Vyučující: Jan Chleboun, místnost B-305, linka 3866 Konzultace: úterý 14:00-15:40 nebo dle dohody

Podobné dokumenty
Vyučující: Jan Chleboun, místnost B-305, linka 3866 Konzultace: čtvrtek 13:00-14:40 nebo dle dohody

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Vlastní číslo, vektor

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

Podobnost matic. Definice 8.6. Dány matice A, B M n (C). Jestliže existuje regulární matice P M n (C) tak,

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Četba: Texty o lineární algebře (odkazy na webových stránkách přednášejícího).

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

a vlastních vektorů Příklad: Stanovte taková čísla λ, pro která má homogenní soustava Av = λv nenulové (A λ i I) v = 0.

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Matematika B101MA1, B101MA2

Dnešní látka Opakování: normy vektorů a matic, podmíněnost matic Jacobiova iterační metoda Gaussova-Seidelova iterační metoda

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Arnoldiho a Lanczosova metoda

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

(2) [B] Nechť G je konečná grupa tvořena celočíselnými maticemi roměru 2 2 s operací násobení. Nalezněte všechny takové grupy až na izomorfizmus.

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Aplikovaná numerická matematika - ANM

CHARAKTERISTICKÉ VEKTORY

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

stránkách přednášejícího.

2. Schurova věta. Petr Tichý. 3. října 2012

15 Maticový a vektorový počet II

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

AVDAT Vektory a matice

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

0.1 Úvod do lineární algebry

Lineární algebra : Vlastní čísla, vektory a diagonalizace

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Podobnostní transformace

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Základy matematiky pro FEK

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

Program SMP pro kombinované studium

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice

0.1 Úvod do lineární algebry

Literatura: Text o lineární algebře na webových stránkách přednášejícího (pro opakování). Kapitoly 4 a 5 ze skript Ondřej Zindulka: Matematika 3,

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

Operace s maticemi. 19. února 2018

Úvod do lineární algebry

10 Funkce více proměnných

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

1. Jordanův kanonický tvar

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 19. z aˇr ı 2016 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 19. z aˇr ı / 19

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic. 27. prosince 2011

1 Projekce a projektory

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Soustavy linea rnı ch rovnic

Vybrané kapitoly z matematiky

Ortogonální projekce a ortogonální zobrazení

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Čtvercové matice. Čtvercová matice je taková matice, jejíž počet řádků je roven počtu jejích sloupců

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

Kapitola 11: Vektory a matice:

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

2 Vektorové normy. Základy numerické matematiky - NMNM201. Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro

Definice : Definice :

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Operace s maticemi

Matematika pro informatiky

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

6.1 Vektorový prostor

(u, v) u. v. cos φ =

1 Determinanty a inverzní matice

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

Co je obsahem numerických metod?

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

Linearní algebra příklady

Teorie náhodných matic aneb tak trochu jiná statistika

19 Hilbertovy prostory

1 Vektorové prostory.

Transkript:

Předmět: MA4 Vyučující: Jan Chleboun, místnost B-35, linka 3866 (jan.chleboun@cvut.cz) Konzultace: úterý 14:-15:4 nebo dle dohody Sledovat informace na webových stránkách vyučujícího (o zkoušce, studijní materiály aj.): web FSv ČVUT kat. matematiky Chleboun MA4 nebo http://mat.fsv.cvut.cz/chleboun/ Hlavní literatura zdroje na webové stránce přednášejícího skripta O. Zindulka: MA 3 skripta K. Rektorys: MA 43 (knihovna)

Volitelný předmět: Seminář k Matematice 4 (11XSM4) Více informací na webu. Kdy a kde: středa 16: 17:4, B-255

Magisterské studium náročnější úroveň než bakalářské studium Bakalář zná kuchařskou knihu. (Jak?) Inženýr píše kuchařskou knihu. (Proč a jak?) Prototyp inženýra Cyrus Smith (J. Verne, Tajuplný ostrov) Matematika řešení příkladů Trocha matematické teorie stojící za řešením úloh, s nimiž se setkáte i v jiných předmětech (NAK). Připomenutí matematických souvislostí. Částečné opakování. Procvičení mozku; abstraktní myšlení. Větší rozhled lepší pozice na trhu práce. Příprava na spolupráci s odborníky, kteří hovoří náročnějším matematickým jazykem (absolventi FJFI ČVUT, MFF UK aj.).

