VLIV DISKONTNÍ SAZBY NA ÚROKOVÉ SAZBY KOMERČNÍCH BANK

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekoomicko-správí VLIV DISKONTNÍ SAZBY NA ÚROKOVÉ SAZBY KOMERČNÍCH BANK Moika Pazderová Bakalářská práce 009

Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatě. Veškeré literárí pramey a iformace, které jsem v práci využila, jsou uvedey v sezamu použité literatury. Byla jsem sezáme s tím, že se a moji práci vztahují práva a poviosti vyplývající ze zákoa č. /000 Sb., autorský záko, zejméa se skutečostí, že Uiverzita Pardubice má právo a uzavřeí licečí smlouvy o užití této práce jako školího díla podle 60 odst. autorského zákoa, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mou ebo bude poskytuta licece o užití jiému subjektu, je Uiverzita Pardubice oprávěa ode me požadovat přiměřeý příspěvek a úhradu ákladů, které a vytvořeí díla vyaložila, a to podle okolostí až do jejich skutečé výše. Souhlasím s prezečím zpřístupěím své práce v Uiverzití kihově. V Pardubicích de.3.009 Moika Pazderová

Poděkováí: Děkuji všem, kteří přispěli ke vziku této bakalářské práce, zejméa Mgr. Pavle Jidrové za odboré vedeí a poskytutí ceých rad a připomíek při jejím zpracováí. Zároveň bych ráda poděkovala pracovíkům poboček České spořitely a.s., Českosloveské obchodí baky a.s. a Raiffeisebak a.s. Pardubice za poskytuté iformace a věovaý čas.

ANOTACE Bakalářská práce aalyzuje vliv diskotí sazby a úrokové sazby komerčích bak. Teoretická část bakalářské práce vychází z pozatků získaých z odboré literatury týkající se daé problematiky. Praktická část práce je zaměřea a aalýzu vlivu diskotí sazby a úrokové sazby termíovaých vkladů České spořitely a.s., Českosloveské obchodí baky a.s. a Raiffeisebak a.s. KLÍČOVÁ SLOVA diskotí sazba, úroková sazba, regresí aalýza, termíovaý vklad, bakoví systém TITLE The ifluece of the discout rate o iterest rates of commercial baks ANNOTATION The Bachelor thesis aalyses the ifluece of the discout rate o iterest rates of commercial baks. The theoretical part of the bachelor thesis is based o iformatio obtaied from specialized literature cocerig this topic. The practical part is focused o a aalysis of the ifluece of the discout rate o iterest rates of term deposits of followig baks: Česká spořitela a.s., Českosloveská obchodí baka a.s., Raiffeisebak a.s. KEYWORDS discout rate, iterest rate, regressive aalysis, term deposit, bak system

Obsah: Úvod...8 Baky a bakoví systém...0. Vymezeí baky...0. Bakoví systém...0.3 Bakoví systém v České republice... 3 Cetrálí baka... 3. Fukce cetrálí baky... 3. Nástroje měové politiky cetrálí baky...3 3.. Trží ástroje...3 3.. Nástroje admiistrativího charakteru...5 4 Úročeí...6 4. Úrok, úročeí...6 4. Úroková míra (úroková sazba)...6 4.. Faktory ovlivňující úrokovou míru...7 4.. Nomiálí úroková míra...8 4..3 Efektiví úroková míra...9 4..4 Zvažovaá úroková míra...9 4..5 Vitří výosové proceto...9 5 Vliv diskotí sazby a úrokové sazby termíovaých vkladů vybraých komerčích bak...0 5. Termíovaé vklady...0 5. Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu u České spořitely... 5.. Česká spořitela a.s.... 5.. Aalýza vývoje úrokové sazby termíovaého vkladu České spořitely v porováí s vývojem diskotí sazby... 5.3 Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu u Českosloveské obchodí baky...8 5.3. Českosloveská obchodí baka a.s...8 5.3. Aalýza vývoje úrokové sazby termíovaého vkladu ČSOB v porováí s vývojem diskotí sazby...9 5.4 Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu u Raiffeisebak...33 5.4. Raiffeisebak a.s...33 5.4. Aalýza vývoje úrokové sazby termíovaého vkladu Raiffeisebak v porováí s vývojem diskotí sazby...33 5.5 Porováí vývoje úrokových sazeb vybraých komerčích bak...37 6 Závěr...4 7 Použitá literatura...43 8 Sezam tabulek a ilustrací...44

Úvod Bakoví sektor je v České republice ejdůležitějším sektorem fiačího trhu. V porováí s ostatími zeměmi středí a východí Evropy je dle velikosti vůči HDP pravděpodobě ejvíce rozviutý. Český bakoví sektor má vysoký poteciál. Jeho objem aktiv tvoří 88 % HDP. Na koci roku 007 působilo v České republice 7 bak, 6 stavebích spořitele a 4 poboček zahraičích bak. Regulací Českého bakovího sektoru se zabývá Česká árodí baka. Kromě České árodí baky existují další istituce, které se podílejí a regulaci fiačího sektoru, jako apř. Úřad pro dohled ad družstevími záložami, Miisterstvo fiací České republiky a Komise pro ceé papíry. Česká árodí baka má kromě dohledu ad bakovím sektorem i jié úkoly. Provádí moetárí politiku, jejíž hlavím cílem je udržet ceovou stabilitu a trhu. Dalším úkolem ČNB je určováí výše diskotí sazby, což je úroková míra, za kterou cetrálí baka poskytuje úvěr ostatím bakám. Legislativí úprava vztahující se k problematice bakovictví zahruje Záko č.6/993 Sb. o České árodí bace, dále Záko č./99 Sb. o bakách ebo také Záko č.4/00 o platebím styku. Tématem této bakalářské práce je Vliv diskotí sazby a úrokové sazby komerčích bak. Práce je zaměřea a aalýzu vlivu diskotí sazby a úrokové sazby termíovaých vkladů vybraých komerčích bak. Vybraými komerčími bakami jsou Česká spořitela, Českosloveská obchodí baka a Raiffeisebak, eboť pouze tyto baky byly ochoty poskytout potřebá data pro vypracováí aalýzy. V teoretické části práce jsou obsažey teoretické pozatky o bakách, bakovím systému a bakovím systému České republiky, dále o České árodí bace, jejích fukcích a ástrojích měové politiky, pozatky o úroku, úrokové míře a faktorech, které ji ovlivňují. Praktická část bakalářské práce obsahuje aalýzu vlivu diskotí sazby a úrokové sazby termíovaých vkladů vybraých komerčích bak uvedeých výše. K aalýze jsou použity tabulky s úrokovými sazbami jedoměsíčího termíovaého vkladu 50 tisíc Kč a s diskotími sazbami za odpovídající období. Aalyzovaé období se u jedotlivých bak liší dle časového období získaých dat od kokrétích komerčích bak. Dále jsou k aalýze použity grafy vývoje diskotí sazby a úrokové sazby u jedotlivých bak. Cílem této aalýzy a celé práce je poukázat a změy úrokových sazeb v čase a a to, jak je vývoj 8

úrokové sazby závislý a změách diskotí sazby. K tomu jsou využity statistické metody pro ekoomickou a techickou praxi, kokrétě využití modelu lieárí regrese, kde grafem je regresí přímka Ŷ = α + βx, α a β jsou parametry této přímky. Dále jsou použity výpočty itervalů spolehlivosti pro parametry α a β, testovací kritérium testováí hypotéz o výzamosti parametru β a o fukčích hodotách a testovací kritérium testu rovoběžosti dvou regresích přímek. 9

