Český metrologický istitt METROLOGICKÝ PŘEDPIS MP 016 MĚŘIDLA TLAKU V PNEUMATIKÁCH SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL POSTUP ZKOUŠENÍ PŘI OVĚŘOVÁNÍ Vydáí: srpe 01 Teto předpis esmí být dále rozmožová za účelem dalšího prodeje
PŘEDPIS JE ZÁVAZNÝ PRO ZAMĚSTNANCE ČESKÉHO METROLOGICKÉHO INSTITUTU V PŘÍPADĚ METROLOGICKÝCH STŘEDISEK AUTORIZOVANÝCH PRO OVĚŘOVÁNÍ MĚŘIDEL TLAKU V PNEUMATIKÁCH SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL ZAKLÁDÁ POUŽITÍ TOHOTO PŘEDPISU PŘEDPOKLAD UPLATNĚNÍ POŽADAVKŮ A ŘÁDNÉ IMPLEMENTACE METOD ZKOUŠENÍ STANOVENÝCH RELEVANTNÍMI PRÁVNĚ ZÁVAZNÝMI PŘEDPISY
Sezam změ kapitola, čláek datm změy důvod změy
Úvod Teto metrologický předpis (dále je MP) avazje jako prováděcí techický dokmet a opatřeí obecé povahy, které vydal ČMI ke staoveí metrologických a techických požadavků a staoveá měřidla a metod jejich zkošeí při schvalováí typ a ověřováí ve smysl svého zmocěí v c a d zákoa č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve zěí pozdějších předpisů (dále je záko ). MP staovje postp zkošeí měřidel tlak v pematikách siličích motorových vozidel (dále je měřidel tlak v pematikách )při jejich ověřováí a doplňje detailí iformace potřebé ke správé a jedoté iterpretaci příslšého opatřeí obecé povahy při prováděí a vyhodocováí zkošek prováděých při ověřováí měřidel tlak v pematikách. Pro zaměstace ČMI provádějící ověřováí měřidel tlak v pematikách je teto MP závazý. V případě ověřováí měřidel tlak v pematikách prováděého sbjekty, které jso k této čiosti atorizováy podle 16 zákoa, zakládá požití MP předpoklad platěí požadavků a měřidla tlak v pematikách a předpoklad řádé implemetace metod zkošeí staoveých příslšým opatřeím obecé povahy. Cílem tohoto MP je shromáždit v jedom dokmet všechy relevatí iformace potřebé pro výko ověřováí měřidel tlak v pematikách. 1 Všeobecá staoveí Prvotí ověřeí měřidel tlak v pematikách se provádí a základě árodího schváleí typ provedeého ČMI podle zákoa a kapitol 6 a 7 opatřeí obecé povahy č. 0111-OOP-C01-11 (dále je OOP), a to v případě, že příslšý certifikát o schváleí typ je platý a měřidlo splňje techické a metrologické požadavky staoveé v OOP. Prvotí EHS ověřeí měřidel tlak v pematikách se provádí v případě, že příslšý certifikát o EHS schváleí typ je platý a měřidlo splňje techické a metrologické požadavky staoveé vyhláško č. 7/000 Sb. Ověřeí měřidla tlak v pematikách vedeého do provoz (tj. po plytí platosti předchozího ověřeí či v jiém případě záik předchozího ověřeí) je provedeo v případě, že výsledky provedeých posozeí a zkošek prokazjí splěí techických a metrologických požadavků staoveých v OOP (ve smysl OOP se při tomto ověřováí platí metrologické a techické požadavky, které byly rozhodé při jejich vedeí do oběh). Sovisející ormy a předpisy Opatřeí obecé povahy č. 0111-OOP-C01-11, kterým se staovjí metrologické a techické požadavky a staoveá měřidla, včetě metod zkošeí při schvalováí typ a při ověřováí měřidel tlak v pematikách siličích motorových vozidel s výjimko měřidel tlak požívaých výlčě pro měřeí tlak v pematikách živateli motorových vozidel Vyhláška č. 7/000 Sb., ktero se staoví požadavky a měřidla ozačovaá začko EHS požívaá pro měřeí tlak vzdch v pematikách siličích vozidel, ve zěí pozdějších předpisů. Toto vyhláško je do české legislativy implemetováa směrice Rady 86/17/EHS z 6. květa 1986 týkající se měřidel tlak vzdch v pematikách siličích vozidel, ve zěí pozdějších předpisů Vyhláška č. /000 Sb., ktero se staoví ěkteré postpy při schvalováí typ a ověřováí staoveých měřidel ozačovaých začko EHS, ve zěí pozdějších předpisů ČSN EN 165 Měřidla tlak Přístroje pro kotrol tlak a/ebo hštěí pematik motorových vozidel Metrologie, požadavky a zkošeí (5 701) EA /0 Vyjadřováí ejistot při kalibracích Termíy a defiice Pro účely tohoto MP jso požity termíy a defiice vedeé ve VIM, v OOP a v ČSN EN 165.
Zkšebí vybaveí Ke zkošce metrologických vlastostí msí být požito ásledjící vybaveí: etalo tlak vhodého fyzikálího pricip s měřicím rozsahem odpovídajícím měřicím rozsah zkošeých měřidel a s rozšířeo ejistoto měřeí (pro k = ) meší ebo ejvýše rovo ¼ ejvětší dovoleé chyby zkošeého měřidla, teploměr pro měřeí teploty při zkošce s měřicím rozsahem miimálě ( 10 až +0) C a s rozlišeím idikačího zařízeí miimálě 0, C, pomocá zařízeí, apř. zdroj tlak, reglátor tlak, tlaková vedeí, šrobeí apod. Měřidla požitá v rámci zkšebího vybaveí msí mít plato metrologicko ávazost. POZNÁMKA: Při volbě referečího etalo tlak msí být zohledě vliv změy teploty okolího prostředí při fkčích zkoškách a jeho metrologické charakteristiky, teto vliv msí být dokmetová. 5 Podmíky v průběh zkošek 5.1 Podmíky okolího prostředí při zkoškách 5.1.1 Při zkošce přesosti a staoveí chyby hystereze msí být teplota okolího prostředí v iterval od 10 C do +0 C. 5.1. Změy teploty okolí po dob zkošky esmí překročit 5 C. 5.1. Vibrace a otřesy při měřeí esmí způsobit větší rozkmit kazovatele ež 1 / 10 ejvětší dovoleé chyby měřidla tlak v pematikách. 5. Ostatí podmíky 5..1 Pracoví poloha zkošeého měřidla msí odpovídat poloze specifikovaé výrobcem, respektive poloze vedeé v příslšém certifikát schváleí typ měřidla. 5.. Tlak v měřidle msí být geerová ekorozivím plyým tlakovým médiem. Doporčje se schý čistý vzdch ebo dsík. 5.. Odchylka úrově tlakového připojeí zkošeého měřidla od referečí úrově tlakového připojeí etalo esmí při zkošeí způsobit chyb větší ež 1 / 10 ejvětší dovoleé chyby měřidla tlak v pematikách. POZNÁMKA: Požadavek se pro účely zkošeí měřidel tlak v pematikách plyým tlakovým médiem považje atomaticky za splěý. Vliv je pro daý účel a podmíky zkošek zaedbatelý. 5.. Těsost systém etalo zkošeé měřidlo (zkošeo a horí mezi měřicího rozsah) msí být taková, aby pokles tlak v průběh odečt údaje a etalo a zkošeém měřidle ezpůsobil chyb větší ež 1 / 10 ejvětší dovoleé chyby měřidla tlak v pematikách. 6 Postp zkošek Proces ověřováí měřidla tlak v pematikách se skládá z vizálí prohlídky a fkčích zkošek zahrjících zkošk přesosti a zkošk hystereze. 5
