Programové prohlášení koaliní vlády ODS, KDU-SL a Strany zelených

Transkript

1 Programové prohlášení koaliní vlády ODS, KDU-SL a Strany zelených I. PREAMBULE Na základ mandátu od oban eské republiky, vyjádeného pi volbách do Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky ve dnech 2. a 3. ervna 2006, koaliní vláda pebírá plnou odpovdnost za správu vcí veejných v eské republice, piemž bude ctít zásady parlamentní demokracie a pln sloužit zájmm naší zem i potebám jejích obyvatel. Vláda bude eskou republiku spravovat s drazem na zachování otevené obanské spolenosti oddané hodnotám svobody a demokracie a postavené na principech právního státu, tržní ekonomiky, sociální a ekologické odpovdnosti. Vláda se pln hlásí k tradicím eské státnosti a k integraci eské republiky do bezpenostních a nadnárodních politických struktur, jakými jsou Severoatlantická aliance a Evropská unie, které garantují bezpenost zem, aktivní zapojení do mezinárodních vztah i zvyšování životní úrovn oban. Dokoní proces sbližování právního ádu eské republiky s legislativou Evropské unie a bude klást draz na efektivní využívání všech prostedk z evropských fond. Vláda položí základy moderního, vstícného a efektivního státu, který bude obanm poskytovat kvalitní, spolehlivé a snadno dostupné služby a který bude silný v oblastech, v nichž je jeho funkce nezastupitelná, a naopak nebude zasahovat do sfér, jež náleží svobodnému rozhodování oban. Vláda naváže na dosavadní dohody politických stran o nutné reform dchodového systému a v jejich duchu rozpracuje do legislativní podoby hlavní parametry dchodové reformy s cílem zajistit dlouhodobou finanní stabilitu dchodového systému a posílit vazby mezigeneraní solidarity. Vláda považuje neúmrn vzrstající státní zadlužení za alarmující, zárove však odmítá dluhy veejných rozpot skrývat pomocí rzných úetních trik. Budeme poskytovat realistické a pravdivé údaje o státním hospodaení a stabilit mny a pedložíme prhledný a transparentní návrh státního rozpotu, který bude z tchto nezkreslených údaj vycházet a nebude žádné ukazatele nadhodnocovat. Souasn vláda pedloží stedndobý fiskální výhled, který bude respektovat principy fiskálního cílení a bude v souladu s mezinárodními závazky eské republiky. Za jeden ze svých klíových cíl si vláda klade boj s korupcí, a to i v jejích náznacích a na všech úrovních státní správy a samosprávy. Vláda pln dohlédne na dsledné vyšetení všech pípad a podezení z korupce z nedávné minulosti a zasadí se o vytvoení takového spoleenského prostedí, které bude ke korupnímu chování nulov tolerantní. Vláda se zamí na ešení dlouhodobých spoleenských, ekonomických a sociálních problém naší zem, jako jsou nezamstnanost, neúmrné daové zatížení, hluboký deficit veejných financí, narstající státní dluh a vysoká míra korupce i regulace, a chce pi jejich ešení spolupracovat se všemi leny Poslanecké snmovny. Vláda bude naplovat politickou vizi, která si klade za cíl položit dlouhodobé základy pro stabilní a produktivní správu vcí veejných v naší zemi.

2 II. Reforma veejných rozpot, daní a daové soustavy Vláda si uvdomuje závažnost prohlubování veejného dluhu a schodku deficitu státního rozpotu pro fungování státu i eské ekonomiky. Proto se zavazuje, že sníží schodek veejných financí v jednotlivých letech na následující úrove: v roce 2008 na úrove 3,0 % HDP, v roce 2009 na 2,6 % HDP a v roce 2010 na 2,3 % HDP. K maximálním výším deficit bude podle pedpokládaného rstu HDP stanovena maximální nominální výše výdaj. Platí následující zásada: V pípad vyššího reálného rstu HDP je nepekroitelným indikátorem výše výdaj, v pípad nižšího rstu HDP je nepekroitelným indikátorem výše deficitu. Vláda uvalí moratorium na pijímání zákon zvyšujících mandatorní výdaje. Stávající mandatorní výdaje budou pehodnoceny tak, aby jejich podíl na státním rozpotu klesl do roku 2010 pod 50 %. Odstranna budou automatická valorizaní schémata, krom dchod, kde vláda zachová indexaci s cílem nepipustit pokles reálné hodnoty penzí. Vláda sníží poet zamstnanc státní správy do roku 2010 nejmén o 3 % ron a bude vycházet ze základny k Snížení bude uskutenno nejen na úrovni regionálních dekoncentrát, ale pedevším v centrálních orgánech státní správy. Zapojování píjm z privatizace do výdaj státu a státních fond skoní nejpozdji rozpotem na rok Vláda pijme transparentní a korupní prostedí omezující pravidla pro dotaní tituly státního rozpotu vi rozpotm obcí, obanských sdružení a dalších fyzických a právnických osob v rámci druhého tení zákona o státním rozpotu s cílem zprhlednit a omezit praxi tzv. porcování medvda. Daová soustava v eské republice je složitá a nepehledná. Proto je vláda pipravena k realizaci hluboké daové reformy, která nikomu nezvýší daovou zátž, naopak ji sníží všem daovým poplatníkm, nikoliv pouze vybraným skupinám. Výdaje na daovou správu patí k nejvyšším v Evrop, stejn tak jako výdaje poplatník na splnní daové povinnosti. Proto vláda zjednoduší a racionalizuje správu daní a pojistného s cílem snížit poet míst pro jejich výbr, zamezit daovým únikm a zvýšit motivaci k placení daní, tedy k daovým výnosm. Složená daová kvóta klesne do roku 2009 pod 34 % HDP. Vláda zavede jednotnou sazbu dan z píjmu u fyzických i právnických osob ve výši 17 až 19 %, zvýhodní rodiny s dtmi a nízkopíjmové skupiny obyvatel. Provede dkladný audit všech výjimek a odeitatelných položek u dan z píjm fyzických i právnických osob s cílem ovit potebnost jejich dalšího trvání. Poet výjimek a odeitatelných položek bude významn snížen. Vláda zachová systém dvou sazeb DPH. Základní sazba DPH bude ve výši 17 až 19 %. Do snížené sazby DPH, jejíž výše bude stanovena dodaten, budou zahrnuty krom stávajících titul i devné a rostlinné ekobrikety, pelety, štpka a palivové díví a technologická zaízení pro lokální výrobu tepelné energie z obnovitelných zdroj. Souasn se snížením základní sazby DPH bude stanovena snížená sazba tak, aby byla únosná i pro sociáln slabé skupiny obyvatel. Vláda navrhne zrušení dan z dividend, kapitálových výnos, ddické, darovací s výjimkou III. skupiny, z pevodu nemovitostí a da z nemovitostí ze zemdlské pdy, piemž obcím bude kompenzován výpadek daových píjm v zákon o rozpotovém urení daní.

