Matematická analýza II

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Matematická analýza II"

Transkript

1 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Mtemtická lýz II látk z II semestru iformtiky MFF UK podle předášek Roert Šáml Zprcovli: J Ztr Štěti, Odřej Keddie Proft dlší Osh Tylorův polyom Primitiví fukce3 Itegrce rcioálích fukcí5 Určitý itegrál7 Aplikce určitého itegrálu0 Fukce více proměých Metrické prostory5 Leged: klíčové pojmy, defiice, těžké věty, lehké věty, věty ez důkzu

2 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Jeseov erovost Mějme f : J R, J itervl, f koveí,,, J,,, 0, i = Pk f i= i i i f i i = i = AG-erovost Mějme,, 0, pk Def: Nechť f : D f R,, D f, N Tylorův polyom Pk Tylorův polyom je f T, = f f ' f ' ' f! -tá derivce! Tvrz: f, Pltí, že T '= f ' f ' ' f! f ', =T Důsl: f T f, mjí stejou,, -tou derivci v odě = Tylorův polyom je ejlepší Mějme f spojitou fukci, P polyom Pk pltí ekvivlece lim Poz, lim f P f =0 P =T, = 0 f P f P = f ' P ' Zytek Tylorov polyomu Nechť f má vlstí -í derivci [, ] Pk eistuje, tkové, že f T f, =! f 3 Poz, () si, si =T 0 4 chyový čle= 3 3! si 0, 5 si 0,=0, 5, tedy 6 s chyou 4 0,0000 5! 0, () Tylorův polyom pro =0 se zývá McLuriův polyom (3) Vrováí: Eistují fukce tkové, že f 0 : f 0=0 Pro tyto fukce Tylorův polyom efuguje (4) Čsto (pokud f! eí kosttí 0 je omezeá) pltí f =T f, O Vždy pltí f =T f, o, f T f, 0 Lgrgeov o středí hodotě (opkováí) Nechť f je fukce spojitá [,] f' eistuje, f f Pk eistuje, tkové, že f ' = Cuchyho o středí hodotě Nechť f, g jsou fukce spojité [,]

3 3 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory f', g' eistují g ' 0, Pk eistuje, tkové, že f ' f f = g ' g g

4 4 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Úvod: () f t poloh v čse t le sdé? Primitiví fukce f ' t rychlost v čse t eo př okmžitý průtok ojem vody v zéu () výpočet plochy, př si 0, K zmyšleí: f :[0,]R tková, že při smplováí (viz orázek) vyjde 0, le mělo y vyjít? [orázek] cos h cos h h si hh si hh si 3h h si h = hsi hsi h=h si h Tedy ploch pod křivkou je Vážě? - Defiice, typ smplováí, ( Riemův itegrál) Jiá úvh: [orázek] Jk rychle přiývá osh při posuu vprvo? Def: Mějme f : I R, I R otevřeý itervl Řekeme, že F je primitiví fukce k f, pokud pro všech I pltí F ' = f h 0 Poz, přejít od F k F' je sdé, opk e eí to i vždy možé Npříkld primitiví fukci k e elze vyjdřit vzorcem : F je pf k f F c je pf k f pro všech c R Důkz: F c' = F ' 0= f Poz, 5, o jedozčosti primitiví fukce ž kosttu Nechť F,G jsou primitiví fukce k f otevřeém itervlu I Pk eistuje c R tková, že pro všech I pltí G =F c Njdeme jedu primitiví fukci máme všechy Důkz: Víme, že I : F ' = f, G ' = f Položíme H =G F H ' =G ' F ' = f f =0 H je kosttí, tedy H =c, c R G =F c QED Zč: Itegrál f d={f ; F je primitiví fukce k f }={F c ;c R}=F c 5, o vzthu spojitosti eistece primitiví fukce Nechť I je otevřeý itervl f spojitá fukce v I Pk f má primitiví fukci Důkz: plye zřejmě z věty 69 e spojitá R, tedy eistuje pf Ovšem elze ji vyjádřit pomocí elemetárích fukcí Místo e se zvádí Erf t Poz, () fukce sg emá primitiví fukci oecě pokud f má pf, pk f ývá mezihodot (Drou) = F ' =F () F '= f F má vlstí derivci F je spojitá (3) f emusí ýt spojitá 53, lierit primitiví fukce Nechť f má pf F g má pf G otevřeém itervlu I,, R Pk f g má I pf F G Důkz: F G'= F ' G'= f g, QED

5 5 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory () d= c, kde, tedy pro R 0,0,0,, () d=l c pro,0,0,, (3) e =e c pro R, (4) si = cos c pro R, (5) cos =si c pro R, (6) d cos =tg c pro, k, k Z, (7) d si =cotg c pro 0,k,k Z, (8) d =rctg c pro R, (9) d =rcsi c pro, e cos d= sup e cos = 3 3 e si c 54, o sustituci při výpočtu primitiví fukce Nechť F je pf k f,, :,,, ' Pk f t ' t dt = F tc, (,, f, F R ) Nechť :,, je surjektiví (),, ',' 0, f :,R f t ' t dt = G t, Pk f d = G c, Důkz: () F t'= F ' t ' t= f t ' t (derivce vořeé fukce) () je je mootoí, :' 0 (tedy eeistují,, :' 0 0 ) Tedy pltí: G ' =G ' ' = f ' ' = f, QED si d = cos c f =si F = cos t= t,,=,=, si t dt= cos t c f ' = předp f t ' t =G t ; t := f ' f t e t =* Víme f t ' t dt= F = f d= f t d t dt dt sust = t = t, d = t, d= t dt dt= dt t d *= e t dt t = e = e c= e t c = ' 55, itegrce per prtes Nechť I je otevřeý itervl, f, g spojité fukce I, F je pf k f I G je pf k g I Pk F X g d=f G f G d Důkz: Ozčme H pf k f G I, tj I pltí H ' = f G Tvrdíme, že F G H je pf k F g F G H '= F ' G F G' H ' = f G F g f G = F g, QED F g e = F G e f G e = e e c= e c F = f =

