lede 2011 Emigrace lékařů je zbytečá Pavel Kolář: Emigrace lékařů je zbytečá Petr Piťha: Aežka Přemyslova 800 let od arozeí Marti Slaý: Státí rozpočet a rok 2011 Václav Klaus: Sto let od arozeí George Stiglera Opletalova 37 110 00 Praha 1 Tel./fax: 222 814 666 e-mail: cep@cepi.cz www.cepi.cz CEP Newsletter Cetra pro ekoomiku a politiku Registrace MK ČR E 11024 V Česku graduje až hysterie kolem odchodu lékařů z českých emocic. V agresiví kampai Lékařského odborového klubu, který převzal iiciativu za mladé lékaře, zaiká původí důvod espokojeosti. Tím byla saha změit a stabilizovat chaotický systém postgraduálí přípravy (je za posledích pět let se způsob atestací změil třikrát) a teprve v druhé řadě to byla espokojeost s ízkými platy. Vyšší odměa za práci požadovaá sdružeím mladých lékařů byla odvozea z ěmecké tabulky a vztahem k průměré mzdě, která začíá a 1,2 ásobku. Požadavky tak začíaly a úrovi 28 tisíc koru. Militatí kampaň Převzetím kampaě Lékařským odborovým klubem se způsob požadavků dostal do esmyslé roviy hrozby odchodu lékařů z emocic, došlo k upředostňováí platových ároků před rekostrukcí a stabilizací postgraduálího systému vzděláváí a odbory začaly ve svých požadavcích a mzdu trvat a zcela ereálém základu ve výši 35 až 75 tisíc koru. Kampaň se stala militatí, začalo se používat často zkresleých a epravdivých iformací. Po republice začala jezdit saitka s pohřebím vozem, který má vyvolávat strach z omezeí zdravotí péče. V kotextu s řešeím situace se začalo itezivě diskutovat o rezervách. Ty jsou Pavel Kolář předosta kliiky rehabilitace ve fakultí emocici Motol, proděka II. lékařské fakulty UK V Česku graduje až hysterie kolem odchodu lékařů z českých emocic. tečém a adměrém počtu ambulatích specialistů, či v edostatečém vstupu privátích fiací do zdravotího systému. Hrozící odchod lékařů však otevřel daleko důležitější rezervy/otázky, o kterých již Lékařský odborový klub tolik ehovoří. Potřebujeme skutečě tolik medicíy, kterou v současé době dispoujeme? Bude to velký problém, 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 spatřováy v chybé orgaizaci péče, resp. v její špaté koordiaci, v chybě řízeých emocicích, v přebujelých službách, v adměrých požadavcích a přístrojové a persoálí vybaveí jedotlivých pracovišť, ve zbykdyž aši medicíu omezíme? V Lotyšsku díky půjčce MMF a jejímu diktátu skočilo 35 emocic z 59 a žádý pohřebí vůz doprovázející saitku ebyl potřeba. Jak je tomu u ás? Výdaje a zdravotictví vzrostly od roku 1990 expoeciálě. Z toho byla převážá část prostředků použita a ivestice. V oblasti poskytováí zdravotí péče vzikl obrovský árůst spotřeby léků. Vzikla řada ových kardiochirurgií, spodylochirurgií, eurochi rurgií, ortopedií, ceter bolesti apod., vše ad rámec již existujících tradičích spe cializovaých pracovišť. Došlo ke začému avýšeí růzého spektra léčebých výkoů, z ichž ěkteré jsou ve svých výsledcích velmi diskutabilí a ěkteré jsou spíše v roviě experimetu. Zdravotí šíleství Další otázky vzikají v souvislosti s ovými pracovišti, která vedle vysokých ivestičích a fiačích ároků a provoz potřebují samozřejmě odpovídající obrat pacietů. ledový GRAF CEPU Doktorů je dost počet lékařů a 1000 obyvatel, 2007 Japosko Polsko USA Britáie Maďarsko SRN ČR Prame: OECD Health Data, 2009 s
NEWSLETTER lede / 2011 Kde se ti oví pacieti ajedou vzali? Současý problém tkví v tom, že i kdyby vzikla další pracoviště, tak se pacieti opět ajdou, protože to, co se ormálě léčilo acylpyriem, klidem či cvičeím, ebo si s tím prostě pomohl orgaismus sám, je řešeo sofistikovaou diagostikou (často ivaziví) a zbytečě komplikovaou léčbou. Běžá bolest se stává důvodem k léčeí a u běžých problémů, se kterými bychom dříve k lékaři ai ešli, slýcháme o potecioálích velmi závažých důsledcích. Někdy stačí při bolesti je moderě vyšetřit, postrašit a abídout řešeí, které laik bohužel často edokáže dostatečě vyhodotit. Z druhé stray jsou idikováy růzé velmi specializovaé ákladé výkoy, u kterých eí zvažováa ásledá kvalita života a je diskutabilí jejich smysl. Strach pacietů vyvolaý ze stray odboríků se tak stává zdůvoděím utosti daého léčebého postupu a také velmi výhodým obchodím artiklem. Nutou redukcí zbytečé medicíy pohřebí vůz potřebovat ebudeme. Vraťme se do edávé miulosti. Je z prodeje vakcíy proti prasečí chřipce vydělaly farmaceutické firmy až sedm miliard dolarů. Co je platé, že šéf zdravotí sekce Rady Evropy Wolfgag Wodarg po skočeí celé velmi drahé hysterie kolem prasečí chřipky prohlásil: Byl to podvod. Je to jede z ejvětších zdravotích skadálů století. Polsko se odmítlo této byzysově motivovaé propagadě postaveé a strachu podřídit a vakcíu ekoupilo, aopak Britáie za vakcíy proti prasečí chřipce vydala až jedu miliardu liber. Ještě