Semestrální práce z předmětu Teorie systémů



Podobné dokumenty
Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Stabilita regulačního obvodu

1 Modelování systémů 2. řádu

Opakování z předmětu TES

Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností

Regulační obvod s měřením regulováné veličiny

Praha technic/(4 -+ (/T'ERATU"'P. ))I~~

Regulační obvod s měřením akční veličiny

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

Analýza lineárních regulačních systémů v časové doméně. V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction

15 - Stavové metody. Michael Šebek Automatické řízení

25.z-6.tr ZS 2015/2016

Diferenciální rovnice 1

Pozorovatel, Stavová zpětná vazba

Identifikace systémů

Inverzní Laplaceova transformace

Ivan Švarc. Radomil Matoušek. Miloš Šeda. Miluše Vítečková. c..~"f~ AKADEMICKÉ NAKlADATEL.STVf. Brno 20 I I

4 - Vlastnosti systému: Stabilita, převrácená odezva, řiditelnost a pozorovatelnost

Vlastnosti členů regulačních obvodů Osnova kurzu

Studijní opory k předmětu 6AA. 6AA Automatizace. Studijní opory k předmětu. Ing. Petr Pokorný 1/40 6AA AUTOMATIZACE 6AA - cvičení

CW01 - Teorie měření a regulace

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Reference 10. Předpokládejme stavový popis spojitého, respektive diskrétního systému

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

KYBERNETIKA. Prof. Ing. Vilém Srovnal, CSc. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Frekvenční charakteristiky

Diskretizace. 29. dubna 2015

Teorie automatického řízení I. studijní opory a návody. Karel Ševčík

19 - Polynomiální metody

Zpětná vazba, změna vlastností systému. Petr Hušek

X31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky

Laplaceova transformace

Diferenciální rovnice 3

Modelování a simulace Lukáš Otte

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

6 Algebra blokových schémat

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce

Vyšetření stability mnohorozměrových diskrétních systémů v souvislosti s GPC prediktivním řízením

1 Polynomiální interpolace

Odpružená sedačka. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Západočeská univerzita. Lineární systémy 2

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

CITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Derivace funkcí více proměnných

Nejjednodušší, tzv. bang-bang regulace

Flexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému

Teorie měření a regulace

IV120 Spojité a hybridní systémy. Jana Fabriková

Diferenciální rovnice

Návrh frekvenčního filtru

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

kuncova/, 2x + 3 (x 2)(x + 5) = A x 2 + B Přenásobením této rovnice (x 2)(x + 5) dostaneme rovnost

OCHRANA VOJENSKÝCH OBJEKTŮ PROTI ÚČINKŮM VÝKONOVÝCH ELEKTROMAGNETICKÝCH POLÍ, SIMULACE EMC FILTRŮ

Lineární rovnice. Rovnice o jedné neznámé. Rovnice o jedné neznámé x je zápis ve tvaru L(x) = P(x), kde obě strany tvoří výrazy s jednou neznámou x.

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

CVIČENÍ 4 Doc.Ing.Kateřina Hyniová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze 4.

Statická analýza fyziologických systémů

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

Automatizační technika. Regulační obvod. Obsah

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Soustavy lineárních rovnic

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Doplňky k přednášce 24 Diskrétní řízení Diskrétní metody analogické spojitým

7.1. Číslicové filtry IIR

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Matematika I pracovní listy

PŘÍKLAD PŘECHODNÝ DĚJ DRUHÉHO ŘÁDU ŘEŠENÍ V ČASOVÉ OBLASTI A S VYUŽITÍM OPERÁTOROVÉ ANALÝZY

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Lineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd KKY/LS2. Plzeň, 2008 Pavel Jedlička

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

Přenos pasivního dvojbranu RC

Základy matematiky pracovní listy

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

Předmět A3B31TES/Př. 13

1 Projekce a projektory

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Lineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně

Podpora výuky předmětu "Teorie automatického řízení I" Petr Žajdlík

0.1 Úvod do lineární algebry

KMS cvičení 9. Ondřej Marek

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta elektrotechniky a informatiky. NASTAVENÍ PARAMETRŮ PID REGULÁTORU JAKO OPTIMALIZAČNÍ ÚLOHA Ondřej Zouhar

Teoretická elektrotechnika - vybrané statě

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

Transkript:

Semestrální práce z předmětu Teorie systémů Autor: Tomáš Škařupa Skupina :3I3X Vedoucí hodiny: Ing. Libor Pekař Datum 3..