6 6 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory G =e g =e Poz, () ěkdo píše f g '= f g f ' g, () vzorec je symetrický, tedy (3) dvojí použití itegrce per prtes se stejými f, g vede původí itegrál I = d =: I = d =rctg c = = = I I I = g I = I tedy I = = F f rctg c Itegrce rcioálích fukcí Def: Poz, Rcioálí fukce je R = P, kde P, Q jsou polyomy Q Zákldí vět lgery Mějme polyom P = 0 Pk eistují,, C tková, že P = () epltí v R, př =0 emá v R řešeí, () v R pro liché eistuje vždy lespoň jedo řešeí Důsl: Mějme Q = 0 ;,, 0 R Pk lze Q zpst ve tvru: Q = p k p k q e e q e, kde,, k,,, e,,, e R, p,, p k,q,, q e N,, k jsou po dvou růzé, žádé dv z polyomů,, k,,, e e emjí společý koře pro všech i {,, e}: i i eí reálý koře Poz, Q z=0 Q z=0 ( z z=, kde, R ) 56, rozkld prciálí zlomky Nechť P, Q jsou polyomy s reálými koeficiety tkové, že deg PdegQ Q je ve tvru z důsl výše i i i Pk eistují jedozčě určeá čísl A j, B j,c j tková, že P Q = A A P p totéž pro,, k Důkz pro Q s reálými kořey, tj Q = p k p k, MI podle deg Q : () deg q= deg P =0 Q = P P =c Q = () zkusíme šikově zvolit, y P Q p šel užít idukčí předpokld Položíme H = p k p Q k = H X p 0 použijeme ji k vyjádřeí: B C totéž pro,, e e B C q q q Q Q P Q p = P p P p Q = P H = Q Q Q Z toho plye, že eistuje :P H =0, to = P H je koře, tkže ho můžeme vytkout: P H = P P P = Tedy Q p k p k, idukčí předpokld toto lze rozložit prciálí zlomky P Q p je lieárí komice výrzů { i ; s p i} s kromě p Po přidáí q máme rozkld P Q, QED

7 7 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Postup: Jk itegrovt rcioálí fukce Část vydělíme: P Q =R P Q Q rozložíme p q 3 Rozložíme prciálí zlomky 4 Máme P Q = R prc zlomku jedoduchý 5 Prciálí zlomky zprcujeme: d=l c, =, A B q d= A q q () A B () Pltí : 0, použijeme sustituci y= dy= d Pk l y =l y = q q y = q q q () q pro =0, = to vede I =, což umíme Jik = =k k 0 () k =k y (předášk 8308) Postup: Jedoduché sustituce Nechť R je rcioálí fukce R e d= R y y dy y=e, dy= e d, d= y dy Postup: Itegrce trigoometrických fukcí i, j i y j i, j ko R, y= P, y Q, y R si,cos růzé možosti sustituce: t=si t=cos 3 t=tg 4 t=tg (fuguje vždy) 5 více viz Přehled Postup: Itegrály oshující odmociy R, c d q d, kde q N, d c 0 Npř d= t t t dt t Postup: Eulerovy stupice R, c d ; 0 Možosti: Zde =,=, c=0, d=, q= t= t = = t, d=t dt

8 8 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Kvdrtický polyom má (právě) jede reálý koře c= c= R, rcioálí fce,,, Kvdrtický polyom má (právě) dv reálé kořey c= = = 3 Kvdrtický polyom emá žádé reálé kořey c= t c= t t = t c t d= t c t ' dt R, t c d= c R t, t c t t t c ' dt rc fukce t t Úvod: Chceme plochu pod křivkou, smplováí Def: Děleí itervlu [,] je posloupost D= j j=0 Určitý itegrál, kde = 0 = Def: Mějme D, D' děleí [, ] Říkáme, že D ' zjemňuje D, pokud D D ', tedy pokud všechy ody děleí D jsou i ody děleí D ' Def: Mějme f omezeou fukci [,] D = j j=0 horí součet je děleí [,] Pk: S f, D = j j sup{ f ; [ j, j ]}, j= dolí součet je s f, D = j j if { f ; [ j, j ]} j= Def: Horí Riemův itegrál je R Dolí Riemův itegrál je Pokud R f d= R R f d = if {S f, D ; D děleí[, ]} f d = sup{s f, D; D děleí[, ]} f d= A, pk Riemův itegrál je R f d:= A říkáme, že f je Riem itegrovtelá R[,]={Riem itegr fcí [, ]} Poz, () f spojitá [,] f R[,], () f R[,] f je omezeá (3) K zmyšleí: co je ejjedodušší f R[, ], f =, f = 0? 6, o zjeměí děleí Nechť f je omezeá fukce [,], D, D' děleí [,], D ' zjemňuje D Pk s f, D s f, D' S f, D' S f,d Důkz: Pro prostředí erovost triviálí: M R:if M sup M s f, D s f,d ' lze dokázt mt idukcí dle počtu přidých odů Máme děleí D D' (děleí s jedím odem víc oproti D) dého itervlu Dle orázku máme tedy od z, který se chází mezi jistými j j z původího děleí D

9 9 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Dolí součet děleí jsme defiovli tkto: s f, D= j= j j if { f ; [ j, j ]} Z orázku jsou ptré erovosti sčítců sumy s těmito ody z původího děleí z ového: j j if { f : [ j, j ]} z j if { f : [ j, z]} j z if { f : [ z, j ]} Ale tím jsme právě ukázli erovost mezi s f, D s f,d ', děleí se lišily právě v těchto čleech poslouposti (sčítcích sumy) Idukcí pk můžeme rozšířit liovolé zjemňující děleí Pro erovost horích součtů děleí odoě QED 6, o dvou děleích Nechť je f omezeá fukce [,], D, D děleí [,] Pk s f, D S f, D Důkz: Položme D společé zjeměí D, D, tedy D := D D Dle věty 6 pltí s f, D s f, D S f, D S f, D, QED Def: Mějme D= j j=0 děleí [,] Pk orm děleí D je D := m { j j ; j=,, } 0 d D= j j=0 ; j = j s f, D= j= j S f, D = j= j = 3 3 = 3 j= j = Důsl: Pro všechy f omezeé [,] R pltí f f f = f f R[, ] Poz: R =? 0 3 položíme D rovoměré děleí s krokem s, D = ěco málo 3 3 s, D = 3 63, proimce Riemov itegrálu pomocí součtů Mějme f omezeou fukci [,]R D = Potom Důkz eude R f d=if {S f, D ; N} R () Rovoměré děleí D : D = větu lze použít () Pokud lim S f, D =lim s f, D =A, pk R (3) Pokud víme, že R ěco málo 3 posloupost děleí tkovou, že D f d=a f d eistuje, stčí vypočítt lim orm děleí 0 f d=sup{s f,d ; N} S f, D 64, kritérium eistece Riemov itegrálu Nechť f je omezeá [,] Pk f R[, ] 0 D děleí[, ]: S f, D s f, D Důkz: dle defiice Riemov itegrálu: sup s f, D A eí hz D :s f, D A D R f =: A= if S f,d A eí dz D : S f, D A D Položíme D společé zjeměí D D Pk pltí dle věty 6: A z def f s f, D o zjemděleí s f,d S f, D s f, D if sup S f, D S f, D A Pro kždé 0 D : S f, D s f, D pltí D s f, D sup f, D = f f = if S f, D S f,d D

