Parametrické rovnice křivek

Podobné dokumenty
17 Kuželosečky a přímky

Parametrické rovnice křivek v E 2

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

Matematika 1 pro PEF PaE

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

1.13 Klasifikace kvadrik

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

Extrémy funkce dvou proměnných

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Parametrická rovnice přímky v rovině

KRUŽNICE, KRUH, KULOVÁ PLOCHA, KOULE

14. přednáška. Přímka

3.3. ANALYTICKÁ GEOMETRIE KRUŽNICE A KOULE

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

Michal Zamboj. January 4, 2018

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Základní vlastnosti křivek

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

3.2 3DgrafyvMaple 106 KAPITOLA 3. UŽITÍ MAPLE PŘI ŘEŠENÍ KVADRIK

( ) ( ) ( ) Tečny kružnic I. Předpoklady: 4501, 4504

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

Elementární křivky a plochy

Kinematika rektifikace oblouku (Sobotkova a Kochaňského), prostá cykloida, prostá epicykloida, úpatnice paraboly.

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

3.4.2 Rovnováha Rovnováha u centrální rovinné silové soustavy nastává v případě, že výsledná síla nahrazující soustavu je rovna nule. Tedy. Obr.17.

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

Základní topologické pojmy:

ANALYTICKÁ GEOMETRIE ELIPSY

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

Q(y) dy = P(x) dx + C.

Fergusnova kubika, která je definována pomocí bodu P1, vektoru P1P2, bodu P3 a vektoru P3P4

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

ANALYTICKÁ GEOMETRIE HYPERBOLY

Analytická geometrie přímky, roviny (opakování středoškolské látky) = 0. Napište obecnou rovnici. 8. Jsou dány body A [ 2,3,

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Kulová plocha, koule, množiny bodů

KMA/G2 Geometrie 2 9. až 11. cvičení

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3

1. Kombinatorika 1.1. Faktoriál výrazy a rovnice

Vlastní čísla a vlastní vektory

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Úvodní informace. 17. února 2018

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Michal Zamboj. December 23, 2016

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

4.3.2 Goniometrické nerovnice

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

1. Přímka a její části

8.1. Separovatelné rovnice

Výpočet průsečíků paprsku se scénou

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Elementární plochy-základní pojmy

MANUÁL K ŘEŠENÍ TESTOVÝCH ÚLOH

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Kvadratickou funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí. Definičním oborem kvadratické funkce je množina reálných čísel.

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Analytická geometrie lineárních útvarů

9.1 Definice a rovnice kuželoseček

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

MONGEOVO PROMÍTÁNÍ - 2. část

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

CVIČNÝ TEST 25. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

1 4( 1) Co je řešením rovnice 2y 1 = 3? Co je řešením, pokud přidáme rovnici x + y = 3? Napište

Základy matematiky pracovní listy

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky. Téma Školní výstupy Učivo (pojmy) volné rovnoběžné promítání průmětna

1 Analytická geometrie

CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

PŘÍKLADY K MATEMATICE 2

CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Transkript:

Parametrické rovnice křivek Kreslení křivek a tečný vektor Parametrizace křivek, tečna ke křivce. p.1/8

Kreslení křivek a tečný vektor Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 + t y = 2 t, t R. a) Nakreslete tuto křivku. b) Určete tečný vektorkekřivce K vkaždém jejím bodě. Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéžkřivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují bodypooboukřivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektorvboděkřivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x.. p.2/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě.?. p.3/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě. Výsledek: a) 4 3 2 1-1 1 2 3 b) v =(1, 1).. p.3/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě. Návod: a) Parametrickými rovnicemi je dána přímka se směrovým vektorem (1, 1) procházející bodem[1, 2]. b) Souřadnice tečného vektoru v libovolném bodě spočteme takto: v(t) =(x (t),y (t)).. p.3/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě. Řešení: a) Musíme vědět, že parametrické rovnice zadávají přímku. Přímo z rovnic je vidět, že prochází bodem[1, 2] (bod odpovídá parametru t =0)adále např. bodem [2, 1] (t =1). b) Souřadnice tečného vektoru v libovolném bodě [x, y], který odpovídá parametru t, spočteme takto: v(t) =(x (t),y (t)) = (1, 1). Vtomtopřípadě mátečný vektor v každém bodě křivky stejné souřadnice.. p.3/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě. Maple: > x:=t->1+t; > y:=t->2-t; x := t 1+t > plot([x(t),y(t),t=-2..3]); y := t 2 t 4 3 2 1 1 0 1 2 3 4 1 Další. p.3/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě. Maple: Tečný vektor: > v:=[diff(x(t),t),diff(y(t),t)]; v := [1, 1]. p.3/8

