a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a

Podobné dokumenty
α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

Kapitola 11: Vektory a matice:

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Polynomy. Matice a determinanty. 1. Rozložte na součin kořenových činitelů polynom. P(x) = x 4 6x Řešení: x 4 6x 2 +8 = (x+2)(x 2)(x+ 2)(x 2)

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

Cvičení z Lineární algebry 1

Program SMP pro kombinované studium

1 Vektorové prostory.

Operace s maticemi. 19. února 2018

Soustavy linea rnı ch rovnic

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Matematika B101MA1, B101MA2

Matematika 2 pro PEF PaE

Čtvercové matice. Čtvercová matice je taková matice, jejíž počet řádků je roven počtu jejích sloupců

0.1 Úvod do lineární algebry

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

1 Determinanty a inverzní matice

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

EUKLIDOVSKÉ PROSTORY

ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/linal/

z textu Lineární algebra

Determinanty. Determinanty. Přednáška MATEMATIKA č. 3. Jiří Neubauer

Základy matematiky pro FEK

0.1 Úvod do lineární algebry

Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m.

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a a 2 2 1

VÝSLEDKY Písemný test z předmětu BI-LIN( ), varianta R

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

Matematika 2 (Fakulta ekonomická) Cvičení z lineární algebry. TU v Liberci

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Operace s maticemi

1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Vlastní čísla a vlastní vektory

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

A0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.

těchto písemek (bez řešení) najdete na (odkazy v posledních dvou odstavcích před sekcí Literatura ).

Úvod do lineární algebry

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =

Vlastní číslo, vektor

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Součin matice A a čísla α definujeme jako matici αa = (d ij ) typu m n, kde d ij = αa ij pro libovolné indexy i, j.

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

7. Lineární vektorové prostory

Číselné vektory, matice, determinanty

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

Transformace souřadnic

SOUČIN MATIC A m n B n p = C m p, přičemž: a i1 b 1j +a i2 b 2j + +a in b nj = c ij, i=1 m, j=1 p. Např: (-2) = -3

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe.

Vlastní čísla a vlastní vektory

Řešené úlohy z Úvodu do algebry 1

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

HODNOST A DETERMINANT MATICE, INVERZNÍ MATICE

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

8 Matice a determinanty

HODNOST A DETERMINANT MATICE, INVERZNÍ MATICE

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

V: Pro nulový prvek o lineárního prostoru L platí vlastnosti:

Soustavy lineárních rovnic

Obecná úloha lineárního programování

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

(2) [B] Nechť G je konečná grupa tvořena celočíselnými maticemi roměru 2 2 s operací násobení. Nalezněte všechny takové grupy až na izomorfizmus.

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

1 Řešení soustav lineárních rovnic

Kolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?

AVDAT Vektory a matice

Linearní algebra příklady

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

ZADÁNÍ ZKOUŠKOVÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z PŘEDMĚTU LINEÁRNÍ ALGEBRA PRO IT. Verze 1.1A

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Lineární algebra : Vlastní čísla, vektory a diagonalizace

Transkript:

Zadání A. 1. Polynom P (x) má v uspořádané bázi (x 2 + x 1, 2x 2 x 1, x 2 + x + 2) souřadnice (1, 1, 1). Najděte jeho souřadnice vzhledem k uspořádané bázi (x 2 1, x 2 + x 1, x 2 + x). Nejprve si spočítáme polynom P (x), potom si ho vyjádříme jako lineární kombinaci vektorů x 2 1, x 2 +x 1, x 2 +x. Vektor koeficientů této lineární kombinace je vektor souřadnic polynomu P (x) vzhledem k uspořádané bázi (x 2 1, x 2 + x 1, x 2 + x). P (x) 1(x 2 + x 1) + 1(2x 2 x 1) 1(x 2 + x + 2) 2x 2 x 4 a(x 2 1) + b(x 2 + x 1) + c(x 2 + x) (a + b + c)x 2 + (b + c)x + ( a b) Rovnají-li se dva polynomy, rovnají se jejich koeficienty u odpovídajících mocnin, tedy a + b + c 2 b + c 1 a b 4 Tato soustava má jediné řešení a to a 3, b 1, c 2. Souřadnice polynomu P (x) vzhledem k bázi (x 2 1, x 2 + x 1, x 2 + x) jsou (3, 1, 2). 2. Najděte všechna řešení maticové rovnice BX X C, kde B 2 0 1 1 2 0, C 1 0 1 1 1 0 1 1 2 BX X C (B E)X C X (B E) 1 C X 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 2 0 0 0 1 0 1 3. Spočtěte determinant matic A a A 1, jestliže a IR a A 1 2 1 1 1 3 3 2 a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a Matici nejprve upravíme, např. takto: Od druhého sloupce odečteme dvojnásobek 1. sloupce, od 3. a od 4. sloupce odečteme 1. sloupec. Při těchto úpravách se determinant nezmění.potom uděláme rozvoj podle 1. řádku. Ve čtvercové matici řádu 3 pak můžeme ještě od 3. a od 4. sloupce odečíst sloupec 2. a udělat rozvoj podle 3. řádku. 1 2 1 1 1 3 3 2 a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a ( 1) 2 1 5 4 3 2 2 1 1 1 1 1 0 0 0 1 5 4 3 1 + a 2 2 1 3 + a 1 1 1 5 1 2 2 0 1 1 0 0 ( 1)4 ( 1)( 1) 1 Tedy deta 1. Podle Laplaceovy věty platí deta deta 1 det(a A 1 ) dete 1, takže pro všechna a IR je deta 1 1.

4. Označme P 2 lineární prostor všech polynomů nejvýše 2. stupně. Nechť A : P 2 P 2 je lineární zobrazení, pro které platí A(x 2 + x + 1) x 2 + x + 2, A(x 2 + 2x + 1) x 2 + 2x, A(x 2 + x + 2) x 2 + 3x 2. Rozhodněte, zda je zobrazení A prosté. Najdeme matici A lineárního zobrazení A vzhledem k bazím (x 2 + x + 1, x 2 + 2x + 1, x 2 + x + 2) a bázi standardní (x 2, x, 1). Je to matice, jejímiž sloupci jsou souřadnice obrazů vektorů z báze prostoru vzorů vzhledem k bázi prostoru obrazů (tj. bázi standardní). A 1 1 1 1 2 3 2 0 2 Zobrazení A je prosté právě tehdy, když je matice A regulární. deta 4 + 6 4 + 2 0, A není regulární a zobrazení A tedy není prosté. 5. Definujte hodnost matice. Najděte matici typu (4, 3), která má hodnost 2. Zdůvodněte. Hodnost matice typu (m,n) je dimense podprostoru lineárního prostorur n, který je generován řádky matice. Takovou maticí je např matice 1 1 1 2 2 2 0 0 0 neboť bazí prostoru generovaného vektory (1, 1, 1), (0, 1, 1), (2, 2, 2), (0, 0, 0) je např. množina {(1, 1, 1), (0, 1, 1)}.,

Zadání C. 1. Polynom P (x) má v uspořádané bázi (x 2 x 1, 2x 2 + x + 1, x 2 x + 2) souřadnice ( 1, 1, 1). Najděte jeho souřadnice vzhledem k uspořádané bázi (x 2 + 1, x 2 x 1, x 2 x). Nejprve si spočítáme polynom P (x), potom si ho vyjádříme jako lineární kombinaci vektorů x 2 +1, x 2 x 1, x 2 x. Vektor koeficientů této lineární kombinace je vektor souřadnic polynomu P (x) vzhledem k uspořádané bázi (x 2 + 1, x 2 x 1, x 2 x). P (x) 1(x 2 x 1) + 1(2x 2 + x + 1) + 1(x 2 x + 2) 2x 2 + x + 4 a(x 2 + 1) + b(x 2 x 1) + c(x 2 x) (a + b + c)x 2 + ( b c)x + (a b) Rovnají-li se dva polynomy, rovnají se jejich koeficienty u odpovídajících mocnin, tedy a + b + c 2 b c 1 a b 4 Tato soustava má jediné řešení a to a 3, b 1, c 0. Souřadnice polynomu P (x) vzhledem k bázi (x 2 + 1, x 2 x 1, x 2 x) jsou (3, 1, 0). 2. Najděte všechna řešení maticové rovnice XB X C, kde 2 1 1 1 0 1 B 1 1 1, C 1 1 1 0 1 0 2 1 0 XB X C X(B E) C X C(B E) 1 X 1 0 1 1 1 1 2 1 0 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 0 3 2 2 3 1 2 3. Spočtěte determinant matic A a A 1, jestliže a IR a A 1 1 1 1 3 3 1 2 4 + a 4 + a 1 a 2 3 + 2a 4 + 2a 2 a 2 Matici nejprve upravíme, např. takto: Od 2., od 3. a od 4. sloupce odečteme 1. sloupec. Při těchto úpravách se determinant nezmění. Potom uděláme rozvoj podle 1. řádku. Ve čtvercové matici řádu 3 pak můžeme ještě udělat rozvoj podle 1. sloupce. ( 1) 2 1 1 1 1 1 3 3 1 2 4 + a 4 + a 1 a 2 3 + 2a 4 + 2a 2 a 2 0 2 1 0 3 2a 2 a 1 1 3a 1 2a 1 0 0 0 3 0 2 1 4 + a 0 3 2a 2 a 3 + 2a 1 1 3a 1 2a ( 1)4 1 ( 2( 2 a) ( 3 2a)( 1)) 4 + 2a 3 2a 1 Tedy deta 1. Podle Laplaceovy věty platí deta deta 1 det(a A 1 ) dete 1, takže pro všechna a IR je deta 1 1.