10 0 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory 0 f f 0 f f = 0 f = f f R [, ], QED 65, mootoie Riemov itegrovtelost Nechť f je omezeá mootóí fukce [,] Pk f R[,] Důkz: Mějme M : [, ]: f M, BÚNO f rostoucí Vezměme D = j 0 ; j = j rovoměré děleí s krokem S f, D s f, D = j= f j f j = f f Užijeme větu 64: 0 volíme : f f Pro toto položíme D := D S f,d s f, D f R [,], QED Def: Řekeme, že fukce f je stejoměrě spojitá I, pokud 0 0, y I : y f f y Poz, Př y je silější ež (ztím vyecháo) y lim y f y= f 66, spojitost versus stejoměrá spojitost Nechť f je spojitá [,] Pk f je [,] stejoměrě spojitá Důkz odlože 67, spojitost Riemov itegrovtelost Nechť f je spojitá [,] Pk f R[,] Důkz: Užijeme věty 64 (f omez [, ], pk f R[, ] 0 Dděleí[,]:S f,d s f, D ) věty 66 (f spoj [, ] f stejoměrě spojitá [, ] ) f je stejoměrě spojitá, pokud 0 0, y [, ]: y f f y, tedy stčí již je dokázt 0 D: S f, D s f, D Vezměme liovolé 0, protože f je stejoměrě spojitá 0 splňující defiici Vezměme děleí D= j 0 : D (tře rovoměré) S f, D s f, D = j j sup f t if f t j= t { j, j } t? j= j j = kost Poz, pokud ychom volili ' = předpokld věty 64 ověře f spojitá [ j, j ] ývá mim v odě M miim v odě m Pk m M j j f m f M, QED D 68, vlstosti Riemov itegrálu Lierit: pro f, g R[, ], R pltí f g, f R[,]; R f g, f, g R[,] R 3 Additivit vzhledem k itervlům c : f g= R f R f R[, c] f R[, ] f R[,c ] c R f =R c f R f g f R g ; R f = R f 69, o derivci itegrálu podle horí meze Nechť J je eprázdý itervl, f fukce tková, že, J : f R[, ], c J liovolý od, Pk pltí, že F := R f t dt pro c c c R f t dt pro c () F je spojitá J () f spojitá v 0 J

11 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Důkz: () 0 J F spojitá v 0? Pro ázorost c 0 y J F ' 0 = f 0 f R [c, y] f omezeá [c, y], tedy t [c, y]: f t M Chceme F F 0 mlé pro 0, BÚNO 0 F F 0 = f t dt tedy 0 M dt= M 0 Chceme lim F F 0 = f t dt M dt= M 0 0 M : F F 0 Položíme := M F F 0 M = () 0 J f je spojitá v 0? F ' + 0 = lim 0 + f dt 0 0 = f 0 f dt 0 0 = f 0 F F 0 = lim f t dt : P + 0, f t dt U f 0,, QED 0 0 Důsl: Def: f spojitá, f má, primitiví fukci F (slíeá vět ze zčátku semestru) f t dt= [ F t] t = = F F, oecěji =F - F + = lim F lim F - + přírůstek od do () si d=[ cos ] 0 = cos cos 0= 0 () 0 =[ ] 0= 0=, le! Zvolíme spočítáme limit eí spojitá i omezeá [0,] emá Riemův itegrál Newtoův itegrál fukce f itervlu, je lim F lim F, - + kde F je primitiví fukce k f, limity jsou vlstí Píšeme N f t dt=[ F t] t = 60, per prtes pro určitý itegrál Mějme f, f ', g, g ' spojité fukce [, ] Potom f g '=[ f g] f ' g Důkz: H udiž primitiví fukce k f ' g,, K primitiví fukce k f g ', f g ' =[ K ] Per prtes: K = f g H, =[ f g ] [H ], QED = f ' g 6, sustituce pro určitý itegrál Pokud f je spojitá [,], :[, ][,], ' spojitá [, ], pk f t ' t dt= f d Pokud f je spojitá [,], :[, ][,], je, ' spojitá [,], 0, pk f d= Důkz eude f t ' t dt Apl: Aplikce určitého itegrálu S {, y R ;, 0 y f } = N Osh kruhu Počítáme pro půlkuruh: f d

12 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory R R R d= R R kruh : R R d= R R t dt t= R d ;dt= ; t R = ; t R= R =R si u cosu du =R cos u du=r =cos u t=si u ; dt=cos u du ; t=± u=± Ojem povrch rotčích těles Mějme f :[,]R + spojitou, T ={[, y, z] R 3 ; [,], y z f } Potom ojem T je f d osh povrchu T je f f ' Ojem (jedotkové) koule: f = d= [ 3 3 ] = 3 = Apl3: Délk křivky f :[, ]R, délk grfu f pro [,] : Použijeme děleí D= j j=0 ;it[,], délk lomeé čáry udiž L f, D= k k f k f k k= Pk délk křivky je L f =sup {L f, D ; Dděleí it[,]}= f ' d, pokud je f ' spojitá [, ] (D)ůkz: L f, D = k= f k k k f k k k * *= f ' k ; k k, k S f ', D sup{ f ' ; k, k } s f ', D if { f ' ; k, k } (předášk 8409) L f, D sup f ' L f Ovod (jedotkové) kružice: L,,= osh jedotkového kruhu = d= Délk křivky v R Mějme :[,]R,' spojité, pk L [,]= ' ' d =[rcsi ] = = Apl35: Délk křivky dé prmtericky: t, yt,t [, ], oecěji t,, t ' t ' t dt Apl4: t, f t f ' t Povrch pláště rotčího těles: f f ' d, pro f, f ' spojité [,] Povrch (jedotkové) koule: = =4 Apl5: Odhdy koečých součtů Nechť f je fukce, c k = f k,,, Z Pk S= c k k= f d, pokud f je erostoucí [,], f d, pokud f je erostoucí [, ] pltí opčá erovost) Důkz pro : (pro f eklesjící () šrfová ploch má osh S ploch primitiví fukce f [, ] () šrfová ploch je jede z dolích součtů pro f:

