Poznámky k přednášce o grupách

Podobné dokumenty
Relativistická kvantová mechanika

Vlastní čísla a vlastní vektory

1. Spektrální rozklad samoadjungovaných operátorů 1.1. Motivace Vlastní čísla a vlastní vektory symetrické matice 1 1 A = 1 2.

permutace, popisující nějaké symetrie, je i π permutace, popisující nějakou symetrii.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Energie elektrického pole

Lambertův-Beerův zákon

Syntetická geometrie I

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

KOMPLEXNÍ ČÍSLA. Algebraický tvar komplexního čísla

Syntetická geometrie I

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

Maticová exponenciála a jiné maticové funkce

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Lineární algebra : Metrická geometrie

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

KOMPLEXNÍ ČÍSLA. Algebraický tvar komplexního čísla

SPINORY A MINKOWSKÉHO PROSTOROČAS

SMR 1. Pavel Padevět

7 Analytické vyjádření shodnosti

Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA

Hartreeho-Fockova metoda (HF)

8 Podobná (ekviformní) zobrazení v rovině

Statika soustavy těles v rovině

15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

27 Systémy s více vstupy a výstupy

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

14. přednáška. Přímka

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe.

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze

8 Matice a determinanty

1 Projekce a projektory

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Příprava ke státním maturitám 2011, vyšší úroveň obtížnosti materiál stažen z

15 Maticový a vektorový počet II

Dr. Petr Jizba. I. Relativistická QM a dráhové integrály. Ia. Bezspinová částice a bosonová struna

Literatura: Kapitola 5 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Relativistická kinematika

2. Definice pravděpodobnosti

Úvod do kvantového počítání

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Odraz a lom rovinné monochromatické vlny na rovinném rozhraní dvou izotropních prostředí

AVDAT Vektory a matice

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

19 Eukleidovský bodový prostor

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

Parametrické rovnice křivky

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo

Teorie grup a její aplikace ve fyzice

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

18. První rozklad lineární transformace

7. Lineární vektorové prostory

Variační počet 2. Prof. RNDr. Olga Krupková, DrSc. Autorizovaný zápis přednášek (letní semestr 2004/2005) Zapsal Jan Šustek

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

10. cvičení z Matematické analýzy 2

Lorentzova transformace a jednorozměrná vlnová rovnice

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

Variační počet 2. Prof. RNDr. Olga Krupková, DrSc. Obsahuje 1413 hypertextových odkazů. Autorizovaný zápis přednášek (letní semestr 2004/2005)

13. cvičení z Matematické analýzy 2

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

Úvod do lineární algebry

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

Ortogonální projekce a ortogonální zobrazení

Analytická geometrie lineárních útvarů

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Vlastnosti lineárních zobrazení a velikost vektorů

Konstrukce realizací Lieových algeber

2. kapitola: Euklidovské prostory

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

2.5. MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m.

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

2 ab. ), (ii) (1, 2, 3), (iii) ( 3α+8,α+12,6α 16

22 Základní vlastnosti distribucí

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Skalární součin dovoluje zavedení metriky v afinním bodovém prostoru, tj. umožňuje nám určovat vzdálenosti, odchylky, obsahy a objemy.

Čísla a aritmetika. Řádová čárka = místo, které odděluje celou část čísla od zlomkové.

Transkript:

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 Poznámky k přednášce o grupách Defnce a příklady grup Příklad : Cyklcká grupa o čtyřech prvcích Příklad : Grupy matc Příklad : Grupa O(n) 4 Příklad 4: Grupa U(n) 4 5 Příklad 5: Cyklcká grupa C n 4 6 Příklad 6: Grupa permutací S n a grupa symetre pravdelného n-úhelníku D n 5 Působení grupy 6 Působení grupy na množně 6 Působení grupy na sebe 7 Generátory SU() 7 4 Fundamentální reprezentace 9 5 Dmenze reprezentace SU(N) 6 Přdružená reprezentace SU() 7 Součnové reprezentace SU() 8 Mesonový oktet 9 Baryonový oktet 4 Baryonový dekaplet 4 Skládání spnů grupa SU() 6 Objemový element na grupě 7 Charakter reprezentace 8 4 Lorentzova grupa a Dracova rovnce 9 4 Lorentzova grupa 9 4 Grupa SL(C) 4 Vlastnost spnorů 44 Lorentzova transformace spnorů 45 Vlnová rovnce pro částce se spnem / - Dracova rovnce 4 46 Dracova rovnce v elektromagnetckém pol 5 47 Hesenbergův obraz 6 48 Rovnce kontnuty 6

