Kapitola 5: Funkce více proměnných, jejich spojitost a limita

Podobné dokumenty
1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

Úvodní informace. 17. února 2018

Integrální počet funkcí jedné proměnné

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

1/15. Kapitola 2: Reálné funkce více proměnných

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Matematická analýza III.

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Zlín, 23. října 2011

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Spojitost a limita funkce, limita posloupnosti

Extrémy funkce dvou proměnných

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Matematická analýza III.

verze 1.3 kde ρ(, ) je vzdálenost dvou bodů v R r. Redukovaným ε-ovým okolím nazveme ε-ové okolí bodu x 0 mimo tohoto bodu, tedy množinu

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Konvexnost, konkávnost

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

4. Určete definiční obor elementární funkce g, jestliže g je definována předpisem

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

Průběh funkce jedné proměnné

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

1 Funkce dvou a tří proměnných

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

CVIČNÝ TEST 1. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 21 IV. Záznamový list 23

1 Analytická geometrie

Diferenciální počet funkcí více proměnných

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

Kapitola 9: Aplikace integrálů funkcí jedné proměnné

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Q(y) dy = P(x) dx + C.

CVIČNÝ TEST 11. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

na magisterský studijní obor Učitelství matematiky pro střední školy

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

CVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Funkce více proměnných - úvod

5.3. Implicitní funkce a její derivace

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Parciální derivace a diferenciál

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

CVIČNÝ TEST 35. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

CVIČNÝ TEST 10. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Renáta Koubková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

CVIČNÝ TEST 49. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Parciální derivace a diferenciál

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Parametrické rovnice křivek

Geometrie v R n. student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

Mocninná funkce: Příklad 1

Geometrie v R n. z balíku student. Poznamenejme, že vlastně počítáme délku úsečky, která oba body spojuje. (b d)2 + (c a) 2

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Limita ve vlastním bodě

Analytická geometrie lineárních útvarů

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Funkce pro studijní obory

4. Diferenciál a Taylorova věta

2. Zapište daná racionální čísla ve tvaru zlomku a zlomek uveďte v základním tvaru. 4. Upravte a stanovte podmínky, za kterých má daný výraz smysl:

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Derivace funkce a parciální derivace

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

CVIČNÝ TEST 37. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Matematická analýza III.

May 31, Rovnice elipsy.notebook. Elipsa 2. rovnice elipsy. SOŠ InterDact Most, Mgr.Petra Mikolášková

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Jak pracovat s absolutními hodnotami

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Spojitost funkcí více proměnných

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

VI. Derivace složené funkce.

Funkce jedné proměnné

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

Řešené příklady ze starých zápočtových písemek

Parametrické rovnice křivek v E 2

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

Transkript:

Sbírka příkladů Matematika II pro strukturované studium Kapitola 5: Funkce více proměnných, jejich spojitost a limita Chcete-li ukončit prohlížení stiskněte klávesuesc. Chcete-li pokračovat stiskněte klávesuenter.. p./3

Funkce více proměnných, jejich spojitost a limita Definiční obor funkce více proměnných Graf funkce dvou proměnných Limita funkce dvou proměnných. p./3

