SPECIALIZACE, PROSTOROVÁ KONCENTRACE A DIVERZIFIKACE V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH KRAJÍCH

Transkript

1 Sborík příspěvků VII. mezárodí kolokvum o regoálích vědách Hustopeče DOI: 0.587/CZ.MUNI.P SPECIALIZACE, PROSTOROVÁ KONCENTRACE A DIVERZIFIKACE V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH KRAJÍCH SPECIALISATION, SPATIAL CONCENTRATION AND DIVERSIFICATION IN CZECH AND SLOVAK REGIONS ING. VLADIMÍR ŽÍTEK, PH.D. Katedra regoálí ekoome a správy Ekoomcko-správí fakulta Masarykova uverzta Lpová 4 a, Bro, Czech Republc E-mal: ztek@eco.mu.cz Depart. of Regoal Ecoomcs ad Admstrato Faculty of Ecoomcs ad Admstrato Masaryk Uversty Aotace Příspěvek se zabývá problematkou mplemetace vybraých metod hodoceí odvětvové struktury zaměstaost a regoálí úrov. K ejčastěj používaým metodám patří dex specalzace, lokalzačí kvocet a hrubý dex dverzfkace. Jejch mplemetací a reálých regoálích datech za české a sloveské kraje v roce 0, byla emprcky ověřea obecá očekáváí. Idex specalzace je ve všech krajích velm ízký, lokalzačí kvocet dosahuje vysokých hodot v ěkterých odvětvích zejméa v regoech hlavích měst a hodoty hrubého dexu dverzfkace dokládají ízkou míru dverzfkace. Prokázalo se, že regoálí struktura zaměstaost má obdobé parametry v obou zemích. Klíčová slova specalzace, prostorová kocetrace, dversfkace, struktura zaměstaost Aotato Ths paper exames the ssue of mplemetato of selected methods for evaluato ofsector employmet structure o the regoal level. The most used methods are the dex of specalsato, the localsato quotet ad the gross dex of dversfcato. By ther mplemetato o real data of the Czech ad the Slovak regos 0 some geeral expectatos were verfed. The values of the dex of specalsato are very low all regos. Hgh values of the localsato quotet are reached some sectors especally captal regos ad values of the gross dex of dversfcato prove low rate of dversfcato. It was proved that regoal employmet structure has smlar parameters both coutres. Key words specalsato, spatal cocetrato, dversfcato, employmet structure JEL classfcato: R, R, J Úvod V cetru zájmu aalýz regoálího rozvoje je hodoceí odvětvové specalzace, a to jak z hledska výzamu prostorové kocetrace aktvt, tak z hledska posuzováí ekoomcké stablty. Za tímto účelem exstuje ěkolk metod, které jsou obvykle využíváy, přčemž často bývá růzě zaměňová způsob jejch aplkace jejch ázvy. V ásledujícím textu je pozorost věováa především dexu specalzace a dverzfkace. Ukazatelem propojující tyto metody je lokalzačí kvocet, který ejčastěj vychází z podílu zaměstaost v jedotlvých odvětvích. Je to právě zaměstaost, která se jeví jako ejvíce vhodý ukazatel pro měřeí odvětvové struktury regoálích árodích ekoomk. 36