6.1 Vizálí prohlídka Při vizálí prohlídce se kotrolje, zda: se měřidlo předložeé k ověřeí shodje se schváleým typem, měřidlo eí mechaicky poškozeo, zda ejso volěy ěkteré jeho části, či zda měřidlo eese stopy koroze, ozačeí, ápisy a jejich provedeí odpovídají údajům a požadavkům vedeým v certifikát schváleí typ měřidla. Pokd měřidlo evyhoví požadavkům vější prohlídky, dále se ezkoší. 6. Zajištěí podmíek fkčích zkošek Před prováděím fkčích zkošek msí být zajištěy podmíky specifikovaé v člácích 5.1. a 5... Zkošeé měřidlo msí být istalováo do pracoví polohy v solad s člákem 5..1. Pokd ejso splěy požadavky a zajištěí podmíek zkošek, dále se ezkoší. 6. Fkčí zkošky Zkoška přesosti a zkoška chyby hystereze se provádí metodo přímého porováí veličiy idikovaé zkošeým měřidlem s hodoto idikovao etaloem. Před zahájeím fkčích zkošek se měřidlo alespoň dvakrát plyle zatíží a hodot horí meze měřicího rozsah. 6..1 Zkoška přesosti Zkoška přesosti se provádí jedo sérií měřeí ejméě v pěti rovoměrě rozmístěých bodech v měřicím rozsah zkošeého měřidla tlak v pematikách. Horí mez měřicího rozsah a la msí být poviě zkšebími body. V každém zkšebím bodě msí být měřidlo zkošeo při stopajícím a při klesajícím tlak (s výjimko měřidel, která ejso rčea k měřeí klesajících tlaků). POZNÁMKA: V případě, že referečí hodotě etalo a horí mezi měřicího rozsah měřidla tlak odpovídá idikace hodoty tlak mimo stpici číselík deformačího tlakoměr ebo mimo aktiví zobrazeí hodot tlak displejem, ahrazje se posledí zkšebí bod zkšebím bodem blízko horí meze měřicího rozsah zkošeého měřidla takovo referečí hodoto tlak, při íž je idikace zkošeého měřidla vitř mezích hodot stpice číselík deformačího tlakoměr ebo v oblasti aktivího zobrazeí hodot tlak a displeji zkošeého měřidla. Na horí mezi měřicího rozsah se měřidlo poechá po zkošce stopajícím tlakem a před zkoško klesajícím tlakem 0 mit zatížeé tlakem odpovídajícím hodotě horí meze měřicího rozsah. Maximálí dovoleé odchylky sktečě geerovaých tlaků od zvoleých referečích hodot tlak by eměly překročit ±0,1 bar. Je-li zkošeé měřidlo tlak v pematikách kostrkčě řešeo jako deformačí tlakoměr, msí být čteí hodot tlak prováděo po lehkém poklep a pozdro měřidla. Čteí hodot a stpici měřidla msí být iterpolováo v mezích 1 / až 1 / 10 vzdáleosti mezi dvěma začkami stpice. POZNÁMKA: Z praktických důvodů se doporčje iterpolace dílk stpice a, 5 ebo 10 částí. V každém tlakovém zkšebím bodě se zazameává aktálí teplota okolího prostředí. Chyby měřidla v jedotlivých zkšebích bodech esmí překročit: ejvětší dovoleé chyby vedeé v příloze 1 při sktečé teplotě měřeí v referečím rozsah teploty okolí od 15 C do 5 C, ebo 6
ejvětší dovoleé chyby vedeé v příloze 1 korigovaé o ejvětší dovoleé chyby způsobeé teploto podle přílohy v rozsah teploty okolí od 10 C do 15 C a od 5 C do 0 C. 6.. Staoveí chyby hystereze Tato zkoška se provádí poze a měřidlech, která jso ve smysl příslšého certifikát o schváleí typ rčea k běžém měřeí klesajících tlaků. Postp zkošky je idetický se zkoško přesosti dle člák 6..1. Staoveí chyby hystereze se provádí porováím hodot tlak zjištěých při stopajícím a při klesajícím tlak ejméě v pěti rovoměrě rozmístěých zkšebích bodech v měřicím rozsah tlak (včetě bodů dolí a horí meze měřicího rozsah). Před poklesem tlak msí být měřidlo tlak v pematikách po dob 0 mit držováo a tlak, který se rová horí mezi měřicího rozsah. Chyba hystereze esmí překročit hodot ejvětší dovoleé chyby vedeé v příloze 1. 7 Vyhodoceí zkošek 7.1 Zázam hodot při zkoškách Při zkoškách dle čláků 6..1 a 6.. se zazameávají ásledjící aměřeé hodoty: P ez P mz P eo P mo t z t o - idikace etalo tlak při zkošce stopajícím tlakem, - idikace zkošeého měřidla při zkošce stopajícím tlakem, - idikace etalo tlak při zkošce klesajícím tlakem, - idikace zkošeého měřidla při zkošce klesajícím tlakem, - teplota okolího prostředí ve zkošeém tlakovém bodě při zkošce stopajícím tlakem, - teplota okolího prostředí ve zkošeém tlakovém bodě při zkošce klesajícím tlakem. V případě, že lze etaloovým zařízeím geerovat přímo kovečí hodot tlak P e, omezje se zázam a ásledjící aměřeé hodoty: P z - idikace zkošeého měřidla při zkošce stopajícím tlakem vztažeá ke kovečí hodotě P e, P o - idikace zkošeého měřidla při zkošce klesajícím tlakem vztažeá ke kovečí hodotě P e, t z t o - teplota okolího prostředí ve zkošeém tlakovém bodě při zkošce stopajícím tlakem, - teplota okolího prostředí ve zkošeém tlakovém bodě při zkošce klesajícím tlakem. Pro doložeí dodržeí postp zkošeí, zajištěí podmíek při zkoškách, zázam aměřeých hodot a jejich vyhodoceí lze požít form zpracováí zázam o měřeí vedeo v přílohách a. 7. Základí chyba zkošeého měřidla Rozdíl mezi hodoto idikace zkošeého měřidla tlak v pematikách a hodoto etalo tlak (základí chyba D) esmí být v žádém zkšebím bodě větší ež hodota ejvětší dovoleé chyby měřidla staoveá v příloze 1. Základí chyba měřidla tlak v pematikách se staoví dle ásledjícího vztah: D (MPE + T), kde MPE je ejvětší dovoleá chyba a přídavá teplotí chyba T se rčí ze vztahů: T = (15 t) T N pro 10 C t < 15 C, 7