Definiční obor funkce více proměnných Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku.. p.3/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená??. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Výsledek: D(f)={(x, y) Ê, x y x+} {(x, y) Ê, = rovnoběžník ABCD, A=[, ], B= x [ ] 3,, C=[,], D= 3 y x+ }= [ ] 3,. 3 H={(x, y) Ê, y= x, x, 3 } {(x, y) Ê, y=x, x 3, } {(x, y) Ê, y= x+, x 3, } {(x, y) Ê, y=x+, x, 3 }. D(f) je uzavřená, souvislá, konvexní a omezená množina, není otevřená. Funkce f(x, y) je na svém definičním oboru omezená.. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Návod: Využijeme znalosti definičního oboru cyklometrických funkcíarcsin aarccos. Obě tyto funkce jsou na svém definičním oboru omezené, tedy i jejich součet je funkce omezená na svém definičním oboru. Hranice D(f) patří do definičního oboru, je tedy D(f) uzavřená množina, není otevřená. Zbývá rozhodnout, zda libovolné dva body D(f) lze spojit úsečkou, která celá leží v D(f) (konvexnost) a zda pro libovolné dva body D(f) existuje lomená čára, která je spojuje a leží celá v D(f) (souvislost). Abychom dokázali omezenost, musíme najít číslo K >0, takové, že vzdálenost libovolného bodu D(f) od počátku je menší nebo rovna K.. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Řešení: Funkcearcsin(t) aarccos(t) jsou definovány pro t,, tedy musí být x y, x y. Nerovnosti vyřešíme a dostaneme D(f)={(x, y) Ê, x y x+} {(x, y) Ê, Jde o rovnoběžník ABCD, x y x+ }. A=[, ], B= [ 3, 3 ], C=[,], D= [ ] 3,. 3 Hranice definičního oboru je tvořena úsečkami AB, BC, CD a DA. Všechny tyto úsečky leží v definičním oboru, množina D(f) je tedy uzavřená a není otevřená. Další. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Řešení: Spojnice libovolných dvou bodů D(f) leží celá v D(f), D(f) je tedy konvexní, a protože libovolné dva body D(f) lze spojit lomenou čarou, která celá leží v D(f), D(f) je tedy souvislá. Protože nejvzdálenějšími body od počátku jsou body A a C a jejich vzdálenost od počátku je ρ(a,0)=ρ(c,0)=, kde0=[0,0] Ê je počátek souřadnic, je vzdálenost libovolného bodu D(f) od počátku menší nebo rovna. Položíme K=. Pak ρ(x,0) K X=[x, y] D(f), množina D(f) je tedy omezená. Protože obor hodnot funkce H(arcsin t)= π, π a obor hodnot funkce H(arccos t)= 0, π, jsou obě tyto funkce omezené a tedy i jejich součet je funkce omezená na svém definičním oboru.. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Maple: > with(plots): > f:=(x,y)->arcsin(*x-y)+arccos(x-*y); f:=(x, y) arcsin( x y)+arccos(x y) Pro představu si nakreslíme graf dané funkce. > plot3d(arcsin(*x-y)+arccos(x-*y), x=-.0...0, y=-..,axes=normal,numpoints=400,orientation=[70,45]); 4 0.5 0.5 y 3 0.5 x 0.5 Pro definiční obor musí platit: <= x y <=, <= x y <=, Vypočteme souřadnice bodů A, B, C, D, kde bod A je průsečík přímek y=x+ a y=0.5(x ), bod B průsečík přímek y=x+ a y=0.5(x ), bod C průsečík přímek y=x a y=0.5(x+), bod D průsečík přímek y=x+ a y=0.5(x+). Další. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Maple: Definičním oborem fce f je rovnoběžník ABCD, hranice je tvořena úsečkami AB, BC, CD, DA a leží celá v definičním oboru f. > xa:=solve(*x+=0.5*(x-)); > ya:=*xa+; xa:=. > xb:=solve(*x-=0.5*(x-)); ya:=. > yb:=*xb-; xb:= 0.3333333333 > xc:=solve(*x-=0.5*(x+)); yb:= 0.3333333334 > yc:=*xc-; > xd:=solve(*x+=0.5*(x+)); xc:=. yc:=. Další xd:= 0.3333333333. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Maple: > yd:=*xd+; yd:= 0.3333333334 > a:=contourplot(arcsin(*x-y)+arccos(x-*y),x=-.5...5, y=-..,axes=normal,grid=[50,50],filled=true, coloring=[yellow,green]): > a:=implicitplot(0.5*(x-)=y,x=-.5...5, y=-..,axes=normal,grid=[50,50],color=black): > a3:=implicitplot(*x+=y,x=-.5...5, y=-..,axes=normal,grid=[50,50],color=black): > a4:=implicitplot(*x-=y,x=-.5...5, y=-..,axes=normal,grid=[50,50],color=black): > a5:=implicitplot(0.5*(x+)=y,x=-.5...5, y=-..,axes=normal,grid=[50,50],color=black): > a6:=plot(points([-,-],[/3,-/3],[,],[-/3,/3], SYMBOL(BOX)), TEXT([-,-], A,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT), TEXT([/3,-/3], B,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT), TEXT([,], C,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT), TEXT([-/3,/3], D,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT)): > a7:=plot(curves([[-,-],[/3,-/3],[,],[-/3,/3], [-,-]],THICKNESS(4),COLOR(RGB,.5607,.737, 0.0))): Další. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Maple: Nakreslení celého definičního oboru: > display({a,a,a3,a4,a5,a6,a7}); y C D.5 0.5 0 0.5.5 B x A. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Mathematica: f[x,y]=arcsin[x y]+arccos[x y]; Simplify[ <=x y] y +x << AlgebràÌnequalitySolvè` Algebrà`InequalitySolvè` Určení definičního oboru funkcearcsin(x y). InequalitySolve[ <=x y, y] +x y +x << Graphics`FilledPlot` g=filledplot[{ +x,+x}, {x,,}]; 3 - -0.5 0.5 - - Další -3. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Mathematica: Určení definičního oboru funkcearccos(x y). InequalitySolve[ <=x y, y] + x y + x [{ g=filledplot + x,+ + x } ], {x,,},plotrange { 3,3} ; Určení definičního oboru funkce f(x, y). Solve [ +x== + x, x] Solve [ +x== + x, x] Další 3 - -0.5 0.5 - - -3. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Mathematica: Solve [ +x== + x, x] Solve [ +x== + x {{ }}, x] x 3 {{x }} {{ }} x 3 {{x }} Definiční obor je kosodélník A B C D { } B={x,+x}/. x 3 ; A={x,+x}/.{x }; { } D={x, +x}/. x 3 ; C={x, +x}/.{x }; lichob={a,b, B,C,D} { { {, }, 3, } { 3, {,}, 3, }} 3 r = Graphics[{RGBColor[0,, 0], Polygon[lichob]}]; Zakreslíme si množinu všech bodů definičního oboru: Další. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= arcsin(x y)+arccos(x y). Napište a zdůvodněte, které z následujících vlastností D(f) má a které nemá: otevřená, uzavřená, souvislá, konvexní, omezená. Určete hranici D(f). Je funkce f(x, y) na svém definičním oboru omezená? Mathematica: Show[r, Axes True]; 0.5 - -0.5 0.5-0.5 -. p.4/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,).?. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Výsledek: D(f)={(x, y) Ê, x 0, y <x}. H={(x, y) Ê, x=0, y <0} {(x, y) Ê, y=x}. Bodem A prochází0 vrstevnice y= x +x, x 0.. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Návod: Nejprve určíme přirozený definiční obor funkce. Využijeme to, že známe definiční obor přirozeného logaritmu. Vrstevnici najdeme tak, že nejprve vypočteme příslušnou z 0 souřadnici bodu A a pak dopočteme odpovídající z 0 vrstevnici.. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Řešení: Definiční obor: Argument logaritmu musí být kladné číslo, zlomek je kladný, je-li čitatel i jmenovatel kladný nebo záporný. Protože v čitateli je x a x 0 x Ê, musíme vyloučit x=0 a požadovat, abyx y >0. Tedy x x y >0 x 0 y <x = D(f)={(x, y) Ê, x 0, y <x}. Hranice definičního oboru je tvořena přímkou y=x a zápornou částí osy y: H={(x, y) Ê, x=0, y <0} {(x, y) Ê, y=x}. Obrázek je nakreslen v části Maple. Vrstevnice: Vrstevnice grafu funkce je křivka v rovině xy, kterou dostaneme tak, že provedeme řez grafu funkce rovinou z= z 0 a křivku, kterou tak dostaneme, promítneme do roviny xy. Známe-li bod na vrstevnici, musíme nejprve spočítat na jaké vrstevnici daný bod leží, tj. jakou má zetovou souřadnici z 0. V našem případě dostaneme: Další A=(,): z 0 =ln = z 0 =0.. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Řešení: Nyní pro z 0 =0 najdeme rovnici vrstevnice, které odpovídá toto z 0 : ln x x y =0 x x y = y= x +x. Vrstevnice je tedy parabola y= (x ) +. Pozor, nesmíme zapomenout, že bod (0,0), který leží na této parabole, nepatří do definičního oboru a musíme ho proto vynechat. Nulová vrstevnice K A, která prochází bodem A, je tedy K A = {(x, y) Ê, y= x +x, x 0}. Je nakreslena v části Maple.. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Maple: > with(plots): > f:=(x,y)->ln(xˆ/(*x-y)); f:=(x, y) ln( x y ) Pro představu si nakreslíme graf dané funkce. > plot3d(ln(xˆ/(*x-y)), x=-3..3, y=-0..5,axes=normal,numpoints=000,orientation=[0,30]); x 3 y 4 x 5 0 8 6 4 3 Další. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Maple: Vypočteme z-souřadnici bodu A > f(,); 0 Bod A leží na 0-vrstevnici (Maple vypočte tuto křivku v parametrickém tvaru): > solve(ln(xˆ/(*x-y))=0); {y= x + x, x=x} Nyní si nakreslíme definiční obor dané funkce. Silněji je znázorněna 0-vrstevnice. Hranici definičního oboru tvoří přímka y=x a polopřímka x=0, y <=0. Hranice do definičního oboru nepatří. > a:=contourplot(ln(xˆ/(*x-y)),x=-3..0,y=-0..0,axes=normal, grid=[60,60],filled=true,coloring=[yellow,green]): > a:=contourplot(ln(xˆ/(*x-y)),x=0..3,y=-0..5,axes=normal, grid=[60,60],filled=true,coloring=[yellow,green]): > a3:=contourplot(ln(xˆ/(*x-y)),x=-3..0,y=-0..5,axes=normal, grid=[00,00],contours=[0],thickness=3,color=blue): > a4:=contourplot(ln(xˆ/(*x-y)),x=0..3,y=-0..5,axes=normal, grid=[00,00],contours=[0],thickness=3,color=blue): Další. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Maple: > a5:=implicitplot(x=0,x=-3..3,y=-0..0,axes=normal,thickness=, color=red): > a6:=implicitplot(y=*x,x=-3..3,y=-0..5,axes=normal,grid=[50,50], thickness=5,color=red): > a7:=plot(points([,],symbol(circle)), TEXT([,], A,ALIGNBELOW,ALIGNLEFT,FONT(SYMBOL,0))): > display({a,a,a3,a4,a5,a6,a7}); 4 3 x 0 Α 3 y 4 6 8 0 Další > b:=plot(-xˆ+*x,x=-3..3,y=-4..4,color=blue):. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Maple: > b:=plot(points([0,0],symbol(box))): > b3:=plot(points([,],symbol(box)), TEXT([,], A,ALIGNBELOW,ALIGNLEFT,FONT(SYMBOL,5))): > display({b,b,b3}); 4 3 y 3 0 3 x 3 4 Α. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Mathematica: f[x,y]=log[(x )/(x y)] ] Log [ x x y Určíme a nakreslíme definiční obor funkce: InequalitySolve[(x y) > 0, y] y <x g = FilledPlot[{x, 9999}, {x,, }, PlotRange { 4, 4}]; 4 3 - - - - -3-4 Další. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Mathematica: Určíme z tovou souřadnici vrstevnice: za=f[,] 0 Vypočteme předpis pro vrstevnici a zakreslíme ji do definičního oboru: Solve[f[x, y]== za, y] {{ y x x }} g=plot[x x, {x,,},plotstyle {Thickness[0.008]}]; - - - - -3-4 Další. p.5/3

