PROCESNÍ ŘÍZENÍ A ORGANIZAČNÍ ZMĚNA # PROCESS MANAGEMENT AND ORGANIZATIONAL CHANGE ŠTÍPEK Vladimír Abstract The article deals with process maagemet, orgaizatioal chages ad the risks, associated with chage. The importace of orgaizatioal chage ad its barriers is metioed. Attached is a case study of compay i the category of small ad medium eterprises. Part of the article is the use of value maagemet, facility maagemet, outsourcig, bechmarkig, etc. ad i the field of process maagemet ad orgaizatioal chages. This paper was realised i the frame of the research project of Processioal maagemet ad possibilities its itroductio i small ad medium eterprises registered of Grat Agecy of Uiversity of South Bohemia i České Budějovice No. 068/2010/S. Key words: processioal approaches, orgaizatioal chage, quality, value maagemet, case study. JEL Classificatio: M11, M19 Abstrakt Čláek se zabývá problematikou procesího řízeí, hodotového maagemetu, orgaizačích změ a rizik, spojeých se změami. Zmíě je výzam orgaizačích změ a jejich bariéry. Připojea je případová studie podiku v kategorii malých a středích podiků. Součástí čláku je využití hodotového maagemetu, facility maagemetu a v oblasti procesího řízeí a orgaizačích změ. Čláek byl realizová v rámci výzkumého projektu Procesí maagemet a možosti jeho zavedeí v malých a středích podicích registrovaého u Gratové agetury Jihočeské uiverzity pod evidečím číslem 068/2010/S. Klíčová slova: procesí přístupy, orgaizačí změa, kvalita, hodotový maagemet, případová studie. Úvod Pojetí hodotového maagemetu, včetě aplikačích disciplí, odpovídá zásadám procesího přístupu k řízeí. Hodotový maagemet je ástrojem zvyšováí hodoty pro zákazíka, orietovaý a výkoost, efektivost a kokureceschopost. Procesí řízeí je eodmyslitelě spjato s orgaizačí změou. Pro podiky to zameá připravit se a celou # Čláek je zpracová jako jede z výstupů výzkumého projektu Procesí maagemet a možosti jeho zavedeí v malých a středích podicích registrovaého u Gratové agetury Jihočeské uiverzity pod evidečím číslem 068/2010/S 436
řadu těchto změ, které mohou zameat eje podikatelskou příležitost, ale též začé riziko. Přesto je přechod od fukčího přístupu k procesímu ezbytostí z hlediska udržeí a zvýšeí kokureceschoposti moderě řízeého podiku. Literárí přehled Problematika procesího řízeí je předmětem publikace Grasseová, Dubec, Horák (2008). Srováí fukčího a procesího přístupu vyzívá ve prospěch procesího pojetí, i přes možá rizika. Součástí publikace je postup při zaváděí procesího řízeí orgaizace. Důraz je klade a moitorig, měřeí výkoosti a eustálé zlepšováí procesu. Modelováí podikových procesů řeší Řepa (2006). Výzamým ástrojem a metodou se širokými možostmi využití je hodotový maagemet (Value Maagemet). Hodotovým přístupem a jeho metodickými ástroji v podobě aplikačích disciplí se dlouhodobě zabývá Vlček (2002). Mapováí hodotového toku ve výrobích procesech je sférou zájmu práce Mašía (2003). Šuleř (1995) zaměřuje pozorost a oblast orgaizačích změ. Potřeba změy je výsledkem působeí pro orgaizaci vějších a vitřích sil. Připomíá rověž bariéry změ a hledá příčiy odporu ke změám. Palá (2003) zdůrazňuje v souvislosti