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 Defnce a příklady grup Podle knhy S Sternberga Defnce grupy: Grupa G je množna na které je zadána bnární operace násobení G G p q p q G () která je asocatvní a zaručuje exstenc jednotkového a nversního prvku tj platí p q r = p q r p q r G e G e p = p e = p p G () = = p G p p p p e p G Příklad : Cyklcká grupa o čtyřech prvcích (a) dtvní grupa celých čísel modulo 4 ( Z 4 ) Prvky grupy jsou { } a { } { } c { } e = 4 48 8 = 5 9 7 b = 6 6 = 7 5 (b) Reálné matce s obvyklou operací násobení matc () e = a = b = c = (c) Grupa rotační symetre čtverce C 4 kde rotace (kladné hodnoty odpovídají otáčení prot směru hodnových ručček) (4) e a π b π c π π (5) Grupovou operací je prosté složení transformací Tabulka násobení je Tabulka Všechny tř příklady odpovídají jedné abstraktní grupě cyklcké grupě se čtyřm prvky e a b c e e a b c a a b c e b b c e a

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 c c e a b Příklad : Grupy matc S několka příklady jsme se jž setkal Grupovou operací je vždy obyčejné násobení matc Takže máme například (a) Obecná reálná lneární grupa n proměnných GL( n R ) tvořená matcem Q dmenze n n s reálným prvky splňujícím podmínku detq (b) Specální reálná lneární grupa n proměnných SL ( n R ) tvořená matcem Q dmenze n n s reálným prvky splňujícím podmínku detq = (c) Obecná komplexní lneární grupa n proměnných GL( n C ) tvořená matcem Q dmenze n n s komplexním prvky splňujícím podmínku detq (d) Specální komplexní lneární grupa n proměnných SL ( n C ) tvořená matcem Q dmenze n n s komplexním prvky splňujícím podmínku detq = Příklad : Grupa O(n) Grupa všech lneárních transformací Q n-rozměrného prostoru které zachvávají eukledovskou vzdálenost n Q v = v v R (6) Zapsáno v ortonormální báz = j = k = j = k = = j = k = j = k = n n n n n n j j k k j k T j k Q v Q v = v v Q Q = n n j k n n j k T j k j k T v v Q Q = v v δ Q = Q (7) Matce Q musí tedy být ortogonální Tvoří množna takových matc grupu? socatvta je zaručena vlastnostm násobení matc Dále pro Q = Q Q platí T T T ( Q Q ) Q Q Q Q ( Q Q ) = = = (8) tedy součn ortogonálních matc je opět ortogonální matce Jednotková matce je denttou nversní matce nversním prvkem grupy Determnant matc z grupy je je roven ± Ortogonální matce s determnantem rovným jedné tvoří podgrupu SO(n)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 4 4 Příklad 4: Grupa U(n) Ve vektorovém prostoru nad polem C komplexních čísel máme standardní hermteovský skalární součn Platí u w n T u = w = ( u w) = u w = un wn (9) = u n w n T T T T + + ( u w) ( u) w u w u w ( u w) = = = = () Matce zachovávající skalární součn musí být untární + + ( Qu Q w) ( u Q Q w) ( u w) Q Q = = = () Zcela stejně jako pro ortogonální matce ukazujeme že untární matce tvoří grupu U(n) Pro determnant máme ( Q + Q) ( Q + ) ( Q) ( Q) det = det det = det = () Matce s determnantem rovným jedné tvoří podgrupu SU(n) Například matce grupy SU() mají tvar { } { } { } { } ρ exp ϕ ρ exp χ ρ χ ρ ϕ exp exp () 5 Příklad 5: Cyklcká grupa C n Označme ω π exp n = Potom tabulka násobení (4) Tabulka ω ω ω ω n ω ω n n ω ω ω ω ω ω n ω ω ω n ω ω n n ω ω ω

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 5 n ω n ω n ω ω ω n Příklad pro n = 4 jsme už uvedl Tabulky násobení pro n= a n = jsou Tabulka Tabulka 4 + + + + + 6 Příklad 6: Grupa permutací S n a grupa symetre pravdelného n-úhelníku D n Nejprve zjstěme počet prvků v dané grupě Označme s permutac množny n prvků Počítejme možnost s s() s() (5) s n s n s n n s n s n s n n s n n Zjevně obsahuje S n n! prvků Grupa symetre pravdelného n-úhelníku D n obsahuje n rotací (mez nm rotac o nulový úhel tedy jednotku grupy) a n překlopení podél os symetre Má tedy n prvků Věnujme se trojúhelníku Tady zahrnuje podgrupa D celou grupu S Na obrázku je znázorněno působení D Jak to odpovídá permutacím? Otočení o je otočení o π je a konečně otočení o 4π je Překlopení kolem osy procházející je překlopení kolem osy procházející je a překlopení kolem osy procházející je