Příklad 5.. Určete a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)=ln x x y, určete jeho hranici a nakreslete vrstevnici, která prochází bodem A=(,). Mathematica: Show[{g,g}]; g}]; 4 3 - - - - -3-4. p.5/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku.?. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Výsledek: D(f)={(x, y) Ê, x y, y 0}. Bodem A prochází0 vrstevnice y=x, x 0; body B a C prochází vrstevnice y=(x 4), x 4.. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Návod: Nejprve určíme přirozený definiční obor funkce. Využijeme to, že známe definiční obor odmocniny. Vrstevnice najdeme tak, že nejprve vypočteme příslušnou z 0 souřadnici každého bodu a pak dopočteme odpovídající z 0 vrstevnici.. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Řešení: Definiční obor: Pod odmocninou musí být nezáporné číslo, tj. y 0 x y 0 = D(f)={(x, y) Ê, x y, y 0}. Obrázek je nakreslen v části Maple. Vrstevnice: Vrstevnice grafu funkce je křivka v rovině xy, kterou dostaneme tak, že provedeme řez grafu funkce rovinou z= z 0 a křivku, kterou tak dostaneme, promítneme do roviny xy. Známe-li bod na vrstevnici, musíme nejprve spočítat na jaké vrstevnici daný bod leží, tj. jakou má zetovou souřadnici z 0. V našem případě dostaneme: Bod A=(,): z 0 = Bod B=(5,): z 0 = Bod C=(4,0): z 0 = = z 0 =0 5 = z 0 = 4 0 = z 0 = Další. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Řešení: Nyní pro vypočtená z 0 najdeme rovnici křivky = vrstevnice, které odpovídá toto z 0. z 0 =0: 0= x y x y=0 0 y=x y=x, x 0 K A = {(x, y) Ê, y=x x 0} z 0 =: = x y x y=4 0 y=x 4 y=(x 4), x 4 K B,C = {(x, y) Ê, y=(x 4) x 4} Nulová vrstevnice K A, která prochází bodem A, i vrstevnice K B,C, která prochází body B, C jsou zakresleny do obrázku v části Maple.. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Maple: > with(plots): > f:=(x,y)->sqrt(x-sqrt(y)); f:=(x, y) x y Pro představu si nakreslíme graf dané funkce. > plot3d(sqrt(x-sqrt(y)), x=0..0, y=0..5,axes=normal,numpoints=000,orientation=[40,60]); 5 4 3 y 3.5.5 0.5 0 4 6 x 8 0 Vypočteme z-souřadnice bodů A,B,C Další. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Maple: > f(,); > f(5,); > f(4,0); 0 Bod A leží na 0-vrstevnici (Maple vypočte tuto křivku v parametrickém tvaru): > solve(sqrt(x-sqrt(y))=0); {y=y, x= y} Body B,C leží na -vrstevnici (opět v parametrickém tvaru): > solve(sqrt(x-sqrt(y))=); {y=(x 4), x=x} Nyní si nakreslíme definiční obor dané funkce. Silněji jsou znázorněny obě vrstevnice. Nulová vrstevnice a kladná část osy x tvoří hranici definičního oboru a patří do něj. > a:=contourplot(sqrt(x-sqrt(y)),x=0..8,y=0..5,axes=boxed,grid=[50,50],filled=true,coloring=[yellow,green]): Další. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Maple: > a:=contourplot(sqrt(x-sqrt(y)),x=0..8,y=0..5,axes=boxed,grid=[50,50],contours=[],thickness=,color=black): > a3:=implicitplot(x=sqrt(y),x=0..8,y=0..5,axes=boxed,grid=[50,50],thic kness=3,color=black): > a4:=implicitplot(y=0,x=0..8,y=0..5,axes=boxed,thickness=,color=red): > a5:=implicitplot(x=sqrt(y),x=0..8,y=0..5,axes=boxed,grid=[50,50],thic kness=5,color=red): > a6:=plot(points([,],[5,],[4,0],symbol(box)), TEXT([,], A,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT), TEXT([5,], B,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT), TEXT([4,0], C,ALIGNBELOW,ALIGNRIGHT)): > display({a,a,a3,a4,a5,a6}); 5 4 y 3 A B 0 C 0 4 6 8 x. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Mathematica: f[x,y]=sqrt[x Sqrt[y]] x y Určení a nakreslení definičního oboru: InequalitySolve[x Sqrt[y]>=0, x] x y InequalitySolve [ (x) ( ) y, y ] y x g=filledplot[{x,0}, {x,0,6},plotrange {,36}]; 35 30 5 0 5 0 5 3 4 5 6 Další. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Mathematica: Určení a nakreslení vrstevnic: za=f[,] 0 Solve[f[x, y]== za, y] {{ y x }} g=plot[x, {x,0,6}, PlotStyle {Thickness[0.0], RGBColor[, 0, 0]}]; 35 30 5 0 5 0 5 zb=f[5,] Další 3 4 5 6. p.6/3