s orgaizačími změami, že hlaví hací silou změy je každodeě sílící kokurece. Vziká tak ové kokurečí paradigma s mohem vyšším stupěm kokurečí rivality. Řízeí jedotlivých oblastí rizik podrobě zpracovává Smejkal, Rais (2006) a Mera, Al- Thai (2007). V publikacích je charakterizová prostředictvím zkoumáí zaků úspěšé firmy přechod ke změám ve firmě a k možým rizikům, jež jsou dále defiováa a klasifikováa. Pojetím rizika, klasifikací příči, způsoby redukce a ztrátami z rizik se zabývá Vodáček, Vodáčková (2006), Trueček (2001). Vyskočil (2007) řeší příslušou problematiku v rámci facility maagemetu, apř. hodotové řízeí procesů a projektováí. Charakterizuje facility maagemet jako proces, směřující k dosažeí cílů orgaizace, jehož úkoy se kokretizují do oblasti podpůrých procesů orgaizace. Prevece jako součást krizového řízeí podiku je doporučea autory Zuzák, Köigová (2009). Problematika procesích přístupů, změ a řízeí rizik je součástí publikace Štípek (2010). Vitropodikové materiály zkoumaého subjektu shromáždil Štípek (2011). Metodika Cílem čláku je aalýza teoretických přístupů, zabývajících se uplatěím hodotového maagemetu při řízeí změ v rámci procesího řízeí, rozbor orgaizačích změ v souvislosti se zaváděím procesího řízeí ve vybraém podiku, prevece rizik spjatých orgaizačími změami, včetě možost jejich řízeí využitím moderích maažerských přístupů. Bylo využito kižích a časopiseckých zdrojů, týkajících se výše uvedeé problematiky, dále pak iterích podikových materiálů vybraého podiku a eřízeého rozhovoru s vedoucím představitelem zkoumaé orgaizace. Výzkum vyústil ve zkráceou případovou studii. Čláek byl realizová v rámci výzkumého projektu Procesí maagemet a možosti jeho zavedeí v MSP registrovaého u Gratové agetury Jihočeské uiverzity pod evidečím číslem 068/2010/S. 437
Výsledky a diskuse Přechod od fukčího přístupu k procesímu je spjat s utostí provádět orgaizačí změy, které přiášejí řadu rizik. Nuto počítat také s bariérami změ, vyvolávaých řadou příči, k imž patří prosazováí vlastích zájmů jedotlivců či skupi, pocit ejistoty, etolerace apod. Fukčí přístup k řízeí je založe a děleí práce mezi fukčí jedotky, klade je důraz a dovedosti, často jedoduché. Orgaizačí struktura poskytuje malé možosti změ, vzikají duplicity, časové ztráty, epřesosti. Procesí řízeí je založeo a pricipech, jejichž příosy se projevují ve všech oblastech orgaizace, apř. schopost trvalého zlepšováí procesů, úspory, jasá defiice pracovích pozic, odpovědost, rychlá změa apod. (Grasseová, Dubec, Horák, 2008). Výzamým prvkem zaváděí procesího řízeí je apřimováí procesů a jejich oproštěí od čiostí, které k procesu epatří. Hodotový maagemet se opírá o dlouholeté zkušeosti a poskytuje široké možosti pro racioalizaci růzých oblastí a oborů a zvyšováí hodoty pro zákazíka. Vývoj orgaizačí změy a využití hodotového maagemetu v jedom z řady aspektů ukazuje případová studie: Podik MX, s. r. o, Plaá ad Lužicí (ázev podiku v čláku uprave autorem), dceřiá společost podiku MX, GmbH se sídlem ve Spolkové republice Německo, byl založe v roce 1993 a zapsá pod obchodím jméem MX - tvářecí a svářecí techika s.r.o. Předmětem podikáí se stala