Determinanty. Determinanty. Přednáška MATEMATIKA č. 3. Jiří Neubauer

Podobné dokumenty
Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

Soustavy lineárních rovnic

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

1 Vektorové prostory.

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

Matice. Přednáška MATEMATIKA č. 2. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel

Kapitola 11: Vektory a matice:

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

Matematika 2 pro PEF PaE

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

Základy matematiky pro FEK

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

SOUČIN MATIC A m n B n p = C m p, přičemž: a i1 b 1j +a i2 b 2j + +a in b nj = c ij, i=1 m, j=1 p. Např: (-2) = -3

Čtvercové matice. Čtvercová matice je taková matice, jejíž počet řádků je roven počtu jejích sloupců

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

3. Matice a determinanty

[1] Determinant. det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

8 Matice a determinanty

1 Determinanty a inverzní matice

Matematika B101MA1, B101MA2

0.1 Úvod do lineární algebry

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

HODNOST A DETERMINANT MATICE, INVERZNÍ MATICE

Operace s maticemi. 19. února 2018

HODNOST A DETERMINANT MATICE, INVERZNÍ MATICE

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

0.1 Úvod do lineární algebry

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

7. Lineární vektorové prostory

AVDAT Vektory a matice

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Determinant matice řádu 5 budeme počítat opakovaným použitím rozvoje determinantu podle vybraného řádku nebo sloupce. Aby byl náš výpočet

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO DAGMAR SKALSKÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a

10. DETERMINANTY " # $!

Algebraické struktury s jednou binární operací

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

Množinu všech matic typu m n nad tělesem T budeme označovat M m n (T ), množinu všech čtvercových matic stupně n nad T pak M n (T ).

4. Trojúhelníkový rozklad p. 1/20

α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0

2. ZÁKLADY MATICOVÉ ALGEGRY 2.1. ZÁKLADNÍ POJMY

Číselné vektory, matice, determinanty

12. Determinanty. 12. Determinanty p. 1/25

Úvod do lineární algebry

DRN: Soustavy linárních rovnic numericky, norma

Operace s maticemi

Jazyk matematiky Matematická logika Množinové operace Zobrazení Rozšířená číslená osa

Determinant. Definice determinantu. Permutace. Permutace, vlastnosti. Definice: Necht A = (a i,j ) R n,n je čtvercová matice.

Aplikovaná numerická matematika - ANM

2. Lineární algebra 2A. Matice a maticové operace. 2. Lineární algebra

Symetrické a kvadratické formy

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném rušení ) Muhammada ibn Músá al-chvárizmího (790? - 850?, Chiva, Bagdád),

p, q dvě permutace na množině X, pak složené zobrazení, tj. permutaci, q p : X X nazýváme složení permutací p a q (v tomto pořadí).

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 7.

ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/linal/

z textu Lineární algebra

Matice. a m1 a m2... a mn

Lineární algebra. Soustavy lineárních rovnic

D 11 D D n1. D 12 D D n2. D 1n D 2n... D nn

1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic

MATEMATIKA PRO PŘÍRODNÍ VĚDY LINEÁRNÍ ALGEBRA, DIFERENCIÁLNÍ POČET MPV, LADP TUL, ZS 2009/10

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy

Cvičení z Numerických metod I - 12.týden

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

Vektory a matice. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

IB112 Základy matematiky

Kolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?

Soustavy lineárních rovnic

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

ALGEBRA. Téma 1: Matice a determinanty

Cílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi

Co je obsahem numerických metod?

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.

1. Matice a maticové operace. 1. Matice a maticové operace p. 1/35

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

Základy matematiky pro FEK

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

7. Důležité pojmy ve vektorových prostorech

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Transkript:

Přednáška MATEMATIKA č. 3 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 21. 10. 2010

Uvažujme neprázdnou množinu přirozených čísel M = {1, 2,..., n}. Z kombinatoriky víme, že každá uspořádaná n-tice (k 1, k 2,..., k n ) sestávající ze všech čísel množiny M se nazývá permutace množiny M a že počet všech permutací množiny M je roven číslu n!. V dalším textu budeme libovolnou z n! permutací množiny M značit K = (k 1, k 2,..., k n ). Nechť M = {1, 2,..., n} je neprázdná množina přirozených čísel, K = (k 1, k 2,..., k n ) určitá permutace množiny M. Uspořádaná dvojice (k i, k j ) se nazývá inverze v permutaci K = (k 1, k 2,..., k n ), jestliže platí i < j a zároveň k i > k j. Permutace, která má sudý počet inverzí, se nazývá sudá, permutace, která má lichý počet inverzí se nazývá lichá.