3 Vláda zjednoduší systém odepisování, zejména u malých organizací, a podpoí investice do vdy a výzkumu a investice do ekologicky pínosných technologií. Do poloviny roku 2007 vláda v široké odborné a politické diskusi projedná a schválí tzv. Národní plán zavedení eura. Od vláda zavede v souladu s požadavky Evropské unie a závazkem eské republiky výnosov neutrální ekologickou daovou reformu s cílem omezovat energetickou náronost ekonomiky a povzbudit zamstnanost snížením vedlejších náklad práce. Ekologická daová reforma nepovede ke zvýšení celkové daové zátže. V souvislosti se zvýšením spotební dan na energie se sníží platby sociálního pojištní. V první fázi reformy dojde k zavedení minimálních sazeb spotebních daní dle smrnice. Cílem druhé fáze reformy od roku 2010 bude vytvoení emisní dan z CO2, která vznikne transformací stávajícího poplatku za zneištní ovzduší. Cílem této dan bude stimulace k modernizaci technologií výroby energií a snižování zneištní. Indikativní cíl výnosu z ekologické daové reformy po roce 2010 bude 0,5 až 1 % HDP. Vláda považuje snižování byrokratické administrativní zátže, podporu podnikání, snížení daové kvóty a zavedení transparentního systému správy a výbru daní za klíové kroky vedoucí z dlouhodobého hlediska ke zvyšování hospodáského rstu, zvyšování daového výnosu a ke snižování nezamstnanosti. III. Reforma podnikatelského prostedí a trhu práce Podnikání je zdrojem bohatství spolenosti. Proto je úkolem státu vytváet vhodné, jednoduché, transparentní a nediskriminaní prostedí pro podnikání. Vláda zásadním zpsobem sníží administrativní zátž podnikání s využitím provrky všech píslušných norem, dokoní projekt centrálních registraních míst a zavede editaní povinnosti daové správy. Vláda s cílem motivovat podnikatelské prostedí k vtšímu zamstnávání oban navrhne zrušit povinnost zavedení registraních pokladen a minimální da pro OSV a zváží možnost jednorázových jednoletých daových prázdnin pro živnostníky (OSV). Sníží vymovací základ pro sociální a zdravotní pojištní OSV na pvodních 35 %. V podnicích do 50 zamstnanc bude placení nemocenské zamstnavateli dobrovolné. Vláda se zavazuje zachovat sociální dialog a potebné reformy a zmny provádt s ohledem na zachování sociálního smíru. Ve spolupráci se sociálními partnery vláda navrhne novelu zákoníku práce s cílem zvýšit flexibilitu ve vztazích zamstnanec-zamstnavatel a prohloubit princip co není zakázáno, je povoleno. Vláda zavede systém superhrubé mzdy. Za hrubou mzdu bude považována souasná hrubá mzda plus odvody na zdravotní a sociální pojištní placené zamstnavatelem. Souástí každé nové nebo novelizované právní normy bude analýza dopad na podnikatelské prostedí. Vláda pehodnotí národní programy podpory malého a stedního podnikání v souvislosti s nábhem nového operaního programu. Investiní pobídky se stanou nástrojem regionální politiky, pedevším ve strukturáln postižených oblastech, v zájmu zvýšení podílu moderních technologií. Draz bude kladen na nastavení rovných podmínek pro domácí a zahraniní podnikatele a na podporu revitalizace starých prmyslových objekt (brownfields).

4 V oblasti regionální politiky vláda programov podpoí strukturáln postižené a hospodásky slabé regiony. V rámci vyváženého rozvoje bude napomáhat rozvoji mst a mstských aglomerací odstraováním nkterých omezujících bariér, u venkova bude usilovat o jeho vyvážený rozvoj a zlepšení kvality života, zejména o zlepšení dostupnosti a kvality veejných služeb. Dále bude rozvíjet peshraniní spolupráci region. Vláda pipraví a pokud možno i zrealizuje privatizaci SA, Letišt Praha a eské pošty. Posoudí ástenou privatizaci eských drah. Bude rozhodnuto o optimálním zapojení hodnoty EZ do dchodové reformy. Vláda uskutení zásadní revizi platné legislativy a pravomocí regulaních úad v zájmu zvýšení konkurenního prostedí v síových odvtvích a provede audit systému podpory výzkumu a vývoje. IV. Reforma dchod a sociálního systému V posledních letech došlo k neuvitelnému nárstu sociálních výdaj. Od roku 1999 se zvýšily o více než 70 % a v roce 2007 budou proti roku 2006 vyšší o 70 mld. K. Tuto explozi sociálních výdaj je nezbytné zastavit. Sociální systém musí pracovat ve prospch tch skuten sociáln potebných a vést k pirozenému požadavku, že pracovat se musí vyplatit. Systém sociálních dávek musí mít vyšší adresnost, úinnost a transparentnost. Mandatorní sociální výdaje se budou vyvíjet tak, aby schodky veejných financí dosáhly v roce ,0 % HDP, v roce ,6 % HDP a v roce ,3 % HDP a celkové mandatorní výdaje byly v roce 2010 nižší než 50 % státního rozpotu. Vláda proto prosadí spravedlivou zmnu podmínek poskytování sociálního píplatku, vetn zvýšení jeho adresnosti. Navrhne snížení výše a pehodnotí poskytování dalších dávek s cílem zvýšení jejich transparentnosti a adresnosti. Vláda navrhne zavedení vícerychlostní flexibilní rodiovské a mateské dovolené s degresivní platbou v prbhu let a s omezením do tí let vku dítte, vetn podpory rozvoje služeb pro rodiny a pée o dti do tí let. Vláda zavede jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky zamstnanosti, která bude smována k tm, kdo jsou na trhu práce znevýhodnni. Vyhodnotí systém ochrany ped hmotnou nouzí a vazbu výplaty finanních ástek ze sociálního systému na povinnost rekvalifikace, veejn prospšných prací a úasti v projektech dalšího vzdlávání. Vláda odstraní demotivaci k výdlku zpsobenou skokovými hranicemi pro píjem sociálních dávek. istá mezní míra zdanní bude maximáln lineární. Vláda navrhne odložení úinnosti schváleného systému sociálního úrazového pojištní o jeden rok a vytvoení nového systému bez zatížení státního rozpotu. Hlavní prioritou bude zahájení dchodové reformy, která bude vycházet ze široké shody demokratických politických sil a zajistí dlouhodobou finanní stabilitu celého dchodového systému. Zmny v dchodovém systému budou postaveny na zachování mezigeneraní solidarity, zvýšení individuální odpovdnosti a podpory rodin s dtmi. První etapu dchodové reformy budou tvoit parametrické zmny prbžného systému, vetn pokraování ve zvyšování dchodového vku na 65 let, prodloužení minimální délky doby pojištní na 35 let, zavedení maximálního vymovacího základu (strop) pro pojistné, zavedení pásma pružného vku pro odchod do dchodu a dalších úprav ve smyslu pedbžné dohody ze zaátku roku Druhá etapa dchodové reformy bude spoívat v oddlení majetku akcioná a

5 klient u systému dobrovolného dchodového pipojištní, vetn možnosti poskytovat rzn zamené penzijní plány vetn garantovaných. Dále ve zvýšení motivace k vyšším píspvkm, ve vyšší participaci zamstnavatel, v podpoe erpání doživotních penzí z pipojištní, ve vytvoení rezervního dchodového fondu a ve zízení samostatné kapitoly státního rozpotu pro financování dchodového pojištní. V souvislosti s ekologickou daovou reformou bude vyešeno její propojení s financováním dchod a dojde k snížení sazby pojistného v rozsahu výnosu ekologických daní. Minimální píjmy dchodc ve výši životního minima budou garantovány. Tetí etapu dchodové reformy bude tvoit pípadné vytvoení dalšího dobrovolného spoicího pilíe dchodového systému, založeného na možnosti opt-out. Vláda zmní systém nemocenské, když zavede tídenní karenní lhty, sníží procentní sazby pro výši náhrady mzdy a nemocenských dávek, zavede redukci denního vymovacího základu do první redukní hranice a firmám do 50 zamstnanc nabídne možnost volby systému nemocenské. V. Reforma zdravotnictví Vláda považuje ekonomickou stabilizaci, modernizaci a další rozvoj systému zdravotního zabezpeení oban, založeného zejména na veejném zdravotním pojištní, za jednu ze svých základních programových priorit. Cílem vlády je zajistit dostupnou a kvalitní péi pro obany na principu skutené solidarity v rámci mantinel ústavního nároku na bezplatnou zdravotní péi, možností veejného zdravotního pojištní a ekonomické úrovn zem. Za tímto úelem bude vláda podle vzoru pípravy dchodové reformy iniciovat veejnou diskusi o transformaci eského zdravotnictví a vznik expertní komise ízené nezávislým koordinátorem (obdoba Bezdkovy komise), která pipraví strategický plán zásadní transformace eského zdravotnictví a pispje k dosažení politického konsenzu pi jeho prosazení. Do té doby však vláda navrhne nezbytné institucionální a legislativní zmny na základ následujících princip: Zachování solidárního financování zdravotnictví Zásadním pilíem bude rozvoj systému veejného zdravotního pojištní s posílením autonomie a konkurence zdravotních pojišoven. Vláda bude ešit financování pée na rozhraní zdravotního a sociálního systému. Zdravotnictví bude považováno za jednu z priorit v rámci operaních program na využití strukturálních fond EU. Vláda navrhne možnost nakupování zdravotní pée zdravotními pojišovnami v korunách. Posílení postavení pacienta ve zdravotním systému na principu skutené solidarity zdravých s nemocnými Obané budou mít pehled o tom, kolik penz pojišovn odvádjí a kolik a na co z pojištní erpají, prostednictvím osobních zdravotních út. Budou definovány nepodkroitelné parametry asové a geografické dostupnosti zdravotní pée pro každého obana. Vláda podpoí motivaci oban k zodpovdnému využívání zdravotní pée - mj. zavedením regulaních poplatk za recept, za den hospitalizace, za návštvu pohotovosti nebo ambulantního specialisty. Souasn bude stanoven maximální roní limit finanní spoluúasti oban a zohlednn dopad na sociáln slabé skupiny obyvatelstva. Obané budou pomocí bonus motivováni ke zdravému