T = 0 pro 15 C t 5 C, T = (t 5) T N pro 5 C < t 0 C, a kde teplotí koeficiet T N reprezetje ejvětší dovoleo změ teploty okolího prostředí při odečt idikace z měřidel tlak v pematikách při teplotách okolí t ležících mimo rozsah referečí teploty. 7. Chyba hystereze zkošeého měřidla Rozdíl mezi údaji idikovaými zkošeým měřidlem ve shodém tlakovém zkšebím bodě při zkošce stopajícím a klesajícím tlakem (chyba hystereze ΔH) esmí svo absoltí hodoto přesahovat hodot ejvětší dovoleé chyby měřidla specifikovaé v příloze 1. V každém zkšebím bodě msí být splěa ásledjící podmíka: kde MPE je ejvětší dovoleá chyba. 7. Začeí zkošeých měřidel ΔH MPE Měřidla tlak v pematikách, která vyhověla podmíkám ověřeí, se ozačí jedo či více úředími začkami způsobem a a místech rčeých v certifikát o schváleí typ měřidla, resp. certifikát EHS schváleí typ měřidla. Na základě žádosti zákazíka může být vystave dokmet Potvrzeí o ověřeí staoveého měřidla. U měřidel tlak v pematikách, která evyhověla podmíkám ověřeí, se vystaví dokmet Rozhodtí o zamíttí ověřeí staoveého měřidla. POZNÁMKA: V případě měřidel tlak v pematikách ověřovaých ČMI msí být jeda úředí začka tzv. trasakčí úředí začko ČMI. 8 Účiost Teto metrologický předpis abývá účiosti dem 1. 9. 01. RNDr. Pavel K l e o v s k ý geerálí ředitel Českého metrologického istitt Za správost: Ig. Fratišek Staěk 8
Sezam příloh Příloha 1: Příloha : Příloha : Příloha Příloha 5: Příloha 6: Příloha 7: Největší dovoleé chyby měřidel tlak v pematikách pro referečí rozsah teploty okolí od 15 C do 5 C (ormativí) Největší dovoleé změy MPE měřidel tlak v pematikách při teplotách, jež leží mimo referečí rozsah teploty, avšak mezi 10 C a 0 C (ormativí) Zázam o měřeí (1. straa) idetifikace měřidla a zajištěí podmíek zkošek (iformativí) Zázam o měřeí (. straa) aměřeé hodoty a vyhodoceí zkošek VZOR (iformativí) Zázam o měřeí (. straa) příklad vyhodoceí aměřeých hodot (iformativí) Postp staoveí ejistoty měřeí aalogová idikačí zařízeí (iformativí) Postp staoveí ejistoty měřeí digitálí idikačí zařízeí (iformativí) 9
Příloha 1 (ormativí) Největší dovoleé chyby měřidel tlak v pematikách pro referečí rozsah teploty okolí od 15 C do 5 C Pro účely tohoto MP platí pro referečí rozsah teploty okolí od 15 C do 5 C ejvětší dovoleé chyby (MPE) měřidel tlak v pematikách vedeé v OOP, čláek.. Měřeý tlak p m, v barech Tablka Největší dovoleé chyby Největší dovoleé chyby, v barech p m 0,08 p m 10 0,16 p m 10 0,5 10
Příloha (ormativí) Největší dovoleé změy MPE měřidel tlak v pematikách při teplotách, jež leží mimo referečí rozsah teploty, avšak mezi 10 C a 0 C) Největší dovoleé změy MPE měřidel tlak v pematikách při teplotách, jež leží mimo referečí rozsah teploty, avšak mezi 10 C a 0 C. Tablka Změy ejvětší dovoleé chyby způsobeé teploto Měřeý tlak p m, v barech Největší dovoleá změa chyby Teplotí koeficiet T N p m 0,1 % ze bar a C 0,00 v barech a C p m 10 0,05 % z 10 bar a C 0,005 v barech a C p m 10 0,05 % z horí meze měřicího rozsah a C 11
Příloha (iformativí) Zázam o měřeí (1. straa) idetifikace měřidla a zajištěí podmíek zkošek Název orgaizace (AMS) Adresa orgaizace (AMS) č. Zázam o měřeí ZÁZNAM O MĚŘENÍ Zákazík: Místo provedeí zkošky: POPIS A IDENTIFIKACE MĚŘIDLA Drh měřidla: Měřidlo tlak v pematikách siličích motorových vozidel Výrobce: Typ: Výrobí číslo: Měřicí rozsah: Začka schváleí typ: Požité etaloy a měřidla: Číslicový tlakoměr, typ, v.č., kalibračí list č. Měřidlo teploty, typ, v.č., kalibračí list č. Požité tlakové médim: *) vzdch dsík Pracoví postp: Metrologický předpis MP 016 (01) Metoda zkošeí: Metoda přímého porováí dle OOP č. 0111-OOP-C01-11a MP 016 Vější prohlídka (včetě posozeí stpice, kazatele, připojovacího čep,ozačeí a ápisů): Měřidlo splňje techické požadavky staoveé v OOP č. 0111-OOP-C01-11: *) ANO NE Neshody: Hodoceí zajištěí podmíek zkošek: Vibrace a otřesy při měřeí ezpůsobjí větší rozkmit kazovatele ež 1 / 10 ejvětší dovoleé chyby zkošeého měřidla: Těsost systém etalo-zkošeé měřidlo (a horí mezi měřicího rozsah) je taková, že pokles tlak v průběh odečt idikace etalo a zkošeém měřidle ezpůsobje chyb větší ež 1 / 10 ejvětší dovoleé chyby zkošeého měřidla: *) ANO NE *) ANO NE Závěrečé vyhodoceí zkošek: Měřidlo tlak v pematikách *) vyhovje/evyhovje ve všech bodech podmíkám ověřeí. Potvrzeí o ověřeí staoveého měřidla vystaveo: : *) NE ANO - č. Zkošk provedl: Datm měřeí: *) ehodící se škrtěte straa 1/ 1
Příloha (iformativí) Zázam o měřeí (. straa) aměřeé hodoty a vyhodoceí zkošek - VZOR Pracoví tablka Velikost dílk: Rozlišeí: P e P ez P mz P eo P mo P z P o D z D o t z t o H MPE T z T o (MPE+T z) (MPE+ T o) [bar] [kpa] *) [ C] [bar] [kpa] *) MP 016 Přepočet a kovečí hodot tlak: P z = P e P ez + P mz Přídavá teplotí chyba T: T = (15 - t) T N pro: -10 C t 15 C P o = P e P eo + P mo T = 0 pro: 15 C t 5 C POZNÁMKA: V případě možosti přesého astavováí a P e se přepočet evyžívá. T = (t - 5) T N pro: 5 C t 0 C Měřeý tlak p m bar Teplotí koeficiet T N bar/ C Největší dovoleé chyby MPE bar p m 0,00 0,08 p m 10 0,005 0,16 p m 10 0,05 % z horí meze stpice 0,5 Požité ozačeí a symboly: idex z ( o ) ozačje hodoty platé pro zkošk stopajícím (klesajícím) tlakem, tzv. zatěžováí ( odlehčováí ) měřidla P e... kovečí hodota tlak D z... základí chyba zkošeého měřidla tlak při zkošce stopajícím tlakem P ez... idikace etalo tlak při zkošce stopajícím tlakem D o... základí chyba zkošeého měřidla tlak při zkošce klesajícím tlakem P mz... idikace zkošeého měřidla při zkošce stopajícím tlakem t z... teplota při zkošce stopajícím tlakem P eo... idikace etalo tlak při zkošce klesajícím tlakem t o... teplota při zkošce klesajícím tlakem P mo... idikace zkošeého měřidla při zkošce klesajícím tlakem H... chyba hystereze zkošeého měřidla tlak (absoltí hodota) P z... hodota P mz přepočítaá a kovečí hodot tlak T... přídavá teplotí chyba (staoveí pro každý zkšebí bod) P o... hodota P mo přepočítaá a kovečí hodot tlak T N... teplotí koeficiet *) ehodící se škrtěte straa / 1