Uvažujme neprázdnou množinu přirozených čísel M = {1, 2,..., n}. Z kombinatoriky víme, že každá uspořádaná n-tice (k 1, k 2,..., k n ) sestávající ze všech čísel množiny M se nazývá permutace množiny M a že počet všech permutací množiny M je roven číslu n!. V dalším textu budeme libovolnou z n! permutací množiny M značit K = (k 1, k 2,..., k n ). Nechť M = {1, 2,..., n} je neprázdná množina přirozených čísel, K = (k 1, k 2,..., k n ) určitá permutace množiny M. Uspořádaná dvojice (k i, k j ) se nazývá inverze v permutaci K = (k 1, k 2,..., k n ), jestliže platí i < j a zároveň k i > k j. Permutace, která má sudý počet inverzí, se nazývá sudá, permutace, která má lichý počet inverzí se nazývá lichá.

Jestliže v permutaci K = (k 1, k 2,..., k n ) zaměníme vzájemně dva prvky, změní se lichá permutace na sudou nebo sudá permutace na lichou. Nechť A = (a ij ) je čtvercová matice řádu n. Reálné číslo det A = k ( 1) α a 1k1 a 2k2 a nkn, kde k značí součet pře všechny možné permutace K = (k 1, k 2,..., k n ) čísel 1, 2,..., n a α je počet inverzí v permutaci K, se nazývá determinant matice A.

Jestliže v permutaci K = (k 1, k 2,..., k n ) zaměníme vzájemně dva prvky, změní se lichá permutace na sudou nebo sudá permutace na lichou. Nechť A = (a ij ) je čtvercová matice řádu n. Reálné číslo det A = k ( 1) α a 1k1 a 2k2 a nkn, kde k značí součet pře všechny možné permutace K = (k 1, k 2,..., k n ) čísel 1, 2,..., n a α je počet inverzí v permutaci K, se nazývá determinant matice A.

Determinant čtvercové matice A řádu n zapisujeme ve tvaru a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n det A =.... a m1 a m2 a mn

a 11 = a 11 a 11 a 12 a 21 a 22 = ( 1)0 a 11 a 22 + ( 1) 1 a 12 a 21 = a 11 a 22 a 12 a 21 a 11 a 12 a 13 a 21 a 22 a 23 a 31 a 32 a 33 = ( 1)0 a 11 a 22 a 33 + ( 1) 1 a 11 a 23 a 32 + ( 1) 1 a 12 a 21 a 33 + +( 1) 2 a 12 a 23 a 31 + ( 1) 2 a 13 a 21 a 32 + ( 1) 3 a 13 a 22 a 31 = = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 (a 11 a 23 a 32 + a 12 a 21 a 33 + a 13 a 22 a 31 )

a 11 = a 11 a 11 a 12 a 21 a 22 = ( 1)0 a 11 a 22 + ( 1) 1 a 12 a 21 = a 11 a 22 a 12 a 21 a 11 a 12 a 13 a 21 a 22 a 23 a 31 a 32 a 33 = ( 1)0 a 11 a 22 a 33 + ( 1) 1 a 11 a 23 a 32 + ( 1) 1 a 12 a 21 a 33 + +( 1) 2 a 12 a 23 a 31 + ( 1) 2 a 13 a 21 a 32 + ( 1) 3 a 13 a 22 a 31 = = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 (a 11 a 23 a 32 + a 12 a 21 a 33 + a 13 a 22 a 31 )

a 11 = a 11 a 11 a 12 a 21 a 22 = ( 1)0 a 11 a 22 + ( 1) 1 a 12 a 21 = a 11 a 22 a 12 a 21 a 11 a 12 a 13 a 21 a 22 a 23 a 31 a 32 a 33 = ( 1)0 a 11 a 22 a 33 + ( 1) 1 a 11 a 23 a 32 + ( 1) 1 a 12 a 21 a 33 + +( 1) 2 a 12 a 23 a 31 + ( 1) 2 a 13 a 21 a 32 + ( 1) 3 a 13 a 22 a 31 = = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 (a 11 a 23 a 32 + a 12 a 21 a 33 + a 13 a 22 a 31 )

Nechť A je čtvercová matice řádu n. Pak pro i = 1,..., n platí det A = n ( 1) i+k a ik A ik, k=1 kde A ik je subdeterminant (doplněk prvku a ik ), který vznikne z determinantu matice A vynecháním i-tého a k-tého sloupce Determinant lze také rozvinout podle libovolného sloupce, tedy pro j = 1,..., n platí n det A = ( 1) k+j a kj A kj, k=1 kde A kj je determinant řádu n 1, který vzniká z determinantu matice A vynecháním k-tého řádku a j-tého sloupce.

Nechť A je čtvercová matice řádu n. Pak pro i = 1,..., n platí det A = n ( 1) i+k a ik A ik, k=1 kde A ik je subdeterminant (doplněk prvku a ik ), který vznikne z determinantu matice A vynecháním i-tého a k-tého sloupce Determinant lze také rozvinout podle libovolného sloupce, tedy pro j = 1,..., n platí n det A = ( 1) k+j a kj A kj, k=1 kde A kj je determinant řádu n 1, který vzniká z determinantu matice A vynecháním k-tého řádku a j-tého sloupce.