výroba součástí a motážích skupi z kovu pro automobilový průmysl. Kovové kompoety jsou vyráběy pro zhruba 40 modelů automobilů světově proslulých začek. V roce 2008 byl změě ázev podiku a PTX (ázev podiku v čláku uprave autorem) v důsledku změy ázvu mateřské orgaizace. Jeho vývoj v podstatě odpovídá teorii životího cyklu orgaizace, v jehož jedotlivých fázích byly prováděy orgaizačí změy a byly připravováy prvky procesího řízeí. Subjekt, zkoumaý v rámci případové studie, se achází v areálu, kde v roce 1939 začala provozovat podikatelské aktivity ve strojíreství firma Baťa a kde v současosti působí další podiky s dlouholetou a úspěšou historií. Orgaizačí struktura, v počátečích letech jedoduchá a eformálí, se eustále přizpůsobovala rozšiřující se výrobě. Jedoduchý iformačí systém korespodoval s rozhodovacími metodami řízeím i admiistrativou. Část pravomocí byla delegováa a středí úroveň řízeí (vedoucí výroby, logistik, účetí, persoalista, kotrolor kvality). Byl vybudová moderí iformačí systém, procesy se formalizovaly. Období bylo charakteristické procesem tvorby systému jakosti a orgaizačí změou v této oblasti. Dočasý pokles tržeb a zisku byl způsobe převážě vějšími vlivy. Bylo uto řešit překoáí krizové situace. Podik reagoval řadou opatřeí, zejméa dalším zvyšováím kvality výroby, racioalizací podpůrých čiostí či přeeseím pomocých a podpůrých čiostí (facility maagemet, outsourcig) a exterího dodavatele. V souvislosti s rozvojem výroby, její kvality, zdokoalováím řízeí ap., docházelo k orgaizačím změám. Požadavek zvýšeí kvality produkce vyžadoval orgaizačí změu. Byla uplatěa orgaizačí struktura s koordiátorem v oblasti procesu tvorby systému kvality. Vytvořeím koordiačího tým, jehož řízeím byl v počátcích podikatelské čiosti pověře iterí pracovík podiku koordiátor, došlo k posuu ve zvyšováí kvality produkce. Byla vypracováa podrobá Příručka kvality, obsahující hlaví zásady systému kvality, kokretizovaá orgaizačími směricemi. Tým byl pověře vypracováím hlavích zásad systému kvality a koordiací souvisejících čiostí. Certifikace úspěšě završila proces orgaizačích změ v oblasti dosažeí požadovaé kvality jako výzamého prvku dalšího rozvoje firmy. Podik získával stále větší počet zakázek a základě osvědčeé kvality, zajišťovaé prostředictvím vitřích i vějších kotrolích systémů. 438
Náklady vyplývající z ekvalití produkce se sížily, což přispělo k přízivému vývoji podiku. Po kolísavém vývoji, zčásti způsobeém světovou hospodářskou krizí, došlo v důsledku zvýšeí veškerých podikatelských aktivit ke zvýšeí zájmu o produkci podiku, zvýšil se rověž počet pracovíků v současosti se pohybuje kolem dvou set zaměstaců. Orgaizačí změy korespodují s ekoomickými výsledky. Zvýšeou osobí aktivitou vedeí firmy, dokladováím vysoké kvality produkce v daé oblasti a dalšími opatřeími byly překoáy důsledky světové hospodářské krize a produkce i tržby se opět začaly zvyšovat. Orgaizačí záležitosti patří k ejsložitějším objektům hodotového maagemetu a jeho aplikačí disciplíy hodotové aalýzy. Před zavedeím fukce koordiátora se otázkám kvality věovalo ěkolik pracovíků, včetě vedoucích. Aktivity však byly roztříštěé, v souhru se