Obsah Analýza a syntéza jednorozměrného spojitého lineárního systému... 3. Přenosovou funkce systému... 3. Nuly a póly systému... 3.3 Impulsní funkce... 4.4 Přechodovou funkce... 6. Frekvenční přenos... 8.6 Nyquistovu křivka... 9. Bodeho křivka....8 Stavový popis systému.....8. Přímá metoda (kanonický tvar vzhledem ke vstupu, Frobeniův tvar)....8. Metoda postupné integrace... 3.9 Vnější popis... 4. Ověřte řiditelnost a pozorovatelnost systému.... Standardní fundamentální matici systému.... 6. Stavová rovnici pro nulové počáteční podmínky a u(t) =... 8.3 Regulátor dof....4 kritériem stability... 3 ANALÝZA A SYNTÉZA MNOHOROZMĚRNÉHO SPOJITÉH LINEÁRNÍHO SYSTÉMU... 33. Určete levý a pravý maticový zlomek (přenosovou matici).... 33.6 Výpočtem pólů systému rozhodněte o jeho stabilitě... 3. Dvourozměrný regulátor... 36 3 Závěr :... 4

Analýza a syntéza jednorozměrného spojitého lineárního systému Jednorozměrný lineární spojitý dynamický systém je popsán diferenciální rovnicí: y ( t) 4y ( t) y( t) u ( t) 3u( t). Přenosovou funkce systému Zadání: Napište přenosovou funkci tohoto systému, uvažujte přitom nulové počáteční podmínky Použijeme větu o derivaci originálu: Y s s y s y + 4Y s s 4y + Y s = U s s u + 3U(s) Y s s + 4s + = U s s + 3 Dostáváme přenosovou funkci systému G s = Y(s) U(s) = s + 3 s + 4s +. Nuly a póly systému Zadání: Určete nuly a póly systému a rozhodněte o periodicitě (kmitavosti) a fázovosti (minimálně, neminimálně fázový systém). A) nuly s + 3 = s = 3 Stabilní nula (záporná) Tento dynamický systém má dále ještě jednu nuly v nekonečnu. B) poly s + 4s + = s + 4 s + = D = 4 4 j s = = j 4 + j s = = + j Póly s, s jsou komplexně sdružené, nachází se v levé polovině komplexní rovině, komplexní kořeny způsobují stabilní a kmitavý charakter Systém je dále fázově minimální, protože neobsahuje ani jednu kladnou nulu.

.3 Impulsní funkce Analyticky vypočítejte impulsní funkci a vykreslete ji jako impulsní charakteristiku. (Využijte přenos a zpětnou Laplaceovu transformaci, nebo počítejte jako řešení diferenciální rovnice.). Impulsní charakteristiku získejte také pomocí příkazu impulse MATLABu a výsledky porovnejte společně v jednom grafu. i t = L I s = L G s = L s + 3 { s + 4s + } i t = L s + 3 ( (s + + j 4 )(s + ) j 4 ) Postup řešení pomocí residuí: i t = res lim s j 4 s + + j 4 s + + j 4 s + 3 s + j 4 e st + res lim s +j 4 s + j 4 ( s + + j 4 s + 3 s + j 4 ) e st i t = ( j ) + 3 j + j e ( j )t + ( + j ) + 3 + j + + j e ( +j )t i t = j + 3 j + j e( i t = j + 3 j + j e( j j )t + + j + 3 + j + + j e( )t + + j + 3 + j + + j e( +j )t +j )t i t = j + + j3 e ( j j )t + + j3 e ( +j )t i t = j + e ( j j )t + e ( +j )t

i(t) i t = (j 4 + 4 )e( j )t + ( j 4 + 4 ) e( +j )t i t = i t = j 4 + 4 + j 4 + 4 cos t + cos t j t cos t + j t e t t e t,8 Impulsní funkce,6,4, -, -,4 cas (t) Impulsní fce- Matlab Impulsní funkce - Vypočítaná Pro systém jsme vypočítali impulzní charakteristiku, která je odezvu na vstupní signál u(t)= δ(t) (impulsní). Poté jsme provedli L-obraz výstupní funkce y(t). Výpočty byly ověřeny v programovém prostředí Matlab, kdy jsme se mohli ověřit, že oba výsledky jsou shodné.

.4 Přechodovou funkce Zadání: Analyticky vypočítejte přechodovou funkci a vykreslete ji jako přechodovou charakteristiku. (Využijte přenos a zpětnou Laplaceovu transformaci, nebo počítejte jako řešení diferenciální rovnice.) Přechodovou charakteristiku získejte také pomocí příkazu step MATLABu a výsledky společně v jednom grafu porovnejte. t = L H s == L s + 3 { s + 4s + s } t = L s + + j 4 s + 3 s + j 4 s t = res + res lim lim s j 4 s +j 4 + res lim s s ( s + s + + j 4 s + j 4 + j 4 s + 3 ( s + s + + j 4 s + j 4 s + 3 + j 4 s ) s + j 4 s + 3 s + s j 4 e st s ) e st t = ( j ) + 3 j + j + + ( j ) e ( + j ) + 3 + j + + j 3 + j j ( j )t ( + j ) e ( +j )t t = j (4j 6)/ e( j )t + + j ( 4j 6)/ e( +j )t + 3