Pokus: Počítejte hodnoty I i dle rekurentních vztahů I = 1 1 e, ( I 1 = 1 I = 1 ), e I 2 = 1 2I 1, I 3 = 1 3I 2,... I n = 1 ni n 1 tak dlouho, až pro nějaké i poprvé nastane I i <. Poznamenejte si i a I i.

Je předmět MA4 obtížný? Asi ano, ale méně, než se povídá, neboť vektory, matice, determinanty jsou zopakovány na cvičení na stránce k MA4 jsou odkazy na materiály k lineární algebře, derivaci a integrálu vhodné pro opakování MA4 předpokládá jen velmi málo znalostí z MA1, MA2, MA3 (ne techniky, ale ponětí o pojmech) na stránce k MA4 jsou/budou prezentace přednášek většina témat je stručně pokryta Příručkou pro přežití

Časté námitky

Časté námitky Matematiku jsme měli naposled před třemi lety!

Časté námitky Matematiku jsme měli naposled před třemi lety! V odborných předmětech nebyla zapotřebí? To je zopakování si základů takový probém (viz připravené materiály)?

Časté námitky Matematiku jsme měli naposled před třemi lety! V odborných předmětech nebyla zapotřebí? To je zopakování si základů takový probém (viz připravené materiály)? Tohle nikdy nebudu potřebovat, vidím to ve firmě, kde pracuji!

Časté námitky Matematiku jsme měli naposled před třemi lety! V odborných předmětech nebyla zapotřebí? To je zopakování si základů takový probém (viz připravené materiály)? Tohle nikdy nebudu potřebovat, vidím to ve firmě, kde pracuji! a) Možná přímo ne stejně jako 92% informací, které Vámi protekly během celé školní docházky (6-85% z pobytu na FSv). Je však osobnost a její schopnost řešit problémy utvářena jen školením zaměřeným na konkrétní úkol?

Časté námitky Matematiku jsme měli naposled před třemi lety! V odborných předmětech nebyla zapotřebí? To je zopakování si základů takový probém (viz připravené materiály)? Tohle nikdy nebudu potřebovat, vidím to ve firmě, kde pracuji! a) Možná přímo ne stejně jako 92% informací, které Vámi protekly během celé školní docházky (6-85% z pobytu na FSv). Je však osobnost a její schopnost řešit problémy utvářena jen školením zaměřeným na konkrétní úkol? b) Pohled školy je jiný. Diplom má být pro absolventa i jeho zaměstnavatele potvrzením toho, že absolvent v určitém rozsahu zvládá určité spektrum disciplín, že je jakýmsi vícebojařem. Pokud toho v životě nevyužije, je to jeho věc. Pak se také naskýtá otázka, zda takový certifikát vůbec potřebuje.

Zpět k pokusu: V posloupnosti je I n = 1 1 e x n e x dx. Ukažme to integrací po částech I n = 1 e 1 x n e x dx = 1 [ x n e x] 1 e 1 1 e n x n 1 e x dx = 1 e (e ) ni n 1 = 1 ni n 1.

Zpět k pokusu: V posloupnosti je I n = 1 1 e x n e x dx. Ukažme to integrací po částech I n = 1 e 1 x n e x dx = 1 [ x n e x] 1 e 1 1 e n x n 1 e x dx = 1 e (e ) ni n 1 = 1 ni n 1. Platí I = 1 e 1 1e x dx = 1 e [ex ] 1 = e 1 e = 1 1 e.