Baky a bakoví systém. Vymezeí baky Baky jsou ve své podstatě podiky (podikatelské subjekty), které mají ovšem ve srováí s podiky v jiých odvětvích ekoomiky řadu specifických rysů, projevujících se v jejich postaveí a celkovém výzamu v ekoomice (Reveda, 005). Všeobecě platou defiici baky lze velmi těžko formulovat, vzhledem k velké růzorodosti čiostí, které baky provádějí, začým árodím specifikům a k dyamickým změám v této oblasti. K vymezeí baky je proto vhodé přistupovat ze dvou hledisek (Reveda, 005): fukčí hledisko, které vychází z ekoomických fukcí a čiosti baky, práví hledisko, které je založeo a exaktím vymezeí baky v příslušé práví ormě. Z fukčího hlediska je baka druh fiačího zprostředkovatele, jehož čiostí je zprostředkováí pohybu fiačích prostředků mezi ekoomickými subjekty. Dle ašeho zákoa o bakách (č. /99 Sb.) musí baky splňovat čtyři základí podmíky (Reveda, 005): - jde o právické osoby se sídlem v České republice, založeé jako akciové společosti - přijímají vklady od veřejosti - poskytují úvěry - k výkou bakovích čiostí mají bakoví liceci, kterou uděluje Česká árodí baka. Bakoví systém Bakoví systém v zemi tvoří cetrálí baka a souhr bak působících v této zemi a jejich vzájemé vztahy a vztahy k okolí (podikovému sektoru, domácostem, státu, zahraičí). Bakoví systém může být uspořádá a růzých pricipech. Obvykle se bakoví systémy rozdělují a (Reveda, 005): jedostupňové a dvoustupňové podle toho, zda je či eí istitucioálě oddělea cetrálí baka se svými makroekoomickými fukcemi od obchodích bak, systémy uiverzálí a odděleé podle toho, zda je či eí istitucioálě odděleo komerčí (obchodí) a ivestičí bakovictví. 0

V jedostupňových bakovích systémech eexistuje cetrálí baka. Veškeré bakoví čiosti provádějí baky komerčí. Jedostupňové bakoví systémy stály a počátku vývoje bakovictví a historicky předcházely dvoustupňovým. Dvoustupňové bakoví systémy jsou typické pro moderí bakovictví ve vyspělých zemích. Jsou založey a vyčleěí cetrálí baky, která zabezpečuje makroekoomickou fukci, tj. zejméa zabezpečováí měové stability a odděleí komerčích bak, jejichž doméou je mikroekoomická fukce. Komerčí baky provádějí svou čiost a ziskovém pricipu. V uiverzálím bakovictví mohou baky poskytovat jak klasické produkty komerčího bakovictví (přijímáí vkladů, poskytováí úvěrů, zprostředkováí platebího styku), tak i produkty ivestičího bakovictví (emisí obchody, obchody s ceými papíry, depozití obchody atd.). V modelu odděleého bakovictví dochází k odděleí komerčího a ivestičího bakovictví..3 Bakoví systém v České republice Bakoví systém České republiky se řídí pricipy, které jsou obsažey ve směricích Evropské uie. Je založe a pricipu dvoustupňového uiverzálího bakovictví s existecí určitých specializovaých bak (Reveda 005). Hlaví a základí složkou českého bakovího systému jsou uiverzálí baky. Další složkou jsou stavebí spořitely, které lze považovat za baky specializovaé, protože jejich čiost je omezea pouze a tzv. stavebí spořeí a související produkty. Kromě stavebích spořitele existují i další specializovaé baky, apř. Českomoravská záručí a rozvojová baka, Česká exportí baka. Za součást českého bakovího systému musíme považovat i spořitelí a úvěrí družstva, která však aše legislativa zatím za baky epovažuje a podléhají speciálímu zákou. 3 Cetrálí baka Cetrálí baka má v moderím bakovím systému ezastupitelé místo. Jejím základím cílem je péče o zdravý měový vývoj v širokém slova smyslu (Dvořák, 996). Jedá se o samostatý ekoomický subjekt s vlastími výosy a áklady a s obvykle emalým ziskem, který však eí v žádém případě primárím cílem cetrálí baky. V České republice je cetrálí bakou Česká árodí baka (dále ČNB), která vzikla.leda 993 rozděleím Státí baky Českosloveské. Základí postaveí ČNB je dáo

Ústavou, která zaručuje ezávislost ČNB. Dále je její postaveí kokretizováo v zákoě o České árodí bace. Českou árodí baku je možo ozačit za cetrálí baku stadartího typu. Je pověřea fukcemi, provádí operace a používá ástrojů shodých s fukcemi, operacemi a ástroji cetrálích bak ve vyspělých tržích ekoomikách (Reveda, 005). 3. Fukce cetrálí baky V souladu se svým základím posláím plí cetrálí baka v ekoomice řadu důležitých fukcí. Za ejvýzamější lze považovat (Dvořák, 996): - emise hotovostího oběživa cetrálí baka jako jediá ve státě může emitovat hotovostí peíze, - fukce baky pro ostatí baky baky si mohou od cetrálí baky vypůjčovat úvěry a ukládat u cetrálí baky svá depozita. Cetrálí baka může pro baky provádět i další operace, apř. zajišťováí clearigového zúčtováí mezi bakami, obchody s devizami aj., - prováděí měové politiky cetrálí baka prostředictvím svých ástrojů a opatřeí ovlivňuje abídku peěz a tím zajišťuje stabilitu měy, - fukce baky státu (vlády) cetrálí baka vede účty státu, spravuje státí dluh, spravuje měové rezervy, vystupuje jako aget státu a fiačím trhu při emisi státích ceých papírů, je poradcem vlády v měových otázkách apod., - prováděí bakoví regulace a dohledu cetrálí baka je pověřea staoveím podmíek pro podikáí v oblasti bakovictví a kotrolou ad dodržováím těchto podmíek a zdravým vývojem celého bakovího systému, - zastupováí země v meziárodích fiačích a měových istitucích představitel cetrálí baky zastupuje stát v meziárodích istitucích jako je Meziárodí měový fod, Světová baka apod. Cetrálí baka dále uzavírá meziárodí platebí a jié dohody se zahraičími bakami a meziárodími fiačími istitucemi.

3. Nástroje měové politiky cetrálí baky Nástroje měové politiky cetrálí baky v trží ekoomice lze čleit z ěkolika růzých hledisek (Reveda, 005): dle itezity využíváí čleíme ástroje a operativě používaé (permaetí, běžé) a občasé, dle rychlosti zavedeí a okamžitě použitelé a použitelé s poskytutím jisté doby pro adaptaci bak, dle dopadu a měový kurs a ástroje s přímým a epřímým vlivem apod. Nejčastější hledisko čleěí ástrojů je čleěí dle jejich charakteru, kde rozlišujeme ástroje trží (epřímé) a admiistrativí (přímé). 3.. Trží ástroje Trží ástroje se v trží ekoomice používají mohem častěji ež ástroje admiistrativí. Dopadají a celý bakoví systém plošě. Patří sem:. Operace a volém trhu Operace a volém trhu jsou ejpoužívaějším ástrojem cetrálích bak v současosti. Jejich výhoda spočívá v přesém určeí dopadu a především v tom, že jsou vysoce operativí. Provádějí se vždy bezhotovostě a spočívají v obchodech (prodeji či ákupu) s krátkodobými ceými papíry mezi cetrálí bakou a ostatími bakami. Cetrálí baka při těchto operacích obchoduje ejčastěji se státími pokladičími poukázkami, může však obchodovat i s vlastími ceými papíry. Operace a volém trhu mohou být prováděy třemi základími způsoby (Reveda, 005) : - přímé operace představují ákup ebo prodej státích ceých papírů s cílem změit měovou bázi, - repo operace jsou kombiací dvou protisměrých trasakcí. Při prostých repo operacích cetrálí baka prodává státí ebo vlastí ceé papíry s tím, že je po určité době zpětě akoupí. Reverzí repo operace představují ákupy ceých papírů cetrálí bakou s budoucím zpětým prodejem. - switch operace se mohou použít k ovlivěí krátkodobé úrokové míry. Při těchto operacích cetrálí baky akupují a prodávají ceé papíry s růzou lhůtou splatosti. 3