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 6 Obrázek Působení grupy Působení grupy na množně ť G je grupa a M množna Působení grupy na množně je zobrazení G M a m a m M a b m = ab m e m = m m M Příklady: působení grupy rotací SO() v trojrozměrném eukledovském prostoru grupy SL ( C ) v Mnkovskho prostoročase nebo působení S na množně vrcholů rovnostranného trojúhelníku body a m tj Orbta bodu m M () př působení grupy G (orbtu značíme G m ) je podmnožna M tvořená M G m = { a m a G} () Podmnožna grupy G pozůstávající z prvků pro které platí a m bodu m a značí se G m Grupové vlastnost jsou splněny neboť a m m e m m a m m = = = a m = m b m = m ab m = m ť orbta obsahuje ( G m) = m se nazývá sotropní grupou () N prvků Je-l n prvkem orbty bodu m potom exstuje prvek grupy a G takový že a m = n Pokud exstuje ještě jný prvek pro který n = b m je a b G m znamená že pro každý prvek n exstuje právě N ( G m ) prvků zobrazujících m do n Máme tak To

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 7 N = N ( ) N (4) G G m G m Pro případ rovnostranného trojúhelníka je pro obecný bod sotropní grupou pouze dentta tedy N( G ) = N ( G n) = 6 pro vrcholy a středy stran tvoří sotropní grupu dentta a překlopení kolem m osy procházející daným bodem tedy N( G ) = N ( G n) = a nakonec pro střed trojúhelníka je sotropní grupou celá grupa m S tedy N( G ) = 6 N ( G n) = m Je-l celá množna M vyčerpána jednou orbtou mluvíme o transtvním působení grupy Působení grupy na sebe V případě že množnou M je sama grupa G je její působení dané levým násobením (tj b ab ) transtvní To vdíme z toho že pro lbovolné dva prvky b a c grupy exstuje prvek a = cb takový že ab cb b c = = Dále je zřejmé že sotropní grupa lbovolného prvku pozůstává pouze z dentty neboť ab = b a = e Bohatší strukturu dostaneme působí-l grupa podobnostní transformací tj b ab a Je to grupová operace neboť = = a ( ab a ) a = a a b a a = b a c b a c a cb c a a cbc a Můžeme vytvářet třídy podobných prvků b a c jsou podobné exstuje-l a takové že ab a (5) = c (6) Identta je třída s jedným prvkem neboť a ea = e pro lbovolný prvek Isotropní grupa prvku b obsahuje všechny prvky a pro které ab a = b Je to dentta a pokud je b od ní různý pak také b a pokud je b b pak také b Opět platí N = N ( ) N (7) G G b G b Jsou-l prvky grupy matce je třída podobných matc tvořena matcem B a C exstuje-l matce taková že B = C (8) Matce mají stejné vlastní hodnoty a tedy stejnou stopu Generátory SU() K popsu generátorů transformace X z SU() potřebujeme hermteovské matce T a a = 8:

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 8 a ( θ ) X = exp T a () Tyto matce jsou zobecněním matcτ z SU() jejchž vložení dot a zvýrazníme tím že místo některých nul budeme psát tečky: T = T = T = T4 = T5 T6 = = T7 = T8 = Matce T a jsou normovány tak že platí () Tr ( T T ) = δ () a b ab a splňují komutační relace [ ] T T = f T (4) a b ab c c Soups strukturních konstant je 458 678 = f47 = f46 = f57 = f45 = f56 = f67 = f f = f = další spočteme záměnou vzhledem k úplné antsymetr ndexů tj (5) f abc = f bc a = f cab = fbac = f acb = f cba (6) Defnujeme skalární součn a působení operátorů jako + [ ] T T Tr T T T T T T (7) a b a b a b a b Než se budeme zabývat SU() vraťme se k SU() Obecně hodnost (počet komutujících generátorů) grupy SU(N) je N řád (počet generátorů) je N Pro SU() máme T = T T = = Vlastní vektory operátoru T jsou (značeny vlastním hodnotam) (8)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 9 Hledejme teď další stav pro který bude [ ] (9) T T = α T T T = α T () Všmněme s že T není hermteovský neboť ([ ]) + + + + = = α T T T T T T T () Exstuje obecný postup pro výpočet α ale tady zvolíme přímý výpočet Potom je [ ] [ ] [ ] T = a T + a T T T = a T T + a T T = a T a T a a α a a = a a a + a α α = a = a = T = + T T T = = = Pro SU() to ovšem bude zajímavější Máme teď dva komutující operátory [ ] vlastní stavy jsou 8 e = = e e = = = = () () T T = a příslušné (4) Rozdíly ve vahách jsou ( ) ( ) ( ) a také totéž s opačným znaménky Příslušné operátory jsou T ( ± ) = T ± T T ± ± = T4 ± T5 T ± = T6 ± T7 (5) Na ose x je spn na ose y hypernáboj To hodně přpomíná kvarky up down a strange 4 Fundamentální reprezentace V dalším vezměme tabulku této fundamentální reprezentace I Y Q = I + Y kvark