Nechť A a A T jsou navzájem transponované čtvercové matice, platí det A = det A T. Vynásobíme-li všechny prvky některého řádku (sloupce) matice A týmž číslem c, obdržíme matici A pro jejíž determinant platí det A = c det A. Vyměníme-li v matici A mezi sebou dva řádky (dva sloupce), dostaneme matici A, pro jejíž determinant platí det A = det A. Přičteme-li k jednomu řádku A matice libovolnou lineární kombinaci ostatních řádků, hodnota determinantu matice A se nezmění.

Nechť A a A T jsou navzájem transponované čtvercové matice, platí det A = det A T. Vynásobíme-li všechny prvky některého řádku (sloupce) matice A týmž číslem c, obdržíme matici A pro jejíž determinant platí det A = c det A. Vyměníme-li v matici A mezi sebou dva řádky (dva sloupce), dostaneme matici A, pro jejíž determinant platí det A = det A. Přičteme-li k jednomu řádku A matice libovolnou lineární kombinaci ostatních řádků, hodnota determinantu matice A se nezmění.

Nechť A a A T jsou navzájem transponované čtvercové matice, platí det A = det A T. Vynásobíme-li všechny prvky některého řádku (sloupce) matice A týmž číslem c, obdržíme matici A pro jejíž determinant platí det A = c det A. Vyměníme-li v matici A mezi sebou dva řádky (dva sloupce), dostaneme matici A, pro jejíž determinant platí det A = det A. Přičteme-li k jednomu řádku A matice libovolnou lineární kombinaci ostatních řádků, hodnota determinantu matice A se nezmění.

Nechť A a A T jsou navzájem transponované čtvercové matice, platí det A = det A T. Vynásobíme-li všechny prvky některého řádku (sloupce) matice A týmž číslem c, obdržíme matici A pro jejíž determinant platí det A = c det A. Vyměníme-li v matici A mezi sebou dva řádky (dva sloupce), dostaneme matici A, pro jejíž determinant platí det A = det A. Přičteme-li k jednomu řádku A matice libovolnou lineární kombinaci ostatních řádků, hodnota determinantu matice A se nezmění.

Determinant matice A, který má v některém řádku (sloupci) vesměs nuly, je roven nule. Má-li matice A dva řádky (sloupce) stejné, pak det A = 0. Determinant matice A, jejíž řádky (sloupce) jsou lineárně závislé, je roven nule.

Determinant matice A, který má v některém řádku (sloupci) vesměs nuly, je roven nule. Má-li matice A dva řádky (sloupce) stejné, pak det A = 0. Determinant matice A, jejíž řádky (sloupce) jsou lineárně závislé, je roven nule.

Determinant matice A, který má v některém řádku (sloupci) vesměs nuly, je roven nule. Má-li matice A dva řádky (sloupce) stejné, pak det A = 0. Determinant matice A, jejíž řádky (sloupce) jsou lineárně závislé, je roven nule.

Nechť A = (a ij ) je čtvercová matice řádu n v trojúhelníkovém tvaru. Determinant matice A je roven součinu prvků na hlavní diagonále, tj.. det A = a 11 a 22 a nn Nechť A je čtvercová matice. Matice A je regulární právě tehdy, když její determinant je různý od nuly.

Nechť A = (a ij ) je čtvercová matice řádu n v trojúhelníkovém tvaru. Determinant matice A je roven součinu prvků na hlavní diagonále, tj.. det A = a 11 a 22 a nn Nechť A je čtvercová matice. Matice A je regulární právě tehdy, když její determinant je různý od nuly.

Nechť A je čtvercová matice a B její submatice vzniklá z matice A vynecháním některých jejích řádků a sloupců. Je-li B opět čtvercová matice, nazýváme det B subdeterminantem matice A nebo minorem matice A.

Nechť v matici A řádu n 3 je prvek a 11 0. Pak pro hodnotu determinantu matice A platí vztah det A = a 2 n 11 det A, kde det A je determinant matice A řádu n 1, jejímiž prvky a ij, i, j = 1,..., n 1 jsou minory druhého řádu matice A tvaru a ij = a 11 a 1,j+1 a i+1,1 a i+1,j+1.

a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n.... a m1 a m2 a mn = a 2 n 11 a 11 a 1,2 a 2,1 a 2,2 a 11 a 1,3 a 2,1 a 2,3 a 11 a 1,n a 2,1 a 2,n a 11 a 1,2 a 3,1 a 3,2 a 11 a 1,3 a 3,1 a 3,3 a 11 a 1,n a 3,1 a 3,n.... a 11 a 1,2 a n,1 a n,2 a 11 a 1,3 a n,1 a n,3 a 11 a 1,n a n,1 a n,n