h(t) t = j 6 4j + 3 + 6 4j 6 4j e ( j )t + + j 6 4j ( 6 4j + 6 4j + e ( +j )t t = 3 66 + j 6 e ( j )t + 3 66 j 6 e ( +j )t + 3 t = (,3 + j,343 ) e j t + (,3 j,343 ) e ( +j )t + 3 t = (,3 + j,343 ) cos t j t t =,6 cos +,3 j,343 cos t +,686 t + j t e t + 3 t e t + 3, Přechodová funkce,8,6 Přechod. fce-matlab,4, cas (s) Přechodová funkce vypočítaná Pro systém jsme vypočítali přechodovou charakteristiku, která je odezvou na vstupní signál u(t)= (přechodová ch.). Poté jsme provedli L-obraz výstupní funkce y(t). Výpočty byly ověřeny v programovém prostředí Matlab, kdy jsme se mohli ověřit, že oba výsledky jsou shodné.

. Frekvenční přenos Určete frekvenční přenos daného dynamického systému a upravte jej na složkový i exponenciální tvar komplexního čísla. G s = Y(s) U(s) = s + 3 s + 4s + G jω = Y jω U jω = jω + 3 ω + 4jω + = jω + 3 ω + 4jω + = jω + 3 ω + + 4jω ω + 4jω ω + 4jω = j3ω3 + jω + ω ω + jω ω + + 6ω = j3ω3 ω + 3jω + ω + + 6ω Dostáváme složkový tvar komplexního čísla frekvenčního přenosu Y jω G jω = U jω = ω + 3ω 3 + 3ω ( ω + ) + j + 6ω ( ω + ) + 6ω Převedeme frekvenční přenos na exponenciální tvar. A = P(ω) + Q(ω) = ω + ω + + 6ω + 3ω 3 + 3ω ω + + 6ω = ω 4 3ω + + ω 6 9ω 4 + 69ω ( ω + + 6ω ) = ω6 99ω 4 + 39ω + ω + + 6ω Q ω φ ω = arctan P ω = arctan ( 3ω 3 + 3ω ω + + 6ω 3ω 3 + 3ω ω ) = arctan ( + ω + ) ω + + 6ω Exponenciální tvar: G jω = Ae jφ(ω) = ω6 99ω 4 + 39ω + ω + + 6ω e jarctan ( 3ω 3 +3ω ω + ) Dosazením jω za S jsme získali frekvenční přenos ve složkovém tvaru, který jsme dále převedli na exponenciální tvar.

Im.6 Nyquistovu křivka Zadání: S využitím jednoho z výše uvedených tvarů komplexního čísla vykreslete amplitudově-fázovou frekvenční charakteristiku v komplexní rovině (Nyquistovu křivku). Stejnou charakteristiku vykreslete také s využitím příkazu nyquist MATLABu a výsledky porovnejte společně v jednom grafu.,4, Nyguist -, -,,, -,4 -,6 -,8 - -, Re matlab Excel Dosazením reálných hodnot do složkového tvaru získáváme nyquistovu charakteristiku. Vypočítaná nyquistova char. se shoduje s charakteristikou získanou z matlabu.

. Bodeho křivka Zadání: Na základě analytického výpočtu vykreslete frekvenční charakteristiky v logaritmických souřadnicích (Bodeho křivky). Stejné charakteristiky vykreslete také s využitím příkazu bode MATLABu a výsledky porovnejte společně v jednom grafu. Příkazy: >> cit=[ 3] >> jm=[ 4 ] >> bode(cit,jm) Obrázek bode diagram z matlabu

A(ω) [db] ϕ(ω) [db] Frekvenční chrakteristika v log. souř.,,3,3, -, 8, -4-6 matlab excel -8 - ω [rad*s - ] Obrázek fr. char. log. souř. Frekvenční chrakteristika v log. souř.,8,6,4,,8,6,4,,, ω [rad*s - ] Matlab Excel Obrázek 3fr. char. log. souř. Bodeho křivka získaná dosazením hodnot do exponenciálního tvaru se dle grafů shoduje s Bodeho křivkou z Matlabu. U legendy Matlab (hodnoty jsou získány z matlabu), Excel (dosazení hodnot omega do fáze a amplitudy u frekvenčního přenosu.)