Příloha 5 (iformativí) Zázam o měřeí (. straa) příklad zápis a vyhodoceí aměřeých hodot (aalogové idikačí zařízeí) Pracoví tablka Velikost dílk: 0,1 bar Rozlišeí: 0,0 bar P e P ez P mz P eo P mo P z P o D z D o t z t o H MPE T z T o (MPE+T z) (MPE+ T o) [bar] [kpa] *) [ C] [bar] [kpa] *) 0 0,000 0,0 0,000 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00, 6,5 0,000 0,08 0 0,008 0,08 0,086,01,0,017,0,019,0 0,019 0,0, 6,5 0,00 0,08 0 0,008 0,08 0,086,01,0,99,0,08,07 0,08 0,07,5 6,6 0,019 0,08 0 0,008 0,08 0,086 6 5,958 6,00 6,0 6,10 6,0 6,078 0,0 0,078,7 6,6 0,06 0,16 0 0,008 0,16 0,168 8 7,9 8,00 7,99 8,07 8,057 8,077 0,057 0,077,8 6, 0,00 0,16 0 0,007 0,16 0,167 9,9 9,891 9,98 9,890 9,98 9,989 9,990 0,089 0,090,8 6, 0,001 0,16 0 0,007 0,16 0,167 Přepočet a kovečí hodot tlak: P z = P e P ez + P mz Přídavá teplotí chyba T: T = (15 - t) T N pro: -10 C t 15 C P o = P e P eo + P mo T = 0 pro: 15 C t 5 C POZNÁMKA: V případě možosti přesého astavováí a P e se přepočet evyžívá. T = (t - 5) T N pro: 5 o C t 0 o C Měřeý tlak p m bar Teplotí koeficiet T N bar/ C Největší dovoleé chyby MPE bar p m 0,00 0,08 p m 10 0,005 0,16 p m 10 0,05 % z horí meze stpice 0,5 Požité ozačeí a symboly: idex z ( o ) ozačje hodoty platé pro zkošk stopajícím (klesajícím) tlakem, tzv. zatěžováí ( odlehčováí ) měřidla P e... kovečí hodota tlak D z... základí chyba zkošeého měřidla tlak při zkošce stopajícím tlakem P ez... idikace etalo tlak při zkošce stopajícím tlakem D o... základí chyba zkošeého měřidla tlak při zkošce klesajícím tlakem P mz... idikace zkošeého měřidla při zkošce stopajícím tlakem t z... teplota při zkošce stopajícím tlakem P eo... idikace etalo tlak při zkošce klesajícím tlakem t o... teplota při zkošce klesajícím tlakem P mo... idikace zkošeého měřidla při zkošce klesajícím tlakem H... chyba hystereze zkošeého měřidla tlak (absoltí hodota) P z... hodota P mz přepočítaá a kovečí hodot tlak T... přídavá teplotí chyba (staoveí pro každý zkšebí bod) P o... hodota P mo přepočítaá a kovečí hodot tlak T N... teplotí koeficiet *) ehodící se škrtěte straa / 1
Příloha 6 (iformativí) Postp staoveí ejistoty měřeí měřidla tlak v pematikách s aalogovým idikačím zařízeím P.6.1 Vstpí údaje Zkošeé měřidlo tlak v pematikách s aalogovým idikačím zařízeím (deformačí tlakoměr). Měřicí rozsah (R): Hodota dílk stpice (d): Rozděleí dílk stpice: (0 až 1) bar, přetlak 0,1 bar 5 částí Referečí teplota: 0 C Požitý etaloový tlakoměr: Měřicí rozsah: (0 až 0) bar, přetlak Přesost *) : 0,0 bar v rozsah 0 pm bar 0,0 bar v rozsah bar < pm 10 bar 0,065 bar v rozsah pm > 10 bar *) Přesost je v daém příkladě vyjádřea jako ejvětší dovoleá chyba etaloového zařízeí dle požadavků příslšého OOP a příloh 1 a tohoto MP. Teto přístp se doporčje požít pro staoveí stadardí ejistoty etalo v programech mezilaboratorích porovávacích zkošek. P.6. Podmíky okolího prostředí při zkoškách Teplota okolího prostředí v průběh zkošek: (17 až 1) C Při měřeí byla splěa podmíka, aby změa teploty během zkošek epřesáhla 5 C. P.6. Naměřeé hodoty Měřeí bylo provedeo ve třech měřicích cyklech zahrjících měřeí při stopajícím a klesajícím tlak. POZNÁMKA: V tablkách aměřeých hodot a v tablkách výsledků měřeí je v iformativích přílohách pro ozačeí zkošky při stopajícím respektive klesajícím tlak požitý termí zatěžováí respektive odlehčováí (pro odlišeí hodot je začeí požitý dolí idex z resp. o ). Bylo zvoleo 7 zkšebích bodů rovoměrě rozložeých v celém měřicím rozsah. Na horí mezi měřicího rozsah bylo měřidlo vždy poecháo 0 mi v solad s požadavkem OOP a ČSN EN 165. Kovečí hodota tlak 1. série měřeí. série měřeí. série měřeí zatěžováí odlehčováí zatěžováí odlehčováí zatěžováí odlehčováí bar bar bar bar bar bar bar 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0,00 1,98,0 1,98,0 1,98,0,00,96,0,96,0,98,0 6,00 5,98 6,06 5,98 6,06 6,00 6,08 8,00 7,96 8,0 7,96 8,0 7,98 8,06 10,00 9,9 10,00 9,9 10,00 9,96 10,0 1,00 11,88 11,90 11,88 11,90 11,90 11,9 15
P.6. Vyhodoceí aměřeých hodot a staoveí ejistot měřeí P.6..1 Staoveí průměrých hodot z opakovaých měřeí Aritmetický průměr hodot aměřeých při zkoškách stopajícím tlakem P z resp. při zkoškách klesajícím tlakem P o se staoví dle ásledjících vztahů: P 1 z P zi i1 P 1 o P oi i1 Příklad staoveí průměré hodoty z opakovaých zkošek stopajícím a klesajícím tlakem zkošeého měřidla tlak v pematikách pro zkšebí bod 6 barů: 1 P z P zi i1 1 P o P oi i1 1 1 5,98 5,98 6,00 5,987 bar 6,06 6,06 6,08 6,067 bar P.6.. Vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem A Při vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem A se ejprve staoví stadardí ejistoty měřeí, zvlášť pro zkošk stopajícím tlakem a pro zkošk klesajícím tlakem. Stadardí ejistoty měřeí ozačeé Az a Ao charakterizjí opakovatelost v jedotlivých zkšebích bodech. Jejich číselé hodoty jso dáy vztahy: Az i1 P P zi z 1, Ao i1 P oi P o 1, kde je P zi, P oi hodota tlak a zkošeém měřidle při zkošce stopajícím (klesajícím) tlakem, N počet měřeí ( = ). Příklad vyhodoceí stadardí ejistoty měřeí měřidla tlak v pematikách pro zkšebí bod 6 barů z aměřeých hodot při zkoškách stopajícím a klesajícím tlakem: Az Pz i i1 P 1 z 5,98 5,987 5,98 5,987 6,00 5,987 1 0,007 bar Ao Po i i1 P 1 o 6,06 6,067 6,06 6,067 6,08 6,067 1 0,007 bar P.6.. Vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem B Při vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem B se ejprve rčí zdroje ejistot, které ovlivňjí měřeí. K jedotlivým zdrojům příspěvkům k ejistotě měřeí se staoví odhad hodoty ejistoty Δz max. Staoví se typ rozděleí podle charakter mezí z literatry. Typ rozděleí je charakterizová koeficietem k C. Obecý vztah pro vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem B ze zdroje příspěvk i je ásledjící: B i Δz max k C 16
