Situace v Polsku útok na práva zamstnanc a odbor akce NSZZ Solidarno a dalších odbor. DJINY NSZZ SOLIDARNO

Transkript

1 Franciszek Kopec, NSZZ Solidarnosc, Jelenia Gora Situace v Polsku útok na práva zamstnanc a odbor akce NSZZ Solidarno a dalších odbor. DJINY NSZZ SOLIDARNO Vývoj v srpnu 1980 vyústil v Polsku k souasnému vzniku odbor a obanského hnutí, jejichž cílem bylo zlepšit život zamstnanc. Zaaly se ale také vyjadovat sociální a politické požadavky, zamené pedevším na: optovné dosažení svobody a nezávislosti Polska, zrušení cenzury, zajištní práva sdružování ve svobodných samosprávných odborových organizacích. Taková oekávání obyvatelstva byla pro tehdy v Polsku vládnoucí komunisty samozejm nepijatelná. Proto se v roce 1981 pokusili vyhlášením váleného stavu, represemi a pronásledováním tyto zmny zavádné Solidarnoí zastavit. I pes drastická opatení komunist, v jejichž rámci docházelo i k násilným zásahm a vraždám, poádala Solidarno demonstrace, vydávaly se stovky nezávislých publikací a organizovaly samostatné svépomocné skupiny. Díky rozhodnosti obyvatel byli komunisté v roce 1989 donuceni souhlasit se zmnami v Polsku a na základ toho pak mohly své aktivity k dosažení nezávislosti zahájit i další zem, které se doposud nacházely pod sovtskou nadvládou. SITUACE ZAMSTNANC V POLSKU PO REVOLUCI Sociální skupina, která se nejvtší mrou zasazovala za lidská práva a svobodu Polska, byli dlníci organizovaní v Solidarnoi. Nejvíce se podíleli na demonstracích, šíili samizdatovou literaturu, organizovali nezávislé odborové aktivity. Avšak bohužel i velkou mrou doplatili na zmny, ke kterým po

2 dosažení nezávislosti došlo. Dsledkem tchto zmn byly tisícovky nezamstnaných, stovky insolventních podnik, pebírání majetku spoleností a institucí tém zadarmo. ást vdc dosavadní opozice nalezla spolenou e s vysokými initeli režimu Jaruzelského a podnikla spolené aktivity, jejichž cílem bylo pevzetí zatím státního majetku, bohužel v neprospch zamstnanc, kteí tam do té doby pracovali. Devadesátá léta minulého století a zaátek 21. století byly obdobím velkého zbohatnutí malé skupiny lidí a asem, kdy tisícovky obyvatel žily na hranici sociálního minima. Bhem tchto zmn se také neustále inily pokusy, omezit práva zamstnanc a odbor, i když to byly práv odborái, kteí umožnili optovné získání spoleenské a hospodáské svobody. První velký útok na práva zamstnanc a odbor podnikla sociálndemokratická vláda Leszka Millera. Tehdejší vedení státu využilo tíživé situace související s nedostatkem pracovních míst a s tím spojenými obavami ze ztráty zamstnání a uskutenilo celou adu zmn právních pedpis, které byly zameny proti zamstnancm. V následujících letech se odbory pokusily situaci pracovník zlepšit a nejlepší dobou z toho hlediska bylo bohužel pedasn ukonené volební období vlády Jarosława Kaczyského, bhem kterého byla pozitivn upravena ustanovení o Státní inspekci práce, výrazn zlepšena situace v oblasti vasného vyplácení mezd a plat, dodržování pracovní doby a zlepšila se i innost Státního zastupitelství pi stíhání pípad porušování práv zamstnanc. Byla i podstatn navýšena minimální mzda. Toto pro zamstnance píznivé období trvalo bohužel pouze dva roky a v souvislosti s problémy ve vládní koalici došlo k pedasným volbám do parlamentu, které vyhráli Liberálové SOUASNÁ SOCIÁLNÍ POLITIKA VLÁDY Vláda Donalda Tuska, který ve volbách zvítzil díky vysokým píspvkm vlastník velkých koncern, který byl podpoen totální propagandou velkých mediálních koncern,

