenu redukci pčtu jedinců v nárstech a v dlní prstní etáži. Obnvní těžbu prvádíme vždy ve prspěch existující bnvy. Puze pr rzvíjení bnvy světlmilných dřevin (dubu, brvice, mdřínu) záměrně prsvětlujeme dspělé prsty individuálním zralstním výběrem. Plchy mlazin výměře nad 0,25 ha vznikají jen jak následek nahdilých těžeb. Mezery způsbené abitickými a bitickými škdlivými činiteli využíváme jak výchdiska bnvy pr vnášení dřevin přirzené druhvé skladby (přirzeně neb uměle). Nársty jsu pnechány v c nejdéle trvajícím clnném rzmístění přiměřeném bilgickým vlastnstem dřevin. Chybějící dřeviny přirzené skladby dplňujeme pdsadbami neb pdsíjemi. Pdle druhvě specifické schpnsti dřevin úspěšně drůstat v zástinu tak vznikají velmi rzmanité prstní struktury. Pdba výběrnéh lesa je cílem puze v prstech stinných dřevin. Cílvé struktury prstů směsí slunných a stinných dřevin jsu mnhem rzmanitější: různá stanviště a dřeviny vyžadují rzmanité struktury. Odlišná vývjvá stadia však nemají být při usměrňvaném přírdním vývji lesa plšně ddělená, ale mají se prlínat v téže jedntce rzdělení lesa skupin-vitě vedle sebe neb nad sebu tak, aby se vyrvnané hdnty dřevních zásb udržvaly už na plchách dpvídajících výměře minimálníh areálu ( ha). Stavy spárkaté zvěře je nutné udržvat na úrvni, která umžňuje plynulé drůstání všech stanvišti dpvídajících dřevin, keřů a bylin (myslivecké hspdaření v pjetí eklgicky únsných škd). Pkud tmu tak není, je ptřebné jedntlivá m ZCHÚ účinně pltit. Předpkladem úspěšnéh usměrňvání přírdníh vývje lesa je ttiž spntánní bnva a drůstání stanvišti dpvídajících dřevin, cž je v sučasných pdmínkách čast znemžněn neúnsně vyskými stavy spárkaté zvěře. Pr stanvení škd kusem pužíváme mnitrvací kntrlní plůtky. Na lesní dpravní síť phlížíme jak na základní prvek systému těžby a dpravy dříví maximálně šetrnéh k lesním eksystémům. Rzsah zpevněných lesních cest mezujeme na nutné minimum. Rzčleněním prstů na pracvní ple minimalizujeme délku transprtu vytěženéh dříví prstem. Veškeré těžební práce c nejvíce kncentrujeme d zimníh bdbí, kdy jsu lesní eksystémy méně citlivé na pškzení (cf. MÍCHAL 1999). Mžné přístupy k tvrbě přírdě blízkéh (cílvéh) lesa Lesem, se kterým se nejčastěji setkáváme, je pasečný les v pdbě lesa věkvých tříd. Tat pdba lesa je dluhdbě frmvána hlsečným způsbem. Pr hlsečný les platí vědmé navzvání situace katastrfickéh rzpadu, přičemž dřev je vytěžen. Les se nachází téměř trvale ve stadiu drůstání. Těžebně-dpravními technlgiemi je čast narušen pvrch půdy a humifikace. Míst sukcese je nvá generace lesa zalžena umělu bnvu a musí být p určitu dbu zajišťvána za cenu dalšíh energetickéh vnsu. Při tm dřeviny přirzených sukcesních stadií, které by jinak přispěly k rvnváze bichemických cyklů, jsu čast bhužel jak hspdářsky nežáducí dstraňvány. Na pačném knci spektra lesních eksystémů stjí výběrný les. O výběrné struktuře, resp. výběrném lese hvříme tehdy, když celý nadzemní prdukční prstr (nahře vymezený nejvyššími strmy) je vyplněn jedinci stinných dřevin neb jen jedné dřeviny. Dynamika lesa přitm rámcvě kpíruje malý vývjvý cyklus, avšak výběrnými pěstebními zásahy se předchází fázi rzpadu, fázi 8

