1. Přirozená topologie v R n

Podobné dokumenty
Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Kapitola 4 Euklidovské prostory

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

5. Posloupnosti a řady

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

2 Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

7. Analytická geometrie

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Definice obecné mocniny

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

P. Girg. 23. listopadu 2012

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

NEPARAMETRICKÉ METODY

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

Matematická analýza I

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

( x) ( lim ( ) ( ) 0

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

2.4. INVERZNÍ MATICE

Cahiers du CEFRES. N 28, Matematik Pierre de Fermat Alena Šolcová, Michal Křížek, Georges Mink (Ed.)

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

PříkladykecvičenízMMA ZS2013/14

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

!!! V uvedených vzorcích se vyskytují čísla n a k tato čísla musí být z oboru čísel přirozených.

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Determinanty Opakování: Permutace na n prvcích je zobrazení p:{1,..., n} {1,..., n}, které je prosté a na.

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

množina všech reálných čísel

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

STATISTIKA. Základní pojmy

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

1.2. MOCNINA A ODMOCNINA

Matematika I, část II

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA II

GEOMETRIE I. Pavel Burda

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

12. N á h o d n ý v ý b ě r

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

1. K o m b i n a t o r i k a

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

O Jensenově nerovnosti

Kombinatorika a grafy I

Mocninné řady - sbírka příkladů

Kovariantní derivace. Kapitola Paralelní přenos

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Od unimodálních posloupností k narozeninovému paradoxu

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

Dvojný integrál. Dvojný integrál na obdélníkové oblasti

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

Zformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):

Základy Teorie Grafů. Pavel Strachota, FJFI ČVUT

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

Analytická geometrie

1 Základní matematické pojmy Logika Množiny a jejich zobrazení... 7

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY

Nové symboly pro čísla

FOURIEROVA A LAPLACEOVA TRANSFORMACE,

Počítačové algebraické systémy a nekomutativní algebry. Maxim Vrána

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2019

Transkript:

MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu topologicých prostorů Dvojí defiice á uoží v další výladu a při řešeí úloh zvolit přístup vždy vhodý pro daou situaci Tato oboustraost se á osvědčí již v této apitole Tet á zčásti charater opaováí láty z iulého ročíu proto je ísty poěud stručější V celé apitole (i v další tetu) budee uvažovat ožiu R s přirozeou struturou vetorového prostoru ad pole R Norovaé prostoryvšechy vetorové prostory s iiž budee pracovat v toto odstavci budee uvažovat ad pole reálých čísel Vetorový prostor X se azývá orovaý je-li a ě defiováa ora což jest zobrazeí : X R splňující ásledující tři podíy: Pro aždé X je jestliže Pro aždé X a c R je c = c 3 Pro aždé X platí + + Defiici a záladí vlastosti orovaého prostoru záe z algebry V toto odstavci si všiee ja lze poocí ory a vetorové prostoru defiovat topologii Nechť X > Polože B ( ) = { y X y < } B ( ) = { y X y } () Možia B ( ) (resp B ( )) se azývá otevřeá (resp uzavřeá) oule (vzhlede orě ) se střede a poloěre V případě že edojde edorozuěí budee používat jedodušších sybolů B ( ) a B ( ) Možia A X se azývá ohraičeá je-li ožia A R (obraz ožiy A při zobrazeí ) ohraičeá Evivaletě: ožia A je ohraičeá eistuje-li otevřeá oule B ( ) X terá je její adožiou Lea Systé všech otevřeých oulí orovaého prostoru X tvoří bázi topologie a X D ů a z Pro aždé X platí B ( ) Proto systé všech otevřeých oulí v X tvoří porytí X Měje dvě oule B ( ) B ( ) X a bod y ležící v jejich průiu Polože { } l = i y y () l a zvole bod B ( y) Máe