13 3 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory f =sup{s f, D ; D}, QED H = 3 f = f k k = erostoucí d=[log ] =log 0 d= = k= k =;= = d=log log H log (poz, H =log 0,577O ) Itegrálí kritérium kovergece řd Mějme f 0 erostoucí it[ 0, ] pro 0 N = f Pk kg N 0 kg 0 kg 0 f d d, d=[log ] =lim log log 0 0 = div 0 Důkz: f d=c ; f d=i I i=0 0 i I C 0 d, 0 0 I = řd diverguje, d=[ ] 0 = lim I C I řd koverguje QED = 0 pro 0 pro Apl7: z = z!= t z e t dt (tkže př = ) Erf = e t dt 0 0 Fukce více proměých Def: Fukce proměých je zorzeí f : M R ; M R Def: Mějme R ;=,, Potom je okolí odu U, =,, prstecové okolí odu P,=U, {} Def: G R je otevřeá moži, pokud G 0:U, G F R je uzvřeá moži, pokud R F je otevřeá moži (předášk 5409) Def: Mějme R ; A R *, f : M R Pk lim Poz, k určeí A stčí ěkterá, př X ležící přímce odem f = A 0 0 R P, : f U A, lim s, t0,0 lim s, t0,0 st s =A s=t A=lim t s0 s s s s =lim s0 s 3 t 3 s s =A s=t 3 A=lim t s0 s =lim s=0 s 0 s s =lim eeistuje? s 0 s

14 4 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Poz k zmyšleí: jít f :R R tkovou, že lim, y0,0 f, y eeistuje, le eistuje limit stejá po všech přímkách? Def: Def: Poz, f : M R, M R je spojitá v M, pokud lim f = f (Pro hrici M ereme limitu vzhledem k M, tj P, M ) Prciálí derivce fukce f :G R, kde G R otevřeé, v odě G, ve směru i {,, } je f lim,, i, i h, i,, f, pokud eistuje h 0 h Zčeí: f = f = f = = i f i g i h= f,, i, i h, i,, g ' i 0= f f, y=e, pk f, y =e ; f, y =0 y 7, utá podmík etrém Nechť f :G R,G R otevřeá, G, f ' ývá v lokálí etrém Pk i {,,}: f =0 eo eeistuje Důkz: g i h= f,, i, i h, i,,, f má v lokálí etrém g ' i 0=0 eo eeistuje g ' i 0= f, QED f, y= 4 y 4 y y f = 4 3 y = 0 f y = 4 y3 y=0 f f y 3 = y 3 =0; =0 =±, 0 Podezřelé (stcioárí) ody: 0,0 0;, ;, Def: Mějme f :G R prví prciálí derivci f :G ' R,G ' G Pk druhá prciálí derivce je j Alogicky třetí,, -tá derivce f = j f eo tké 7, postčující podmík pro etrém Mějme f :G R,G R otevřeá, G, i : f =0 Nechť druhé prciálí derivce v eistují jsou spojité Nechť mtice f je ji, j = pozitivě defiití v je lokálí miimum egtivě defiití v je lokálí mimum 3 idefiití v eí etrém 4 poz/eg semidefiití evíme f = i f f = 4 3 y= f, y = y 4 3 y= = f y, f y = y 0 V odě, : 0 mtice je pozitivě defiití lokálí miimum V odě, stejé V odě 0,0 : mtice je egtivě semidefiití eumíme rozhodout

15 5 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory Def: Derivce ve směru v R { 0} fukce f :G R,G R v G je lim t R,t 0 f t v f =: t v f Def: Mějme f : G R, G,G R otevřeá, L : R R lieárí fukci ( Lh=c h c h =c h ) L je totálí difereciál fukce f v, pokud Zčíme L = Df, L h = Df h lim h 0,,0 z = f,, hyperploch v R ( = ) z = f Df Pk tečá rovi v odě má rovici f h f L h =0 h R Def: Poz, Def: 73, tvr totálího difereciálu Df eistuje eistují všechy prciálí derivce f Df h= h= f i = h Vektor f = f grdiet f,, f sklárí souči Důkz: Df h=lh=c h c h =c h Df eistuje eistují c,,c tková, f h f Df h =0 h že lim h 0,,0 To pltí i pokud h=t e i h =t, tedy: f t e i f t lim t 0 Podoě f v,, f se zývá grdiet fukce f v odě c t i =0 f = f c t e i = f i f = Df v, QED? f je spojitá pro všech i Df eistují všechy prciálí derivce f je spojitá K zmyšleí: implikce ejde orátit f :G R je C G, pokud i : f je spojitá fukce G (předášk 409) o ritmetice totálího difereciálu Mějme G R ; f, g :G R ;G otevřeá echť eistují Df, Dg Pk pltí ásledující: D f g= Df Dg Dc f =c Df 3 D f g= f Dg g Df 4 D f Df g Dg f =, g 0 g g difereciál složeého zorzeí Mějme f fukci proměých f y,, y, g,,g fukce s proměých, H = f g,, g, H :R s R, R s, R tkové, že g j = j eoli H = f Nechť eistují Df,Dg j, j=,, Pk eistuje DH s f DH h= g j i= j = y h i = Df g Dg j i DH h H = f g h H,, g h h, vektor g,, g mtice f, y, z= yz si e y e y z=gu, y, z, v, y, z, kde g u, v=u v, u, y, z = yz, v, y, z= si e y e yz

16 6 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory f = g u u g v v =v u v u v l u cos e y =u v vu l u cos e y = řetízkové prvidlo = yz cos e y cos e y yz l yz cos e y Poz k zmyšleí: f = =g,? Eistece etrémů fukce více proměých Nechť F R je uzvřeá, omezeá moži (tj c R F : d 0, c ) f : F R je spojitá fukce Pk f ývá F mim miim Lgrgeov o vázých etrémech Nechť G R je otevřeá, s ; f, g,,g s C G ;M ={ R ; g == g s =0} Pokud () M je odem lokálího etrému f M () vektory g,, g s jsou lieárě ezávislé, pk eistují,, s R tkové, že f = g s g s g, y, z= y z ; g =, y, z f =, y, z (předášk 9409) zde část chyí, emám zpsáo korektě ěkdo, pomoc?? Metrické prostory Def: Metrický prostor je P,,kde P je moži odů fukce : P P R + 0 = [0, ) splňující: ), = 0 ;, y 0 y P ), y = y,, y P 3), y, z z, y, y, z P () Normálí (eukleidovská) vzdáleost v R, y = y y Ověřeí podmíek (důkz): ), = 0 0 = 0 => OK ) solutí hodot => ezáleží pořdí => OK 3) klsická -erovost => OK () Součtová metrik v R (tikář Mhttu), y = y y Ověřeí podmíek (důkz): ), = 00 = 0 => OK ) solutí hodot => ezáleží pořdí => OK 3), y = i y i = i z i z i y i i z i z i y i =, z z, y => OK i= (3) Mimová metrik, y = m i= y i i Ověřeí podmíek (důkz): N cvičeích (4) Mimová metrik C [0,] : f, g =m t [0, ] f t g t f,g :[0, ]R spojité i= i= Def: Mějme P, metrický prostor, P,r R,r0 Pk: Otevřeá koule se středem poloměrem r je B,r={y P ;, y r} Uzvřeá koule se středem poloměrem r je B, r={y P :, y r} Def: Mějme P, metrický prostor G P je otevřeá moži, pokud G r0: B,r G F P je uzvřeá moži, pokud P F je otevřeá moži 8, vlstosti otevřeé možiy Mějme P, metrický prostor, pk pltí:, P jsou otevřeé Pokud G,,G P jsou otevřeé, pk

