Obsah na dnes Derivácia funkcie

Podobné dokumenty
R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

26. listopadu a 10.prosince 2016

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Obsah rovinného obrazce

Matematika II: Testy

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

Diferenciální počet. Spojitost funkce

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

II. 5. Aplikace integrálního počtu

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

f(x)dx, kde a < b < c

Riemannův určitý integrál.

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Funkce jedné proměnné

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. IV. Základy integrálního počtu

je daná funkce. Množinu všech primitivních funkcí k f na I nazveme neurčitým f(x)dx nebo f.

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

2.3 Aplikace v geometrii a fyzice Posloupnosti a řady funkcí Posloupnosti funkcí... 17

Teorie. Hinty. kunck6am

Výpočet obsahu rovinného obrazce

JEDNODUCHÝ INTEGRÁL příklady. pro vysoké školy

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

11. cvičení z Matematické analýzy 2

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

12.1 Primitivní funkce

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Masarykova univerzita

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 7 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

17 Křivky v rovině a prostoru

Ur itý integrál. Úvod. Denice ur itého integrálu

5.5 Elementární funkce

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Matematika 1 pro PEF PaE

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Digitální učební materiál

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

Limita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39

Pokud tato primitivní funkce platí na více intervalech, zapisujeme to najednou ve tvaru

Matematika II: Listy k přednáškám

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

Numerické metody a statistika

Derivace funkce Otázky

Derivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Primitivní funkce. Definice a vlastnosti primitivní funkce

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

VI. Derivace složené funkce.

Kapitola 7: Integrál.

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Matematické metody v kartografii

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Limity, derivace a integrály Tomáš Bárta, Radek Erban

Petr Hasil. Prvákoviny c Petr Hasil (MUNI) Úvod do infinitezimálního počtu Prvákoviny / 57

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

1 Topologie roviny a prostoru

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

Transkript:

Johnnes Kepler Dec 2, 57- Nov 5, 63 Mtemtik I Prednášjúci: prof. RNDr. Igor Podlný, DrSc. http://www.tke.sk/podln/ # Osh n dnes Deriváci fnkcie 74 KAPITOLA 3. FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ Určitý integrál 8. Vlstnosti rčitého integrál. 9. Nmerický výpočet rčitého integrál (prvidlo odĺžnikov, prvidlo lichoežníkov). 2. Aplikácie rčitého integrál (osh, ojem, vzdilenosť, koncentráci...). Ojem rotčného teles. 2. Newtonov-Leinizov vzorec. D R Á H A 33 metr m s vteřin ČAS R Y C H L O S T Rýchlosť 7. Delenie intervl. n súčet. Definíci rčitého integrál. Dráh 6. Výpočet prejdenej vzdilenosti n záklde záznm rýchlosti. Geometrická interpretáci tohto výpočt. ČAS Orázek 3.3.: Ato rzdí, nenrzilo. Jk kdo vidí derivci: 4

Rýchlosť S v(t) n v(τ k ) t k k= t k = t k t k, t =, t n = τ k [t k,t k ] (k =,...,n).8 2.9 2 3 5 Rýchlosť S v(t) v(t)dt = n v(τ k ) t k k= lim v(τ k ) t k m t k k.8.6 2.9 2 3 6

.2.55.2.75 2.3 2.8.5.5 2 2.4 3 3 f()d = lim m k f(ξ k ) k k.5.35.55.75.95.5.35.55.75.95 2.5 2.35 2.55 2.75 2.95.2.4.6.8.2.4.6.8 2 2.2 2.4 2.6 2.8 3 3

[ f () + g()] d = c f () d = c f () d = f() d = c f () d + f() d f () d. g() d, f () d + f () d. c Nech N f(ξ k ) k k= F () =f() J-L. Lgrnge: ξ k ( k, k ): F (ξ k )= F ( k) F ( k ) k k Vezmeme f(ξ k )=F (ξ k ) N N f(ξ k ) k = k= k= F ( k ) F ( k ) ( k k )=F( N ) F ( )=F() F () k k Fnkce Střední hodnot Newtonov-Leinizov vzorec M f() d = F () F () M( ) = M = ( ) f()d f()d 6