Zpět k pokusu: V posloupnosti je I n = 1 1 e x n e x dx. Ukažme to integrací po částech I n = 1 e 1 x n e x dx = 1 [ x n e x] 1 e 1 1 e n x n 1 e x dx = 1 e (e ) ni n 1 = 1 ni n 1. Platí I = 1 e 1 1e x dx = 1 e [ex ] 1 = e 1 e Vždy je I n >, navíc lim n + =, neboť = 1 1 e. < 1 x n e x dx e 1 x n dx = e [x n+1] 1 n+1 = e n +. n+1 M. Křížek: Můžeme věřit numerickým výpočtům? PMFA, 211, číslo 4 (podle I. Babuška, M. Práger, E. Vitásek: Numerical processes in differential equations, 1966)

Matematika 4 začíná Základy značení R, C... množina reálných, komplexních čísel ; a R... je prvkem; a je reálné číslo ; ;!... (pro) každý; existuje; existuje právě jeden = ;... z toho plyne; právě tehdy, když C([a, b]), C k ([a, b])... množina (ale!, viz dále) všech reálných funcí spojitých na uzavřeném intervalu [a, b], spojitých na uzavřeném intervalu [a, b] do k-té derivace včetně Ukázka definice množiny M = { v C 1 ([a, b]) v(a) = & v (b) = }

Vektorový (též lineární) prostor V : prvky lze sčítat a násobit skalárem, přičemž platí (1)-(9) u, v V u + v = v + u, (1) u, v, z V u +(v + z) = (u + v)+z, (2)! V u V u + = u, (3) v V! v V v +( v) =, (4) α C (nebo R) v V αv V, (5) v V 1v = v, (6) α,β C (nebo R) v V α(βv) = (αβ)v, (7) α C (nebo R) u, v Vα(u + v) = αu +αv, (8) α,β C (nebo R) v V (α+β)v = αv +βv. (9) Ale nejdůležitější jsou dvě vlastnosti: u, v V = u + v V u V, a R = au V Ekvivalentně: u, v V a, b R = au + bv V Znáte v. p. R n, C k ([a, b]), M = { v C 1 ([a, b]) v(a) = & v (b) = }.

Vlastní čísla a vlastní vektory matic Nechť A je čtvercová matice. Nenulový sloupcový vektor x se nazývá vlastní vektor matice A, platí-li Ax = λx pro nějaké číslo λ C. Toto λ se nazývá vlastní číslo matice A odpovídající vlastnímu vektoru x. λ je vlastní číslo matice A (právě tehdy, když) λ je kořenem charakteristického polynomu matice A, tj. det(a λi) =. Návod pro výpočet vl. čísel malé matice! Kořeny mohou být násobné i komplexní (čísla). Vl. vektor(y) odpovídající vl. č. λ získáme vyřešením soustavy lin. alg. rovnic (A λi)x =. Počet lineárně nezávislých vlastních vektorů může být menší než počet vlastních čísel (braných s násobností). Využití: vlastnosti metod NLA, řešení soustav LODR Ẋ = AX + b, hlavní směry napětí a hlavní napětí, vlastní frekvence a vlastní tvary kmitání, Google...

Nechť A je čtvercová matice (reálná nebo komplexní). Matice A je singulární (tj. neexistuje A 1, regulární: existuje A 1 ) právě tehdy, když má vlastní číslo. (λ, x) vlastní pár matice A = (λ 2, x) vlastní pár matice A 2. Existuje-li A 1, je (λ, x) vlastním párem matice A právě tehdy, když (1/λ, x) je vlastním párem matice A 1 (tj. A i A 1 mají stejné vlastní vektory). n i=1 λ i = tr A, kde tr A = n i=1 a n ii, i=1 λ i = det A Je-li (λ, x) vlastní pár reálné matice A, pak také ( λ, x) je vlastním párem matice A. Reálná nesymetrická matice může mít komplexní vl. čísla a vektory! A i A T mají stejná vl. čísla, vl. vektory mohou být různé. Je-li A reálná a symetrická, pak všechna její vlastní čísla jsou reálná a vlastní vektory odpovídající různým vlastním číslům jsou navzájem kolmé.