2 Sborík příspěvků VII. mezárodí kolokvum o regoálích vědách Hustopeče Do aalýz vstupuje buď jako součást kostrukce ějaké varaty souhrých ukazatelů společě s dalším charakterstkam, tak jako je tomu v čláku Vturka, Žítek, Klímová Toev (0), ebo samostatě jako reprezetat velkost odvětví, jako je tomu v případě tohoto příspěvku. Kellma a Shachmurove (0) ve svém čláku zaměřeém a dversfkac a specalzac v exportu a mportu vybraých rozvojových zemí kostatují, že celá řada jevů je sce předpokládáa, ale současě eí dostatečě emprcky prokázáa a změřea. Na regoálí úrov lze ajít ěkteré zahračí stude zaměřeé a hodoceí dversfkace a specalzace. Příkladem je práce O`Dooghue a Towshed (005) zaměřeá a hodoceí změ ve struktuře zaměstaost brtských měst, tzv. TTWAs (travel-to-work areas). Cílem tohoto příspěvku je tedy propojt teoretcký základ daé problematky se statckým daty, charakterzujícím strukturu zaměstaost v odvětvích ekoomky českých a sloveských krajů za rok 0. Za tímto účelem jsou využty metody dex specalzace, lokalzačí kvocet a hrubý dex dverzfkace. Jejch mplatace a reálých datech umoží vyslovt závěry týkající se jedotlvých krajů ČR a SR a současě též porovat odvětvovou strukturu zaměstaost obou zemí mez sebou avzájem. Specalzace Má-l být zkoumáa specalzace regou, zameá to, že předmětem zájmu je odvětvová struktura z pohledu daého regou. Pojem specalzace elze zaměňovat s prostorovou kocetrací, která aopak hodotí rozložeí ějakého odvětví do jedotlvých regoů, tedy z árodohospodářského hledska. (Čadl 00) Pro aalýzu specalzace lze použít dex specalzace, který je defová takto: ( ) = IS =, = kde je počet zaměstaých v odvětví v regou. Idex specalzace abývá hodot od 0 do, čím vyšší je hodota dexu, tím vyšší je specalzace regou (za vysokou hodotu lze považovat IS > 0,7). Hodoty IS v českých krajích jsou velm ízké, pohybují se od 0,076 v Hlavím městě Praze až po 0,70 ve Zlíském kraj. K výrazější specalzac tedy edochází. Tab. : Idex specalzace v krajích ČR (0) PHA SČK JČK PLK KVK ULK LIK KHK PUK VYS JMK OLK ZLK MSK ČR 0,076 0,3 0,9 0,33 0,3 0, 0,68 0,4 0,55 0,46 0,5 0,43 0,70 0,3 0,7 Prame: data ČSÚ (03), vlastí výpočty Také sloveské kraje vykazují je ízké hodoty specalzace, ejžší Bratslavský kraj 0,089, ejvyšší Trečíský kraj 0,04. Hodota IS v ČR a SR se pak lší o pouhou jedu tsícu. Tab. : Idex specalzace v krajích SR (0) Lokalzačí kvocet BLK TTK TNK NRK ZIK BBK PVK KEK SR 0,089 0,44 0,04 0,33 0,4 0, 0,9 0,09 0,6 Prame: data ŠÚ SR (04), vlastí výpočty Jak jž bylo uvedeo, achází př hodoceí prostorové kocetrace ejčastěj využtí lokalzačí kvocet, který lze zapsat tímto vzorcem: 37