17 7 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory G G G je tké otevřeá 3 Pokud možiy G, A, jsou otevřeé, pk G je otevřeá A Důkz: () pltí cokoliv, P P r0: B,r P () G=G G ; G i, G i r i 0: B, r i G i r=mi {r,, r }0 pro všech i: B,r G i G (3) G= A G Pro 8, vlstosti uzvřeé možiy Mějme P, metrický prostor, pk pltí:, P jsou uzvřeé Pokud F,, F P jsou uzvřeé, pk F F,, F je tké uzvřeá 3 Pokud možiy G, A, jsou uzvřeé, pk G je uzvřeá Důkz: = P P P = P, P otevřeé,p uzvřeé A G A: G r0: B, r G G, QED F,, F P uzvřeé možiy G i P F i otevřeé možiy V8 G G G je otevřeá P G G G je uzvřeá 3 P G G G = F F i: F i i: G i G G G P G G G = F F Př: Def:, je otevřeá, R, 0,,3 je otevřeá,,, je otevřeá [,] uzvřeá {} uzvřeá Metriky, P jsou ekvivletí, právě když c,c 0, y P : c, y, y c, y K zmyšleí:, jsou ekvivletí G P : G je otevřeá vzhledem k G je otevřeá vzhledem k Fkt: Metriky,, R jsou ekvivletí Def: Mějme P, metrický prostor, = = koverguje k lim je posloupost prvků P, P, = 0 =, pokud lim Poz, Def: lim = :, 0, B, 83, vlstosti kovergece () Pokud = splňuje P 0 0 =, pk lim = () Pokud lim =, lim = y, pk =y (3) Pokud lim =, k je vyrá posloupost z k je rostoucí posloupost z N, pk lim k Důkz: () Pro 0 :, = 0 lim, = 0 () Pokud lim = ; lim = y; y SPOR Položme :=, y Pk 0 0,, y = m 0, pltí: k =,,, y, y,, y =, y, SPOR (3) Víme lim, = 0 o vyr posl pro R lim k, = 0 lim k =, QED k k 84, chrkterizce uzvřeé možiy Mějme P, metrický prostor, F P F je uzvřeá, právě když = ; F : lim = F Důkz: předpokldy: F uzvřeá, = ; F, (*) pro spor echť toto pro ějké P F epltí pro spor F P F otevřeá def r0 : B,r P F (*) r 0 0 :, r B,r tedy 0 F B, r =, SPOR chceme dokázt F uzvřeá P F otevřeá P F 0: B, P F, Mějme P, metrický prostor = B, P F B, F = B, P F B, F F :, ; 0 lim, lim = 0 předpokldy věty F, SPOR QED Řekěme, že K P je kompktí, pokud =, K eistuje vyrá podposloupost k tková,

18 8 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory že eistuje K : k [,] R je kompktí moži 85, vlstosti kompktí možiy Nechť P, je metrický prostor, K P kompktí Pk pltí: K je uzvřeá, K je omezeá, 3 F K uzvřeá F kompktí V84 Důkz: () K uzvřeá, K : K chceme K kompktí K k : k tedy pro k = K () sporem: K eí omezeá, liovolý P, že r : K B, r K B, r K, r K kompktí k K : k, (předášk 0509) 86, chrkterizce kompktích moži v R K R d je kompktí, právě když je omezeá uzvřeá Důkz: (Pouze pro metriky ) Vět 85 pro, y=, y=m j j y j (stčí) K omezeá c R: K [ c,c] d Ukážeme, že [ c,c] d je kompktí pro c0 Kompktí, [ c,c] d kovergetí podposloupost, tedy pro =,, d : i : i [ c, c] Pro prví souřdici = je v [ c,c] (z věty ze ZS ) y k vyrá podposl, že lim y k = y ; k Pro druhou souřdici k k = kg vyrá podposl y l, že lim y l = y ; y l = k l l Podoě pro zývjící souřdice y k = k tedy pro =: k 0 k k 0 : k,, k k 0 : k k, k R, trojúher,, k, k, SPOR (3) F, chceme F, k : k Víme K, k : k F k F uz Moži V84 F QED (V prvím kroku vyereme prvky tk, y prví souřdice kovergovl k y, z těchto v druhém kroku tkové, y druhá souřdice kovergovl k y, ) Pro d-tou souřdici: y i i= vyrá z, že y i y,, y d i y d Víme, že j=,,d : lim y j i = y j (ve smyslu poslouposti z R ), i chceme lim y i = y,, y d (ve smyslu metrických prostorů) i Tedy dle defiice lim y i, y=m j y j i y j =0? i 0 i : y i y,, d i d : y i d y d 0 :=m {,, d }; i 0 y i, y, QED Def: Mějme P,,Q, metrické prostory, M P, f : M Q, 0 M Řekeme, že f je spojitá v 0 vzhledem k M, právě když 0 0 B 0, M : f 0 B f 0, f je spojitá M, právě když M : f je spojitá v vzhledem k M Nechť 0: B, M { 0 } y Q lim f = y 0 0 B 0, M { 0 }: f B y, Pk 0 vzhledem k M 87, chrkteristik spojitých zorzeí Mějme P,,Q, metrické prostory f : P Q, pk ásledující tvrzeí jsou ekvivletí f je spojitá v P G otevřeé v Q, : f G je otevřeá v P, 3 F uzvřeé v Q, : f F je uzvřeá v P, Poz, Pro moho úvh epotřeujeme metriky, stčí vědět, které možiy jsou otevřeé 88, ývái etrémů kompktu Mějme P, metrický prostor, K P kompktí, f : K R spojitou, pk f ývá K mim miim, f je K omezeá Důkz: OK () je pro mimum s:=sup{ f ; K}; sup: :lim f =s () s R : : s eí hz K : f s () s=: : eí hz K : K je kompktí, y k vyrá z tk, že y K : lim y k = y ; lim f y k = s k k Chceme dokázt f y=s mimum (stčí) f

19 9 Mtemtická lýz Tylorův polyom, primitiví fukce, určitý itegrál, fukce více proměých, metrické prostory f spojitá v y: 0 0 B y,: Pro spor ť f y s f B v R f y, f f y := s f y k 0 kk 0 : y k B y, f y k f y, SPOR QED lim f y k f y s k Tímto defiuji tyto výpisky jko uzvřeé ;-) Připomíky, žádosti, chválu či dávky jko ovykle zsílejte ztr@gmilcom

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Ztím ebylo v těchto textech věováo příliš pozorosti kovergeci fukcí, t jko limit poslouposti ebo součet řdy. Jik byl kovergece poslouposti fukcí ebo řdy brá jko bodová kovergece.