.8 Stavový popis systému. Zadání: Určete dvěma různými způsoby stavový popis zadaného systému Určete dvěma různými způsoby stavový popis zadaného systému..8. Přímá metoda (kanonický tvar vzhledem ke vstupu, Frobeniův tvar) y ( t) 4y ( t) y( t) u ( t) 3u( t) Provedeme dekompozici na původní diferenciální rovnice na dvě rovnice vždy s nulovou derivací na jedné straně a zavedeme pomocnou proměnnou z(t). Diferenciální rovnice z t + 4z t + z t = u(t) y t = z (t)+3z(t) Volba stavových proměnných x t = z(t) x t = z t = x t Dif. rovnice prvního řádu x t = x t x t = z t = u t 4 z t z t = u t 4 x t x t Odtud lze určit matice α,β jako: α = 4, β = Matice C a D získáme z předchozích rovnic (po dekompozici) y t = x (t)+3x (t) C = 3, D = Stavový popis získaný pomocí přímé metody. x t x t = 4 x t x t + u(t) y t = 3 x t x t + u(t)

.8. Metoda postupné integrace Dif. rovnice: y ( t) 4y ( t) y( t) u ( t) 3u( t) volba první derivace stavové proměnné x (t) x t = y t 3u t => x = (y t 3u t )dt po dosazení a integraci dostaneme y t + 4y t + x t = u t / y t + 4y t + x t = u(t) volba první derivace stavové proměnné x (t) x t = 4y t + x t u t => x = (4y t + x t u t )dt po dosazení a integraci dostaneme y t + x t = / y t + x t = => y t = x t / soustava diferenciálních rovnic. Řádu x t = y t 3u t = x t 3u t x t = 4y t + x t u t = 4 x t + x t u t výstupní rovnice y t = x t Stavový popis získaný pomocí integrační metody. x t x = t 4 y t = x t x t x t x t + u(t) + 3 u(t) Pro zjištění stavového popisu byly vybrány dvě metody evropská-přímá metoda a metoda postupné integrace.

.9 Vnější popis Zadání: Pro jeden (libovolný) stavový popis z bodu 8 proveďte zpětný převod z vnitřního popisu na vnější popis, tedy ověřte získané parametry stavového popisu. stavový model (vnitřní popis) x t x = t 4 y t = x t x t x t x t + u(t) + 3 u(t) G s = C si A B + D = G s = G s = s + 4 s + s s Cadj si A B + D det ( si A ) 4 s s + 4 3 3 G s = s + 4 s + s + 4 s 3 G s = s + 4 s + s 3 = 3 + s s + 4s + Byla ověřena správnost výpočtů z bodu.8. Diferenciální rovnice získaná ze stavového popisu se shoduje se zadáním, můžeme tedy říct, že výpočet jsme provedli správně. Správnost výpočtu je důležitá pro další výpočty.

. Ověřte řiditelnost a pozorovatelnost systému Systém je řiditelný (dosažitelný), jestliže P C má plnou hodnost, tedy u SISO systémů det P c. matice řiditelnosti: P c = (B, AB A n B) A = 4, B = 3 P C = 3 det = 8/ Determinant matice řiditelnosti se nerovná nule, systém je tedy řiditelný. Systém je pozorovatelný (rekonstruovatelný), jestliže P O má plnou hodnost, tedy u SISO systémů det P O. C matice pozorovatelnosti P O = CA C n A A = 4,C = P O = 4 det = / Determinant matice pozorovatelnosti se nerovná nule, systém je tedy pozorovatelný. Po sestavení matice pozorovatelnosti a řiditelnosti můžeme říct, že systém je pozorovatelný a řiditelný.

. Standardní fundamentální matici systému. Zadání: Vypočtěte standardní fundamentální matici systému Fundamentální matici systému φ(t) lze určit dvojím způsobem zpětnou Laplaceovou transformací výrazu (si A) - rozvinutím výrazu e At v řadu Vlastnostmi fundamentální matice jsou φ t = I φ t = e At = φ (t) φ t + t = φ t φ t Aφ t = φ(t)a Pro výpočet standardní fundamentální matice použiji řešení pomocí Laplacovy transformace. φ s = si A = s s + 4 = s + 4 s + s + 4 s φ s = j 4 + j 4 φ s = s + + s + 4 s φ s = s + 4 s + s + + + s + s s + + + Nyní provedeme úpravu a tj. rozklad na parciální zlomky

s + s + 4 + = s + + = s + s + s + + + s + = s + + + + s + + s + + s + s + s + s + = + = + s + s + = s + = s + s + s + + + + + s + = s + + s + + s + + Zpětná L.-T. φ t = L φ s = L s + s + + + s + s + + + s + s + + s + + s + + Standardní fundamentální matice systému je tedy : φ t = cos t e t + t e t t e t cos t e t t e t Tato fundamentální matice byla dále využita pro zjištění výstupu ze systému jako reakce na jednotkový skok. Tento výpočet byl poté opětovně ověřen simulací v matlabu. Řešená stavová rovnice odpovídá ověřenému řešení z bodu.4. t e t