. Diskotí ástroje Mezi diskotí ástroje měové politiky cetrálí baky patří: úvěry cetrálí baky, úrokové sazby z těchto úvěrů, automatické facility cetrálí baky a limity objemu, lhůty splatosti, způsoby krytí a další podmíky úvěrů cetrálí baky. Narozdíl od operací a volém trhu (při kterých lze regulovat měovou bázi oběma směry), úvěry mohou měovou bázi pouze zvýšit (ebo ezměit). Poskytováí úvěrů má také pouze jedosměrý vliv a krátkodobou úrokovou míru. Zvýšeí rezerv vytváří tlak a pokles krátkodobé úrokové míry. Do diskotích ástrojů měové politiky cetrálí baky lze řadit tři druhy úvěrů: Diskotí úvěr základí a ejpoužívaější úvěr, jehož poskytutí je vázáo a splěí rámcově vymezeých podmíek ze stray bak. Má dvě základí obecé podoby a sice běžý diskotí úvěr (slouží k překleutí krátkodobých výkyvů likvidity bak) a sezóí diskotí úvěr (slouží k překleutí sezóích výkyvů, je rověž krátkodobý). V ěkterých zemích se do diskotích úvěrů řadí i úvěry ouzové úvěry posledí istace (Reveda, 005). Reeskotí úvěr úvěr poskytutý cetrálí bakou formou odkupu směek od bak. Lombardí úvěr úvěr, který je poskytová proti zástavě směek a dalších ceých papírů, které určují lhůtu splatosti. Je poskytová bakám s většími problémy s likviditou, které již emají možost získat diskotí či reeskotí úvěr. Lombardí úvěr lze ěkdy považovat za ouzový úvěr, je-li účelem jeho poskytutí pomoc bakám. Baky jej ale mohou čerpat i k běžému doplěí likvidity. 3. Kursové itervece Cílem ástroje kursové itervece eí změa měové báze ebo krátkodobé úrokové míry, provádějí se především s cílem ovlivňovat měový kurs domácí měy k měám zahraičím. Mohou však vést k echtěé změě měové báze, popř. i krátkodobé úrokové míry. Kursové itervece se mohou provádět dvěma způsoby: - epřímé itervece spočívají ve změě úrokových sazeb cetrálí baky. Růst sazeb by měl vést k přílivu zahraičího kapitálu, pokles sazeb aopak k odlivu zahraičího kapitálu. Teto pohyb vede ke změě vztahů mezi abídkou a poptávkou zahraičí měy za měu domácí a tím i ke změě měového kursu. - přímé (devizové) itervece jsou mohem častější. Cetrálí baka prodává, resp. akupuje domácí měu za zahraičí měy. Tím přímo dochází ke změě abídky či poptávky zahraičí měy za měu domácí s dopadem a měový kurs. 4

4. Povié miimálí rezervy Povié miimálí rezervy jsou prostředky, které musí baky udržovat jako svůj eúročeý vklad u cetrálí baky (Dvořák, 996). Jejich výše je staovea procetí sazbou z vkladů ebakovích domácích subjektů u bak. Výpočet výše poviých miimálích rezerv (Reveda, 005): PMR = s. PV, kde PMR... předepsaá výše poviých miimálích rezerv, s... sazba poviých miimálích rezerv, kterou staoví cetrálí baka, PV... primárí vklady = základa poviých miimálích rezerv. Skutečá výše poviých miimálích rezerv se počítá jako průměrý stav poviých miimálích rezerv za určité období, počítaý obvykle zpětě ze zůstatků a příslušém účtu rezerv. Povié miimálí rezervy emají přímý dopad a měovou bázi ai a krátkodobou úrokovou míru. Mají vliv především a peěží multiplikátory, tj. poměry mezi měovými agregáty a měovou bází. 3.. Nástroje admiistrativího charakteru Admiistrativí ástroje mají dvě základí výhody. Prví z ich je, že je elze ze stray bak obejít, baky se jim musejí podřídit. Za druhé lze admiistrativích ástrojů využít selektivě. Admiistrativí ástroje však omezují samostatost rozhodováí bak, proto se jejich častějšímu a dlouhodobějšímu používáí baky tvrdě bráí. Mezi admiistrativí ástroje patří především:. Limity úvěrů bak Cetrálí baka může staovit dva druhy limitů úvěrů z hlediska věřitele. Limity úvěrů, které cetrálí baka poskytuje bakám (relativí úvěrové limity), byly již zařazey do skupiy diskotích ástrojů. Absolutí úvěrové limity se vztahují a úvěry, které obchodí baky poskytují ebakovím klietům. Tyto limity mohou být staovey: - v absolutí výši ově poskytutých úvěrů v daém období, - ebo přírůstkem stavu proti miulému období, - ebo poměrem stavu úvěrů k výši kapitálu daé baky. 5

Ve všech těchto případech lze limity staovit selektivě každé bace, v druhém a třetím případě i všem bakám jedotě. Odpor bak proti používáí absolutích úvěrových limitů odsuzuje tyto ástroje do role výjimečých a je dočasě použitelých (Reveda, 005).. Limity úrokových sazeb bak Teto ástroj spočívá ve staoveí maximálích úrokových sazeb z úvěrů bak a maximálích ebo miimálích úrokových sazeb z vkladů v bakách. (Reveda, 005). Jde opět o přímý zásah do úvěrové a depozití čiosti bak. Limity úrokových sazeb bak mohou vést ke stabilizaci krátkodobé úrokové míry a dalších úrokových sazeb, mohou mít i dopad a tvorbu peěžích úspor a a poptávku po bakovích úvěrech. Na měovou bázi přímý vliv emají. 4 Úročeí 4. Úrok, úročeí Úrok je uté posuzovat ze dvou hledisek (Cipra, 995): - z hlediska věřitele (vkladatele, ivestora) je úrok odměa za dočasé poskytutí peěz ěkomu jiému. Jedá se o odměu za dočasou ztrátu kapitálu, za riziko spojeé se změami tohoto kapitálu (s iflací), za ejistotu, že kapitál ebude splace v daé výši a v daé lhůtě. Věřitel získává úrok za to, že své peíze poskytl dočasě ěkomu jiému. - z hlediska dlužíka je úrok cea za získáí úvěru. Úročeí je způsob započítáváí úroků k zapůjčeému kapitálu (Cipra, 995). Doba, po kterou je peěží částka (kapitál) zapůjčea, tedy doba, za kterou počítáme úrok, se azývá doba splatosti (úroková doba, doba existece smluvího vztahu). 4. Úroková míra (úroková sazba) Úroková míra (úroková sazba) je úrok vyjádřeý relativě (v procetech) z hodoty kapitálu. Pojem úroková sazba se většiou používá, jedá li se o veličiu určeou ějakým subjektem (apř. diskotí sazba cetrálí baky). Pojem úroková míra se používá, jedá li se o veličiu vypočítaou z jiých veliči (apř. míra iflace). 6