3 Sborík příspěvků VII. mezárodí kolokvum o regoálích vědách Hustopeče LQ = = Y = Y, kde čtatel vyjadřuje podíl zaměstaých v odvětví v regou a celkové zaměstaost v regou a jmeovatel podíl zaměstaých v odvětví v árodí ekoomce a celkové zaměstaost v árodí ekoomce. Nabývá-l hodot <, odvětví je v regou zastoupeo relatvě méě a statky č služby produkovaé daým odvětvím jsou pravděpodobě dovážey z jých regoů. Je-l hodota LQ>, potom uvedeé platí aalogcky opačě. Proto bývá lokalzačí kvocet používá také pro matematcké vysvětleí teore exportí báze (Hamalová a kol. 997). Jak je patré z ásledující tabulky, která prezetuje hodoty lokalzačího kvocetu všech odvětví (sekcí dle CZ-NACE) vypočteé za jedotlvé české kraje, lze detfkovat ěkolk regoů s vysokou kocetrací ěkterého odvětví. Z tohoto pohledu jsou jstě výzamé především stuace, kdy hodota LQ>. Takových hodot dosahuje v Hlavím městě Praze pět odvětví, a to Iformačí a komukačí čost J (,673), Čost v oblast emovtostí L (,34), Profesí, vědecké a techcké čost M (,37), Peěžctví a pojšťovctví K (,35) a Kulturí, zábaví a rekreačí čost R (,6). V dalších pět krajích pak exstuje vždy po jedom odvětví s hodotou LQ>, v Jhočeském kraj odvětví Výroba a rozvod elektřy, plyu, tepla D (,43), v Kraj Vysoča odvětví Zemědělství, lesctví a rybářství A (,3). V dalších třech krajích se pak jedá o odvětví Těžba a dobýváí B, s hodotam LQ v Ústeckém kraj,533, v Karlovarském kraj 3,673 a v Moravskoslezském kraj 4,000. Tab. 3: Lokalzačí kvocet v krajích ČR (0) pro jedotlvá odvětví (sekce) dle CZ-NACE PHA SČK JČK PLK KVK ULK LIK KHK PUK VYS JMK OLK ZLK MSK A 0,7 0,849,83,45 0,780 0,708 0,77,39,68,3 0,956,56 0,90 0,70 B 0,7 0,367 0,33 0,588 3,673,533 0,564 0,38 0,000 0,899 0,348 0,3 0,000 4,000 C 0,336 0,943,06,9 0,970,00,35,73,53,9 0,978,6,357,5 D 0,85 0,763,43 0,997 0,88,964 0,30 0,957 0,984,39 0,996 0,498 0,60 0,953 E 0,70 0,97 0,730,3,3,67,06,064 0,50,0,08,08,6,6 F 0,984,000,53,07 0,9,08,009 0,843,063 0,983 0,994 0,980 0,983 0,83 G,07,077,04 0,905 0,875 0,999 0,967 0,990,09 0,839 0,97 0,984 0,97,04 H 0,896,370,004 0,99 0,975,37 0,877 0,936 0,939 0,834 0,953 0,953 0,834 0,943 I,95,07,04,04,948 0,85,7,078 0,790,005 0,96 0,67 0,80 0,90 J,673,3 0,580 0,785 0,354 0,384 0,67 0,804 0,737 0,504,74 0,55 0,470 0,673 K,35,77 0,96 0,7 0,575 0,67 0,883 0,736 0,70 0,60 0,933 0,533 0,557 0,740 L,34,073 0,347 0,643,0,87 0,459 0,973 0,645 0,574 0,807 0,475 0,83 0,70 M,37 0,988 0,604 0,830 0,689 0,79 0,936 0,808 0,7 0,658,084 0,73 0,839 0,67 N,575,38 0,573 0,665,04 0,89 0,873 0,477 0,574 0,633,096 0,880 0,847,304 O, 0,867,06 0,98,006,039 0,897,046 0,854 0,97,08,3 0,864 0,86 P,00 0,964 0,804,09 0,883 0,896 0,89 0,90 0,96 0,970,4,033 0,99,07 Q 0,946 0,844 0,837,03,39,070 0,77,55 0,93 0,943,068,97,040,083 R,6,049 0,805 0,573,343 0,95 0,776 0,836 0,364 0,636,053 0,550 0,738 0,734 S,33 0,96 0,965,05 0,98 0,95 0,70 0,789 0,986 0,953,0 0,856 0,759,04 Prame: data ČSÚ (03), vlastí výpočty 38