MATEMATICKÁ ANALÝZA III = y+ y y + y < l+ y y + y = = y+ y y + y < l+ y y + y = l což zaeá že B ( y) B ( ) B ( ) a doazuje lea Topologie a X geerovaá systée všech otevřeých oulí se azývá iduovaá orou Norovaé prostory uvažujee vždy s topologií iduovaou jejich orou Všiěe si že systé všech otevřeých oulí se střede v bodě X tvoří loálí bázi této topologie v bodě Každá otevřeá i uzavřeá oule je souvislá ožia Pro aždé X a > platí B ( ) = cl B ( ) Nora je spojité zobrazeí Každý orovaý prostor je Hausdorffův topologicý prostor Buď X libovolý eulový vetor f : R X lieárí zobrazeí defiovaé předpise f()= t t (3) Toto zobrazeí je spojité ba co víc přirozeá topologie v R je eješí topologie vzhlede íž je spojité (tzv iiciálí topologie) Uvaže yí dvě ory ( a ) a vetorové prostoru X a zoueje za jaých oolostí bude topologie iduovaá orou silější ež topologie iduovaá orou V ásledující větě tyto topologie ozačujee syboly τ a τ Věta Nechť a jsou dvě ory a vetorové prostoru X Následující čtyři výroy jsou evivaletí: τ je silější ež τ Eistuje číslo > taové že B ( ) B ( ) 3 Eistuje číslo > taové že B ( ) B ( ) 4 Eistuje číslo M > taové že M D ů a z Předpoládeje že platí tvrzeí Pa ožia B ( ) je otevřeá v topologii τ což zaeá tvrzeí Nechť platí tvrzeí a echť = + = a > Pa pro vetor platí < a > což je spor Platí tedy tvrzeí 3 Nyí předpoládeje platost výrou 3 a polože M = Kdyby eistoval vetor X taový že > M pa by pro vetor = platilo = eboli B ( ) a = > M = eboli B ( ) To je spor terý doazuje výro 4 Koečě předpoládeje platost tvrzeí 5 Nechť U X je ožia otevřeá v τ U bod Nechť > je taové číslo že B ( ) M U Pa B ( ) B ( ) což doazuje že ožia U je otevřeá v topologii τ Tí je důaz hotov Dvě ory a vetorové prostoru se azývají evivaletí ají-li shodé iduovaé topologie Z předchozí věty yí sado plye Věta Nory a a vetorové prostoru X jsou evivaletí právě dyž eistují čísla M> taová že M (4)

PŘIROZENÁ TOPOLOGIE V R 3 Důslede Jsou-li ory a a vetorové prostoru X evivaletí pa aždá ožia ohraičeá vzhlede jedé z ich je ohraičeá i vzhlede druhé Platí i opačé tvrzeí Zforulujte je a doažte! R jao orovaý prostor Uvaže zobrazeí : R R = + + K+ = ( ) + ( ) + K+ ( ) a K = { } () Lea Každé ze zobrazeí je ora a R D ů a z Přeecháváe čteáři Sado lze zjistit že pro oru platí B ( ) = ( + ) ( + ) K ( + ) () Otevřeé oule v této orě jsou tedy rychle Zjistěte ja vypadají otevřeé a uzavřeé oule v orě Pro = všechy tři uvedeé ory splývají a iduují přirozeou topologii a R Lea 3 Pro zobrazeí platí D ů a z Přeecháváe čteáři Z předchozího leatu a Věty yí plye (3) Věta 3 Nory jsou evivaletí Topologie a R iduovaá orai se azývá přirozeá (euleidovsá) topologie Uvedeé defiice ůžee ještě dále zobecit dyž pro libovolé p položíe p = + + K + (4) p p p p Tato defiovaé zobrazeí p je ora; trojúhelíová erovost vyplývá z Miowsého erovosti p p p p p p p p p + y + K+ + y + K+ + y + K + y (5) terá platí pro aždé p Všechy ory p iduují tutéž topologii (jsou evivaletí); tato sutečost sado vyplývá Věty Leatu 3 a Jeseovy erovosti q q q p p p + K+ + K + (6) terá platí pro aždé pq < p q Pozaeeje ještě že ozačeí pro třetí oru z () je přirozeé jeliož platí p li K a K (7) p p + + p = { } 3 R jao souči topologicých prostorů Uvaže a ožiě R euleidovsou topologii (jao obvyle) a a ožiě R = R R K R topologii součiu topologicých prostorů Víe že bazí této topologie je systé všech otevřeých vádrů v R tj oži