horší to bylo v letech 1995 1997 s emocí šíleých krav v Britáii. Od odboríků přišla zpráva, že se může akazit až deset milióů Britů, a v této souvislosti byly povražděy desetitisíce krav. V roce 2003 měla prý epidemie Sars 25procetí šaci usmrtit milioy lidí. Divme Graf 1: Výdaje a zdravotictví v ČR 350 300 250 200 150 100 50 0 výdaje a zdravotictví, 1990 2009, v mld Kč 1990 1995 2000 2005 2008 2009 Prame: MZ, ČSÚ, ÚZIS ČR se, ale ezemřel ikdo. V roce 2006 ásledovalo stejé šíleství s ptačí chřipkou. V obdobých příkladech bychom mohli pokračovat. Moderí medicía Nicméě by bylo velkým zjedodušeím všem těmto tredům připsat pouze úmysl. Implicitě je v ich zahruta i další příčia, a tou je vývoj současé medicíy. Moderí medicía se díky ovým techologiím hodě změila. Zredukovalo se v í empirické věděí a stále více převládá pojetí medicíy jako aplikovaé vědy bez respektu k idividuálím biologickým, psychologickým a sociálím aspektům. Její současý vývoj charakterizuje také to, že v í převažuje epoměr mezi obrovským možstvím dílčích pozatků a jedé straě a mezi vázoucím budováím teorií, které umožňují jejich efektiví itegraci do systému a straě druhé. Taková rozsáhlá základa dílčích pozatků lépe slouží úzce specializovaému odboríkovi a jediý aspekt. Superspecializace je určitě utá, ale je třeba si uvědomit, že má své zásadí důsledky. Přiáší omezeost vědomostí v celém oboru, úik představy o člověku jako celku a tím abízí sice složitá, ale v rámci systému paradoxě ěkdy zcela zjedodušeá řešeí. Z léčeí se tak stává je léčebá techika. Teto tred bohužel kopíruje výuka. Vyučující profesoři jsou často více specializovaí vědci ež pedagogové. Studet se tak dozví více o mechaismech vziku vzruchu a buěčé membráě ežli o působeí chroické bolesti a tělesé, psychické, behaviorálí a sociálí procesy. V kotextu možých rezerv ve zdravotictví je třeba zmíit ještě jede důležitý problém. S rostoucí úroví akutí medicíy se zvýšil počet trvale poškozeých. Současá medicía tedy musí kromě vysoce ivestovaé akutí léčby zajistit také cíleé ivestice do istitucí, schopých dlouhodobě řešit ásledky (hadicap). Musí omezit rozsah s imi spojeých změ ovika psychických, behaviorálích a sociálích a ezbytě utou míru a vytvořit hodoté alterativí formy těchto procesů v ových životích podmíkách. Medicía tak musí sloužit eje léčebému, ale i ásledému procesu, který umoží, aby se hadicapovaý člověk mohl dostat ke své rodiě a do zaměstáí, a místo toho, aby zůstal zcela zbytečě defiitivě a lůžku pro dlouhodobě emocé, či a lůžku sociálím ebo mu byl vypláce ivalidí důchod bez alterativí možosti zaměstáí. To, že se to evyplácí, jsme ještě dostatečě epochopili. Jsem přesvědče, že utou redukcí zbytečé medicíy pohřebí vůz potřebovat ebudeme. Na druhou strau bych byl také erad, aby se ecitlivou kampaí z diskuze vytratily ěkteré z oprávěých požadavků lékařů a lékaři eztratili své postaveí u veřejosti. Platí totiž, že vztah vzájemé důvěry lékaře a pacieta je základím předpokladem úspěšé léčby. CEP abízí sborík č. 86/2010 Fotovoltaika a růst ce elektřiy, do ěhož přispěli Marti Kocourek, Ja Světlík, Josef Fiřt, Pavel Drobil, Vladimír Tomšík, Pavel Bém, Petr Mach, Miroslav Zajíček, Karel Zema, Pavel Páral, Pavel Kohout, Luboš Smrčka, Tomáš Muzi, Lukáš Kovada, Lubomír Lízal, Jiří Hazlíček, Tomáš Ehler, Vojtěch Matějček, Jiří Svoboda a Zuzaa Kubátová. Editorem je Marek Loužek. Předmluvu apsal prezidet Václav Klaus. Cea: 70 Kč, 140 stra. objedávky a www.cepi.cz 2
Nepřehlédutelým vý ročím letošího roku je osmisté výročí arozeí Aežky Přemyslovy. Narodila se v Praze jako posledí z devíti dětí druhého maželství Přemysla Otakara I. Její matkou byla Kostacie, sestra uherského krále Odřeje II. Podle tehdejšího zvyku dostala Aežka dvojí vzděláí. V klášterech zalosti literí a rukodělé, a dvorech průpravu společeskou a zalosti geealogické. Jako královská dcera byla osudem odsouzea, že bude hrát roli ve sňatkové politice svého otce. Už tříletá byla zasoubea se stejě starým syem slezského kížete Jidřicha Bradatého a vychováváa proto v Třebici v Polsku. Soubeec zemřel asi šestiletý a záškrt. Po dvou letech velmi utěšeého a příosého pobytu v premostrátském klášteře v Doksaech byla zasoubea syu císaře Friedricha II. Jidřichovi a vychováváa ve Vídi a dvoře Babeberků. Tyto zásuby byly zrušey. Důvodem bylo odmítutí smlouvy soubecem. Mladík NEWSLETTER lede / 2011 Aežka Přemyslova 800 let od arozeí Petr Piťha profesor filozofie a bývalý miistr školství bez valé vůle se tehdy stal ástrojem politických odpůrců svého otce. Aežka se vrátila do Prahy a byla opět volou kartou v ruce obratého politického hráče. Zájem pražského dvora se obrátil do Aglie a živě se jedalo o sňatku s Jidřichem III. Aglickým. To by ovšem vážě ohrozilo pozici