4 Sborík příspěvků VII. mezárodí kolokvum o regoálích vědách Hustopeče Ze sloveských krajů dosahuje lokalzačí kvocet vysoké hodoty ve třech odvětvích v Bratslavském kraj, a to Iformačí a komukačí čost J (,583), Profesí, vědecké a techcké čost M (,500), Peěžctví a pojšťovctví K (,678). Jde tedy o podobý výsledek, jako v případě Prahy. Z ostatích krajů už pouze v kraj Trečíském odvětví Těžba a dobýváí B dosahuje LQ vůbec ejvyšší hodoty 4,856. Tab. 4: Lokalzačí kvocet v krajích SR (0) pro jedotlvá odvětví (sekce) dle SK NACE BLK TTK TNK NRK ZIK BBK PVK KEK A 0,0,73,0,763 0,855,99,85 0,893 B 0,466 0,647 4,856 0,9 0,67 0,835 0,66 0,7 C 0,489,47,654,56,85 0,987 0,949 0,893 D 0,644,00 0,838,5,099 0,695 0,946,594 E 0,345,360 0,868,66,054,67,388,69 F 0,900,3 0,845,40,30,03,65 0,676 G,7 0,906 0,933 0,959,067 0,94 0,907 0,865 H,49,00 0,665 0,963 0,870,047 0,805,68 I,49 0,608 0,736 0,750 0,850 0,73,367 0,954 J,583 0,6 0,90 0,47 0,700 0,639 0,98,55 K,678 0,499 0,374 0,465 0,493 0,67 0,595 0,550 L,573 0,998 0,796 0,705,00 0,635 0,766 0,98 M,500 0,50 0,435 0,74 0,48 0,657 0,58 0,603 N,593,85 0,5 0,984 0,580 0,569 0,756,093 O 0,946 0,785 0,83 0,975 0,86,338,3,6 P 0,75,09 0,898 0,948,05,055,338,36 Q 0,786 0,84 0,680 0,869,07,33,8,303 R,33 0,55 0,876,046 0,930 0,995,00 0,955 S,309 0,733 0,336,04 0,685 0,80,6,54 Prame: data ŠÚ SR (04), vlastí výpočty Lokalzačí kvocet achází díky své dobré vypovídací schopost, resp. jasé terpretovatelost, šroké uplatěí v sofstkovaějších regoálích aalýzách, kde zpravdla představuje určtý druh východska. Takovým případem může být apříklad mapováí klastrů. Dverzfkace Dalším jevem, který lze zkoumat v souvslost s hodoceím rozložeí odvětví v regoech, je dverzfkace. Jedá se faktcky o alteratvu specalzace. Pro aalýzu se používá ejčastěj hrubý dex dverzfkace, který je pro každý rego defová takto: HID = = + = + = + = + = + = = = Jak je z uvedeého vzorce patré, vstupují do výpočtu postupě podíly zaměstaost v jedotlvých odvětvích regou. Pořadí je staoveo v ávazost a výpočet těchto podílů tak, že podíly jsou seřazey sestupě (od ejvětšího k ejmešímu). Pokud by byla veškerá zaměstaost v regou soustředěa do jedoho odvětví, HID by dosáhl maxma, apř. př 0 odvětvích v árodí ekoomce 39

5 Sborík příspěvků VII. mezárodí kolokvum o regoálích vědách Hustopeče HID = 000,0. To představuje ejvyšší specalzac a ejmeší dverzfkac. Naopak ejvyšší míru dverzfkace by v takovém případě představovala hodota HID = 550,0. (Macháček, Toth, Wokou 0) Klasfkace CZ-NACE SK NACE čleí zaměstaost v ekoomce do 9 odvětví (tj. sekcí, euvažováy sekce T a U). To zameá, že HID leží v tervalu <000,0; 900,0>. Hodoty HID v českých krajích se pohybují mez 359,4 v Hlavím městě Praze a 56,0 ve Zlíském kraj, př euvažováí Prahy je rozptyl hodot ještě o pozáí meší. Lze tedy kostatovat (obdobě jako v případě dexu specalzace), že odvětvová dverzfkace eí přílš velká (hodoty se pohybují mírě ad středem tervalu) a regoálí rozdíly jsou evýzamé (s výjmkou Prahy). Tab. 5: Hrubý dex dverzfkace v českých krajích (0) PHA SČK JČK PLK KVK ULK LIK KHK PUK VYS JMK OLK ZLK MSK 359,4 47,0 