4. Označme P 2 lineární prostor všech polynomů nejvýše 2. stupně. Nechť A : P 2 P 2 je lineární zobrazení definované předpisem A(ax 2 + bx + c) (a b c)x 2 + (a b + c)x + 2a + b c. Najděte matici tohoto zobrazení vzhledem ke standardním bazím a rozhodněte, zda je toto zobrazení prosté. Matice lineárního zobrazení vzhledem ke standardním bazím je taková matice, jejímiž sloupci jsou souřadnice obrazů vektorů ze standardní báze vzorů vzhledem ke standardní bázi prostoru obrazů. Spočítáme si, na co se zobrazí vektory x 2, x, 1. A(x 2 ) x 2 + x + 2, A(x) x 2 x + 1, A(1) x 2 + x 1. Matice lineárního zobrazení vzhledem ke standardním bazím je tedy matice A 1 1 1 1 1 1 2 1 1 Zobrazení A je prosté právě tehdy, když je matice A regulární. deta 1 1 2 2 1 1 6, A je regulární a zobrazení A je tedy prosté. 5. Definujte inversní matici k matici A. Dokažte, že pokud existuje inversní matice k matici A, pak je určena jednoznačně. Necht A je čtvercová matice řádu n. Inversní maticí k matici A nazveme čtvercovou matici X řádu n, pro kterou platí AX XA E. Nechť tuto podmínku splňují matice X, Y, tj. platí AX XA E a také AY YA E. Potom X XE X(AY) (XA)Y EY Y. Matice X a Y jsou si tedy rovny.