Příklad 6.1.1 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi a) Nakreslete tuto křivku. K : x = 1 + t y = 2 t, t R. b) Určete tečný vektor ke křivce K v každém jejím bodě. Mathematica: x[t ]=1+t; y[t ]=2 t; ParametricPlot[{x[t],y[t]}, {t, 2, 2}, PlotStyle Thickness[0.01]] 4 3 2 1-1 1 2 3 Tečný vektor: v = {D[x[t],t],D[y[t],t]} {1, 1}. p.3/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu.?. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Výsledek: a) Obě parametrizace dávají přímku se směrovým vektorem (1, 2) procházející bodem [ 1, 3]. b) v 1 = 5, v 2 =2 5.. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Návod: a) Parametrické rovnice přímky lze převést na obecnou rovnici. Obecná rovnice přímky je jednoznačně dána až najejínenulovýnásobek. b) Rychlost hmotného bodu vyčíslíme jako velikost tečného vektoru. Souřadnice tečného vektoru v libovolném bodě spočteme takto: v(t) =(x (t),y (t)).. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Řešení: a) Musíme vědět, že dané parametrické rovnice zadávají dvě přímky. Přímo z rovnic je vidět, že jak přímka K 1,takpřímka K 2 procházejí bodem[ 1, 3] aže jejich směrové vektory (1, 2), ( 2, 4) určují tentýž směr, nebot jeden je násobkem druhého. b) Souřadnice tečného vektoru v libovolném bodě [x, y], který odpovídá parametru t (resp. s), spočteme takto: v 1 (t) =(x (t),y (t)) = (1, 2) a v 2 (s) =(x (s),y (s)) = ( 2, 4). Jejich velikost je: v 1 (t) = (1) 2 +( 2) 2 = 5 a v 2 (s) = ( 2) 2 +(4) 2 =2 5.Hmotnýbodsepopřímce K 1 pohybuje rychlostí 5 apopřímce K2 rychlostí 2 5.. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Maple: > x1:=t->-1+t; > y1:=t->3-2*t; > x2:=t->-1-2*t; > y2:=t->3+4*t; > solve(x2(t)=-1); x1 := t 1+t y1 := t 3 2 t x2 := t 1 2t y2 := t 3+4t Křivky jsou totožné. > [x2(0),y2(0)],[x1(0),y1(0)]; 0 [ 1, 3], [ 1, 3] Další. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Maple: Rychlost křivky K 1 : > v1:=linalg[norm]([diff(x1(t),t),diff(y1(t),t)],2); Rychlost křivky K 2 : v1 := 5 > v2:=linalg[norm]([diff(x2(t),t),diff(y2(t),t)],2); v2 := 2 5. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Mathematica: x1[t ]= 1 +t; y1[t ]=3 2t; x2[t ]= 1 2t; y2[t ]=3+4t; Přímky jsou stejné: Solve[x1[t] ==x2[s],t] {{t 2s}} Solve[y1[t] ==y2[s],t] {{t 2s}} Tečné vektory: v1 = {D[x1[t],t],D[y1[t],t]} {1, 2} v2 = {D[x2[t],t],D[y2[t],t]} { 2, 4} Další. p.4/8