5,6 504,3 46,9 480,0 550,0 57, 55, 58,8 47, 543,7 56,0 486,4 Prame: data ČSÚ (03), vlastí výpočty Hodoty HID sloveských krajů se pohybují v rozmezí 43,4 v Bratslavském kraj a 600,6 v Trečíském kraj. Lze tedy shodě s případem českých regoů kostatovat, že regoálí rozdíly ejsou přílš výzamé. Tab. 6: Hrubý dex dverzfkace ve sloveských krajích (0) Závěr BLK TTK TNK NRK ZIK BBK PVK KEK 43,4 55,6 600,6 59, 548,3 59,3 55, 48,5 Prame: data ŠÚ SR (04), vlastí výpočty Z hledska zájmu regoálích aalýz zaujímá klíčové místo hodoceí odvětvové struktury. K tomuto účelu lze využít řadu metod a ástrojů, k ejčastěj používaým patří dex specalzace, lokalzačí kvocet a hrubý dex dverzfkace. Jejch mplemetací a reálých regoálích datech lze získat zajímavé výsledky a emprcky tak ověřt obecé předpoklady. V tomto příspěvku byla použta statcká data roku 0 za české a sloveské kraje. Jedalo se o počty zaměstaých v jedotlvých odvětvích (sekcích) dle CZ-NACE, resp. SK NACE. Výsledky prokázaly relatví podobost obou zemí, což dobře dokládá dex specalzace, jehož hodota je v ČR je o jedou tsícu vyšší ež v SR, a úrov krajů jsou pak hodoty obecě velm ízké. Lokalzačí kvocet prokázal exstec odvětví s vysokou kocetrací zaměstaost zejméa v Hlavím městě Praze (5 odvětví s hodotou LQ>) a Bratslavském kraj (3 odvětví s hodotou LQ>). V ostatích krajích stojí za pozorost odvětví Těžba a dobýváí, výzamě kocetrovaé v Moravskoslezském, Karlovarském, Ústeckém a Trečíském kraj. Hodoty hrubého dexu dverzfkace se pohybují mírě ad středem tervalu možých hodot, odvětvová dverzfkace tedy eí přílš velká. Prokázalo se tedy, že regoálí struktura zaměstaost má obdobé parametry v obou zemích, určtou odchylku vykazují pouze regoy hlavích měst. Lteratura [] ČADIL, J., (00). Regoálí ekoome. Teore a aplkace. Praha: C. H. Beck. ISBN [] ČSÚ, (03). Zaměstaost a ezaměstaost podle VŠPS ročí průměry 0. [ct ] Dostupé z: < [3] HAMALOVÁ, M. a kol. (996) Prestorová ekoomka. Bratslava: Ekoóm. ISBN [4] KELLMAN, M., SHACHMUROVE, Y., (0). Dversfcato ad Specalsato Paradox Developg Coutry Trade. Revew of Developmet Ecoomcs, vol. 5, ss., pp. -. ISSN DOI 0./j x. [5] MACHÁČEK, J., TOTH, P., WOKOUN, R., (0). Regoálí a mucpálí ekoome. Praha: Vysoká škola ekoomcká. ISBN

6 Sborík příspěvků VII. mezárodí kolokvum o regoálích vědách Hustopeče [6] O`DONOGHUE, D., TOWNSHEND, I. J. (005) Dversfcato, Specalsato, Covergece ad Dvergece of Sectoral Employmet Structures Brtsh Urba System, Regoal Studes, vol. 39, ss.5, pp ISSN DOI 0.080/ [7] ŠÚ SR (04) Premerý evdečý počet zamestacov podľa ekoomckých čostí. I Štatstcká ročeka regóov Sloveska 03. Bratslava: ŠÚ SR. [8] VITURKA, M., ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V., TONEV, P. (0) Applcato of Mcroecoomc ad Macroecoomc Approach to Evaluatg Dspartes the Regoal developmet. Ekoomcký časops, vol. 59, ss. 7, pp ISSN