6 životnímu stylu. Posílení rovné soutže zdravotnických zaízení a postavení léka Vláda prosadí rovnoprávné postavení zdravotnických zaízení bez ohledu na jejich vlastnictví a právní formu - navrhne nahradit tzv. zákon o neziskových nemocnicích novým, v prostedí EU standardním, zákonem o neziskových organizacích. Vláda zvýší podporu medicínského pre- i postgraduálního vzdlávání, vdy a výzkumu, zprhlední jednotlivé finanní toky. Vzniknou univerzitní nemocnice a univerzitní výzkumná centra - dojde k odstranní dvojkolejnosti ízení a k zavedení transparentního vícezdrojového financování (za zdravotní péi, výuku a výzkum). Provedení transformace zdravotních pojišoven a rozsahu zdravotního pojištní Dojde k transformaci zdravotních pojišoven na novou právní formu - akciové spolenosti - s odpovdností i motivací k hospodárnému chování, pi vymezení jasných pravomocí a odpovdnosti managementu, s vtší transparentností úetnictví a s dodatenými omezeními urenými zákonem na obdobné bázi, jako jsou regulovány fondy dchodového pipojištní. Vláda vytvoí nezávislého regulátora a úinný dohled nad finanním zdravím, fungováním zdravotních pojišoven, dodržováním zdravotního pojistného plánu a zajištním dostupnosti zdravotní pée. Bude definováno jasné vymezení nároku na zdravotní péi garantovanou veejným zdravotním pojištním na základ l. 31 Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o biomedicín. Vláda umožní výbr i jiného než standardního rozsahu zdravotního pojištní, vetn pojistných produkt s vyšší spoluúastí, a bude uskutenna píprava na pípadné zavedení zdravotního spoení s podporou státu. Bude legalizována možnost oficiáln si piplatit na nadstandardní péi nebo uzavít na tuto péi pipojištní. V zájmu vytvoení podmínek zamezujících zneužívání budou v budoucnu informan propojeny systémy zdravotního a nemocenského pojištní. Zavedení transparentní a efektivní úhrady lék a zdravotnických prostedk Vláda navrhne zákon, který zajistí efektivní a transparentní proces stanovování maximálních cen a úhrad z prostedk veejného zdravotního pojištní v gesci Ministerstva zdravotnictví R. Podpora zdraví a další role státu a samospráv ve zdravotnictví Vláda zavede jednotný zpsob financování zdravotnické záchranné služby a zákonem bude upesnna její role v integrovaném záchranném systému R. Bude zvýraznna podpora prevence jako dležité souásti zdravotní pée v pln hrazené ásti systému. Souasn bude kladen draz na snížení spoteby legálních návykových látek (tabák, alkohol) a na podporu zdravého životního stylu. Prioritou pro vládu budou legislativní zmny naplující výše uvedené principy. VI. Doprava Vláda pedloží návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, který omezí jízdy vozidel nad 7,5 tuny celoron v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne, v nedli odpoledne a bhem státních svátk. Pesná doba trvání omezení bhem jednotlivých dn bude urena na základ výsledk innosti pracovní skupiny složené ze zástupc koaliních stran, Ministerstva dopravy, Policie R, Asociace kraj, Svazu mst a obcí, dopravc a odborné veejnosti, která

7 formuluje svá doporuení. Zárove bude pehodnocen systém vydávání výjimek ze zákazu jízdy podle 43 odst. 5 tak, aby byl zachován efekt omezení jízdy požadovaný zákonem. Vláda navrhne novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která odstraní hlavní nedostatky stávajícího systému dohledu nad stanicemi technické kontroly a emisního mení vozidel. Bude vypracován program podpory kombinované dopravy a program výstavby veejných logistických center s veejnou podporou. Vláda urychlí pípravu výstavby vysokorychlostních tratí, projedná jejich napojení na evropskou železniní sí a zajistí efektivní propojení se stávající železniní sítí R pro využití VRT v dálkové vnitrostátní doprav. Postupn budou vyrovnávány regulaní podmínky pro psobení jednotlivých dopravních odvtví, a to pi respektování poteb rozvoje dopravního podnikání a konkurence na dopravním trhu. Výše úhrady za železniní dopravní cestu bude postupn snižována podle možností rozpotových omezení. Bude uplatnna koncepce elektronického mýta na základ kombinace mikrovlnné a satelitní technologie. Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšíit zpoplatnní také na jimi spravovanou sí silnic II., pípadn i III. tídy pi logickém zohlednní sociálních a ekonomických podmínek. Sazby mýtného budou diferencovány podle emisních parametr vozidla v maximální míe, jakou umožuje legislativa EU. Za základní priority výstavby dopravní infrastruktury vláda pokládá potebu propojení R s evropskou dopravní sítí, podporu rozvoje podnikání a dopravní obslužnosti v R a minimalizaci škodlivých vliv na životní prostedí. Vláda vypracuje harmonogram výstavby dopravní infrastruktury, urí priority jednotlivých staveb podle jejich dopravního a ekonomického pínosu a vlivu na životní prostedí a na základ tchto podmínek zajistí potebné rozložení investic do všech druh dopravy (železniní, silniní, letecká a vodní) s upednostnním budování silniních obchvat obcí ped stavbou nových úsek dálnic a rychlostních silnic. Pednostn budou realizovány stavby rozestavné pi maximální snaze všech stran o možné kompromisy v otázkách životního prostedí. Vláda bude usilovat o maximální využití evropských fond podporou všestranné pipravenosti dopravních projekt a zajištním potebného národního spolufinancování. Úeln budou kombinovány prostedky EU, zdroje veejného sektoru (rozpotové prostedky, mýtné, spotební da atd.), financování formou úvr a dluhopis v mezích daných rozpotovou politikou a soukromé zdroje. Vláda vypracuje specifickou právní úpravu pro umožnní rozvoje veejn-soukromých partnerství (PPP) v doprav. Posíleny budou finanní zdroje pro podporu obnovy vozidlového parku veejné dopravy, zejména dopravy kolejové. Podpora bude minimáln ve stejné výši, jaká byla schválena ve vládním dokumentu Dopravní politika R , a v souladu s pipravovaným zákonem o veejné doprav. Tento dotaní program bude pístupný všem dopravcm za rovných podmínek. Podmínky podpory budou zvýhodovat poizování vozidel s nízkými emisemi a vozidel elektrické trakce. Vláda bude hledat prostedky pro navýšení rozpotu programu obnovy vozidlového parku veejné dopravy v rámci státního rozpotu na rok Vláda pizpsobí zámry zvyšování plavebních parametr na labské vodní cest vývoji plavebních parametr navazující vodní cesty v Nmecku a bude respektovat