císaře Friedricha. Čelil tomu způsobem tehdy běžým, pro ás dosti bizarím. Protože právě ovdověl, ucházel se o Aežku sám. Že ji před časem ešlechetě odmítl jeho vlastí sy, mu evadilo. V době těchto jedáí zemřel Aežči otec a astoupil její bratr, Václav I. Klášterí život Zatímco vzikají a zase se hroutí všechy uvedeé politické pláy, Aežka sama takřka přímočaře dospívá k vlastímu řešeí. Od dětství byla zaujata duchovím životem klášterů a zájmem o potřebé. Ispirovala ji i čiost jejích příbuzých, její vychovatelky v Třebici, sv. Hedviky (její vlastí tety) a později sv. Alžběty Duryňské, sestřeice abízíme CEP abízí sborík Ja Kalví 500 let od arozeí, do ěhož přispěli Jakub Troja, Miloslav Bedář, Staislav Přibyl, Marek Loužek (editor sboríku), Paul Johso, Robert Hart, Tomáš Eva, Pavel Keřkovský, Pavel Kohout a Roma Míčka. V přílohách jsou úryvky z díla Jaa Kalvía výňatek z Istitucí učeí křesťaského ábožeství (1536) a kapitola z Malého pojedáí o večeři Páě. Předmluvu apsal prezidet Václav Klaus. Cea: 70 Kč, 142 stra. z matčiy stray. Ostatě i její matka měla silý sociálí cit. Ve Vídi byla ovlivěa myšlekami tehdy zcela ového řádu sv. Fratiška z Assisi. Straila se přepychu dvora a avštěvovala chudiu ve městě. Práce mezi ejchudšími v Praze ji akoec přivedla k rozhodutí založit špitál a klášter a zasvětit svůj život péči o emocé. V cestě k provedeí tohoto životího pláu ovšem stál politický zájem státu. Aežka situaci řešila s diplomatickou prozíravostí. O vstupu do kláštera iformovala papeže a vyžádala si ochrau pro své rozhodutí. Císař emohl být uraže odmítutím, protože Aežka podala svou ruku Kristu, Králi králů, z jehož milosti byl císař císařem. I když se jeho pláy zhatily, poslal do Prahy vcelku přátelský pozdrav a Aežce ceé dary pro její klášterí život. O svatoduších svátcích roku 1234 vstoupila Aežka Přemyslova do řádu a zavřela se za í bráa dosud rozestavěého kláštera, u ěhož fugoval špitál. De obláčky byl okázale oslave a událost, které se zúčastilo velké možství biskupů, prelátů a předích šlechticů, se stala evropskou sezací. V té době odcházelo jistě moho čleů Cetrum pro ekoomiku a politiku abízí sborík číslo 31/2004 Vztah církví a státu, do ěhož přispěli Pavel Do stál, Domi ik Du ka, Jiří Hauš, Marek Loužek, Rudolf Bubik, Miro slava Něm cová, Stai slav Přibyl, Ji dřich Dejmek, Jaa Řepová a Robert Ja Hřebíček. Do příloh je zařazea mimo jié e ratifikovaá smlouva mezi ČR a Sva tým stolcem a výhrady prezideta ke smlouvě s Vati káem. Předmluvu ke sboríku apsal prezidet Václav Klaus. Cea 70 Kč, 154 stra. objedávky a www.cepi.cz, tel. 222 814 666, e-mail: cep@cepi.cz paovických rodů do ústraí kláštera, ale bývaly to buď královy vdovy ebo dcery, pro ěž se ealezl vhodý rovoceý parter. V tomto případě šlo o odmítutí ejvyšší možé světské pozice. Navíc zapůsobila slavost i svým vějším projevem. Aežka totiž vyšla z hradu v královsky hoosém průvodu oděa jako priceza evěsta. Za pár hodi uviděli ji svědkové slavostího aktu oblečeou do režého pytloviového roucha s čerým závojem. Legedy i kroiky to popisují silými slovy. Radikálost odmítutí kozumího stylu života, které Aežka učiila, působí silě dodes. Aežka prožila v klášteře 48 let, tj. více ež dvě třetiy života. V době Aežčiě to byl život aplěý prací a střídmostí blízké ouzi, s důmyslým rozvržeím času čleěým a pracoví asazeí, oddech s vysokou kulturí áplí (modlitba a četba) a úvahy zahrující moderě řečeo autoevaluaci a psychickou hygieu, pláováí a hodoceí výsledků. Pro ás děsivá soustavost přiášela klid a pracoví výsledky, o ichž se ám ai esí. Zároveň přiášel cyklus liturgického roku klidou liii promělivých slavostí a svátků, takže život vůbec es 3
NEWSLETTER lede / 2011 byl ai jedotvárý ai málo aplěý událostmi. Boj o ideál Aežka zala z dětství chod kláštera a toto vše věděla. Věděla i to, že klášter ikdy eí úplě odděle od vějšího děí a přes veškerou sahu o zachováí vitřího klidu je strhává do dějiého proudu. Co emohla předvídat, byla dramatičost událostí, jichž se později zúčastila. Aežku v jejím ejvlastějším duchovím životě čekalo velké překvapeí a těžký zápas. Do jejího kláštera po ějakém čase přišly také sestry z Assisi. Od těch se dozvěděla, že zakladatelka žeské větve fratiškáů, sv. Klára, vede marý zápas o povoleí původí Fratiškovy řehole, kterou papež pro ereálé pojetí chudoby zakázal, a sestrám vutil řeholi změěou. Když Aežka vstupovala do kláštera, zala je tu. Ihed pochopila sílu původího ideálu a dvacet let o ěj zápasila. Z té doby se ám zachovaly čtyři listy sv. Kláry, s íž byla v živém styku. Z korespodece s Římem pak pozáváme Aežči politický rozhled a diplomatickou zdatost, se kterou dovedla využít své hlaví síly vlivu a co mohla sama udělat, aby se jí přiblížila v praxi, ovšem postupovala