9 stárnutí se dá průchd jen d dpěstvání cílvých strmů. Jejich dimenze přitm vychází z charakteru stanvištních a prstních pměrů. Těžbu se tak navzuje stav, který by měl být mezi fází zralsti a zmlazváním. Tak se při principiálním zachvání dřevinné slžky eksystému jednrázvě sníží akumulační úrveň bimasy, přičemž prcesy tvrby a dburávání bimasy v pdstatě zůstávají stále prvázány. Fáze rzpadu plně nastává jen v územích pnechaných samvlnému vývji a v statních částech prstů jen na zanedbatelné plše. Przumět výběrnému lesu, jeh fungvání a užitkům, které nám může pskytnut, znamená si uvědmit, že je t les bhspdařvaný, i když strukturu výběrnéh lesa můžeme pmístně najít též v přírdním lese. Výběrný les je přitm přírdě nejbližším hspdářským útvarem - není však myslitelný bez systematických zásahů při respektvání zásad výběrnéh principu. Pěstebně puštěný výběrný les by mhl ještě nějaký čas fungvat, spíš by však ztrsktal na nedstatečné bnvě, která by musela být zajištěna pasečnými pstupy neb pnechána přirzené dynamice (TESAŘ 1999). Rzsáhlejší ukázky výběrnéh lesa v českých zemích nemáme. Ovšem tvářnst výběrnéh lesa byla inspirující pr generace lesníků a řada z nich cílevědmě usilvala převd pasečnéh lesa na výběrný. V 50. a 60. letech byla učiněna řada pkusů převd pasečnéh lesa na výběrný. Z tht úsilí, za nímž stjí především H. Knias, B. Planský, V. Zakpal, se však zachvaly jen útržky, které si tím spíš zasluží důkladnu analýzu a pkračvání (SOUČEK 2001). Již dnes můžeme říci, že v lesích je střednědbým nástrjem přestavby těcht eksystémů bhspdařvání pdrstním způsbem. Dsažení přestavby lesa za pmci tht pstupu též znamená vysce dbrný, dluhdbě důsledný a trpělivý přístup k danému území, avšak rizik zklamání je pdstatně menší než u převdu na výběrný les. Ostatně většina uskutečňvaných převdů na výběrný les v příznivých případech v pdrstní les vyústila. Přitm se jedná řadu mžných frem pasečnéh lesa s uplatňváním výběrných principů, nikliv tedy jen pužívání výběrných sečí. I tent přístup může vyhvět eklgické pdstatněnsti a zajistit dstatečnu pružnst systému. Důležité je přitm dsažení takvé textury lesa, v níž dbře prbíhají prcesy autregulace. Puhá textura prstů nemůže být cílem pěstebních patření, ale puze prstředkem ke startvání prcesů autregulace. Efektivní je takvá struktura prstů, která ptimálně dpvídá funkčnímu pžadavku na les. Velmi zjedndušeně můžeme tvářnst lesa v prvém krku ppsat pdle vrstevnatsti. Dbře dlišitelné jsu čtyři struktury: jednvrstvá, dvu neb vícevrstvá, pdrstní a výběrná. Žádnu strukturu nelze jednznačně přiřadit přírdnímu neb kulturnímu lesu. I v přírdním lese se setkáme s výrazně jednvrstvu strukturu, např. ve stadiu ptima v bučině. Jednvrstvá struktura však v lese věkvých tříd převládá. T má důsledky pr růstvé děje, bnvu lesa a jeh eklgicku stabilitu. V lese se prdukce stále hrmadí a lesní hspdářství i chrana přírdy musí předejít klapsu tím, že musí les v relativně krátké dbě bnvit. Pěstební technika pasečnéh lesa, který je charakteristický velkým časvým pdílem stadia drůstání z celé prdukční dby, předchází výchvnými zásahy přírdnímu prcesu vyřazváním jedinců z nedstatku prstru a světla. Stačí na t většinu slabé neb mírné pdúrvňvé prbírky. Teprve pčínaje silnu prbírku je tent prces uměle urychlen. Jinak je tmu při úrvňvých prbírkách, při kterých se střetávají dvě kritéria. Zatímc kvalita kmene je přírdě naprst cizím kritériem, vitalita je veskrze přírdním výběrvým kritériem. Pěstební intervence je však, v lesích se zvýšeným zájmem chrany přírdy, z různých důvdů čast uplatňvána i tam, kde se nepjí vyská vitalita s vysku jakstí strmů. S tímt jevem se však v přírdním lese