3 který je u evropských médií a hlav stát tak oblíben, se projevuje jako nejvtší protivník zamstnanc a odbor. Prioritami této vlády jsou: privatizace všech nemocnic v Polsku, mezi nimi i krevních bank, privatizace školství a vzdlávání, zrušení privilegií uritých profesních skupin ve vci možnosti dívjšího odchodu do dchodu, omezení práv zamstnanc a odbor pomocí zmn Zákoníku práce. Tuskova strana, Platforma Obywatelska (Obanská platforma), která díky svému zinscenovanému, mediáln psobivému image a svým propagandistickým sloganm získala velkou ást mladých voli, je stranou, která psobí pouze v zájmu bohatých, protože práv ti budou, na základ shora zmínných zmn, moci pevzít ty nejlukrativnjší, asto z našich dani financované obchody a práv oni budou, po omezení práv zamstnanc a odbor, moci své pracovníky bezohledn vykois ovat. V tchto plánech není žádné místo pro prmrné a chudé, kteí z prostého píjmu chtjí dostat vzdlání, získat novou kvalifikaci nebo jen zabezpeit svou rodinu. Jestliže se souasné vlád podaí tyto pedstavené zmny prosadit, nebudeme jejich dopady dnes ješt poci ovat nebo je vidt, urit ne v goebelsovských médiích, která nyní v Polsku dominují a vychází vlád tak vstíc. Ty se projeví až píštích letech. ZDRAVOTNICTVÍ Odborový svaz Solidarno si je samozejm vdom toho, že souasné zdravotnictví nespluje požadavky pacient, ale je teba také vdt, že finanní výdaje na tento sektor jsou v Polsku ze všech evropských zemí nejnižší. Tak napíklad eská republika vydává na zdravotnictví 7 % svého hrubého domácího produktu. V Nmecku je to ješt více. V Polsku na to vláda poskytuje 4 % hrubého domácího produktu. Z toho dvodu nevzí problém ve struktue zdravotnictví, a už soukromého nebo státního. Problém je v managementu, dohledu a zpsobu financování. V Polsku již existují soukromé nemocnice, jako tady v Karpaczi. V nich jsou však poskytovány pouze výkony, které pinášejí nejvyšší výnosy.

4 Akutní pacienti nejsou pirozen pijímáni, protože stojí moc penz. Ti jsou posíláni do veejných nemocnic. Soukromé nemocnice samozejm rovnž nevedou odpolední nebo noní pohotovostní služby, protože jsou píliš drahé. Tito pacienti bývají po 18. hod. také posláni do veejných nemocnic. VZDLÁNÍ V Polsku je potebné zmnit fungování školství. Avšak souasná situace v píjmech pedagog má za následek, že ti lepší hledají práci v jiných sektorech. Povede privatizace ke zlepšení? Mže vést pouze k nerovnému nacházení s žáky. Horší školy, he vybavené, s nižší úrovní didaktiky se stanou ghetty, ve kterých budou umístny dti ze slabších píjmových skupin, zatímco v istých, výborn vybavených školách budou znalosti získávat dti poslanc Obanské platformy a jejich bohatých kamarád. Jaký bude další osud tchto dtí druhé tídy? První skupina, ta bez penz, získá maximáln základní vzdlání nebo vyuení, druhou skupinu budou tvoit píjemci požitk liberálního systému a v dalších letech je budeme potkávat v salonech. DCHODOVÝ SYSTÉM Média, milující Tuska, prezentují nárok na o pt let dívjší odchod do dchodu jako vymoženost skupiny privilegovaných, kterou si prosadili na úet ostatních pracujících. Na pedasný dchod má v souasnosti nárok asi milion zamstnanc. Po zmnách by jich mlo být jen zhruba 250 tisíc. Privilegium pedasného dchodu bude tedy teba odebrat asi 700 tisícm parazit. Tuskovi kamarádi jakož i média samozejm neinformují o tom, že tyto osoby pispívaly do dchodového systému v uplynulých letech nemalými ástkami a že tato o pt let kratší pracovní doba znamená také nižší dchod. Nikdo rovnž nemluví o tom, že tento nárok mají zamstnanci, kteí pracují za mimoádn tžkých podmínek, takže asto kvli psychickému nebo fyzickému vyerpání ani nejsou schopni pracovat déle. Nemluv o tom, že najít njakou jinou práci je pro n jen nereálným snem. A o jakých profesích zde mluvíme? Krom mediáln prezentovaných