striktě. Klášter původě kocipovala jako bohatý s tím, že statky budou zajišťovat chod špitálu. Špitál oddělila, veškerý majetek a ěj převedla a založila samostatý rytířsko-špitálí řád křižovíků s červeou hvězdou, čiý dodes. Teto řád s jejím přispěím a podle jejích itecí vytvořil v českém království prví uceleou síť sociálí péče (jedeáct velkých špitálů a a dvě stě meších staic). Aežka jako aktér českých ději Aežka byla ejvlivějším rádcem svého bratra Václava I. Upozorila apř. a utost společého vystoupeí evropských států proti tatarské expazi. Po áhlém zmizeí Tatarů od obležeé Olomouce byla všeobecě přijata za ejmocější přímluvkyi a ochrákyi země. Sjedala smír mezi Václavem I. a jeho syem Přemyslem Otakarem II., čímž ukočila víc ež dvouletou občaskou válku. Varovala Přemysla Otakara II. před tažeím do Rakous a po tragédii a Moravském poli usilovala popsatelé bídy způsobeé dracováím za braiborské okupace, eúrodou, živelými pohromami a ásledým hladomorem byla jediým, kdo reprezetoval kotiuitu rodu. Byla ekoruovaou královou. Zemřela vysíleím a hladem 2. 3. 1282 s adějeplým odkazem a rtech. Naše země epotřebuje ajít Aežči hrob, ale pozvedout její odkaz. Při jejím pohřbu ikdo epochyboval o Aežčiě svatosti. Sahy o svatořečeí opakovaě zhatily válečé události a moceské tahaice v Evropě. V Čechách byla vždy ctěa a jakoby vystupovala, kdykoli árodí situace byla skoro bezadějá (Bílá Hora, březe 1939, heydrichiáda, srpe 1968). Ztráta jejího těla přeeseého ze záplavami ohrožeého kláštera (zřejmě arychlo a ezámo kam) byla považováa za tragickou a později vziklo proroctví, že alezeí jejího hrobu otevře dobu pokoje, hojosti a svobody. Teprve papež Ja Pavel II. kaoizoval Aežku Pře- českého krále. o ávrat vězěého kralevice Newsletter_cep_0111.qxd:ewsletter cep 21.12.2010 15:50 myslovu Stráka jako 1 gesto podpory Vydobýt původí řeholi se Václava II. a dopomohla jeho Desetiletí duchoví obrody Aežce epodařilo. Ve všem, matce k útěku. V době e- ároda vyhlášeé kardiálem F. Tomáškem. Vel koryse založeá akce se rozrůstala v široké hutí protestů proti Husákovu reálému socialismu. Ke kaoizaci došlo 12. listopadu 1989, ikoli v áhodé časové koicideci, ale v přímé věcé souvislosti s listopadovými událostmi. Aežka Pře myslova se tak provždy stala aktérem pádu komuistické diktatury. Světlá postava velké Přemyslovy je poěkud edoceěým árodím symbolem a utí, či spíše zve k zamyšleí. Jaké otázky ám klade? Je možé budovat stát a emít ideál? Je možé mít ideál, ale edbat a ěj? Kam to vždy zovu přivede politická elita, když ztratí zalost všedích lidí a adřadí se? Jak může obstát stát vitřě roz polceý a ejedotý? K čemu je moceská síla bez kulturí dimeze? Je možá státí samostatost bez vlastího ázoru, bez árodí hrdosti a prestiže získaé prací, vědeckým, hospodářským a kulturím příosem? Je možé spokojeě žít v doktríě, která hlásá osobí zájem a prvém místě a vede k drzému sobectví? Naše země epotřebuje ajít Aežči hrob, ale pozvedout její odkaz. Nakladatelství C. H. Beck JIŘÍ ŠPALEK Veřejé statky Teorie a experimet Brožovaé obj. č. BEK 35 ISBN 978-80-7400-353-0 Publikaci lze objedat s 5% slevou v e-shopu a adrese www.beck.cz, ebo písemě a adrese: Nakladatelství C. H. Beck, Řezická 17, 110 00 Praha 1, tel.: 225 993 959, fax: 225 993 920, e-mail: beck@beck.cz Klasická teorie veřejých statků Optimálí produkce čistého veřejého statku Alterativí mechaismy produkce veřejých statků Charita jako veřejý statek Teorie klubů a klubové statky Experimetálí ekoomie, experimety s veřejými statky Alterativí mechaismy soukromého přispíváí a charitu Případová studie: Podoba a výsledky výukového experimetu s veřejými statky Přílohy: Istrukce pro experimet, Vybraé modely teorie her Literatura Jmeý a věcý rejstřík 4
Státí rozpočet a rok 2011 NEWSLETTER lede / 2011 Státí rozpočet je v Poslaecké sěmově kocem roku tradičím tahákem a jako zásadí ekoomický záko v sobě ztělesňuje jede z ústředích sporých bodů mezi vládou a opozicí. Schvalováí toho letošího bude avíc spojováo s chytlavým pojmem škrtů a protestům proti im. Spíše ež rozpočet škrtů by však měl dostat přídomek rozpočet udržovací udržuje špatou strukturu a stále čeká a uté změy. Připomeňme, že rozpočet a rok 2011 byl sestave s příjmy 1044 mld Kč, výdaji 1179 mld a schodkem 135 mld Oproti schváleému rozpočtu a rok 2010 má pláovaé příjmy vyšší o 21,8 mld (2,1 %), výdaje poprvé poklesou o 5,9 mld ( 0,5 %). Vývoj deficitu avazuje a sižující se tred astaveý v miulém roce, přesto je třetím ejvyšším v historii. Kumulovaý dluh za roky 2009 2011 bude atakovat děsivých 500 mld. Schváleý schodek 135 mld by měl představovat 4,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočet drží před více jak dvěma lety schváleý Středědobý výdajový rámec. Vláda