4.. Faktory ovlivňující úrokovou míru Úroková míra závisí a celé řadě faktorů (Cipra, 995). Nejdůležitější z ich jsou: Diskotí sazba: je úroková míra, za kterou cetrálí baka poskytuje úvěr ostatím bakám. Zvýšeí (resp. sížeí) diskotí sazby vede většiou ke zvýšeí (sížeí) úrokových měr u obchodích bak, ale i a celém fiačím trhu. Některé obchodí baky odvozují své úrokové míry pro jedotlivé typy úvěrů a vkladů pomocí pevě daých odchylek od diskotí sazby (Cipra, 995). Obrázek zázorňuje vývoj diskotí sazby v letech 990 až 008...990 měla diskotí sazba hodotu 4 %, do..99 vzrostla a hodotu 0 %. Poté v letech 99 až 996 kolísala mezi 8 % a 9,5 %, ačež 7.5.997 dosáhla svého maxima 3 %. Od poloviy roku 997 postupě klesala až do.8.003, kdy měla hodotu %. Svého miima však dosáhla až 9.4.005, a to 0,75 %. Na koci roku 008 dosáhla diskotí sazba výše,5 %. Aktuálí hodota diskotí sazby je 0,75 %. 4 0 8 6 4 0..990..990 5.3.99 0.6.993.6.996 7.0.998 3.9.999 7.7.00..00..00.8.003 8..005 3.0.005.6.007 30..007 7..008 Obrázek Graf vývoje diskotí sazby v letech 990-008 Zdroj: http://www.cb.cz/cs/faq/faq_diskoti_historie.html Mezibakoví úroková míra: používají ji obchodí baky při poskytováí krátkodobých úvěrů mezi sebou avzájem, deě se měí (apř. FIBOR Frakfurter Iterbak Offer Rate, LIBOR Lodo..., PRIBOR Prague ). Strategie baky: je podřízea požadovaé úrokové marži, což je rozdíl mezi úrokovou mírou úvěrů a vkladů. 7

Riziko půjčky: ovlivňuje výši úrokové míry tak, že úroková míra většiou roste s rostoucím rizikem půjčky. Nejižší úrok vyášejí obvykle státí ceé papíry, eboť půjčka poskytutá státu je téměř bezriziková. Úrokové míry pro obchodí a bakoví úvěry jsou podstatě vyšší. Doba půjčky: úroková míra většiou roste s rostoucí dobou půjčky, eboť delší dobu půjčky je uté zohledit větší odměou za takovou půjčku. Výše zapůjčeého kapitálu: s rostoucí výší zapůjčeého kapitálu roste většiou i úroková míra. Daňová politika státu: fiačí rozhodováí se obvykle řídí až čistými výosy a čistými ceami úvěrů po zdaěí. Ve fiačí teorii a praxi existuje ěkolik druhů úrokových měr, lze je však rozdělit a čtyři základí druhy (Radová, Dvořák, Málek, 007): - omiálí úrokovou míru - efektiví úrokovou míru - zvažovaou úrokovou míru (požadovaou výosost) - vitří výosové proceto 4.. Nomiálí úroková míra Nomiálí úroková míra představuje sjedaou úrokovou míru mezi vypůjčovatelem a poskytovatelem kapitálu. Je uvedea v úrokové smlouvě, popřípadě mlčky respektováa mezi účastíky dohody. Mezi ejdůležitější zaky omiálí úrokové míry patří délka časového období, za které je poměřováa, a četost skládáí úroků. Podle délky časového období rozlišujeme ročí omiálí úrokovou míru, která se začí p.a. (z latiského per aum), pololetí úrokovou míru, která se začí p.s. (per semestre), čtvrtletí úrokovou míru p.q. (per quartale), měsíčí p.m. (per mesem) a deí úrokovou míru p.d. (per diem). Přitom platí, že ročí omiálí úroková míra: = x pololetí omiálí úroková míra = 4 x čtvrtletí omiálí úroková míra = x měsíčí omiálí úroková míra = 365 (366) x deí omiálí úroková míra (Radová, Dvořák, Málek, 007). Druhým zakem je frekvece úročeí, eboli četost připisováí úroků. Nejčastějším způsobem je ročí připisováí úroků. Dle tohoto způsobu se a koci roku provede výpočet 8

úroků ze zůstatku a bakovím účtu a ty se potom k ěmu přičtou. Kdybychom připočítávali tímto způsobem úroky a koci každého měsíce, jedalo by se o měsíčí připisováí úroků. Podobě mohou být úroky připisováy pololetě, čtvrtletě, deě atd. Doba, za kterou se úroky pravidelě připisují, se azývá úrokové období. 4..3 Efektiví úroková míra Efektiví úroková míra je uměle vypočteá úroková míra, která umožňuje porovat růzé omiálí úrokové míry poměřovaé za stejé období, ale s růzou frekvecí úročeí. Pro příklad: ročí efektiví úroková míra ám říká, jak velká ročí omiálí úroková míra při ročím připisováí úroků odpovídá ročí omiálí úrokové míře při měsíčím, deím či jiém připisováí (Radová, Dvořák, Málek, 007). 4..4 Zvažovaá úroková míra Zvažovaá úroková míra (požadovaá úroková míra, požadovaá výosost) je úroková míra používaá pro diskotováí, resp. akumulováí peěžích toků. Existují dvě možosti, jak můžeme požadovaou výosost staovit. V prvím případě máme ějaké peíze, které budeme dále ivestovat, apř. je uložíme v bace a termíový účet. Potom za požadovaou úrokovou míru dosadíme úrokovou míru z tohoto účtu. V druhém případě žádé peíze emáme, a abychom mohli provést pláovaou ivestici, musíme si vypůjčit. Potom za požadovaou úrokovou míru budeme dosazovat úrokovou míru z aší půjčky. 4..5 Vitří výosové proceto Vitří výosové proceto (vitří míra výosu) je zvláštím druhem úrokové míry. Jedá se o takovou uvažovaou úrokovou míru, při íž se cea ivestice rová současé (diskotovaé) hodotě budoucích výosů. V případě dlouhodobých ceých papírů ji ozačujeme jako výosost do doby splatosti (Radová, Dvořák, Málek, 007). 9

5 Vliv diskotí sazby a úrokové sazby termíovaých vkladů vybraých komerčích bak 5. Termíovaé vklady Termíovaé vklady jsou vklady a pevou (výše vkladu se během jeho trváí obvykle eměí) a zpravidla větší částku, kterou kliet ukládá u baky za účelem vyššího úrokového výosu s tím, že se po sjedaou dobu dobrovolě vzdává možosti dispoovat s vkladem (Reveda, 005). Z hlediska způsobu časového omezeí dispozice s vkladem se rozezávají dva druhy termíovaých vkladů (Reveda, 005): Vklady a pevou lhůtu termíovaé vklady depoovaé v bace a předem pevě sjedaou lhůtu, zpravidla se jedá o lhůty od jedoho týde do ěkolika měsíců, termí splatosti může být sjedá i a přesě vymezeý de. Vklady s výpovědí lhůtou termíovaé vklady, u ichž je dispozice omezea předem sjedaou výpovědí lhůtou. Práví úprava termíovaých vkladů je obsažea v obchodím zákoíku, díl XXIV - Smlouva o vkladovém účtu, 76-79. Úrokové sazby z termíovaých vkladů mají obvykle ásledující vlastosti (Reveda, 005): - jsou tím vyšší, čím větší je výše vkladu a čím delší je doba splatosti (resp. výpovědí lhůta), - rychleji a těsěji se přizpůsobují vývoji trží úrokové míry, ež je tomu u úsporých vkladů, - úroková sazba je u vkladů a pevou (a zejméa krátkodobou) lhůtu většiou staovea fixě pro celou dobu splatosti, u vkladů s výpovědí lhůtou se většiou měí během trváí vkladu. Způsob úročeí vkladů může být staove ěkterou z ásledujících možostí, popř. jejich kombiací (Dvořák, 996): - úročeí fixí úroková sazba je fixí (pevá) po celou dobu trváí vkladu, - úročeí pohyblivé úroková sazba vkladu je vázáa a určitou sazbu (základí sazba baky, diskotí sazba cetrálí baky, trží referečí sazba) a měí se podle změ sazby, a kterou je vázáa. Pohyblivé úročeí může být kocipováo i volěji, 0