Zadání B. 1. Vektory u, v, w jsou lineárně nezávislé. Rozhodněte, zda jsou lineárně nezávislé také vektory u + v + 2 w, 2 u 2 v + 3 w, 2 u 2 v w. Uvažujme nulovou lineární kombinaci vektorů u + v + 2 w, 2 u 2 v + 3 w, 2 u 2 v w. α 1 ( u + v + 2 w) + α 2 (2 u 2 v + 3 w) + α 3 (2 u 2 v w) o (α 1 + 2α 2 + 2α 3 ) u + (α 1 2α 2 2α 3 ) v + (2α 1 + 3α 2 α 3 ) w o je nulová lineární kombinace vektorů u, v, w. Ta musí být triviální, protože tyto vektory jsou lineárně nezávislé. Platí tedy α 1 + 2α 2 + 2α 3 0 α 1 2α 2 2α 3 0 2α 1 + 3α 2 α 3 0 Napíšeme a upravíme matici této soustavy: 1 2 2 1 2 2 1 2 2 0 4 4 2 3 1 0 1 5 1 2 2 0 0 4 Tato soustava má jediné řešení a to α 1 α 2 α 3 0. Existuje jediná nulová lineární kombinace vektorů u + v + 2 w, 2 u 2 v + 3 w, 2 u 2 v w (triviální), vektory jsou tedy také lineárně nezávislé. 2. Najděte všechna řešení maticové rovnice AX C X, kde A 5 0 1 6 2 1, C 1 1 0 5 1 0 1 1 0 AX C X AX + X C (A + E)X C X (A + E) 1 C) X 1 1 2 1 4 4 1 1 0 1 1 0 1 2 1 3 2 1 3 9 4 3. Pro které hodnoty parametru p IR existuje k matici A inveresní matice? 1 1 1 1 A 3 4 2 2 5 p + 5 4 3 2p + 6 4p + 7 p + 5 p + 4 Inversní matice existuje pouze k regulární matici, tedy k matici, jejíž determinant je nenulový. Spočítáme deta. Matici nejprve upravíme, např. takto: Od 2. sloupce, od 3. sloupce a od 4. sloupce odečteme 1. sloupec. Při těchto úpravách se determinant nezmění. Potom uděláme rozvoj podle 1. řádku. Ve čtvercové matici řádu 3 pak můžeme ještě k 2. a ke 3. sloupci přičíst 1. sloupec a udělat rozvoj podle 1. řádku. 1 1 1 1 3 4 2 2 5 p + 5 4 3 2p + 6 4p + 7 p + 5 p + 4 1 0 0 0 3 1 1 1 5 p 1 2 2p + 6 1 + 2p 1 p 2 p

( 1) 2 1 1 1 1 p 1 2 1 + 2p 1 p 2 p 1 0 0 p p 1 p 2 2p + 1 p p 1 ( 1) 2 1 ((p 1)(p 1) p(p 2)) p 2 2p + 1 p 2 + 2p 1 Tedy deta 1, a inversní matice existuje pro všechna p IR. 4. Označme P 2 lineární prostor všech polynomů nejvýše 2. stupně. Nechť A : P 2 P 2 je lineární zobrazení, pro které platí A(x 2 + 2x 1) x 2 + x + 2, A(x 2 + x 2) x 2 + 2x, A(x 2 + 2x) x 2 + 3x 2. Rozhodněte, zda je zobrazení A prosté. Najdeme matici A lineárního zobrazení A vzhledem k bazím (x 2 + 2x 1, x 2 + x 2, x 2 + 2x) a bázi standardní (x 2, x, 1). Je to matice, jejímiž sloupci jsou souřadnice obrazů vektorů z báze prostoru vzorů vzhledem k bázi prostoru obrazů (tj. bázi standardní). A 1 1 1 1 2 3 2 0 2 Zobrazení A je prosté právě tehdy, když je matice A regulární. deta 4 + 6 4 + 2 0, A není regulární a zobrazení A tedy není prosté. 5. Definujte souřadnice vektoru u vzhledem k uspořádané bázi B. Spočtěte souřadnice polynomu P (x) 3x 3 + 5x 2 1 vzhledem k uspořádané bázi B (x 2, 1, x, x 3 ). Nechť B ( b 1, b 2,... b n ), je uspořádaná báze vektorového prostoru V. Každý vektor v V můžeme právě jedním způsobem napsat jako lineární kombinaci vektorů z báze B. Vektor koeficientů této lineární kombinace nazveme souřadnice vektoru v vzhledem k bázi B. Tedy jestliže v a 1 b1 + a 2 b2 +... + a n bn, pak vektor souřadnic je (a 1, a 2,..., a n ). Polynom P (x) 3x 3 + 5x 2 1 5 x 2 + ( 1) 1 + 0 x + 3 x 3, jeho souřadnice vzhledem k bázi B tedy jsou (5, 1, 0, 3).