nesetkáme. Vytínání úrvňvých a nadúrvňvých strmů s technlgickými nedstatky kmene, které snižují jejich zhdncení, abslutně není přírdě blízké patření. Jsu t ttiž jedinci, kteří by se s vysku pravděpdbnstí prsadili až d nejpkrčilejších vývjvých stadií. Naprti tmu jedinci pdprvaní dstraněním výše uvedených strmů by pravděpdbně v dalším vývji zanikli. Plány péče pr m ZCHÚ Výše ppsaná diferenciace přírdě blízké péče je základem tvrby plánů péče. Plány péče je pvinné zpracvávat pr nárdní přírdní rezervace, přírdní rezervace, nárdní přírdní památky a přírdní památky. Plán péče je uceleným subrem prvzně reálných preventivních a nápravných ptimalizačních patření k úpravě prstních i stanvištních pměrů lesníh eksystému, ve prspěch předmětu chrany, s cílem nastlení autregulačních prcesů. Je závazným pdkladem pr tvrbu LHP, tj. d- 9

10 kumentem, ve kterém by s ptřebnu pdrbnstí a srzumitelnstí měly být pr uživatele frmulvány veškeré známé pžadavky významné pr péči m ZCHÚ a pr naplňvání jejich pslání. Pkud je zaptřebí zabezpečit m ZCHÚ před škdlivými vlivy z klí, zpracvávají se i pr jejich chranná pásma (VACEK 1999a). Náležitsti plánu péče vybraná ZCHÚ jsu uvedeny v 38, dst. 3 zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pzdějších předpisů: základní identifikační údaje chráněnéh území, mtiv chrany a celkvá charakteristika území se zvláštním zřetelem na hlavní předmět chrany, rzbr sučasnéh stavu lesních prstů a zhdncení dsavadníh vývje chráněnéh území, negativní vlivy sučasnsti, mžnsti dalšíh hržení a patření k jejich dstranění, návrh způsbu řízení vývje chráněnéh území - rámcvé směrnice způsbu řízení vývje pdle SLT, ppř. HS, seznam návrhů péče les dle jedntlivých prstních skupin, způsb stabilizace a vyznačení hranic chráněnéh území, návrh patření na řešení statních činnstí vztahujících se k chráněnému území (vědeckvýzkumná a světvá činnst apd.), předběžné finanční vyčíslení nákladů na realizaci plánu péče. Pr zpracvání plánů péče je v sučasnsti závazná Směrnice MŽP č.j. M/100856/04, kteru se stanví závazný pstup zpracvání a schvalvání plánů péče NPR, PR, NPP, PP a jejich chranná pásma. Závěr Naši tereticku představu ptenciálních přírdních lesů, vyplývající především z lesnické typlgie, dkreslují fragmenty půvdních či přirzených lesních eksystémů. Přírdě blízké, resp. cílvé lesní prsty, které jsu cílem racinálníh plyfunkčníh hspdaření v lesích na eklgickém základě, se d půvdních či přírdních lesů budu vždy, a t zejména z eknmických důvdů dlišvat. Míra tét dchylky bude i d buducna převážně záviset i na růstvých pdmínkách danéh stanviště. Přírdě blízký management v lesích pskytuje také mžnst spjení eklgických zájmů s eknmickými aspekty trvalé prdukce, včetně funkčníh zajištění cílů veřejnéh zájmu v lesích. Pr naplnění vize přírdě blízkéh managementu lesů je nezbytné zejména: ptimální využívání autregulace v prcesu bhspdařvání lesů s minimálním uplatněním přídatné energie, bnva eklgické mnhtvárnsti, druhvé diverzity, vitality a regeneračních schpnstí lesních prstů, zajištění kmplexní chrany bitpů a nejen flóry a fauny, ale i půdy, vdy a vzduší. K naplňvání vize přírdě blízkéh managementu v lesích m ZCHÚ nám služí plány péče. Dsažení přírdě blízkých lesních eksystémů je zejména u chřadnucích lesů prcesem značně dluhdbým a dbrně nárčným. Pstup přestavby těcht lesů je většinu delší než jedna dba bmýtí. 10