Príkld Osh množin mezi křivkmi ojem těles, vzniklého rotcí této množin f () Osh množin mezi křivkmi ojem těles, vzniklého rotcí této množin f () g() [ ( 2 3 2 + 2) d = 3 2 + 2 ] 3 = 33 3 32 + 2.3 = 3 2 3 2 + 6 = 6 [ 3 ] 3 2 + 2. S = g() [ ] S = f() [ f g()] d V = π f 2 () g 2 () d g() d V = π [ ] S = [ f () g()] d V = π f 2 () g 2 () d Aplikce výpočet ojemů oshů c Roert Mřík, 26 f 2 () g 2 () d Aplikce výpočet ojemů oshů c Roert Mřík, 26 4 Aplikce výpočet ojemů oshů 7 Osh křivočrého lichoěžník ojem rotčního těles Nevlstný integrál - neohrničený intervl e 2 d = lim e 2 d S = S = f () d S = f () d V = π f 2 () d Aplikce výpočet ojemů oshů c Roert Mřík, 26 V = π f 2 () d Aplikce výpočet ojemů oshů c Roert Mřík, 26 f() d V = V = π π f 2 () d f 2 () d Definice. Nechť R {+ } nechťfnkce f () je integrovtelná n kždém intervl [, ], kde<<. Dále nechť ď pltí = neo nechť f () není ohrničená v okolí od. Eistje-li vlstní limit lim že nevlstní integrál konvergje píšeme neo je nevlstní, říkáme, že integrál f ()d = B, říkáme f ()d = B. Pokd limit neeistje, f ()d divergje. Nevlstní integrál c Roert Mřík, 26

Nevlstný integrál - neohrničený intervl Nevlstný integrál - príkld e 2 d = lim e 2 d Vpočítť I = Nerčitý integrál + ( 2 + ) d = lim + ( 2 + ) d ( 2 + ) d = 2 d = ln + 2 ln(2 + ) ( ) ( 2 + ) d = 2 d = ln + 2 ln(2 + ) + 2 ln 2 I = lim + ln 2 ln(2 + ) + 2 ln 2 = 2 2 lim ln + 2 + + 2 ln 2 = 2 ln 2 Nevlstný integrál - neohrničený intervl Nerčitý integrál f () d = F(). F () = f () v f ()+g() d = f () d + cf() d = c f () d. g() d, e 2 d = e 2 d + = lim e 2 d +lim v e 2 d v e 2 d ( ) {± } f ( + ) d = F( + )

I = (2 + 3 4 + 6 3 sin + e ) d = 2 d + 3 4 d + 6 3 d = 2 2 2 + 3 5/4 5/4 + 6 2 2 ( cos )+e + C = 2 + 2 5 5/4 3 2 + cos + e + C sin d + n d = n+ n + sin d = cos e d = e e d Prciálne zlomk 2 ( )( + 3) = A + B + C + 3 3 = A + B + C 2 + + 3 2 ( ) 2 2 = A + B ( ) 2 + C + D 2 2 + 2 + ( 2 + )( + 2) 2 = A + B 2 + + C + 2 + D ( + 2) 2 I = tg d sin = cos d sin = cos d (cos ) = cos d = ln cos + C + 2 I = 2 + 4 + 5 d = 2 + 4 2 2 + 4 + 5 d = ( 2 + 4 + 5) 2 2 + 4 + 5 d = 2 ln(2 + 4 + 5)+C e I = Prciálne zlomk 2 + ( )( + 2)( 2) d. 2 + ( )( + 2)( 2) = A + B + 2 + C 2 2 + = A( + 2)( 2) + B( )( 2) + C( )( + 2) = 2 = A3( )+B + C A = 2 3 = 2 5 = A + B ( 3)( 4)+C B = 5 2 f () d = ln f () + C f () = 2 5 = A + B + 4C C = 5 4 2 2 5 5 + 2 2 5 5 + ( )( + 2)( 2) = 3 + 2 + 2 + 4 2

e I = Prciálne zlomk 2 + ( )( + 2)( 2) d. 2 + ( )( + 2)( 2) = A + B + 2 + C 2 2 2 5 5 + ( )( + 2)( 2) = 3 + 2 + 2 + 4 2 I = 2 3 d + 5 2 + 2 d + 5 4 2 d = 2 3 ln + 5 2 ln + 2 + 5 ln 2 + C 4 f (φ())φ () d = Sstitúci f (t) dt, φ() =t φ () d = dt f () d = f (φ(t))φ (t) dt, = φ(t) d = φ (t) dt Integrovnie per prtes ()v () d = ()v() ()v() d, (v) = v + v (v) d = v d + v = v d + v v d = v d v d v d P()e α d, P() sin(α) d, P()rctg d, P() cos(α) d, P()ln m d.