kdy je sjedáa určitá úroveň úrokové sazby a k jejím změám dochází v závislosti a změách hladiy úrokových sazeb, - úročeí progresiví úroková sazba z vkladu se postupě zvyšuje podle předem pevě staoveého schématu. Termíovaých vkladů využívají především domácosti a podikový sektor. Pomocí termíovaých vkladů si mohou rozložit fiačí prostředky tak, aby přiášely určitý úrokový výos při zachováí likvidity a relativě velmi malé rizikovosti. Pro baku zameají termíovaé vklady důležitý zdroj. Jsou spojey s ízkými obslužými áklady a i když jsou spíše krátkodobé povahy a jejich celková výše se může v čase měit, jejich určitá část zůstává bace trvale k dispozici. 5. Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu u České spořitely 5.. Česká spořitela a.s. Kořey České spořitely sahají až do roku 85, kdy zahájila čiost Spořitela česká. Na tradici českého a později českosloveského spořitelictví avázala v roce 99 Česká spořitela jako akciová společost. Česká spořitela je moderí baka orietováa a drobé kliety, malé a středí podiky a a města a obce. Nezastupitelou roli hraje i ve fiacováí velkých korporací a v poskytováí služeb v oblasti fiačích trhů. Na českém kapitálovém trhu patří mezi výzamé obchodíky s ceými papíry. Fiačí skupia České spořitely je s počtem 5,3 milioů klietů ejvětší bakou a trhu. 5.. Aalýza vývoje úrokové sazby termíovaého vkladu České spořitely v porováí s vývojem diskotí sazby V ásledující tabulce je uvede vývoj úrokové sazby jedoměsíčího termíovaého vkladu 50 tis. Kč v letech 996 008. Na koci roku 996 měla úroková sazba hodotu 8 %. Postupě rostla až do.6.997, kdy dosáhla svého maxima 0 %. Od tohoto data úroková sazba klesala, k 30.0.998 se dostala a hodotu 0, %, tz., že během jedoho a půl roku poklesla o ecelých 0 %. Její pokles pokračoval i během dalších let až do roku

005, kdy 9.5.005 dosáhla úroková sazba svého miima 0,3 %. Od roku 005 aopak postupě arůstala, 8..008 měla hodotu,6 %. Do koce roku však klesla a,5 %. Tabulka Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu České spořitely v letech 996 008 Termíovaé vklady České spořitely (jedoměsíčí, vklad 50 tis.) v CZK s fixí úrokovou sazbou platost od úroková sazba v % platost od diskotí sazba v % 3..996 8,.6.996 0,5.5.997,5.6.997 0 6.6.997 9 5.6.997 5,5.7.997 4 4.7.997 3,9 3.7.997,.8.997,3 5.9.997,4 7..997,7 4..997,4.3.998,9 4.6.998, 7.5.997 3 6.8.998 4.8.998,5 30.0.998 0, 6..998 8,8 7.0.998 0..999 7 3..998 7,5 6.3.999 5,6 7.5.999 5,3 3.7.999 5..000 3,9 6.0.000 3, 0.8.00,9.3.999 6 3.9.999 5,5 7.0.999 5 3..00 4 7.7.00 4,5 0..00,6 30..00 3,75..00 3,5

..00,3..00 3,5 9.4.00, 6.5.00,75 6.4.00,75 7.8.00,3 6.7.00..00,5..00,75 5.9.003 0,5 3..003,5 6.6.003,5.8.003 7.7.004 0,7 5.6.004,5 6.4.005 0,45 7.8.004,5 8..005,5.4.005 9.5.005 0,3 9.4.005 0,75 4..005 0,6 3.0.005 7.8.006 0,75 8.7.006,5 3..006 9.9.006,5 7.9.007, 8..008,6 4..008,5.6.007,75 7.7.007 3.8.007,5 30..007,5 8..008,75 8.8.008,5 7..008,75 Zdroj: ČS 3

Obrázek zázorňuje vývoj diskotí sazby a úrokové sazby termíovaého vkladu České spořitely v letech 996 008. 5 0 5 0 diskotí sazba úroková sazba 5 0.6.996.6.997.6.998.6.999.6.000.6.00.6.00.6.003.6.004.6.005.6.006.6.007.6.008 Obrázek Vývoj diskotí sazby a úrokové sazby termíovaého vkladu České spořitely v letech 996-008 Zdroj: ČS Pro určeí vývojového tredu využijeme model lieárí regrese, kdy grafem regresí fukce je přímka Ŷ = α + βx, parametr β je směricí této přímky. Úkolem je odhadout parametry α a β daého modelu. Tyto odhady budeme začit po řadě A, B (Kubaová, 004). Bodové odhady parametrů α, β získáme metodou ejmeších čtverců. Po úpravě dostaeme vzorce pro výpočet odhadů A a B: B = i= x Y i i i= xi x i= = i i = x i Y ; A = i= x i i= Y i i= xi x i= i= i i i i= x x Y i Dále provedeme výpočet itervalu spolehlivosti parametrů α a β a testováí hypotéz o hodotách parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách. 4

00 (-α) % í iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 00 (- α) = B S rez = t α, ; B + rez ( x x) ( x x) i S = t α, i, kde (- α) určuje, s jakou pravděpodobostí leží parametr v itervalu spolehlivosti. Symbol t α,- ozačuje výraz α kvatil F α, který udává hodotu iverzí distribučí fukce t Studetova rozděleí pravděpodobostí s stupi volosti v bodě α. Hodotu hledáme ve statistických tabulkách, apř. KUBANOVÁ, Jaa, LINDA, Bohda. Kritické hodoty a kvatily vybraých rozděleí pravděpodobostí.. vydáí. Pardubice: Uiverzita Pardubice, 006. 53 s. ISBN: 80-794-85-7. S rez začí reziduálí rozptyl, který vypočítáme ze vztahu: je rozsah áhodého výběru. S rez = ( ) i= Y A i Bx i, 00 (-α) % í iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 00 (- α) = A S rez t α, + i= x ; A + S t + rez α, ( x x) ( x x) i i= x i Test testováí hypotéz o hodotách parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách se často používá k testováí hypotézy H 0 : β = 0 (Kubaová, 004). V případě, že H 0 ezamítáme, můžeme tvrdit, že proměá Y ezávisí a proměé x. Testovací kritérium má tvar: B β T = 0 ( x x) S rez Za předpokladu platosti hypotézy H 0 má áhodá veličia T Studetovo rozděleí pravděpodobostí s stupi volosti. í = i. 5

Kritickou oblastí je možia W = { T t } T α. : >, Na závěr provedeme výpočet testu rovoběžosti dvou regresích přímek. Testovací kritérium má tvar: T = i= ( B B ) ( ) ( ) ( x x ) x i + i= ( x ) i + ( ) S + ( ) S kde B a B je ozačeí pro parametry β uvažovaých regresích přímek. Za předpokladu platosti hypotézy H 0 má áhodá veličia T Studetovo rozděleí pravděpodobostí s + 4 stupi volosti. Kritická oblast je podmožia hodot testovacího kritéria, pro kterou platí: W = { T t } T α. : >, + 4 Pro všechy výpočty využijeme hodotu α = 0,05. Stejý postup použijeme i v případě určeí vývojového tredu u Českosloveské obchodí baky a Raiffeisebak. 4 rez rez ; 4 0 8 6 4 0 - diskotí sazba regresí přímka.6. 996.6. 998.6. 000.6. 00.6. 004.6. 006.6. 008 Obrázek 3 Regresí aalýza diskotí sazby v letech 996-008 Zdroj: http://www.cb.cz/cs/faq/faq_diskoti_historie.html druhé. Rovice regresí přímky, vystihující závislost diskotí sazby a čase, má tvar: Ŷ = 8,7 0,00x, kde za x dosazujeme počet dů, které uplyuly od jedé změy diskotí sazby ke 95% iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 95 = <-0,006; -0,004>. 6