V případě měřidel tlak v pematikách siličích motorových vozidel s aalogovým idikačím zařízeím se doporčje važovat miimálě ásledjící zdroje ejistot měřeí: ejistota měřeí etaloového tlakoměr, rozlišitelost idikačího zařízeí zkošeého měřidla tlak v pematikách, teplotí chyba zkošeého měřidla tlak v pematikách, odlehlost referečích úroví etaloového tlakoměr a zkošeého měřidla. Následě se rčí číselé hodoty jedotlivých zdrojů ejistot, kterých se předpokládá rovoměré rozděleí. Nejistota měřeí etaloového tlakoměr Nejistota měřeí etaloového tlakoměr je vedea v kalibračím listě požitého etalo ebo se rčí z ejvětší dovoleé chyby etaloového tlakoměr v daém zkšebím bodě. V případě, že je v kalibračím list požitého etalo vedea ejistota měřeí etalo, je třeba dbát a to, v jakém tvar je tato ejistota měřeí vedea. Jedá-li se o rozšířeo ejistot měřeí U et, msí zde být vede i koeficiet rozšířeí k et, pro který byla tato ejistota vypočtea. Nejistota měřeí etaloového tlakoměr se potom rčí dle vztah: U et k V případě, že kalibračí list s vedeo ejistoto měřeí etalo eí k dispozici, rčí se jeho ejistota et z ejvětší dovoleé chyby etaloového tlakoměr v daém tlakovém bod δ et. Nejistota měřeí etaloového tlakoměr je potom dáa vztahem: et et et et Pro účely prokazováí odboré způsobilosti atorizovaých metrologických středisek se doporčje provést staoveí stadardí ejistoty měřeí etaloového tlakoměr z ejvětších dovoleých chyb etaloového zařízeí dle požadavků platého OOP. Příklad staoveí stadardí ejistoty měřeí etaloového tlakoměr pro zkšebí bod 6 barů: ejvětší dovoleé chyby pro etalo tlak dle požadavků OOP: 0,0 bar v rozsah 0 p m bar 0,0 bar v rozsah bar < p m 10 bar 0,06 5 bar v rozsah p m > 10 bar ve zkšebím bodě 6 barů msí mít etalo tlak ejvětší dovoleo chyb maximálě 0,0 bar, stadardí ejistota etaloového tlakoměr tedy bde mít ásledjící hodot: et 0,0 0,0 bar Nejistota měřeí daá rozlišitelostí kalibrovaého měřidla Stadardí ejistota měřeí d, charakterizjící chyb odečt zkošeého měřidla tlak v pematikách, se rčí vyděleím 1 /, 1 / 5 ebo 1 / 10 velikosti dílk stpice. Rozděleí dílk stpice a 1 /, 1 / 5 ebo 1 / 10 zvolí pracovík odečítající idikace zkošeého měřidla v závislosti a velikosti tohoto dílk, a provedeí číselík respektive stpice, a provedeí kazatele a v eposledí řadě v závislosti a vlastí sbjektiví schoposti při čteí a iterpolaci dílk. Stadardí ejistota d je tedy rova: 17
kde je d r d d, r velikost dílk stpice kalibrovaého deformačího tlakoměr, počet částí, a který je při vlastím zkošeí dílek stpice rozděle. Pro řešeý příklad (d = 0,1 bar, děleý a 5 částí) abývá hodota stadardí ejistoty měřeí daá rozlišitelostí ásledjící hodoty ve všech zkšebích bodech: d d 0,1 0,01 r 5 Nejistota měřeí daá teplotí chybo zkošeého měřidla Tato stadardí ejistota měřeí se rčje z teplotí chyby zkošeého měřidla. Teplotí chyba je defiováa vztahem: kde je k t R t teplotí sočiitel zkošeého měřidla, měřicí rozpětí zkošeého měřidla, teplota okolího prostředí při kalibraci, t ref referečí teplota (0 C). k R t t, Nejistota měřeí daá teplotí chybo zkošeého měřidla se potom rčí dle vztah: t t t t V případě měřidel tlak v pematikách lze pro rčeí teplotího sočiitele požít hodoty specifikovaé v příloze tohoto MP. Pro zjedodšeí lze požít maximálí hodot teplotího vliv pro celý rozsah zkošeého měřidla, tj. 0,05 % z horí meze měřicího rozsah a 1 C. POZNÁMKA: Alterativě lze v případě, kdy idikačím zařízeím je deformačí tlakoměr, požít při staoveí teplotího sočiitele hodoty vedeé v ormativím dokmet ČSN EN 87-1. Zde je vedea hodota teplotího sočiitele 0,0 % R/C pro deformačí tlakoměry s pržo (Bordoovo) trbicí třídy přesosti 0,1 až ; teto drh símacího prvk se schopostí zajišťovat měřeí v váděém rozmezí tříd přesostí má v případě kostrkčích provedeí měřidel tlak v pematikách s aalogovým idikačím zařízeím ejvětší zastopeí. Pro řešeý příklad abývá stadardí ejistota měřeí daá teplotí chybo zkošeého měřidla ásledjící hodoty ve všech zkšebích bodech: t 0,05% z R ( t tref ref bar ) 0,0005 1 0,010 bar Nejistota měřeí daá odlehlostí referečích úroví zkošeého a etaloového tlakoměr Nejistota měřeí daá odlehlostí referečích úroví je ejistota, ktero je třeba obecě započítat v případě, že referečí úrově zkošeého a etaloového měřidla jso rozdílé. Tato složka ejistoty měřeí je dáa zjedodšeým vztahem: hg h, 18