otázkám kvality věovalo více času, přičemž výsledý efekt byl ižší. Fukce koordiátora umožila kvalitější přípravu podkladů, čímž byl vytvoře prostor pro kvalitější rozhodováí ve vedeí a rychlejší realizaci ve výrobě. Orgaizačí změa přiesla rověž sížeí ákladů v jedotlivých čiostech. Hodoceí efektivity opatřeí bylo provedeo pomocí hodotové aalýzy, která přiáší řadu možostí v řídící práci vrcholového maagemetu (Vlček, 2002). Uspořádáí souboru fukcí podle jejich důležitosti a prví matematické vyjádřeí eormovaé hodoty výzamu fukce bylo provedeo pomocí koeficietu výzamu fukce (k i ). Vyjádřeí výzamu fukce a výše ákladů v podobě vyaložeého času, tj. počtu hodi bylo provedeo a základě zjištěí rozhovorem s vedoucími pracovíky a pomocí iformací z vitropodikových podkladů (uvedeo v tabulce 1, zjedodušeo a upraveo pro možost vyjádřeí v procetech). Tabulka 1 Vyhodoceí fukcí pracovího místa Poř. Fukce: k i Variata A Variata B č. b 0 F 0 N 0 H 0 b 1 F 1 N 1 H 1 a Koordiátor kvality 1. Získává a zpracovává 3 3 9 180 0,05 3 10 170 0,058 iformace 2. Navrhuje opatřeí 3 2 6 750 0,008 3 9 740 0,012 3. Sleduje předpisy 3 2 6 90 0,066 3 9 85 0,105 4. Kotroluje dodržováí 3 2 6 100 0,06 3 9 95 0,095 předpisů 5. Odstraňuje odchylky 2 2 4 80 0,05 2 4 75 0,053 6. Istruuje spolupracovíky 2 2 4 40 0,15 2,5 5 40 0,125 Celkem 35 1240 0,028 46 1205 0,038 Zdroj: Vlastí ávrh a výpočty dle vitropodikových iformací, úprava dle Vlček (2002) Výpočty hodoty byly provedey dle vzorce: H j m j 1 i1 F N j j max Zdroj: Vlček (2002), úprava autor 439
Výpočty hodoty před orgaizačí změou a po orgaizačí změě výsledek představuje zvýšeí hodoty H j (bezrozměrové číslo) po provedeé orgaizačí změě: H H i1 kde H j Hodota jako kvatifikovaý, eoddělitelý vztah stupě splěí fukcí j 0., 1., 2., m-tá variata objektu, 0. variata je výchozí stav, bezrozměrové číslo F j Stupeň splěí fukce N j Náklady a objekt propočteé apř. metodou expertího staoveí ákladů H 0 Hodota původího řešeí, bezrozměrové číslo H 1 Hodota řešeí po orgaizačí změě, bezrozměrové číslo F 0 Stupeň splěí fukce před orgaizačí změou F 1 Stupeň splěí fukce po orgaizačí změě N 0 Náklady v podobě počtu hodi za rok před orgaizačí změou N 1 Náklady v podobě počtu hodi za rok po orgaizačí změě k i Koeficiet výzamu fukce (dle metod staoveí hodoty výzamu fukce) b 0 Bodové vyjádřeí plěí fukce objektu vzhledem k optimu před orgaizačí změou Bodové vyjádřeí plěí fukce objektu vzhledem k optimu po orgaizačí změě b i F 0 35 *100 *100 1275 0 i1 0 i1 N F 1 46 *100 *100 1205 1 i1 1 N 2,745 3,817 Výsledky aalýzy ukazují, že proces realizace orgaizačí změ přiesl zlepšeí, i když e zcela výrazé. Celková efektivost měřeá ukazatelem hodoty vzrostla. Nové řešeí přieslo další efekty uvolěím kapacity vedoucích pracovíků, sížeím celkových ákladů apod. Maagemet však musí počítat se zvýšeím ákladů a zavedeí a udržeí změy, s riziky dalších epřízivých vějších vlivů, částečě i s faktem, že pracovíci změy zpočátku epřijmou s pochopeím. Jedá se o vyřešeí celého komplexu jevů a procesů, při jejichž řešeí lze využít hodotového maagemetu. Závěr Promyšleý systém orgaizačích změ při řízeí podiku, založeý a procesích pricipech, s