. Stavová rovnici pro nulové počáteční podmínky a u(t) = Zadání: Vyřešte stavovou rovnici pro nulové počáteční podmínky a u(t) =. Odtud určete výstup ze systému. Výsledek srovnejte s výsledkem z bodu 4. Stavová rovnice autonomního systému Vstupní signál u(t)= t Řešení stavové rovnice neautonomního systému x t = φ t x + φ t τ Bu τ dτ Určení partikulárního řešení Ψ t = t φ t τ Bu τ dτ t = φ t τ t 3 dτ = φ t τ 3 dτ Ψ t = t cos (t τ) e (t τ) + t e (t τ) (t τ) e (t τ) cos (t τ) e (t τ) t e (t τ) (t τ) e (t τ) 3 dτ = t 3cos (t τ) e (t τ) 6 (t τ) e t cos (t τ) e (t τ) + (t τ) e (t τ) + (t τ) e (t τ) dτ (t τ) e (t τ) = t 3cos cos (t τ) e (t τ) + 9 (t τ) e (t τ) (t τ) e (t τ) dτ (t τ) e (t τ) Ψ t = t 3cos (t τ) e (t τ) + 9 (t τ) e (t τ) dτ t Ψ t = 3cos (t τ) e (t τ) + 9 (t τ) e (t τ) dτ= s= t τ ds=-dτ dτ = -ds

Horní mez : s = t - t s = Dolní mez : s = t - s = t Ψ t = t 3cos s e s ds 9 t s e s ds t Ψ t = 3 e s 4 + cos ( s) + s + 9 e s 4 + s cos s t t Ψ t = 3 e s 4 + cos ( s) + s + 9 e s 4 + s cos s t Ψ t = 3 e t cos t + t + + 9 e t ( t) + cos t + Ψ t = 6 cos s e t 3 + 33 cos t e t + 9 s e s + 6 + 38 t e t Ψ t = 39 cos t e t 66 3 t e t +

t Ψ t = cos Ψ t = t Ψ t = Ψ t = cos e s 4 + e t (t τ) e (t τ) s e s s e s cos ( e s 4 + cos (t τ) e (t τ) dτ s= t τ ds s) + s s cos s t + t + t ds=-dτ dτ = -ds t e t t cos t + Ψ t = cos s e t + cos t e t s e t + t e t Ψ t = + cos s e t 33 s e t Ψ t = 39 cos t e cos t 66 3 s e t 33 t e t + s e t

Výstup: Přechod: y t = t = Po zaokrouhleni: h t =, 6cos s e Ψ t = cos 3 t +, 68 Výsledná přechodová funkce z úlohy.4 h t =,6 cos t +, 686 s e t + 33 3 s e t + 3 t e t + 3 s e t + 3 Přechodové funkce jsou po zaokrouhlení téměř totožné (liší se u jedné cifry v tisícině, tenhle rozdíl vznikl zaokrouhlováním). Z výsledku lze odvodit, že jsme počítali správně.

.3 Regulátor dof Zadání: Je uvažováno, že jedinou vstupní veličinou regulačního obvodu je pouze žádaná hodnota ve tvaru skoku o hodnotě. Navrhněte regulátor pomocí polynomiální syntézy pro DOF strukturu řízení pro tři různé hodnoty násobného pólu -m v charakteristickém polynomu uzavřeného regulačního obvodu a simulačně ověřte funkčnost regulátoru. Vykreslete regulační pochody pro u(t) a y(t) (do jednoho grafu srovnejte výsledky tří regulačních pochodů) a výsledky slovně porovnejte. y ( t) 4y ( t) y( t) u ( t) 3u( t) G s = Y(s) U(s) = s + 3 s + 4s + = b s + b a s + a s + a a s = s + 4s + b s = s + 3 Vstupní hodnota: w t = w s = s f w s = s Porucha: d t = d s = f s d s = s Určení stupně polynomu f s = NSN f w s, f d s = s deg f = Eliminace poruch působící v systému a jmenovatelů obrazů referenčního signálu p = fp Zápis diofantické rovnice ap + bq = c ve tvaru afp + bg = c Určení stupně polynomu q s, p s, c(s) deg q = deg a + deg f = + = q s = q s + q s + q deg p deg a = = p s = p s + p deg c = deg a + deg f = 4 + = c s = c s + c 4 s 4 + c 3 s 3 + c s + c s + c Dosadíme do diofantické rovnice afp + bg = c a dostaneme: (a s + a s + a )s p s + p + b s + b q s + q s + q Po úpravě dostaneme: = c s + c 4 s 4 + c 3 s 3 + c s + c s + c