11 Pznámka Příspěvek vznikl v rámci řešení prjektu VaV SM/2/28/04 Zvýšení pdílu přírdě blízké prstní slžky eksystému lesa velkplšných chráněných území. Literatura MÍCHAL, I.(1999): Principy hspdaření v bicentrech SES na lesní půdě. In: Přírdě blízké hspdaření v lesích chráněných krajinných blastí. Průhnice, Ed. P. Mucha, SCHKO ČR 1999, s MOUCHA, P. (1999): Zásady začleňvání lesů v chráněných krajinných blastech d zón dstupňvané chrany přírdy a krajiny a principy hspdaření v nich. In: Přírdě blízké hspdaření v lesích chráněných krajinných blastí. Průhnice, Ed. P. Mucha, SCHKO ČR, 1999, s SOUČEK, J.(2001): Výsledek převdů na výběrný les zapčatých H. Kniasem. In: Odkaz pčenskéh lesníh hspdářství Huga Kniase. Opčn, Eds. J. Suček, V. Tesař, Pr Silva Bhemica 2001, s TESAŘ, V. (1999): Přírdě blízké způsby hspdaření v lesích. In: Přírdě blízké způsby hspdaření v lesích chráněných krajinných blastí. Průhnice Ed. P.Mucha. Praha, SCHKO ČR, s VACEK, S. BALCAR, V. (1992): Příspěvek k eklgii lesních dřevin v Krknších. In: Studium hrských lesních eksystémů a jejich pškzení v České republice. Ed. K. Matějka. České Budějvice, Ústav krajinné eklgie ČSAV 1992, s VACEK, S. (1999a): Příprava a tvrba plánu péče pr malplšná zvláště chráněná území. In: Přírdě blízké hspdaření v lesích chráněných krajinných blastí. Průhnice Ed. P. Mucha. Praha, SCHKO ČR, ČLS 1999, s VACEK, S.(1999b): Přírdě blízký les, kritéria jeh hdncení a cesty k jeh přiblížení s hledem na prblematiku habrvých dubrav. In: Vybrané prblémy chrany přírdy a krajiny s hledem na Český kras. Svatý Jan pd Skalu Ed. V. Švihla. Svatý Jan pd Skalu, SCHKO Český kras, ČAZV 1999, s VACEK, S.(2001): Eklgická a eknmická kritéria pr rzhdvání pnechání lesů ve zvláště chráněných územích spntánním prcesům včetně psuzení rizik a eknmických aspektů. Úkl 1.1 prjektu Výzkum a management lesních eksystémů ve zvláště chráněných územích. Závěrečná zpráva pr MŽP. Opčn, VÚLHM VS 2001b, 29 s. VACEK, S.(2001): Lesy ve zvláště chráněných územích, kritéria jejich hdncení a zásady přírdě blízké péče. In: Simn et al.: Stanvení limitů a psuzení rizik využívání prdukční funkce lesů ve zvláště chráněných územích pdle kategrií chrany. Závěrečná zpráva pr MŽP. Brn, MZLU - LDF 2001a, s VACEK, S., PODRÁZSKÝ, V., SOUČEK, J. (1998): Management NPR a PR v CHKO Orlické hry. Příspěvky ze semináře Přírda Orlických hr a jejich pdhůří část 2., 5, č. 3, s VACEK, S., PODRÁZSKÝ, V. (2000a) : Přírdě blízké lesy - cíle a prstředky lesnickéh managementu v NP Šumava. In: Mnitring, výzkum a management eksystémů Nárdníh parku Šumava. Sbrník z celstátní knference. Kstelec nad Černými lesy, 1. a 2. prsince 1999, Ed. V. Pdrázský, Kstelec nad Černými lesy, Lesnická práce 2000a, s VACEK, S., PODRÁZSKÝ, V. (2000b): Trendy a priritní úkly v lesích chráněných území. In: Mnitring, výzkum a management eksystémů Nárdníh parku Šumava. Sbrník z celstátní knference. Kstelec nad Černými lesy, 27. a 28. listpadu Ed. V. Pdrázský, Praha, Česká zemědělská univerzita 2000, s Kntakt Dc. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. vacekstanislav@fle.czu.cz Ing. Vila Kašíkvá kasikva@fle.czu.cz Katedra pěstvání lesů Fakulta lesnická a envirnmentální České zemědělské univerzity v Praze Kamýcká PRAHA 6 SUCHDOL Ing. Václav Malík, Ph.D. malik@slp.cz ČZU v Praze Šklní lesní pdnik v Kstelci nad Černými lesy Nám. Smiřických 1 zámek KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY 11

12 12