Dokažme poslední tvrzení. Definujme skal. součin pro vektory s komplexními složkami: (u, v) C = Platí: (u, v) C = (v, u) C, n u i v i, u, v C n i=1 (u,λv) C = λ(u, v) C λ C Příklad: u = (1+i, 2 3i, 4+2i), v = (5 i, 2i, 4 3i) (u, v) C = 24+2i, (v, u) C = 24 2i (u, u) C = 35, (v, v) C = 55 Důkaz: Nechť Au = λu a Av = ωv, kde λ ω. Pak λ(u, u) C = (Au, u) C = (u, A T u) C = (u, Au) C = (u,λu) C = λ(u, u) C (u,u) C > = λ = λ; λ(u, v) C = (Au, v) C = (u, Av) C = ω(u, v) C λ ω = (u, v) C =.

Násobnost vlastního čísla λ matice A typu n n algebraická: násobnost kořene charakteristického polynomu p(λ) = det(a λi), tj. násobnost řešení char. rovnice det(a λi) = geometrická: dimenze (pod)prostoru N(A λi) = {v C n : (A λi)v = }, tj. maximální počet lin. nezávislých vlastních vektorů příslušných vl. číslu λ. Ukázka: 4 1 A = 4, p(λ) = (4 λ) 3, báze (vl. v.):, 1,. 4 1 Násobnost algebraická = 3, geometrická = 3.

4 1 A = 4, p(λ) = (4 λ) 3, báze (vl. v.): 4 1,. 1 Násobnost algebraická = 3, geometrická = 2. 4 1 A = 4 1, p(λ) = (4 λ) 3, báze (vl. v.): 4 1. Násobnost algebraická = 3, geometrická = 1. Další vlastnosti: 1 geom. násobnost algebraická násobnost n Vlastní čísla horní (dolní) trojúhelníkové matice leží na její hlavní diagonále

Definice Množina všech vlastních čísel matice se nazývá spektrum matice. Spektrum matice A budeme označovat σ(a). Definice Reálnému číslu (A) = max{ λ : λ σ(a)} říkáme spektrální poloměr matice A.

Vl. páry pro větší a velké matice numerickými metodami Mocninná metoda s Hotellingovou redukcí (nejjednodušší verze) Předpoklady: A symetrická typu n n, vlastní čísla jen jednonásobná, existuje n lineárně nezávislých vl. vektorů. 1. m :=, zvolme vektor v, např. v := (1, 1,..., 1) T. 2. v := Av m ; c m+1 := ta složka vektoru v, jejíž absol. hodnota je největší; v m+1 := v/c m+1 ; m := m+1. 3. c m má konvergovat k vl. č. s největší absol. hodnotou, v m má konvergovat k přísl. vl. vektoru; nejsme-li s konvergencí spokojeni, vrátíme se na 2, jinak pokračujeme na 4 4. Chceme-li vypočítat vl. č. s druhou největší absol. hodnotou matice A, použijeme Hotellingovu redukci: q := c m /(v m v m ); A := A qv m v T m, nová matice A má místo původního vl. č. s největší absol. hodnotou vl. číslo, ostatní vl. č. jsou zachována; vrátíme se na 1. Nechceme-li počítat další vl. čísla, ukončíme výpočet. (Ukázka Matlab.) V praxi spíše jiné metody Lanczos, Householder, Givens,...

Geršgorinova věta Nechť A = (a ij ) je komplexní nebo reálná čtvercová matice n-tého řádu, tj. typu (n, n). Potom všechna vlastní čísla matice A leží v komplexní rovině ve sjednocení n i=1 K i kruhů K i o středu a ii a poloměru n j=1, j i a ij : n K i = z C : a ii z a ij, i = 1, 2,...,n. j=1, j i V každé komponentě tohoto sjednocení leží právě tolik vlastních čísel matice A, z kolika kruhů tato komponenta vznikla. Speciálně v izolovaném kruhu leží právě jedno vlastní číslo.

Příklad Je dána matice 1 5 A = 2. 2 3 Pomocí Geršgorinovy věty zjistěte, a) zda je zaručeno, že matice A je regulární; b) zda by číslo 4+2i mohlo být vlastním číslem matice A; c) zda by číslo 4+2i mohlo být vlastním číslem matice A. Odhadněte spektrální poloměr. Vypočtěte vlastní čísla, spektrální poloměr, případně vlastní vektory. Existuje-li A 1, vypočtěte vl. čísla.

