Makroskopicky perfektní replika studovaného systému Mikroskopicky jednotlivé soustavy nejsou ekvivalentní

Podobné dokumenty
Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Dodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Termodynamika ideálního plynu

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

I. termodynamický zákon

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

Markovovy řetězce se spojitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain)

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

II. termodynamický zákon a entropie

jsou všechna reálná čísla x, pro která platí: + x 6

Matematické metody v kartografii

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

1. Pokyny pro vypracování

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Větu o spojitosti a jejich užití

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

Termodynamické základy ocelářských pochodů

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

II. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky IV

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

6. Zobrazení δ: (a) δ(q 0, x) obsahuje x i, x i Z. (b) δ(x i, y) obsahuje y j, x i y j P 7. Množina F je množinou koncových stavů.

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

8. cvičení z Matematiky 2

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

x jsou všechna reálná čísla x, pro která platí: log(x + 5) D: x ( 5; 4) (4; ) + x+6

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

ZÁKLADY TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Řešení diferenciálních rovnic 1. řádu (lineárních, s konstantními koeficienty)

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Hlavní body - magnetismus

Osové namáhání osová síla N v prutu

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Logaritmická funkce teorie

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

x + F F x F (x, f(x)).

Stabilita atomového jádra. Radioaktivita

Riemannův určitý integrál.

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Národní informační středisko pro podporu jakosti

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Univerzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ


Řešené příklady k MAI III.

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Metoda momentů Metoda maximální věrohodnosti

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

13. Soustava lineárních rovnic a matice

Ac - +H 2 O HAc + OH -, naopak roztok soli silné kyseliny a slabé zásady (např. chlorid amonný NH 4 Cl) vykazuje kyselou reakci K A

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

Náhodným (stochastickým) procesem nazveme zobrazení, které každé hodnotě náhodnou veličinu X ( t)

4 Základní úlohy kvantové mechaniky

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

3 NÁHODNÁ VELIČINA. Čas ke studiu kapitoly: 80 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová

PRUŽNOST A PLASTICITA

Úvod do lineární algebry

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

můžeme toto číslo považovat za pravděpodobnost jevu A.

FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

1 stupeň volnosti vynucené kmitání. Iva Petríková

Zadání příkladů. Zadání:

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Laplaceova transformace

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 6

Limity, derivace a integrály Tomáš Bárta, Radek Erban

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku

Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky

Transkript:

Boltzmnov-Gibbsov formulce sttistické termodynmiky, SOUSAA rerezentue termodynmický systém ( mol lynu v obemu ) Mkroskoicky erfektní relik studovného systému Mikroskoicky ednotlivé soustvy nesou ekvivlentní Hodnoty + interkce Jednoznčně určuí říustné vlstní hodnoty energií eich degenerce Ω( ) Princi stených rriorních rvděodobností Kždý z Ω( ) stvů musí být v souboru rerezentován steněkrát Soustv chrkterizovná, Sestvíme knonický soubor soustv Ditermické stěny mezi soustvmi, soubor teelně izolován dibt. stěnmi Celkem soustv umístíme do teelného rezervoáru () Jednotlivé soustvy souboru mí stenou le mohou mít různé energie. Jedn soustv mikroknonického souboru

(, ) (,, ) (Sestává z soustv) Celý knonický soubor teelně izolueme od okolí Předstvue ednu soustvu mikroknonického souboru Jednotlivé soustvy knonického souboru mí různé energie, Musí ltit:... Počet relizcí soustvy mící Podmínk: {} distribuce soustv do energetických hldin Kždá soustv mikroknonikcého souboru má energii. Princi stených rriorních stí Kždá distribuce {} e steně rvděodobná. Musí mít stenou váhu v souborovém růměru. šechny musí být uvžovány Jednotlivé soustvy () sou zstoueny v knonickém souboru různým očtem Ω() (,)... Zstouení musí odovídt degenerci Soustv {,, } Chrkterizovná energií Počet relizcí soustvy v (,,) {} distribuce oulce

Počet možných relizcí distribuce! W( ) = k k! Sčítáme řes, tedy všechn možná rozdělení řes všechny soustvy mikroknonického souboru. Prvděodobnost, že soustv e ve stvu s rozdělením (,, ) P = = W ( ) ( ) W( ) Počet relizcí knonické soustvy ve stvu. Průměrná hodnot mechnické veličiny v knonickém souboru: M = MP Distribuce bude mít mximální očet relizcí když všechn budou stená. Pro velká bude distribuce úzká hrdíme růměr - oužitím ouze distribuce s mximální četností {} P W( ) = = W( ) =