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 e ( ) e ( ) e ( ) u d s α β γ a budeme konstruovat komplkovanější Důležté je že s pomocí tensorů ε a ε α β γ můžeme uvažovat pouze tensory s jen horním nebo jen dolním ndexy Tak tensor β µν β α µν β Y Y = ε Y (4) α α Jž jsme vděl že stopa je nvarant musíme tedy jako reducblní reprezentac brát pouze tensory s Y α = Jak se to projeví u ekvvalentního tensoru? Počítejme α α α λ α β γ λ β γ λ Yα = δλ Yα = ελ β γ ε Yα = ελ β γ Y = (4) 5 Dmenze reprezentace SU(N) Teď chvíl obecně o SU(N) Některé skupny ndexů jsou symetrzovány jné antsymetrzovány Tensor řádu n rozdělíme jako N n n n n = n n n + (5) N = Pro dmenz reprezentace platí vztah! N ( ) D n n n N = ( n n ) ( n n ) ( n n N ) + + + ( n n + ) ( n nn + N )! N ( n ) N nn + N! (5) Platí zřejmě ( ) = ( ) (5) D n n n D n n n n n n N N N N N N N

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 Několk příkladů Pro SU() je D ( n n ) = n n + Celkový spn je S ( n n ) takové reprezentace je D = S + což souhlasí Pro fundamentální reprezentac D N N = = N!!! ( N ) = Dmenze ( N ) (54) Stejnou dmenz má sdružená reprezentace D N ( N ) (55) N = = N!!! ( N ) Povšmněme s jž zmňované zvláštnost u SU() kdy původní a sdružená reprezentace jsou ekvvalentní Dmenze adjungované reprezentace je D N symetrcké reprezentace je D N ( n ) N = dmenze úplně N + n = n (56) 6 Přdružená reprezentace SU() Zpět k SU() Sdružená reprezentace k fundamentální má tabulku I Y Q = I + Y antkvark e e ( ) s e e ( ) d e e ( ) u 7 Součnové reprezentace SU() Přrozeně př vkládání jednotlvých fundamentálních representací musí ndexy v řádku neklesat ve směru zleva doprava ve sloupc růst ve směru shora dolů Uvažujme teď součn

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 = = 6 (7) Přpomeňme důležté dentty α β γ γ µν λ µ ν µ ν ε ε = δ ε ε = δ δ δ δ (7) α β δ δ α β λ α β β α V tensorovém značení odpovídá (7) rozkladu kde Vezměme součn u α v β = ( u α v β + u β v α ) + ( u α v β u β v α ) = S α β + ε α β γ γ (7) α β α β β α α β S = ( u v + u v ) γ = εα β γ u v (74) = = 8 (75) V tensorovém značení u v u v u v β u v T S T α = α δα µ + δα µ = α + δα µ = (76) Tento záps vyjadřuje rozklad do dvou reducblních reprezentací fyzkálně pak vázané stavy kvark antkvark Proč ndex? V zápsu kde budeme mít jen horní ndexy (vz (4) a (4)) máme skutečně objekt antsymetrcký v prvních dvou ndexech Dále uvažujme součn β µν β α µν β β γ λ T T = ε T ε T = (77) α α λ β γ = = ( ) = ( 6 ) = ( 6 ) ( ) = ( 8 ) ( 8 ) S (78) Případ s jsme jž rozebral Reprezentac 6 odpovídá symetrcký tensor S α β Budeme tedy mít α β γ α β γ λ β γ α λα γ β µ µ µ ρ v S w = S + ( ε δ µ + ε δ µ ) Tλ Tλ = ελ ρ v S w (79) µ α β γ α β γ γ β α α γ β Tµ = S = ( S w + S w + S w )