8 požadavky na ochranu pírody, k níž je R vázána legislativou Evropské unie. Bude dokonena transformace eských drah vytvoením holdingové struktury spoleností specializovaných na jednotlivé segmenty, zejména na nákladní a osobní dopravu, s možností vstupu strategických partner do tchto spoleností. Výstavba a údržba železniní infrastruktury a tvorba jízdního ádu budou soustedny ve Správ železniní dopravní cesty. Budou zajištny podmínky pro rovné konkurenní prostedí na železnici. Letišt Praha bude transformováno na akciovou spolenost s možností vstupu strategického partnera. Vláda stabilizuje eské aerolinie a pipraví podmínky pro prodej zbývajícího státního podílu. Vláda pedloží návrh zákona o veejné doprav, který zajistí provázanost dopravy na celostátní, krajské a místní úrovni, odstraní souasné legislativní rozdíly mezi autobusovou a železniní dopravou, posílí pravomoci objednavatele dopravních výkon ve veejném zájmu a legislativn upraví postavení koordinátor integrovaných dopravních systém. Úinnou podporou veejné dopravy zajistí její konkurenceschopnost vi doprav individuální. Vláda bude usilovat o další zvýšení bezpenosti silniní dopravy. Po prvním roce fungování nového zákona o provozu na pozemních komunikacích jeho úinky zhodnotí a na jeho základ pedloží pípadnou novelu, konzultovanou se všemi politickými stranami v Poslanecké snmovn i s odbornou veejností. Bez ohledu na tento postup vláda okamžit pipraví technickou novelu tohoto zákona, která odstraní zjevné dílí nedostatky, jež ukázala dosavadní praxe. Dále vláda zlepší vymahatelnost jednotlivých ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vláda se zamí na úspšné završení kandidatury na umístní dozorího úadu Galileo do eské republiky a zhodnotí z nj vyplývající efekty na zvýšení technologické konkurenceschopnosti prmyslu se zetelem na malé a stední podniky. VII. Energetika a klima Vláda podpoí využití obnovitelných zdroj energie na výrobu tepla tak, aby cenové rozdíly jednotlivých zdroj nebyly výrazn vyšší než v souasnosti. Zjednoduší povolovací proces pro zaízení využívající obnovitelné zdroje energie. Prostedky z operaního programu Životní prostedí urené na obnovitelné zdroje energie investuje zejména do dvou cílených dotaních program - do programu nárokových dotací pro jejich instalace v obytných budovách a do programu podpory energeticky sobstaných obcí. Stropem tchto výdaj budou dané prostedky strukturálního fondu. V nové energetické koncepci si vláda stanoví za svj cíl snížení energetické spoteby eské ekonomiky na jednotku HDP o 40 % do roku 2020 a zajistí její vyšší konkurenceschopnost. Vláda pipraví novelu zákona o hospodaení s energií, v nmž zpísní požadavky na nové i rekonstruované domy v souladu s požadavky Evropské unie tak, aby se nízkoenergetický standard stal bžným u vtšiny budov. Vláda pijme závazné standardy energetické úinnosti pro autorizaci nových a rekonstruovaných energetických zdroj, které budou odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie (BAT). Dále navrhne nové národní standardy energetické úinnosti elektrospotebi. Bude vypracován konkrétní plán opatení, která budou snižovat emise skleníkových plyn v eské republice. I v Evropské unii bude vláda aktivn prosazovat

9 opatení k úinné ochran klimatu. Z výnos prodeje emisních kredit v mezinárodním emisním obchodování bude financován program nárokových grant na úspory energií v bytových a rodinných domech, administrativních a veejných budovách. Privatizaci spolenosti EZ bude vláda smovat tak, aby v eské republice vznikl diverzifikovaný, konkurenci podporující trh s elektinou. Zachovány zstanou územní limity tžby hndého uhlí. Vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných blok a na základ konsenzu všech tí politických stran zúastnných na vlád zídí po konzultaci s opozicí nezávislou odbornou komisi k posouzení energetických poteb eské republiky v dlouhodobém horizontu. Bude zrušena omezená odpovdnost provozovatel jaderných reaktor za pípadné škody tak, aby platili tržní pojistné stejn jako v jiných prmyslových odvtvích. Další kroky ve vyhledávání hlubinného úložišt vyhoelého jaderného paliva bude vláda init transparentn a nepekroitelným kritériem bude souhlas dotených obcí. VIII. Zemdlství Vláda bude usilovat o vyvážený rozvoj venkova s cílem podpory zamstnanosti a podnikání, zejména s využitím evropských fond. Využije pln svých možností k podpoe života mladých lidí na venkov a použije finanní nástroje k urychlení generaní výmny v zemdlství. Vláda bude dbát o rozvoj a modernizaci zemdlství pi produkci zemdlských produkt a kvalitních a bezpených potravin splujících požadavky na kvalitní život ve zdravém životním prostedí na venkov. Vláda založí strategii rozvoje venkova na principu vyváženosti mezi ekonomickým, ekologickým a sociálním pístupem. Cílem vlády bude co nejúelnjší erpání všech dostupných nástroj, které je možné na spoleném trhu EU využít. Jde zejména o finanní prostedky Programu rozvoje venkova na období let a pímé platby v plném možném rozsahu národního spolufinancování. Vláda bude usilovat o zvýšení stupn krytí dovozu agrárních produkt vývozem a bude napomáhat ke zvyšování konkurenceschopnosti eského zemdlství na evropském a svtovém trhu. Vláda bude pokraovat v úsilí o vyjasnní vlastnických vztah k pd dokonením restitucí a nastolením stavu, kdy zemdlci budou hospodait na vlastní nebo smluvn pronajaté pd. Vláda urychlí digitalizaci katastru nemovitostí. Zásadn urychlí proces pozemkových úprav a zabezpeí realizaci protipovodových program. Bude prosazovat zvýšení protierozní a protipovodové stability území a retenní schopnosti území, pedevším prostednictvím preventivních opatení a staveb ve veejném zájmu, a zajistí racionální postup pi správ pdy ve vlastnictví státu. Rozvoj víceúelového lesního hospodáství, které pináší ekonomické, environmentální, sociální a kulturní užitky, bude vláda podporovat. Zvýšená pozornost bude soustedna na zlepšování zdravotního stavu les, stabilizaci jejich správy a odpovídajícího hospodáského využití, které pispje k zamstnanosti venkova. Vláda bude pokraovat v zasazení systému pée o vody do kontextu politiky Evropské unie. Hlavními cíli vlády bude naplnit závazky eské republiky k EU a rovnž zajistit finanní zdroje pro zkvalitnní protipovodových opatení, která sníží poet ohrožených obyvatel a omezí rozsah povodových škod. Vláda bude

10 usilovat o vytvoení transparentních podmínek a pravidel pi poskytování podpor na náhradu škod zpsobených pírodními pohromami nebo jinými mimoádnými událostmi. S cílem napímit a zjednodušit celkovou administrativu, zejména však administrativu evropských fond bude pokraovat procesní a vcný audit na Ministerstvu zemdlství a všech institucích v resortu zemdlství. Vláda spolen s profesními organizacemi vypracuje efektivní reformu poradenského systému v zemdlství, lesnictví, rybáství a rozvoji venkova. IX. Právní stát, bezpenost, veejná kontrola, protikorupní opatení a lidská Práva Reforma regulaní a administrativní zátže a boj proti korupci eská republika musí uinit zásadní krok ke zvýšení své konkurenceschopnosti mimo jiné zvýšením efektivity výkonu veejné správy. Kompetence státu na centrální úrovni i na povených samosprávních úadech musí být vykonávány transparentn a hospodárn. Veejná správa musí být skutenou službou obanm. Vláda bude dsledn usilovat o snižování nadbytených regulací a byrokratické zátže. Provede stabilizaci existující sít územní veejné správy a zahájí dslednou procesní a organizaní analýzu výkonu jednotlivých agend. Pro zvýšení efektivity a transparentnosti ve veejné správ bude vláda prosazovat zavádní nástroj elektronické komunikace. Cílem je vytvoit podmínky pro vznik základních registr veejné správy, zajištní dostaten kapacitní a bezpené komunikaní infrastruktury a univerzálních kontaktních míst pro asistovanou službu obanm. Vláda pipraví právní úpravu, která sjednotí pravidla pro realizaci veškerých výdaj z veejných rozpot tak, aby byly uskuteovány na základ jednotného principu a transparentních procesních pravidel, jež budou dsledn omezovat prostor pro korupci, klientelismus a protekcionismus. Vláda prosadí schválení novely zákona o veejných zakázkách a souvisejících právních pedpis tak, aby byla zejména zavedena dsledná povinnost transparentního, veejného zadávání veejných zakázek elektronickou formou i u podlimitních zakázek. Toto bude platit také pro právnické osoby s vtšinovou majetkovou úastí státu nebo samosprávy. Vláda pipraví novelu právních pedpis tak, aby veškeré údaje a informace o rozhodování a innosti orgán veejné správy a subjekt, které jsou zizovány nebo ovládány státem nebo územn samosprávným celkem (vetn dceiných spoleností), byly veejnosti pístupné s výjimkou státního tajemství. Vláda prosadí integraci všech zveejovaných a veejn pístupných informací ve veejné správ na jedno centrální místo, nap. portál veejné správy. Bude dokonen pevod kompetencí z centrální úrovn na územn samosprávné celky, sjednocení správních oblastí s územn samosprávnými celky a územní reforma ve zbývajících agendách doposud vykonávaných ústedními správními úady. Vláda uskutení nezávislé procesní a organizaní audity nejvýznamnjších agend státní správy s cílem je zjednodušit a zprhlednit. Prostednictvím zákona o veejné služb (státní služb) bude urena hranice mezi politicky obsazenými a úednickými místy ve státní správ a samospráv a zajištno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veejné správy. Vláda prosadí schválení zákona o nkterých opateních v soustav ústedních orgán státní správy souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky R i