a p s 4 + a p s 3 + a p s + a p s 3 + a p s + a p s + b q s 3 + b q s +b q s + b q s + b q s + b q = c 4 s 4 + c 3 s 3 + c s + c s + c s 4 : a p = c 4 s 3 : a p + a p + b q = c 3 s : a p + a p + b q + b q = c s : a p + + b q + b q = c s : b q = c Řešením výše uvedené soustavy rovnic, se získají koeficienty regulátoru, který je ve tvaru: Q s = q(s) p(s) = q(s) f(s)p(s) = q s + q s + q s(p s + p ) Koeficienty polynomu c(s) jsou voleny tak, aby byla zajištěna stabilita systému řízení, například c s = (s + m) deg c = (s + m) 4 = s 4 + 4s 3 m + 6s m + 4sm 3 + m 4 kde m je volený kladný koeficient, přičemž pro každý volený koeficient m, respektive polynom c(s) je nutno ověřit stabilitu výsledného regulátoru. Volba m= c s = s 4 + 4s 3 + 6s + 4s + = c 4 s 4 + c 3 s 3 + c s + c s + c a p = c 4 p = p = a p + a p + b q = c 3 4 p + p + q = 4 4 + p + q = 4 a p + a p + b q + b q = c p + 4p + 3q + q = 6 + 4p + 3q + q = 6

a p + b q + b q = c p + 3q + q = 4 p + 3q + 3 = 4 b q = c 3q = q = 3 p = 4 + p + q = 4 q = 4 3 p + 4 = p + 4 3 p + 3q + 3 = 4 q = 3 p 9 + 4 3 = 3 p + 9 + 4p + 3q + q = 6 + 4p + 3 p + 4 3 + 3 p + 9 = 6 + 4p p + 3 3 p + 3 9 = 6 +6 63 4 + p + + 63 3 = 6 8 p + 63 + 3 = 6 8 p + 648 89 + = 8 p = 4 p = 4 8 = 344 q = p + 4 3 = 344 + 4 3 = 9 + 4 3 =,9 q = 3 p + 9 = 3 344 + 9 = 9 3 + 9 = 6 + + 448 = = 9 9 6 6 = 3 9 q = 3 Regulátor pak pro násobný kořen m= bude Q s = q s + q s + q s(p s + p ) =,9s + 3 9 s + 3 s( s 344 ) V simulinku jsem vytvořil zapojení odpovídající vypočteným hodnotám.

Obrázek 4 Schéma zapojení pro m= Obrázek požadovaná veličina, akční veličina, regulovaná veličina

Volba m=, a s = s + 4s + b s = s + 3 (a s + a s + a )s p s + p + b s + b q s + q s + q = s 4 + 4s 3 m + 6s m + 4sm 3 + m 4 Po úpravě dostaneme: a p s 4 + a p s 3 + a p s + a p s 3 + a p s + a p s + b q s 3 + b q s +b q s + b q s + b q s + b q = s 4 + 4s 3 m + 6s m + 4sm 3 + m 4 p s 4 + 4p + p + q s 3 + p + 4p + 3q + q s + (p + 3 q + q )s + 3q = s 4 + s 3 +,s +,s +,6 s 4 : p = s 3 : 4p + p + q = s : p + 4p + 3q + q =, s : p + + 3 q + q =, s : 3q =,6 Po vyřešení soustav rovnic získáváme: p =, p =,46, q =,8886, q =,866, q =,6 3 Q s = q s + q s + q s(p s + p ) =,8886s,866s +,6 3 s( s +,46)

Obrázek 6 Schéma zapojení pro m=, Obrázek požadovaná veličina, akční veličina, regulovaná veličina Volba m= a p s 4 + a p s 3 + a p s + a p s 3 + a p s + a p s + b q s 3 + b q s +b q s + b q s + b q s + b q = s 4 + 4s 3 m + 6s m + 4sm 3 + m 4 Dosazení:

p s 4 + 4p + p + q s 3 + p + 4p + 3q + q s + (p + 3 q + q )s + 3q = s 4 + s 3 + s + s + 6 s 4 : p = s 3 : 4p + p + q = s : p + 4p + 3q + q = s : p + + 3 q + q = s : 3q = 6 Po vyřešení soustav rovnic získáváme: p =, p = 89,4, q = 9,86, q = 3,948, q = 6 3 Q s = q s + q s + q s(p s + p ) = 9,86 s + 3,948s + 6 3 s( s 89,4) Obrázek 8 schéma zapojení pro m=

Obrázek 9 požadovaná veličina, akční veličina, regulovaná veličina Z regulačních pochodů pro volbu m=, ; m= ; m= jde krásně vidět, že čím vyšší m zvolíme, tím je agresivnější zásah regulátoru. Volba koeficientu m=,, byla velmi nešťastná, lze vidět, že regulátor nedokáže nastavit regulovanou veličinu na žádané hodnotě. Volba koeficientu m= je taky velice nešťastná, vznikají zde veliké překmity při změnách žádané hodnoty. Dá se říct, že volba koeficientů v rozmezí - je pro návrh daného regulátoru asi nejlepší volbou.