Příklad 6.1.2 Máme dvě křivky K 1, K 2 zadané parametrickými rovnicemi R K 1 : x = 1 +t K 2 : x = 1 2s y =3 2t, t y =3+4s, s R. a) Ukažte, že tyto dvě parametrizace zadávají tutéž křivku. b) Určete, jakou rychlostí se pohybují body po obou křivkách, chápeme-li jejich parametrické rovnice jako pohybové rovnice hmotného bodu. Mathematica: Rychlost křivky K 1 : Norm[v1] 5 Rychlost křivky K 2 : Norm[v2] 2 5. p.4/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x.?. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Výsledek: a) v =( 4 9, 16 1 0.8 0.6 0.4 0.2 27 ), -0.2 0.2 0.4 0.6 0.8 1 b) [ 1 2, 1 4 ]. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Návod: a) Parametrickými rovnicemi je dán graf funkce proměnné x. Souřadnice tečného vektoru v libovolném bodě spočteme takto: v(t) =(x (t),y (t)). Tečný vektor umístíme do bodu křivky, který odpovídá danému parametru. b) V daném bodě musí být tečný vektor násobkem směrového vektoru přímky y = x.. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Řešení: a) Funkce x = 1 t, t > 0 je prostá, existuje k ní inverzní t = 1 x, x > 0. Pak y = 1 t 2 = x2, x > 0. Křivka je část paraboly. Souřadnice tečného vektoru v libovolném bodě [x, y], kterýodpovídá parametru t, spočteme takto: v(t) =(x (t),y (t)) = ( 1 t 2, 2 t 3 ). Tedy v( 3 2 )=( 4 9, 16 27 ).Tečný vektorumístíme do bodu [ 2 3, 4 9 ] (dosadíme do rovnic t = 3 2 ) a pak jeho koncový bodje [ 2 3, 4 9 ]+( 4 9, 16 27 )=[2 9, 4 27 ]. b) Tečný vektormusíbýt násobkem směrového vektoru přímky y = x, tj.vektoru (1, 1). Tedy v(t) =( 1 t 2, 2 1 t3 )=(k, k). Odtud t 2 = 2 t 3 t =2.Příslušný bod má souřadnice [ 1 2, 1 4 ].. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Maple: > x:=t->1/t; > y:=t->1/tˆ2; x := t 1 t Tečný vektor: y := t 1 t 2 > v:=[diff(x(t),t),diff(y(t),t)]; Tečný vektor pro t =3/2: Další > v1:=subs(t=3/2,v); v := [ 1 t 2, 2 t 3 ] v1 := [ 4 9, 16 27 ]. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Maple: Graf křivky a zobrazení tečného vektoru: > g1:=plot([x(t),y(t),t=1..500]): > g2:=plots[arrow]([x(3/2),y(3/2)],[v1[1],v1[2]],width=0.005,head width =0.07,head length=0.07): > plots[display](g1,g2); 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 Další. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Maple: Bod A, vekterém je tečný vektorrovnoběžný spřímkou y = x: > solve({v[1]=k,v[2]=k}); > A:=[x(2),y(2)]; {t =2,k= 1 4 } A := [ 1 2, 1 4 ]. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Mathematica: x[t ]=1/t; y[t ]=1/t 2; Tečný vektor: v = {D[x[t],t],D[y[t],t]} { } 1 t 2, 2 t 3 Tečný vektor pro t =3/2: v1 = v/.t 3/2 { 4 9, 16 } 27 << GraphicsÀrrow` Další. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Mathematica: g1 = ParametricPlot[{x[t],y[t]}, {t, 1, 400}, PlotPoints 50, PlotRange {{ 0.05, 1.0}, { 0.2, 1.0}}, PlotStyle Thickness[0.005], Epilog {Thickness[0.005], Arrow[{x[3/2],y[3/2]}, {x[3/2] + v1[[1]],y[3/2] + v1[[2]]}, HeadLength.05], PointSize[0.02], Point[{x[3/2],y[3/2]}]}] 1 0.8 0.6 0.4 0.2-0.2 0.2 0.4 0.6 0.8 1 Další. p.5/8