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 8 Mesonový oktet Máme (vz (76)) Máme = ψ ψ δ ψ ψ (8) T β β β µ α α α µ α α ψ ψ α u u d d s s T β α u s d s P I Y Q = I + Y J = K + K u d π + d u π s u s d u u ( d d + s s ) d d ( u u + s s ) s s ( u u + d d ) K K T T T Poslední tř řádky nejsou přímo částce platí podmínka nulové stopy Trplet podgrupy SU() doplňuje stav T T ( u u d d ) π = =

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 4 K tomuto stavu je ortogonální η = T = ( u u + d d s s ) 6 Snglet představuje částce / η = u u + d d + s s 9 Baryonový oktet Jakkol jsou v něm nejznámější částce je oktet jednoduchý pouze co do obsahu kvarků Paulho prncp však vyžaduje správné namíchání symetrcké a antsymetrcké část tj 8S a 8 protože celkový spn tří kvarků je Podstatně jednodušší je oprot tomu stuace u dekapletu scelkovým spnem tří kvarků Uvedeme proto jen složení u u d u d d Q = I + Y I Y P J = p n u u s + Σ d d s d s s u s s Σ Ξ Ξ u d + d u s Σ u d d u s Λ Baryonový dekaplet

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 5 S α β γ u u u { u u d } { u d d } d d d I Y Q = I + Y P J = + + + { u u s } * Y + { u d s * } Y { d d s } * Y { u s s } { d s s } * Ξ * Ξ s s s Ω Výraz ve složených závorkách reprezentuje úplnou symetrzac tj { u u d} = ( u u d + u d u + d u u) { u d s} = ( u d s + su d + d s u + d u s + s d u + u s d ) 6 () Jak je ale možné že fermony mají symetrckou vlnovou funkc? Přrozeně že nemají exstuje ještě barevná grupa SU() a tam je dekaplet sngletem R B ( RBY BRY + BYR YBR + YRB RYB) () Y 6 Takže nakonec máme P = P ( colour) P ( flavour) P ( spn) P ( space) P = P ( barva) P ( vůně ) P ( spn) P ( prostor) ( ) ( + ) ( + ) ( + ) ()

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 6 Skládání spnů grupa SU() ť teď fundamentální reprezentac představuje spnový stav elektronu tj stav s s = Jak se sečtou dva stavy? Máme opět = D D = D D ( ) ( ) Pro komplkovanější stuac = () () a D D = D D ( ) ( ) = D D = D ( ) ( ) () Zkusíme vkládání částc: nejprve pro Dostáváme trplet Dále pro D tj (4) + (5) D tj pro kdy dostáváme snglet Pro sdruženou representac (6) (7) ( ) D (8) dostáváme (například) dublet pokud nejprve symetrzujeme + (9)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 7 Objemový element na grupě Hledáme (levo)nvarantní n-formu kde n je dmenze grupy Ω = ω ω n () Jeden z postupů je najít n (levo)nvarantní jedna forem Mějme reprezentac grupy na Matce dmenze k k reprezentuje prvek a grupy ( j ) ( j ) k C resp = a d = da () ť B je matce reprezentující pevně daný prvek grupy b Potom máme k R Platí L B () * b L d = L L d = B d B = * * * b b b B B d = d (4) Má tedy matce d jako prvky nvarantní jedna formy Příklad z SU(): α β = α α + β β = β α Potom + d α β dα d β = = = β α d β dα α dα + β d β α d β + β dα d = β dα + α d β α dα + β d β Vezmeme tř nezávslé formy a vytvoříme vnější součn ( α dα β d β ) ( α d β β dα ) ( β dα α d β ) ( α α dα d β + β β d β dα ) ( β dα + α d β ) = dα d β ( β dα + α d β ) + + + = Dferencováním normovací podmínky dostaneme α dα + α dα + β d β + β d β = d β = ( α dα + α dα + β d β ) β (5) (6) (7) (8) a po dosazení do (7)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 8 dα d β β dα + α d β = α α β + dα d β dα = dα d β dα β β V polárních souřadncích α = u + v β = x + y u = cos θ v = snθ cos ψ x = snθ snψ cos ϕ y = snθ snψ snϕ (9) () je dα d β dα = sn θ snψ dθ dψ dϕ () β což po normování dává výsledek ( θ π ψ π a ϕ π sn θ sn ψ dθ dψ dϕ Ω = () π Ponecháme-l jen úhel θ máme po záměně θ θ cosθ Ω = d θ θ π () π Charakter reprezentace V dagonální reprezentac exp Charakter je pak { jθ} exp { jθ} () j j j + m = j k = ( θ ) exp{ mθ} exp{ ( j ) θ} exp{ kθ} = = + = exp j + θ exp j + θ exp{ ( j + ) θ} exp{ jθ} = = exp{ θ} exp θ exp θ sn j + θ sn θ Platí ()