přijatými úsporými opatřeími dosáhla sížeí deficitu o 30 mld (sížeím platů státích zaměstaců, úpravou porodého, sociálího příplatku, zdaěím stavebího spořeí, změami v emoceském pojištěí, atd.). Bez ich by deficit převyšoval schodek schváleý a rok 2010. Nižší schodek (je) díky škrtům Celkové pláovaé příjmy (1044 mld) mají strukturu: daňové příjmy 532 mld, pojisté a sociálí zabezpečeí 373 mld (z toho pojisté a důchodové poj. 332 mld). Nedaňové příjmy a trasfery (139 mld) jsou z drtivé části Marti Slaý poradce prezideta republiky tvořey příjmy z rozpočtu EU ve výši 117 mld tedy jedé desetiy celkových výdajů, při odvodech ve výši 35 mld. Složeá daňová kvóta by měla mírě klesout a 35,3 %, avšak při zvýšeí celkového daňového ikasa je pokles způsobe očekávaým růstem HDP. S ohledem a jeho adsazeí se dá očekávat spíše mírá změa směrem ahoru. Pro srováí, teto ukazatel je za průměr EU, kde dosahuje hodoty kolem 39 %. Spíše ež rozpočet škrtů by měl dostat přídomek rozpočet udržovací udržuje špatou strukturu a stále čeká a uté změy. V souvislosti s ohlašovaými reformami je užitečý bližší pohled a výdajovou strau. To, že pokles schodku byl způsobe pouhými škrty s miimálí ámahou a ikoli systémovými změami, potvrzuje rozpočtová bilace i odvětvové čleěí výdajů. Pokles celkových výdajů o 5,9 mld oproti miulému roku je způsobe poklesem kapitálových výdajů o 10,9 mld. Zatímco běžé výdaje, které by právě měly poklesout, arůstají o 5 mld. Z odvětvového čleěí ejvíce poklesou výdaje a dopravu o 29 mld a 57,4 mld koru a a bezpečost a pořádek o 7,5 mld a 36,8 mld. Vypovídací hodotu má i údaj, že až jeda čtvrtia běžých výdajů jde a čiost vlastích úřadů. Je pozitiví, že tyto provozí výdaje meziročě poklesly. Nejdyamičtější položkou se v posledích letech staly výdaje a obsluhu dluhu. V roce 2011 úroky arostou a 74,1 mld (o 10,4 mld respektive 16 % oproti roku 2010) a pro srováí představují apř. 60 % výdajů a školství. Ačkoliv se v souvislosti s úroky hovoří o určitém rozpočtovém polštáři, je zjevé, že vývoj dluhové služby je a deších turbuletích fiačích trzích těžko předvídatelý a bylo by milým překvapeím, pokud by alespoň ějaká část určeá a úroky byla akoec připsáa a vrub ižšího schodku. Nadsazeý výhled ekoomiky Velmi podstatým východiskem pro rozpočet je odhad ekoomického vývoje. Ač elze předpokládat situaci z roku 2009, kdy vláda edokázala zareagovat a masiví změu tredu ve vývoji aší a světové ekoomiky, je i teto rozpočet postave a adsazeém ekoomickém výhledu. To potvrzuje eje srováí s ostatími aalytickými istitucemi, ale i posledí makroekoomickou predikcí samotého Miisterstva fiací (MF). Ta vidí růst reálého HDP v roce 2011 místo rozpočtovaých 2,3 % je abízíme o 2,0 %. MF rověž sížilo odhad růstu omiálího HDP (který má především vazbu a daňové výběry) z 3,7 % a 3,4 %. To vytváří lepší situaci v příjmech státího rozpočtu. I teto rozpočet je postave a adsazeém ekoomickém výhledu. Otázkou rověž je, jak se projeví egativí dopad schváleých škrtů. Dle ejovější predikce spotřeba vlády má klesout o 4,5 %, což je o 3,6 p.b. více, ež předpokládá schváleý rozpočet. Teto restriktiví účiek rozpočtové politiky má být z velké části kompezová eje výrazě rostoucí spotřebou domácostí, ale zejméa zlepšujícím se zahraičím obchodem, tedy rostoucí evropskou, zejméa ěmeckou, ekoomikou. Posledí odhady však i zde dávají určité pochybosti. Rověž ostatí makroekoomické idikátory, a ichž rozpočet stojí, jsou až příliš optimistické. CEP abízí kížku Au to ři CEPu o euru, do íž přispěli Václav Klaus, Mi roslav Si ger, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Jiří Weigl, Staislava Jaáčková, Petr Mach, Ja Skopeček, Wilhelm Hakel a Richard Ebelig. Předmluvu apsal prezidet Václav Klaus. Úvod apsal editor Marti Slaý. Kížka by eměla chybět v kihově žádého ekooma zajímajícího se o krizi eurozóy. Cea: 130 Kč, 135 stra. objedávky a www.cepi.cz s 5
NEWSLETTER lede / 2011 Nelze vyloučit, že v průběhu roku budou muset být učiěa další úsporá opatřeí k udržeí schváleého schodku. Z příjmů jsou adsazeým vývojem ekoomiky ejvíce ohrožeé příjmy z DPH. Ty úzce závisí a tom, jak se vyvíjí spotřeba domácostí i spotřeba vlády. Právě tyto dvě složky agregátí poptávky jsou však ejvíce adsazeé, což azačuje i zhoršeí odhadu MF. Rozpočet apříklad počítá s růstem spotřeby domácostí o 2 %, ejověji ale již o 1,5 %. A i to je podmíěo předpokladem pokračujícího emalého zadlužováí domácostí. Rověž se jako adsazeý jeví očekávaý výběr pojistého a sociálí zabezpečeí, jakož ejvýzamější složky příjmové stray rozpočtu (40 % bez příjmů z EU). Te souvisí s vývojem objemu mezd a platů v ekoomice, který slouží jako vyměřovací základ. I zde aktuálí odhad počítá s růstem v roce 2011 o 0,4 procetího bodu ižším. Rostoucí