S 95% spolehlivostí se bude parametr β acházet v itervalu <-0,006; -0,004>. 95% iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 95 = <7,095; 0,345>. S 95% spolehlivostí se bude parametr α acházet v itervalu <7,095; 0,345>. Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách: Testujeme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. T = -7,59, t 0,05;3 =,043, T > t 0,05;3. H 0 zamítáme, parametr β je statisticky výzamý a diskotí sazba závisí a čase. 5 0 5 0 5 úroková sazba regresí přímka 0-5 3..996 3..998 3..000 3..00 3..004 3..006 3..008 Zdroj: ČS Obrázek 4 Regresí aalýza úrokové sazby v letech 996 008 Rovice regresí přímky, vystihující závislost úrokové sazby a čase, má tvar: Ŷ =,88 0,0037x, kde za x dosazujeme počet dů, které uplyuly od jedé změy úrokové sazby ke druhé. 95% iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 95 = <-0,0045; -0,008>. S 95% spolehlivostí se bude parametr β acházet v itervalu <-0,0045; -0,008>. 95% iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 95 = <0,585; 3,79>. S 95% spolehlivostí se bude parametr α acházet v itervalu <0,585; 3,79>. 7

Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách: Testujeme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. T = - 9,5, t 0,05;38 =,043, T > t 0,05;38. H 0 zamítáme, parametr β je statisticky výzamý a úroková sazba závisí a čase. Test rovoběžosti regresí přímky Ŷ =,88 0,0037x a regresí přímky Ŷ = 8,7 0,00x. Testujeme hypotézu H 0 : β = β proti alterativí hypotéze H : β β. T = - 3,9, t 0,05;70 =,0003, T > t 0,05;70. Hodota testovacího kritéria padla do kritické oblasti, H 0 tedy zamítáme. Tred diskotí sazby a úrokové sazby u termíovaého vkladu České spořitely eí stejý. Z parametrů β jedotlivých přímek vyplývá, že úroková sazba termíovaého vkladu klesala rychleji ež diskotí sazba. 5.3 Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu u Českosloveské obchodí baky 5.3. Českosloveská obchodí baka a.s. ČSOB byla založea státem v roce 964 jako baka pro poskytováí služeb v oblasti fiacováí zahraičího obchodu a voloměových operací. V roce 999 byla privatizováa, majoritím vlastíkem se stala belgická společost KBC bak. ČSOB působí jako uiverzálí baka v České republice. Obchodí profil ČSOB zahruje tyto segmety: fyzické osoby, malé a středě velké podiky, korporátí klietela a ebakoví fiačí istituce, fiačí trhy a privátí bakovictví. Ve fiacováí bydleí, zajištěých fodech, leasigu i celkových aktivech pod správou je skupia ČSOB jedou z ejlepších a českém trhu. 8

5.3. Aalýza vývoje úrokové sazby termíovaého vkladu ČSOB v porováí s vývojem diskotí sazby V ásledující tabulce je uvede vývoj úrokové sazby u termíovaého jedoměsíčího vkladu 50 tis. Kč s fixí úrokovou sazbou v letech 004 až 008. Tabulka Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu ČSOB v letech 004 008 Termíovaé vklady ČSOB (jedoměsíčí, vklad 50 tis.) v CZK s fixí úrokovou sazbou platost od úroková sazba v % platost od diskotí sazba v %.7.04 0,7 5.6.04,5 4..05 0,7 9.3.05 0,65 0.4.05 0,45 7.8.04,5 8..05,5.4.05 8.5.05 0,3 9.4.05 0,75 8..05 0,55 9.5.06 0,45 3.0.05.8.06 0,55 8.7.06,5 6.0.06 0,85 9.9.06,5 0.9.07.0.07,.6.07,75 7.7.07 3.8.07,5 0..07,5 30..07,5 5..08,45 5.5.08,45 8..08,5 8..08,75 8.8.08,5 7..08,75 Zdroj: ČSOB 9

V poloviě roku 004 měla úroková sazba hodotu 0,7 %, ásledě klesala až do 8.5.005, kdy dosáhla svého miima 0,3 %. Od tohoto okamžiku se úroková sazba začala zvyšovat, 5..008 dosáhla svého maxima,45 %. Společě s poklesem diskotí sazby však v roce 008 také klesla a hodotu,5 % k 8..008. Obrázek 5 zázorňuje vývoj diskotí sazby a úrokové sazby u termíovaého vkladu ČSOB v letech 004 008. 3,5,5 diskotí sazba úroková sazba 0,5 0 5.6. 004 5..004 5.6.005 5..005 5.6. 006 5..006 5.6. 007 5..007 5.6.008 Obrázek 5 Vývoj diskotí sazby a úrokové sazby termíovaého vkladu ČSOB v letech 004-008 Zdroj: ČSOB 30

Pro určeí vývojového tredu opět využijeme model lieárí regrese. 3,5,5 diskotí sazba regresí přímka 0,5 0 5.6.004 5..004 5.6.005 5..005 5.6.006 5..006 5.6.007 5..007 5.6.008 Obrázek 6 Regresí aalýza diskotí sazby v letech 004 008 Zdroj: http://www.cb.cz/cs/faq/faq_diskoti_historie.html Rovice regresí přímky, vystihující závislost diskotí sazby a čase, má tvar: Ŷ = 0,9487+ 0,0008x, kde za x dosazujeme počet dů, které uplyuly od jedé změy diskotí sazby ke druhé. 95% iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 95 = <0,0004; 0,00>. S 95% spolehlivostí se bude parametr β acházet v itervalu <0,0004; 0,00>. 95% iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 95 = <0,5536;,3439>. S 95% spolehlivostí se bude parametr α acházet v itervalu <0,5536;,3439>. Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách: Testujeme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. T = 4,3733, t 0,05;5 =,35, T > t 0,05;5. H 0 zamítáme, parametr β je statisticky výzamý a diskotí sazba závisí a čase. 3

Obrázek 7 zázorňuje vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu společě s odpovídající regresí přímkou.,6,4, 0,8 0,6 0,4 0, 0 úroková sazba regresí přímka.7. 004.. 005.7. 005.. 006.7. 006.. 007.7. 007.. 008.7. 008 Zdroj: ČSOB Obrázek 7 Regresí aalýza úrokové sazby v letech 004 008 Rovice regresí přímky, vystihující závislost úrokové sazby a čase, má tvar: Ŷ = 0,36 + 0,0006x, kde za x dosazujeme počet dů, které uplyuly od jedé změy úrokové sazby ke druhé. 95% iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 95 = <0,00038; 0,00087>. S 95% spolehlivostí se bude parametr β acházet v itervalu <0,00038; 0,00087>. 95% iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 95 = <0,38; 0,584>. S 95% spolehlivostí se bude parametr α acházet v itervalu <0,38; 0,584>. Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách: Testujeme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. T = 5,556, t 0,05;3 =,604, T > t 0,05;3. H 0 zamítáme, parametr β je statisticky výzamý a úroková sazba závisí a čase. 3