.4 kritériem stability Zadání: Libovolným kritériem stability (algebraickým či geometrickým) ověřte asymptotickou stabilitu regulačního obvodu (nikoliv pouze řízené soustavy! Přenos regulátoru: m= G Q s = q s + q s + q s(p s + p ) Přenos regulované soustavy G s = Y(s) U(s) = s + 3 s + 4s + =,9s + 3 9 s + 3 s( s 344 ) Při zjišťování stability použijeme Routh shurovo kritérium stability. Charakteristická rovnice soustavy je tedy c(s)=ap+bg s + 4s + s 344 + s + 3,9s + 3 9 3 4,s + = s 4 + 4,s 3 +,9s + Routh-shurovo kritérium: 4,,9 4, / 4 4 6,6 4, / 4 6,6 6,6 3,4 Zbylé tři hodnoty jsou kladné můžeme tedy říct že systém je stabilní, což jsme si mohli ověřit v matlabu příkazem: nyquist(conv([ 3],[.9 3/9.333]),conv([ 4 ],[/ -/344 ])) Obrázek nyquist m=

Přenos regulátoru: m= Příkaz: nyquist(conv([ 3],[9.86 3.848 6/3]),conv([ 4 ],[/ -89.4 ])) s + 4s + s 89,4s + s + 3 9,86 s + 3,948s + 6 3 = +, + + 666 + 6 666 6 /* 6, 666 6 /* 6, 6, 8 Poslední 3 koeficienty jsou kladné, regulátor je stabilní. Obrázek nyquist m= m=, nyquist(conv([ 3],[.8886 -.866.6/3]),conv([ 4 ],[/.46 ]))

Obrázek nyquist m=, Dle geometrického kriteria lze usoudit, že všechny tři zvolené regulátory jsou stabilní.

ANALÝZA A SYNTÉZA MNOHOROZMĚRNÉHO SPOJITÉH LINEÁRNÍHO SYSTÉMU Popis mnohorozměrného lineárního spojitého dynamického systému ze zadání je popsán diferenciální rovnicí: Podle individuálního zadání: a a y ( t) a y ( t) a y ( t) a y ( t) a y ( t) b y ( t) b u ( t) b u ( t) b u ( t) y (t) + y (t) + y (t) = u (t) + 8u (t) y (t) + 3y (t) + 6y (t) = u (t) + u (t) u ( t) - Jedna vstupní veličina ovlivňuje obecně více výstupních veličin. - V případě, že jedna vstupní veličina ovlivňuje vždy jen jednu výstupní a zároveň naopak (tj. pokud určitá výstupní veličina je ovlivňována vždy jen jedním vstupem), hovoříme o autonomním systému.. Určete levý a pravý maticový zlomek (přenosovou matici). Aplikujeme L-transformace na zadanou soustavu ze které pak rovnic dostaneme: Sestavíme matici: s + Y s + Y s = U s + 8U s 3Y s + s + 6 Y s = U s + U s AY=BU s + 3 s + 6 Y s Y s = 8 U (s) U (s) Výpočet levého maticového zlomku: G = A B = s + 3 s + 6 = s + 8s 9 8 = s + 8s 9 s 3 8s + 34 s + 8 s s + 6 3 s + 8

Pro řešení pravého maticového zlomku se řeší diofantické rovnice, pro které platí: Obrázek 3 matice rotací s + 3 s + 6 8 s + 3 s + 6 4 6 6 6 3 s + 4s 6 s 6 s + 6 4 6 6 6 s 4s 3 6 s 6 s 39 4 6 6 6 s 4s 3 6 s 6 s 39 s + 4s + 6 s + 8 6 s + 3 Výsledek pravého maticového zlomku upravíme na přenos G = A B = s + 6 s + 8 4s + 6 s + 3 = 6 6s 8s + 34 s + 3 s 8 4s 6 s + 6 = s + 8s 9 s + 3 s 8 8s 34 s + = s + 8s 9 s 3 8s + 34 s + 8 s Levý maticový zlomek: G = s +8s 9 s 3 8s + 34 s + 8 s Pravý maticový zlomek: G p = s +8s 9 s 3 8s + 34 s + 8 s Přenosy jsou si rovny a platí: G = G p

.6 Výpočtem pólů systému rozhodněte o jeho stabilitě Poly získáme ze jmenovatele levého maticového zlomku s + 8s 9 = s =-, s =-8 Jedná se o polynom druhého stupně, oba poly jsou reálné a záporné, systém je stabilní.

