n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

Podobné dokumenty
k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

MA1: Cvičné příklady posloupnosti, řady, mocninné řady Stručná řešení

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

( x) ( lim ( ) ( ) 0

P. Girg. 23. listopadu 2012

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

5. Posloupnosti a řady

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

Definice obecné mocniny

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

9. Číselné posloupnosti a řady

Matematická analýza I

Cvičení 1.1. Dokažte Bernoulliovu nerovnost (1 + x) n 1 + nx, n N, x 2. Platí tato nerovnost obecně pro všechna x R a n N?

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Vlastnosti posloupností

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Mocninné řady - sbírka příkladů

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

66. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Liberec, března 2017

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Matematická analýza III (NMUM201)

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

Content. 1. Úvodní opakování Mocnina a logaritmus. a R. n N n > 1

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

2. Cvi ení. Matematická analýza pro fyziky II LS 2015/16, MFF UK. 1. Ur ete sou et následujících ad. 3. a) 2 n + ( 1)n. 3 n. (z + n)(z + n + 1) zu a:

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

O Jensenově nerovnosti

8.2.6 Geometrická posloupnost

M - Posloupnosti VARIACE

1 Základní pojmy a vlastnosti

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

1 Základní matematické pojmy Logika Množiny a jejich zobrazení... 7

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

Petr Šedivý Šedivá matematika

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019

MASARYKOVA UNIVERZITA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY. Bakalářská práce BRNO 2012 PAVLA STARÁ

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Poznámky z generujících funkcí

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Čísla a početní výkony

3. cvičení - LS 2017

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

3. cvičení - LS 2017

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

NEPARAMETRICKÉ METODY

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

Posloupnosti a řady. Obsah

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

Sekvenční logické obvody(lso)

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

8.2.1 Aritmetická posloupnost

3.4.7 Můžeme ušetřit práci?

Infinity series collection of solved and unsolved examples

Od unimodálních posloupností k narozeninovému paradoxu

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

Nové symboly pro čísla

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

S k l á d á n í s i l

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

Diferenciální počet I

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

8.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P8.1] výpočet obsahu plochy pod grafem funkce. (nejdříve jen pro a < b ) a = x 0 < x 1 <... < x n = b.

Digitální učební materiál

Transkript:

3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí. 0. Posloupost = ( ) 22 + 3 + 4 3 2 + 2 Řada esplňuje utou podmíu overgece 2 2 + 3 + 4 3 2 + 2 tedy řada diverguje. = 2 3 0, 2. (a) ( ) cos 2π + Řada diverguje, eb esplňuje utou podmíu overgece: ( ) cos π = ( ) + + ( ) =.

(b) (c) ( ) 2 2 + =0 Podle Leibizova ritéria overguje řada Abela overguje taé ( ) 2 + 0 ( ) 3 + =0 ( ) =0 2, ebot posloupost 2 2 + 2 + ( ). Následě podle je mootóí. Řada overguje absolutě podle odmociového ritéria, ebot 2 + 0 a = 3 + = 2 3 <. (d) ( ) si 2 + Ozačme a obecý -tý čle řady. Nejprve vyloučíme absolutí overgeci porováím s řadou si /. To je divergetí řada podle fatu uvedeého a začátu oddílu o overgeci obecých řad. Přitom a si / = 2 + =. Tudíž vyšetřovaá řada emůže overgovat absolutě. Upravíme yí čle řady a tvar ( ) si 2 + = ( ) si 2 2 +. Doážeme-li yí overgeci řady si ( ), pa, vzhledem tomu, že posloupost { 2 } je evidetě omezeá (má itu) a mootóí, z Abelova 2 + ritéria bude vyplývat taé eabsolutí overgece vyšetřovaé řady. Nyí použijeme triu rozděleí řady a dvě, a řadu sudých a lichých čleů. ( ) si? =,3,5,... ( ) si + =2,4,6,... ( ) si což po úpravě dává ( ) si? =,3,5,... si + =2,4,6,... si 2

Z ásledující pozámy plye, že poud doážeme overgeci řad a pravé straě, pa overguje taé řada a straě levé a rovost s otazíem platí. Avša overgece obou řad a pravé straě plye z Dirichletova ritéria. Protože 0 mootóě, stačí ověřit stejou omezeost částečých součtů řad si sčítaých přes sudé a liché čley. Řada si x má totiž omezeé částečé součty pro všecha x R. Položeím x = 2 tedy zjišt ujeme, že řada si(2) = =2,4,... si má omezeé částečé součty. A protože si = si si si + si,3,5,... =2,4,6,... =2,4,6,... a obě řady apravo mají stejě omezeé částečé součty, plye odtud stejá omezeost částečých součtů i pro řadu lichých čleů. Tím je eabsolutí overgece vyšetřovaé řady doázáa. (e) Užijte fatu 2 si 2 = cos 2 Pomocí fatu výše píšeme =0 si 2 =0 si 2 = 2 =0 2 =0 cos 2. (f) Prví řada diverguje, druhá overguje z Dirichleta (a fatů). vpravo je dobře defiová a řada diverguje. ( ) si2 2 + Tedy součet Uážeme, že řada eoverguje absolutě. K tomu stačí doázat divergeci řady si 2 a použít ití srovávací ritérium. Nyí platí, že si 2 cos 2x x = a tudíž 2 si 2 = cos 2 = cos 2, přičemž posledí řada apravo cos 2 overguje podle Dirichletova ritéria, ebot 0 mootóě a cos x má omezeé částečé součty pro aždé 3