Test rovoběžosti regresí přímky Ŷ = 0,36 + 0,0006x a regresí přímky Ŷ = 0,9487+ 0,0008x. Testujeme hypotézu H 0 : β = β proti alterativí hypotéze H : β β. T = - 0,836, t 0,05;8 =,0484, T < t 0,05;8. Hodota testovacího kritéria padla do oblasti přípustých hodot, H 0 tedy ezamítáme. Tred diskotí sazby a úrokové sazby u termíovaého vkladu Českosloveské obchodí baky je stejý, úroková sazba termíovaého vkladu ČSOB tedy rychle reaguje a změu diskotí sazby. 5.4 Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu u Raiffeisebak 5.4. Raiffeisebak a.s. Raiffeisebak a.s. (RBCZ) vzikla v České republice v roce 993. V roce 006 zahájila spojováí s ebakou, itegračí proces byl dokoče v roce 008. RBCZ obsluhuje kliety v síti více ež sta poboček a klietských ceter, poskytuje také služby specializovaých hypotečích ceter, osobích a firemích poradců. Raiffeisebak a.s. od samého počátku aktivě abízí služby s důrazem a zohleděí specifických potřeb klietů v růzých regioech. Agažuje se také v řadě veřejě prospěšých aktivit, zahrujících apř. oblast kultury, vzděláí či charitativí projekty. 5.4. Aalýza vývoje úrokové sazby termíovaého vkladu Raiffeisebak v porováí s vývojem diskotí sazby Z ásledující tabulky je patrý vývoj úrokové sazby u jedoměsíčího termíovaého vkladu 50 tis. Kč s fixí úrokovou sazbou od roku 003 do roku 008. K.0.003 měla úroková sazba hodotu 0,6 %. Během roku 004 se zvedla až a 0,9 % (.9.004). Od tohoto okamžiku začala postupě klesat, až dosáhla.7.005 svého miima 0,5%. Do koce roku 005 však úroková sazba opět arůstala a během let 006, 007 a 008 se vyšplhala až a své maximum,45 % (k 9.5.008). 33

Tabulka 3 Vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu Raiffeisebak v letech 003 008 Termíovaé vklady Raiffeisebak (jedoměsíčí, vklad 50 tis.) v CZK s fixí úrokovou sazbou platost od úroková sazba v % platost od diskotí sazba v %.0.03 0,6.8.03.9.04 0,9 5.6.04,5 7.8.04,5 7..05 0,6.3.05 0,7.4.05 0,6 6.4.05 0,5 8..05,5.4.05 0.5.05 0,4 3.5.05 0,35.7.05 0,5 6.9.05 0,3 9.4.05 0,75 3..05 0,6 3.0.05 9.9.06 0,65 8.7.06,5 4.0.06 0,7 9.9.06,5 3.0.07, 5..08,5 9.5.08,45.6.07,75 7.7.07 3.8.07,5 30..07,5 8..08,75 Zdroj: Raiffeisebak 34

Obrázek 8 ukazuje vývoj diskotí a úrokové sazby termíovaého vkladu Raiffeisebak v letech 003 008. 3,5,5 diskotí sazba úroková sazba 0,5 0.8.003..004.8.004..005.8.005..006.8.006..007.8.007..008 Obrázek 8 Vývoj diskotí sazby a úrokové sazby termíovaého vkladu Raiffeisebak v letech 003-008 Zdroj: Raiffeisebak Obrázek 9 zázorňuje vývoj diskotí sazby a odpovídající regresí přímky. 3,5,5 diskotí sazba regresí přímka 0,5 0.8.003..004.8.004..005.8.005..006.8.006..007.8.007..008 Obrázek 9 Regresí aalýza diskotí sazby v letech 003-008 Zdroj: http://www.cb.cz/cs/faq/faq_diskoti_historie.html 35

Rovice regresí přímky, vystihující závislost diskotí sazby a čase, má tvar: Ŷ = 0,6755+0,0009x, kde za x dosazujeme počet dů, které uplyuly od jedé změy diskotí sazby ke druhé. 95% iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 95 = <0,0005; 0,0036>. S 95% spolehlivostí se bude parametr β acházet v itervalu <0,0005; 0,0036>. 95% iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 95 = <0,;,9>. S 95% spolehlivostí se bude parametr α acházet v itervalu <0,;,9>. Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách: Testujeme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. T = 4,8099, t 0,05; =,788, T > t 0,05;. H 0 zamítáme, parametr β je statisticky výzamý a diskotí sazba závisí a čase. Obrázek 0 zázorňuje vývoj úrokové sazby termíovaého vkladu a odpovídající regresí přímky.,6,4, 0,8 0,6 0,4 úroková sazba regresí přímka 0, 0.0.003.4.004.0.004.4.005.0.005.4.006.0.006.4.007.0.007.4.008 Obrázek 0 Regresí aalýza úrokové sazby v letech 003 008 Zdroj: Raiffeisebak Rovice regresí přímky, vystihující závislost úrokové sazby a čase, má tvar: Ŷ = 0,8 + 0,0005x, 36

kde za x dosazujeme počet dů, které uplyuly od jedé změy úrokové sazby ke druhé. 95% iterval spolehlivosti pro parametr β je rove: I 95 = <0,000; 0,0008>. S 95% spolehlivostí se bude parametr β acházet v itervalu <0,000; 0,0008>. 95% iterval spolehlivosti pro parametr α je rove: I 95 = <0,07; 0,543>. S 95% spolehlivostí se bude parametr α acházet v itervalu <0,07; 0,543>. Testováí hypotézy o hodotě parametru β regresí přímky a o fukčích hodotách: Testujeme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. T = 3,8, t 0,05;4 =,448, T > t 0,05;4. H 0 zamítáme, parametr β je statisticky výzamý a úroková sazba závisí a čase. Test rovoběžosti regresí přímky Ŷ = 0,8 + 0,0005x a regresí přímky Ŷ = 0,6755+0,0009x. Testujeme hypotézu H 0 : β = β proti alterativí hypotéze H : β β. T = -,7749, t 0,05;6 =,0555, T < t 0,05;6. Hodota testovacího kritéria padla do oblasti přípustých hodot, H 0 tedy ezamítáme. Tred diskotí sazby a úrokové sazby u termíovaého vkladu Raiffeisebak je stejý, úroková sazba termíovaého vkladu Raiffeisebak tedy rychle reaguje a změu diskotí sazby. 5.5 Porováí vývoje úrokových sazeb vybraých komerčích bak V této kapitole se budeme zabývat porováím úrokových sazeb jedoměsíčího termíovaého vkladu 50 tisíc Kč u České spořitely a.s., Českosloveské obchodí baky a.s. a Raiffeisebak a.s. Porováváme úrokové sazby v období 004 008. V ásledující tabulce jsou uvedey změy a hodoty diskotí sazby za toto období a změy a hodoty úrokových sazeb termíovaého vkladu výše jmeovaých komerčích bak. 37

Tabulka 4 Porováí vlivu diskotí sazby a úrokové sazby zkoumaých komerčích bak v letech 004 008 Porováí vlivu diskotí sazby a úrokové sazby jedoměsíčího termíovaého vkladu 50 tis.kč u jedotlivých bak platost od diskotí sazba v % Česká spořitela ČSOB Raiffeisebak platost od úroková sazba v % platost od úroková sazba v % 5.6.004,5 7.7.004 0,7.7.004 0,7 7.8.004,5 8..005,5.4.005 6.4.005 0,45 4..005 0,7 9.4.005 0,75 9.5.005 0,3 8.5.005 0,3 3.0.005 4..005 0,6 8..005 0,55 8.7.006,5 7.8.006 0,75 platost od úroková sazba v %.9.004 0,9 7..005 0,6 9.3.005 0,65.3.005 0,7 0.4.005 0,45.4.005 0,6 9.5.006 0,45.8.006 0,55 6.4.005 0,5 0.5.005 0,4 3.5.005 0,35.7.005 0,5 6.9.005 0,3 3..005 0,6 9.9.006 0,65 9.9.006,5 3..006 6.0.006 0,85 4.0.006 0,7.6.007,75 7.7.007 3.8.007,5 7.9.007, 0.9.007.0.007, 30..007,5 0..007,5 8..008,6 5..008,45 8..008,75 5.5.008,45 8.8.008,5 7..008,75 4..008,5 8..008,5 3.0.007, 5..008,5 9.5.008,45 Zdroj: ČS, ČSOB, Raiffeisebak V poloviě roku 004 měl ejvyšší úrokovou sazbu termíovaý vklad Raiffeisebak, a to 0,9 %. Úroková sazba České spořitely a Českosloveské obchodí baky měla k tomuto datu stejou hodotu, a to 0,7 %. Úrokové sazby u všech zkoumaých bak od roku 004 do poloviy roku 006 postupě klesaly, od poloviy roku 006 začíají společě se zvyšováím diskotí sazby arůstat. Na koci porovávaého období dosáhla ejvyšší hodoty úroková sazba termíovaého vkladu Raiffeisebak, a to,45 %. Za celé měřeé období se a ejižší hodotu dostala úroková sazba termíovaého vkladu Raiffeisebak, k.7.005 dosáhla svého miima 0,5 %. Naopak ejvyšší hodota úrokové sazby byla zjištěa u České spořitely, k 8..008 zde úroková sazba dosáhla,6 %. 38