madatorí výdaje Kritickou strukturu rozpočtu asi ejlépe vystihuje pohled a madatorí, tedy (zákoem) povié, výdaje. Ve srováí se schváleým rozpočtem a rok 2010 dochází k dalšímu avýšeí podílu madatorích výdajů a celkových výdajích rozpočtu o 2,7 p.b. a 57,8 %. Ve srováí s rokem 2007 to představuje árůst o téměř 7 p.b. Teto tred je zapříčiě eje pokračujícím absolutím árůstem madatorích výdajů (z 653 mld v roce 2010 a 681 mld, způsobe zejméa valorizací důchodů), ale i poklesem ostatích výdajů emadatorí povahy. Zohledíme-li ještě další tzv. kvazi-madatorí výdaje, dosáheme a více jak 80 % rozpočtu. To ebezpečě zužuje prostor pro jakoukoli vládí reakci a ekoomický vývoj. Zastavme se ještě krátce u často diskutovaých výdajů a vědu a výzkum. Jejich pokles je miimálí (o 0,5 mld), způsobe zejméa poklesem tohoto titulu v kapitole Miisterstva průmyslu a obchodu, poklesem prostředků z EU. Naopak v kapitole Miisterstva školství dochází k árůst o 1,4 mld, mírý je pokles u Akademie věd ČR. Potřeba skutečých reforem Je zřejmé, že Nečasova vláda s ohledem a časovou tíseň měla malý prostor pro výrazější a systémové sížeí výdajů. Fischerova aopak málo podpory či odvahy před svým kocem (i rozpočtová situace je podstatý důvod, proč potřebujeme koečě silou vládu). Na druhou strau třeba dodat, že současá vláda při hledáí úspor zvolila spíše jedoduché škrty, ež opatřeí promyšleá a avázaá a (sad již) chystaé reformy. Navzdory poklesu schodku oproti roku 2010 eí současý rozpočet lepší, v ěkterých parametrech je dokoce horší, ež je te loňský. Nižší schodek je při rostoucích sociálích výdajích způsobe poklesem běžých výdajů a vyšším očekávaým daňovým výběrem. Celkově je rozpočet postave a příliš optimistickém vývoji ekoomiky, což může zameat ebezpečí, že dojde k dodatečým výpadkům příjmů rozpočtu, a tím tlaku a opětové škrty. Rozpočet více ež dobře odráží aakumulovaé strukturálí problémy a je potvrzuje utost zásadích změ zejméa u madatorích složek. Přetrvávají ale i další problémy. Reformu epotřebuje je výdajová straa, ale i celý rozpočtový proces, včetě komplexího předkládacího materiálu se všemi přílohami. Neí to zrova víkedové čteí. Vláda si staovila cíl mít deficit rozpočtu k HDP v roce 2013 pod úroví 3 %, s vizí vyrovaého rozpočtu v roce 2016. Bez zásadích kocepčích změ jde o ereálý termí. Navzdory mediálě chytlavým výrokům o hloubce škrtů jsou je slabým odvarem rozpočtových opatřeí Klausovy vlády z druhé poloviy 90. let i opatřeí většiy okolích zemí deška. Úroveň vládího dluhu k HDP ke koci roku 2011 dosáhe přes 42 %, eboli 1600 mld koru. Vláda si staovila cíl mít deficit rozpočtu k HDP v roce 2013 pod úroví 3 %, s vizí vyrovaého rozpočtu v roce 2016. Bez zásadích kocepčích změ jde o ereálý termí. Věřme, že čekáí a ě ebude čekáím a Godota. abízíme CEP abízí sborík č. 62/2007 Maas trichtská smlouva pat áct let poté, do ěhož přispěli Hyek Fajmo, Ja Kohout, Petr Fiala, Ivo Šlosarčík, Václav Klaus, Mi rek Topoláek, Petr Robejšek, Chris top her Booker, Petr Mach, Tomáš Bři chá ček, Lukáš Petřík a Marek Loužek (edi tor sboríku). Před mluvu k publikaci apsal prezidet Václav Klaus. Cea: 70 Kč, 130 stra. CEP abízí sborík č. 84/2010 Vzik EFTA padesát let poté, do ěhož přispěli Hyek Fajmo, Pavel Hát, Petr Adriá, Petr Mach, Victoria Curzo Price, Ja Skopeček, Jes Eikaas, Marti Erva, Tomáš Muzi a Lukáš Kovada. V příloze je smlouva o založeí Evropského sdružeí volého obchodu. Editorem sboríku je Marek Loužek. Předmluvu apsal prezidet Václav Klaus. Cea: 70 Kč, 165 stra. objedávky a www.cepi.cz, tel. 222 814 666, e-mail: cep@cepi.cz 6
CEP uspořádal ve středu 8. prosice 2010 semiář, a ěmž vystoupil s předáškou emerití spolupracovík Istitutu pro veřejé záležitosti z Melboure a profesor James Cook Uiversity z Towsville, Austrálie, Robert (Bob) Carter. Akci moderoval prezidet Václav Klaus, který recezoval Carterovu kihu Climate: The Couter Cosesus (Stacey Iteratioal, 2010). Bob Carter abídl alterativí pohled a klimatické změy, který zdůrazňuje přípravu a přizpůsobeí se změám, které se odehrávají. To je zásadě odlišé od důrazu kladeého západími politiky a zmírěí globálího oteplováí omezováím emisí oxidu uhličitého. Odůvoděí pro výběr mezi politikami zmírňováí klimatických změ ebo adaptace musí spočívat v aalýze vědeckých důkazů o klimatických změách. Veřejá debata o ebezpečém, údajě lidmi způsobeém globálím oteplováí je zavádějící ve dvou věcech. Za prvé, esprávostí měřeí historické teploty, které jsou užíváy při rekostrukci statistiky průměré globálí teploty. A za druhé, zájmy lobbistů a médií, díky imž ZPRÁVa Ze SEMINÁŘE Climate Hazard Adaptatio is the Key vzikají ešťasté emoce mezi skupiami osob, které jsou zobrazováy jako klimatičtí alarmisté ebo popírači. Ve skutečosti velká