Příklad 6.1.3 Máme křivku K zadanou parametrickými rovnicemi K : x = 1 t y = 1 t 2, t (0, ). a) Nakreslete křivku, určete a nakreslete tečný vektor v bodě křivky K, který odpovídá hodnotě parametru t = 3 2. b) Určete bod na křivce K, vekterém je tečna ke křivce K rovnoběžná spřímkou y = x. Mathematica: Bod A, vekterém je tečný vektorrovnoběžný spřímkou y = x: Solve[{v[[1]] == k, v[[2]] == k}, {t, k}] {{ k 1 4,t 2}} A = v/.t 2 { 1 4, 1 } 4. p.5/8

Parametrizace křivek, tečna ke křivce Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, která jeprůnikem kulové plochyk arovinyϱ : z =10. K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichž směrnice je rovna 1.. p.6/8

Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, kterájeprůnikem kulové plochyk K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 arovinyϱ : z =10.?. p.7/8

Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, kterájeprůnikem kulové plochyk K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 arovinyϱ : z =10. Výsledek: Kružnice k: x(t) =3+4cost, y(t) =4+4sint, z(t) =10, t 0, 2π.. p.7/8

Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, která je průnikem kulové plochy K arovinyϱ : z =10. Návod: K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 Nejprve vypočteme průnik K ϱ,poté provedeme parametrizaci vzniklé křivky s využitím polárních (resp. válcových) souřadnic.. p.7/8

Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, která je průnikem kulové plochy K arovinyϱ : z =10. Řešení: K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 Průnik K ϱ určíme dosazením z =10do rovnice kulové plochy: (x 3) 2 +(y 4) 2 +(10 8) 2 =20, tj. (x 3) 2 +(y 4) 2 =16. Je zřejmé, že se jedná okružnici se středem v bodě S = [3; 4] a poloměrem r =4, která ležívrovině z =10. Parametrické vyjádření kružnice se středem v bodě S =[s 1,s 2 ] a poloměrem R, ležící vrovině z =0je x(t) = s 1 + R cos t y(t) = s 2 + R sin t } t 0, 2π. Vnašem případě stačí dosadit a přidat třetí souřadnici z =10. Hledaná parametrizace má tedytvar x(t) = 3 + 4cost y(t) = 4 + 4sint t 0, 2π. z(t) = 10. p.7/8

Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, která je průnikem kulové plochy K arovinyϱ : z =10. Maple: K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 > koule:=(x-3)ˆ2+(y-4)ˆ2+(z-8)ˆ2=20; > kruznice:=subs(z=10,koule); koule := (x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 kruznice := (x 3) 2 +(y 4) 2 +4=20 Parametrizaci kružnice musíme udělat sami. Můžeme se jen přesvědčit dosazením do rovnice kružnice, že jsme parametrizaci udělali správně. > x:=t->3+4*cos(t); > y:=t->4+4*sin(t); x := t 3+4cos(t) y := t 4+4sin(t) > k:=subs(x=x(t),y=y(t),kruznice); > simplify(k); k := 16 cos(t) 2 +16sin(t) 2 +4=20 20 = 20. p.7/8