Řešení: Spočteme vlastní čísla a porovnáme s odhady danými Geršgorinovými kruhy. 1 λ 5 det(a λi) = det 2 λ 2 3 λ Kořeny, tj. vlastní čísla = (1 λ)(2 λ)(3 λ)+1(2 λ) = (2 λ)(3 4λ+λ 2 + 1) = (2 λ)(λ 2 4λ+13) det(a λi) = λ 1 = 2+3i, λ 2 = 2 3i, λ 3 = 2 Vl. čísla nenulová = existuje A 1. Příslušná vl. č.: ˆλ 1 = 1/λ 1 = 1 2+3i = 2 3i 13, ˆλ2 = 2+3i 13, ˆλ3 = 1/2.

G. kruznice, vl. císla λ, spektr. polomer, jeho h. odhad 6 4 Imaginární osa 2 2 λ 1 S 1 S 2 S 3 λ 3 4 λ 2 6 6 4 2 2 4 6 Reálná osa a) G. věta regulárnost nezaručí, neboť počátek (tj. nula) leží v největším modrém kruhu, není vyloučeno, že je vl. č. b) Ne; stačí G. věta, 4+2i leží mimo G. kruhy. c) G. věta připouští, že mohlo, neboť 4+2i leží v G. kruhu. Spektrální poloměr přesný (A) = 2+3i = 2 3i = 13, odhadnutý dle G. věty Geršgorin (A) = 6 (poloměr nejmenšího kruhu pokrývajícího všechny modré kružnice).

Vlastní vektory: řešíme (A λi)v = (,, ) T λ 1 = 2+3i 1 3i 5 1 5 15i 3i 3i 2 1 3i 1 5+15i 2 1 3i 3i v 1 = 1 3i r, r C\{} 2 Zkouška: levá strana Av 1, pravá strana λ 1 v 1 ; levá str.? = pravá str. Av 1 = 1 5 2 1 3i = 11 3i, λ 1 v 1 = (2+3i) 1 3i = 11 3i ; 2 3 2 4+6i 2 4+6i levá strana = pravá strana, tj. (λ 1, v 1 ) je vlastní pár.

1+3i 5 1 5 15i λ 2 = 2 3i 3i 3i 2 1+3i 1 5+15i 2 1 3i 3i 1+3i v 2 = 2 q, q C\{} Zk.... 1 5 λ 3 = 2 v 3 = 1 p, p C\{} Zk.... 2 1

Příklad Je dána matice 1+3i 1+i 2/(1+i) A = 1/2 3 2i (1+i)/i. 2i (1+i)/2 3i Pomocí Geršgorinovy věty zjistěte, a) zda je zaručeno, že matice A je regulární; b) zda by číslo 2+3i mohlo být vlastním číslem matice A; c) zda by číslo 3 2i mohlo být vlastním číslem matice A; d) zda by číslo 2/5 i/5 mohlo být vlastním číslem matice A 1. Odhadněte spektrální poloměr. Geršgorinovy kruhy Kruh K 1 : S 1 = [1, 3], r 1 = 2 2 < 3 Kruh K 2 : S 2 = [3, 2], r 2 = 1 2 + 2 < 2 Kruh K 3 : S 3 = [, 3], r 3 = 2+ 2 2 < 3

G. kruznice, vl. cisla λ, spektr. polomer, jeho h. odhad 6 4 λ 1 S 1 Imaginární osa 2 2 S 3 S 2 λ 3 4 λ 2 6 4 2 2 4 6 Reálná osa a) ano, nula (počátek) je mimo G. kruhy; b) ano, leží v G. kruhu c) ne, protože nejbližší kruh je K 3, ale vzdálenost bodu od středu S 3 je 3 2i ( 3i) = 3+i = 1 > 3 1 d) ne, neboť = 2+i leží mimo G. kruhy, tedy nemůže 2/5 i/5 být vl. č. matice A, tudíž 2/5 i/5 nemůže být vl. č. matice A 1.