11 novelizaci autorského zákona. Zpísní pravidla pro zakládání dceiných firem podnik vtšinov vlastnných státem i samosprávou tak, aby privatizace státního nebo samosprávního majetku mohla probhnout jen se souhlasem obce, kraje nebo státu. Bude zvýšena vymahatelnost náprav závr NKÚ a rozšíení kompetencí ÚOHS ve vcech výbrových ízení ve veejném sektoru s cílem zajistit jejich úinnjší kontrolu. Vláda upraví právní prostedí tak, aby zastupitelé nominovaní do orgán s majetkovou úastí obce, kraje a státu byli povinni informovat o výši odmn a požitk získaných v souvislosti se svým lenstvím v tchto orgánech. Vláda zahájí revizi veškerých procesních pedpis, které jsou používány v rámci výkonu jednotlivých správních agend, na jejichž základ budou moci být vytvoena univerzální procesní pravidla s minimem odchylek a výjimek. Pipraví novelu zákona o legislativních pravidlech s cílem zprhlednit a zkvalitnit proces pijímání nových právních pedpis a zapojit veejnost do tvorby právních pedpis, vetn zavedení povinného zpracování analýzy regulaních a administrativních dopad právního pedpisu pedevším na oblast veejných rozpot a vzniku potenciálního rizika korupce. Budou pijaty legislativní nástroje vedoucí k zavedení povinnosti pravidelného ovování opodstatnnosti a adekvátnosti každé regulace ve všech oblastech výkonu státní moci. Vláda zídí Radu vlády pro rozvoj informaní spolenosti jako strategický a koncepní orgán státu v této oblasti a zasadí se o schválení obecného zákona, který umožní vytvoení centrálních registr veejné správy tak, aby bylo možné bezpené sdílení dat orgány veejné moci a zárove byl obanm umožnn oprávnný pístup k údajm vedeným v tchto registrech. Vláda vytvoí univerzální místo (CZECH POINT) pro fyzické a právnické osoby, kde bude možné z jednoho místa init veškerá podání vi orgánm veejné správy, získávat veškeré ovené údaje vedené v dostupných centrálních registrech a evidencích a získávat informace o prbhu všech ízení, která jsou s danou osobou i o jejích právech a povinnostech orgány veejné moci vedena. Bude pedložen zákon o elektronické komunikaci ve veejné správ, který zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpenou komunikaci jak mezi obany a úady, tak mezi úady samotnými a povede k elektronizaci proces ve veejné správ vetn vedení elektronických spis. Bude realizována koncepce zajištní jednotné komunikaní infrastruktury veejné správy, založené na závazné úasti všech orgán vykonávajících pravomoci státu. Jednou ze základních priorit vlády je boj proti korupci. Efektivní boj proti korupci vychází ze strategie vlády v boji proti korupci na období , která bude dsledn realizována. Vláda pipraví právní opatení regulující lobbing vetn transparentnjšího systému registrace lobbist. Zachová stávající úrove úasti veejnosti na rozhodování v oblasti životního prostedí s tím, že rozhodovací procesy budou zpesnny tak, aby nedocházelo k neopodstatnným prtahm v ízení. Reforma bezpenostních složek, policie a jejich kontrolních orgán Úspšný boj proti trestné innosti v sob musí zahrnovat potírání závažné trestné innosti a hospodáské a drobné kriminality, která stále více zasahuje do života každého obana. Nezbytným pedpokladem pro realizaci tohoto cíle je kvalitní práce Policie R. Ta je postavena na optimální organizaní struktue, systému ízení, odpovídajícím materiáln-technickém a finanním zajištní. S ohledem na nezbytnost elit nejnovjším výzvám musí být eská republika schopna zajistit ochranu svých oban ped stále více rostoucím rizikem

12 teroristických útok, hrozeb mezinárodního organizovaného zloinu, ohrožení kritické infrastruktury a napadení informaních a komunikaních systém. Klíovým prvkem v boji proti tmto hrozbám je dobe fungující a efektivn psobící systém zpravodajských služeb. Nemén dležitá je pipravenost R elit stále astjším pírodním katastrofám, technologickým haváriím a jiným mimoádným a krizovým situacím dsledným uplatováním a rozvojem integrovaného záchranného systému. Vláda uskutení reformu Policie R ve tyech fázích, zahrnujících vymezení zadání reformy, legislativní pípravu, organizaní pípravu a vlastní realizaci. Zajistí nezávislou kontrolu Policie R vyjmutím policejní inspekce z gesce MV R a navrhne vytvoení kriminálního úadu zahrnujícího vyšetování zvláš závažné kriminální innosti. Prbžnou souástí všech fází procesu reformy Policie R bude zajištní podmínek pro zlepšení materiáln-technického vybavení služeben Policie R s cílem zlepšit pracovní podmínky pro policisty a souasn podmínky pro poskytnutí kvalitních služeb, pomoci a ochrany obanm. Vláda provede analýzu fungování zpravodajských služeb a dokoní jejich transformaci s cílem dosáhnout vyšší efektivity jejich innosti, lepšího úkolování a posílení jejich kontroly. Vláda vypracuje a zasadí se o schválení právní úpravy zajištní vnitní bezpenosti a veejného poádku. Lidská práva Vláda se hlásí k respektování svobod, ochran lidských práv a práv menšin. Cílem je, aby základní práva a svobody byly úinn chránny v praxi, a to též u zranitelných skupin - dtí, senior, zdravotn postižených, osob trpících duševní poruchou i bezdomovc. Vláda podporuje rovné šance pro všechny obany. Pedloží návrh antidiskriminaního zákona, který zabezpeí právo na rovné zacházení a ochranu ped diskriminací v intencích implementace evropských antidiskriminaních smrnic tak, aby zákaz diskriminace byl úinn vymahatelný. Veejný ochránce práv bude poven psobností v oblasti rovného zacházení. Vláda vytvoí agenturu, která bude zajišovat komplexní služby pi pedcházení sociálnímu vylouení a jeho odstraování a zefektivní erpání a zabrání zneužívání sociální podpory. Vláda pipraví komplexní program umožující integraci Rom a zabraující sklonu k jejich sociálnímu vyluování. Vytvoí nástroj k zajišování komplexních služeb pi pedcházení sociálnímu vylouení na lokální úrovni. Vláda zpesní definici a vymezení podpory v oblasti sociálního bydlení a prosadí rozšíení finanní podpory obcí v oblasti sociálního bydlení s drazem na odpovdnost obcí. Justice, volební systém a posílení prvk pímé demokracie Vláda zavede opatení, která povedou k rychlejšímu a kvalitnjšímu rozhodování soud, zejména zjednodušením procesních pedpis, zmnou zákona o soudech a soudcích (posílení kárné odpovdnosti, kariérní ád), personálním auditem justice a stanovením poádkových lht pro rozhodování soud. Hlavním cílem zmn v oblasti justice je odbemenit soudce a docílit stavu, že rozsudek ped soudem první instance bude vydán zpravidla do šesti msíc a odvolací ízení nepotrvá zpravidla déle než 4 msíce, to vše pi nezvýšeném potu soudc oproti souasnému stavu (tj. ca 3000). K tomu napomohou zejména: projekt elektronické justice (e-justice), zjednodušení procesních pedpis - zvlášt obanského soudního ádu,