(g) (h) x R, tedy speciálě taé pro x = 2. Tudíž součet řady cos 2 číslo, a protože harmoicá řada diverguje do +, platí si 2 = cos 2 = cos 2 = S je reálé = + S = +. Uážeme, že řada overguje eabsolutě. Za tímto účelem řadu roztrhěme a dvě: ( ) si2 2 + = ( cos 2)/2 ( ) = 2 + ( ) 2 2 + cos 2 ( ) 2 +. Prví z řad apravo overguje podle Leibizova ritéria. Pro druhou lze použít aalogicý postup jao v miulém příladě. Absolutě řada eoverguje eb =0 cos 2 cos 2 cos 2, terážto diverguje (fata o goiometricých řadách). Neabsolutě řada overguje z Dirichleta, eb cos 2 má omezeé částečé součty a / 0. Řada eoverguje absolutě, ebot cos 2 = + cos 2 2 ( ) cos2 = + cos 2 = +, 2 2 }{{}}{{} =+ overg. řada ebot druhá z řad je overgetí podle Dirichletova ritéria díy omezeosti částečých součtů řady cos 2 (plye z prvího fatu o goiometricých řadách v úvodu oddílu o overgeci obecých řad). 4

Řada overguje eabsolutě, ebot ( ) cos2 = + cos 2 ( ) 2 = ( ) 2 + cos 2 ( ) 2, (i) (j) přičemž prví z řad apravo overguje podle Leibizova ritéria a pro druhou lze užít aalogicý postup jao v příladu (??) rozděleí a sudé a liché čley (tím zmizí ( ) ) a použití Dirichletova ritéria. A si, A + de A > 0. Poud A >, potom řada diverguje, ebot esplňuje utou podmíu overgece; její oeficiety eovergují ule. Poud A =, platí totéž. Poud 0 < A <, potom A si A A + + A A = A, a protože A je absolutě overgetí (geometricá) řada, řada overguje absolutě podle srovávacího ritéria. de x R. Upravme sih x + cosh x e 2x sih x + cosh x ( ), e 2x = ex e x + e x + e x 2e 2x = ex e 2x = e x = e x. Odtud je zřejmé:. Pro x 0 řada diverguje, ebot esplňuje utou podmíu overgece; oeficiety řady eovergují do uly. 2. Pro x < 0 řada overguje absolutě, ebot ( ) e x = (e x ) je overgetí geometricá řada, protože 0 < e x <. 5

3. (a) ( ) + = z (b) Pro z < overguje absolutě podle itího podílového ritéria, ebot = z = z <. + ( ) +2 z + + ( ) + z Pro z > diverguje, ebot ita oeficietů bud eexistuje ebo eí ulová. Pro z = řada overguje podle Leibizova ritéria (eabsolutě), ebot posloupost { } je mootóí a overguje ule. Pro z = řada diverguje, ebot ( )+ ( ) = / a řada je harmoicá s miusem. x + x 2 Poud x = 0, řada overguje absolutě (triviálí). Odhad (zapomeutí čleu x 2 ve jmeovateli) x + x 2 x dává, že pro x < řada overguje absolutě srováím s geometricou řadou. Poud x = ±, řada overgovat emůže, ebot a = (±) = (±) 0. +(±) 2 2 Necht yí x >. Potom odhad (zapomeutí jedičy ve jmeovateli) x + x 2 x x 2 = x (c) dává, že řada overguje absolutě srováím s geometricou řadou. ( ) 22 + 3 + 4 2 4 + 3 Platí, že (pro 4) 22 + 3 + 4 ( ) 2 4 + 3 = 22 + 3 + 4 2 4 + 3 = 2 + 3/ + 4/ 2 2 + + = 2 2 2 + 3/ 4 2 2. 2 Teto odhad dává absolutí overgeci aší řady pomocí srovávacího ritéria. 6

(d) ( ) 22 + 3 + 4 2 3 Odhad 2 2 + 3 + 4 2 3 2 + 3/ + 4/ 2 2 2 = = dává, že řada emůže overgovat absolutě podle srovávacího ritéria (ebot harmoicá řada eí overgetí). Je ale jedoduché ověřit, že 2 2 + 3 + 4 2 3 0. Uážeme, že overgece je od jistého čleu mootóí. Tedy, že Úpravou dostaeme 2 2 + 3 + 4 2 3 2( + )2 + 3( + ) + 4 2( + ) 3. 2(2 2 + 3 + 4)( + ) 3 2 3 (2 2 + 4 + 2 + 3 + 3 + 4) (e) 2(2 2 + 3 + 4)( 3 + 3 2 + 3 + ) 4 5 + 4 4 + 8 3 ) 4 5 + 8 4 + 38 3 + 46 2 + 30 + 8 4 5 + 4 4 + 8 3 4 4 + 20 3 + 46 2 + 30 + 8 0 což je samozřejmě pravdivá erovost pro libovolé přirozeé. 4 x Pro x < overguje absolutě podle podílového ritéria, ebot ( + ) 4 x + 4 x = ( + ) 4 4 x = x <. Poud x, eoverguje, ebot 4 x = +, a proto eí možé, aby 4 x = 0. 7

(f) ( ) cos( 2 π) + 9 Platí, že 2 je liché, právě dyž je liché. Proto cos( 2 π) = cos(π) = ( ). Dále je + 9 = 9 + 9 + 9. (g) Z těchto výpočtů je zřejmé, že řada absolutě overgovat emůže (řada 9 eí overgetí), ale overguje eabsolutě podle Leibizova ritéria. =2 ( ) 2 + ( ) Absolutí overgece je vyloučea odhadem řada overguje eabsolutě. Leibizovo ritérium lze použít přímo, protože erovosti. 2+( ) 2 Uážeme, že 2+ 2(+), 2 2(+)+ = 2 + ( ) 2( + ) + ( ) + jsou pravdivé. 8