Spolehlivost a diagnostika

Podobné dokumenty
Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.

Výstup a n. Vstup. obrázek 1: Blokové schéma a graf paralelní soustavy

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

Přednáška č. 2 náhodné veličiny

Testování statistických hypotéz

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

1. Základy měření neelektrických veličin

12. N á h o d n ý v ý b ě r

a další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

Chyby přímých měření. Úvod

9. Měření závislostí ve statistice Pevná a volná závislost

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

P1: Úvod do experimentálních metod

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru

Rekonstrukce vodovodních řadů ve vztahu ke spolehlivosti vodovodní sítě

Úvod do korelační a regresní analýzy

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

IV. MKP vynucené kmitání

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

VY_52_INOVACE_J 05 01

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bodové a intervalové odhady

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

[ jednotky ] Chyby měření

Regresní a korelační analýza

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

11. Časové řady Pojem a klasifikace časových řad

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

8 NELINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY

Téma 6: Indexy a diference

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT

Optimalizace portfolia

STATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

12. Neparametrické hypotézy

SP2 Korelační analýza. Korelační analýza. Libor Žák

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

4.2 Elementární statistické zpracování Rozdělení četností

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

S1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Odhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:

Úvod do teorie měření

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Lineární regrese ( ) 2

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

T e c h n i c k á z p r á v a. Pokyn pro vyhodnocení nejistoty měření výsledků kvantitativních zkoušek. Technická zpráva č.

V. Normální rozdělení

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Přednáška V. Úvod do teorie odhadu. Pojmy a principy teorie odhadu Nestranné odhady Metoda maximální věrohodnosti Průměr vs.

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

b c a P(A B) = c = 4% = 0,04 d

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Interpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2

11. Popisná statistika

7 LIMITNÍ VĚTY. Čas ke studiu kapitoly: 70 minut. Cíl:

NEPARAMETRICKÉ METODY

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2

8. Zákony velkých čísel

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

Geodézie 3 (154GD3) Téma č. 9: Hodnocení a rozbory přesnosti výškových měření.

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

Intervalové odhady parametrů některých rozdělení.

Lineární a adaptivní zpracovní dat. 5. Lineární filtrace: FIR, IIR

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE

14. Korelace Teoretické základy korelace Způsoby měření závislostí pro různé typy dat

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

8 DALŠÍ SPOJITÁ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI

Testy statistických hypotéz

Pevnost a životnost - Hru III 1. PEVNOST a ŽIVOTNOST. Hru III. Milan Růžička, Josef Jurenka, Zbyněk Hrubý.

Statistika pro metrologii

Statistika - vícerozměrné metody

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

Pravděpodobnostní modely

P2: Statistické zpracování dat

Analýza a zpracování signálů. 3. Číselné řady, jejich vlastnosti a základní operace, náhodné signály

Statistická analýza dat

8. Analýza rozptylu.

Cvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Pojem času ve finančním rozhodování podniku

Metody statistické analýzy. doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

Rotační šroubové kompresory se vstřikem chladiva. řady R kw

Transkript:

Spolehlvost a dagostka Složté systémy a jejch spolehlvost: Co je spolehlvost? Vlv spolehlvost kompoetů systému Návrh systému z hledska spolehlvost Aplkace - žvotě důležté systémy - vojeské aplkace Teore spolehlvost aalýza spolehlvost (jedodušší) sytéza systému s požadovaou spolehlvostí změa parametrů př výrobě ásledovaá aalýzou spolehlvost (testy) Poz.: obecě ejsou zámy parametry ových (ebo všech) kompoetů užtých př výrobě systému exaktí ávrh NELZE učt předem. Poz.: zjšťováí SUVISLOSTÍ poruch součástí systému eí obvykle uskutečtelé utost určovat spolehlvost větších celků. Praktcké zkoušky systémů určeí spolehlvost! NÁKLANÉ ahrazeí zrychleým zkouškam:. Zvětšeé amáháí systému. Rozbor možých druhů poruch + ověřeí jejch výskytu zrychleým zkouškam

Staoveí spolehlvost parametrů systému z údajů o provozu zařízeí: Často jedá metoda louhodobý sběr dat, statstcké zpracováí Návrh zařízeí (sytéza) s požadovaým parametry spolehlvost: Požadovaá míra spolehlvost po určtou dobu žvotost systému (automobl) Optmalzace spolehlvost x ákladů a její dosažeí (výrobí lka) Vyloučeí poruchy (!!!) (raketa) Staoveí potřebé míry spolehlvost systému: Opravtelý systém (komproms cea x spolehlvos Neopravtelý systém (komproms cea x ásledky) NELZE OSÁHNOUT ABSOLUTNÍ SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMU Způsob dosažeí potřebé spolehlvost: Volba struktury systému (užtí kompoet s daou spolehlvostí) Zlepšeí spolehlvost součástí systému

Pojem SPOLEHLIVOT: zahruje bezporuchovost žvotost udržovatelost Závslost sledovaého zaku a provozích podmíkách a v defovaém časovém tervalu. míra bezporuchovost pravděpodobost bezporuchového provozu po časový úsek míra spolehlvost dtto ruhy poruch Úplá ebo částečá ztráta schopost soustavy vykoávat očekávaou čost. Rozhodutí, zda-l je provozí stav poruchou se provádí a základě staoveých podmíek provozu. Poruchy áhlé postupé časé dožtím částečé* úplé trvalé dočasé závslé ezávslé * Zhoršeí, jež eí klasfkováo jako porucha je ZÁVAOU.