13 zmny v personální struktue justice, další již zahájené dílí zmny, které bude teba v blízké dob dokonit. Ke zvýšení výkonnosti justice výrazn napomže elektronizace - projekt e-justice, v nmž vláda bude pokraovat. Do roku 2010 se zavede elektronický platební rozkaz, který zrychlí a zlevní ešení zejména typizovaných a jednoduchých spor o zaplacení penžitých ástek, pln elektronizovaný insolventní rejstík, tzv. elektronického spisu, jenž zejména v trestním ízení urychlí a zjednoduší pohyb informací mezi jednotlivými justiními orgány. Umožní také zavést pln elektronickou komunikaci mezi soudem a úastníky a plnohodnotné elektronické úední desky soud, na nichž budou automaticky zveejovány všechny informace dležité pro úastníky ízení. Za jednu z cest k zrychlení obanského soudního ízení vláda považuje stedn rozsáhlou novelu obanského soudního ádu s úinnosti od roku V rámci této novely dojde k zavedení povinné doruovací adresy a ke zmírnní nkterých píliš formálních procesních pravidel. V nkterých pípadech bude vhodné omezit rozsah odvodnní rozsudk soud a zapojit do jejich vyhotovování v jednodušších pípadech vyšší soudní úedníky. Vláda upraví soudní statistiky tak, aby lépe upozorovaly na prtahy v soudním ízení, nap. aby ukazovaly, jak dlouho trvá doba mezi podáním odvolání, dovolání a kasaní stížnosti a pedložením vci odvolacímu soudu nebo Nejvyššímu i Nejvyššímu správnímu soudu. V souasné dob psobí v eské justici ca 3000 soudc, dlouhodob není žádoucí ani finann únosné tento poet zvyšovat. Vláda chce více využívat práce administrativního aparátu, zejména vyšších soudních úedník a asistent soudc. Na základ nedávno pijaté zmny kanceláského ádu soud bude docházet k postupnému vzniku soudních minitým. Vláda navrhne novelu zákona o vyšších soudních úednících, která posílí jejich kompetence a pesune na n další administrativní innosti. Tentýž proces již probíhá a bude rozvíjen i na státních zastupitelstvích. Vláda pedloží novelu zákona o soudech a soudcích, podle které v kárných senátech zasednou i odborníci z mimojustiní sféry. Dále je teba zvážit zavedení odpovdnosti za kárné provinní spoívající v zásadním odborném excesu pi rozhodovací innosti i za dlouhodob zjevn neprofesionální rozhodovací innost. Anonymizovaná kárná rozhodnutí vrchních soud budou od první poloviny roku 2007 zveejována na internetu. Soudy mají být ízeny pedsedy soud se silnými manažerskými kompetencemi a odpovdností. Vláda proto pipraví novelu zákona o soudech a soudcích, která nov upraví jmenování a odvolávání soudních funkcioná a umožní jejich odvolání v pípad manažerského selhání. Podle závr odborné diskuse nad schváleným insolvenním zákonem vláda pípadn pipraví jeho novelu, která opraví zjištné dílí nedostatky. Dále dojde ke zprovoznní insolvenního rejstíku a budou probíhat intenzivní školení v používání nového zákona pro konkursní soudce a správce konkursních podstat. Vláda též zahájí informaní kampa s cílem upozornit podnikatelskou sféru i širší veejnost na dležité prvky nového zákona. Vláda pedloží novelu exekuního ádu, která zásadn posílí dohled ministerstva spravedlnosti nad soudními exekutory a zvýší tak požadavky na profesionalitu jejich innosti. Vláda hodlá prosazovat moderní trestní politiku založenou na kombinaci prevence, represe a výchovy. Bude posilovat alternativní metody trestání, napíklad

14 elektronicky kontrolované domácí vzení, a posílí roli podmínného odsouzení s dohledem, jakož i význam penžitých trest. Zvýší efektivitu probaní a medianí služby jejím zapojením do projekt podporovaných z prostedk Evropské unie. V rámci vzeství vláda za pomoci projektu public-private-partnership hodlá vybudovat vznici v Rapoticích. Uvedený projekt musí pedstavovat zetelnou úsporu oproti variant, že by vláda vznici stavla pímým užitím vlastních prostedk - v opaném pípad vláda k realizaci projektu nepistoupí. Ve vznicích s ostrahou a zvýšenou ostrahou vláda v prbhu roku 2007 nasadí rušiky mobilních telefon. Novelou zákona o výkonu trestu odntí svobody bude vzm - i tm, co nechtjí - uložena povinnost pracovat pro veejné subjekty (obce, kraje) nebo pro ty soukromé subjekty, které vznici nabídnou pracovní místa. Vláda bude intenzivn pracovat na nových civilních a trestních kodexech; považuje je za kotvy právního ádu. Korigované znní návrhu nového trestního zákona, vycházející z pvodního návrhu odmítnutého v roce 2006 Poslaneckou snmovnou, by mlo být pipraveno v lét 2007 k zahájení legislativního procesu. Vláda pipraví také nový trestní ád. K zahájení legislativního procesu budou na podzim 2007 pipraveny i návrhy nového obanského a obchodního zákoníku. Vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a zajistil vítzi voleb tzv. volební prémii v rámci perozdlení mandát v druhém skrutiniu, o jejíž podob bude vedena diskuse. Podpoí možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy k pedem jasn definovaným otázkám. Zahájí diskusi o zmn Ústavy R tak, aby umožovala pímou volbu prezidenta republiky, a oteve diskusi o pímé volb starost a reform samosprávy. Vláda také zváží možnosti zjednodušení nabývání dvojího státního obanství. X. Evropská unie, mezinárodní spolupráce a bezpenost Vláda bude prosazovat aktivní, realistickou a praktickou zahraniní politiku, respektující geografickou a geopolitickou realitu eské republiky, projevující však i dostatek tvoivosti a ofenzivního jednání, napíklad pi obhajob lidských práv. Vláda chce pispt k takové podob institucí a politik EU, která bude odpovídat novým výzvám 21. století a zajistí, že pjde o projekt úspšný. Proto se aktivn zúastní diskuse o budoucí podob Evropské unie s cílem nalézt integraní model umožující piblížit EU obanm a reagující na výzvy spojené s rozšiováním EU. Vláda naváže na iniciativní pístup pedcházející vlády v oblasti volného pohybu svých oban v Evropské unii a zrušení kontrol na hranicích. Vláda vyvine maximální úsilí pro úspšnou realizaci projektu SISone4all a vstupu eské republiky do Schengenského prostoru na konci roku eské pedsednictví a koordinace evropské politiky R Vstupem do Evropské unie získala eská republika píležitost stát se aktivním spolutvrcem evropské politické agendy. Pedsednictví R v Rad EU v roce 2009 bude významným nástrojem, jak tuto píležitost naplnit. Dobu zbývající do zahájení našeho pedsednictví vláda využije ke zvolení dlouhodobých cíl a stylu vystupování v EU, a to prostednictvím priorit, kterým se R hodlá vnovat, pípadn je úspšn prosazovat. Priority, které si R pro výkon svého pedsednictví zvolí, by mly: vycházet z dlouhodobých princip eské zahraniní politiky,