Příklad 5..3 Najděte a nakreslete definiční obor funkce f(x, y)= x y. Které vrstevnice procházejí body A =(, ), B =(5, ), C =(4, 0)? Nakreslete je do obrázku. Mathematica: Solve[f[x, y]== zb, y] {{ y 6 8x+x }} g3=plot[6 8x+x, {x,,3}, PlotStyle {Thickness[0.0], RGBColor[0, 0, ]}]; 4 3 4.5 5 5.5 6 Show[{g,g,g3}]; g,g3}]; 35 30 5 0 5 0 5 3 4 5 6. p.6/3

Graf funkce dvou proměnných Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce metodou řezu. f(x, y)= x + y, Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5.. p.7/3

Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce f(x, y)= x + y, metodou řezu.?. p.8/3

Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce f(x, y)= x + y, metodou řezu. Výsledek: - 0 -.5 0.5 0 - - 0. p.8/3

Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce f(x, y)= x + y, metodou řezu. Návod: Nakreslíme si postupně řezy rovinami z= z 0, y=y 0, x=x 0, pro různé hodnoty konstant x 0, x 0, z 0.. p.8/3

Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce f(x, y)= x + y, metodou řezu. Řešení: Nakreslíme si nejdříve řezy rovinami z= z 0 pro z 0 =0.5,.0,.5,.0. V rovině z 0 =0.5 dostanu kružnici popsanou rovnicí x + y =0.5. V rovině z 0 =.0 dostanu kružnici popsanou rovnicí x + y =.0. V rovině z 0 =.5 dostanu kružnici popsanou rovnicí x + y =.5. V rovině z 0 =0.5 dostanu kružnici popsanou rovnicí x + y =4. Všechny řezy si zakreslíme. - - 0.5 0.5 - - 0. p.8/3

Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce f(x, y)= x + y, metodou řezu. Maple: Graf nebudeme vyšetřovat metodou řezu, ale nakreslíme si ho přímo. > plot3d(sqrt(xˆ+yˆ),x=-..,y=-..,axes= boxed,orientation=[45,75] );.5.5 0.5 0 0 y 0 x. p.8/3

Příklad 5.. Vyšetřete graf funkce f(x, y)= x + y, metodou řezu. Mathematica: Graf nebudeme vyšetřovat metodou řezu, ale nakreslíme si ho přímo. Plot3D[Sqrt[x +y ], {x,,}, {y,,},boxratios {,,},ViewPoint->{.5, },.8,.0}]; - - 0 0 - - 0. p.8/3

Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5.?. p.9/3

Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5. Výsledek: D(f)=Ê, z 0 z 0 5. p.9/3

Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5. Návod: Nakreslete křivky, jejíž body splňují rovnici: a) = x + y + b) 5 = x + y +.. p.9/3

Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5. Řešení: Nakreslíme křivky, jejíž body splnůjí rovnici: a) = x + y + x + y = b) 5 = x + y + x + y =4. Vrstevnice jsou tedy kružnice o poloměrua. z 0 z 0 5. p.9/3

Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5. Maple: Nakreslíme přímo vrstevnice pro z 0 = a z 0= 5. > plots[contourplot](/(xˆ+yˆ+),x=-..,y=-..,contours = [/,/5],scaling=constrained); y 0 x. p.9/3

Příklad 5.. Určete vrstevnice funkce f(x, y)= x +y + pro dané z 0=, 5. Mathematica: Nakreslíme přímo vrstevnice pro z 0 = a z 0= 5. ContourPlot[/(x +y +), {x,,}, {y,,}, Contours {/, /5}, ContourShading False]; 0 - - - - 0. p.9/3

Limita funkce dvou proměnných Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y. Příklad 5.3.3 Vypočtěte Příklad 5.3.4 Vypočtěte lim (x,y) (0,0) lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y. y x y.. p.0/3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y.?. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Výsledek: 4.. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Návod: Limita je typu 0 0. Rozšíříme funkci výrazem+ x y+4, upravíme a pak limitu vypočteme.. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Řešení: Limita je typu 0 0. Rozšíříme funkci výrazem+ x y+4. lim (x,y) (0,0) x y+4 x y = lim (x,y) (0,0) x y x y(+ x y+4) = lim (x,y) (0,0) + x y+4 = 4.. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte Maple: lim (x,y) (0,0) x y+4 x y S limitami to je v MAPLE horší. Často nám limitu nespočte. > limit((-sqrt(x*y+4))/(x*y),{x=0,y=0});. limit( x y+4, {y=0, x=0}) x y > limit(expand((-sqrt(x*y+4))*(+sqrt(x*y+4)))/(x*y*(+sqrt(x*y+4))), {x=0,y=0}); limit( +, {y=0, x=0}) x y+4 Zda limita existuje zjistíme z obrázku. Potom můžeme vypočítat limity postupně podle x a potom podle y. > plot3d(expand((-sqrt(x*y+4))*(+sqrt(x*y+4)))/(x*y*(+sqrt(x*y+4))), x=-..,y=-..,axes=box); 0.4 0.5 0.6 0.5 y 0 0.5 0.5 0 x 0.5 Další. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Maple: > limit(limit((-sqrt(x*y+4))/(x*y),x=0),y=0); 4. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Mathematica: Nejdříve funkci upravíme: Expand[( Sqrt[xy+4])(+Sqrt[xy+4])]/(xy(+Sqrt[x (xy(+sqrt[x y+4])) + 4+xy f[x,y]= /(+(xy+4) (/)) + 4+xy Ověříme si, zda limita existuje Plot3D[f[x, y], {x,,}, {y,,}]; -0.4-0.5-0.6 0.5 - -0.5 0 0.5 0-0.5 - Další. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y+4 x y. Mathematica: Vypočteme limity postupně podle x a potom podle y. Limit[Limit[f[x, y], x 0], y 0] 4. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y.?. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte Výsledek: 8. lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y.. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte Návod: lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y. Limita je typu 0 0. Pokrátíme zlomek výrazem x y.. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte Řešení: lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y. Limita je typu 0 0. Pokrátíme zlomek výrazem x y. lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y = lim (x,y) (,) (x y )(x + y ) x y = lim (x,y) (,) x + y =8.. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte Maple: lim (x,y) (,) x 4 y 4 x y. > limit((xˆ4-yˆ4)/(xˆ-yˆ),{x=,y=}); 8. p./3