V teor spolehlvost se uvažují poruchy NÁHONÉ. (Vyloučeí poruch popsatelých jým závslostm ejsou-l tyto závslost zámy, jsou zpracováy jako NÁHONÉ poruchy). Poz. V dalším uvažujeme pouze poruchy TRVALÉ. Charakterstky spolehlvost eopravovaý systém charakterstky bezporuchového provozu: hustota poruch tezta poruch středí doba bezporuchového provozu Poz.: Obvyklá závslost a čase, méě často a jém provozím parametru (apř. ujeté km, přečerpaý objem m 3, apod.) spojtá ezávsle proměá (čas) espojtá ezávsle proměá (dskrétí časové okamžky) závsle proměá : stavy poruchový stav provozí stav Provoz zařízeí v čase t, echť spojtá áhodá velča ξ (porucha) astae v tξ, potom: ef.: Pravděpodobost bezporuchového provozu R( R(P(ξ> ef.: Pravděpodobost poruchy, že pro t, t astae porucha Q( je shodá s dstrbučí fukcí ξ, tj.: Q(F(P(ξ porucha a bezporuchový provoz se vylučují, tedy: R(- Q( předpokládejme, že exstuje hustota poruch: df( f ( dt

odvozeá velča: tezta poruch λ( (hazard) λ( [/čas] ejčastěj [/hod] λ f ( R( velčy R(, Q(, f(, λ( popsují úplě bezporuchovost systému. vzájemé trasformace: t dr( λ dt R( dr( λ( t ) dt R( λ ( dt l R( l R() t R exp ( dt ; R() tezta poruch ( λ pravd. bezpor. prov. t d( Q( ) f ( λ( exp λ( dt dt ef.: Středí doba bezporuchového provozu T S : ahrazeí f( R(: T S E () ξ t f ( dt tedy: tf ( dt tdr( [ tr( ] + R( dt ; R(), R( ) T S E() ξ R( dt vztah užtečější př výpočtech ef.: Rozptyl áhodé doby poruchy ξ : platí také: ( ) ( t T ) () ξ E ( ξ E() ξ ) S f ( dt () ξ E( ξ ) E () ξ t f dt T ( S

Zavedeím pravděp. bezporuchového provozu R(: kde: σ () ξ tr( dt TS () ξ () ξ směrodatá odchylka ef.: Zaručeá doba bezporuchového provozu T β Je taková doba, kdy: R(T β )β pravděp. bezporuchového provozu bude mít hodotu β. Typcké průběhy velč ejázorější časový průběh tezty potuch λ(: tř úseky (časové tervaly): období časových poruch (způsobeo chybam př ávrhu a výrobě zahořováí) období ormálího provozu (~ kostatí tezta poruch) období dožtí systému (tezta poruch stoupá opotřebeí, úava materálu)

R( Q( R( Q( t f( t λ( t Typcké průběhy velč R(, Q(, f(, λ(.

Bezporuchovost systémů s espojtou čostí je vhodé zajšťovat v závslost a POČTU VYKONANÝCH OPERACÍ porucha se projeví pouze v okamžcích čost dskrétí velčy dskrétí hustota pravděp.: f(x )P(x )P(x ),,, pravděp. jevu dskrétí hustota poruch: P(S) f(x ) pravděp. poruchy: Q(x)F(x)P( x ) f(x ) x x verzí vztah pro hustotu pravděp. : f(x)f(x+)-f(x-) vz obr. F(x) f(x) 3 4 5 6 x 3 4 5 6 Příklady průběhu dskrétí dstrbučí fukce F(x) a odpovídající dskrétí hustoty pravděp. f(x)

Středí délka bezporuchového provozu S : S E(x) ) f(x x Rozptyl (x): (x)e(- S ) ( ) S ) f(x x ebo také: (x)e - S S - ) f(x x alší užtečé vztahy pro výpočet E a : Mějme: ezávslých áhodých velč,, 3,,, se shodým rozděleím pravděp. artmetcký průměr: středí hodota součtu: ( ) E E z toho plye: ( ) ( ) ( ) E E E pro rozptyl platí (ezávslé proměé ): ( ) z toho: ( ) ( ) ( ) směrodatá odchylka: ( ) ( ) σ σ

Výzam charakterstk spolehlvost Předpokládáme skupu N shodých testovaých systémů Zazameávají se okamžky poruch jedotlvých systémů (systémy se eopravují a evyměňují) Nechť N ( je počet správě pracujících systémů v čase t, dle defce pravděp. bezporuchového provozu je: N ( N.R( R( N N ( tj. začí středí počet systémů pracujících do doby t vztažeý a počátečí počet systémů pravděpodobost poruchy: Q( N - N( N echť N je počet porouchaých systémů v době <t, t+ t>, kde t tedy: Q(f(. t f( N t N N N Za jedotku času astae porucha v průměru pro: N t N f () t systémů tj. hustota poruch je rova středímu počtu poruch v jedotkovém časovém tervalu v době t vztažeém k počátečímu počtu systémů N (a začátku zkoušky, tedy v čase obdobě pro teztu poruch platí (dosazeím za f( z předchozího): λ () t f R () t N () t t N tj. tezta poruch je rova středímu počtu poruch v jedotkovém časovém tervalu v době t vztažeému k počtu systémů bez poruch v době t.

Podmíěá pravděp. v def. tezty poruch echť Q je podmíěá pravděp., že se systém porouchá v čase <t, t+ t>, kde t za podmíky, že do doby t pracoval bez poruchy platí: QR(. Q Q epodmíěá pravděp. poruchy během <t, t+ t>. Protože: plat: Qf(. t Q' Q R () t f R () t () t t λ () t t