5 uitel a železniá stojí za zmínku pedevším padleny. Nedaleko od nás, v Mysłakowicích, je lnáský závod. Já bych tm chytrákm z vlády doporuoval, jeden týden v této pádeln pracovat. Je to práce v píjemném, vlhkém prostedí, po kotníky ve vod. Zdejší pracovníci mli na pedasný dchod doposud nárok, po provedených zmnách o nj ale pijdou. Další profesí, o které se nemluví, jsou barvíi v textilním prmyslu, kteí také pracují ve vlhkém prostedí, plném chemikálií. PRACOVNÍ PRÁVO V Polsku platí Zákoník práce zatím pro všechny zamstnance. I když byl za sociálndemokratické vlády Leszka Millera drasticky zhoršen, jak jsem již zmínil, jsou v nm ješt zakotvena ustanovení upravující pracovní dobu, stanovující pracovní podmínky a regulující zásady pijímání a propouštní z pracovního pomru. Souasná vláda chce zavést dva Zákoníky práce: jeden, který by upravoval práva zamstnanc v malých podnicích a druhý, který by platil pro zamstnance stedních a velkých spoleností. Tímto zpsobem bude mezi zamstnanci zavedena spolenost dvou tíd. Pracovníci malých firem budou mít menší práva. V novém Kodexu by mla být zavedena ustanovení, která umožní prodloužení pracovní doby a propuštní zamstnanc se smlouvou na dobu neuritou bez uvedení dvodu. Posíleny budou i tak již velmi rozšíené prekérní formy zamstnání nebo samostatn výdlená innost. ZÁKON O ODBORECH Zde se zamstnavatelé snaží prosadit zavedení výluky, t. zn. že chtjí omezit právo odbor, psobit v podnicích. Odbory nebudou informovány o plánovaném propuštní odboráe, ale o již realizovaném propuštní zamstnance.

6 K tomu ješt pispívá absolutn nedostatený sociální dialog, který by v demokratickém státu ml pedstavovat základ funknosti státu. Uvedené píklady jsou jen malým segmentem zmn, které mají probhnout a to k horšímu. SOCIÁLNÍ DIALOG Všechny tyto záležitosti by podle platného zákona mly být ešeny v rámci sociálního dialogu v tripartitních komisích, ve kterých jsou zastoupeny: odbory, vláda a zamstnavatelé. Jednání, která byla doposud vedena, jsou však souasnou vládou pojímána margináln a ne píliš vážn. Všechny argumenty, pedložené odbory, byly ignorovány. PROTESTNÍ AKCE Za této situace je jedinou cestou, která odborm ješt zbývá, boj na ulicích. A pi tom se projevil jediný sociální úspch souasné vlády a to, že se ke spolené akci poprvé v djinách nezávislého Polska spojily všechny ti odborové centrály, které si jinak konkurují. Protestní akce zaaly demonstrací ve Varšav, zorganizovanou v srpnu 2008, které se zúastnilo 40 tisíc len NSZZ Solidarno. Mezi námi byli i kolegové z DGB Sasko a ver.di. Samozejm jsme si byli vdomi toho, že touto jednou demonstrací se nám nepodaí pesvdit vládu ke zmn své politiky, proto jsme spolen s ostatními odborovými centrálami pipravili plán protestních akcí ped Sejmem a ped sídlem vlády. V listopadu a prosinci se tedy podle pipraveného plánu poádají demonstrace ve dny zasedání Sejmu. Mezitím se dodaten organizují i jiná protestní opatení, jako nap. obsazení