většia vědců espadá ai do jedé z těchto škatulek a zastává vyvážeý ázor a složité téma klimatických změ. Všichi kompetetí vědci akceptují, že globálí klima se vždy měilo a bude měit, že lidské aktivity (e je emise oxidu uhličitého) určitě ovlivňují lokálí klima a do určité míry mohou ovlivňovat globálí klima, a že oxid uhličitý je mírý skleíkový ply. Skutečá vědecká debata eprobíhá o žádé z těchto věcí, ale spíše o výzamu a velikosti globálího lidského účiku a jeho pravděpodobém výzamu v kotextu přírodích klimatických změ. Teplotí zázamy ačrtávají je přibližou historii průměré globálí teploty za uplyulých 150 let. Přesý odhad průměré globálí teploty udávají satelití zázamy, které však existují je od roku 1979. Druhý spolehlivý zdroj průměré globálí teploty představují radiosody, které sahají až do roku 1958. Oba tyto spolehlivé zázamy eazačují žádé výzamé oteplováí. Mometálě abízíme CEP abízí sborík č. 85/2010 Triaoská smlouva devadesát let poté, do ěhož přispěli Jidřich Dejmek, Ja Koukal, Jiří Němec, Štefa Šutaj, Jiří Weigl, Oskar Krejčí, Igác Romsics, Eva Irmaová, Ja Sechter a Marti Ehl. V přílohách ajde čteář mírové smlouvy s Maďarskem. Editory sboríku jsou Marek Loužek a Jidřich Dejmek. Předmluvu apsal prezidet Václav Klaus. Cea: 100 Kč, 198 stra. objedávky a www.cepi.cz, tel. 222 814 666, e-mail: cep@cepi.cz 7 NEWSLETTER lede / 2011 klidé sluce a edostatek oteplováí v posledích deseti letech azačují, že ejvětším klimatickým ebezpečím příštích desetiletí by mohlo být ochlazováí. Změy klimatu probíhají v geologických dobách po tisíce až milioy let. Je pozoruhodé, že za uplyulých šest milioů let dochází k mírému ochlazováí. Kvalití paleoklimatické zázamy eazačují žádé eobvyklé změy v klimatu, které by se odehrály ve 20. a raém 21. století. Navzdory více ež sta miliardám dolarů od roku 1990 ivestovaých do zkoumáí globálí teploty eexistuje žádý geologický důkaz, který by potvrzoval měřitelý lidský vliv a průměrou globálí teplotu. Teze, a iž se všichi vědci shodou, je, že přirozeé klimatické události a klimatické změy přiášejí lidské a evirometálí áklady. Tato ebezpečí zahrují bouřky, záplavy, sucha, lesí požáry a teplotí skoky a dlouhodobější tredy ochlazováí ebo oteplováí. Je jisté, že tyto klimatické události a změy budou pokračovat a že čas od času způsobí lidské a evirometálí škody. Mimořádé události v počasí a jejich důsledky jsou přírodí katastrofy jako zemětřeseí, tsuami a sopečé erupce, které emohou být ai předvídáy, ai jim elze zabráit. Obtíže vziklé zaváděím obchodováí s povolekami a emise skleíkových plyů ebo zdaěím ukazují, že takové mechaismy jsou drahé, ičivé a eúčié. Omezováí oxidu uhličitého eí ai správá árodí klimatická politika, ai utě její žádoucí část. Změy klimatu jako přírodí riziko je stejě geologické jako meteorologické téma. Mělo by se s ím zacházet podobě jako s jiými zemskými ebezpečími, tj. apříklad pokusit se moitorovat ástup ebezpečých událostí a mít obrau proti im, když astaou. Politici by se měli vzdát iluzorího cíle zabráit globálímu oteplováí omezováím emisí oxidu uhličitého. Místo toho by měli přijmout klimatickou realitu, jak se vyvíjí, a ajít ejvíce rozumé, praktické a efektiví přizpůsobeí se globálím změám klimatu. Taková politika adaptace je ejlepší obraou proti doměle ebezpečým, lidmi způsobeým klimatickým tredům, které by mohly v budoucosti astat. ML Předplaté a rok 2011 Předplaté zahruje pravidelý ewsletter, sboríky a ostatí publikace, pozváky a semiáře. Základí cea předplatého čií 660 Kč. Spozorské předplaté je od 1000 Kč. Více o předplatém a: www.cepi.cz
NEWSLETTER lede / 2011 Sto let od arozeí George Stiglera Václav Klaus Letošího 17. leda by se dožil sta let velký ekoom ositel Nobelovy cey za ekoomii za rok 1982, dlouholetý profesor Chicagské uiverzity George J. Stigler. Nejsem jistě sám, kdo ho považuje za jedoho z ejvýzamějších a ejvlivějších ekoomů druhé poloviy 20. století. Stál vždy a straě trhu, ikoli státu, byl spolu s Miltoem Friedmaem ztělesěím pojmu chicagská ekoomická škola. Byl obdivová, ale socialisty všeho druhu rezolutě odmítá. Myslím, že oprávěě. Imperiálost ekoomie Nebudu se pouštět do podrobých biografických údajů, mimo jié proto, že sám Stigler kdysi řekl, že biografie zkresluje spíše ež osvětluje pochopeí podstaty vědeckého díla. To je eobvyklý, ale velmi rozumý ázor. Několik dat však uvést musím: svůj prví výzamý čláek apsal v roce 1939, prví kihu vydal v roce 1941, profesorem a katedře ekoomie v Chicagu se stal v roce 1958 a setrval tam až do koce svého života. Zemřel 1. prosice 1991. Měl jsem příležitost se s ím setkat v září roku 1990 a kofereci Motpeleriské společosti v Michově, kde se posadil do prví řady a poslouchal můj projev a téma kolapsu komuismu ve středí