Více

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b. KPITOL 8: určitý itegrál Riemův itegrál [M-8:P8.] motivce: výpočet oshu plochy pod grfem fukce 8. Úvod ejdříve je pro < ) řekeme, že moži D, je děleím itervlu,, jestliže je koečá, D. Prvky děleí D {x,

Více

Základní elementární funkce.

Základní elementární funkce. 6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou

Více

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a Kpitol Nekoečé číselé řdy Defiice. Nechť { } je posloupost reálých čísel. Symbol ebo + 2 + 3 +... zýváme ekoečou číselou řdou. s = i= i = + 2 +... + zveme -tý částečý součet řdy {s } posloupost částečých

Více

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:

Více

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti

Více

Základní věta integrálního počtu (Newton Leibnizova) nám umožní výpočet určitých integrálů. Poznáte základní vlastnosti určitých integrálů.

Základní věta integrálního počtu (Newton Leibnizova) nám umožní výpočet určitých integrálů. Poznáte základní vlastnosti určitých integrálů. Mtemtik II Výpočet vlstosti určitého itegrálu Výpočet vlstosti určitého itegrálu Cíle Zákldí vět itegrálího počtu (Newto Leiizov) ám umoží výpočet určitých itegrálů Pozáte zákldí vlstosti určitých itegrálů

Více

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+ Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu

Více

Vlastnosti posloupností

Vlastnosti posloupností Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí

Více

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI 6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) = Taylorovy řady ěkterých fukcí: I. TAYLORŮV POLYNOM Pro R platí: si) = 2+ = ), cos) = 2 2+)! = ), 2)! e = =.! Pro, : log + ) = = ) Pro, ) a a R: + ) a = a ) =, kde ) a = a a ) a 2) a +).!. Nalezěte Taylorův

Více

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1 I. TAYLORŮV POLYNOM Připomeňme si defiice elemetárích fukcí: a si( = 2+ = ( (2+! b cos( = 2 = ( (2! c e = =!. Dokažte, že Taylorův polyom k-tého řádu v bodě pro fukce f je rove polyomu P : (tyto výsledky

Více

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a } Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle

Více

Matematická analýza I

Matematická analýza I 1 Matematická aalýza ity posloupostí, součty ekoečých řad, ity fukce, derivace Matematická aalýza I látka z I. semestru iformatiky MFF UK Zpracovali: Odřej Keddie Profat, Ja Zaatar Štětia a další 2 Matematická

Více

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost projekt GML Bro Doces DUM č. 9 v sdě. M- Příprv k mturitě PZ lgebr, logik, teorie moži, fukce, poslouposti, řdy, kombitorik, prvděpodobost Autor: Jrmil Šimečková Dtum:.0.0 Ročík: mturití ročíky Aotce DUMu:

Více

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace: . cvičeí Příklady a matematickou idukci Dokažte:.! . Návody:. + +. + i i i i + + 4. + + + + + + + + Operace s možiami.

Více

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte: 6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece

Více

Verze z 17. května 2018.

Verze z 17. května 2018. Verze z 7. květ 8. Úvodí pozámk Tto sbírk byl sepsá se záměrem vytvořit sezm výpočetích postupů triků pro řešeí úloh, které se probírjí ve druhém semestru kurzu mtemtické lýzy. Sezm, v ěmž s devdesátiprocetí

Více

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně Kuželosečk Pretrické iplicití vjádřeí kuželoseček P. Pech: Kuželosečk, JU České Budějovice 4, 59s Kuželosečk jko lgerické křivk. stupě Kuželosečk je oži odů v roviě, jejichž souřdice (, ) vhovují v ějké

Více

M - Posloupnosti VARIACE

M - Posloupnosti VARIACE M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 :. břez 08 D : 0 P P P : 0 M. M. M. :,8 % S : 0 : 7,5 : -7,5 M. P : -,0 : 0,6 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T DUBNA 08 : 8. dub 08 D : 884 P P P S M. M. M. : 0 : 5,5 % : 0 : 7,8 : -7,5 M.. P : -6,0 : 9,7 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 09 D : 30. břez 09 M. možé skóre: 30 Počet řešitelů testu: 85 M. dosžeé skóre: 30 Počet úloh: 30 Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost: 9, % Mi. dosžeé skóre: -,8 Správé

Více

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA .. MOCNINA A ODMOCNINA V této kpitole se dozvíte: jk je defiová oci s přirozeý, celý, rcioálí oecý reálý epoete jké jsou její vlstosti; jk je defiová přirozeá odoci, jké jsou její vlstosti jk se dá vyjádřit

Více

Matematická analýza III - funkční posloupnosti a. Ing. Leopold Vrána

Matematická analýza III - funkční posloupnosti a. Ing. Leopold Vrána Mtemtická lýz III - fukčí poslouposti řdy Ig. Leopold Vrá Obsh Předmluv 5 Část. Mocié řdy 7 Kpitol. Kovergece mocié řdy 9 Kpitol. Součtová fukce mocié řdy 7 Část. Fukčí poslouposti 3 Kpitol 3. Kovergece

Více

Analytická geometrie

Analytická geometrie 7..06 Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Moderí techologie ve studiu plikové fzik CZ.1.07/2.2.00/07.0018 8. Elemetárí fukce Historie přírodích věd potvrzuje, že většiu reálě eistujících dějů lze reprezetovt mtemtickými model, které jsou popsá

Více

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček

Více

8.2.7 Geometrická posloupnost

8.2.7 Geometrická posloupnost 87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob

Více

9. Racionální lomená funkce

9. Racionální lomená funkce @ 9. Rcioálí loeá fukce Defiice: Nechť P je poloická fukce -tého stupě... ) ( P kde R... A echť Q je poloická fukce -tého stupě... ) ( Q kde R... Rcioálí loeá fukce R je dá podíle ) ( ) ( ) ( Q P R pro

Více

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS , Řešeí písemé zkoušky z Mtemtické lýzy ZS008-09,9009 Příkld : Spočtěte itu poslouposti 3 + + + 4 + 50 + 00 + 0 0 3 + + Řešeí:Ozčíme : +, b : 4 + 50 + 00 Zlomek,tvořící + 0 0,rozšířímevýrzem ++,čežvytkemeejvyššímociu

Více

POSLOUPNOSTI A ŘADY,

POSLOUPNOSTI A ŘADY, POSLOUPNOSTI A ŘADY, ÚVOD DO INTEGRÁLNÍHO POČTU Obsh Poslouposti řdy. Poslouposti reálých čísel................................ Aritmetická geometrická posloupost........................ 4.3 Nekoečé číselé