4 MATEMATICKÁ ANALÝZA III I I K I (3) de I I K I R jsou otevřeé itervaly Věta 4 Topologie součiu a R je shodá s přirozeou topologií D ů a z Podle () eistuje báze přirozeé topologie a R jejíž aždý prve je otevřeý vádr Naopa jestliže I = ( + ) K ( + ) pa pro l = i{ K } platí ( l + l) K ( l + l) I To zaeá že aždý otevřeý vádr je otevřeá ožia v přirozeé topologii Tí je důaz uoče Každý otevřeý vádr je souvislá ožia 4 Kopatí ožiy v R Z odstavce víe že R je Hausdorffův topologicý prostor a že otevřeé oule jsou souvislé ožiy Podíveje se yí podrobě ja vypadají opatí ožiy v R Nejprve uvedee poocé topologicé tvrzeí Věta 5 Buďte X a Y topologicé prostory Pa topologicý prostor X Y je opatí právě dyž je opatí aždý z prostorů X a Y D ů a z Předpoládeje že prostory X a Y jsou opatí a zvole otevřeé porytí S prostoru X Y Pro aždé X ozače S systé těch oži W S pro teré pr ( W) (pr je projece X Y X) S je otevřeé porytí ožiy {} Y terá je určitě opatí (proč?) á tedy oečé podporytí T S Ozače yí U průi oži pr ( W ) de W T U je otevřeá podožia X (průi oečě oha otevřeých oži; pr je otevřeé zobrazeí) Systé { U X} je otevřeé porytí ožiy X á tedy oečé podporytí Ozače A oečou ožiu prvů X taovou že systé { U A} je otevřeé porytí ožiy X Koečě polože T = { T A} Necháe yí a čteáři aby uázal že T S a že T je oečé otevřeé porytí ožiy X Y Opačý sěr důazu je o pozáí jedodušší a proto jej přeecháe čteáři Důslede Nechť I I K I R jsou opatí itervaly Pa uzavřeý vádr I I K I R je opatí ožia D ů a z Iducí poocí předchozí věty Důslede Nechť B ( ) R je uzavřeá oule vzhlede libovolé z ore p p Pa B ( ) je opatí ožia D ů a z Plye z toho že aždá uzavřeá oule v R je podožiou ějaého vádru Věta 6 Možia A R je opatí právě dyž je uzavřeá a ohraičeá Důaz Je podobý důazu aalogicého tvrzeí pro = Pouste se o ěj sai! 5 Spojitost záladích zobrazeínechť sp :R R jsou zobrazeí defiovaá předpise s ( ) = + p ( ) = Uážee že tato zobrazeí jsou spojitá Nechť R y = s( ) = + > Pro B ( ) áe s ( ) y = + + = < (5)

PŘIROZENÁ TOPOLOGIE V R 5 což zaeá že pro aždé B ( ) platí s ( ) ( y y + ) a doazuje spojitost zobrazeí s v bodě Nechť R y = p( ) = > Polože M = a δ = i { ( M + ) } δ Pro B ( ) áe < M+ <δ <δ M < M+ a p( ) y = = ( ) + ( ) + < ( M+ ) δ + δ( M+ ) ( M + ) + M ( M+ ) ( M+ ) ( + ) = To doazuje spojitost zobrazeí p v bodě Ze spojitosti zobrazeí s a p a z věty o spojitosti opozice spojitých zobrazeí plyou záá tvrzeí o spojitosti součtu a součiu dvou spojitých fucí Zobrazeí s je saozřejě lieárí Doažte že aždé lieárí zobrazeí l : R R je spojité