kde je h ρ g odlehlost (rozdíl) referečích úroví zkošeého a etaloového tlakoměr, hstota tlakového média, hodota místího tíhového zrychleí. V případě měřidel tlak v pematikách, kdy se jedá o zkošeí plyým médiem maximálě do hodoty přetlak 1 bar, je však možé tto ejistot zcela zaedbat. Výsledá ejistota měřeí vyhodoceá způsobem B Bilačí tablka odhad příspěvků ejistot Zdroj ejistoty, kometář Odhad mezí, ejistota Typ rozděleí, koeficiet Koeficiet citlivosti k C Stadardí ejistota etalo et dle ejvětších dovoleých chyb etalo tlak specifikovaých OOP p = 6 bar δ max = 0,0 bar z max = 0,0 bar rovoměré 1 0,0 bar zkošeé měřidlo d příspěvek ejistoty daý rozlišovací schopostí měřidla velikost dílk d, který lze ásledě rozdělit a r částí d = 0,1 bar r = 5 z max = d/r =0,0 bar rovoměré 1 0,01 bar rozdíl sktečé teploty při měřeí od referečí t příspěvek ejistoty daý teplotí chybo zkošeého měřidla teplotí sočiitel měřidla k t, měřicí rozpětí měřidla R, změa teploty okolího prostředí při zkošce t, referečí teplota t ref k t = 0,05 % R/ C R = 1 bar t = (0 ± ) C t ref = 0 C z max= k t R (t t ref) z max= 0,018 bar rovoměré 1 0,010 bar Po rčeí všech dílčích ejistot měřeí pro vyhodoceí způsobem B, které jso važováy při zkošeí (kalibraci), se tyto ejistoty sločí do tzv. výsledé ejistoty měřeí vyhodoceé způsobem B. Toto sločeí se provede pomocí Gassova zákoa o šířeí ejistot měřeí. Výsledá ejistota měřeí vyhodoceá způsobem B je tedy dáa vztahem: B et d t Pro řešeý příklad a pro zkšebí bod 6 barů abývá výsledá stadardí ejistota měřeí vyhodoceá způsobem B ásledjící hodoty: B et d t 0,0 0,01 0,010 0,08 bar P.6.. Kombiovaá stadardí ejistota Kombiovaá stadardí ejistota se rčí pro každý zkšebí bod. Tato ejistota měřeí vzike sločeím stadardí ejistoty měřeí vyhodoceé způsobem A a výsledé ejistoty měřeí vyhodoceé způsobem B pro daý zkšebí bod prostředictvím ásledjícího vztah: C A B 19
Pro řešeý příklad a pro zkšebí bod 6 barů při stopajícím tlak abývá kombiovaá stadardí ejistota ásledjící hodoty: C Az B 0,007 0,08 0,09 bar P.6..5 Rozšířeá ejistota měřeí Rozšířeá ejistota měřeí se rčí pro každý zkšebí bod dle vztah: kde k je koeficiet rozšířeí. U = k C, Koeficiet rozšířeí může být staove více způsoby. Níže jso prezetováy základí postpy popsaé dokmetem EA-/0. P.6..5.1 Požití Welch-Satterthwaitova vztah (staoveí efektivích stpňů volosti) Koeficiet rozšířeí k se volí tak, aby odpovídal pravděpodobosti pokrytí 95 %. Pro teto koeficiet platí k = pro počet opakováí měřeí 10. V případě, že je počet opakováí měřeí < 10, rčí se koeficiet rozšířeí k dle ásledjící tablky: Tablka Koeficiety rozšířeí dle počt efektivích stpňů volosti v eff 1 5 6 7 8 10 0 50 k 1,97,5,1,87,65,5,,7,8,1,05,00 Odhad počt efektivích stpňů volosti v eff se provede dle Welch-Satterthwaitova vztah: kde je v i1 y y eff N, i i (i = 1,,, N) příspěvek k ejistotě staoveí chyby zkošeého měřidla od vstpí veličiy x i (považjí se za ekorelovaé), v i = 1 jso stpě volosti pro stadardí ejistoty měřeí vyhodoceé způsobem A, pro ejistoty měřeí vyhodoceé způsobem B se předpokládá v i. Pokd vypočteá hodota v eff eí celé číslo, provede se její zaokrohleí a ejbližší meší hodot vedeo v tablce. POZNÁMKA: Je-li vypočteá hodota v eff > 00, lze položit k =,00. Stejým způsobem se staoví rozšířeá ejistota měřeí pro všechy zkšebí body. Číselá hodota výsledk měřeí se při závěrečém vyjádřeí stadardě zaokrohlje a pozici ejméě platé číslice ejistoty vztahjící se k tomto výsledk. Při zaokrohlováí je třeba požívat běžých pravidel pro zaokrohlováí podle ČSN ISO 80000-1, příloha B; pokd by však zaokrohleí vedlo ke sížeí hodoty ejistoty o více ež 5 %, je třeba požít zaokrohleí ahor. POZNÁMKA: Číselá hodota ejistoty měřeí msí být váděa a ejvýše dvě platé číslice. V případě řešeého příklad jso pro zkšebí bod 6 barů (při stopajícím tlak) k dispozici čtyři složky ejistoty ( Az, et, d, t). Pomocí Welch-Satterthwaitova vztah se rčí počet efektivích stpňů volosti: v i 0
v eff C N i i1 v i 0,007 0,09 0,0 0,01 0,010 0,09 0,007 589, Nejbližší ižší celé hodotě efektivího stpě volosti 50 odpovídá dle výše vedeé tablky hodota k =,05. Dosazeím do vzorce pro rozšířeo ejistot měřeí se získá výsledá hodota rozšířeé ejistoty měřeí pro zkšebí bod 6 barů při stopajícím tlak: U k C,05 0,09 0,059 Nicméě pro v eff > 00 lze již položit koeficiet rozšířeí k =,00, potom U = 0,058 bar. Číselá hodota ejistoty měřeí msí být váděa a ejvýše dvě platé číslice. Při závěrečém vyjádřeí se číselá hodota rozšířeé ejistoty zaokrohlí a pozici odpovídající váděé idikaci zkošeého měřidla. Při zaokrohlováí se požije běžých pravidel pro zaokrohlováí podle ČSN ISO 80000-1, příloha B; v případě že by zaokrohleí vedlo ke sížeí hodoty ejistoty o více ež 5 %, se požije zaokrohleí ahor. Rozšířeá ejistota měřeí po zaokrohleí: U 0,06 bar Provede-li se tímto způsobem vyhodoceí všech zkšebích bodů, pak lze prezetovat výsledky formo íže vedeé tablky: Kovečí hodota tlak bar Středí hodota tlak zkošeého měřidla včetě ejistoty zatěžováí odlehčováí bar bar bar 0,00 0,0 ± 0,0 0,0 ± 0,0,00 1,98 ± 0,0,0 ± 0,0,00,97 ± 0,0,0 ± 0,0 6,00 5,99 ± 0,06 6,07 ± 0,06 8,00 7,97 ± 0,06 8,05 ± 0,06 10,00 9,95 ± 0,06 10,01 ± 0,06 1,00 11,89 ± 0,08 11,91 ± 0,08 P.6..5. Aplikace pravidla o jedé domiatí složce ejistoty měřeí Jedá se o alterativí a zjedodšeý postp pro staoveí koeficiet rozšířeí vyžívající pravidlo o jedé domiatí složce ejistoty měřeí. Toto pravidlo je platitelé, pokd je splěa podmíka, že poměr kvadratického sočt všech edomiatích složek ejistoty měřeí vůči domiatí složce ejistoty měřeí je meší ež 0,. POZNÁMKA: Toto pravidlo zohledňje poze složky ejistot měřeí pro vyhodoceí způsobem B (ejistota měřeí vyhodoceá způsobem A zde eí relevatí). V případě pozitivího výsledk tohoto kritéria se platí předměté pravidlo a ke koeficiet rozšířeí k se přiřadí hodota odpovídající typ rozděleí domiatí složky ejistoty měřeí (v případě domiatí složky s rovoměrým rozděleím k = 1,65). V případě egativího výsledk tohoto kritéria lze aplikovat cetrálí limití vět, která říká, že pokd ěkolik složek ejistoty ( a více) odvozeých z ezávislých veliči majících rozděleí s běžým průběhem (ormálí, rovoměré) srovatelě přispívá k ejistotě odhad (jiak řečeo žádá eí výzamě majorití), pak lze předpokládat, že rozděleí hodot je ormálí. V takovém případě lze přiřadit koeficiet rozšířeí hodot. 1