15 stavt na tématech, v nichž je ve srovnání s ostatními lenskými státy R aktivní, zvýšit prestiž R v EU i ve svt, být srozumitelné eské veejnosti, obsahovat jasná politická sdlení. Pi stanovování priorit pedsednictví bude vláda vycházet z realistického odhadu možností eské republiky. Chceme Evropskou unii otevenou a srozumitelnou lidem, zbavenou byrokratické zátže, globáln konkurenceschopnou, a to pi zachování jejího sociálního a ekologického rozmru. Vláda v dostateném asovém pedstihu definuje priority pedsednictví, pipraví rozpoet a harmonogram pípravy a prbhu pedsednictví, pipraví komunikaní a informaní systém vetn zpsobu propagace a prezentace eského pedsednictví. Stanoví institucionální mechanismy pro zapojení dalších správních úrovní státu (kraje, obce), podnikatelské sféry a nevládních a vzdlávacích organizací do pípravy pedsednictví. Vláda vytvoí pedpoklady pro lepší koordinaci evropské politiky R a za tímto úelem zizuje funkci místopedsedy vlády pro evropské záležitosti, který bude zajišovat koordinaci postoj R ve vztazích k Evropské unii, jednání o institucionální reform Evropské unie a pípravu pedsednictví. Vláda bude v rámci lenství eské republiky v Evropské unii usilovat o reformu spolené zemdlské politiky. V rámci eského pedsednictví bude vláda R akcentovat diskusi o aktuálním dopadu spolené zemdlské politiky na jednání Svtové obchodní organizace a podporovat nezbytné reformní kroky, a to i v souvislosti se subvenní politikou v celosvtovém mítku. Vláda se bude zasazovat v rámci lenství R v EU a v rámci eského pedsednictví o revizi výdaj spolené zemdlské politiky a bude podporovat kroky vedoucí k omezení negativních dopad spolené zemdlské politiky na rozvoj svtového trhu se zemdlskými komoditami, a to zejména s ohledem na pevážn zemdlsky orientované zem tetího svta. Vláda si je vdoma, že výsledná reforma spolené zemdlské politiky ovlivní podobu budoucí finanní perspektivy EU po roce V návaznosti na závry Evropské rady by mla být na rozmezí let zapoata diskuse o revizi rozpotu. Vzhledem k tomu, že R se v prbhu nadcházející finanní perspektivy bude stále více blížit pozici istého plátce do rozpotu, jedná se o téma, na nmž má R velký zájem. Bez diskuse o úpravách výdajové strany rozpotu nelze pedpokládat, že by byla zahájena diskuse o píjmové stránce rozpotu. Téma zavedení nového autonomního zdroje financování rozpotu se nejeví jako píliš reálné, a R proto nebude akcentovat zavedení pímých daní. V prbhu roku 2006 plánuje Komise navrhnout revidovanou strategii vnitního trhu na období , navazující na období V rámci debaty na toto téma vykrystalizuje konkrétnjší podoba aktivit i pro eské pedsednictví. R bude podporovat napíklad doešení nedodlk ze smrnice o službách - zdravotních služeb, v oblasti vysílání pracovník, v otázce marketingu a reklamy, ale v zájmu R je i doešení problematiky služeb veejného zájmu a dokonení volného pohybu osob a pracovních sil. Každé pedsednictví v první polovin roku se zabývá prbžným vyhodnocováním Lisabonského procesu s drazem na rozvoj znalostní ekonomiky a informaních technologií. Nejinak tomu bude i bhem eského pedsednictví, a proto bude tato otázka živ diskutována. V rámci revidovaného koordinaního cyklu Lisabonské strategie se totiž v první polovin roku 2009 bude rozbíhat nový tíletý cyklus.

16 Hlavní témata agendy justice a vnitra jsou v dlouhodobé perspektiv upravena víceletým Haagským programem, který byl pijat Evropskou radou v prosinci Vzhledem k jeho ptiletému intervalu bude rok 2009 obdobím, kdy budou vrcholit aktivity k dotažení cíl Haagského programu. Komunitarizace tetího pilíe je pro adu lenských stát velmi citlivé a kontroverzní téma. Pípadné rozhodování v této vci musí být založeno na analýze úinnosti pevodu dalších kompetencí v tchto oblastech. Využívání evropských fond pro období Pro pípravu nového období erpání evropských fond využije vláda zkušeností z období , které jednoznan vedou k závru, že souasný systém je píliš tžkopádný a byrokratický. Systém erpání ex post sice umožoval vyšší stupe kontroly, ale na druhé stran omezoval pístup pedevším menších žadatel k evropským zdrojm. Vláda R zajistí vasné a kvalitní dokonení operaních program pro využívání prostedk fond Evropské unie v období s tím, že systém bude založen na principu prbžného financování omezování administrativní a byrokratické zátže a na principu prhlednosti a pedem jasn stanovených pravidel. Vláda pipraví návrhy na zjednodušení i vtší transparentnost systému rozdlování evropských fond a implementaní dokumenty jednotlivých operaních program, založené na výše uvedených principech. Vláda vytvoí pehledný a jednotný systém informování veejnosti a pedstavitel veejné správy o možnostech erpání evropských fond. Vláda pipraví takový systém spolufinancování program strukturálních fond a Fondu soudržnosti z národních veejných zdroj, který bude v maximální míe zohledovat schopnost spolufinancovat projekty jednotlivými typy píjemc a bude tak zajišovat maximální pístupnost program všem relevantním aktérm regionálního rozvoje. Význam R jako turistické destinace je nesporný a podíl cestovního ruchu na tvorb HDP neustále roste. Vláda pipraví koncepci cestovního ruchu pro období akcentující možnosti efektivního erpání strukturálních fond a Fondu soudržnosti. Jednou z hlavních priorit vlády v této oblasti je podpora cestovního ruchu v regionech. Zahraniní a bezpenostní politika Vláda se soustedí na vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie jako jednoho ze základních prostedk eské zahraniní politiky. V tomto rámci také jasn vymezí a sjednotí kompetence v oblasti marketingu a prezentace eské republiky, podpory exportu, investic a cestovního ruchu. Podpoí vytvoení sjednoceného a efektivního systému rozvojové a humanitární pomoci a spolupráce. eská republika bude aktivn prosazovat liberalizaci svtového obchodu, odstraování bariér svobodné výmny zboží a služeb a dodržování ochrany duševního vlastnictví s tím, aby tyto kroky byly provádny citliv, s ohledem na rozvoj nejzaostalejších zemí svta. V kontextu nových bezpenostních hrozeb a rizik a z hlediska zajištní bezpenosti eské republiky vláda považuje euroatlantický bezpenostní prostor za nedlitelný. Za nezbytné je teba považovat udržení a další rozvíjení transatlantické vazby mezi EU a USA a pln bude využíván rámec NATO. eská republika bude zárove podporovat výraznjší pevzetí zodpovdnosti len EU za spolenou bezpenost, aniž by došlo k narušení stávajícího bezpenostního rámce, stejn jako spolený postup EU vi jejímu nejbližšímu okolí a sousedm, který napomže stabilit a prosperit tchto oblastí, a tudíž i stabilit EU.

17 Vláda provede nezbytnou aktualizaci strategických dokument obrany a bezpenosti, a to s ohledem na dlouhodobý výhled vývoje mezinárodního prostedí s drazem na zájmy eské republiky. V rámci možností a na základ vyhodnocení zájm eské republiky bude vláda podporovat vojenské i civilní zapojování do mírových, stabilizaních i jiných misí organizovaných NATO, EU, OSN i dalšími mezinárodními organizacemi, jejichž je R lenem. Pi budování profesionální Armády eské republiky bude vláda dbát na kvalitu a efektivitu. Bude prosazovat vyvážený rozvoj všech potebných druh vojsk s výrazným zamením na specializaci ozbrojených sil. Vláda se zasadí o zvýšení transparentnosti vývozu zbraní z R a prosadí povinnost Ministerstva zahranií pedkládat zveejovanou zprávu o vývozu zbraní z R Poslanecké snmovn Parlamentu R. Po dosažení poáteních operaních schopností Armády R budou vytvoeny podmínky pro realizaci druhého kroku Koncepce výstavby profesionální Armády R, kterým je dosažení cílových operaních schopností. Pi výstavb profesionální armády bude vláda dsledn vycházet z principu civilní kontroly ozbrojených sil a hospodárného vynakládání finanních prostedk na obranu. Vláda se zavazuje k tomu, že výdaje na obranu v letech 2008 a 2009 neklesnou pod 1,55 procent HDP. Vláda si pln uvdomuje nová a zvyšující se bezpenostní rizika ve svt, zejména v souvislosti s nebezpeím nekontrolované proliferace zbraní hromadného niení, s porušováním zákazu vývoje a šíení jaderných technologií pro vojenské úely i s nárstem teroristických aktivit. Ve své mezinárodní bezpenostní politice bude vláda tmto hrozbám vnovat zvýšenou pozornost. Vláda bude podporovat kroky, které vedou k náprav všude tam, kde jsou lidé kráceni na základních lidských právech, zejména kroky vedoucí k osvobození obyvatel vznných, i dokonce muených pro politické nebo náboženské postoje. eská republika bude podporovat demokratizaní procesy všude ve svt, zejména v Evrop a jejím blízkém okolí, jako výraz naší globální spoluzodpovdnosti. Bude též prosazovat, aby požadavek uritého standardu demokracie a dodržování lidských práv byl základním východiskem spolené zahraniní a bezpenostní politiky EU. XI. Oban, rodina a spolenost vzdlání a kultury Vláda bude podporovat maximáln svobodný prostor pro aktivity oban, spolk a neziskového sektoru a zajistí podmínky pro stabilitu a rozvoj nestátních neziskových organizací a pro rovnocennou spolupráci státu, samospráv a neziskového sektoru. Vláda bude dbát na dodržování všech obanských svobod a práv. Svobodu slova považuje za základní pedpoklad pro fungování demokratické spolenosti a média vnímá jako souást kultury. Uvdomuje si nezastupitelnou roli nezávislých sdlovacích prostedk pro svobodnou výmnu názor i veejnou kontrolu státních institucí a jejích pedstavitel, a proto zachová duální systém elektronických médií. Vláda prosadí zmnu charakteru sociáln-právní ochrany dtí preferencí rodinné pée ped péí ústavní. Agenda sociáln-právní ochrany dítte bude sjednocena pod resort MPSV. Vláda proto zídí ministerstvo práce, sociálních vcí a rodiny, kam postupn sjednotí píslušné agendy pro oblast rodiny ve státní správ. Vláda vytvoí podmínky pro posílení soudržnosti rodiny a mezigeneraní solidarity v daovém a sociálním systému a umožní vtší flexibilitu mateské a