7 budov ministerstev, blokáda železniních kolejí, apod. Plán tchto akcí brzy dobhne a nebudou-li patrné žádné výsledky, pipravují odbory další balík opatení, v jehož rámci jsou nap. zamýšleny: celostátní blokády kanceláí poslanc souasné vládní koalice, plošné blokády veejných silnic a železniních tratí. Koneným argumentem bude generální stávka, na kterou bychom se mli pipravit již dnes. INFORMANÍ KAMPA Krom tchto akcí realizují odbory informaní kampa, v jejímž rámci: zveejují oznámení v tisku, šíí letáky a informaní brožury. Pi tom ale bohužel nemžeme poítat s televizí a rozhlasem, protože v tchto médiích dominuje liberální zamení. SVTOVÁ KRIZE Krom shora pedstavených problém jsme všichni zasaženi celosvtovou finanní krizí. Vláda samozejm tvrdí, že se krize Polsku vyhnula. Vláda ale již nezmiuje, že napíklad v automobilovém prmyslu již mnoho subdodavatel zastavuje výrobu a hrozí masové propouštní. Dopady této krize poci uje rovnž i mnoho spoleností z dalších prmyslových odvtví, obzvlášt vývozci do USA. Ruku v ruce s tím jde i stoupající poet navrátilc ze zemí Evropské unie, kteí tam doposud pracovali. V tchto zemích byli jako první samozejm propouštni cizinci a v Irsku, Anglii a na Islandu to z velké ásti byli práv Poláci. Tato okolnost mže mít velký vliv na nárst nezamstnanosti v Polsku. SHRNUTÍ Ped polskými zamstnanci a odbory stojí tžká a horká fáze.

8 Musíme se pipravit na nároný a rozhodný boj proti souasnému vedení státu a to za nasazení všech možných prostedk a opatení. A nebudeme-li jednat jednotn, ztratíme na mnoho let naše vybojované a už stejn okleštné vymoženosti. Je teba ale vdt, že ped námi ped všemi evropskými odborovými svazy stojí spolené výzvy. Asi jste slyšeli o rozhodnutích Evropského soudního dvora, která omezují možnosti odbor na vyvíjení vlivu. A také jste možná slyšeli o návrhu smrnice, opravující lenské státy k prodloužení pracovní dobu. Spolen mžeme hájit svá práva, spolen mžeme bojovat za sociální Evropu, spolen toho mžeme dosáhnout podstatn více.