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2019

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2019 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 09 T á D P č P č ů ú P ů ě S á :. úor 09 : 004 : 0 M. M. M. á : 9, % ě č M.. P ů ě ž ó : 0 ž ž ó : 0 ó : -7,5 ž ó : -,8 ó : 4,4 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 : 9. břez 08 D : 897 P P P : 0 M. M. M. :, % S : 0 : 0 : -7,5 M. P : -, : 0, Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90

Více

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

ZS 2018/19 Po 10:40 T5 Cvičeí - Matematická aalýza ZS 08/9 Po 0:40 T5 Cvičeí 008 Řešte erovice v R: 8, log 3 ( 3+3 0 Částečý součet geometrické řady: pro každé q C, q, a N platí 3 Důsledek: +q +q + +q = q+ q si+si+ +si = si

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika Přijímcí řízeí kdemický rok /4 NvMg studium Kompletí zěí testových otázek mtemtik sttistik Koš Zěí otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď efiičí obor fukce defiové předpisem f

Více

P. Girg. 23. listopadu 2012

P. Girg. 23. listopadu 2012 Řešeé úlohy z MS - díl prví P. Girg 2. listopadu 202 Výpočet ity poslouposti reálých čísel Věta. O algebře it kovergetích posloupostí.) Necht {a } a {b } jsou kovergetí poslouposti reálých čísel a echt

Více

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1 [M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti

Více

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti. Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že

Více

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti. Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti sttických mometů souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme že jste

Více

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové: Užitečé zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičeím z Kalkulu 3 od Kristýy Kucové: http://www.karli.mff.cui.cz/~kucova/historie8. php K posloupostem řad a fukcí Ilja Čerý: Iteligetí kalkulus. Olie zde:

Více

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů .8. Mohočley, sčítáí odčítáí mohočleů Předpokldy: 7 Mohočle = zvláští typ výrzů. Jk je pozáme? Mohočley obshují pouze přirozeé mociy ezámých (jedé ebo více) kostty. Př. : Rozhodi, které z ásledujících

Více

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků: ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 9 D : 8. břez 9 Mx. možé skóre: Počet řešitelů testu: Mx. dosžeé skóre: Počet úloh: Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost:, %Správé Mi. dosžeé skóre: -, odpovědi jsou

Více

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Přednáška 7, 14. listopadu 2014 Předáška 7, 4. listopadu 204 Uvedeme bez důkazu klasické zobecěí Leibizova kritéria (v ěmž b = ( ) + ). Tvrzeí (Dirichletovo a Abelovo kritérium). Nechť (a ), (b ) R, přičemž a a 2 a 3 0. Pak platí, že.

Více

Posloupnosti a řady. Obsah

Posloupnosti a řady. Obsah Poslouposti řdy Poslouposti řdy Obsh. Poslouposti... 8. Úvod do posloupostí... 8. Aritmetická geometrická posloupost... 9. Limit poslouposti... 9. Řdy... 0. Nekoečá geometrická řd... 0 Strák 7 Poslouposti

Více

5. Posloupnosti a řady

5. Posloupnosti a řady Matematická aalýza I předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Zimí semestr 2004/05 5. Poslouposti a řady 5.1 Limita a hromadé hodoty. Mějme posloupost x ) prvků Hausdorffova topologického prostoru

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q

Více

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava-

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na VŠB TU Ostrava- Okruhy z učiv středoškolské mtemtiky pro příprvu ke studiu VŠB TU Ostrv- I Zákldí poztky z logistiky teorie moži: výrok prvdivostí hodot výroku, egce, disjukce, kojukce, implikce, ekvivlece, složeé výroky,

Více

1. ČÍSELNÉ OBORY 10. Kontrolní otázky 24. Úlohy k samostatnému řešení 25. Výsledky úloh k samostatnému řešení 25. Klíč k řešení úloh 26

1. ČÍSELNÉ OBORY 10. Kontrolní otázky 24. Úlohy k samostatnému řešení 25. Výsledky úloh k samostatnému řešení 25. Klíč k řešení úloh 26 Zákld mtemtik Číselé oor ČÍSELNÉ OBORY 0 Některé pojm z mtemtické logik 0 Výroková logik 0 Moži vzth mezi imi Možiové operce Grfické zázorěí moži Číselé oor Čísl ázv jejich chrkteristik Chrkteristik číselých

Více

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0 Nekoečé řady, geometrická řada, součet ekoečé řady Defiice Výraz a 0 a a a, kde {a i } i0 je libovolá posloupost reálých čísel, azveme ekoečou řadou Číslo se azývá -tý částečý součet Defiice Nekoečá řada

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T ÚNORA 08 :. úor 08 D : 96 P P P : 0 M. M. : 0 : 0 M. :,4 % S : -7,5 M. P : -,8 : 4,5 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90 miut

Více

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. Posloupnosti a jejich limity, řady Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme

Více

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n /9 POSLOUPNOSTI Zákldí pojmy: Defiice poslouposti Vlstosti poslouposti Určeí poslouposti Aritmetická posloupost Geometrická posloupost Užití poslouposti. Defiice poslouposti Př. Sestrojte grf fukce y =.x

Více

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c ) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uivezit lov v Pze Pedgogiká fkult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICÉ ALGEBRY ZVOLENÝ POLYNOM / CIFRI Zdáí: Zvol olyom f ( x) stuě 6 tkový y 6 f ( ) { 87868}. Uči všehy kořey s ásoostí. Vyováí: Zdáí vyhovuje

Více

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015 Cvičeí k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikovaé matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičeí Zimí semestr akademického roku 2015/2016 20. listopadu 2015 Předmluva

Více

Obsah rovinného obrazce

Obsah rovinného obrazce Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce

Více

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Fukce RNDr. Yvetta Bartáková Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou Limita poslouposti a fukce VY INOVACE_0 9_M Gymázium, SOŠ a VOŠ Ledeč ad Sázavou A) Limita poslouposti Říkáme, že posloupost a je kovergetí,

Více

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Základní pojmy a vlastnosti Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).