V případě řešeého příklad pro zkšebí bod 6 barů (při stopajícím tlak) abývá kritérim pro posozeí domiace jedé ejistoty ásledjící hodoty: d et t 0,01 0,010 0,0 0,68 V tomto případě ebyla splěa podmíka pro aplikaci pravidla o jedé domiatí složce ejistoty měřeí, icméě dle cetrálí limití věty lze sodit, že výsledé rozděleí bde mít ormálí rozděleí a koeficiet rozšířeí může být přiřazea hodota. Dosazeím do vzorce pro rozšířeo ejistot měřeí se získá výsledá hodota rozšířeé ejistoty měřeí pro zkšebí bod 6 barů při stopajícím tlak: U k C 0,09 0,058 Číselá hodota ejistoty měřeí msí být váděa a ejvýše dvě platé číslice. Při závěrečém vyjádřeí číselo hodot rozšířeé ejistoty se zaokrohlí a pozici odpovídající váděé idikaci zkošeého měřidla. Při zaokrohlováí se požijí pravidla pro zaokrohlováí; v případě že by zaokrohleí vedlo ke sížeí hodoty ejistoty o více ež 5 %, požije se zaokrohleí ahor. Rozšířeá ejistota měřeí po zaokrohleí: U 0,06 bar Provede-li se tímto způsobem vyhodoceí všech zkšebích bodů, pak lze prezetovat íže vedeo formo ásledjící výsledky: Kovečí hodota tlak bar Středí hodota tlak zkošeého měřidla včetě ejistoty zatěžováí odlehčováí bar bar bar 0,00 0,0 ± 0,0 0,0 ± 0,0,00 1,98 ± 0,0,0 ± 0,0,00,97 ± 0,0,0 ± 0,0 6,00 5,99 ± 0,06 6,07 ± 0,06 8,00 7,97 ± 0,06 8,05 ± 0,06 10,00 9,95 ± 0,06 10,01 ± 0,06 1,00 11,89 ± 0,08 11,91 ± 0,08
Příloha 7 (iformativí) Postp staoveí ejistoty měřeí měřidla tlak v pematikách s digitálím idikačím zařízeím P.7.1 Vstpí údaje Zkošeé měřidlo tlak v pematikách s digitálím idikačím zařízeím (číslicový tlakoměr) Měřicí rozsah (R): Hodota rozlišeí idikace a displeji (d): Hodota rozlišeí idikace a displeji (d): Referečí teplota: 0 C Požitý etaloový tlakoměr: Měřicí rozsah: (0 až 10) bar, přetlak 0,1 bar (v pracovím režim měřidla) 0,0 bar (v kalibračím režim měřidla) (0 až 0) bar, přetlak Přesost *) : 0,0 bar v rozsah 0 pm bar 0,0 bar v rozsah bar < pm 10 bar *) Přesost je v daém příkladě vyjádřea jako ejvětší dovoleá chyba etaloového zařízeí dle požadavků příslšého OOP a příloh 1 a tohoto MP. Teto přístp se doporčje požít pro staoveí stadardí ejistoty etalo v programech mezilaboratorích porovávacích zkošek. P.7. Podmíky okolího prostředí při zkoškách Teplota okolího prostředí v průběh zkošek: (16 až 0) C Při měřeí byla splěa podmíka, aby změa teploty během zkošek epřesáhla 5 C. P.7. Naměřeé hodoty Měřeí bylo provedeo ve třech měřicích cyklech zahrjících měřeí při stopajícím a klesajícím tlak. Bylo zvoleo 6 zkšebích bodů rovoměrě rozložeých v celém měřicím rozsah. Na horí mezi měřicího rozsah bylo měřidlo vždy poecháo 0 mi v solad s požadavkem OOP a ČSN EN 165. Kovečí hodota tlak 1. série měřeí. série měřeí. série měřeí zatěžováí odlehčováí zatěžováí odlehčováí zatěžováí odlehčováí bar bar bar bar bar bar bar 0,00 0,00 0,00 0,00 0,0 0,00 0,00,00,00,0,00,0,00,0,00,00,0,0,06,0,0 6,00 6,0 6,06 6,0 6,08 6,0 6,08 8,00 8,0 8,06 8,06 8,08 8,0 8,06 9,90 9,98 10,00 10,00 10,00 9,98 10,00
P.7. Vyhodoceí aměřeých hodot a staoveí ejistot měřeí P.7..1 Staoveí průměrých hodot z opakovaých měřeí Aritmetický průměr hodot aměřeých při zkoškách stopajícím tlakem P z resp. při zkoškách klesajícím tlakem P o se staoví dle ásledjících vztahů: 1 Pz Pz i i1 1 Po Po i i1 Příklad staoveí průměré hodoty z opakovaých zkošek stopajícím a klesajícím tlakem zkošeého měřidla tlak v pematikách pro zkšebí bod 6 barů: 1 P z Pz i i1 1 6,0 6,0 6,0 6,07 bar P o 1 Po i i1 1 6,06 6,06 6,08 6,067 bar P.7.. Vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem A Při vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem A se ejprve staoví stadardí ejistoty měřeí, zvlášť pro zkošk stopajícím tlakem a pro zkošk klesajícím tlakem. Stadardí ejistoty měřeí ozačeé Az a Ao charakterizjí opakovatelost v jedotlivých zkšebích bodech. Jejich číselé hodoty jso dáy vztahy: Az Pz i i1 P 1 z, Ao Po i i1 P 1 o, kde je P zi, P oi hodota tlak a zkošeém měřidle při zkošce stopajícím (klesajícím) tlakem, N počet měřeí ( = ). Příklad vyhodoceí stadardí ejistoty měřeí měřidla tlak v pematikách pro zkšebí bod 6 barů z aměřeých hodot při zkoškách stopajícím a klesajícím tlakem: Az Pz i i1 P 1 z 6,0 6,07 6,0 6,07 6,0 6,07 1 0,007 bar Ao Po i i1 P 1 o 6,06 6,067 6,06 6,067 6,08 6,067 1 0,007 bar P.7.. Vyhodoceí ejistoty měřeí způsobem B V případě měřidel tlak v pematikách s digitálím idikačím zařízeím se doporčje važovat miimálě ásledjící zdroje ejistot: ejistota etaloového tlakoměr, rozlišitelost idikačího zařízeí zkošeého měřidla tlak v pematikách, teplotí chyba zkošeého měřidla tlak v pematikách,
odlehlost referečích úroví etaloového tlakoměr a zkošeého měřidla. Následě se rčí číselé hodoty jedotlivých zdrojů ejistot, kterých se předpokládá rovoměré rozděleí. Nejistota měřeí etaloového tlakoměr Teorie staoveí ejistoty měřeí etaloového tlakoměr je stejá jako v případě příklad v příloze 6. Pro účely prokazováí odboré způsobilosti atorizovaých metrologických středisek se doporčje provést staoveí stadardí ejistoty etaloového tlakoměr z ejvětších dovoleých chyb etaloového zařízeí dle požadavků platého OOP. Příklad staoveí stadardí ejistoty etaloového tlakoměr pro zkšebí bod 6 barů: ejvětší dovoleé chyby pro etalo tlak dle požadavků OOP: 0,0 bar v rozsah 0 p m bar 0,0 bar v rozsah bar < p m 10 bar ve zkšebím bodě 6 barů msí mít etalo tlak ejvětší dovoleo chyb maximálě 0,0 bar, stadardí ejistota etaloového tlakoměr tedy bde mít ásledjící hodot: et 0,0 0,0 bar Nejistota měřeí daá rozlišitelostí kalibrovaého měřidla Stadardí ejistota měřeí d je dáa hodoto posledího platého digit zobrazovaého a displeji měřidla tlak v