Zadání D. 1. Vektory u, v, w jsou lineárně nezávislé. Rozhodněte, zda jsou lineárně nezávislé také vektory 2 u v + 2 w, u + 2 v 3 w, 2 u v 2 w. Uvažujme nulovou lineární kombinaci vektorů 2 u v + 2 w, u + 2 v 3 w, 2 u v 2 w. α 1 (2 u v + 2 w) + α 2 ( u + 2 v 3 w) + α 3 (2 u v 2 w) o (2α 1 +α 2 +2α 3 ) u +( α 1 +2α 2 α 3 ) v +(2α 1 3α 2 2α 3 ) w o je nulová lineární kombinace vektorů u, v, w. Ta musí být triviální, protože tyto vektory jsou lineárně nezávislé. Platí tedy 2α 1 + α 2 + 2α 3 0 α 1 + 2α 2 α 3 0 2α 1 3α 2 2α 3 0 Napíšeme a upravíme matici této soustavy: 2 1 2 1 2 1 1 2 1 0 5 0 2 3 2 0 1 4 1 2 1 0 1 0 0 0 4 Tato soustava má jediné řešení a to α 1 α 2 α 3 0. Existuje jediná nulová lineární kombinace vektorů 2 u v + 2 w, u + 2 v 3 w, 2 u v 2 w (triviální), vektory jsou tedy také lineárně nezávislé. 2. Najděte všechna řešení maticové rovnice XA C X, kde 3 1 1 A 2 3 1, C 1 1 0 3 1 2 1 1 0 XA C X XA + X C X(A + E) C X C(A + E) 1 X 1 1 0 1 1 0 1 0 1 1 1 0 4 1 2 2 1 1 5 2 2 0 1 1 3. Pro které hodnoty parametru p IR existuje k matici A inveresní matice? 1 1 1 0 A 3 3 4 4 p p 2 p 1 p 1 p + 4 p 3 p 4 Inversní matice existuje pouze k regulární matici, tedy k matici, jejíž determinant je nenulový. Spočítáme deta. Matici nejprve upravíme, např. takto: Od 2. sloupce a od 3. sloupce odečteme 1. sloupec. Při těchto úpravách se determinant nezmění. Potom uděláme rozvoj podle 1. řádku. Ve čtvercové matici řádu 3 pak můžeme ještě k 1. sloupci přičíst dvojnásobek 3. sloupce a udělat rozvoj podle 2. řádku. 1 1 1 0 3 3 4 4 p p 2 p 1 p 1 p + 4 p 3 p 4 1 0 0 0 3 6 1 4 p 2 0 1 p 1 5 2p 2 p 4

( 1) 2 1 6 1 4 2 0 1 5 2p 2 p 4 2 1 4 0 0 1 3 2 p 4 Tedy deta 1, a inversní matice existuje pro všechna p IR. ( 1)5 1 ( 4 ( 3)) ( 1)( 1) 1 4. Označme P 2 lineární prostor všech polynomů nejvýše 2. stupně. Nechť A : P 2 P 2 je lineární zobrazení definované předpisem A(ax 2 + bx + c) (a + b c)x 2 + (a + c)x + 2a b c. Najděte matici tohoto zobrazení vzhledem ke standardním bazím a rozhodněte, zda je toto zobrazení prosté. Matice lineárního zobrazení vzhledem ke standardním bazím je taková matice, jejímiž sloupci jsou souřadnice obrazů vektorů ze standardní báze vzorů vzhledem ke standardní bázi prostoru obrazů. Spočítáme si, na co se zobrazí vektory x 2, x, 1. A(x 2 ) x 2 + x + 2, A(x) x 2 1, A(1) x 2 + x 1. Matice lineárního zobrazení vzhledem ke standardním bazím je tedy matice A 1 1 1 1 0 1 2 1 1 Zobrazení A je prosté právě tehdy, když je matice A regulární. deta 1 + 2 + 1 + 1 5, A je regulární a zobrazení A je tedy prosté. 5. Definujte determinant čtvercové matice. Odvoďte Sarrusovo pravidlo pro matici řádu 2. Nechť A (a i,j ) je čtvercová matice řádu n. Determinantem této matice je reálné číslo deta ( 1) sgnπ a 1,π(1) a 2,π(2)...a n,π(n), π kde sčítáme přes všechny permutace π. Pro n 2 máme dvě permutace: π 1, která číslu 1 přiřadí číslo 1 a číslu 2 přiřadí číslo 2 a jejíž znaménko je +1, a permutaci π 2, která číslu 1 přiřadí číslo 2 a číslu 2 přiřadí číslo 1 a jejíž znaménko je 1. Tedy deta (+1) a 1,1 a 2,2 + ( 1) a 1,2 a 2,1 Determinant tedy spočítáme tak, že od součinu členů na hlavní diagonále odečteme součin členů na vedlejší diagonále.