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 9 π cosθ ( θ ) ( θ ) dθ = δ π k j j k () 4 Lorentzova grupa a Dracova rovnce 4 Lorentzova grupa S obvyklým značením ct x G = ( g k ) = x = ( x ) = (4) y z můžeme defnovat skalární součn dvou čtyřrozměrných vektorů jako T k x y = x G y = g x y (4) k Lorentzova transformace je lneární zobrazení které zobrazuje prostoročas sám na sebe a které zachovává skalární součn x x = Λ x x x = Λ x (4) / k / k Podmínka pro nvaranc skalárního součnu je T T T T T ( x) G ( y) x G y x G y G G Λ Λ = Λ Λ = Λ Λ = (44) Použjeme-l zápsu ve složkách můžeme (44) přepsat na ( T k ) l m k gl m k g k Λ = Λ Λ Λ = (45) Jsou-l Λ a Μ Lorentzovy transformace jsou také Λ a Λ Μ Lorentzovy transformace což snadno odvodíme l m r s r s k = l m Λr Λs Λ Λ = k r s Λ Λ k g g g r l m r s l m s k = lm Μ Μ k = r s Λl Λm Μ Μ k = r s Λ Μ Λ Μ k g g g g (46) Lorentzovy transformace tvoří grupu Grupa má čtyř podmnožny charakterzované sgnaturou determnantu a Λ neboť det Λ = Λ Λ = (47) ( j ) Specální Lorentzova grupa je tvořena transformacem s det Λ = a j = sgn Λ = Máme