. Dvourozměrný regulátor Zadání: Je uvažováno, že jedinými vstupními veličinami regulačního obvodu jsou žádané hodnoty ve tvaru skoku o hodnotě. Zvolte vhodné póly uzavřeného regulačního obvodu. Navrhněte spojitý dvourozměrný regulátor (splňující požadavek asymptotického sledování žádaných hodnot) a simulujte regulační pochod v prostředí Matlab-Simulink (pro u(t) a y(t)). Umístění pólu pro asymptotické sledování žádané veličiny lze vyjádřit maticovou Diofantickou rovnicí: A L FP P + B L Q P = D Přenos řízení MIMO reg. obvodu je : G WY = B P (PA P + QB P ) Q = P P (AP P + BQ P ) BP Q Spojitý stabilní dvourozměrný regulátor budeme hledat ve tvaru: G Q s = Q P s P P (s) Levý maticový zlomek z bodu. je G = A B = s + 3 s + 6 8 Požadavky pro návrh regulátoru budou splněny řešením maticové diofantické rovnice:

Z vektoru obrazů žádaných hodnot w(s) po zjištění nejmenšího společného násobku všech jmenovatelů získáváme kompenzátor: Stabilní matici C(s) zvolíme tak, že determinant této matice tvoří char. polynom všech přenosů v uzavřeném reg. obvodu. Póly systému zvolíme stabilní například m =-, m =-. Matice C bude tedy ve tvaru: c s = (s + ) (s + ) = s + s + s + 4s + 4 Matici tvaru: převedeme na tvar : s + s s 3s s + 6s 8 s + s s 3s s + 6s s + s + s 3s s + 4s + 4 s 8s + 6 6 s + 6 s 4 6 4 6 4 6 6 6 6 6 s + s + s + 4s + 4 s s + 6 6 s + 6 4s 8 4 6 6 6 Regulátor je tedy : G Q s = Q p s ( F(s)P p (s) ) = s 6 s + s + 6 6 4s 8 ( s s ) ( ) G Q s = s s 6 s + s + 6 6 4s 8

Zákon řízení PFU=QE: s s U U = s 6 s + s + 6 6 4s 8 E E Přenos regulované soustavy z bodu. : G = s + 8s 9 s 3 8s + 34 s + 8 s Simulace v Matlabu : Obrázek 4 regulační obvod pro MIMO systém

Obrázek Průbě výstupní veličiny ze scope Obrázek 6 Průběh výstupní veličiny se scope

Obrázek Akční veličiny, fialová systém, žlutá systém Z přechodové charakteristiky systému můžeme říct, že se jedná o systém z neminimální fází a systém je stabilní ( ustálí se na požadované hodnotě v konečném čas). Pravděpodobně při volbě menších kořenů m, m by se velikost neminimální fáze zmenšila, ale požadovaná veličina by se dosáhla v pozdějším čase.

3 Závěr: Vzhledem k imaginárním kořenům bylo řešení místy velmi zdlouhavé a náchylné na chyby vzniklé z nepozornosti při počítání. Zdlouhavé bylo často i vypisování matematických postupů ve wordu. Velká většina matematických výpočtů jsem prováděl přímo ve wordu (sem tam při psaní v editoru rovnic, MS Word přestal fungovat a havaroval, což bylo velmi nemile a donutila mě, abych co min pravidelně ukládal práci). Pod jednotlivými částmi (-) se nachází odpověď, kde konstatuji, k jakému závěru jsem u daného příkladu došel.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY *+ NAVRÁTIL, Pavel. Automatizace : vybrané statě.. vyd. ve Zlíně: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně,, 89 s. ISBN 98-8-8-93-8. *+ Pekař Libor, Ing. Sylabus ke cvičením

Seznam Obrázků: Obrázek bode diagram z matlabu... Obrázek fr. char. log. souř.... Obrázek 3fr. char. log. souř.... Obrázek 4 Schéma zapojení pro m=... Obrázek požadovaná veličina, akční veličina, regulovaná veličina... Obrázek 6 Schéma zapojení pro m=,... Obrázek požadovaná veličina, akční veličina, regulovaná veličina... Obrázek 8 schéma zapojení pro m=... 8 Obrázek 9 požadovaná veličina, akční veličina, regulovaná veličina... 9 Obrázek nyquist m=... 3 Obrázek nyquist m=... Obrázek nyquist m=,... 3 Obrázek 3 matice rotací... 34 Obrázek 4 regulační obvod pro MIMO systém... 38 Obrázek Průbě výstupní veličiny ze scope... 39 Obrázek 6 Průběh výstupní veličiny se scope... 39 Obrázek Akční veličiny, fialová systém, žlutá systém... 4