Vývoj úrokových sazeb porovávaých komerčích bak v letech 004 008 je zázorě a obrázku. 3,5,5 0,5 diskotí sazba úroková sazba České spořitely úroková sazba ČSOB úroková sazba Raiffeisebak 0 5.6. 004 5.0.004 5..005 5.6.005 5.0.005 5.. 006 5.6.006 5.0.006 5..007 5.6. 007 5.0.007 5..008 5.6.008 5.0.008 Obrázek Graf vývoje diskotí sazby a úrokových sazeb zkoumaých komerčích bak v letech 004 008 Na obrázku jsou zázorěy regresí přímky diskotí sazby a úrokových sazeb komerčích bak v letech 004 008.,5 regresí přímka diskotí sazby,5 regresí přímka České spořitely 0,5 regresí přímka ČSOB 0 5.6.004 5.0.004 5..005 5.6.005 5.0.005 5..006 5.6.006 5.0.006 5..007 5.6.007 5.0.007 5..008 5.6.008 5.0.008 regresí přímka Raiffeisebak Obrázek Porováí regresí přímky diskotí sazby a regresích přímek úrokových sazeb zkoumaých komerčích bak v letech 004-008 39

Z obrázku je patré, že regresí přímky úrokových sazeb Českosloveské obchodí baky a Raiffeisebak mají velice podobý vývoj. To azačují již rovice regresích přímek úrokových sazeb těchto bak, jejichž parametry α a β mají podobé hodoty. Regresí přímka úrokové sazby termíovaého vkladu Českosloveské obchodí baky má tvar Ŷ = 0,4 + 0,0005x, rovice regresí přímky úrokové sazby Raiffeisebak tvar Ŷ = 0,348 + 0,00056. Rovice regresí přímky úrokové sazby České spořitely má tvar Ŷ = 0,358 + 0,00065x. Regresí přímka České spořitely stoupala rychleji a strměji ež zbylé dvě regresí přímky, přesto i její parametry mají velmi podobé hodoty jako parametry regresích přímek ostatích dvou bak. Pokud tedy porováváme data u zkoumaých bak za stejé časové období, vzikají mezi uvedeými komerčími bakami je velmi malé rozdíly. 40

6 Závěr Teoretická část této bakalářské práce poskytuje základí pozatky o bakovictví. Skládá se ze tří kapitol. Prví kapitola vysvětluje základí pojem baka, zaměřuje se a bakoví systémy obecě a a bakoví systém České republiky. Druhá kapitola se věuje cetrálí bace, uvádí a vysvětluje fukce cetrálí baky a ástroje měové politiky cetrálí baky. Také se zmiňuje o České árodí bace a její legislativí úpravě. Třetí kapitola teoretické části je zaměřea a teorii úročeí, zabývá se úrokovou mírou (úrokovou sazbou), faktory, které ji ovlivňují a jejími druhy. Praktická část práce aalyzuje vliv diskotí sazby a úrokové sazby komerčích bak. Jedá se o úrokové sazby jedoměsíčích termíovaých vkladů 50 tisíc Kč u České spořitely a.s., Českosloveské obchodí baky a.s. a Raiffeisebak a.s. Je zde vysvětle zkoumaý bakoví produkt termíovaý vklad a krátký popis výše zmíěých komerčích bak. V případě České spořitely jsou zpracováváa data za období posledích dvaácti let, to zameá od roku 996 do roku 008. U zbývajících dvou bak se epodařilo získat potřebá data za takto dlouhé časové období. U Českosloveské obchodí baky aalyzujeme data za čtyřleté období, tedy za léta 004 008, v případě Raiffeisebak data z let 003 008. Pro aalýzu dat byly u jedotlivých bak využity tabulky a grafy vývoje úrokové sazby v porováí s vývojem diskotí sazby za daé období. Pro určeí vývojového tredu byl využit model lieárí regrese, kdy grafem regresí fukce je přímka Ŷ = α + βx, parametr β je směricí této přímky. Byly zde využity grafy regresí aalýzy, ve kterých je vždy uvedea příslušá úroková sazba společě s regresí přímkou. Dále byl provede test výzamosti parametru β, kterým byla zjišťováa závislost diskotí a úrokové sazby a čase. Testovali jsme hypotézu H 0 : β = 0 proti alterativí hypotéze H : β 0. Ve všech případech padlo testovací kritérium do kritické oblasti, což v ašem případě zameá, že jak diskotí sazba, tak úroková sazba termíovaých vkladů zkoumaých komerčích bak závisí a čase. Pro zkoumáí vlivu diskotí sazby a úrokovou sazbu byl použit test rovoběžosti dvou regresích přímek. Jedalo se o regresí přímku diskotí sazby a regresí přímku úrokové sazby jedotlivých bak. U každé baky jsme testovali hypotézu H 0 : β = β proti alterativí hypotéze H : β β. V případě Českosloveské obchodí baky a.s. a Raiffeisebak a.s. padla hodota testovacího kritéria do oblasti přípustých hodot. To pro ás zameá, že tred vývoje diskotí sazby a úrokové sazby jedoměsíčího 4

termíovaého vkladu u těchto bak je stejý, tedy diskotí sazba ovlivňuje úrokovou sazbu. Lze také říci, že úroková sazba těchto bak velmi rychle reaguje a změu diskotí sazby. V případě České spořitely a.s. padla hodota testovacího kritéria do kritické oblasti, tedy tred vývoje diskotí sazby a úrokové sazby jedoměsíčího termíovaého vkladu České spořitely eí stejý. Úroková sazba této baky e vždy reaguje a změy diskotí sazby. Úroková sazba termíovaého vkladu klesala rychleji ež diskotí sazba, což může být způsobeo dalšími faktory, které mají vliv a hodoty úrokové sazby. V posledí kapitole praktické části práce jsme provedli porováí vývoje úrokových sazeb zkoumaých komerčích bak společě s vývojem diskotí sazby. K porováí dat byla využita tabulka a graf, ze kterých je patré, že diskotí sazba je ve zkoumaém období vyšší ež úrokové sazby jedoměsíčího termíovaého vkladu České spořitely, Českosloveské obchodí baky i Raiffeisebak. Dále bylo zjištěo, že ve zkoumaém čtyřletém období let 004 008 byla po většiu času ejvyšší úroková sazba České spořitely, která dosáhla i ejvyšší hodoty,6 %. Naopak ejižší hodoty za zkoumaé období dosáhla úroková sazba termíovaého vkladu Raiffeisebak, a to 0,5 %. Nakoec bylo provedeo porováí vývoje regresích přímek úrokových sazeb termíovaého vkladu zkoumaých bak. K porováí jsme využili graf, ze kterého je patré, že regresí přímky úrokových sazeb Českosloveské obchodí baky a Raiffeisebak mají velmi podobý vývoj. To vyplývá již z rovic těchto regresích přímek, kdy jejich parametry α a β mají velmi podobé hodoty. Regresí přímka úrokové sazby České spořitely stoupala rychleji a strměji. Výsledé hodoty ovlivňuje i délka zkoumaého období. U Českosloveské obchodí baky a Raiffeisebak se podařilo získat data z posledích čtyř, respektive pěti let. U České spořitely byla zkoumáa data za dvaáctileté období. V případě zkoumaého stejého čtyřletého období je rozdíl mezi regresími přímkami velmi malý. 4