Příklad 5.3. Vypočtěte lim (x,y) (,) Mathematica: Nejdříve funkci upravíme: x 4 y 4 x y. f[x,y]=simplify[(x 4 y 4)/(x y )] x + y Ověříme si, zda limita existuje Plot3D[f[x, y], {x,,3}, {y,,3}]; 5 0 5 0.5.5 3.5 3.5 Vypočteme limity postupně podle x a potom podle y. Limit[Limit[f[x, y], x ], y ] 8. p./3

Příklad 5.3.3 Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y.?. p.3/3

Příklad 5.3.3 Vypočtěte Výsledek: 0. lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y.. p.3/3

Příklad 5.3.3 Vypočtěte Návod: lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y. Při výpočtu limity přejdeme k polárním souřadnicím x = rcos t y = rsin t r 0,, t 0, π.. p.3/3

Příklad 5.3.3 Vypočtěte Řešení: lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y. Při výpočtu limity přejdeme k polárním souřadnicím x = rcos t y = rsin t r 0,, t 0, π. lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y = lim (r,t) (0,t) rcos t rsin t(rcos t+ rsin t) r = = lim rcos tsin t(cos t+sin t)=0. (r,t) (0,t). p.3/3

Příklad 5.3.3 Vypočtěte lim (x,y) (0,0) x y(x+y) x + y. Maple: > > limit(x*y*(x+y)/(xˆ+yˆ),{x=0,y=0}); limit( x y(x+y), {y=0, x=0}) x + y Opět musíme zjistit, zda limita existuje a pak vypočítat limity postupně podle x a potom podle y. > plot3d(x*y*(x+y)/(xˆ+yˆ),x=-..,y=-..,axes=box); 0.5 0 0.5 0.5 y 0 0.5 0.5 0 x 0.5 > limit(limit(x*y*(x+y)/(xˆ+yˆ),x=0),y=0); 0. p.3/3

Příklad 5.3.3 Vypočtěte lim (x,y) (0,0) Mathematica: Nejdříve definujeme funkci: x y(x+y) x + y. f[x,y]=xy(x+y)/(x +y ) xy(x+y) x +y Ověříme si, zda limita existuje Plot3D[f[x, y], {x,,}, {y,,}], 0.5 0-0.5 - - -0.5 0 0.5 0.5 0-0.5 - Vypočteme limity postupně podle x a potom podle y. Limit[Limit[f[x, y], x 0], y 0] 0. p.3/3

Příklad 5.3.4 Vypočtěte lim (x,y) (0,0) y x y.?. p.4/3

Příklad 5.3.4 Vypočtěte Výsledek: lim (x,y) (0,0) Limita neexistuje. y x y.. p.4/3

Příklad 5.3.4 Vypočtěte Návod: lim (x,y) (0,0) y x y. Při výpočtu limity přejdeme k polárním souřadnicím x = rcos t y = rsin t r 0,, t 0, π.. p.4/3

Příklad 5.3.4 Vypočtěte Řešení: lim (x,y) (0,0) y x y. Při výpočtu limity přejdeme k polárním souřadnicím x = rcos t y = rsin t r 0,, t 0, π. lim (x,y) (0,0) y x y = lim (r,t) (0,t) rsin t rcos t rcos t = lim (r,t) (0,t) Limita závisí na t, je pro každé t jiná. Limita neexistuje. sin t cos t cos t = sin t cos t cos t. p.4/3

Příklad 5.3.4 Vypočtěte Maple: lim (x,y) (0,0) y x y. > limit(y/(x-y),{x=0,y=0}); undefined. p.4/3

Příklad 5.3.4 Vypočtěte lim (x,y) (0,0) Mathematica: y x y. Nejdříve definujeme funkci: f[x,y]=y/(x y) y x y Spočteme limity podle x a y, potom podle y a x. Limit[Limit[f[x, y], x 0], y 0]==Limit[Limit[f[x, y], y 0], x 0] False Limity jsou různé, původní limita tedy neexistuje.. p.4/3