a východí Evropě. Řekli jsme si potom pár slov. O Stiglerovi jsem mluvil již dvakrát. Poprvé to bylo v Praze, a semiáři pobočky ČSVTS ve Státí bace Českosloveské v ledu 1983, měsíc poté, co mu byla udělea Nobelova cea. Text je k dispozici v mé kize Ekoomická věda a ekoomická reforma (Praha, Geex &Top Agecy 1991). Později arozeým připomíám, že v roce 1983 u ás oslavovat Nobelovu ceu pro amerického, vysoce kozervativího, agresivě protržího a samozřejmě emarxistického ekooma chicagské školy bylo velmi výjimečé. Letošího 17. leda by se dožil sta let velký ekoom ositel Nobelovy cey za ekoomii za rok 1982, dlouholetý profesor Chicagské uiverzity George J. Stigler. O patáct let později, v roce 1998, jsem byl esmírě poctě pozváím, abych a Uiversity of Chicago předesl posledí ze tří George Stigler Memorial Lectures (dostupou a www.klaus.cz) s tím, že dvě předcházející proesli jeho eméě slaví kolegové George Shultz a Milto Friedma. Mé deší zamyšleí ke stoletému výročí jeho arozeí je tedy z mé stray pokusem již třetím. George Stigler byl více ekoomem pro teoretické ekoomy ež pro politiky a vládí úředíky ebo pro laiky. Tím echci říci, že by jeho učebice The Theory of Prices z roku 1946 (pro vitří potřeby Ekoomického ústavu ČSAV přeložeá do češtiy a vydaá v závěru šedesátých let) ebyla jedou z ejvíce používaých učebic mikroekoomie vůbec, ale klíčové jsou a to dodes jeho teoretické práce. Ekoomii věřil a příslušíky dalších společeských věd zlobil tvrzeím o oprávěosti imperiálího charakteru ekoomie, eboť byl přesvědče, že ze všech společeských věd jediě ekoomie je vědou. Ekoom a stát Byl mikroekoomem a teorii cey považoval za hlaví koře ekoomické teorie. Chováí ekoomických subjektů (jedotlivců i firem) se důsledě sažil vysvětlovat dvěma základími ekoomickými faktory příjmem a ceou. V tomto ohledu šel až a samotou mez ekoom má pokračovat v hledáí rozdílů v ceách a příjmech tak dlouho, dokud evysvětlí všechy změy v chováí. Ekoomická teorie byla pro Stiglera deduktivím uvažováím a bázi jedoduchých behaviorálích předpokladů. Proto bylo ezbyté, aby byla vytvořea jako formálí, abstraktí a kozistetí systém. Věoval se jí celý svůj život. Za ejdůležitější považoval zkoumáí důsledků státí regulace a státích zásahů a fugováí ekoomiky a proto si v roce 1964 pro své vystoupeí ve velmi prestiží fukci prezideta Americké ekoomické asociace zvolil téma Ekoom a stát. Vysvětloval v ěm a straě jedé důvody edůvěry ekoomů vůči motivům státu a a straě druhé důvody edůvěry ekoomů vůči schoposti státu jakékoli státí zásahy provádět. Toto odlišeí je kocepčě zcela klíčové. Za ejdůležitější považoval Stigler zkoumáí důsledků státí regulace a státích zásahů a fugováí ekoomiky. Stigler echtěl, aby se ekoomie věovala filozofováí a amatérské politologii, a proto se zabýval empirickou aalýzou kvality a efektivosti hospodářské politiky. Nobelovu ceu v podstatě dostal hlavě za svou práci v oboru teorie ekoomické regulace, za čláek z roku 1971 v Bell Joural of Ecoomics, ve kterém revolučě argumetoval, že státí regulace kokureci a trhu obvykle sižuje (ikoli zvyšuje), je většiou děláa ve prospěch regulovaých firem (ikoli ve prospěch spotřebitelů) a vede k horším výsledkům, ež jaké by astaly bez jakýchkoli regulací. Stadardí mikroekoom Stigler byl obhájcem stadardí mikroekoomie (makro ekoomii euzával vůbec), byl stoupecem empirické aalýzy, ikoli však ekoometrie. Nevěřil, že ekoomie může přiášet užitečé ávody pro prováděí hospodářské politiky státu, ale vtipě říkal, že ať si o ekoomické teorii myslíme cokoli elze popřít, že je ekoomická teorie ekoomů lepší, ež ekoomická teorie kohokoli jiého. Mám strach, že si i des u ás veřejost i politici často myslí opak. Již dvacet let eí mezi ámi a jeho hlas chybí. Bylo by možé dlouze popisovat řadu dalších Stiglerových teoretických příspěvků k teorii trhu, k teorii oligopolu, k teorii firmy, k dějiám ekoomických teorií, ale za klíčový považuji jeho příos k teorii iformací, a to zejméa díky čláku The Ecoomics of Iformatio z roku 1961. Pro Stiglera iformace jako jakékoli jié zboží mají své áklady, a proto si ekoomické subjekty obstarávají je tolik iformací, kolik je pro ě ekoomicky racioálí. Používal jsem to vždy jako argumet proti obdivu k ekoečému možství dat a faktů, kterými jsme des zaplavovái díky ovým techologiím, protože spolu se Stiglerem vím, že každý z ás vždy hledá (a využívá) optimálí velikost iformací, ikoli jejich jakési maximum. Stigler byl euvěřitelě vtipý a jeho texty jsou plé glos typu používáí matematiky eí zárukou dobré ekoomie, eboť řecká i římská abeceda abízejí moho symbolů pro zmateé myšleky. V češtiě máme jeho obelovskou předášku (v kize Oslava ekoomie, Academia, Praha 1994). Již dvacet let eí mezi ámi a jeho hlas chybí. 8