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 L : det Λ = sgn Λ = I L + + + + L : det Λ = sgn Λ = I L + + s L : det Λ = sgn Λ = I L + s t + L : det Λ = sgn Λ = I L t (48) Specální Lorentzova grupa obsahuje dentckou transformac další podmnožny jsou charakterzovány I s (prostorová nverse) I t (časová nverse) a I st (časoprostorová nverse) defnovaných pomocí vztahů j I x = x I x = x s j I x = x I x = x t ( st ) ( st ) j I x = x I x = x s t j j j (49) Se specální Lorentzovou grupou je spojena grupa komplexních matc druhého řádu s determnantem rovným jedné platí SO( ) SL( C) Z = 4 Grupa SL(C) Čtyřvektoru x přřadíme komplexní matc ˆx vztahem xˆ = x ˆ σ ˆ σ = = ˆ σ = ˆ σ = ˆ σ = takže (4) x + x x x xˆ = (4) x + x x x Platí det xˆ = x x tr { ˆ ˆ x = xσ } (4) Každé dvojc matc { ˆ λ ˆ λ} SL ( C ) lze přřadt Lorentzovu transformac Λ zobrazením = ˆ ˆ = Λ (4) / / xˆ λ xˆ λ + x x Matc ˆλ lze zapsat jako součn hermteovské matce a untární matce ˆ λ ( u ω ) exp ˆ σ u exp ˆ = σ ω (44)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 Důkaz: Zapšme ˆ λ ˆ λ exp( ˆ σ u) + = potom ˆ exp ˆ exp ˆ ˆ σ u λ σ u λ = ˆ exp ˆ ˆ σ u λ = exp ˆ σ ω Jný způsob zápsu ˆ ϕ θ λ = exp n ˆ exp n ˆ ϕ σ θ σ = ϕ ϕ θ θ cosh nϕ σ snh cos + nθ σ sn Protože pro Paulho matce platí ( σ a)( σ b ) = a b + σ ( a b ) ˆ ˆ ˆ můžeme poslední vztah přepsat na ˆ ϕ θ ϕ θ λ = cosh cos nϕ nθ snh sn + ϕ θ ϕ θ ϕ θ n snh cos n cosh sn n n snh sn ˆ ϕ + θ ϕ θ σ + (45) (46) (47) (48) 4 Vlastnost spnorů Přpomeňme Paulho matce (pro úplnost dodejme jednotkovou matc) σ = σ x σ y σ z = = = (49) V trojrozměrném případě je operace nverse provedená dvakrát návratem k původní souřadné soustavě proto u tensorových velčn je a π nejsou ekvvalentní) dvě možnost ˆ ˆ ˆ ˆ P P P P P ˆ = ˆ U trojrozměrných spnorů mohou nastat (rotace o = = ± = = ± (4) Ve čtyřrozměrném prostoru však prostorová nverse mění znaménko pouze tří ( x y z) ze čtyř ( c t x y z ) časoprostorových souřadnc a nekomutuje tedy s rotacem souřadnc které obsahují časovou osu Specálně pro Lorentzovu transformac platí = ( ) ˆ ˆ P L V L ˆ V P ˆ (4)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 Př transformac z vlastní Lorentzovy grupy transformuje se spnor jako = + = + = (4) / / ξ α ξ β ξ ξ γ ξ δ ξ α δ β γ Koefcenty α β γ a δ jsou funkcem úhlů rotace čtyřrozměrné souřadné soustavy Blneární forma ξ Ξ ξ Ξ (4) je nvarantem (částce se spnem nula složená ze dvou částc se spnem /) Je užtečné zavést matc která umožňuje snžovat a zvedat ndexy a tak využívat součtové konvence B g B = g ξ g Bξ ξ g ξb = = = (44) Potom můžeme psát místo (4) ξ Ξ = ξ Ξ = nv (45) V nerelatvstcké teor určuje * * ψ ψ + ψ ψ hustotu pravděpodobnost a je tedy skalární * * velčnou proto musí být spnorová transformace (4) untární ( α = δ β = γ ) V relatvstcké teor je hustota pravděpodobnost časupodobnou složkou čtyřvektoru a podmínka untarty nevznká Proto musíme uvažovat ne jeden spnor ale dvojc spnorů ξ a η transformujících se podle komplexně sdružených representací Lorentzovy grupy ξ podle (4) a η podle / * * / * * * * * * η = α η + β η η = γ η + δ η α δ β γ = (46) Komponenty spnoru který se transformuje podle komplexně sdružené representace Lorentzovy grupy budeme značt tečkou nad velkým písmenem Pro zvedání a snžování ndexů platí tady vztah (44) Působení operátoru prostorové nverse můžeme nyní zapsat jako (volíme representac kde ˆ P = ) nebol ˆ ˆ Pξ = η ɺ Pη ɺ = ξ (47) ˆ ɺ ˆ ɺ Pξ = η Pη = ξ Dvojce bspnorů ( ξ η ) ɺ a ( ) (48) Ξ Η ɺ representuje mmo jné skalární a vektorové velčny Pro skalární velčny (skalár a pseudoskalár) je ɺ ζ = ξ Ξ ˆ + η ɺ Η P ζ = ζ ɺ ζ = ξ Ξ ˆ η ɺ Η Pζ = ζ Pro vektorové velčny (49)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 Vzhledem k relacím Bɺ Bɺ Bɺ ˆ Bɺ ζ = ξ Η + Ξ η P ζ = ζ ɺ B Bɺ Bɺ Bɺ ˆ Bɺ ζ = ξ Η Ξ η Pζ = ζ ɺ B ( ζ ) a a a Tr{ } a Tr{ } ζ = ɺ = σ + σ = ζ σ = ζ B (4) (4) odpovídá první případ čtyřrozměrnému vektoru (s trojrozměrným polárním vektorem) a druhý případ čtyřrozměrnému pseudovektoru (s trojrozměrným axálním vektorem) ( ) = ( ) ˆ ( ) = ( ) Pˆ a a a a P a a a a (4) 44 Lorentzova transformace spnorů Vztahů mez bspnorem ζ a čtyřvektorem transformace Označme a využjeme pro nalezení konkrétního tvaru koefcentů ɺ ɺ α β ξ ζ ζ ɺ ɺ L = ξ = η = ( η η ) ζ = γ δ ɺ ɺ ξ ζ ζ Pro nfntesmální transformac píšeme = L = L = L L / / + / + ξ ξ η η ζ ζ L = + λ ζ = ζ + λ ζ + ζ λ + / Př nfntesmální Lorentzově transformac máme jednak a také δ δ V Tr { ζ } = δ = δ V Tr / a = a a n V = a n / a a a n V a n { σ ζ } { } { } / + a = Tr ζ σ = a + Tr ζ σ λ + λ σ / + a = Tr{ ζ } = a + Tr { ζ ( λ + λ ) } Porovnáním obou zápsů dostaneme S využtím vztahu δ V + λ = λ = σ n n σ n = (4) (44) (45) (46) (47) (48)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 4 můžeme psát pro konečné velkost rychlost L φ exp cosh snh φ φ = σ = σ tanh φ = V Př nfntesmální rotac souřadnc v geometrckém prostoru máme pak / Tr { } / δ θ a = a δ θ n a = a ζ σ n a = a odkud δ θ + λ = λ = n σ Pro konečné rotace potom L exp θ n cos θ ( n) sn θ = σ = + σ (49) (44) (44) (44) 45 Vlnová rovnce pro částce se spnem / - Dracova rovnce Př známém vztahu mez čtyřvektory a spnory můžeme operátoru čtyřmpulsu p ˆ přřadt operátorový spnor pˆ Bɺ které se značením můžeme přepsat na resp pˆ Bɺ Jedné vhodné relatvstcky nvarantní výrazy jsou pak Bɺ pˆ η m pˆ ɺ = ξ ɺ ξ = mη ɺ (44) B B B ξ ηɺ ξ = η = ξ η ɺ ( ˆ ˆ ) ( ˆ ˆ ) p σ + p σ η = mξ p σ p σ ξ = mη (444) (445) Zavedení bspnorů a γ matc je posledním krokem př odvození obvyklého tvaru Dracovy rovnce Se značením přejde (445) na ξ ψ = γ = σ γ = σ η σ σ (446) ( ˆ ) γ pˆ γ p ψ = mψ Zcela kompaktní záps dostaneme po zavedení matc ( ˆ ) (447) p ˆ γ pˆ p m ψ = (448) V souřadncové representac (na chvíl v SI jednotkách)