18 rodiovské dovolené a posílení role otce pi péi o dti. Prosadí vtší možnosti flexibilních pracovních úvazk a bude více motivovat zamstnavatele k zamstnávání rodi vychovávajících dti. Vláda podpoí zlepšení služeb pro rodinu, vetn pée o dít nerodiovskou osobou. Zvláštní pozornost bude vnovat zvýšení kvality života senior. Vláda vytvoí podmínky pro zajištní následné pée, ubytování a posléze i samostatného bydlení pro mladé lidi, kteí odcházejí z dtských domov po dosažení plnoletosti a nemají zajištny základní podmínky pro dstojný život. Vláda si je vdoma složité situace tchto mladých lidí, kteí nemají kde bydlet. Vláda pipraví novou strategii bytové politiky, která bude vycházet z ekonomické reality vývoje státních financí, jejich dlouhodobé stability a z princip úinnosti a hospodárnosti. Jednotlivé formy státní podpory v oblasti bydlení budou postupn upraveny tak, aby byly adresné, transparentní, sociáln spravedlivé a efektivní. V oblasti nájemního bydlení vláda pipraví návrh koncepn nové právní úpravy nájm byt, založené na smluvní vyváženosti obou stran nájemního vztahu. V oblasti sociálního bydlení vláda pipraví koncepní ešení podpory tohoto netržního segmentu zacíleného na osoby sociáln potebné nebo ohrožené sociálním vylouením, se zohlednním role obce v pomoci této cílové skupin. Vláda pokládá za nespravedlivé, že maminky, které se starají o své tžce zdravotn postižené dti a ušetí státu nemalé finanní prostedky tím, že své dti neumístí do ústavu sociální pée, pobírají po dosažení dchodového vku dchody, jejichž výše je hluboko pod životním minimem. Vláda se zasadí o to, aby se dchody lidí dlouhodob peujících o tžce zdravotn postiženého lena rodiny zvýšily. Bezplatné základní a stední vzdlání ve standardním rozsahu zstane zachováno. Vláda zajistí rovnost podpory vzdlání, které je veejnou službou, bez ohledu na druh školy nebo jejího zizovatele. Dokoní rámcové vzdlávací programy a teprve v návaznosti na to postupn zavede státní maturity. Vláda bude podporovat další rozvoj základních škol v malých obcích a podpoí alternativní vzdlávací programy, vetn program zamených na integraci hendikepovaných, sociáln vylouených a dtí se speciálními potebami. Budou vytvoeny podmínky pro vtší zpístupnní vysokoškolského vzdlávání a pro rozšíení nabídky studijních obor. Vláda sníží sociální bariéru v pístupu k vysokoškolskému vzdlání a navýší prostedky z veejných zdroj pro vzdlávání, vdu a výzkum. Vláda nezavede školné, ale oteve diskusi o vtším zapojení soukromých zdroj do financování vysokých škol, vdy a výzkumu. Vláda pipraví podmínky pro úelné a efektivní využití prostedk z operaních program EU - Vzdláváním ke konkurenceschopnosti a Vda a výzkum pro inovace, a to zejména s ohledem na poteby podpory regionálního rozvoje, vytvoení podmínek pro celoživotní vzdlávání a podmínek pro innost výzkumných pracoviš. V oblasti sportu se vláda zamí zejména na podporu oblasti sportu pro všechny, píležitostí ke sportování zdravotn postižených, pípravy sportovn talentované mládeže a na podporu sportovní reprezentace eské republiky. Vláda považuje kulturu za urující souást naší národní identity. Vnímá ji jako duchovní základ, který zvyšuje kvalitu života a podílí se na tvorb respektovaných hodnot. Národní kultura a podpora její prezentace v kontextu mezinárodní spolupráce je jedinenou píležitostí uplatnit svébytné národní hodnoty na map evropské a svtové kultury, zejména v souvislosti s pedsednictvím eské republiky Evropské unii.

19 Vláda bude podporovat co nejživjší kontakt oban s kulturními statky a vytváet podmínky k co nejširší svobodné spoluúasti oban a nevládních neziskových organizací na kulturních aktivitách v obecním, regionálním i národním mítku. Vláda prosadí zvýšení podílu výdaj státního rozpotu na podporu kultury postupn až na 1 % státního rozpotu. Vláda dále prohloubí prhlednost v nakládání s veejnými rozpoty v oblasti kultury, podpoí víceleté a vícezdrojové financování i vnímání náklad na kulturu jako investice do spoleenského a hospodáského vývoje. Vláda bude dsledn dbát o to, aby k veejným prostedkm v oblasti kultury panoval rovný a spravedlivý pístup. Vláda podpoí církve a náboženské spolenosti pi plnní jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v život eské spolenosti. Vláda bude usilovat o doešení vztah mezi státem a církvemi a náboženskými spolenostmi, vetn mezinárodní smlouvy mezi eskou republikou a Svatým stolcem. Zahájí pípravu novely zákona o církvích a náboženských spolenostech, které považuje za nezastupitelnou a obohacující souást spolenosti. Vláda prosadí jako prioritu pi erpání strukturálních fond Evropské unie zefektivnní stávajících a vytvoení nových kulturních služeb pro lepší využití potenciálu kulturního ddictví a umní, které budou poskytovány obanm, podnikatelm a odborné veejnosti prostednictvím komplexní a systémové infrastruktury umní, knihoven, lidové kultury a pée o kulturní ddictví. Vláda bude vnovat zvýšenou pozornost památkové péi a péi o kulturní ddictví. Zahájí pípravu nového památkového zákona, který zajistí úinný a transparentní výkon státní památkové pée a její zefektivnní zejména rozsáhlým využitím komunikaních a informaních technologií. Vláda si uvdomuje nutnost uchovávat hodnoty eské filmové kultury a pispívat k rozvoji filmového prmyslu. Pipraví funkní a prhledný systém podpory eské filmové tvorby a fiskálních stimul, s drazem na podporu mladých a zaínajících filmových profesionál, dokumentárních, národnostních a umlecky nároných projekt, aniž by docházelo k byrokratizaci celého systému. Vláda považuje za významný pechod na digitální vysílání a hodlá pedložit návrh zmn píslušných právních pedpis nezbytných k realizaci tohoto zámru. Od tohoto procesu oekává rozvoj mediálního trhu, který ve svém dsledku povede ke zvýšení programové rozmanitosti, vzdlanosti a informovanosti oban.