Příklad 6.2.1 Parametrizujte křivku, která je průnikem kulové plochy K arovinyϱ : z =10. Mathematica: K :(x 3) 2 +(y 4) 2 +(z 8) 2 =20 koule =(x 3) 2+(y 4) 2+(z 8) 2==20 ( 3 +x) 2 +( 4 +y) 2 +( 8 +z) 2 == 20 kruznice = koule/.z 10 4+( 3 +x) 2 +( 4 +y) 2 == 20 Parametrizaci kružnice musíme udělat sami. Můžeme se jen přesvědčit dosazením do rovnice kružnice, že jsme parametrizaci udělali správně. x[t ]=3+4Cos[t] 3+4Cos[t] y[t ]=4+4Sin[t] 4+4Sin[t] dosazeni = kruznice/.{x x[t],y y[t]} 4+16Cos[t] 2 +16Sin[t] 2 == 20 Simplify[dosazeni] True. p.7/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1.?. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Výsledek: Tečna t 1 : y = x + 13, t 2 : y = x 13.. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Návod: Rovnice hledané tečny bude y = x + q (q R), nebot její směrnice k =1.Hledáme tedy společný bod této přímky a elipsy.. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Řešení: Ze zadání plyne,že rovnice hledané tečny bude y = x + q (q R), nebot její směrnice k =1. Řešíme tedy soustavu 4x 2 +9y 2 = 36 y = x + q. za předpokladu, že má právě jedno řešení (průnik tečny a elipsy je jednobodový -bod dotyku). Dosazením y z druhé rovnice do první získáme kvadratickou rovnici 4x 2 +9(x + q) 2 =36, po upravení 13x 2 +18qx +9q 2 36 = 0 s diskriminantem D =(18q) 2 52(9q 2 36) = 144q 2 + 1872. Podmínkou pro jeden dvojnásobný kořen je D =0,tj.q 2 =13.Zadání úlohy tedy splňují tečny t 1 : y = x + 13, t 2 : y = x 13.. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Maple: > elipsa:=4*xˆ2+9*yˆ2-36=0; > rovnice:=subs(y=x+q,elipsa); elipsa := 4 x 2 +9y 2 36 = 0 rovnice := 4 x 2 +9(x + q) 2 36 = 0 Nyní jsme provedli dosazení z rovnice tečny do rovnice elipsy a budeme hledat podmínku, kdy je diskriminant této kvadratické rovniceroven0,tj.kdydanápřímka bude tečnou elipsy: > expand(rovnice); 13 x 2 +18xq+9q 2 36 = 0 > diskriminant:=discrim(lhs(rovnice),x); diskriminant := 1872 144 q 2 > q:=solve(diskriminant=0); q := 13, 13 Vidíme, že jsme dostali dvě možnosti - zadání budou vyhovovat dvě tečny s požadovanou směrnicí k=1 a kvocientem q. Další. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Maple: > q1:=q[1]; > q2:=q[2]; Rovnice tečny t1 bude: > t1:=y=x+q2; Rovnice tečny t2 bude: > t2:=y=x+q1; q1 := 13 q2 := 13 t1 := y = x + 13 t2 := y = x 13. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Mathematica: elipsa =4 x 2+9 y 2 36 == 0 36 + 4x 2 +9y 2 == 0 rovnice = elipsa/.y x + q 36 + 4x 2 +9(q + x) 2 == 0 r = Solve[rovnice,x] {{ x 3 13 ( 3q 2 )} 13 q 2, { x 3 13 ( 3q +2 13 q 2 )}} Najdeme hodnotu q, prokteroumáelipsaarovnicepřímky y = x + q právě jeden společný bod. lr = r[[1, 1, 2]] 3 13 ( 3q 2 13 q 2 ) pr = r[[2, 1, 2]] ( 3q +2 ) 13 q 2 3 13 qq = Solve[lr == pr,q] {{ q } { 13, q }} 13 Další. p.8/8

Příklad 6.2.2 Napište rovnice tečen k elipse o rovnici 4x 2 +9y 2 =36,jejichžsměrnice je rovna 1. Mathematica: t1 = x + qq[[1, 1, 2]] t2 = x + qq[[2, 1, 2]] 13 + x 13 + x Zobrazíme si elipsu a obětečny graficky << GraphicsÌmplicitPlot` g1 = ImplicitPlot[elipsa, {x, 3, 3}, DisplayFunction Identity]; g2 = Plot[t1, {x, 1, 4}, DisplayFunction Identity]; g3 = Plot[t2, {x, 4, 1}, DisplayFunction Identity]; Show[{g1, g2, g3}, DisplayFunction $DisplayFunction, PlotRange {{ 4, 4}, { 3, 3}}]; 3 2 1-4 -3-2 -1 1 2 3 4-1 -2-3. p.8/8