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 5 p m c ψ = p = γ = + γ x c t = ˆ ˆ ħ = + t ( ˆ ) ˆ ħ ħ ħ γ ħ ψ H ψ H cα m c β kde matce α a β jsou dány vztahy σ α = γ γ = β = γ = σ α α α α δ β α α β β k + k = k + = = (449) (45) 46 Dracova rovnce v elektromagnetckém pol Se čtyřpotencálem Φ Φ = = c c a záměnou (v komutačních relacích vystupuje zobecněný mpulz) oprot volné částc (45) p p e (45) dostáváme Dracovu rovnc ve vnějším elektromagnetckém pol ( ˆ ) γ pˆ e ψ = m cψ (45) kde γ je čtyřvektor matc které mají ve spnorové representac tvar (jsou možné jné representace získané untárním transformacem) σ ( ) γ = γ γ γ = γ = σ (454) a ψ je čtyřkomponentový bspnor V souřadncové representac je pˆ ˆ = ħ = p ħ ħ = ħ ħ (455) x c t c t a Dracova rovnce má tvar c ħ Φ + ( + ) = t ħ (456) γ e γ e m c ψ nebo po přepsání

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 6 kde jsme označl ˆ ( ) ψ ħ = cα pˆ e + β mc + eφˆ ψ (457) t = = γ β α β γ (458) 47 Hesenbergův obraz Přpomeňme s vztah pro časovou změnu operátoru v Hesenbergově obraze d ˆ ˆ ˆ ˆ F = H F F + d t ħ t Zavedeme operátor mechanckého mpulzu ˆ π = p ˆ e r ˆ (459) (46) Výpočet komutátorů ˆ H rˆ ħ cα = a trochu komplkovaněj S využtím vztahu dostaneme Tedy ( ˆ ) e ec ec α ( α ) ˆ H pˆ ħ ħ ħ e r = Φ + α = α + α + α + α = α + α B ( ˆ ) ˆ ˆ e ħ ec ħ H p e r = Φ + α B d rˆ d t = cα d ˆ π = e Φ + e cα B d t (46) (46) (46) (464) (465) Charakter operátoru rychlost dal vznk názvu Ztterbewegung 48 Rovnce kontnuty Dracovu rovnc γ m c c t γ ħ + ħ ψ = (466) γ + = γ γ γ tedy komplexně sdružíme a s využtím vztahů

Mchal Lenc Poznámky ke grupám 465 7 + + γ = γ γ = γ (467) napíšeme jako γ m c c t γ ħ ħ ψ (468) * ɶ + ɶ = Rovnc (468) transponujeme na (dferencální operátory působí doleva) ψ + γ m c c t γ ħ + ħ = (469) + a po zavedení Dracova sdružení ψ = ψ γ s využtím antkomutačních relací γ matc máme ψ γ m c c t γ ħ + ħ + = (47) S použtím symbolů = γ můžeme (466) a (47) zapsat jako a a ( pˆ m c) ψ ψ ( pˆ m c) = + = (47) Vynásobení první rovnce v (47) zleva ψ a druhé rovnce zprava ψ dává výrazy jejchž sečtením dostáváme rovnc kontnuty j x k k k k = j = ψ γ ψ (47) Časupodobná komponenta je = = > j ψ γ ψ ψ + ψ