využitím hodotového maagemetu a dalších osvědčeých metod, představuje výzamý impuls k dosažeí vyšší kvality produkce, sížeí či elimiace ztrát, plyoucích z realizace rizik, k udržeí stávajících a získáí ových zákazíků a tím zvýšeí kokureceschoposti subjektu. Orgaizačí změy persoálího charakteru ve strojíreském podiku je uté realizovat v souvislosti s techickými a techologickými iovacemi, které jsou ezbyté pro udržeí a zvyšováí kokureceschoposti orgaizace. K iovacím v rámci malých a středích strojíreských podiků zaváděí moderích obráběcích ceter či itegrovaých úseků. K dalším racioalizačím opatřeím lze řadit využití outsourcigu servisích čiostí, facility maagemet má možosti při zlepšováí podpůrých procesů. Hodoceí příosů zaváděých techologických a orgaizačích změ a rozhodováí o ich je možo a uto opřít o aplikačí disciplíy hodotového maagemetu. 440
Literatura [1] GRASSEOVÁ, M., DUBEC, R., HORÁK, R. 2008. Procesí řízeí ve veřejém sektoru. 1. vyd. Bro: Computer Press, a. s. 2008, 266 s. ISBN 978-80-251-1987-7. [2] MAŠÍN, I. 2003. Maagemet hodotového toku ve výrobích procesech. 1. vyd. Liberec: Istitut průmyslového ižeýrství, s. r. o., 2003, 75 s. ISBN 80-902235-9-1. [3] MERNA, T., AL-THANI, F. 2006. Risk maagemet. 1. vyd. Bro: Computer Press, 2006, 194 s. ISBN 978-80-251-1547-3. [4] SMEJKAL, V, RAIS, K. 2006. Řízeí rizik. Praha: Grada Publishig, 2006, 300 s. ISBN 80-247-1667-4. [5] PALÁN, J. 2003. Řízeí podikových změ. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská uiverzita v Praze, 2003, 258 s. ISBN 80-213-0893-1. [6] ŘEPA, V. 2006. Podikové procesy: procesí řízeí a modelováí. 1. vyd. Praha: Grada Publishig, 2006, 268 s. ISBN 80-247-1281-4. [7] ŠTÍPEK, V. 2010. Procesí přístupy a maagemet rizika. Sborík meziárodí koferece Setkáí kateder a ústavů řízeí a maagemetu 2010. Český Krumlov (16. - 17. 9 2010). České Budějovice: Jihočeská uiverzita v Českých Budějovicích, Ekoomická fakulta, katedra řízeí, 2010, s. 81 85, ISBN 978-80-7394-225-0. [8] ŠTÍPEK, V. 2011. Soubor vitropodikových materiálů zkoumaého subjektu, 2011 (bez ISBN). [9] ŠULEŘ, O. 1995. Maažerské techiky. Olomouc: Rubico, s. r. o., 1995. 225 s. ISBN 80-85839-19-9. [10] TRUNEČEK, J. 2001. Systémy řízeí podiku ve společosti zalostí. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekoomická v Praze, 2001, 159 s. ISBN 80-245-0246-1. [11] VLČEK, R. 2002. Hodota pro zákazíka. 1. vyd. Praha: Maagemet Press, 2002. 443 s. ISBN 80-7261-068-6. [12] VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. 2006. Moderí maagemet v teorii a praxi. Praha: Maagemet Press, 2006, 295 s. ISBN 80-7261-143-7. [13] VYSKOČIL, V., K. 2007. Facility maagemet a Public Private Partership. Praha: Professioal Publishig, 2007, 262 s. ISBN 978-80-86946-34-4. [14] ZUZÁK, R., KÖNIGOVÁ, M. 2009. Krizové řízeí podik. 2., aktualizovaé a rozšířeé vydáí, Praha: Grada Publishig, a. s., 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-3156- 8. Adresa autora: Ig. Vladimír Štípek, Ph.D., Jihočeská uiverzita v Českých Budějovicích, Ekoomická fakulta/ katedra řízeí, Studetská 13, 370 02 České Budějovice, Česká republika, tel.: 387 772 690, e-mail: stipek@ef-jcu.cz 441