Binomická řd (Pouze + 2 =) 2 ( x+ y) = x y = x y!!, 2!( )!!! = 0 2 Binomický koeficient f ( ) =!!( )! Hledáme mximum funkce i sou velká čísl f( ) ovžueme z soitou fci ln(x) e monotónní fce x : hledáme mximum ln f( ) dln f( ) d 0 = ( ) ln ( ) = 2 ( ) d ln f 2 ln f = f + + 2 2 2 d = =-4/ ( ) 2 2 ln f ln f ln f ln f ( ) = ( ) ( ) = ( ) ( ) 2 ylorův rozvo První derivce nulová

2 2 ln f ln f ln f ln f ( ) = ( ) ( ) = ( ) ( ) 2 2 f ( ) = f ( ) ex ( ) 2 f ( x) = ex 2 ( 2πσ ) ( x x ) 2 2σ /2 2 Gussvská distribuce Stndrdní odchylk σ Gussovské rozdělení v limitě řechází n delt funkci ervděodobněší rozdělení e dobrou rerezentcí ro růměrné rozdělení otéž se dá ukázt ro olynomický rozvo: ostré mximum ro koeficient = = = = = 2 3 s s

Počet možných relizcí distribuce! W( ) = k k! Sčítáme řes, tedy všechn možná rozdělení řes všechny soustvy mikroknonického souboru. Prvděodobnost, že soustv e ve stvu s rozdělením (,, ) P = = W ( ) ( ) W( ) Počet relizcí knonické soustvy ve stvu. Průměrná hodnot mechnické veličiny v knonickém souboru: M = MP Distribuce bude mít mximální očet relizcí když všechn budou stená. Pro velká bude distribuce úzká hrdíme růměr - oužitím ouze distribuce s mximální četností {} P W( ) = = W( ) =

Hledáme distribuci, která mximlizue W() z slnění okrových odmínek: ln W ( ) k b k k0 k k b ln 0 ' e e b e ' b e P e b k b (, ) e b (, ) Q (,, ) (, )/ k e Střední hodnot mechnické veličiny: (,, ) ( e, ) Q (, )/ k

Průměrná hodnot mechnické veličiny v knonickém souboru: M = MP Q (,, ) e b b (,, ) ( e, ) Q (, ) (, ) lk systému ve stvu Práce vykonná n systému d Změn obemu vyvolná změnou energetických hldin = d = β, β, Klsická D: ( ) = = + β β = = ( ) + = (/ ),/, (, ) b (,, ) e Q β + = β, β, b konst. (, )

Soení sttistické klsické termodynmiky: d = dp + P d ntroie: Q (,, ) e b (, ) = δq δw rev rev f b,, 2, 3,... ln e b df

Soení sttistické klsické termodynmiky: d = dp + P d ntroie: Q (,, ) e b (, ) f b,, 2, 3,... ln e b df dbbpd k k = δq δw b, rev f f df db d b k e k Q b k b e Q b k b P k rev d f b b d P d d ln Qb bdq rev Rev. telo Změn vnitřní energie dodné systému Obemová ráce n systému Změn obemu d : vyvolá změnu energetických hldin Je-li ůvodní distribuce : d e ráce n systému vykonná Sumce reverzibilní ráce vykonná n systému zrůměrovná řes soubor Derivce stvové funkce β e integrční fktor q rev 2. Zákon D

Soení sttistické klsické termodynmiky: d = dp + P d ntroie: = δq δw rev rev d f b b d P d d ln Qb bdq rev Změn vnitřní energie Obemová ráce n systému Rev. telo dodné systému q d d ln Q k k rev q d d kln Q rev dq 0 Plyne římo z 2. věty D (dq/) e totálním differenciálem stvové funkce definice etnroie S S k ln Q const. Konstnt nezávisí n,, Položíme rovnou nule

Soení sttistické klsické termodynmiky: Q (,, ) (, )/ k e Knoniká rtiční funke ln Q, ln Q, S k ln Q const. A S

Soení sttistické klsické termodynmiky: Q (,, ) (, )/ k e Knoniká rtiční funke, / k e 2 k 2 2 ln Q k Q k ln Q, / k e ln Q kq k, S k ln Q const. ln Q k, ln Q S k k ln Q, A S A(, ) k ln Q Získáme z kvntové mechniky ( ) Umožňue výočet D vlstností z vlstností molekul Q (,, ) W,, e (, )/ k Místo řes stvy sčítáme řes energetické hldiny násobíme degenercí stvu

2. vět termodynmiky A(, ) k ln Q Q (,, ) W,, e (, )/ k Počet stvů s energií Ω(,,) nemůže odstrněním omezení klesnout ůvodní stvy sou stále dostuné.,/2,,, Ω (,,) Odstrněním řeážky se zvýší očet dovolených stvů (~ ) Ω 2 (,,) Uvžume izotermiký roces: W (,, ) W (,, ) 2 / W W k QQ,,,, e 0 2 2 Q DA A2 Ak Q 2 ln 0 Obecně: odstrněním určitého omezení se zvýší očet dostuných kvntových stvů; oulce nových stvů => sontánní roces

elký knonický soubor (Grnd Cnonicl nsemble) μ, μ, μ, μ, μ, μ, μ, μ, μ, Stěny dovoluící řenos tel i látkovou výměnu eroustné dibtické stěný telená izolce... Počet soustv v souboru obshuících molekul mící energii Počet soustv v souboru Celková energie GC souboru - konstntní Celkový očet molekul v souboru elký knonický soubor ředstvue ednu soustvu mikroknonického systému (,,). Princi riorních rvděodobností Z slnění okrových odmínek GC odobné ko C hledáme nervděodobněší rozdělení. W!!