Více

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje. 4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost

Více

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n + 1 + n n + 1 + n. n n + 1 + n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b 2 + + b n) = 1 b Najděte itu Poslouposti a číselé řady ) + Protože + = + x ) + + =, je + + + + ) + = = 0 + + Najděte itu 3 si! + Protože je si! a 3 = 0, je 3 si! = 0 Najděte itu + a + a + + a + b + b, a

Více

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem ukce, gra ukce De: Fukcí reálé proměé azýváme pravidlo, které každému reálému číslu D přiřazuje právě jedo reálé číslo y H Toto pravidlo začíme ejčastěji

Více

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci ... 4. 5. 6. 0 0 0 a q koverguje pro q < geometrická řada diverguje harmoická řada koverguje srovejte s teleskopickou řadou + + utá podmíka kovergece + 4 + + 7 ití srovávací kritérium, srováí s ití podílové

Více

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS , Řešeí písemé zkoušky z Mtemtické lýzy ZS008-09,9..009 Příkld : Spočtěte limitu poslouposti lim + ) 7 + 8 5 + ) 4 4 +) 5). Ozčme : + 7 +, b 8 : 5 +) 4 4 +) 5,zjímáástedy lim b. Máme 7 8 + 7 + + 7 ) + 8

Více

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh: Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT 5. temtický okruh: POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika Přijímací řízeí akademický rok 0/0 c. studium Kompletí zěí testových otázek matematika Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá. Které číslo doplíte místo 8? 6 6 8 C. Které číslo

Více

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

8.3.1 Pojem limita posloupnosti .3. Pojem limit poslouposti Předpokldy: 30, 0 Pedgogická pozámk: Limit poslouposti eí pro studety sdo strvitelým pojmem. Hlvím problémem je podle mých zkušeostí edorozuměí s tím, zd mezi posloupostí její

Více

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení Přijímací řízeí akademický rok 0/0 Kompletí zěí testových otázek matematické myšleí Koš Zěí otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď. Které číslo doplíte místo otazíku? 6 8 8 6?.

Více

6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů

6 Stabilita lineárních diskrétních regulačních obvodů 6 Stbilit lieárích diskrétích regulčích obvodů Pro diskrétí systémy pltí stejá defiice stbility jko pro systémy spojité. Systém je stbilí, když se po odezěí vstupího sigálu vrátí zpět do rovovážého stvu.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA MATEMATIKY, FYZIKY A TECHNICKÉ VÝCHOVY MOCNINNÉ ŘADY - ŘEŠENÉ PŘÍKLADY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kteři Bábíčková Přírodovědá studi, Mtemtická studi Vedoucí

Více

Řídicí technika. Obsah. Laplaceova transformace. Akademický rok 2019/2020. Připravil: Radim Farana

Řídicí technika. Obsah. Laplaceova transformace. Akademický rok 2019/2020. Připravil: Radim Farana kdemický rok 9/ Připrvil: Rdim Fr Řídicí techik Oh (L-trformce) předtvuje velmi účiý átroj při popiu, lýze ytéze pojitých lieárích ytémů řízeí. Účelem trformce je převét ložitý prolém z protoru origiálů

Více

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost

Více

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil Text byl vytvoře v rámci realizace projektu Matematika pro ižeýry 2. století (reg. č. CZ..07/2.2.00/07.0332), a kterém se společě podílela Vysoká škola báňská Techická

Více

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Masarykova uiverzita Přírodovědecká fakulta Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák NEKONEČNÉ ŘADY Bro 00 c Zuzaa Došlá, Vítězslav Novák, Masarykova uiverzita, Bro, 998, 00 ISBN 80-0-949- 3 Kapitola 3 Řady absolutě

Více

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor . LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící

Více

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

1 Nekonečné řady s nezápornými členy Nekoečé řady s ezáporými čley Příklad.. Rozhoděte o kovergeci ásledující řady Řešeí. Pro každé N platí Řada tg. tg. diverguje, a proto podle srovávacího kritéria diverguje také řada tg. Příklad.. Určete

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava Okruhy z učiv sředoškolské memiky pro příprvu ke sudiu Fkulě ezpečosího ižeýrsví VŠB TU Osrv I Úprvy lgerických výrzů, zlomky, rozkld kvdrického rojčleu, mociy se záporým epoeem, mociy s rcioálím epoeem,

Více

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ALGEBRAICKÉ VÝRAZY vtvořil: RNDr. Věr Effeberger epertk olie příprvu SMZ z mtemtik školí rok 04/05

Více

Kapitola 4 Euklidovské prostory

Kapitola 4 Euklidovské prostory Kapitola 4 Euklidovské prostory 4.1. Defiice euklidovského prostoru 4.1.1. DEFINICE Nechť E je vektorový prostor ad tělesem reálých čísel R,, : E 2 R. E se azývá euklidovský prostor, platí-li: (I) Pro

Více

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Diferenciální počet. Spojitost funkce Dierenciální počet Spojitost unkce Co to znmená, že unkce je spojitá? Jký je mtemtický význm tvrzení, že gr unkce je spojitý? Jké jsou vlstnosti unkce v bodě? Jké jsou vlstnosti unkce v intervlu I? Vlstnosti

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

Definice obecné mocniny

Definice obecné mocniny Defiice obecé mociy Zavedeí obecé mociy omocí ity číselé oslouosti lze rovést ěkolika zůsoby Níže uvedeý zůsob využívá k defiici eoeciálí fukce itu V dalším budeme otřebovat ásledující dvě erovosti: Lemma

Více

a) 1 b) 0 c) 1 d) 2 x e) 2x

a) 1 b) 0 c) 1 d) 2 x e) 2x FSI VUT v Brě zdáí č.. str. Příjmeí jméo: Z uvedeých odpovědí je vžd právě jed správá. Zkroužkujte ji! ) Je-li 0, pk 0 c) e) ) Výrz lze uprvit tvr c) e) ) Nerovice má řešeí c) e) ) Rovice 0 má právě jedo

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n. Matematická aalýza II předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Semestr letí 2005 6. Nekoečé řady fukcí V šesté kapitole pokračujeme ve studiu ekoečých řad. Nejprve odvozujeme základí tvrzeí o

Více

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019 Matematika II - Sbírka příkladů WikiSkriptum Ig. Radek Fučík, Ph.D. verze:. říja 9 Obsah Pokročilé techiky itegrace a zobecěý Riemaův itegrál. Racioálí fukce.................................... Pokročilé

Více

Mocninné řady - sbírka příkladů

Mocninné řady - sbírka příkladů UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mocié řady - sbírka příkladů Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.

Více

Matematika II: Testy

Matematika II: Testy Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit

Více

Matematika I, část II

Matematika I, část II 1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího

Více

12. N á h o d n ý v ý b ě r

12. N á h o d n ý v ý b ě r 12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých

Více

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) = NAF61, ZS 17 18 Zápočtová písemá práce VZOR 5. leda 18 Jedotlivé kroky při výpočtech stručě, ale co ejpřesěji odůvoděte. Pokud používáte ějaké tvrzeí, ezapomeňte ověřit splěí předpokladů. Jméo a příjmeí:

Více

PRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.

PRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online. Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ČÍSELNÉ OBORY vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z mtemtiky školí rok 204/205

Více

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1 Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,

Více

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti

Více

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n 8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že

Více