9 Grupy NSZZ Solidarnosc mlady Turow prosince 2008 se v Karpaczi konalo setkání zástupc odborové mládeže ze tí zemí: Polska, eské republiky a Nmecka. Bhem tohoto workshopu se ukázalo, že máme stejné problémy; ty nejdležitjší, kterým jsme se vnovali, jsou následující: Krom toho jsme se spolen dohodli, že se znovu sejdeme v beznu a vypracujeme požadavky k Evropským volbám. 1. Privatizace zdravotnictví. Prezidentský ministr, Michał Kamiski, je názoru, že privatizace nemocnic dále zhorší již tak špatnou situaci zdravotnictví. Podle jeho názoru je to, co politici Obanské platformy (PO) oznaují jako komercializaci nemocnic, v podstat jejich privatizace. Kamiski v jednom interview pipomnl, že Obanská platforma díve ujišovala, že ve zdravotnictví k žádným privatizacím nedojde. Šéf prezidentské kanceláe ekl, že pro obyejné obany by tak zvaná komercionalizace znamenala zdražení lékaské pée. Citoval pi tom slova Lecha Kaczyského, který ve svém televizním interview argumentoval, že privatizace nemocnic je spornou otázkou dokonce v o mnoho bohatších zemích, než je Polsko. V souasnosti mžeme pozorovat, že se liberální ideologie volného trhu neosvdila a není ešením pro systém zdravotní pée tak Michał Kamiski. Ve svém televizním rozhovoru se ve vci privatizace ve zdravotnictví prezident Lech Kaczyski vyslovil za referendum. ekl rovnž, že se Senát bude píslušným návrhem v brzké dob zabývat hodinové soudy. 16. listopadu 2006 schválil Sejm nkteré zmny Trestního zákoníku a dalších zákon. Nový zákon zavádí do polského trestního ízení takzvané 24hodinové soudy. Podle tohoto zákona byla do trestního soudního ádu zavedena nová kapitola 54a. Zrychlené ízení. V rámci zrychleného ízení jsou projednávány delikty, jejichž rozhodování podléhá zjednodušenému ízení (t. zn. takové, ve kterých by mlo být vedeno vyšetování, nap. pein chuligán, poškození majetku, hanobení, trestných vyhržek, alkoholu za volantem apod.). Podmínkou je, že pachatel byl pistižen pi inu nebo bezprostedn po nm a je spolu s návrhem na rozhodnutí vci v zrychleném ízení do 48 hodin pedveden ped soudce. 3. Profesionální armáda. Všichni víme, že profesionální armáda je v Polsku potebná. Že Obanská platforma profesionální armádu chce, jsme vdli všichni, protože to asto v rámci pedvolebního boje deklarovala. Avšak nikdo nepedpokládal, že nový kabinet zane s realizací tohoto zámru hned po volbách. Donaldu Tuskovi velice záleželo na tom, aby byla povinná základní vojenská služba zrušena již v roce 2008 a kdyby se to nepodailo, tak nejpozdji v roce Tato iniciativa si jako taková podporu zaslouží a doufáme, že bude úspšn realizována, protože z toho budeme profitovat. Avšak jako vždy, má tato vc i své ale. 4. Omezení dchodových nárok v Polsku. V uplynulém roce šlo do dchodu 215 tisíc Polák, v tomto roce bude toto íslo ješt vyšší. Experti varují, že tak poetná skupina dchodc znamená pro stát enormní zátž. V uplynulých letech byl prmrný poet nových dchodc kolem 100 tisíc za rok, v roce 2007 jich bylo dvakrát tolik a letošní rok bude asi rekordní v první polovin roku 2008 šlo do dchodu 142 tisíc osob, do prosince jich mže být dokonce 300 tisíc.

10 V souasnosti mohou jít do pedasného dchodu pracovníci více než stovky profesí. Plnní tohoto druhu tvoí 80 % všech dchod. Rychlejší úprk ze svta práce v takové míe lze odvodit z toho, že nároky na pedasný dchod mají být velkou mrou kráceny takové plány avizovaly všechny po sob jdoucí vlády. Zde psobí psychologický faktor. Když lidé slyší, že mohou o nco pijít, udlají vše pro to, aby to mohli ješt využít, ekl Jan Rutkowski ze Svtové banky. Ale je teba také vdt, vysvtluje námstkyn ministra práce Agnieszka Chło-Domiczak, že se tento krok nemže vyplatit. Strach z omezení pedasných dchod je neopodstatnný, protože každý, kdo do konce roku 2008 splnil potebné podmínky, mže tuto možnost kdykoliv uplatnit, protože na to získal nárok. Delším setrváním v práci a zde si jsou experti zajedno mže lovk mnoho získat, protože delší výdlená innost znamená více kapitálu na dchodovém kontu a tím pádem vyšší dchod. Lidé to ale píliš neuznávají. Vtší význam, nežli vyšší dchod, má pro n volný as. Mnozí, jako napíklad uitelé, vycházejí z toho, že si k dchodu ješt nco pivydlají, ekl Jan Rutkowski. Lavinovit stoupající poet dchodc pedstavuje pro stát velkou výzvu. Souasné výdaje na penze a invalidní dchody jsou ve výši 110 miliard zlotých a jejich pokrytí je pro dchodový systém problematické již nyní. Odhaduje se, že v letech bude na výplatu dchod chybt 158 miliard zlotých. Reforma, která by mla možnosti pro pedasný dchod omezit, nebyla poád ješt schválena; vláda se zástupci odbor vyjednává již nkolik msíc.