b g e e e α b k b g e e, b, g b g P e e Průměré hodnoty mechnických roměnných v GC: X b g, b, g e e ln X, b, g e e X b g b, g b ln g X, b, g e e X b b ln g X, b, g e e X g, b bg,

g f b, g, ln X lne e b g df

g f b, g, ln X lne e b g f f f df db dg d b g ' g, b, bg,, df dbdgbpd Uvžume ouze obemovou ráci df dbdgb d S oužitím rovnic ro,, b g d d d f b g b d b d g d m g k ds d d md b k m S kln X

elký knonický soubor (Grnd Cnonicl nsemble) X / k / k,, m e e m Prtiční funkce GC => ois otevřených izotermických systémů X Q (,, ) m (, )/ k e,, Qe (,, ) m / k m / k l m l e k ln λ... Absolutní ktivit X,, mq (,, ) l 0 Prtiční funkce GC e někdy výhodněší než knonická rtiční fce. G m S m S kln X k ln X,, m e chrkteristickou funkcí GC

Izotermicko-izobrický soubor (Isotherml-isobric nsemble),,,,,,,,, Flexibilí ditermiké stěny Přenos tel, flexibilní obem erosustné dibtické stěný telená izolce Prtiční funkce D(,, ) W,, e e / k / k G k ln D(,, ) Gibbsov volná energie e chrkteristickou funkcí II

Jkákoliv dlší sd nezávislých roměnných může být oužit k definici souboru odvození říslušné rtiční funkce. limitě ro velké systémy v rovnováze lze ukázt, že všechny soubory sou ekvivlentní: (, )/ k Q (,, ) W,, e Prvděodobnost ozorování určité hodnoty energie P() P ( ) CW e / k xtrémně úzk Gussovská distribuce ro velká (C e normlizční fktor) => Q (,, ) W,, (, )/ e k nergie v souboru e uniformě rozdělená do ednotlivých soustv, fluktuce mlé. => Knoniký soubor degenerue n mikroknonický soubor! ýběr souboru lze udělt n zákldě mtemtické vhodnosti, bez ohledu n D roměnné oisuící systém.

Mikroknonický soubor W(,, ) S,, klnw m ds d d d Knonický soubor Q (,, ) W,, e A(, ) k ln Q ln Q S k k ln Q, (, )/ k da Sd d md Chrkteristické funkce souboru elký knonický soubor, / k / k X,, m W(,, e ) e m k ln X,, m ln X S k k ln X m, d Sd dm d Izotermicko-izobrický soubor D(,, ) W,, e e G k ln D(,, ) ln D S k k ln D, / k / k dg Sd d md

Mikroknonický soubor W(,, ) elký knonický soubor S,, klnw, / k / k X,, m W(,, e ) e m k ln X,, m lnw k k lnw m lnw k,,, ln X S k k ln X m, ln X k m ln X k, m, m ds d d d d Sd dm d Knonický soubor Q (,, ) W,, e A(, ) k ln Q k 2 Izotermicko-izobrický soubor D(,, ) W,, e e G k ln D(,, ) ln Q S k k ln Q ln Q ln Q k,,, ln D S k k ln D, ln D m k ln D k,, (, )/ k da Sd d md ln Q m k / k / k, dg Sd d md

POSULÁ. Průměrná hodnot koresondue odovídící D vlstnosti. Střední hodnot kterékoliv mechnické roměnné M, kterou bychom u skutečné soustvy získli středováním řes dosttečně dlouhý čsový intervl, e rovn střední hodnotě M ro celý soubor, okud soustvy tohoto souboru věrně rerodukuí D stv i okolí skutečného soustvy. (Přesně slněno ro.) POSULÁ. Princi stených rirorních rvděodobností. souboru, který rerezentue izolovnou D soustvu (mikroknonickém souboru), sou ednotlivé členy rozděleny se stenou rvděodobností mezi všechny možné kvntové stvy konzistentní s,. Mechnické vlstnosti molekul ermodynmické vlstnosti soustv Prtiční funkce

GC rtiční funkce dvousložkové soustvy ) dovoďte b) nděte výrzy ro D veličiny GC rtiční funkce ideálního monotomického lynu e: q X e l 2mk q 2 h yočtěte termodynmické vlstnosti tkového lynu. 3/2