pematikách s digitálím idikačím zařízeím. Pro rčeí její velikosti se požije vztah: d d, kde d je hodota posledího digit idikačího zařízeí měřidla tlak v pematikách. Pro řešeý příklad (d = 0,0 bar - kalibračí režim měřidla) abývá hodota stadardí ejistoty měřeí daá rozlišitelostí ásledjící hodoty ve všech zkšebích bodech: d 0,0 d 0,006 Nejistota měřeí daá teplotí chybo zkošeého měřidla V případě měřidel tlak v pematikách s digitálím idikačím zařízeím lze pro rčeí teplotího sočiitele opět požít hodoty specifikovaé v příloze tohoto MP. Pro zjedodšeí lze požít maximálí hodot teplotího vliv pro celý rozsah zkošeého měřidla 0,005 bar/ C, tj. 0,05 % z horí meze měřicího rozsah a 1 C. Pro řešeý příklad abývá stadardí ejistota měřeí daá teplotí chybo zkošeého měřidla ásledjící hodoty ve všech zkšebích bodech: t 0,05% z R ( t tref bar ) 0,0005 10 0,01 Nejistota měřeí daá odlehlostí referečích úroví zkošeého a etaloového tlakoměr V případě měřidel tlak v pematikách, kdy se jedá o zkošeí plyým médiem maximálě do hodoty přetlak 1 bar, je možé tto ejistot zcela zaedbat. bar 5
Výsledá ejistota měřeí vyhodoceá způsobem B Bilačí tablka odhad příspěvků ejistot Zdroj ejistoty, kometář Odhad mezí, ejistota Typ rozděleí, koeficiet Koeficiet citlivosti k C Stadardí ejistota etalo et dle ejvětších dovoleých chyb etalo tlak specifikovaých OOP p = 6 bar δ max = 0,0 bar z max = 0,0 bar rovoměré 1 0,0 bar zkošeé měřidlo d příspěvek ejistoty daý rozlišovací schopostí měřidla polovia hodoty posledího digit zobrazovaého a displeji měřidla d = 0, bar z max = d/ =0,01 bar rovoměré 1 0,006 bar rozdíl sktečé teploty při měřeí od referečí t příspěvek ejistoty daý teplotí chybo zkošeého měřidla teplotí sočiitel měřidla k t, měřicí rozpětí měřidla R, změa teploty okolího prostředí při zkošce t, referečí teplota t ref k t = 0,05 % R/ C R = 10 bar t = (0 ± ) C t ref = 0 C z max= k t R (t t ref) z max= 0,00 bar rovoměré 1 0,01 bar Pro řešeý příklad a pro zkšebí bod 6 barů abývá výsledá ejistota měřeí vyhodoceá způsobem B ásledjící hodoty: B et d t 0,0 0,006 0,01 0,07 bar P.7.. Kombiovaá stadardí ejistota Pro řešeý příklad a pro zkšebí bod 6 barů při stopajícím tlak abývá kombiovaá stadardí ejistota ásledjící hodoty: C Az B 0,007 0,07 0,08 bar P.7..5 Rozšířeá ejistota měřeí Rozšířeá ejistota měřeí se rčí pro každý zkšebí bod dle vztah: kde k je koeficiet rozšířeí. U k, Níže jso prezetováy základí postpy staoveí koeficiet rozšířeí popsaé dokmetem EA-/0. P.7..5.1 Požití Welch-Satterthwaitova vztah (staoveí efektivích stpňů volosti) V případě řešeého příklad jso pro zkšebí bod 6 barů (při stopajícím tlak) k dispozici čtyři složky ejistoty ( Az, et, d, t). Pomocí Welch-Satterthwaitova vztah se rčí počet efektivích stpňů volosti: C 6
v eff C N i i1 v i 0,007 0,08 0,0 0,006 0,01 0,08 0,007 51,0 Nejbližší ižší celé hodotě efektivího stpě volosti 50 odpovídá dle výše vedeé tablky hodota k =,05. Dosazeím do vzorce pro rozšířeo ejistot měřeí se získá výsledá hodota rozšířeé ejistoty měřeí pro zkšebí bod 6 barů při stopajícím tlak: U k C,05 0,08 0,057 Nicméě pro v eff > 00 lze již položit koeficiet rozšířeí k =,00, potom U = 0,056 bar. Číselá hodota ejistoty měřeí msí být váděa a ejvýše dvě platé číslice. Při závěrečém vyjádřeí se číselá hodota rozšířeé ejistoty stadardě zaokrohlí a pozici odpovídající váděé idikaci zkošeého měřidla. Při zaokrohlováí se požije běžých pravidel pro zaokrohlováí podle ČSN ISO 80000-1, příloha B; v případě že by zaokrohleí vedlo ke sížeí hodoty ejistoty o více ež 5 %, se požije zaokrohleí ahor. Rozšířeá ejistota měřeí po zaokrohleí: U 0,06 bar Provede-li se tímto způsobem vyhodoceí všech zkšebích bodů, pak lze prezetovat výsledky formo íže vedeé tablky: Kovečí hodota tlak bar Středí hodota tlak zkošeého měřidla včetě ejistoty zatěžováí odlehčováí bar bar bar 0,00 0,00 ± 0,0 0,01 ± 0,0,00,00 ± 0,0,0 ± 0,0,00,01 ± 0,0,05 ± 0,0 6,00 6,0 ± 0,06 6,07 ± 0,06 8,00 8,05 ± 0,06 8,07 ± 0,06 10,00 9,99 ± 0,06 10,00 ± 0,05 P.7..5. Aplikace pravidla o jedé domiatí složce ejistoty měřeí V případě řešeého příklad pro zkšebí bod 6 barů (při stopajícím tlak) abývá kritérim pro posozeí domiace jedé ejistoty měřeí ásledjící hodoty: d et t 0,006 0,01 0,0 0,58 V řešeém případě ebyla splěa podmíka pro aplikaci pravidla o jedé domiatí složce ejistoty měřeí, icméě dle cetrálí limití věty lze sodit, že výsledé rozděleí bde mít ormálí rozděleí a koeficiet rozšířeí může být přiřazea hodota. Dosazeím do vzorce pro rozšířeo ejistot měřeí se získá výsledá hodota rozšířeé ejistoty měřeí pro zkšebí bod 6 barů při stopajícím tlak: U k C 0,08 0,056 Číselá hodota ejistoty měřeí msí být váděa a ejvýše dvě platé číslice. Při závěrečém vyjádřeí číselo hodot rozšířeé ejistoty měřeí se zaokrohlí a pozici odpovídající váděé idikaci bar 7
zkošeého měřidla. Při zaokrohlováí se požijí pravidla pro zaokrohlováí; v případě že by zaokrohleí vedlo ke sížeí hodoty ejistoty o více ež 5 %, požije se zaokrohleí ahor. Rozšířeá ejistota měřeí po zaokrohleí: U 0,06 bar Provede-li se tímto způsobem vyhodoceí všech zkšebích bodů, pak lze prezetovat íže vedeo formo ásledjící výsledky: Kovečí hodota tlak Středí hodota tlak zkošeého měřidla včetě ejistoty zatěžováí odlehčováí bar bar bar 0,00 0,00 ± 0,0 0,01 ± 0,0,00,00 ± 0,0,0 ± 0,0,00,01 ± 0,0,05 ± 0,0 6,00 6,0 ± 0,06 6,07 ± 0,06 8,00 8,05 ± 0,06 8,07 ± 0,06 10,00 9,99 ± 0,06 10,00 ± 0,05 8
9 MP 016
0
1 MP 016
MĚŘIDLA TLAKU V PNEUMATIKÁCH SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL POSTUP ZKOUŠENÍ PŘI OVĚŘOVÁNÍ Vydáí: srpe 01 Vydává Český metrologický istitt, Okrží 1, 68 00 Bro